Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací

  • Co je přístupnost?
  • Na koho je přístupnost zaměřena?
  • Kdo je povinný zajistit přístupnost?
  • Nepřiměřená zátěž
  • Prohlášení o přístupnosti
  • Legislativa
  • Metodické dokumenty
  • Časová osa uplatňování pravidel přístupnosti
  • Často kladené otázky (FAQ)

Co je přístupnost?

Co je přístupnost?

Ministerstvo vnitra je gestorem zákona o přístupnosti, jehož účelem je transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (dále jen "směrnice") do českého právního řádu. Zákon o přístupnosti nabyl účinnosti dne 9. dubna 2019 vyhlášením ve Sbírce zákonů.

Za přístupnou lze obecně považovat takovou internetovou stránku či mobilní aplikaci, kterou bude osoba se zdravotním postižením schopna i přes svůj zdravotní hendikep za pomocí asistivních technologií či specializovaných programů, které má k dispozici, efektivně používat.

Internetové stránky a mobilní aplikace subjektů veřejné správy musí být pro své uživatele vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní.

  

V případě potřeby je možné obrátit se na odbor eGovernmentu.
Kontaktní e-mail: pristupnost@mvcr.cz

  

Na koho je přístupnost zaměřena?

Na koho je přístupnost zaměřena?

Internetové stránky a nově i mobilní aplikace orgánů veřejné správy by měly být přístupnější zejména pro osoby se zdravotním postižením, které bývají vzhledem ke svému hendikepu často znevýhodněny při práci s internetovými stránkami a mobilními aplikacemi. Osoby se zdravotním postižením však nelze vnímat jako jedinou cílovou skupinu směrnice, neboť stejně tak je důležité, aby byly internetové stránky a mobilní aplikace přístupné například osobám staršího věku.

  

Kdo je povinný zajistit přístupnost?

Kdo je povinný zajistit přístupnost?

Povinným subjektem se podle zákona o přístupnosti rozumí:

  • (1) stát,

  • (2) územní samosprávný celek,

  • (3) právnická osoba zřízená zákonem,

  • (4) právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, a to za podmínky, že byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, nebo podléhá řídícímu dohledu státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby zřízené zákonem anebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem,

  • (5) právnická osoba za již definovaných podmínek (právnická osoba, kterou zřídila nebo založila výše uvedená právnická osoba),

  • (6) dobrovolný svazek obcí,

  • (7) vysoká škola, škola a školské zařízení,

  • (8) kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace.

  

Nepřiměřená zátěž

Nepřiměřená zátěž

Povinný subjekt zajistí přístupnost jím spravovaných internetových stránek a mobilních aplikací v míře, která mu nezpůsobí nepřiměřenou zátěž. Znamená to, že v odůvodněných případech nemusí povinný subjekt zajistit přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací v plném rozsahu. V případě, že povinný subjekt dospěje k závěru, že mu plnění požadavků na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací působí nepřiměřenou zátěž, měl by uživateli internetové stránky a mobilní aplikace, jež nemůže být v plném rozsahu zpřístupněna, poskytnout náhradní řešení pro využití obsahu této internetové stránky a mobilní aplikace, a to za předpokladu, že je takové náhradní řešení možné.

Nesplňuje-li internetová stránka nebo mobilní aplikace, popřípadě jejich část, na ně kladené požadavky na přístupnost, mělo by být ze strany povinného subjektu přijato takové opatření, které umožní, aby se potencionální uživatel internetové stránky a mobilní aplikace mohl seznámit s požadovaným obsahem této internetové stránky a mobilní aplikace. Lze si například představit, že povinný subjekt uvede v prohlášení o přístupnosti telefonický kontakt na osobu, na kterou se bude moct potencionální uživatel internetové stránky a mobilní aplikace obrátit za účelem získání potřebných informací po telefonu (namísto zjištění těchto informací na internetové stránce nebo v mobilní aplikaci). Obecně by tedy měla být pro potencionálního uživatele internetové stránky a mobilní aplikace vždy zajištěna možnost seznámit se s obsahem internetové stránky a mobilní aplikace, a to i přesto, že tato internetová stránka nebo mobilní aplikace není přístupná.

  1. Takové náhradní opatření musí být funkční, tj. povinný subjekt má vytvořen postup pro to, aby měl uživatel skutečně bez zbytečného odkladu možnost se seznámit s informacemi na webové stránce nebo v mobilní aplikaci při použití tohoto  náhradního řešení,

  2. Takové náhradní řešení může být poskytnuto pouze v těch částech webových stránek, kterých se týká nepřiměřená zátěž, posouzená v souladu s § 7 zákona o přístupnosti. Popis náhradního řešení v prohlášení o přístupnosti potom musí být v souladu s § 8 zákona o přístupnosti.

  

Prohlášení o přístupnosti

Prohlášení o přístupnosti

Povinné subjekty musí na základě §8 zákona o přístupnosti zveřejnit tzv. Prohlášení o přístupnosti týkající se souladu jejich internetových stránek a mobilních aplikací s požadavky na ně kladenými.

V případě prohlášení o přístupnosti internetových stránek se povinnému subjektu nabízí dvě možnosti:

  1. povinný subjekt může pro každou internetovou stránku vydat samostatné prohlášení o přístupnosti, které na dané internetové stránce zveřejní (například povinný subjekt, který spravuje pět internetových stránek, zveřejní a aktualizuje pět prohlášení o přístupností, přičemž každé prohlášení o přístupnosti se týká pouze té internetové stránky, na níž je zveřejněno),

  2. povinný subjekt může zveřejnit pouze jedno prohlášení o přístupnosti internetových stránek, které se bude vztahovat na všechny jím spravované internetové stránky. Takové prohlášení o přístupnosti pak bude zveřejněno na jedné z internetových stránek spravovaných povinným subjektem, přičemž další internetové stránky budou na toto prohlášení odkazovat.
     

Prohlášení o přístupnosti mobilních aplikací povinný subjekt zveřejňuje jedno, a to na některé z jím spravovaných internetových stránek.

Vzorové prohlášení o přístupnosti (pdf, 64 kB)
Jak vyplnit prohlášení o přístupnosti - poznámky Ministerstva vnitra (pdf, 230 kB)

  

Legislativa

Legislativa

  

Metodické dokumenty

Metodické dokumenty

Metodický pokyn k zákonu č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

  

Časová osa uplatňování pravidel přístupnosti

Časová osa uplatňování pravidel přístupnosti

Časová osa uplatňování pravidel přístupnosti: Do 22. září 2019 platí pro internetové stránky spravované státem a územním samosprávným celkem zveřejněné ode dne nabytí účinnosti zákona o přístupnosti vyhláška č. 64/2008 Sb. Od 23. září 2019 se uplatňuje zákon o přístupnosti na nové internetové stránky zveřejněné ode dne nabytí účinnosti zákona - Nové internetové stránky. Od 1. ledna 2020 MVČR začíná vykonávat kontroly. Do 22. září 2020 platí pro internetové stránky spravované státem a územním samosprávným celkem zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti zákona o přístupnosti vyhláška č. 64/2008 Sb. Od 23. září 2020 se uplatňuje zákon o přístupnosti na stávající internetové stránky zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti zákona - Stávající internetové stránky. Od 23. června 2021 se uplatňuje zákon o přístupnosti na mobilní aplikace - Mobilní aplikace.

  

Často kladené otázky (FAQ)

Často kladené otázky (FAQ)

  1. Co je cílem směrnice o přístupnosti?

    Cílem evropské směrnice o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a rovněž zákona o přístupnosti je učinit internetové stránky a mobilní aplikace subjektů veřejného sektoru přístupnějšími napříč celou Evropskou unií, a to na základě norem a společných požadavků kladených na přístupnost.
    Právní úprava jak na úrovni Evropské unie, tak na národní úrovni, využívá pro technické naplnění požadavků na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací harmonizovanou normu EN 301 549 V2. 1.2 (2018-08), která odkazuje na mezinárodně uznávané standardy, zejména Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.1.
     

  2. Kdo je povinným subjektem?

    Přehled povinných subjektů je uveden v bodě č. 3: https://www.mvcr.cz/clanek/ pristupnost-internetovych-stranek-a-mobilnich aplikaci.aspx?q=Y2hudW09Mw% 3d% 3d.
     

  3. Jak má vypadat prohlášení o přístupnosti?

    Vzor prohlášení o přístupnosti spolu s poznámkami Ministerstva vnitra, jak prohlášení vyplnit, je uveden v bodě č. 5 – Jak vyplnit prohlášení o přístupnosti - poznámky Ministerstva vnitra: https://www.mvcr.cz/clanek/pristupnost-internetovych-stranek-a-mobilnich-aplikaci.aspx?q=Y2hudW09NQ%3d%3d.
     

  4. Kde je možné získat prohlášení o přístupnosti?

    Zákon ani směrnice o přístupnosti získání nebo certifikaci externím subjektem nepodmiňují, prohlášení o přístupnosti má být vždy součástí Vašich internetových stránek a požadavky na přístupnost je vhodné projednat s dodavatelem Vašich webových stránek či mobilních aplikací.
     

  5. Obrátila se na nás firma, že nám zajistí přístupnost webu, je možné tyto služby využít?

    Ano, tyto služby auditorských firem je možné využít, avšak doporučujeme kontrolu a zajištění přístupnosti projednat a svěřit dodavatelům Vašich webových stránek.
     

  6. Jak pomůže směrnice o přístupnosti a zákon o přístupnosti nevidomým?

    Naplní-li subjekt veřejného sektoru výše uvedené požadavky, bude umožněn rovnoprávný přístup ke všem informacím a službám poskytovaným v elektronické podobě i osobám se specifickými potřebami, a to zejména osobám se zdravotním postižením, za pomocí asistivních technologií či specializovaných programů.
     

  7. Jakými konkrétními způsoby můžou povinné subjekty dosáhnout toho, aby víc zpřístupnily svoje stránky lidem se zdravotním hendikepem?

    Povinné subjekty musí zrevidovat své webové stránky, jestli jsou naplněny požadavky stanovené zákonem o přístupnosti, resp. evropskou směrnicí o přístupnosti.
    Zde se dá očekávat, že tento požadavek deleguje většina povinných subjektů na své administrátory či dodavatele webových stránek, kteří zapracují požadavky na přístupnost vycházejících z mezinárodně uznávaných standardů.
    Pro webové stránky zveřejněné před 9. dubnem 2019 je nutné tuto revizi zajistit nejpozději do 22. září 2020.
    Budou-li splněny požadavky na přístupnost, měly by být takové internetové stránky přístupné rovněž osobám se zdravotním postižením s využitím zvláštních hardwarových prostředků či aplikací.
     

  8. Změní se nějak stránky povinných subjektů i pro běžné uživatele, poznají nějaký rozdíl?

    Běžný uživatel na webových stránkách zásadní rozdíl nepozná, jelikož se bude jednat o rozšíření některých atributů na úrovni zdrojového textu webové stránky.
    Webové stránky orgánů veřejné správy dosud měly za povinnost dodržovat pravidla přístupnosti stanovené ve vyhlášce o přístupnosti č. 64/2008, která vycházela z předchozího standardu WCAG 1.0. Vyhláška o přístupnosti je platná do 22. září 2020 pro webové stránky zveřejněné před účinností zákona o přístupnosti.
    Podle zákona o přístupnosti bude potřeba nově naplnit požadavky stanovená podle WCAG 2.1, nejedná se však o zcela nové požadavky, ale fakticky o rozšíření požadavků oproti WCAG 1.0.
     

  9. Mají nebo budou mít provozovatelé dotčených stránek k dispozici nějaký návod, případně "vzorové webovky", podle kterých by se mohli orientovat?

    Ministerstvo vnitra připravilo Metodický pokyn k přístupnosti, ve kterém jsou popsány obecné požadavky na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací, a to včetně požadavků harmonizované normy k přístupnosti.
    Pokyn orientuje uživatele ve struktuře metodiky WCAG a především prezentuje propojení pravidel s jejich kritérii úspěšnosti/přístupnosti.
    Povinné subjekty musí na základě § 8 zákona o přístupnosti zveřejnit na svých internetových stránkách tzv. Prohlášení o přístupnosti týkající se souladu jejich internetových stránek a mobilních aplikací s požadavky na ně kladenými. Metodický pokyn je zveřejněn na stránkách Ministerstva vnitra v sekci Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací. V metodickém pokynu je rovněž uveden vzor "Prohlášení o přístupnosti".
     

  10. Obce či města na svoje stránky dávají i videa ze zasedání zastupitelstva, které si zase neposlechnou lidé se sluchovými problémy. Budou je muset radnice opatřit titulky, aby ani oni nepřišli o informace?

    Videa ze zasedání zastupitelstva, pokud budou dostupná na webových stránkách obce či města, lze podle směrnice o přístupnosti zařadit mezi tzv. "předtočené mediální soubory s časovou dimenzí". Pravidla přístupnosti se na tyto mediální soubory začnou uplatňovat od 23. září 2020.
    Podle WCAG 2.1. by předtočené video mělo být opatřeno buď textovou alternativou závisející na čase (např. titulky), nebo zvukovou stopou poskytující ekvivalentní informaci pro obsah (např. zvukový popis).
    Pravidla přístupnosti se nevztahují na mediální soubory - videa, která jsou vysílaná online v přímém přenosu, ale následně již nejsou dostupné.
     

  11. Měla by internetová prezentace povinných subjektů víc zohledňovat i potřeby nevidomých a lidí s poruchami zraku, jakožto v tomto ohledu specifické skupiny zdravotně postižených? Pokud ano, je nutné, aby tam přímo byl nějaký prvek, který obsah "přečte", nebo stačí, když bude text psaný srozumitelně, přístupným fontem, aby ho nějaké běžně používané rozšíření používané neslyšícími obsah mohlo přenést jednoduše a jasně?

    Internetové stránky a mobilní aplikace by měly být přístupnější zejména pro osoby se zdravotním postižením, které bývají vzhledem ke svému hendikepu často znevýhodněny při práci s internetovými stránkami a mobilními aplikacemi. Osoby se zdravotním postižením však nelze vnímat jako jedinou cílovou skupinu směrnice a zákona, neboť stejně tak je důležité, aby byly internetové stránky a mobilní aplikace přístupné například osobám staršího věku.
    Za přístupnou lze obecně považovat takovou internetovou stránku či mobilní aplikaci, kterou bude osoba se zdravotním postižením schopna i přes svůj hendikep za pomocí zvláštních hardwarových prostředků či aplikací, které má k dispozici, efektivně používat.
     

  12. Od kdy bude ministerstvo vykonávat kontroly internetových stránek?

    Ministerstvo vnitra má od 1. ledna 2020 povinnost vykonávat kontroly, zda povinné subjekty dodržují povinnosti stanovené zákonem o přístupnosti. Ministerstvo vnitra bude provádět kontroly i na základě podnětů či stížností osob.
     

  13. Jaké jsou konkrétně termíny v přizpůsobení webů povinných subjektů?

    Na nové internetové stránky povinných subjektů, které byly zveřejněny od 9. dubna 2019, se pravidla zákona o přístupnosti použijí od 23. září 2019.
    Na internetové stránky obcí zveřejněné před 9. dubnem 2019 se nová pravidla vycházející z evropské směrnice o přístupnosti použijí od 23. září 2020. Pro tuto skupinu internetových stránek zároveň platí, že do 22. září 2020 se nadále uplatní pravidla stanovená vyhláškou č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (tzv. vyhláška o přístupnosti).
     

  14. Mohu zveřejnit na svých internetových stránkách např. na Úřední desce naskenovaný dokument bez strojově čitelné vrstvy?

    Pouze naskenovaný PDF dokument není přístupný, je totiž po technické stránce pouhý obrázek.
    Doporučujeme zveřejňovat PDF dokumenty se strojově čitelnou vrstvou. Pokud nejste schopni obsah zajistit v textové vrstvě, je nutné přidat k dokumentu alternativní text.

  

vytisknout  e-mailem