Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Soupis pramenů k dějinám Ruska, Ukrajiny a Běloruska do roku 1945 z archivů České republiky

Ukázka jednoho z doposud vyšlých svazkůUkázka jednoho z doposud
vyšlých svazků

Soupis pramenů k dějinám Ruska, Ukrajiny a Běloruska do roku 1945 z archivů České republiky (dále jen Soupis) je založen na údajích "Soupisu pramenů k dějinám národů SSSR do roku 1945, uložených v archivech České republiky", které pořídily české archivy na základě pokynu tehdejší archivní správy Ministerstva vnitra České republiky ve druhé polovině sedmdesátých a v první polovině osmdesátých let 20. století. Soupis, stejně jako řada dalších, zůstal v rukopise a nedočkal se širší publicity. Soupis je pochopitelně částečně poplatný době svého vzniku, odráží tehdejší stav zpracování archivních fondů a sbírek a tehdejší rozsah archivní sítě, přesto tvoří rozsáhlou informační databázi, soustředěnou na jediném místě, která zůstává širší veřejnosti téměř neznámá.
 
Zmíněný Soupis pramenů k dějinám národů SSSR do roku 1945, uložených v archivech České republiky zahrnoval prameny z oblasti politické, ekonomické, kulturní a další. Týkal se celého teritoria tehdejšího Sovětského svazu, které dnes samozřejmě představuje řadu suverénních států. Současné vydání se omezuje na území Ruska, Ukrajiny a Běloruska, tedy států na teritoriu Evropy. Nutno zdůraznit, že nejvíce pramenů se týká území Ruska, méně území Ukrajiny, dokumenty k Bělorusku se vyskytují zřídka. Omezení Soupisu rokem 1945 znamená, že nepodchycuje období a témata, která především zajímají naše historiky i širokou veřejnost, jako jsou úloha SSSR při únorovém puči, role sovětských poradců v ústředních orgánech ČSR, těžba a vývoz uranu, rok 1968 a vpád sovětských vojsk v rámci "internacionální pomoci", normalizační vývoj a další oblasti. I přesto považujeme zveřejnění soupisu za užitečné, neboť se domníváme, že česko-ruské vztahy v minulosti představují daleko širší okruh problémů a témat, které nelze zužovat na určité, byť "aktuální" otázky.
 
Pokud jde o technické aspekty zpracování nyní vydávaného soupisu, je třeba konstatovat, že původní rukopis vznikal na konci sedmdesátých let 20. století ve zcela jiných podmínkách, než ve kterých je dnes předkládán veřejnosti. Původně byl zpracován na principu teritoriálního členění, zvlášť pro fondy a sbírky tehdejšího Státního ústředního archivu (nynějšího Národního archivu - dále NA), dále pak podle území tehdejších 8 krajů (podle správního rozdělení ČSR z let 1960-1990), kam byly zařazeny archiválie k dané problematice z tehdejších státních oblastních archivů, státních okresních archivů a podnikových archivů, popřípadě archivů měst, pokud na daném teritoriu existovaly. Konečně poslední skupinu tvořily regesty tehdejších archivů zvláštního významu. Zatímco první díl týkající se NA byl zpracován poměrně jednotnou formou, kdy bylo možno původní text, s přihlédnutím ke změnám daným novou územní, popřípadě obsahovou koncepcí, převzít téměř v úplnosti a původní rukopis zpracovat cestou skenování, další díly z jednotlivých krajů a bývalých archivů zvláštního významu si vyžádaly některé nezbytné úpravy a změny.
 
Soupis, který je v současnosti postupně předkládán veřejnosti v tištěné podobě, by tak měl vytvořit soubor cca 9 dílů (tvořených podle rozsahu původního rukopisu případně i více svazky), které začaly od roku 2002 postupně vycházet ve Slovanské knihovně při Národní knihovně ČR. Díl I. zahrnul prameny z Národního archivu, díl II. prameny z archivů Středočeského kraje a Archivu hlavního města Prahy. Díl III. Prameny z archivů Jihočeského kraje. Díl IV popisuje prameny z archivů Západočeského kraje. V budoucnu vyjde Díl V. Archivy Severočeského kraje, Díl VI. Archivy Východočeského kraje, Díl VII. Archivy Severomoravského kraje a Díl VIII. Archivy Jihomoravského kraje. Konečně IX. díl by měl zachycovat regesty z bývalých. archivů zvláštního významu (nyní specializované a soukromé archivy).
 
Za obsahovou správnost regestů nesou odpovědnost jejich zpracovatelé. Podobu regestů ovšem bylo nutné sjednotit po formální stránce. Proti původnímu Soupisu byly vynechány regesty, které se netýkaly území Ruska, Ukrajiny a Běloruska v dnešní podobě, stejně jako regesty vztahující se k území Podkarpatské Rusi v době mezi oběma světovými válkami, kdy byla součástí České republiky. Rovněž byly vypuštěny regesty, týkající se sériových záležitostí ideologické perzekuce (zprávy o akcích na podporu SSSR a komunistických myšlenek a následných justičních postihů, kde byly podchyceny jen údaje týkající se významných osobností té doby, jako byli Fučík, Vrbenský, Muna a další.) Vypuštěny byly rovněž regesty týkající se běžné a regionálně charakterizované spolkové agendy, návrhy na pojmenování částí měst a obcí ideologicky zabarvenými názvy či písemnosti týkající se šíření a zákazu periodik, letáků a brožur s komunistickou tématikou, případně další banální informace.

 
 


Odbor archivní správy a spisové služby, 25.7.2008

vytisknout  e-mailem