Kriminalistika
 čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi
ročník XXXIV 3/2001

RECENZE

Kriminologické prognózy

(Holcr, K. - Chalka, R.: Prognóza a kontrola vývoja kriminality v Slovenskej republike. Trnava, Policajný inštitút AFG 2001, 177 stran, ISBN 80-968075-3-6.)

V procesu kriminologického poznání - jako výchozí základny racionální kriminální politiky - je nezbytné se orientovat nejen na historii a současnost kriminality v životě společnosti a jedince, ale i na odhady jejího budoucího výskytu. K tomu účelu slouží kriminologické prognózování. Kriminologická prognostika pak integruje dvě vědní disciplíny - kriminologii a prognostiku. Užitečný vhled do prognózování kriminality na Slovensku, ale i do obecnějších otázek kriminologické prognostiky zprostředkovávají odborné veřejnosti slovenští kriminologové (oba pracovníci Akadémie Policajného zboru SR) doc. Robert Chalka, CSc., a prof. PhDr. Květoň Holcr, DrSc., ve své knize "Prognóza a kontrola vývoja kriminality v Slovenskej republike" vydané v Trnavě Policejním institutem AFG v roce 2001.

Kniha má (kromě úvodu) tři části:

V úvodu práce autoři dovozují, že vypracování korektní prognózy kriminality by mělo být předstupněm přijímání kriminálně preventivních opatření. Upozorňují na kontrast mezi potřebou anticipace nových druhů a forem kriminality a současným útlumem kriminologického prognózování. Význam prognóz kriminality pro její kontrolu vymezují realisticky - s poukazem na momenty způsobující, že od prognóz kriminality nelze očekávat exaktnost. Charakterizují meze jejich využití a pravděpodobnostní povahu prognóz.

První část knihy se zabývá jednak teoretickými východisky kriminologického prognózování, jednak jeho metodikou a metodami. V rámci teoretických východisek autoři prezentují trojí možné pojímání budoucnosti: fatalistické, indeterministické a posléze ono, jež umožňuje budoucnost nejen předvídat, ale i na jejím utváření participovat. Zde charakterizují kriminalitu jako hromadný společensko-právní fenomén, jehož vývoj je v té či oné míře ovlivňován lidským chováním. V tomto kontextu se lze ovlivňováním chování lidí podílet na utváření budoucnosti.

Práce se nejprve stručně zabývá vědeckým předvídáním budoucnosti (jehož součástí je též kriminologické prognózování) vůbec; přitom jako formy vědeckého předvídání rozlišuje na jedné straně projekci (jako nejtypičtější metodu vypracování projekcí vývoje kriminality uvádí extrapolaci, tj. prodloužení historického trendu) a na druhé straně prognózování (jako nejčastější formu vědeckého předvídání). V této souvislosti jsou podrobněji uvedeny požadavky kladené na prognózování jako na formu vědeckého předvídání a na prognózu.

Pasáž věnovaná metodice a metodám kriminologického prognózování přináší následující členění prognostických metod:

Zařazení metod založených na extrapolaci mezi prognostické metody je zde v určitém rozporu s uváděným chápáním projekce (extrapolace) jako formy vědeckého předvídání stojící vedle prognózování (s. 17 - 18).

Každá z uvedených metod je nejprve stručně a poté detailněji charakterizována. Přehledné vyjádření podstaty a možností každé z nich, ale také eventuálních rizik, jež by vyplynula z neuvážené izolované aplikace jednotlivé metody, bude pro čtenáře jistě přínosné. Markantní je to u metod založených na extrapolaci, ale i u metod expertních: zde se poukazuje mimo jiné na to, že považovat každého odborníka za prognostického experta by bylo více než riskantní. Uvedení výběrových kritérií a metod výběru expertů je v tomto kontextu velmi cenné. Expertním metodám i v jejich různých dalších aspektech autoři právem věnují - vzhledem ke klíčovému významu těchto metod v kriminologickém prognózování - nemalou část kapitoly. Opomenuta není ani problematika metod ověřování spolehlivosti vypracovaných prognóz (včetně hodnocení míry jejich přesnosti). V souvislosti s interpretací prognóz vývoje kriminality se autoři zabývají tzv. prognostickým scénářem a možným využitím vypracovaných prognóz pro řídící pracovníky v dané oblasti i pro nejširší veřejnost. Vedle kladů tzv. participativního prognózování kriminality jsou přitom zmíněny i nevýhody medializace prognóz vývoje kriminality.

Vlastním jádrem knihy je její - nejrozsáhlejší - druhá část shrnující výsledky slovenských prognostických prací.

Je uvozena stručnou úvahou o vývoji kriminální scény Slovenské republiky v mezinárodním kontextu. Porovnávání intenzity registrované kriminality a míry její objasněnosti v mezinárodním měřítku s sebou vždy nese (zejména vzhledem k vzájemné odlišnosti trestního zákonodárství) četná úskalí: to poněkud problematizuje opodstatněnost vysloveného optimistického charakterizování současnosti a budoucnosti slovenské "kriminální scény" v kontextu dalších zemí (s. 54 - 55).

Další pasáž pojednává o prognostickém pozadí vývoje kriminality v  SR. Problematika prognózování kriminality na Slovensku je zde zasazena do širších celospolečenských souvislostí; přitom je adekvátně využito výsledků empirických výzkumů a analýz ze sociální a demografické oblasti. Reflektován je i vliv ekonomické situace a mezinárodní migrace na prognostickou sféru, jakož i další faktory.

Následující vlastní prognóza vývoje vybraných kategorií kriminality ve Slovenské republice je konstruována (v prognózovaném časovém horizontu do roku 2003 a ve výhledu do roku 2010) variantně pro šest kategorií kriminality: majetkovou, násilnou, hospodářskou, drogovou, organizovanou a zvláštní (míní se jí kriminalita páchaná v institucích státní moci a kriminalita politických elit, ústavních činitelů a jiných vlivných osob) a pro trestné činy je reprezentující. V textu je současně zastoupena prognóza vývoje struktury pachatelů z hlediska hlavních sociodemografických znaků (pohlaví, věk, vzdělání), trestní minulosti, národnosti a etnicity a prognóza struktury obětí.

Druhou část recenzované publikace pak uzavírá pasáž nazvaná "Prognostický scénář vývoje kriminality ve Slovenské republice". Ten je charakterizován jako slovní portrét budoucího vývoje kriminality, který zprostředkuje odborně náročnou speciální prognostickou činnost řídícím pracovníkům. Také prognostické scénáře (stejně jako prognózy) se vypracovávají variantně. K. Holcr a R. Chalka pracují s variantou realistickou, pesimistickou, optimistickou a  katastrofickou.

Třetí (a závěrečná) část vyúsťuje v úvahy o úkolech kontroly kriminality ve Slovenské republice. Vysvětluje příslušné v kriminologii standardně používané pojmy a uvádí je do souvislosti s problematikou kriminologického prognózování: míra naplnění prognózovaných vývojových tendencí vybraných druhů kriminality závisí v nemalé míře na včasné realizaci doporučení pro kontrolu kriminality a na míře zapojování se jejích subjektů do cílevědomých aktivit. Autoři uvádějí v tezovité podobě početný soubor doporučení ke kontrole kriminality, členěný z hlediska vertikálního a horizontálního. Jde o  návrhy na opatření formulované na vzájemně velmi odlišné úrovni obecnosti.

Jak se dočteme v závěru práce, uvedená metodika vypracování prognóz a zvolené prognostické pozadí byly použity při vypracování prognóz kriminality v roce 1995 a 1998, přičemž skutečný vývoj registrované kriminality v tomto období s prognózami vysoce koreloval.

Problematika kriminologického prognózování je velmi významnou součástí aplikované kriminologie. Přitom toto téma není v odborné literatuře (zejména novější) příliš zpracováno. Usilovat o vědecké předvídání vývoje kriminality v období prudkých společenských změn je ovšem úkol nadmíru obtížný. Recenzovaná práce slovenských kriminologů představuje komplexností svého pohledu na prognózování kriminality jako hromadného jevu a na jeho souvislosti (další forma vědeckého předvídání v kriminologii - predikce kriminálního chování jedince - není předmětem jejich pozornosti) nepochybně velmi užitečný zdroj poznání i pro českou odbornou veřejnost. Je tomu tak tím spíše, že v České republice se podobně široce koncipované kriminologické prognózování v současnosti nerozvíjí.

Velkou předností publikace je potřebný nadhled autorů nad popisovanými jevy, vědomí jejich souvislostí, sevřenost a srozumitelnost vyjadřování a názornost. Seznámení se s ní je možno doporučit všem, kdo se zabývají kriminální politikou, ať již teoreticky, či prakticky.

(Doc. JUDr. Josef Zapletal, CSc., Policejní akademie ČR, Praha)

OBSAH / CONTENTS / INHALT

Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |