Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Zasedání Evropského výboru národních archivářů ve Vídni

 

Zasedání Evropského výboru národních archivářů (EBNA), které se konalo ve dnech 6. - 7. dubna 2006 ve Vídni, se zúčastnilo 37 delegátů, nejpočetnější delegace byla z pořádající země - celkem 5 účastníků. Z členských států EU byly zastoupeny všechny s výjimkou Portugalska a Kypru. Jako pozorovatelé byli přítomni z kandidátských zemí zástupkyně Bulharska (přihlášený zástupce Rumunska se nedostavil) a z ostatních zemí delegát ze Švýcarska a dva delegáti z Makedonie a generální tajemník Mezinárodní archivní rady. Delegát Evropské komise Frank Brady nebyl přítomen. Zasedání probíhalo v budově Rakouského státního archivu ve Vídni.
 
Zasedání začalo 6. dubna v 10 hodin registrací účastníků a dopoledne od 11 hodin byla připravena prohlídka budovy Rakouského státního archivu. Vlastní jednání začalo odpoledne ve 14 hodin. Generální ředitel Rakouského státního archivu a současný prezident Mezinárodní archivní rady Prof. Dr. Lorenz Mikoletzky uvítal přítomné a všichni účastníci se pak oficiálně představili. V úvodním projevu Prof. Mikoletzky načrtl tradice rakouského archivnictví a charakterizoval postavení Rakouského státního archivu jako ústředního archivu státu, který je podřízen Úřadu rakouského spolkového kancléře. Tento archiv nevykonává žádnou působnost vůči zemským archivům, které jsou zařízeními zemských vlád, ani vůči ostatním typům archivů. Prof. Mikoletzky se rovněž zmínil o činnosti Svazu rakouských archivářů.
 
První bod programu „Omezení přístupu do archivů“ uvedla polská delegátka D. Nałecz. Její vystoupení se soustředilo na problematiku ochrany osobních dat. Předložila vyhodnocení dotazníku, který polské Vrchní ředitelství státních archivů rozeslalo evropským státům. Situace je značně nejednotná až nepřehledná, neboť ochrana osobních údajů se zčásti řeší v archivních zákonech, zčásti jen v obecných zákonech. Maďarský delegát L. Gecsényi upozornil, že někdy je stanovena ochranná lhůta pro dokumenty u původce a další ochranná lhůta nastupuje po předání archiválií do archivu. Německý delegát H. Weber uvedl jinou komplikaci, když v SRN se liší právní úprava na spolkové úrovni a na úrovni spolkových zemí a všechny zákony připouštějí množství výjimek, jejichž celkový počet v Německu odhadl na 200 - 300. Generální tajemník MAR J. van Albada konstatoval, že archivní bádání se stává stále více mezinárodní záležitostí a badatelé při tom narážejí na různý přístup k ochraně dat v jednotlivých archivech. Navrhl proto, aby byla utvořena mezinárodní skupina pro zkoumání přístupu k osobním datům. Dánský delegát J. P. Noack tento podnět upřesnil v tom smyslu, že pracovní skupina by měla připravit typologii právních úprav a provést jejich komparaci. Finský delegát J. Nuorteva připomněl, že o tomto problému se bude rovněž jednat v Bruselu 28. dubna na zasedání skupiny expertů.
 
Druhý bod programu se týkal „Opatření k prevenci krádeží archiválií“ a úvodní slovo přednesla švédská delegátka A. K. Hermodsson. Charakterizovala současný právní stav i praktické zkušenosti s odhalováním a vyšetřováním krádeží archiválií a s jejich navracením původnímu vlastníkovi. Hlavní problémy se vyskytují s prokazováním vlastnictví k archiváliím, ve spolupráci archivů s orgány vyšetřování a s evidencí krádeží a odcizených archiválií. Pracovní komise EBNA, která se zabývá krádežemi archiválií, při poslední schůzce v Haagu dospěla k závěru, že dosavadní informativní šetření bylo nedokonalé a že je třeba vytvořit a rozeslat nový dotazník členským státům. V diskusi zaznělo několik podnětných námětů. Rakušan G. Theimer položil důraz na preventivní opatření a na zajištění spolupráce s policejními orgány. Je zajímavé, že badatelský řád Rakouského státního archivu umožňuje odepřít studium osobám, které opakovaně porušily badatelský řád nebo které se dopustily krádeže archiválií nebo které jsou byť jen podezřelé, že se krádeže archiválií dopustily. V našich poměrech taková opatření narazila na právní překážky. Angličan D. Leitch upozornil na nebezpečný trik zlodějů, kdy nahrazují originály kopiemi a falzy a tím ztěžují odhalení krádeže. Ch. Martinez z Francie a H. Weber z Německa připomněli problémy s návratem a restitucí ukradených archiválií, neboť směrnice EU o svobodném obchodu s kulturními statky komplikují návrat archiválií a spolupráci s burzami a aukčními síněmi. J. van Albada navrhl vytvořit databázi krádeží, v níž by byly zaznamenány vzniklé škody, postižené instituce, metody odcizení, dopadení pachatelů a výše jejich trestů. Doporučil rovněž, aby archivy prosazovaly propojení této problematiky s Druhým haagským protokolem o ochraně kulturního dědictví v ozbrojených konfliktech a s akcí Modrý štít.
 
Třetí bod programu „Prevence katastrof v archivech“ uvedl H. Weber. Informoval o registru mimořádných událostí v německých archivech. Na základě tohoto registru se v SRN provádí analýza rizik a příčin mimořádných událostí z hlediska jejich četnosti, následků, předvídatelnosti a nákladů na likvidaci následků. Navržená opatření jsou specifikována podle druhů archiválií a podle materiálů jejich nosičů. Německé archivy dále rozpracovávají přehled okamžitých nutných opatření, jejich organizaci, řeší soustředění pomocného materiálu pro okamžitou pomoc postiženým archivům a zabývají se přípravou evropské konference na toto téma. K jeho referátu doplnil J. van Albada i potřebu doplnění vzdělávacích programů o tematiku čelení pohromám v archivech.
 
Čtvrtým bodem programu byla informace M. Finka z Rakouska o konferenci DLM Forum, která zasedání EBNA předcházela. Za hlavní přínos označil zpracování mezinárodní normy pro elektronickou spisovou službu MoReq 2 a důraz na výchovu a vzdělávání ve spisové službě. Angličan D. Leitch připomněl, že je třeba, aby se v této oblasti více angažovala Evropská komise.
 
Pátý bod programu se týkal projektu „Evropské digitální knihovny“, který uvedla D. Nałecz. D. Nałecz je členkou skupiny expertů pro řízení tohoto projektu jako jediná archivářka, Českou republiku zastupuje v tomto grémiu zástupce ředitele Národní knihovny Adolf Knoll. Zapojení archivů do tohoto projektu nejvíce podporují Polsko a Francie. Rozdíly mezi knihami a archiváliemi spočívají podle nich v pojetí původců a v rozdílné ochraně osobních dat a tyto rozdíly jsou překonatelné. Diskutuje se i otázka zpoplatnění přístupu do Evropské digitální knihovny a navrhuje se bezplatný přístup. Výstavbu systému by měly financovat firmy zabývající se informačně-komunikačními technologiemi, digitalizaci knih a archiválií by měly financovat instituce, které je spravují, ale jedná se o podporu z rozpočtu EU. Rezervovaně se k tomuto projektu postavily jak v dotazníkové akci, tak na zasedání EBNA Finsko, Německo a ČR, které preferují samostatný Evropský archivní portál.
 
Na pátý bod programu volně navázal tzv. kulatý stůl, při němž všichni účastníci charakterizovali postup a zaměření digitalizace archiválií ve svých zemích. Digitalizace se zaměřuje na matriky a genealogické prameny (Estonsko, Velká Británie), sčítání lidu (Irsko), katastry (ČR, Nizozemsko, Švédsko, Slovinsko), protokoly z jednání parlamentu nebo vlády (Itálie, Švýcarsko - to digitalizuje i zvukové nahrávky jednání parlamentu) nebo politických stran (Maďarsko - protokoly politbyra ÚV MSDS), mapy (Nizozemsko) a úřední tisky (Švýcarsko). V Maďarsku se prodávají CD-ROM a DVD s digitalizovanými archiváliemi, pokud jsou umístěny na Internetu, je přístup k nim bezplatný. Lotyšsko a Německo mají zpracován národní plán digitalizace. V Německu se digitalizují mj. fotosbírky a osobní pozůstalosti a digitální kopie se umísťují na webové stránky, k nimž je bezplatný přístup. Tyto kopie však mají nízký stupeň rozlišení a kdo chce kvalitnější kopii, musí si její zhotovení zaplatit.
 
Druhý den jednání podaly francouzské delegátky Martine de Boisdeffre a Christine Martinez informaci o stavu přípravy databáze archivní legislativy. Projekt je před dokončením a výsledná podoba bude představena na evropské archivní konferenci ve Varšavě v květnu letošního roku. V diskusi bylo poukázáno na problémy s překladem některých pojmů do angličtiny a francouzštiny, které jsou zatím jedinými použitými jazyky v této databázi. To je omezující pro středoevropské a východoevropské země, jejichž archivní legislativa vychází z jiných tradic archivnictví a spisové služby.
Pracovník Rakouského státního archivu potom prezentoval informační systém SCOPE. Účelem tohoto systému je sloučení jednotlivých archivních pracovišť do jednoho informačního systému, sjednocení všech archivních činností od předarchivní péče až po využívání archiválií, vytvoření nástroje k normování archivních činností a jejich produktů a poskytnutí lepší orientace veřejnosti po archivu a archivních souborech. Staré archivní pomůcky jsou již nevyhovující, obtížně se v nich orientuje a elektronické pomůcky sloužily jen archivnímu personálu a nikoliv veřejnosti. Tyto nedostatky má systém SCOPE odstranit. Při přípravě informačního systému bylo důležité stanovit tzv. jednotnou mezinárodní signaturu, tj. definovat popisnou jednotku. K tematickému popisu byl vytvořen tezaurus deskriptorů. Součástí přípravy systému bylo sestavení pracovních směrnic, uživatelských příruček a uskutečnění školení zaměstnanců. Pro bližší představu českých uživatelů je možno uvést, že např. záznam o archivním fondu se pohybuje na úrovni mezi evidenčním listem NAD a popisem fondu v archivním průvodci. Softwarová firma, která je tvůrcem systému SCOPE, vytvořila podobné systémy pro archivy v Lucembursku, Švýcarsku a Albánii.
 
Hlavní pozornost druhého dne jednání byla věnována přípravě zasedání skupiny archivních expertů v Bruselu dne 28. dubna t.r. Místo nepřítomného Franka Bradyho seznámil přítomné s rámcovým programem porady L. Mikoletzky. Jednání má specifikovat uskutečnění pěti hlavních programových směrů v archivnictví členských států EU, a to v otázce zabezpečení archivů, digitálních dokumentů, archivního internetového portálu, databáze archivní legislativy a čelení krádeží archiválií. Někteří účastníci upozornili na to, že vedle programových otázek bude muset porada expertů řešit i otázky finanční, termínové a koncepční, neboť financování projektů není vyřešeno, tříletá lhůta pro řešení je u některých projektů krátká a není rozhodnuto, zda vedle skupiny expertů bude i nadále působit EBNA v dosavadní podobě.
 
Účastníci se pak vzájemně informovali o probíhajících národních projektech, které se mo hou napojit na mezinárodní projekty. Za ČR jsem informoval o sestavení příručky pro archivy s návodem kroků a opatření při záplavách a jiných katastrofách v archivech a o postupu likvidace následků povodní z roku 2002 a toto téma jsem navrhl jako nejpravděpodobnější oblast spolupráce českých archivářů v rámci mezinárodních projektů v období 2006 - 2008.
 
Na závěr zasedání oznámil J. Nuorteva termín podzimních akcí v Helsinkách: DLM forum ve dnech 6. - 7. 11. a EBNA ve dnech 9. - 10. 11. 2006. V prvním pololetí 2007 bude EU předsedat Německo a DLM forum se uskuteční v Berlíně ve dnech 24. - 26. 4. a EBNA ve dnech 26. - 27. 4. 2007.
Mimo program EBNA bylo přínosné seznámení se s badatelským řádem Rakouského stát-ního archivu a s jeho ceníkem služeb, neboť tato otázka je i u nás aktuální a informace o cenách služeb jsou důležité pro naše badatele ve Vídni. Je třeba předeslat, že platby za služby zůstávají archivu a neodvádějí se do státního rozpočtu, tvoří však jen zlomek nákladů archivu (asi 2 %). Zavedení plateb nesplnilo očekávání Úřadu spolkového kancléře, který tento postup inicioval, neboť veřejnost reagovala poklesem zájmu o archivní služby a očekávané výnosy se nedostavily.
 
Již samotné studium v archivu je zpoplatněno, neboť badatel si musí zakoupit badatelský průkaz. Týdenní stojí 7€, měsíční 15 € a roční 30 €. Za reprodukční práva při použití kopií archiválií v tiskovinách a rozmnoženinách se platí při nákladu do 2000 exemplářů 20 €, do 10 000 exemplářů 40 € a nad 10 000 exemplářů 80 €. Použití v diplomových, disertačních a habilitačních pracích je bezplatné. Při dalším vydání díla nebo při vydání v jinojazyčné verzi se poplatek snižuje na 50 %. Také se poskytuje množstevní rabat, a to při použití více než 10 předloh 25 % a při použití více než 50 předloh 50 %. Jestliže jsou předlohy určeny k umístění na internetu, platí se za týdenní vystavení 20 €, za měsíční vystavení 40 €, za půlroční vystavení 80 € a za roční vystavení 120 €. Po uplynutí jednoho roku vystavení na internetu musí být reprodukční práva obnovena. Archiv požaduje, aby rozlišovací schopnost byla nejvýše 72 dpi.
 
Za použití fotoreprodukcí archiválií na výstavách se platí v případě regionálních výstav 5 € za obrázek, v případě národních a mezinárodních výstav 15 € za obrázek a v případě putovních a trvalých výstav 20 € za obrázek. Jsou-li na výstavu zapůjčeny originální archiválie, účtuje se za zapůjčení smluvní cena. Také zhotovení faksimile podléhá smluvní ceně. Za přípravu jedné archiválie k vystavení se kromě toho účtuje paušální částka 100 € a za každou další archiválii 20 €. Jsou-li archiválie použity pro výrobu filmu nebo televizního programu, platí se 150 € za hodinu natáčení pro komerční účely a 75 € pro dokumentační účely.
 
 
Za zhotovení distribučních kopií se účtují tyto ceny (v € ) :
černobílý negativ 6 x 9 cm 12 €
9 x 12 cm 18 €
barevný negativ 6 x 9 cm 16 €
9 x 12 cm 23 €
diapozitiv 6 x 9 cm 26 €
9 x 12 cm 34 €
černobílá fotokopie 9 x 13 cm 2,50 €
13 x 18 cm 5 €
18 x 24 cm 8 €
24 x 30 cm 12 €
barevná fotokopie 9 x 13 cm 6 €Î
13 x 18 cm 9,20 €
18 x 24 cm 13,75 €
24 x 30 cm 22,50 €
černobílé elektrografické kopie formát A4

0,25 €

samoobslužně 0,10 €

formát A3

0,50 €

samoobslužně 0,20 €

formát B4 0,50 €
černobílé kopie ze čtecího přístroje formát A4 0,70 €
formát A3 1,20 €
barevné elektrografické kopie formát A1 38 €
formát A2 23 €
formát A3 14 €
formát A4 9 €
políčko mikrofilmu   0,70 €
duplikát mikrofilmu 0,70 €
S poskytováním digitálních kopií badatelský řád ani ceník služeb nepočítají.
Za odlitky pečetí se počítá
  silikonový odlitek voskový odlitek odlitek dvoubarevný
Průměr do 5 cm 10 € 15 € 25 €
Průměr do 10 cm 15 € 25  € 35 €
Průměr do 15 cm 20 € 35 € 45 €
Průměr nad 15 cm 30 € 45 € 60 €

Za kompletaci pečetě se připočítává 35 €.  Za odborné odpovědi na ústní či písemné dotazy je první půlhodina práce bezplatná, dále se platí za každou započatou půlhodinu 28 €. Za vědecká dobrozdání se platí za každou zapo-čatou půlhodinu 40 €. Za prohlídku archivu platí jednotlivá osoba 3 €, při návštěvě skupiny minimálně o 6 lidech se platí 2 € za osobu, děti a mládež do 18 let mají vstup volný.
 

Účast na zasedání EBNA byla přínosná zejména v oblasti výměny informací a zkušeností s prevencí škod způsobených živelními pohromami a jejich likvidací a s opatřeními k zamezení krádeží archiválií. V otázce zapojení do projektu Evropské digitální knihovny a Databáze archivní legislativy bylo zasedání příležitostí upozornit na limity, které ČR v této oblasti omezují.
 

vytisknout  e-mailem