Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Stát: univerzální samoobsluha

 

V Hradci Králové se pod záštitou předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky, místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, ministra vnitra Milana Chovance a ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové uskutečnil již 18. ročník konference ISSS. Stejně jako loni bylo na konferenci přibližně dva tisíce účastníků.
 
V úvodní části konference, příznačně nazvané Zpráva o stavu Unie, informoval Jaroslav Strouhal, náměstek ministra vnitra pro informační a komunikační technologie, o plánech v oblasti eGovernmentu i jejich naplňování. „Jedna cesta znamená jeden přístup k občanům a jeden přístup k datům. V podstatě vychází z pěti základních bodů: jednotného řešení pro veřejnou správu a evropského nařízení eIDAS, které má zavést a garantovat celoevropskou jednotnou identitu a autentizaci osob, jednotného doručování a autentizace elektronických dokumentů,“ řekl. „Další body se týkají jednotných centralizovaných nákupů, aplikací do mobilních telefonů a využití stávajících nástrojů, kterými český eGovernment již disponuje, jako jsou datové schránky, síť Czech POINTů a další,“ uvedl. Implementace bude probíhat podle Strategického rámce rozvoje veřejné správy, schváleného v srpnu 2014 vládou, vládou rovněž schváleného Národního architektonického plánu a podle opatření Rady vlády pro informační společnost.
 
Podle Jaroslava Strouhala je hlavním cílem, aby občan vnímal stát jako univerzální samoobsluhu, využíval sdílené služby a snáze komunikoval s úřady prostřednictvím jednoho místa. Stát disponuje kompletním datovým fondem o občanech České republiky, který by do budoucna měl být dostupný i pro komerční subjekty. Jaroslav Strouhal také upozornil, že jsme jednou z prvních zemí, která má zavedenu komplexní právní úpravu kybernetické bezpečnosti a Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Národním bezpečnostním úřadem pracuje na platformě pro sledování potenciálních kybernetických útoků. Novinkou je Národní katalog otevřených dat, spuštěný na Portálu veřejné správy, kde by úřady mohly publikovat svá data. Připravuje se mobilní aplikace Můj úřad, která je jednoduchým průvodcem základními životními situacemi, zatím však není interaktivní.
 

Evropské prostředky

Jiří Zmatlík, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských fondů, upozornil na dokument Strategický rámec rozvoje veřejné správy, na který navazují čtyři podrobnější implementační plány. Měl by být návodem či „kuchařkou“, kam bude směřovat rozvoj veřejné správy včetně eGovermentu a jak je možné na rozvoj této oblasti využít evropské prostředky. Na Ministerstvu vnitra vnikl takzvaný koordinační mechanismus pro oblast veřejné správy, OPZ (Operační program zaměstnanost) a IROP (Integrovaný regionální operační program). Je to z důvodu, aby projekty v obou programech mohly být provázané, respektive na sebe vhodně navazovaly. Současně existuje spolupráce mezi Radou vlády pro informační společnost a Radou vlády pro veřejnou správu, které společně „ladí“ naplňování strategií tak, aby mohly být úspěšně čerpány evropské prostředky.
 
Předsedou obou rad vlády i společného řídicího výboru je ministr vnitra Milan Chovanec a výkonnými místopředsedy náměstci ministra Jaroslav Strouhal a Jana Vildumetzová. Rady jsou ve vztahu k operačním programům nadresortním orgánem, schvalují jednotlivé výzvy pro podávání projektů i jejich harmonogram a mohou se také vyjadřovat k významným projektům. Kromě obou Rad byl na Ministerstvu vnitra zřízen ještě koordinační orgán, který zajišťuje komunikaci mezi oběma Radami a řídicími orgány operačních programů OPZ a IROP. Jiří Zmatlík upozornil mimo jiné na nedořešenou roli Ministerstva vnitra jako věcného garanta projektů ve vztahu k MMR. V této věci dosud probíhají jednání. Na projekty z IROPu, směřující k zefektivnění veřejné správy, by měla být věnována částka ve výši přibližně deset miliard korun (včetně českého spolufinancování). Financovat bude možné zavádění nových, efektivních informačních systémů s důrazem na kybernetickou bezpečnost. V rámci OPZ bude celková částka kolem pěti miliard korun, časový odhad možnosti čerpání prostředků z obou programů je podle Jiřího Zmatlíka ve 3. čtvrtletí letošního roku.
 

Informační systém o státní službě

Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu, upozornil, že podle zákona o státní službě vzniká Informační systém o státní službě. Ten má obsahovat rejstřík státních zaměstnanců, obsazování volných míst ve státní službě, přihlašování na úřednickou zkoušku a evidenci úřednických zkoušek. Tyto hlavní funkcionality by podle náměstka Postráneckého měly být zprovozněny již k 1. červenci 2015. eGovernment je jedním z důležitých prvků veřejné správy i státní správy, a proto i v této oblasti bude probíhat takzvané služební hodnocení jednotlivých pracovníků. Tvorba a správa informačních systémů ve veřejné správě bude totiž jedním z oborů státní služby. Příkladem systému, který v nedávné minulosti měl výkon státní správy ulehčit, ale způsobil naopak problémy, byl systém pro výplatu dávek státní sociální podpory. Ondřej Mátl ze sekce pro veřejnou správu a legislativu se zmínil o dvou projektech, které má sekce na starosti. Jedním z nich je projekt eSbírka a eLegislativa, který byl z hlediska čerpání evropských prostředků přesunut do nového programového období a měl by být dokončen do roku 2018. Druhým důležitým projektem je Centrální registr smluv, který by měl být prostředkem k naplnění zákonné povinnosti úřadů zveřejňovat všechny smlouvy v hodnotě nad padesát tisíc korun.
 

Rada vlády pro informační společnost

Bohdan Urban, ředitel odboru eGovernmentu Ministerstva vnitra se ve své prezentaci zaměřil na úkoly Rady vlády pro informační společnost (RVIS), která má podle něj zásadní roli v koordinaci oblasti informační společnosti v České republice. To znamená, že dokumenty týkající se informační společnosti, které přicházejí do vlády ČR, procházejí jednáním a odborným stanoviskem Rady. RVIS je koordinačním orgánem pro přípravu harmonogramů jednotlivých výzev, programů a významných projektů v rámci informační společnosti. Její činnost v této oblasti navazuje na koordinační mechanismus, ustavený uvnitř Ministerstva vnitra, a na činnost řídicích orgánu IROP a OPZ. V rámci RVIS působí Pracovní skupina pro jednací řízení bez uveřejnění, která byla založena na základě zadání vlády ČR na přelomu roku. U zakázek z oblasti informační společnosti, které přicházejí do vlády právě v režimu takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění, se nyní vyžaduje stanovisko RVIS. Zasedání RVIS se letos budou konat ještě celkem tři, velmi důležité bude společné jednání s Radou vlády pro veřejnou správu 19. června, které má schválit projektové okruhy pro programové období 2015–2020. (O RVIS podrobněji na stránkách Ministerstva vnitra, část eGovernment, Rada vlády pro informační společnost.)
 

Proč to všechno děláme

Tvůrce architektury českého eGovernmentu Ondřej Felix v nadsázce mimo jiné řekl, že „podnikat jakékoli projekty ze strukturálních fondů je kontinuální dobrodružství, protože auditní orgány přilétají jeden za druhým…“. Upozornil, že ačkoli se nové programové období jmenuje 2014+, stejně jako v minulém programovém období nemáme ani nyní, v roce 2015, vyhlášenu ani jedinou výzvu. Podle Ondřeje Felixe to může znamenat, že na konci současného programového období se mohou projevit podobné problémy s čerpáním finančních prostředků, jak jsme tomu byli svědky nedávno, na konci uplynulého období.
 
Ondřej Felix hovořil také o digitální agendě z pohledu Evropy. Jako příklad dobré praxe v digitálním „úřadování“ uvedl Dánsko, kde je používání datových schránek povinné ze zákona. Zdůraznil také důležitost Digital Single Market (jednotného evropského digitálního trhu), který zcela nefunguje, což má za následek například různou výši telekomunikačních poplatků i důležitost jednotného pracovního trhu, s ohledem na obrovskou nezaměstnanost mladých v Evropské unii. Upozornil také na narůstající důležitost kybernetické bezpečnosti, ať už se jedná třeba o odesílání e-mailových zpráv nebo do budoucna kontrolu nad dálkově řízeným automobilem. Takzvaný internet věcí bude podle Ondřeje Felixe velkou výzvou z hlediska ochrany dat i osobních údajů. V benchmarkingovém srovnání v rámci Evropské unie je Česká republika přibližně uprostřed členských zemí. „V oblasti digitální veřejné správy jsme na tom podstatně hůře z toho důvodu, že je tam měřeno koncové chování veřejných služeb vůči klientům,“ upozorňuje Ondřej Felix. Statistika ČSÚ výsledky potvrzuje – využívání elektronických komunikací jednotlivci a podniky se liší ve prospěch podniků, zejména díky využívání datových schránek. V rámci nového programového období 2014+ existuje devět priorit, mezi nejdůležitější patří úplné elektronické podání, elektronizace odvětví, elektronická identita, kybernetická bezpečnost nebo elektronizace podpůrných procesů (viz web konference ISSS).
 
Zuzana Pacinová

vytisknout  e-mailem