Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Prohlídka dle trestního řádu ve světle rozhodování Ústavního soudu

Zdeněk KREJČÍ  

Přihlédneme-li k názorům obecných soudů tak vidíme, jak náročnou se stává činnost na úseku trestního řízení. Přihlédneme-li k rozhodování Ústavního soudu pak vidíme, jak vysoké nároky jsou kladeny na dodržování procesních podmínek u jednotlivých procesních úkonů, nevyjímaje domovní, osobní prohlídku, prohlídku nebytových prostor a pozemků ve smyslu ustanovení § 82 a.n. trestního řádu (dále jen prohlídka).

Zejména domovní svoboda svou povahou a významem spadá mezi základní lidská práva a svobody, neboť spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, což představuje nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec.

Ústavní pořádek ČR připouští průlom do této ochrany a děje se výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti, v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných. Přípustnost domovní prohlídky je "třeba chápat jako výjimku, která nadto vyžaduje restriktivní interpretaci zákonem stanovených podmínek její přípustnosti“ .

Ústavní soud přinesl požadavek, že při rozhodování o ústavních stížnostech dotýkající se prohlídek, bude klást důraz na procesní čistotu úkonu . Z toho se odvozuje nutnost věnovat náležitou pozornost procesní čistotě již od prvopočátku. Dospívá k názoru, že pokud postup orgánů činných v trestním řízení je v rozporu s ústavností státu, tedy vybočující z rámce procesních předpisů, tak ve svém důsledku znehodnocuje i účel trestního řízení , a je to pochybení zvláště výrazné . Z tohoto názoru se odvíjí i to, že soud není povinen kladně rozhodnout o návrhu k provedení domovní prohlídky jenom proto, že je to potřebné a časově nutné. Ba, naopak dovozuje, že pokud soud zjistí, že návrh státního zástupce je neúplný či nedostatečný má uložit povinnost státnímu zástupci odstranit namítané nedostatky. Z dikce rozhodnutí Ústavního soudu vyplývá, že v návrhu na vydání příkazu musí být zřetelné důvody k prohlídce. Zpřesňují se další požadavky, jak má vypadat příkaz k prohlídce:

  1. musí být patrno, který policejní orgán, resp. osoba činná v policejním orgánu má prohlídku provést , 
  2. musí být přesně určena osoba, u niž se prohlídka koná, tj. osoba proti níž směřuje úkon), 
  3. musí být proveden předchozí výslech osoby ve smyslu § 84 trestního řádu.

Oprávněná osoba

Jde-li o otázku přesného vymezení oprávněné osoby k vykonání prohlídky, je třeba vycházet z toho, že je ji určuje osoba činná v policejním orgánu, která vede trestní řízení a je takto označena již v podnětu k provedení prohlídky. Tímto postavením přebírá na sebe odpovědnost, aby řádně vyhodnotila taktické aspekty prohlídky, učinila rozhodnutí o nutném počtu osob k vlastnímu výkonu, a to s ohledem na charakter objektu, na počet osob v objektu se zdržujících, na charakteristiku osob, na nutnost dokumentace, jakož i na stupeň nebezpečnosti úkonu. V takovém případě hrozí, že počet pracovníků policejního orgánu dosáhne i desítek osob.

Z tohoto pohledu je správnější, aby byla stanovena jedna konkrétní osoba činná v policejním orgánu, která by byla odpovědná za zákonnost provedení prohlídky, včetně oprávněnosti rozhodnout o vstupu dalších osob do prostoru výkonu prohlídky.

Oprávněnou osobou k výkonu prohlídky je osoba, která je přibrána k úkonu. Počet oprávněných osob je dán úkolem splnit cíl prohlídky, tj. nalezení věci nebo osoby. Vedlejším úkolem je splnění úkolu, aby věci byly vyhledány, zadokumentovány, označeny a odvezeny do jiného objektu, popř. byla zajištěna bezpečnost všech osob.

V případě, že úkonu se zúčastní státní zástupce, tak se na něho přenáší odpovědnost za zákonnost provedení prohlídky. Je jeho povinností neprodleně zakročit pokud by úkon nebyl prováděn v duchu zásad trestního řízení a konkrétních ustanovení trestního řádu.

celý článek naleznete v příloze

vytisknout  e-mailem