Terorismus  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
 

Hlavní menu

 

 

TE-SAT 2019

Europol vydal svou každoroční zprávu o situaci a trendech v oblasti terorismu v EU (TE-SAT). Dokument shrnuje období za rok 2018 a pracuje s ověřenými daty přímo od jednotlivých členských států EU. 

Ze zprávy vyplývá, že v roce 2018 došlo oproti roku 2017 ke snížení počtu útoků i obětí (např. počet mrtvých se snížil z 62 na 13).  Celkem bylo spácháno 7 teroristických útoků; 16 džihádistických útoků bylo zmařeno.

V členských státech EU bylo zaznamenáno celkem 129 spáchaných, zmařených, či neúspěšných útoků (v roce 2017 jich bylo 205). Převážnou většinu z nich tvořily etno-nacionalistické a separatistické útoky, i když i zde počet útoků klesl (ze 137 na 83).

Ve třech případech byly objeveny důkazy svědčící o úmyslu použít CBRN látky, zejména pak ricin; to souviselo se zvýšenou propagandou, návody a výhružkami zaměřenými právě na použití těchto látek, které se objevovaly na internetu.

Nejčastějším modem operandi byly útoky pomocí střelných zbraní a nástražných výbušných systémů. Zaznamenány byly také snahy kombinovat použití CBRN látek s výbušninami. V rámci výroby výbušnin bylo možné pozorovat nový trend. Z dříve hojně používaného triaceton triperoxidu došlo k posunu směrem k využívání střelného prachu, směsí chlorátu a směsí na bázi hnojiv.

Nejčastějšími cíli byli civilisté, soukromé firmy a veřejné instituce. U džihádistických útoků se pak jednalo zejména o měkké cíle. Naopak levicoví extrémisté volili za cíl své tradiční nepřátele, tedy policii, justici, pravicově extrémistické skupiny a média, přičemž roli hrála také aktuální politická situace.

V souvislosti s trestnými činy spojenými s terorismem bylo zatčeno 1 056 osob, z toho např. 310 ve Francii, 273 v UK a v Česku 2. Pokračujícím trendem bylo, že většina zatčení byla spojená s džihádistickým terorismem. Vzrostl také počet zatčených v souvislosti s pravicovým extremismem, z toho k jednomu zatčení došlo také v ČR. Průměrný věk zatčených osob byl 33 let a většinou se jednalo o muže. Většina těchto osob byla občany EU a v zemích EU se také narodila.

Zvýšil se počet osob souzených za trestné činy související s terorismem na 653 osob. Stejně jako každý rok počínaje rokem 2015 se největší množství verdiktů týkalo džihádistického terorismu. Zpráva zmiňuje také případ z ČR, kdy došlo k osvobození dvou mužů a tří žen obviněných z přípravy bombového útoku na vlak. Jednalo se o levicově extrémistický čin. Průměrný udělený trest v roce 2018 činil 7 let, což je oproti roku 2017 zvýšení o 2 roky.

Většina spáchaných útoků vyžadovala v podstatě žádné či minimální financování, které si byli útočníci schopni zajistit sami. Teroristické organizace získávaly finanční prostředky různými způsoby, zčásti nelegálně, ale mnoho organizací využívalo legální formy výdělku. Někdy se také jednalo o využívání půjček a kreditních karet, kdy ale dluhy nebyly spláceny. Zneužívány mohou být také fundraisingové organizace a charity, které vystupují jako organizace poskytující humanitární pomoc. Peníze byly vybírány také skrze členské příspěvky, prodej publikací, pořádání kulturních akcí či fundraisingovými kampaní. Hawala zůstává stále důležitým prvkem financování terorismu. Některé stránky (včetně těch na darknetu) umožňují přispívat i ve virtuálních měnách.

Hrozba terorismu zůstává v Evropě nadále vysoká a teroristické sítě je na území států EU stále možné detekovat, což se ukazuje například na problému radikalizace ve vězeních. Současná situace oslabila také působení ISIS na poli online propagandy, nicméně to neznamená, že by se ISIS stále, i když v omezené formě, nesnažil být aktivní. Propaganda Al-Káidy zůstává v podstatě konstantní. Snaží se ještě více oddělovat od ISIS a prezentovat se jako vyrovnaná skupina s jistou pozicí jako protiklad rozpadajícího se ISIS.

Počet Evropanů cestujících či pokoušejících se cestovat do konfliktních oblastí se logicky stále snižuje. Koncem roku 2018 bylo v Sýrii a Iráku něco kolem 2 000 bojovníků ze zemí EU. Největší podíl tvořili občané Francie a Velké Británie. Předpokládá se, že více než 1 000 evropských zahraničních bojovníků zahynulo. Nejvíce žen, které cestovaly a zůstaly v konfliktních zónách, bylo z Francie, a to 33 % z celkového počtu 1 324 osob. Mezi členskými státy EU panuje obava, že některé děti mohly být vystaveny indoktrinaci a byly také na bývalém území, kde operoval ISIS, trénovány a po svém návratu do Evropy by tudíž mohly být v budoucnu hrozbou pro bezpečnost. Nejvíce osob se vrátilo do Německa a Velké Británie, mezi nimi i ženy a děti. Nejoblíbenější zemí, odkud se do konfliktních oblastí cestuje, zůstává Turecko. Dalšími oblíbenými tranzitními zeměmi jsou Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko.

Džihádisté, kterým se nepodařilo přidat se k ISIS v Iráku a Sýrii, mohli být nasměrováni k jiné odnoži ISIS či jiné jim spřízněné skupině. Je zde ale velké riziko, že někteří z těchto aspirantů byli svým neúspěchem frustrovaní a rozhodli se proto zaměřit na páchání útoků v Evropě.

Terrorist_attacks_and_arrests.jpg
Zdroj: TE-SAT 2019

  

Terrorist_attacks_in_the_EU_by_affiliation_2015-2018.jpg
Zdroj: TE-SAT 2019

  

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR 

Dotační program pro ochranu měkkých cílů