Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Policie mi zabavila auto…

Nejdříve je třeba si vyjasnit, z jakého důvodu došlo k zajištění vozidla

K zajištění vozidla může dojít zejména z následujících důvodů:

Nejčastější důvody k zajištění vozidla

a) Vydání a odnětí věci pro důkazní účely v trestním řízení

       (Např. pro znalecké zkoumání.)

§ 78 - § 79 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů

b) Zajištění nástrojů a výnosů z trestné činnosti

(Např. odcizeného vozidla nebo jeho části; vozidla, které bylo ke spáchání trestného činu určeno nebo kterého bylo k jeho spáchání užito.)

§ 79a – 79c zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů

c) Zajištění náhradní hodnoty

(Lze zajistit náhradní hodnotu, která odpovídá, byť jen zčásti, hodnotě, která je nástrojem nebo výnosem z trestné činnosti.)

§ 79g zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů

d) Zajištění majetku obviněného k uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody

(Byla-li poškozenému způsobena trestným činem škoda nebo nemajetková újma, nebo získal-li obviněný takovým trestným činem na jeho úkor bezdůvodné obohacení.)

§ 47 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů

e) Zajištění majetku obviněného pro účely možného uložení trestu propadnutí majetku

(V případě, kdy je třeba očekávat uložení trestu propadnutí majetku vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného.)

§ 347 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů

f) Předběžné zajištění věci a následné předání věcí na základě žádosti orgánu jiného státu

(Např. v případě silniční kontroly při zjištění, že vozidlo je evidováno v Schengenském informačním systému jako odcizené.)

§ 34a zákona č. 273/2008 Sb., o Polici České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Pozn.: Zajištění věcí důležitých pro trestní řízení upravují § 77b – § 79g zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s trestnou činností na motorových vozidlech půjde nejčastěji o zajištění věcipodle § 78, případně § 79 trestního řádu pro důkazní účely.

Co to znamená:

  1. Jestliže se jedná o věc důležitou pro trestní řízení, je osoba, která s ní aktuálně disponuje, povinna ji na vyzvání vydat soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
  2. Pokud ji nevydá, může mu být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policie potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce. Bez předchozího souhlasu státního zástupce může být příkaz vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. O tom, zda věc nesnese odkladu, rozhoduje policejní orgán na místě na základě zjištěných skutečností.
  3. K odnětí věci se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna.
  4. Osoba, která věc vydala nebo které byla věc odňata, obdrží písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu o vydání (odnětí).
  5. K předejití případných sporů o to, zda nedošlo během úschovy k poškození vozidla, doporučujeme si pořídit vlastní fotodokumentaci vozidla při jeho odevzdání či odnětí.

Samotným zajištěním nedochází (až na výjimky) ke změně vlastníka zajištěného majetku – vlastnické právo je pouze částečně omezeno, a to vždy ve smyslu zákazu s věcí nakládat (např. darovat, prodat apod. a v případě, že jsou věci zároveň vlastníkovi odebrány, ani držet, užívat apod.).

Novelou trestního řádu účinnou od 18. března 2017 byl také zaveden nový institut ponechání zajištěné movité věci na místě, resp. u osoby, které byla zajištěna (§ 79c trestního řádu). O takovémto postupu může, ale nemusí rozhodnout příslušný orgán činný v trestním řízení, pokud jsou splněny důvody vymezené zákonem – např. pokud by bylo odnětí takové věci spojeno s nepřiměřenými technickými potížemi, vyžaduje-li věc zvláštní péči či je péče o ni spojena s nepřiměřenými náklady, jedná se o věc nepatrné hodnoty apod. Příkaz o ponechání věci zajištěné na místě má účinky nejen vůči osobě, jíž byla věc zajištěna, ale i vůči dalším osobám (např. těm, které věc užívají).

Na jak dlouho mi policie může zabavit vozidlo?

Podle trestního řádu je věc zajištěna zpravidla po dobu nezbytně nutnou k zajištění účelu trestního řízení. Takovým účelem je např. ohledání vozidla, ověření pravosti dokladů k vozidlu, předložení důkazního prostředku v jednání před soudem apod. Existuje-li však podezření, že vozidlo bylo získáno trestnou činností, může zajištění trvat po celou dobu trestního řízení, tedy až do pravomocného rozsudku.  Policie je povinna průběžně zkoumat, zda důvod zajištění trvá, a vozidlo vydá, jakmile ho již pro další řízení není třeba.

Podle novely trestního řádu účinné od 18. března 2017 má osoba, které byla věc zajištěna, právo kdykoli žádat o vrácení takové věci. O takové žádosti musí orgán činný v trestním řízení neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

Lze-li na základě zjištěných skutečností důvodně očekávat, že cizí stát požádá o zajištění a předání určité věci nacházející se na území České republiky nebo vydá příkaz k jejímu zajištění jako důkazního prostředku nebo pro účely jejího propadnutí či zabrání (např. je-li vozidlo evidováno v Schengenské databázi odcizených či pohřešovaných vozidel), může policejní orgán vydat příkaz k předběžnému zajištění této věci. V takovém případě není nutné, aby bylo vedeno trestní řízení v České republice.  Předběžné zajištění věci v České republice trvá nezbytně nutnou dobu, od 1. ledna 2014 maximálně 60 dnů od vydání příkazu k předběžnému zajištění věci. Pokud v této lhůtě cizí stát nedoručí žádost o zajištění nebo předání věci podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a nebrání-li tomu právní důvod, policie předběžně zajištěnou věc bez zbytečného odkladu vydá osobě, u níž byla zajištěna, případně ji vyrozumí o možnosti věc převzít. To ovšem neplatí, pokud k téže věci uplatní právo jiná osoba. V pochybnostech, zda je tato osoba oprávněným vlastníkem, se věc předá do úschovy soudu a o vlastnickém právu k věci rozhodne civilní soud.

Pokud cizí stát v této lhůtě žádost doručí, vydá se vozidlo osobě, která je příslušným orgánem cizího státu zplnomocněna k jeho převzetí. O uznání žádosti k předání zajištěné věci rozhoduje státní zástupce. Vozidlo se buď vrátí oprávněné osobě (majiteli, pojišťovně, která vyplatila pojistné plnění apod.) nebo jiné osobě (např. policejnímu orgánu žádajícího státu) a o jeho dalším osudu se rozhodne v řízení, které proběhne v cizím státě.

Komu se vozidlo vrátí?

Není-li zajištěné vozidlo již k trestnímu řízení potřeba a nepřichází-li v úvahu propadnutí nebo zabrání věci, vrátí se věc usnesením tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata (např. vozidlo bylo zajištěno pro podezření z trestné činnosti, kterou se však nepodařilo prokázat).

Pokud nejsou pochybnosti o tom, že vozidlo patří určité osobě, vydá se této osobě (např. odcizené vozidlo bylo zajištěno policií zaparkované na jiném místě, identifikační údaje vozidla nebyly změněny). Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, věc se prodá a výtěžek prodeje se uloží do úschovy soudu.

Podle novely trestního řádu účinné od 18. března 2017 (§ 80 trestního řádu) je možné věc bezcennou, u níž nepřichází do úvahy propadnutí nebo zabrání, zničit, pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, a to i bez předchozího vyhlášení popisu.

Co když má ale orgán činný v trestním řízení pochybnosti o tom, kdo je oprávněným vlastníkem, komu má vozidlo vydat? Na vozidlo totiž mnohdy uplatní nárok nejen poslední vlastník vozidla, ale i ten, komu bylo vozidlo odcizeno, případně další osoby. Zpravidla se jedná o případy, kdy osoba v dobré víře zakoupila vozidlo od pachatele či jiné osoby a nakládala s ním jako s vlastním.

Při pochybnostech se věc uloží do úschovy soudu a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila u soudu v občanskoprávním řízení (podáním určovací žaloby podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Kdy je vozidlo nabyto tzv. „v dobré víře“?

S účinností od 1. ledna 2014 upravuje nabytí práva od neoprávněného § 1109 a násl. nového občanského zákoníku.

Pokud poslední vlastník vozidla zakoupil vozidlo v dobré vířeod podnikatele, který se běžně zabývá prodejem vozidel - např. prostřednictvím autobazaru, je povinen takovou věc vydat oprávněnému vlastníkovi (původnímu vlastníkovi, pojišťovně, na kterou přešlo vlastnické právo k věci vyplacením pojistného plnění apod.), jestliže

      a) oprávněný (původní) vlastník prokáže, že mu bylo toto vozidlo odcizeno (např. protokolem o oznámení trestného činu) a
      b) ode dne odcizení neuplynuly více než tři roky

Získal-li ale poslední majitel vozidlojiným způsobem (např. prostřednictvím inzerátu nebo zakoupením přímo od fyzické osoby), stane se vlastníkem věci tehdy, pokud prokáže, že se zřetelem ke všem okolnostem koupil vozidlo v dobré víře, že prodejce je oprávněným vlastníkem vozidla a může s ním nakládat. Vlastnického práva ani dobré víry svého předchůdce se ale nemůže dovolat ten, kdo získal vozidlo s vědomím, že vlastnické právo bylo nabyto od neoprávněného vlastníka.

Při prokazování dobré víry se neposuzuje pouze subjektivní vyjádření posledního majitele vozidla či dalších osob, že „nevěděl, že je vozidlo kradené“, ale i objektivní skutečnosti dokládající toto tvrzení. Těžko budete prokazovat „dobrou víru“ např. tehdy, koupil-li jste luxusní vozidlo za cenu nápadně nízkou, od osoby, která vám tvrdí, že vozidlo prodává, protože ji o to požádal známý, ale nemá ani ověřenou plnou moc, ani všechny doklady či klíče apod.

Dobré víry se nemůže osoba dovolat také tehdy, pokud oprávněný (původní) vlastník prokáže, že mu vozidlo bylo odcizeno.

Co když se nezjistí, že bylo vozidlo odcizené, ale vozidlo má padělané nebo pozměněné doklady? 

V průběhu policejní kontrolní akce „Čistka“ byla zjištěna i řada vozidel, u nichž byly v rámci schvalování technické způsobilosti předloženy pozměněné registrační doklady nebo jejich padělky.  Některá vozidla byla nabyta v zahraničí legálně a důvodem pro padělání či pozměnění dokladů bylo omlazení vozidel a tím i prodej vozidla za vyšší cenu.

Předpokladem toho, aby takováto vozidla mohla být provozována na pozemních komunikacích České republiky (ale i v zahraničí), je existence a předložení „pravých“ tj. originálních, původních registračních dokladů k vozidlu, případně duplikátů či náhradních dokladů vystavených k tomu oprávněným orgánem. Zde je nutno zdůraznit, že oprávněným subjektem pro vydání duplikátu či náhradního dokladu k vozidlu je jen ten subjekt, který vydal doklady původní.

Hlavním předpokladem takového postupu je dále skutečnost, že nebylo zasaženo do identifikátorů vozidla a jedná se bezpochyby o vozidlo, o kterém bylo rozhodováno v původním řízení. To se dokládá především policejními expertízami či znaleckými posudky.

Může Policie ČR zadržet osvědčení o registraci vozidla?

Policie České republiky může zadržet osvědčení o registraci vozidla v těchto případech:

a)  pokud jde o věc důležitou pro řízení o přestupku, případně trestní řízení, nebo pokud lze předpokládat, že může být v řízení o přestupku či trestném činu uloženo její propadnutí anebo může být zabrána – např. jedná-li se o padělanou listinu;
ilustrační foto.JPG
Ilustrační foto; zdroj: Policie ČR, akce Čistka

b) na základě § 6b zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy nebo při objasňování dopravní nehody nebezpečná závada, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí.[1] Prokáže-li provozovatel vozidla protokolem o technické prohlídce, že nebezpečné závady zjištěné při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy byly odstraněny, nebo že vozidlo po dopravní nehodě je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, osvědčení je mu vráceno.

Policie mi zajistila vozidlo, ve kterém mám osobní věci…

Není-li pochyb o vlastnictví těchto věcí (například dokladů, platebních karet, mobilu apod.), nejde o věci, které tvoří povinnou výbavu vozidla a není-li pochyb, že tyto věci nesouvisí s trestnou činností nebo s důvodem zajištění, můžete požádat ten policejní orgán, který zajištění nebo odnětí provedl, o vydání věcí, jež jsou ve vašem vlastnictví.

Co se stane s mým vozidlem, pokud mi bylo zajištěno v zahraničí?

Tyto případy se občas stávají. Necháte si např. po nehodě levně opravit vozidlo a netušíte, že k opravě byly použity díly z odcizeného vozidla. Doklad o výměně dílů a jejich původu zpravidla nedostanete. Nebo si v dobré víře zakoupíte odcizené vozidlo, zaregistrujete si ho a vyjedete do zahraničí, kde Vám při silniční kontrole oznámí, že vaše vozidlo je v pátrání, máte na vozidle díly z odcizeného vozidla, vaše vozidlo má „dvojče“ či bylo vyřazeno z registru vozidel z důvodu likvidace, zániku ap. V tento okamžik vaše jízda zpravidla končí.

Ptáte se, jak je to možné? Vždyť vy máte vozidlo regulérně přihlášené, při technické kontrole se nic nezjistilo!

Každá země má jiné mechanismy pro kontrolu vozidel před jejich registrací. Země, které jsou zapojeny v Schengenském systému, mohou pro kontrolu využívat databáze odcizených vozidel či odcizených a ztracených dokladů k vozidlům, členské země Interpolu databáze Interpolu apod.  Většina evropských zemí již dnes využívá i informační systém EUCARIS, prostřednictvím kterého je možné navzájem ověřovat informace z registrů vozidel, v některých zemích zavedli předregistrační kontrolu originality, někde policejní orgány spolupracují s výrobci vozidel a využívají pro ověření identity vozidla jejich databáze identifikačních znaků…

Podmínky pro vydání vozidla se obvykle řídí právním řádem dané země.  K vydání vozidla může dojít v jakémkoliv stádiu řízení, zpravidla ale až na základě pravomocného rozhodnutí příslušného soudního orgánu, který rozhodne o tom, kdo je oprávněným vlastníkem. O možnosti převzetí vozidla, jste-li oprávněným vlastníkem, budete informováni.

Je však třeba počítat s jistými legislativními specifiky: např. s rozdílnou dobou pro předběžné zajištění vozidla (např. na Slovensku je tato doba stanovena až na 90 dní), rozdílnými podmínkami pro vydání zajištěné věci či další provoz vozidla - většina zemí EU zná institut „bona fide“ a šetří vlastnická práva osob, které vozidlo nabyly v dobré víře, mohou však existovat omezení týkající se např. provozování či prodeje odcizeného vozidla nabytého v dobré víře ap.

V této souvislosti vám doporučujeme, pokud jedete do zahraničí vozidlem, které není ve vašem vlastnictví, nebo nejste uveden jako jeho provozovatel v registru vozidel, abyste si od majitele (ať již soukromé osoby nebo firmy, jejímž jste zaměstnancem) vyžádal potvrzení o tom, že vozidlo máte v užívání legálně. V některých zemích se tak můžete vyhnout řadě nepříjemností.

Mohu vozidlo, které mi bylo vráceno, provozovat?

Zde může nastat několik situací:

Pokud jste oprávněným vlastníkem vozidla, o němž není pochyb, a vozidlo nemá pozměněné identifikační znaky, pak můžete vozidlo provozovat. Je však třeba, abyste si ohlídali náležitosti nezbytné pro provoz – např. aktuální status vozidla v registru, doklady, povinné ručení, pokud zaniklo, apod.

Nezapomeňte, že podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, zaniká povinné ručení i odcizením vozidla, resp. okamžikem oznámení odcizení Policii České republiky.

Tuto skutečnost byste tedy měli kromě oznámení Policii ČR nahlásit i svojí pojišťovně a registračnímu místu, protože Policie ČR nemá vůči těmto subjektům oznamovací povinnost, zato vy ano.

Pokud ovšem byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN, je vozidlo podle § 37 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, technicky nezpůsobilé pro provoz. Jste sice podle rozhodnutí soudu vlastníkem vozidla, ale nemůžete jej provozovat na pozemních komunikacích. Obnova původního VIN čísla je možná (např. v případě, že vozidlo bylo odcizeno, byly mu pozměněny identifikační údaje tak, aby odpovídaly „náhradním“ dokladům, např. od totálně havarovaného vozidla, původní VIN číslo je zjištěno a vozidlo je vráceno oprávněné osobě).

VIN.JPG
Ilustrační foto – detail VIN kódu; zdroj: Policie ČR

Informaci pro Vás připravila: JUDr. Jana Horáková z odboru bezpečnostní politiky MV ČR;     e-mail: jana.horakova@mvcr.cz
Poslední aktualizace: leden 2018

V případě dalších dotazů, které se týkají působnosti Ministerstva vnitra, resp. Policie České republiky (např. zajištění vozidla) se obracejte na příslušný útvar Policie ČR, který Váš případ řeší (http://www.policie.cz/clanek/utvary-s-uzemne-vymezenou-pusobnosti-794179.aspx ).

V případě dalších dotazů, které spadají do působnosti Ministerstva dopravy (např. registrace vozidla, obnova VIN, vyřazení a zánik vozidla apod.) se můžete obracet na kontaktní místo – odbor provozu silničních vozidel: sekretariat150@mdcr.cz.

 

[1] Od 20. 2. 2016, (tj. od účinnosti novely zákona, který zavedl institut zadržení osvědčení o registraci vozidla) do konce roku 2016 bylo při dopravních nehodách zajištěno celkem 4 170 osvědčení o registraci vozidla a 141 osvědčení bylo zajištěno při silniční technické kontrole. V roce 2017 bylo zadrženo při vyšetřování dopravních nehod 7197 osvědčení o registraci vozidla a 202 při technické silniční kontrole.  

vytisknout  e-mailem