doc. JUDr. Pavel Mates
Právo sice představuje ucelený, ale nikoli bezmezerový systém. K vykrývání těchto mezer byla vytvořena celá plejáda nástrojů, mezi nimiž významné místo zaujímá analogie. Její použití je tedy na místě tam, kde právní předpis určitou otázku neřeší, a použije se ustanovení jiného právního předpisu, které je svým obsahem nejbližší. Od mezer v právu je třeba lišit situace, kdy právo mlčí prostě proto, že zákonodárce věc upravit nechtěl, zde je třeba použít jiné metody. Analogie není ovšem univerzálním prostředkem k řešení každé situace. V úvahu nepřichází tam, kde by na jejím základě měly být uloženy povinnosti, změněna pravomoc, využít ji nelze k extenzívnímu výkladu či subsidiárnímu použití předpisu, při taxativním výčtu, ale ani tam, kde zákon používá výraz obdobně, protože tu žádná mezera neexistuje.
Zatímco v oblasti práva soukromého nejsou s využitím analogie větší problémy, v právu veřejném panuje mnohem opatrnější postoj, třebaže není povětšinou odmítána.
V oblasti správního práva je analogie poměrně často používána pokud jde o oblast správního trestání, a to jak analogie legis, tak i analogie iuris. Jako zásada platí, že analogie nesmí nikdy být použita k tíži účastníka řízení, dále tam, kde existuje speciální vymezení určitého institutu, a v úvahu nepřichází rovněž vůči předpisům práva soukromého.
Použití analogie vůbec není příliš vítáno, vzhledem k tomu, že jde na úkor právní jistoty. Protože se bez ní aplikační praxe neobejde, je důležité, aby bylo ve všech shodných případech postupováno shodně, což platí nejen pro soudy, ale i řízení před správními orgány.
Analogy in administrative law – summary:
Law is a comprehensive system but not without gaps. In order to fill these gaps many instruments were created, analogy is one of the most significant. The analogy may be applied, where a piece of legislation does not regulate certain issue, so the most similar provision of a different piece of legislation is applied. It is important to distinguish between gaps in law and a situation where law is quiet because the legislator did not want to regulate the issue, in such a case a different method has to be used. Analogy is not a universal tool applicable for all situations. It cannot be used in cases, where it should constitute duties, change powers, for broad interpretation or subsidiary use of a regulation, in a case of exhaustive list, or where a law uses an expression “accordingly” since there is no gap.
Whereas use of analogy in the area of private law does not accompany many problems, in the area of public law, there is much more cautious position, although mostly it is not refused.
In the area of administrative law, analogy is rather frequently used in the area
of administrative punishing, both analogia legis (i. e. analogous application of a statute or legislative instrument to issues not expressly regulated thereby) and analogia iuris (i. e. analogous application of one piece of legislation in other branches of law). There is a principle that analogy must not prejudice the party, it must not be applied where special definition of an institute is provided as well as not in relation to private law.
Analogy is not very welcome since it may affect legal certainty. Nevertheless, application practice needs it. Therefore the principle that like cases should be treated alike has to be stressed not only for decision-making of courts but also for proceedings before administrative bodies.