Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Optimalizace životních situací ve vztahu k Registru práv a povinností

Informace o projektu, cílech a aktuality o projektu  

Cíle projektu

Cílem projektu je navržení nového přístupu v chápání problematiky životních situací (ŽS), jejich popisu a strukturování, kdy součástí výstupů bude rovněž návrh konkrétních a nezbytných technických, procesních i legislativních kroků, které umožní v následujících letech efektivní propojení řešení ŽS (na straně veřejné správy i jejího klienta) s elektronickými formuláři a daty obsaženými v základních registrech.

Projekt se týká dvou hlavních oblastí. První z nich se zaměřujena Portál veřejné správy (PVS) a má především identifikovat hlavní technické a legislativní překážky, které brání úplnému e-podání, konsolidovat data ŽS, navrhnout intuitivnější navigaci apod.

Druhá část se týká metodiky tvorby životních situací. Životní situace jsou obvykle vnímány jako specifický pohled na činnosti veřejné správy, blízký jejím klientům - občanům, obvykle pomáhající k přehledné organizaci veřejnosprávního webu. Skutečný význam, tohoto pohledu je však ve mnohem větší, protože umožňuje vnímat činnosti veřejné správy jako důsledky objektivních událostí v životech jejích klientů a tím sloužit jako základní měřítko smysluplnosti konání veřejné správy a potažmo jako základní podněty a současně nasměrování procesů veřejné správy. 

Optimalizace zivotnich situaci ve vztahu k Registru prav a povinnosti.jpg

Obr. 1 - Ukázka pracovního modelu prezentující základní životní cyklus, týkající se každé osoby. Obsahuje všechny obecně platné stavy v životě jakékoliv osoby.
 

Životní situace jsou ve většině případů vnímány a je k nim přistupováno naprosto odlišně z pohledu klienta VS (občan, cizinec, právnická osoba apod.) a z pohledu úředníka / úřadu veřejné správy. V současné době se jedná o dva oddělené světy, které si mezi sebou v mnoha oblastech nerozumí. Zatímco pro klienta VS vzniká ŽS v souvislosti s reálnou situací, kterou přináší sám život, úřad se na ŽS dívá z pohledu agend a platné legislativy. Takový stav s sebou nutně přináší řadu komplikací na obou stranách.

Klient VS očekává od úřadu „klientský přístup“ při řešení svých ŽS (podílí se na financování VS). Pomoc v tomto kontextu neznamená jen reakci, na konkrétní podání klienta, ale i spoluvytváření prostředí pro spokojený život a podnikání.

Uvedený stav VS je dán do značné míry historicky a kulturně. Jeho změna znamená komplexní, dlouhodobý a postupný proces zahrnující všechny oblasti života samosprávy. Nemá smysl usilovat o rychlé a účinné provedení takové změny, jež vyústí v okamžité užívání jejích efektů. Takovou změnu nelze provést jednorázově, ani jednosměrně (tj. manažerským rozhodnutím, příkazem), neboť jejími spoluaktéry musí být všichni aktéři veřejné správy [zdroj: Prof. Řepa, Procesní management ve veřejné správě].

Cílem našeho snažení není tedy pouze změna návodů, které jsou dnes dostupné na většině portálů a webových stránkách VS, ale jedná se nám o celkovou změnu toho, jak by měla veřejná správa chápat přirozené potřeby jeho klientů. Realizace projektu by měla přispět k vyřešení nebo zlepšení některých požadavků klientů VS, mezi které patří např.:

  1. Získání srozumitelného a uceleného návodu, co pro něj z nastání dané životní situace vzniká za povinnosti s ohledem na role (např. občan, podnikatel, rodič, plátce daně, cizinec apod.), které k veřejné správě v daný okamžik zastává.

  2. Eliminace počtu návštěv úřadů při plnění povinností, které mu z dané ŽS plynou a to jak z důvodu toho, že:

    • nemá nějakou zákonem uloženou povinnost (výpis, fotografii, potvrzení apod.),

    • daná životní situace ovlivňuje 1-n jeho dalších povinností plynoucí z jeho rolí, které zastává vůči veřejné správě. Především optimalizace této skutečnosti má velký potenciál pro zlepšení současného stavu.

  3. Mít možnost se obrátit na někoho v případě, že je jeho situace specifická.

  4. Mít možnost vyřídit danou životní situace mimo pracovní dobu.

  5. Mít možnost řešit danou životní situaci bez ohledu na místní příslušnost.

  6. Vyřídit danou životní situaci bez osobní návštěvy úřadu.

  7. Mít možnost sledovat, v jakém stavu se řešení jeho věci nachází a kdo jí řeší. 

 

 

logo-ESF-OPLZZ.jpg


Odbor eGovernmentu, 18. prosince 2015

vytisknout  e-mailem