Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Očima občanů

V druhé části průzkumu, jehož výsledky přineslo červencové vydání Eurobarometru, byli občané dotazováni na spokojenost s členstvím své země v Unii, na její zaměření, vliv a budoucnost, i na důvěru v její instituce.
 
Text Ing.Jiří Zukal, konzultant pro otázky EU
 
Podpora Evropské unie jejími občany zůstává i přes dopady hluboké finanční a ekonomické krize stabilní. Více než polovina (52 %), což je pouze o procento méně než na podzim 2008, považuje členství za „dobrou věc“. Větší čtvrtina respondentů (27 %) zastává neutrální názor a pouze šestnáct procent dotázaných pohlíží na členství v Unii negativně.
   Největší míru spokojenosti s členstvím projevili občané Beneluxu, jehož tři země patřily k zakládajícím státům Evropského hospodářského společenství (1957). Velká spokojenost s členstvím je vidět také u Irů, Rumunů, Slováků a Dánů. Na druhé straně jsou s členstvím nejvíce nespokojeni Britové (33 %), Lotyši (26 %), dále Rakušané a Maďaři. Takřka stejnoměrně na třetiny jsou rozděleny názory občanů Spojeného království. Nejvíce se svým názorem váhají občané Lotyšska; celkem 48 % dotázaných nepovažuje členství v Evropské unii ani za dobrou, ani za špatnou věc. V České republice mírně převažují občané, kteří se staví ke členství v Unii pozitivně (Tabulka 1).
   Socio-demografické hledisko ukazuje, že s členstvím v Evropské unii jsou spokojenější více muži (57 %) než ženy (48 %). Také mezi jednotlivými generacemi občanů lze vidět ve vztahu k Evropské unii značné rozdíly. Největší spokojenost vyjadřuje nejmladší generace (15-24 let), nejméně jsou s členstvím v Unii spokojeni občané starší 55 let. Podpora roste také s vyšším dosaženým vzděláním. Nejvíce jsou členství v Unii nakloněni manažeři(67 %), podstatně menší sympatie k EU vyslovili nezaměstnaní občané.
 
Přínosy převažují
Výsledky průzkumu ukázaly, že vnímání prospěchu jednotlivých států z členství v EU světová finanční a ekonomická krize takřka vůbec neovlivnila. Silnější polovina občanů (55 %) je přesvědčena, že členství v Evropské unii je pro jejich zemi přínosem, necelá třetina (32 %) se domnívá, že jejich země z členství neprofituje. O pozitivech členství v Unii jsou nejvíce přesvědčeni Irové. Názor, který zastávají čtyři z pěti dotázaných (80 %), vychází především ze skutečnosti, že v žebříčku států EU, sestaveném podle výše hrubého domácího produktu (HDP) na jednoho obyvatele, zaujímá Irsko druhé místo za Lucemburskem. Irsko přitom ještě před patnácti lety patřilo ke státům Evropských společenství, které vykazovaly HDP nižší než devadesát procent průměru Evropské unie, což zemi opravňovalo k čerpání prostředků z Fondu soudržnosti.
   Členství v Unii považují za velký přínos také Slováci (79 %), Dánové a Nizozemci (76 %). Naproti tomu ve čtyřech státech převažuje mezi občany opačný postoj: Lotyši, Maďaři, Britové a Bulhaři vyslovují názor, že jejich stát nemá z členství v EU prospěch. V Rakousku je poměr názorů občanů vyrovnaný. V České republice jsou o výhodách členství v Unii přesvědčeny takřka dvě třetiny občanů (64 %).
 
Více než domácí vládě se věří Unii
Ani další otázky, zkoumající důvěru občanů v instituce, světová finanční a ekonomická krize nijak výrazněji nepoznamenala. Jak důvěra v Unii, tak v národní vlády zůstává přibližně na stejné úrovni jako v loňském roce. Celkově však občané tradičně projevují více důvěry Unii než svým národním vládám. Nejvíce důvěry v EU mají občané Estonska, Slovenska, Nizozemska a Kypru, kde ji projevily dva ze tří respondentů.
Nejvíce nedůvěry (59 %) prezentovali na druhé straně občané Spojeného království a Lotyšska (49 %). V České republice si Evropská unie získala důvěru u 55 % občanů, kdežto 38 % zastává opačný názor.
   Celkový obraz Evropské unie v očích občanů 27 členských států se však zhoršuje. Zatímco v roce 2008 se na EU dívala pozitivně takřka polovina občanů (48 %), letos jich bylo už o pět procent méně. Naopak v očích 38 procent respondentů měla Evropská unie negativní obraz. Nejpříznivěji ji vidí občané Rumunska (64 %), Irska (58 %), Slovenska a Slovinska (56 %), na druhé straně sdílí tento názor pouze 21 % Lotyšů, 22 % Britů a 24 % Finů. V šestnácti státech převažuje pozitivní vnímání EU, v dalších sedmi je nejrozšířenější neutrální postoj. Spojené království je jediným členským státem, kde negativní vnímání Unie převažuje (39 %) nad pozitivním. V České republice vnímá Evropskou unii 42 procent občanů pozitivně a dva z pěti (40 %) zaujímají neutrální postoj.
 
Evropský parlament nejrespektovanější
V okruhu dotazů na jednotlivé unijní instituce se respondenti vyjadřovali k Evropskému parlamentu, Evropské komisi a Evropské centrální bance. Největší důvěře občanů se těší Evropský parlament, i když tato instituce dosáhla nejhorší výsledky za posledních deset let. Důvěřuje jí 45 procent respondentů, kdežto u 37 procent občanů se Evropský parlament důvěře netěší. Evropský parlament vyšel přesto ze srovnání s národními parlamenty relativně velmi dobře. Národním parlamentům věří pouze 36 procent respondentů, více než polovina dotázaných (55 %) vyjádřila opačný názor.
   Ve čtyřech členských státech Unie (Belgie, Slovensko, Kypr a Nizozemsko) mají důvěru v Evropský parlament takřka dva ze tří občanů, v dalších šesti členských státech (Bulharsko, Portugalsko, Irsko, Francie, Itálie, Polsko) se tato podpora blíží polovině dotázaných. Spojené království je na druhé straně jediným členským státem, kde nedůvěru Evropskému parlamentu projevila většina (59 %) dotázaných občanů. V České republice vyjádřila důvěru v Evropský parlament přesně polovina občanů, třetina zastává opačný názor.
   Evropská komise, výkonný orgán Evropské unie, se těší důvěře více než dvou z pěti dotázaných občanů (42 %). Evropská centrální banka si získala důvěru čtyřiceti procent občanů.
   Občané byli též dotazováni na to, jakou roli hraje Evropská unie v patnácti vybraných oblastech ve vnitrostátním vývoji. Největšího ocenění se dostalo pozitivnímu přístupu Unie k ochraně životního prostředí, podpoře výzkumu, boji proti klimatickým změnám a úsilí o zajišťování vnitrostátní bezpečnosti (Tabulka 2).
   Ve srovnání s průzkumy z minulých let došlo k výrazným změnám v názorech občanů na vliv Unie na jejich stát v hospodářské oblasti. Zatímco před dvěma lety se o negativním vlivu Unie zmiňoval pouze každý pátý (20 %) z respondentů, v letošním roce stoupl tento podíl již na dvacet sedm procent. Pouze v šesti členských státech si většina občanů myslí, že Unie hraje v ekonomice jejich státu pozitivní roli. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni Estonci(56 %), Slováci (54 %) a Litevci (53 %), dále Nizozemci, Dánové a Poláci. Ve čtyřech státech Unie (Lotyšsko, Řecko, Spojené království a Portugalsko) zastává názor, že Evropská unie má na domácí ekonomiku negativní vliv, relativně více občanů.
   Několik otázek se týkalo též názorů, na které oblasti by se měla Evropská unie zaměřit, aby v budoucnu posílila svůj vliv. Podle očekávání uváděli respondenti nejčastěji ekonomické otázky, sociální věci a zdravotnictví, boj proti zločinu a problematiku imigrace. Důležité jsou též otázky spojené s energetikou, životním prostředím a s bojem proti klimatickým změnám.
   Závěrečná část Eurobarometru se týkala vizí občanů o budoucím životě v Evropské unii. Výsledky nejsou nijak optimistické. Takřka dvě třetiny dotázaných (64 %) zastávají názor, že život budoucích generací bude obtížnější než život současné generace. Přesto však více než desetina občanů (13 %) věří, že budoucí generace budou mít život snazší. Takřka pětina je přesvědčena, že k žádným podstatným změnám v budoucnosti nedojde. Více optimismu mají v tomto směru muži a příslušníci nejmladší generace. Nelze ovšem zastírat, že ve všech dvaceti sedmi členských státech zastává největší skupina občanů přesvědčení, že ve srovnání se současností bude život budoucích generací v Evropské unii obtížnější.
 

 
Tabulka 1: Spokojenost občanů s členstvím v EU
 
Stát
Členství v Evropské unii
„Dobrá věc“
„Špatná věc“
„Ani dobrá ani špatná věc“
Nevím
Belgie
68
22
9
1
Bulharsko
40
10
44
6
Česká republika
44
12
42
2
Dánsko
66
13
20
1
Estonsko
59
7
31
3
Finsko
50
17
32
1
Francie
52
18
27
3
Irsko
68
8
16
8
Itálie
44
19
31
6
Kypr
54
19
27
-
Litva
55
13
27
5
Lotyšsko
23
26
48
3
Lucembursko
74
9
15
2
Maďarsko
33
23
41
3
Malta
48
18
30
4
Německo
60
11
25
4
Nizozemsko
78
6
14
2
Polsko
58
8
28
6
Portugalsko
48
20
20
12
Rakousko
41
23
32
4
Rumunsko
67
6
21
6
Řecko
44
15
41
-
Slovensko
67
4
26
3
Slovinsko
57
9
33
1
Španělsko
64
10
20
6
Švédsko
58
17
24
1
Spojené království
29
33
32
6
EU 27
52
16
27
5
Pramen: Eurobarometer 308
 
 
Tabulka 2: Úloha EU při ovlivňování situace v členských státech
(Odpovědi občanů EU 27 v %)
 
Oblast
Pozitivní
Neutrální
Negativní
Nevím
Ochrana životního prostředí
51
23
18
8
Výzkum
51
23
11
15
Boj proti klimatickým změnám
48
26
16
10
Vnitrostátní bezpečnost
44
28
19
9
Postavení státu ve světě
42
30
18
10
Bezpečnost spotřebitele
42
27
19
12
Zásobování energií
39
27
22
12
Boj proti zločinu
38
35
18
9
Hospodářská situace státu
36
28
27
9
Zemědělství
33
23
33
11
Přistěhovalectví
28
26
36
10
Systém zdravotnictví
26
40
24
10
Boj s nezaměstnaností
24
33
35
8
Ceny potravin
22
28
41
9
Cenový růst (inflace)
21
29
41
9
Pramen: Eurobarometer 308
           

vytisknout  e-mailem