Bezpečnost silniční dopravy - Prevence

U předškolních dětí nebývá většinou velký problém s jejich bezpečností. Děti jsou převážně pod dostatečným dohledem rodičů nebo dalších dospělých, kteří jim formou her a vyprávění pohádek názorně ukazují dobro a zlo.

Klíč na krku

Školní docházka přináší do rodiny první starosti s bezpečným chováním prvňáčků. Dětem začnou nejrůznější povinnosti, se kterými, není-li maminka doma s mladším sourozencem, se musejí samy rychle vyrovnat. Ráno opouštějí byt poslední a je na nich, aby řádně zkontrolovaly, zda není puštěn kohoutek s vodou, není zapnutá televize nebo jiný elektrický přístroj, či zda po přípravě snídaně nezůstal zapnutý plynový hořák sporáku. Od dětí dále požadujeme, aby např. vyvenčily psa a řádně uzamkly vstupní dveře od bytu nebo rodinného domku. Ještě složitější je pro naše nejmenší odchod do školy v případě, že máme nainstalovaný některý z elektronických alarmů. Vždyť správně aktivovat přístroj dělá někdy problém i dospělým. Dětem je třeba připomínat, aby při odchodu do školy respektovaly i dohodnutá bezpečnostní opatření v domě; například zamykání společných prostor a vchodových dveří.

Bezpečnost dětí souvisí i s úschovou klíčů od bytu, peněz, karet na stravování či jiných dokladů a mobilních telefonů. Známé obrázky dětí s klíčem na krku by již měly být zcela zapomenuty. Vystavujeme je tím zbytečnému nebezpečí. Určitě se najde lepší úkryt, např. v uzavřené školní tašce nebo dokonce v bezpečné peněžence opatřené řetízkem, který se dá velmi lehce upnout na poutko kalhot nebo sukně. Na školní tašku není vhodné psát celou adresu bydliště a občas je třeba obsah tašky prohlédnout, abychom věděli, co nosí děti do školy.

Náplň odpoledního volného času dětí je velmi různorodá. Vyhráno mají rodiče dětí, které chodí do odpolední družiny. Bohužel těchto zařízení nepochopitelně ubývá. Větší děti mohou docházet do různých zájmových kroužků. Převážná většina školáků ale nemá přesnou představu o náplni svého volného času.

Pouze televize a počítače nemohou zaručit harmonický rozvoj osobnosti dítěte

Neomezené sledování televizních programů v odpoledních i večerních hodinách, neustálé hraní stejných počítačových her, kde převládá, tak jako u televizního vysílání násilí, lidská bezohlednost a podvodné jednání, určitě děti neformuje správným směrem. Děti potom získávají pocit, že brutalita a vraždy jsou normální. Zbití a vážně zranění televizní a počítačoví hrdinové se pouze oklepou a jdou dál. Tak to přece v životě není. Potřebná je důsledná rodičovská výchova a neustálé vysvětlování, jak se věci mají doopravdy a co je pouze filmová či počítačová fikce.

Nebezpečí číhá na děti i na internetu. Jde zejména o prohlížení nevhodných internetových stránek (pornografie, násilnosti, nemoci, zranění lidí, nejrůznější nechutnosti apod.) a komunikace na chatu s neznámými osobami. Rodiče musí dětem vysvětlovat a vést je k dodržování základních pravidel (nesdělovat své skutečné jméno, telefon, adresu apod.).

Dalším nebezpečím pro děti jsou hrací automaty (možnost získání patologické závislosti). Dále jim hrozí, že se dostanou do kontaktu s dealery drog či různými sexuálními devianty. Pro minimalizaci těchto nebezpečí existuje několik rad. Především by rodiče měli mít přehled o tom, co dítě dělá, kam chodí a s kým se stýká, jaké má problémy ­– mít dítě pod kontrolou. Děti by se neměly samotné pohybovat po ulicích, které jsou nepřehledné, málo frekventované a při setmění špatně osvětlené. Měly by být vedeny k tomu, aby se vyhýbaly opuštěným zákoutím a parkům, nebraly si nic (bonbóny, knížky, videokazety, DVD) od neznámých a pochybných lidí a už vůbec s nimi neodcházely do neznámého prostředí. K ochraně dítěte před možným napadením ze strany lidí a zvířat je možné využít celou řadu osobních ochranných prostředků (osobní alarmy, paralyzéry).

Nebezpečí číhá na děti i v dopravě

Každoroční statistiky obětí dopravních nehod ukazují, že i zde jsou děti velmi ohroženou skupinou. Při cestě do školy a zpět musejí překonávat nejednu dopravní tepnu. Předejít tomu lze výběrem vhodné bezpečnější trasy, se kterou dítě důvěrně seznámíme. Děti by měly jednoznačně využívat podchody a nadchody a silnici přecházet jen na označeném přechodu.

Další úskalí nastává u starších dětí, které se stávají účastníky silničního provozu jako cyklisté. Zde je nutné připomenout, že děti by měly mít základní znalosti dopravních předpisů a kolo v naprostém technickém pořádku, což je opět starost rodičů. Je třeba jim také připomenout, že prázdniny již skončily a jízda na kole na lesní cestě u babičky na venkově není stejná s jízdou v hustém provozu ve městě. Dětská přilba a retroreflexní prvky použité na oblečení také patří k základním bezpečnostním standardům.

Děti nestačí jen naučit na kole jezdit, ale také jak se o kolo řádně starat. Při jeho odkládání na místo, kam není vidět, musí dítě kolo bezpečně zajistit proti krádeži. Možností existuje opět několik. Základem je dobrý zámek, který je nutné protáhnout rámem a skrz obě kola a spojit ho s pevnou a stabilní částí objektu (budova, držák kol, lavička, apod.) Na našem trhu jsou i elektronické zámky kol vybavené alarmem. Pro případ, že by uvedená technika byla překonána, je možné si v některých městech naší republiky kolo ihned po zakoupení zaevidovat a označit u policie. To pomáhá při případném pátrání po ukradeném kole. V dnešní době, zejména horská kola představují značnou hodnotu, a proto se vyplatí mimo uvedených doporučení, kola dobře pojistit a zapsat si jejich výrobní čísla.

Děti jsou často samy doma

Ani v bytě nejsou děti zcela bezpečné. Často mohou přijít do nečekaných a nezvladatelných situací. Děti musí být vedeny k tomu, aby do bytu v naší nepřítomnosti nikoho nepouštěly. Pozor na různé nabízeče služeb, kteří mohou také tipovat byty k vykradení. V žádném případě by jim děti neměly otevřít. Mohou si je zkontrolovat dveřním kukátkem, případně pootevřít vstupní dveře na řetízek či zarážku. Nejlepší je, když návštěvníkům navrhnou, aby přišli, až budou rodiče doma. Ale pozor – ať zásadně nesdělují nic konkrétního, ať nechají neznámé lidi v nejistotě. Mohly by se vystavit nebezpečí, že návštěvník se bude snažit naopak naznačenou dobu nepřítomnosti rodičů nějak nekale využít.

Obdobným způsobem mají děti vyřizovat i telefonické hovory v nepřítomnosti rodičů. Řešením není ani naprogramování telefonu v době nepřítomnosti na záznamník, kde se občas dozvíme i velmi zajímavé informace: „Jsme na dovolené v zahraničí, vrátíme se za 14 dnů!“

Dobrou zkušeností je, když se mohou děti obrátit v nenadálých situacích na sousedy v domě. Vždy ale mějme zajištěno telefonické spojení, kam nám mohou v případě potřeby děti zavolat.

Vždy je někdo, kdo pomůže

Všechny problémy je třeba s dětmi neustále rozebírat. Pomoc může přijít od starších sourozenců, rodičů, učitelů, sousedů či známých. Úloha rodičů spočívá v tom, že včas vypozorují změny chování dítěte (zamlklost, nechuť jít do školy, noční můry, apod.), které vždy signalizují, že se něco špatného přihodilo. Zjištěné problémy je nutno ihned řešit. Nenechme je přerůstat do větších, často již těžko řešitelných problémů. Dětem je možné doporučit i telefonní linky důvěry či jiné nadace, které se ohrožováním dětí a péčí o ně zabývají. Při jednotlivých základních školách pracují vyškolení výchovní poradci, kteří se ochotně podělí s rodiči o své zkušenosti. Děti se mohou obrátit i na Policii České republiky.

Závěrečné rady pro rodiče

• Veďte děti ke slušnému chování, k úctě a k pomoci starším spoluobčanům a buďte jim vždy oporou a dobrým příkladem.
• Učte děti, aby otevíraly byt jen známým lidem, nebraly si nic od cizích lidí a nikam s nimi nechodily.
• Veďte děti k tomu, aby si vážily rodinného majetku a svého zdraví.
• Mějte vždy přehled o pohybu svých dětí včetně toho, s kým se kamarádí.
• Najděte si každý den alespoň chvilku a povídejte si s dětmi, sdílejte jejich starosti a problémy.
• Neodkládejte děti k televizi, protože na ně nemáte čas. Čas na jejich výchovu nevyvážíte drahými dárky a dostatkem peněz.
• Vštěpujte dětem základy právního vědomí, které jsou přiměřené jejich věku.
• Naučte děti, jak se mají chovat v případě, že se stanou obětí či svědkem trestného činu, co mají dělat a kde hledat pomoc (Policie ČR, obecní policie, hasiči, zdravotní služba – mějte viditelně dostupná jejich telefonní čísla).

Informuje: JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR, tel.: 974 833 217, e-mail sekropk@mvcr.cz

Odbor prevence kriminality, 4.9.2009

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook