Terorismus  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
Platí 1. stupeň ohrožení terorismem
 

Hlavní menu

 

 

Antisemitismus a jeho definice

Rakousko, které se 1. července 2018 zhostilo předsednictví v Radě EU, se v rámci svého programu věnuje také tématu antisemitismu, přičemž navrhuje členským státům EU přijetí jeho jednotné definice. Článek přináší podrobnosti o rakouském návrhu i o situaci v oblasti boje proti projevům antisemitismu na území Česka. 

Rakouské předsednictví přináší na další půl rok mimo jiná témata také téma antisemitismu. Antisemitské útoky jsou v posledních letech v členských státech EU na vzestupu a jsou důvodem zvýšené emigrace občanů židovského původu z Evropy. Antisemitské útoky se šíří nejen online, ale stále častěji dochází i k útokům fyzickým na majetek a na osoby. Tento trend reflektují například zprávy OSCE ODIHR. Rakouské předsednictví zmiňuje, že existují obavy, že s polarizací společnosti a migrací může dojít ke zhoršení bezpečnostní situace židů v EU. Na základě této situace rakouské předsednictví navrhuje zvýšit pozornost v oblasti ochrany židovských komunit na národních i unijní úrovni.

V ČR sice dochází k násilným antisemitským útokům spíše ojediněle, od roku 2015 je však zaznamenán rapidní nárůst antisemitských výroků, článků, obrázků či videí na internetu a to zejména na sociálních sítích. Jedná se o všechny formy. Přestože česká židovská komunita nečelí tolik fyzickým hrozbám ze strany místních antisemitských skupin, může se stát cílem zahraničních extremistů či teroristů. Ministerstvo vnitra a bezpečnostní složky mají nastavené vztahy s židovskou komunitou už více než 10 let a spolupracují tak na společných bezpečnostních opatřeních. Ministerstvo vnitra, Policie ČR a Federace židovských obcí v ČR, Židovské muzeum v Praze a Chabad Prague tuto spolupráci oficiálně deklarovali ve společném memorandu, které mimo jiné zřizuje koordinační centrum, které funguje jako fórum, kde se pravidelné schází zástupci ministerstva vnitra, bezpečnostních složek, zpravodajských služeb, místní samosprávy a zástupci židovských organizací. Kromě přípravy bezpečnostních opatření se všichni zmínění podílí např. na společných cvičeních. Český model je plně přenositelný i do dalších členských států a naplňuje plány rakouského předsednictví.

Rakouské předsednictví kromě zlepšení bezpečnostní situace židovských komunit doporučuje členským státům také přijetí jednotné definice antisemitismu, která by měla pomoci nejen zpřehlednit stav a statistiky činů, které jsou motivovány nenávistí vůči židovské menšině, ale také jasně definovat formy antisemitismu, s jakými je možné se v dnešní době setkat. Jako vhodnou možnost nabízí pracovní definici, která byla přijata 26. května 2016 na plenárním zasedání International Holocaust Remembrance Alliance. Definice říká, že: „Antisemitismus je takový způsob vnímání židů, který lze vyjádřit jako nenávist vůči nim. Slovní a fyzické projevy antisemitismu mohou být zaměřeny proti židovským i nežidovským osobám nebo jejich majetku, proti institucím židovské komunity a náboženským zařízením.“

Pracovní definice dále obsahuje ilustrativní příklady:
Podobné projevy mohou být namířeny také proti Státu Izrael, antisemitský charakter mají, pokud je Stát Izrael napadán jako představitel židovské pospolitosti. Jiná kritika Státu Izrael podobně jako kritika jakéhokoli jiného státu nemůže být považována za antisemitismus. Rétorika běžná pro antisemitismus obviňuje Židy ze spiknutí s cílem poškodit lidstvo a je často používána k obviňování Židů z aktuálních problémů. Antisemitismus se objevuje v mluveném slovu, v textech, vyobrazeních i v dalších aktivitách, přičemž využívá zlovolné stereotypy a údajně záporné charakteristické vlastnosti Židů.

Dnešní antisemitismus ve veřejném životě, v médiích, ve školách, na pracovištích a v náboženských kruzích může po zohlednění celkového kontextu nabývat například následujících podob:

  • podněcování, podpora či ospravedlňování zabíjení Židů či hrubého ubližování Židům ve jménu radikální ideologie či extrémního náboženského postoje;
  • obviňování z prolhanosti, dehumanizace, démonizace, prohlášení o jednotlivých Židech (či židovstvu jakožto jakési kolektivní moci) založená na stereotypech. Zejména, avšak nikoli pouze, mýty o světovém židovském spiknutí nebo o Židech kontrolujících média, ekonomii, vládu a jiné společenské instituce;
  • obviňování Židů jakožto pospolitosti z odpovědnosti za skutečné či smyšlené chyby a špatnosti zaviněné židovským jedincem či skupinou Židů či dokonce ne-Židy;
  • popírání existence, rozsahu, způsobu provedení (např. plynové komory) a účelu genocidy Židů německými nacisty, jejich podporovateli a spojenci během 2. světové války (holocaust);
  • obviňování Židů jakožto pospolitosti či Státu Izrael z vymyšlení si či ze zveličování holocaustu;
  • obviňování židovských občanů z větší loajality ke Státu Izrael nebo z upřednostňování domnělých priorit mezinárodního židovstva před zájmy svého vlastního státu;
  • popírání práva židovského národa na sebeurčení, například tvrzením, že existence Státu Izrael je rasistický počin;
  • vytváření dvojích standardů tím, že se vyžaduje jednání neočekávané a nevyžadované od žádného jiného státu;
  • používání symbolů a vyobrazení asociovaných s klasickým antisemitismem (např. obviňování Židů z vraždy Ježíše nebo rituálních vražd) k charakterizování Izraele či Izraelců;
  • přirovnávání izraelské politiky k nacistické;
  • považování Židů za kolektivně zodpovědné za akce Státu Izrael.



Pět posledních zmíněných příkladů se věnuje oblasti takzvaného nového antisemitismu, který se vztahuje ke Státu Izrael a jeho nelegitimní kritice. Poznat takovou kritiku, která je za hranicí běžné kritiky pomáhá Sharanského „3D test“. Vyjádření, které je antisemitské podle testu musí obsahovat alespoň jedno „D“. Konkrétně se jedná o démonizaci Izraele (označování Izraele za zhmotnělé zlo), dvojí standard (selektivně se aplikuje na posouzení zahraniční politiky i vnitřních záležitostí) a delegitimizace Státu Izrael (výroky popírající právo Izraele na existenci).

Dále definice vymezuje toto:
Antisemitské činy jsou trestným činem, když je tak definuje zákon (například v některých zemích je to popírání holocaustu nebo distribuce antisemitských materiálů).

Trestné činy jsou antisemitské, když jsou cíle útoku, ať osoby nebo majetek – jako objekty, školy, náboženská místa a hřbitovy – vybrány, protože jsou nebo je předpokládáno, že jsou židovské nebo mají na Židy vazbu.

Antisemitská diskriminace je odpírání příležitostí či služeb dostupných ostatním lidem osobám židovského původu. Toto je již trestné v mnoha zemích.

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR 

Dotační program pro ochranu měkkých cílů