Terorismus  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
 

Hlavní menu

 

 

Zpráva francouzských think-tanků k dezinformacím

Dva prestižní francouzské think-tanky, Středisko analýz, prognóz a strategií Ministerstva zahraničních věcí (CAPS) a Institut strategického výzkumu při vojenské škole (IRSEM) vydaly začátkem září 2018 zprávu „Manipulace s informacemi: výzva pro naše demokracie“. 

Mezi silné stránky materiálu patří jeho obsažnost, která umožňuje pojmout fenomén dezinformací v celé jeho šíři (autoři navštívili 20 zemí, včetně ČR, kde hovořili s více než 100 odborníky na boj proti dezinformacím, součástí materiálu je pak vyčerpávající bibliografie), dále široký geografický záběr (popisuje příklady dezinformací v Evropě, Americe, i Asii), ale také seriózní zamyšlení nad používanými pojmy.

Zpráva je rozdělena do čtyř kapitol, které vysvětlují proč (1) a jak (2) fungují manipulace s informacemi, dále popisují, jaká již existují protiopatření (3) a jaké jsou budoucí výzvy (4). V závěrečné části navrhují autoři 50 doporučení a také velmi užitečné reakce (ve stylu „lines to take“) na nejčastější námitky ohledně boje proti dezinformacím.
 

UJASNĚNÍ POJMŮ
Přínosem materiálu je důkladné zamyšlení nad pojmoslovím. Autoři navrhují používat výraz „manipulace s informacemi“ spíše než např. „fake news“, „propaganda“ či „dezinformace“. Důvodem je skutečnost, že „manipulace s informacemi“ v sobě zahrnuje účelovost a skrytost práce s informacemi, které nemusí být vždy nutně falešné či nepravdivé. Zpráva samotná pak zužuje své pole záběru na ty manipulace s informacemi, které přicházejí zvenčí, jsou koordinované a mají politické cíle.
 

PROČ?
První část materiálu („proč“) se zabývá faktory, které nahrávají popularitě dezinformací. Zmiňuje kognitivní, epistemologické, ale také společenské důvody (např. odmítání tzv. „elit“ nebo ideovou polarizaci) či krizi žurnalistiky a poukazuje také na roli sociálních médií. Popisuje aktéry manipulací s informacemi, kteří využívají těchto faktorů (slabin) k dosahování vlastních cílů. Jsou zmíněni státní i nestátní aktéři, přičemž nejvíce prostoru je věnováno Rusku, méně pak Číně.
 

JAK?
Druhá část materiálu („jak“) se soustředí výhradně na aktivity Ruska. Jako slabinu (s ohledem na působení dezinformací) uvádí přítomnost národnostních menšin, vnitřní i vnější rozkoly ve společnosti, slabý mediální ekosystém či nedůvěryhodné instituce – opomíjí ovšem fakt, že všechny tyto prvky lze vyvolat (nebo minimálně přiživit) uměle. Tedy, že podmínkou pro šíření dezinformací ve společnosti není např. objektivní existence společenského rozkolu, ale pouhý potenciál, který pak dezinformátoři mohou (při absenci vhodných protiopatření) pouze šikovně rozdmýchat. V této části jsou rovněž shrnuty hlavní metody a vektory manipulací s informacemi.
 

PROTIOPATŘENÍ
Třetí část materiálu („protiopatření“) nabízí důkladný popis existujících řešení v různých státech. Nejdetailněji popisuje případ vměšování do francouzských prezidentských voleb v roce 2017 a nabízí 15 „lekcí“, které lze z tohoto „úspěchu“ (z pohledu oběti útoků, tj. Francie) vyvodit. Dále zmiňuje opatření přijatá v Evropě i ve světě, a to jak na úrovni států, tak mezinárodních organizací i soukromých subjektů. Hovoří rovněž o CTHH.
 

BUDOUCÍ VÝZVY
Čtvrtá část materiálu („budoucí výzvy“) uvádí, že největší budoucí nebezpečí lze čekat od těch mocností, které dokáží zkombinovat tři prvky: sociální psychologii, big data a umělou inteligenci. Právě tato kombinace jim totiž umožní přesně a masivně cílit na rozhodování veřejnosti. Mezi nastupujícími trendy ruské informační války zmiňuje materiál kinetizaci (tj. přesun konfliktu do fyzické roviny komunikační infrastruktury), personalizaci (tj. vydírání), mainstreamizaci (tj. rozšíření hlásných trub Kremlu) a proxyzaci (tj. přesun aktivit do Afriky a Jižní Ameriky).


50 DOPORUČENÍ
Doporučení obsažená ve zprávě jsou rozdělena do 4 skupin: obecná doporučení, doporu4en9 pro státy, pro občanskou společnost a pro soukromé společnosti.


Obecná

  1. Definovat a jasně rozlišovat pojmy (tj. používat výraz „manipulace s informacemi“ namísto „propagandy“, „dezinformací“, „fake news“ apod.)
  2. Nepodceňovat hrozbu
  3. Přemýšlet dlouhodobě (tj. nenechat odvádět pozornost okamžitými, krátkodobými kauzami)
  4. Posílit odolnost společnosti (příkladem může být Finsko)
  5. Nenechat internet extremistům
  6. Nepodlehnout svodům kontra-propagandy
  7. Nespoléhat se na to, že vše vyřeší technologie 


Státům

  1. Našlapovat zlehka (tj. hlavní břemeno boje by měla nést občanská společnost)
  2. Vytvořit zasvěcenou strukturu
  3. Monitorovat internet a identifikovat šiřitele zmanipulovaných informací
  4. Lépe komunikovat
  5. Vytvářet zákony, když je to nutné
  6. Vést parlamentní vyšetřování, když je to nutné
  7. Dát odpovědnost digitálním platformám
  8.  Sdílet informace s digitálními platformami
  9. Podporovat mezinárodní úsilí (tj. zapojovat i ty státy, které váhají)
  10. Vzdělávat dospělé i děti (mediální gramotnost a kritické myšlení)
  11. Podporovat výzkum
  12. Marginalizovat zahraniční propagandistické organizace
  13. Používat humor a odlehčení
  14. Uvědomovat si vlastní slabiny
  15. Uvědomovat si, proč bojujeme
  16. Uznat nevyhnutelnost toho, že protiopatření budou odkloněna (tj. vše, co uděláme, bude použito proti nám)
  17. Všímat si slabých signálů (tj. i těch, které nepřicházejí z Ruska, nebo nás ohrožují jinde, než na vlastní půdě)
  18. Naslouchat občanské společnosti, především novinářům
  19. Bojovat proti dalším formám vlivového působení (např. snížit energetickou závislost na Rusku)
  20. Pěstovat vztahy s místními obyvateli na mezinárodních vojenských misích (pro vlastní image a kontrování dezinformacím)
  21. Trestat subjekty odpovědné za vážná vměšování


Občanské společnosti

  1. Pochopit a posílit digitální mechanismy zvyšování důvěry (např. zavedením indexu důvěryhodnosti internetových portálů)
  2. Posílit ověřování faktů
  3. Vyvinout jednoduché nástroje umožňující občanům, aby sami odhalovali manipulace s informacemi
  4. Vyvinout normativní iniciativy
  5. Přijmout mezinárodní novinářský etický kodex
  6. Lépe vzdělávat novináře v oblasti rozpoznávání rizik manipulací s informacemi
  7. Posílit důvěru vůči novinářům skrze posilování transparentnosti
  8. Vyvinout nástroje boje proti trollingu
  9. Využít umělou inteligenci a nástroje pro automatické zpracování jazyka
  10. Vyvinout dotazníky a průzkumy (což by zvýšilo efektivitu protiopatření)
  11. Rozvíjet pluralismus skrze nástroje podporující diverzitu informací
  12. Přehodnotit ekonomický model žurnalistiky
  13. Podpořit zapojení výzkumníků do veřejné debaty


Soukromým společnostem

  1. Přehodnotit status digitálních platforem
  2. Vyžadovat nové smlouvy s uživateli, založené na nových digitálních právech
  3. Nastavit vysokou úroveň transparentnosti
  4. Zvýšit „cenu“ manipulace s informacemi a současně chránit zranitelná hnutí a osoby
  5. Lépe odměňovat kvalitní žurnalistiku
  6. Vyžadovat, aby digitální platformy finančně podporovaly kvalitní žurnalistiku 
  7. Vyžadovat, aby digitální platformy finančně podporovaly nezávislý výzkum
  8. Přemýšlet o zavedení „bezpečných zón“
  9. Prozkoumat metody přesměrování


Na konci materiálu je uvedeno několik odpovědí na nejčastější námitky k boji proti dezinformacím. Uvádíme jejich shrnutí:
 

Dezinformace nejsou nic nového. Jejich role je přehodnocována. Digitální platformy jsou viněny ze všeho.
Od dob studené války se situace značně změnila – sociální média a moderní technologie multiplikují efekt dezinformací, navíc dnes není účelem dezinformací propagace určitého ideologického postoje, ale polarizace společnosti, navíc klíčovou roli nyní hrají nestátní aktéři. Co se pak týče digitálních platforem, ty jsou nástrojem, který může být použit jak pro dobré, tak zlé účely.

Navrhovaná řešení nebudou efektivní. Budou dokonce kontraproduktivní.
Je jasné, že skalní zastánci konspiračních teorií nebudou přesvědčeni. Nicméně dezinformace cílí na velkou část společnosti a posilování mediální gramotnosti a zvyšování kvality žurnalistiky přispěje k budování její odolnosti. Pro společnost je navíc klíčové mít přístup k objektivním referencím, díky kterým bude možné vyhodnotit důvěryhodnost zdrojů informací.

Zákonná opatření omezí svobodu projevu. Definovat „dobré informace“ a „špatné informace“ je nebezpečné.
Např. ve Francii se nový zákon proti manipulaci s informacemi omezuje na určité období před a během voleb, navíc počítá s působením nezávislých instancí (soudů, Nejvyšší audiovizuální rady) a na jeho formulaci se podílela také média a občanská společnost. Rozdělení na „dobré“ a „špatné“ informace je nevhodné – základní principy svobody projevu a názoru zůstávají ve Francii nezměněné.

Polemické argumenty: vůči RT a Sputniku je nasazován dvojí metr, protože např. CNN, BBC nebo Al-Jazeera také praktikují propagandu. Občané jsou pokládání za blbce, kteří nedokáží přemýšlet samostatně. Západní mocnosti také používaly propagandu v koloniálních dobách.
RT/Sputnik nelze srovnávat se CNN, BBC, France 24 nebo Al-Jazeera. Ano, tyto stanice přispívají k vlivu USA, UK, Francie nebo Kataru ve světě, ale zachovávají si nezávislost a respektují profesionální novinářské standardy. Navíc nepoužívají metody často praktikované RT/Sputnik, které fabulují fakta a falsifikují dokumenty, překlady a rozhovory. Naši občané mají svobodu volby, nikdo jim nic nevnucuje. Nicméně naší povinností je bránit naše demokratické instituce a národní zájmy před nepřátelskými manipulacemi cizích mocí, čímž se rozumí i dávat občanům možnost kriticky přemýšlet v oblasti informací. Jako všechny demokratické země je i Francie otevřena diskusím o své minulosti – toto je doména historiků. Dnes ovšem čelíme nové, specifické hrozbě, proti které musíme postupovat nejen za pomoci lekcí minulosti, ale také pohledem do budoucna.

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR 

Dotační program pro ochranu měkkých cílů