Terorismus  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
 

Hlavní menu

 

 

Definice terorismu

Pro terorismus existuje řada definic. Níže jsou uvedeny oficiální definice v ČR, kterými se řídí orgány státní správy a bezpečnostní složky. V sekci „trestněprávní úprava“ najdete dále právní vymezení terorismu. 
 
Audit národní bezpečnosti, 2016
Za terorismus lze označit takové jednání, které je politicky, nábožensky či jinak ideologicky motivováno a užívá násilí či jeho hrozby zejména s cílem vyvolat strach. Proti hrozbě terorismu není v současné době zcela imunní žádná země, ČR nevyjímaje. Na druhou stranu je relevance a struktura této hrozby v jednotlivých regionech i státech odlišná - západní Evropa je např. radikálním islamismem ohrožena z historických i demografických důvodů daleko více, než Evropa střední. Tento materiál by měl zhodnotit význam rizik plynoucích z terorismu specificky ve vztahu k ČR. Při tom je třeba vzít v úvahu aktuální nastavení a stav bezpečnostního systému, zhodnotit dostatečnost, popř. identifikovat deficity: a) legislativy, b) kapacit a c) reálné schopnosti reagovat, a následně přijmout případná doporučení ke zlepšení tam, kde je to s přihlédnutím k výše uvedeným faktorům vhodné (veškerá opatření musí vycházet z kvalitní analýzy rizik a vynaložené síly a prostředky musí odpovídat významu konkrétní hrozby). (Audit národní bezpečnosti, 2016)

Strategie České republiky pro boj proti terorismu od roku 2013
Terorismus zůstává vedle organizovaného zločinu, extremismu, náboženských, národnostních a sociálních konfliktů, začleňování migrantů do většinové společnosti a hospodářských nebo ekologických rizik, jednou ze zásadních bezpečnostních výzev současného světa. Hrozba terorismu jako metody násilného prosazování politických cílů či jiných cílů (např. náboženských, ekonomických, kriminálních...) je trvale vysoká. Charakteristickým rysem je existence nadnárodních sítí volně propojených skupin, které i bez jednotného velení sdílejí ideologii, cíle a plány k jejich naplnění, finanční zdroje a informace. Jsou schopny přímo ohrozit lidské životy a zdraví, ale také kritickou infrastrukturu.
 
Modus operandi teroristů se dynamicky mění4 a na tento vývoj je třeba adekvátně reagovat. Cílem teroristů je vždy zastrašit, případně potupit cílovou společnost s využitím značné pozornosti médií, která je jejich akcím vždy věnována a to zvolením atraktivního času (státní nebo náboženský svátek), místa (mediálně zajímavé místo), nebo cíle (představitelé státu či „domácích“ bezpečnostních složek, známí kritici terorismu, příslušníci mezinárodních vojenských misí, diplomaté zemí protiteroristické koalice apod.) teroristického útoku. Situaci je třeba za využití zahraničních zkušeností trvale vyhodnocovat a aktivitu soustředit zejména do oblasti prevence. Je ale nezbytné dbát také na to, aby se prevence nestala kontraproduktivním činitelem, a to ve smyslu veřejného odhalování slabin v bezpečnostním systému.

Rada EU
Po událostech ze dne 11. září 2001 bylo i v rámci České republiky třeba reagovat na definici teroristického činu, kterou zveřejnila dne 27. prosince 2001 Rada EU (ve svém dokumentu, nazvaném Společný postoj Rady EU pro užití zvláštních opatření pro boj s terorismem, 2001/931/SZBP): 

„Teroristický skutek“ je zde chápán jako množina vyjmenovaných činů, které mohou, svou podstatou nebo kontextem, vážně ohrozit chod konkrétního státu nebo mezinárodní organizace. V rámci vnitrostátních právních řádů se jedná o skutky, které byly spáchány s úmyslem:

  • vážně zastrašit obyvatelstvo 
  • nenáležitě přimět vládu nebo mezinárodní organizaci ke konání či nekonání konkrétních kroků; 
  • vážně destabilizovat či zničit základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace, a to:
    • útokem na lidské životy, který může zapříčinit smrt;
    • útoky na psychickou integritu osob;
    • únosy nebo braním rukojmí; 
    • zapříčiněním rozsáhlých destrukcí vládních nebo veřejných zařízení, dopravních systémů, infrastrukturních zařízení, pevných platforem na kontinentálním šelfu, veřejných míst nebo soukromého vlastnictví, ohrožujícími lidské životy nebo mající za následek vážné ekonomické ztráty; 
    • obsazením letadel, lodí nebo jiných prostředků veřejné dopravy nebo dopravy zboží; 
    • výrobou, držením, obstaráváním, přepravou, dodáváním nebo používáním zbraní nebo výbušnin jaderné, chemické nebo biologické povahy, stejně jako práce na výzkumu nebo vývoji těchto zbraní; 
    • pouštěním těchto nebezpečných látek do volného oběhu, zakládáním požárů, výbuchů nebo zapříčiňování povodní, jejichž průběh ohrožuje lidské životy; 
    • přerušováním nebo přerušením dodávek vody, elektřiny nebo jiných základních zdrojů, což může rovněž ohrozit lidské životy; 
    • výhružkami spácháním těchto skutků, zmíněných výše;
  • vedením teroristické skupiny; 
  • účastí v teroristické skupině, a to i ve funkci informátora, poskytovatele finanční či materiální podpory, s vědomím, že tato pomoc napomůže páchání zločinných aktivit skupiny;
     

Pro účely téhož dokumentu je „teroristická skupina“ definována jako strukturovaná skupina, složená z více než dvou osob, ustavená pro delší časové období a konající v rámci dělby práce kroky nutné ke spáchání teroristických činů (viz výše). Nejedná se o náhodné či jednorázové spolčení. Pro usnadnění dalšího postupu Rada EU přímo stanovila seznam organizací a osob, splňujících tuto definici. Pravidelně aktualizovaný seznam je dodatkem Společného postoje.
 
Dne 13. června 2002 Rada Evropské unie přijala Rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu (2002/475/SVV), které (včetně jeho aktualizace) navazuje na výše uvedený společný postoj a rovněž přispívá k definici pojmu „teroristický skutek“.  

Výsledkem zapracovávání domácích i zahraničních podnětů do právního řádu České republiky jsou současné paragrafy 311 a 312 trestního zákona (zákon č. 40/2009 Sb.) (pdf, 1 MB).

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR 

Dotační program pro ochranu měkkých cílů