Obecně k agendám EU
Informace o agendách EU spadajících do gesce Ministerstva vnitra ČR
Boj proti terorismu
Terorismus zůstává jednou ze zásadních bezpečnostních výzev současného světa. Ke zhoršení mezinárodně bezpečnostní situace došlo zejména po útocích na USA dne 11. září 2001, k poslední významné eskalaci napětí došlo po útocích v Paříži a následných událostech v lednu 2015.
Boj proti terorismu je třeba chápat globálně. V současném světě jsou všechny oblasti života navzájem velmi úzce propojeny. Opatření pro boj s terorismem musí být pojata jako vzájemně propojený soubor kroků, věnovaných klíčovým aspektům dané problematiky. Zároveň ale nesmí být boj proti terorismu koncipován tak, aby v souvislosti s ním docházelo k nedůvodnému nebo nepřiměřenému omezení základních práv a svobod občanů.
Základním dokumentem EU v oblasti boje proti terorismu je Strategie EU pro boj proti terorismu, jejíž integrální součástí je Akční plán EU pro boj s terorismem. Impulsem k jejímu vzniku byly teroristické útoky v Londýně v roce 2005. Dokument je koncipován do čtyř následujících pilířů, které mají představovat odpovídající reakci na všechny aspekty terorismu: předcházet, chránit, pronásledovat, reagovat.
Vedle členských států EU, Evropské komise, Evropského parlamentu se problematikou terorismu zabývá rovněž protiteroristický koordinátor EU, který zajišťuje koherenci aktivit EU na tomto poli.
EU věnuje značnou pozornost problematice boje proti radikalizaci přistěhovaleckých komunit a prevence náboru jejich členů do teroristických struktur. Pro tento účel byla vypracována Strategie EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů, která se snaží o vymezení postupu boje členských států proti radikalizaci a rekrutaci k terorismu a je dokumentem obecné povahy - terorismus je dle ní bezpečnostní hrozbou pro všechny státy (nejen EU) a jedná se o fenomén v neustálém vývoji. Proto je tato strategie pravidelně aktualizována, poslední aktualizace byla schválena Radou v červnu 2014. Hlavním cílem dokumentu je prevence a efektivní reakce na nově se objevující hrozby. Jelikož každý stát přistupuje k řešení fenoménu radikalizace jinak, nejsou navrhované postupy konkrétní, ale spíše nápomocné, a mohou sloužit jako vodítko pro vytvoření vlastních národních verzí tohoto dokumentu.
Z pohledu EU je dlouhodobě vnímán jako jedno z významných bezpečnostních rizik příliv zahraničních bojovníků do Sýrie a dalších oblastí, v nichž probíhá bezpečnostní krize. Tito zahraniční bojovníci mohou po svém návratu do EU představovat velké bezpečnostní riziko. Teroristické útoky spáchané na počátku ledna 2015 v Paříži významně zintenzivnily pozornost členských států i institucí EU věnovanou problematice zahraničních bojovníků.
V této souvislosti se diskutuje řada opatření, která lze rozdělit do následujících oblastí: prevence radikalizace v prostředí internetu, sdílení informací (výměna informací mezi bezpečnostními složkami / orgány činnými v trestním řízení členských států, posílení role Europolu a Eurojustu), sledování cestovních tras teroristů a jejich identifikace (směrnice o jmenné evidenci cestujících (EU PNR), kontroly na vnějších hranicích), boj proti ilegálnímu obchodu se zbraněmi, aktualizace Strategie vnitřní bezpečnosti, justiční aspekty boje proti terorismu, kontroly finančních toků teroristů (sledovatelnost finančních toků teroristů, zmrazení majetku) a vnější dimenze boje proti terorismu (strategie boje s Islámským státem, posílení spolupráce se státy původu a tranzitními zeměmi).
Důležitým prvkem boje proti terorismu je předávání údajů o jmenné evidenci cestujících v letecké dopravě (PNR - Passenger Name Records). V únoru 2011 předložila Komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání jmenné evidence cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (EU PNR). Návrh směrnice počítá s tím, že letečtí dopravci budou policejním orgánům předávat údaje, které vedou o cestujících (kontaktní čísla, rezervace míst, zvláštní požadavky apod.). Tyto údaje se budou uchovávat o všech cestujících. Mohou se uchovávat i data z vnitrounijních letů. Podstatou součást předpisu tvoří pravidla pro posílení ochrany osobních údajů, jakož i pravidla pro unijní spolupráci. Návrh odpovídá tendencím vyspělého světa (mimo EU v nějaké podobě provozují již delší dobu USA, Kanada, Austrálie, Jižní Korea a další).
Obecný přístup k této směrnici za účelem navázání trialogu s Evropským parlamentem Rada přijala v dubnu 2012. Od této doby je návrh blokován v Evropském parlamentu, kterému se nelíbí paušální uchovávání osobních údajů. Vzhledem k důležitosti přijetí směrnice pro boj proti terorismu se členské státy, zejména po lednových událostech v Paříži, snaží působit na Evropský parlament, aby přehodnotil svůj postoj k uvedené směrnici s cílem nalézt kompromisní řešení.
- Strategie Evropské unie pro boj proti terorismu (pdf, 293 kB)
- Revidovaná strategie Evropské unie pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů (pdf, 284 kB)