Centrum proti hybridním hrozbám  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Jak česká kvazi-mediální scéna přebírá kremelské oficiální propagandistické i dezinformační narativy – případ webu Nová republika

V rámci dlouhodobějšího mapování mediálního vlivu (pro)kremelské propagandy byla pozornost věnována i kvazi-médiu Nová republika, jehož provozovatelem je MUDr. I. David, poslanec Evropského parlamentu za SPD. Celková měsíční návštěvnost původního webu Nové republiky dle specializovaného analytického webu Similarweb činila např. v únoru 2022 přes 470 tisíc přístupů. Celková měsíční publikace Nové republiky se pohybovala od 150 do 200 článků. (Pozn. red.: Nová republika dříve publikovala na webu novarepublika.cz, od druhé poloviny března 2022 je však aktivní na webu novarepublika.online.)

Pozornost byla zaměřena na zprávy v rubrice „Zahraniční zdroj“ v období pěti týdnů od 17. ledna do 20. února 2022, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu – v době, kdy přebírané články týkající se Ukrajiny prezentovaly oficiální pozice Ruské federace ospravedlňující její postup vůči Ukrajině a Západu v dané době. Tato rubrika obsahuje z většiny články přebírané z ruských webů. Ve sledovaném období zde bylo publikováno 77 článků, přičemž z tohoto počtu bylo z ruských webů převzato 48 (přes 62 %).

Články obvykle prezentují politicky či společensky citlivá témata prizmatem oficiálních kremelských postojů a názorů a v kontextu ruského postupu vůči Ukrajině podporují šíření kremelské propagandy a ospravedlňují následnou ruskou invazi na Ukrajinu. V důsledku toho dochází rovněž k posilování polarizace a v určitých případech i radikalizace české společnosti, která může mít v některých případech i extrémní projevy (případ J. Baldy, šikanování expertů a zdravotníků kvůli pandemii COVID-19, atp.).
  

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA PŘEBÍRANÝCH RUSKÝCH ZDROJŮ VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ

Zdroje ruských propagandistických a dezinformačních článků přebíraných webem Nová republika lze, mj. i podle jejich vlivu, rozdělit do několika hlavních skupin, které společně reprezentují poměrně významnou  propagandistickou základnu, jejíž význam vzrostl zejména v posledních týdnech v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu. Následující přehled se ve sledovaném období zabývá jen těmi nejvýznamnějšími.  

První skupinou jsou weby, které je možné označit jako státní, oficiální či státem kontrolované. Ve sledovaném publikačním období bylo v zahraniční rubrice webu Nová republika zaznamenáno několik článků (např. zde) oficiální tiskové agentury TASS, či agentury RIA Novosti a webu ukraina.ru, které jsou obě součástí státního mediálního koncernu Rossiya Segodnya, kde je od roku 2014 patrná jasná snaha využít tato média pro účely kremelské propagandy. V čele koncernu stojí D. Kyseljov, na nějž EU uvalila kvůli jeho klíčové roli v rámci kremelské propagandy podporující ruské vojenské aktivity vůči Ukrajině již v roce 2014 sankce. K těmto webům lze zařadit otevřeně propagandistická média jako RT a Sputnik. Nová republika rovněž přejímá i informace z webu ruského ministerstva zahraničí, v tomto případě jeho vyjádření k situaci na Ukrajině.

Druhou skupinou jsou soukromá média, jejichž představitelé jsou známi svou úzkou spoluprací s Kremlem či otevřenou podporou jeho politiky. Jde například o web Tsargrad, který je součástí stejnojmenné mediální skupiny vlastněné K. Malofejevem, ruským oligarchou a dlouhodobým podporovatelem V. V. Putina. Malofejev je od roku 2014 na sankčním seznamu EU a v roce 2017 měl stát i za financováním demonstrací proti NATO v zemích východní Evropy (v ČR zprostředkovaně prostřednictvím bývalého komunisty a obdivovatele Stalina a Gottwalda L. Kašuky). Druhým významným mediálním domem je Vlastenecká mediální skupina (Медиагруппа «Патриот»), která je považována do určité míry za „nástupnickou“ aktivitu petrohradské trollí farmy Internet Research Agency vytvořené J. Prigožinem. Prigožin, podnikatel a důvěrník Putina, který stojí v čele Vlastenecké mediální skupiny, je rovněž od roku 2020 na sankčním seznamu EU kvůli porušování zbrojního embarga cíleného na Libyi. Nová republika v tomto období převzala několik článků z webu Dnešní ekonomika, který je součástí uvedené mediální skupiny. Třetí mediální skupinou je holding Pravda.ru, jehož vlastníkem je V. Gorshenin a do jehož portfolia náleží weby pravda.ru a Vzgljad. Pravda.ru vychází dokonce ve třech cizích jazykových mutacích (anglicky, portugalsky a francouzsky). Oba weby publikují silně propagandistické články, mj. obhajující ruskou invazi na Ukrajinu. Holding byl založen v roce 2009 a při svém vzniku byl součástí řady webů vytvořených na podporu prezidenta Putina na základě vazeb mezi Gorsheninem a tehdejším vysoce postaveným činitelem prezidentské administrativy K. Kostinem.

Do třetí skupiny lze zařadit široké spektrum různých samostatných či zdánlivě nezávislých webů, jejichž produkce zahrnuje prokremelskou propagandu a dezinformace včetně např. obhajování ruské invaze na Ukrajinu, označování kauzy otrávení J. a S. Skripalových za západní provokaci či obhajování samostatnosti samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Jedná se např. o weby Reportér, Fond strategické kultury, dle MZV USA s vazbou na ruskou civilní rozvědku SVR, či web Ruská vesna s přímým napojením na donbaské separatistické republiky. Zprávy ze separatistické perspektivy o Donbasu přejímá Nová republika i od dvojice propojených webů mající několik jazykových mutací prezentujících se jako nezávislé zpravodajské a analytické weby s názvem SouthFront a News Front. Oba weby jsou dle více zdrojů napojeny na ruskou kontrarozvědku FSB a tvůrce druhého jmenovaného K. Knyrik čelí sankcím EU za podporu anexe Krymu.

Za pozornost stojí, že na rozdíl např. od webu AC24.cz, který rovněž přebírá články z ruských propagandistických zdrojů, Nová republika tyto ruské zdroje u článků obvykle uvádí, a to buďto zcela transparentně uvedením názvu zdroje s hypertextovým odkazem, nebo v některých případech jen takovýmto odkazem.
 

KOMENTÁŘ

Předkládaná analýza, zpracovávaná primárně ještě v období před ruským útokem na Ukrajinu, poukazuje na dalšího významného aktéra kvazi-mediální scény, jehož dosah je mimo jiné posílen i osobou samotného provozovatele tohoto webu, který je známou veřejně činnou politickou osobností.

Tyto informační aktivity přinášejí řadu negativních dopadů, jedním z nich je výrazný potenciál pro radikalizaci jednotlivců. To je patrné i s ohledem na vývoj situace po začátku invaze na Ukrajině, kdy se informační operace stávají výraznou součástí ruského vlivového působení cíleného na společnosti států podporujících napadenou Ukrajinu, a ještě výrazněji posilují jejich vnitřní polarizaci.

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR 

Dotační program pro ochranu měkkých cílů