Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Senát - jednání na téma ratifikace Lisabonské smlouvy

 

Přijetí švédské ministryně. Přijetí švédské ministryně.

Druhý říjnový týden jednal předseda Senátu Přemysl Sobotka s dvěma čelnými představiteli Evropské unie. Tématem jednání byly v obou případech zvláště otázky spojené s ratifikací Lisabonské smlouvy. S ministryní švédské vlády pro záležitosti Evropské unie Cecilií Malmströmovou se sešel na pracovní schůzce 8. října. Během jednání hovořil předseda Senátu o roli Ústavního soudu v procesu ratifikace v naší zemi. Uvedl, že rozhodnutí Ústavního soudu nelze předjímat, ale že dle jeho názoru toto rozhodnutí nebudou soudci odkládat. „Ratifikace je cílovou stanicí rozjetého vlaku, který nyní zastavil ve stanici Ústavní soud,“ řekl mimo jiné P. Sobotka. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že vlak nakonec do svého cíle ještě letos dojede. C. Malmströmová potvrdila, že švédské předsednictví beze zbytku respektuje český ústavní pořádek a že její návštěva má za účel získat informace o dalším průběhu ratifikace, nikoliv činit jakýkoliv nátlak na českou politickou scénu. P. Sobotka také uvedl, že další stížnost ze Senátu k Ústavnímu soudu kvůli Lisabonu už nepředpokládá. Vedle ratifikace Lisabonské smlouvy jednali oba politici také o dalších otázkách spojených s českým a následným švédským předsednictvím. Shodli se na nutnosti pokračovat v projektu „východního partnerství“, v prosazování klimatických problémů a na jednání s Ruskem o energetice, ekonomické spolupráci a klimatu.
Přijetí J. Buzeka.Přijetí J. Buzeka.
 
Nazítří jednal předseda Senátu s předsedou Evropského parlamentu Jerzy Buzekem. Také během tohoto jednání hrála hlavní roli ratifikace Lisabonské smlouvy. Předseda P. Sobotka hovořil o novém požadavku prezidenta naší republiky, který chce jednat o dodatku ke smlouvě. „Nové kroky prezidenta Klause nejsou katastrofou, ale „jen“ problémem. Úkolem nás politiků je takové problémy řešit,“ uvedl P. Sobotka. Vyjádřil také přesvědčení, že i tento problém bude vyřešen tak, aby Lisabonská smlouva mohla být do konce roku ratifikována. Předseda Senátu ocenil názor pana předsedy Buzeka, že ratifikace je nyní vnitřní záležitostí suverénní České republiky, a teprve až my ratifikaci vyřešíme, stane se předmětem celé Unie. Oba státníci se shodli, že nyní je nutné v klidu jednat a nevytvářet dramatický tlak. Kromě ratifikace Lisabonské smlouvy hovořili též o vztazích Evropského parlamentu a národních parlamentů a také o nové roli a těsnější spolupráci parlamentů po ratifikaci Lisabonské smlouvy.
 
Přijetí německého velvyslance. Přijetí německého velvyslance.
O ratifikaci Lisabonské smlouvy se hovořilo i během jednání s novým velvyslancem Spolkové republiky Německo Johannesem K. Haindlem, kterého přijal předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiří Dienstbier. Německého velvyslance zajímal zejména časový horizont dokončení ratifikace smlouvy u nás. Tématem jednání byla i povolební situace v Německu a otázky zajištění bezpečnosti v Evropě. Německého velvyslance rovněž zajímal postoj české diplomacie ke změně stanoviska americké administrativy k protiraketové obraně. Vzájemné vztahy obou zemí jsou podle vyjádření předsedy výboru Jiřího Dienstbiera i německého velvyslance Johannese K. Haindla v současnosti na velmi dobré úrovni. Na schůzi Senátu, která se konala ve dnech 7. a 8. října, projednali senátoři 38 bodů. Ze dvanácti zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou jich devět podpořili a ke třem (zákon o urychlení výstavby infrastruktury, zákon o veřejných zakázkách a zákon o vysokých školách) přijali pozměňovací návrhy. Dále bylo projednáno osm mezinárodních smluv a devět senátních návrhů zákonů, z nichž byly tři schváleny a budou postoupeny Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Senátoři rovněž projednali tři evropské tisky, zprávu České národní banky a zprávu Úřadu na ochranu osobních údajů. Na schůzi též proběhla volba místopředsedy Státního zemědělského intervenčního fondu, který se stal senátor Pavel Eybert. V závěru schůze pak přijali usnesení k situaci v Gruzii.
 
text -kk-
foto archiv Senátu  

vytisknout  e-mailem