Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Typologie terorismu

  • Typologie terorismu
  • Klasické teroristické metody
  • Moderní teroristické metody
  • Kybernetický terorismus

Typologie terorismu

Typologie terorismu

V rámci typologie terorismu často dochází k nepřípustnému slučování kritérií motivace, aktérů, rozsahu a způsobů provádění akcí teroristů. Z hlediska základního stanovení hrozeb a jejich předcházení je třeba stanovit především motivaci teroristů. Podle motivace je možné vypracovat typologii terorismu, která zahrne i ”nepolitické formy” terorismu:
  1. Terorismus kriminální: teroristické akce provedené primárně za účelem získání osobních materiálních výhod
  2. Terorismus patologický: teroristické akce provedené primárně kvůli psychickému sebeuspokojení
  3. Terorismus politický, resp. ideologický: akce provedené z kolektivních pohnutek bez hledání přímých materiálních výhod. Tuto kategorii lze dále dělit na:
    • Ultralevicový terorismus
    • Ultrapravicový terorismus
    • Etnický terorismus
    • Náboženský terorismus
    • Environmentální terorismus
    • Vigilantistický terorismus (kterému jde o ”právo a pořádek”, který údajně není stát s to zajistit, sem lze řadit například latinskoamerické ”černé brigády”, útočící proti bezdomovcům atd.)
    • ”Single-issue” terorismus (”jednopoložkový” - proti potratům atd.)
Co do rozsahu působení terorismu existuje kategorie domácího terorismu a mezinárodního terorismu, související s počtem zemí, v nichž terorismus působí anebo získává prostředky a logistiku pro svoji činnost. Nepřehlédnutelná je vazba terorismu na jiné negativní jevy, jakými je například obchod z drogami (ze kterého jsou teroristické akce nezřídka financovány) nebo obchod se zbraněmi. Společně s organizovaným zločinem a šířením zbraní hromadného ničení patří terorismus zejména jeho mezinárodní forma – k nejzávažnějším rizikům ohrožujícím celou lidskou civilizaci.

Klasické teroristické metody

„Klasické“ teroristické metody

Střelba, použití sečných a bodných zbraní, ubití

  • akce namířená do davu anonymních osob
  • akce zaměřená na konkrétní osoby (politiky, ekonomické špičky, umělce, žurnalisty)
  • akce zaměřená na konkrétní národy či jiné skupiny osob (Izraelce, Američany, vojáky, policisty atd.), zařadit sem lze boj mezi Kurdy a Turky, probíhající v řadě západoevropských zemí, při kterém jsou tyto země pouze pasivním bojištěm
  • specifickou kapitolou cílů by mohli být oficiální zahraniční hosté

Výbuchy pum samy o sobě

(cílem je místo samo a ničivá síla je výhradně silou bomby, požáru či sesuvu budovy) 

  • namířené na nijak nevybírané budovy
  • namířené na místa, kde se shromažďuje mnoho lidí: náměstí, supermarkety, sportoviště, zábavní parky, místa konání kulturních akcí, nemocnice
  • namířené na konkrétní instituce (zastupitelské úřady, soudní budovy, sídla politických stran, státní úřady, kasárny)
  • místa hojně navštěvovaná turisty
  • na místa, kudy se pohybují konkrétní osoby, pumy v jejich vozidlech
  • útoky na budovy či místa, která obývají či navštěvují konkrétní národy či skupiny osob: ubytovny, restaurace
  • výbuchy, mající za cíl vyvolat zmatek v době voleb a referend
  • výbuchy, poškozující komunikační tepny (mosty, železnice, metro, letiště, datové kabely, produktovody, vodovody); útoky na samotné dopravní prostředky – letadla, vlaky, autobusy, lodě – kde je cílem subjekt zničit, ne unést
  • sabotáže, zamířené na ekonomické provozy (továrny, elektrárny, založené požáry lesů a polí – ekonomický dopad je přitom přítomen i při většině útoků zmíněných dále

Výbuchy iniciující další ničivou činnost

  • útok na chemické provozy; nebezpečí představují i chladící agregáty ledních stadionů, kde je používán amoniak
  • útok na jaderné provozy (jaderné elektrárny, školní reaktory, výzkumné závody ap., nebo dokonce sila jaderných zbraní) – konvenční útok na tyto cíle je o mnoho snazší a levnější, než vyrobení či krádež atomové bomby
  • útok na vodní rezervoár (přehradu nebo protipovodňovou hráz), což znamená riziko zaplavení velkých rozloh území
  • útok na místa koncentrace vysoce hořlavé hmoty, nesoucí s sebou znečištění životního prostředí
  • vyloučit nelze ani výbuch, který iniciuje lavinu či sesuvy půdy nebo kamenů do údolí
  • zařadit sem lze snad i útoky na věznice, kdy uprchlí vězni mohou destabilizovat situaci v zemi

Únosy, braní rukojmí

  • únosy anonymních nebo konkrétních významných osob (spojené s dalšími požadavky - propuštění jiných teroristů, přečtení požadavků teroristů v médiích; pokud jde zároveň o výkupné, dalo by se to spíše nazvat trestným činem prostým); mohou být uskutečněny na zemi, na lodi, v letadle
  • obsazení celé budovy a kladení požadavků

Různé formy násilí na turistech  

  • útoky namířené na turisty, které mají za cíl poškodit zejména ty země, pro které je velkým přínosem cestovní ruch – tyto akce je důležité sledovat zejména v ohledu rizik pro zahraniční turistiky občanů ČR

Dopisní  bomby

  • dopisní bomby (které užíval americký atentátník Unabomber či rakouský Fuchs)

Další 

  • útoky na umělecké památky v galeriích i jinde
  • poškozování provozuschopnosti vozidel (cukr v benzínových nádržích, písek v mechanismu kol lokomotiv)
  • šíření zmatku, poplašné zprávy vedoucí k chaosu, při kterém dojde ke zranění či ušlapání lidí (to lze i bez užití jakékoli zbraně)

Specifické cíle postmaterialistického a environmentálního (ekologického) teroru  

  • ničení restaurací (McDonald, KFC)
  • útoky na lidi nosící kožichy, útoky na jatka, na laboratoře, v nichž provádějí pokusy na zvířatech atd.
  • zatloukání hřebíků do kmenů stromů, aby nemohly být vytěženy dřevorubci

Moderní teroristické metody

„Moderní“ teroristické metody

(užití zbraní hromadného ničení, kybernetický terorismus atd.)

Nové technologie, možnosti modelování na počítačích a další pronikavý rozvoj vědy a techniky vytváří podmínky pro urychlení výzkumu a vývoje. Zvláště na poli genového inženýrství, biologických a genových manipulací (tzv. klonování), ale i oblasti chemie a chemického průmyslu, jsou vytvořeny nebývalé předpoklady k tomu, že výsledky vědeckých pokusů mohou být zneužity pro vojenství, respektive pro teroristické cíle. Zcela samostatnou rozsáhlou problémovou oblastí je kontrola používání a dopravy nebezpečných látek, včetně kontroly nebezpečných průmyslových odpadů.  

Některé zbraně hromadného ničení nebo jejich účinné součásti se tak mohou stát velmi účinným nátlakovým prostředkem při vydírání státních činitelů, státních institucí nebo i různých skupin obyvatelstva, průmyslových a zemědělských koncernů, i když by nedošlo k jejich přímému použití. Teroristé (či klasičtí zločinci) přitom počítají s využitím silně vypěstovaného strachu z použití zbraní hromadného ničení a jsou s přesvědčeni, že držením takové síly donutí stát (či jiného protivníka) k přijetí svých požadavků.
 
Pokud k útoku přesto dojde, mohou teroristé útočit, aniž by sami sebe museli vystavovat bezprostřednímu nebezpečí. Výsledné zamoření by pak přitom mohlo představovat i velmi dlouho trvající neobyvatelnost velkých rozloh území. Většina aktuálních dekontaminačních prostředků a praktik jakož i speciálního zařízení je konstruována koncepčně tak, že počítá s dekontaminací vojenské techniky a materiálu. To jsou zpravidla pevné povrchy z kovů, které jsou kryté speciálními nátěry proti korozi. Málo se však počítá s případy zasažení budov.
 
Klasický terorismus je ve srovnání s užitím chemikálií, bakterií nebo počítačových virů více vidět. To s sebou nese (pro teroristu) řadu plus i mínus. „Moderní“ akcí se sice tolik „efektně nezviditelní“, i když při ní třeba zabije více lidí a zničí víc hodnot. Zatím se zdá pravděpodobnější, že drtivá většina teroristických skupin zůstane u klasických metod, které jsou hmatatelné, mohou zasáhnout přesně určený cíl a navíc okamžitě vyvolají pozornost sdělovacích prostředků.

Jaderné technologie
Velké jaderné zbraně (mezikontinentální střely) jsou technicky značným, ale nikoli nepřekonatelným problémem. Materiálně špatně zajištění atomoví vědci by se mohli k takovému výzkumu pro teroristy (či spíše pro „zločinné státy“) propůjčit. Jaderný materiál lze zakoupit na černém trhu, lze ho uloupit z úložišť vyhořelého odpadu či z likvidačních provozů raket. Riziko přináší možnosti krádeže munice obsahující ochuzený uran.

Již byla zmínka o radioaktivním zamoření, které by vzniklo konvenčním útokem na nukleární provozy. I jaderné izotopy (cesium 137, stroncium), umístěné v rozvodech pitné vody či na veřejně přístupných místech, nebo přimísené do konvenční nálože, mohou zasáhnout velké množství osob.
 
Zmínit je nutné i skutečnost, že výbuch malé atomové bomby asi 40 km nad povrchem Země může být zdrojem elektromagnetických vln, které by mohly zlikvidovat elektronické obvody družic, pozemních zařízení a veškerou elektrickou síť určitého regionu. Kapacitu pro vypuštění malé rakety do výšky 40 kilometrů má dnes už několik desítek států, z nichž některé jsou nepřáteli Západu. Žádný přírodní jev ani jakékoliv jiné atomové zbraně nemají na mikroelektroniku, na které je do velké míry založena moderní civilizace, tak dalekosáhlé účinky. Odhady působení elektromagnetických vln se nedají předvídat. A proto je obtížné proti nim vytvářet ochranu celé infrastruktury. Elektromagnetické vlny jsou mimořádně intenzivní, ale působí krátce, a to v dohledu atomového výbuchu. Působením elektromagnetického záření by všechny kovové struktury, jako telefonní a elektrické dráty, rádiové a televizní antény i ploty mohly poškodit nebo zničit zařízení, která napájejí. Přitom novější a modernější systémy bývají zranitelnější než zařízení starší. Ačkoli elektromagnetické vlny samy o sobě neškodí člověku, dopad všech větších ničivých akcích (války, teroristické útoky, přírodní katastrofy atd.) na burzy, ceny ropy, zlata, deviz, atd. je nyní, v éře pokročilé globalizace, vždy přítomen.

Biologické technologie
Biologickým terorismem rozumíme užití rozličných virů a mikrobů nebezpečných nemocí s úmyslem zasáhnout civilní populaci.

Biozbraň (nezřídka nazývaná ”atomová zbraň chudých”) je pro teroristy i pro ”zločinné státy” levnější a "bezpečnější". Stačí vypěstovat bakterie a nenápadně je někde rozptýlit. Ve chvíli, kdy začnou účinkovat, jsou teroristé dávno v bezpečí. Některé nemoci mají dlouhou inkubační dobu, přenášejí se dále mezi lidmi a jejich výsledky mohou být strašlivé. Pro teroristy je spíše problémem, že při neoparné manipulaci mohou onemocnět sami.
  
Zdokumentovány jsou i případy kriminálních akcí, kdy zbraní byla injekční stříkačka, naplněná - podle pachatelů – krví infikovanou virem HIV. Vyloučit nelze ani záměrné zavlékání chorob, napadajících zvířata: BSE, slintavka, kulhavka atd.

Chemické technologie
Některé toxické látky, takové jako kyanovodík nebo nervově paralytické látky mohou způsobit smrt během několika minut po vypuštění a okamžitá lékařská pomoc je nezbytná.

Substance chemikálií jsou dostupné a levné, sloučeniny snadno vyrobitelné a přenosné, špatně detekovatelné a mají pro teroristy i jiné klady. Velmi nebezpečná – a pro teroristy lákavá – je tzv. binární chemická munice. V ní není obsažena otravná látka, ale pouze výchozí komponenty (tzv. prekurzory), které vytvoří vlastní otravnou látku až při dopravě munice na cíl nebo po explozi konvenční rozbušky. V posledních letech byly v bývalém Sovětském svazu a nástupnické Ruské federaci připraveny nové otravné látky, které se obvykle označují jako novičoky.
 
Pro ilustraci možných nebezpečí lze uvést jako příklad sabotáž (nemusí se jednat o výbuch) na zimním stadionu, kde je používán jako chladící médium amoniak, který v případě uvolnění do ovzduší je schopen zlikvidovat v krátké době obyvatelstvo města střední velikosti. Takových stadionů je v ČR mnoho a jejich ostraha je minimální.
 
Na pomezí chemických a biologických technologií se nacházejí – i realizované - případy, kdy teroristé (ale častěji zločinci, ekonomičtí konkurenti, vyšinuté osoby a sabotéři) otrávili některé potraviny v obchodech (jedy, průmyslovými chemikáliemi, bakteriemi).
 
Existuje obecně daleko vyšší pravděpodobnost použití biologických a ještě spíše chemických zbraní než zbraní jaderných. Dostupnost technologií těchto zbraní, relativně jednoduchá a levná výroba a možnost použití jednoduchých aplikačním metod vytvořily takovou situaci, že zneužití otravných látek, toxinů, virů a bakterií můžeme dnes očekávat kdykoliv a kdekoliv na světě, a to z různých důvodů. Užití jaderných zbraní teroristy je podstatně méně pravděpodobné zejména proto, že: 
  • jaderná výbušnina je neobyčejně drahá
  • jaderná výbušnina je velmi obtížně dostupná
  • technologie výroby jaderných zbraní je stále relativně nejlépe utajované
  • rychlost detekce je velmi rozdílná: u radioaktivních látek je zjistitelnost okamžitá, u otravných látek je zjistitelnost od několika sekund do několika minut, a u biologických látek - dosud není uspokojivě vyřešena rychlá a spolehlivá detekce
  • výroba jaderných zbraní vyžaduje speciální materiály
  • existují zřejmě alespoň částečné morální zábrany pro užití jaderných zbraní
  • existují obavy, aby se manipulací s jadernými či biologickými zbraněmi teroristé nezabili sami (buď vůbec, nebo u fanatiků, připravených při akci zemřít, zemřít ještě před provedením činu) respektive aby nezamořili na dlouho prostor, kde se pohybují oni či jejich blízcí; u chemických zbraní je riziko smrti teroristy menší
Chemické a biologické zbraně jsou v porovnání se zbraněmi jadernými podstatně levnější a jejich výroba není provázena technickými a technologickými potížemi, jako je to u jaderných zbraní. Navíc je možné celý proces přípravy a výroby chemických, biologických a toxinových zbraní podstatně lépe utajit, než je to u zbraní jaderných. Ani otázka dopravy těchto zbraní na cíl nečiní zvláštní potíže, neboť v nejjednodušším pojetí je možné předpokládat, že otravné látky, viry, bakterie, houby, plísně a toxiny mohou být do místa cíle dopraveny samotnými teroristy a zde použity tzv. diverzním způsobem: zamoření potravin, vody a vodních zdrojů, ventilačních šachet a ventilačního systému supermarketů a metra, vlakových a autobusových nádraží, apod.

Dále je třeba uvést:

  1. Značný rozsah produkce biologických látek může být proveden skrze fermentaci v relativně krátké době. Pouze malé množství biologické látky je potřeba k výrobě vhodného biologického zbraňového materiálu ve velkém množství.
  2. Užití práškovacích letadel nebo vrtulníků může sloužit jako velice efektivní dopravní systém pro použití chemických a biologických látek.

Zvukové zbraně
Málo prozkoumanou oblastí je nebezpečí, plynoucí z aplikace zbraní, které jsou založené na emitaci specifických zvukových (ultrazvukových, infrazvukových) frekvencí (vln). Tyto vlny mohou lidem způsobit fyziologické komplikace (bušení srdce, rezonanci tělních dutin a tělních tekutin) a mohou mít i vliv na psychiku (uvedou lidi do apatie, nebo naopak vyvolají panické reakce). Výsledkem jejich užití může být i smrt velkého počtu osob.

Kybernetický terorismus

Kybernetický terorismus

Pro technickou západní společnost jsou velmi devastující případné útoky na počítačovou síť. Již byly zdokumentovány případy, kdy byli tzv. „hackeři“ schopni pomocí počítače vyřadit rozvod elektrické energie a uvrhnout některé regiony západních zemí do tmy. Už v polovině osmdesátých let skupina hannoverských hackerů financovaných KGB pronikla do počítačů americké armády. Mnozí moderní bezskrupulózní hackeři se netají svou ochotou prodávat nalezené informace zločinným státům.
 
Útoky prostřednictvím počítačových sítí představují hrozbu srovnatelnou s účinky zbraní hromadného ničení. Západ spoléhá víc a víc na počítačové sítě. To posiluje závislost – a ze závislosti se rodí zranitelnost. Zpoza počítačového terminálu lze totiž teoreticky zablokovat automatizované rozvody vody, elektřiny, plynu i ropy. Nebo naopak otevřít přehrady a zatopit přilehlé oblasti. Chaos se dá snadno vyvolat i v letecké dopravě a v plně elektronizovaných finančních operacích. Kolaps hrozí i vládním komunikačním systémům včetně vojenských. Při jednom cvičení se dokonce povedlo vybranému specialistovi ovládnout přes počítač několik moderních válečných lodí. Miliony obyvatel vyspělého světa pak mohou náhle zjistit, že jim doma nesvítí světlo, neteče voda, nefunguje telefon, rádio mlčí a nakupovat lze jen za hotové. Řada zemí pochopila, že při klasickém vojenském konfliktu s USA nemohou získat navrch, a tak ubírá své aktivity tímto směrem – směrem kybernetické sabotáže.
 
Říká se, že stovka specialistů za třicet milionů dolarů poškodí americkou infrastrukturu tak, že si její plná obnova může vyžádat roky. V této souvislosti je poukazováno na ruské a čínské aktivity. Také Íránci mají prý vlastní rozsáhlý program. Čínští stratégové jsou podle jedné studie Pentagonu například přesvědčeni, že tok informací uvnitř americké armády je již dnes z 90 procent závislý na satelitech. A jejich vyřazení tak představuje nejlevnější cestu, jak dostat dočasně ze hry armádu světové supervelmoci. Protivník však může být i mnohem menší než nejlidnatější země světa. Pentagon nechce podceňovat ani menší země a právě teroristy. Naštěstí zdaleka ne všichni potenciální zájemci o podobnou sabotáž disponují potřebnými vědomostmi a současně technickým vybavením. S rostoucí mírou závislosti mnoha západních institucí a firem na výpočetní technice spolu se stále širším využitím Internetu však útok na počítačové sítě vypadá z pohledu „zvenčí“ stále lákavěji.
   
Sekundární nebezpečí Internetu
Sekundární nebezpeční Internetu spočívá v tom, že je doménou řady podrobných návodů pro přípravu nebezpečných zbraní. Dříve bylo šíření podobných návodů technicky náročné: bylo nutné zaplatit tiskárnu a zařídit distribuci. Teď si napíšete na počítači pár stránek, dáte je na Internet a je to dostupné všude. Technologie je prostě rychlejší než lidské myšlení. Nejenom rychlejší, ale i všudypřítomná, neboť do stejného dokumentu se můžeme dostat prostřednictvím několika různých serverů. Adresa takového dokumentu se může velmi operativně měnit.
 
Na Internetu najdeme širokou škálu návodů na výrobu Molotovových koktejlů, střelné bavlny, dynamitu, nitroglycerinu i tritolu (TNT). Rozvedena je i výroba bomb, roznětek, časovačů i samotné konstrukce pum. Významnou roli v plánování teroristických útoků hrají, především v posledních letech, i všechny druhy médií, neboť věnují těmto zprávám značnou pozornost. Tím vlastně jistým způsobem teroristické požadavky nebo dokonce i program popularizují.
 
Bez ohledu na mimořádné úsilí bezpečnostních složek všech demokratických států mezinárodní terorismus eliminovat se s jeho aktivitami každoročně setkává kolem padesáti až šedesáti zemí. Téměř nic neřeší zpřísnění trestů. Mezinárodní teroristé – k jejichž požadavkům patří změna vnitřní a zahraniční politiky, změna právního systému, propuštění vězněných teroristů či zaplacení výkupného a umožnění bezpečného úniku – jsou odhodláni ke všemu, nedají se zastrašit, často jsou připraveni zemřít při sebevražedném útoku. Zastavení připravené akce je proto nesmírně obtížné a stejně obtížná je i jakákoliv prevence. O to větší a zcela nezastupitelnou roli hrají v celé této oblasti zpravodajské služby, které získávají a analyzují informace o záměrech a pohybech teroristických organizací, skupin i jednotlivců.

vytisknout  e-mailem