Kriminalistika
 čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi
ročník XXXIV 4/2001
INFORMACE

Drogová kriminalita - včera, dnes a zítra

PhDr. IVANA TRÁVNÍČKOVÁ, CSc., Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha

V trestním zákoně České republiky nenalezneme ustanovení, které by obsahovalo pojem droga, ale je užíván pojem návyková látka (podle § 89 odst. 10 tr. zák). Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Podle ustanovení § 195 tr. zák. stanoví zvláštní zákon, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, nebo za prekurzory, a vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu §§187, 187a a 188.

Trestní odpovědnost a sankce za kriminální delikty související s drogami vymezuje trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, specificky v ustanoveních §§ 187, 187a, 188, 188a. Významnou změnu v přístupu k řešení drogové problematiky znamenalo přijetí novely trestního zákona provedené zákonem č. 112/1998 Sb. (platné od 1. 1. 1999).

Zákon nově upravil, byť v různé míře, téměř všechny skutkové podstaty, které primárně slouží k trestněprávnímu postihu pachatelů „drogové trestné činnosti“. Zásadní změnou, kterou přinesla novelizace, je trestnost držení drogy pro vlastní potřebu.1) Zůstala zachována beztrestnost aplikace drogy, tj. její užívání, pokud osoba není k užívání drogy nucena druhou osobou. Novelou byly podstatně zpřísněny trestní sankce za jednotlivé drogové trestné činy a byly rozšířeny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u těchto trestných činů.

1. Rozbor současné situace

Po roce 1989 se drogová scéna rychle mění. Skončilo období relativně uzavřených narkomanských komunit, kdy část populace produkovala drogy nejen pro sebe, ale i pro větší okruh sobě známých konzumentů. Specifika české drogové scény před rokem 1989 byla v tom, že většina výrobců našich drog (stimulační drogy pervitin či opiátu „braun“) byla zároveň i konzumenty. Prakticky neexistoval černý trh klasického typu ovládaný nejrůznějšími mafiemi, kde jsou drogy pouze lukrativním obchodním artiklem.

Jako všude jinde i česká drogová scéna se začala po r. 1989 řídit ekonomickými pravidly. Současná drogová scéna je již velmi dobře organizovaná. Zločinecké organizace působící na území ČR zavedly dumpingové ceny a rozšířily sortiment nabízených drog na „evropskou“ úroveň.

Mezi další významné faktory ovlivňující nelegální mezinárodní obchod s drogami na našem území patří:

2. Charakteristika současné drogové scény v České republice

Na základě dostupných informací a získaných statistických údajů lze konstatovat, že abúzus drog má u naší populace jednoznačně vzrůstající tendenci. Experimentování s drogou se u mladé generace stává znakem nekonformnosti a paradoxně i nezávislosti. Snižuje se věková hranice experimentujících osob. Zvyšuje se počet osob, které od experimentování přecházejí k pravidelnému užívání drog.

Celkový počet nově evidovaných klientů v léčebně/kontaktních centrech v ČR2) za rok 2000 byl 4148 osob, tj. 40,3/100 000 obyvatel. Je to nejvyšší roční incidence od zahájení celostátního drogového informačního systému v roce 1995. Věkově specifická incidence ve skupině 15 - 39letých byla 3964 osob, tj. 105,5/100 000 obyvatel. Celkem bylo evidováno 2708 mužů a 1432 žen, celkový poměr postižených mužů a žen je tedy 1,9:1.

V průběhu uplynulého roku byl zaznamenán další nárůst počtu uživatelů heroinu (o téměř 3 % ve srovnání s rokem 1999), ale nejčastěji zastoupenou skupinou drog, udávanou jako droga základní, zůstává i nadále pervitin a ostatní stimulancia, zaznamenaná u více než 46,2 % ze všech nově evidovaných uživatelů.

Nejpostiženější věkovou skupinou zůstávají 15 - 19letí, kterých bylo evidováno 1887, což představuje 45,5 % ze všech uživatelů. Průměrný věk nových problémových uživatelů v době jejich první návštěvy v L/K centru byl 20,9 let. Před dosažením věku 15 let již začalo užívat drogu 15,4 % nově evidovaných uživatelů, do věku 19 let 73,9 % ze všech uživatelů.

Injekční aplikace jako nejčastější způsob užití drogy byla zaznamenána u 58,8 % problémových uživatelů. Vezmeme-li v úvahu i injekční aplikaci sekundární drogy, pak procento injekčních uživatelů přesahuje 62 % ze všech nově evidovaných uživatelů. Téměř 90 % uživatelů heroinu si drogu aplikuje injekčně, u uživatelů pervitinu je to téměř 80 %.

Podíly chlapců a dívek, kteří mají zkušenost s drogami, se v ČR téměř úplně vyrovnaly - to je, jak ukazuje srovnání s evropskými daty, v evropském rámci ojedinělé a typické pro vyspělé země s vysokou mírou užívání drog mládeží. Ženy mají ovšem poněkud odlišné vzorce užívání, existují typicky ženské a mužské drogy. Dívky s drogami nezačínají později, zvláště ne s těmi „dívčími“, jako jsou medikamenty.

3. Vývoj kriminality na úseku drog v letech 1994 až 2000

V návaznosti na narůstající počet uživatelů drog ukazují následující tabulky předpokládaný vzestup drogové kriminality v období 1994 - 2000.

Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů

Rok zjištěno meziroční rozdíl rozdíl v % objasněnost tj. % stíhaných osob meziroční rozdíl rozdíl v %
1994 383     370 96,61 298    
1995 999 616 160,8 993 99,40 204 - 94 - 31,5
1996 1592 593 37,2 1586 99,62 847 6433 315,2
1997 2404 812 33,8 2391 99,46 932 85 10,0
1998 4157 1753 72,9 4135 99,47 1124 192 20,6
1999 6100 1943 46,7 6063 99,39 1436 312 27,8
2000 3292 2808 54,0 2891 87,20 1412 24 1,8

Šíření toxikomanie

Rok zjištěno meziroční rozdíl rozdíl v % objasněnost tj. % stíhaných osob meziroční rozdíl rozdíl v %
1994 52     50 96,15 21    
1995 132 80 153,8 130 98,48 65 44 209,5
1996 446 314 237,9 444 99,55 126 61 93,8
1997 449 3 0,7 441 98,22 131 5 4,0
1998 1077 628 139,9 1075 99,81 231 100 76,3
1999 1302 225 20,9 1298 99,69 177 - 54 - 23,4
2000 832 470 36,1 829 99,64 186 9 5,1

Z tabulek vyplývá, že zatím nejméně jsou stíhány osoby podle § 188a za šíření toxikomanie, i když, jak ukazují epidemiologické studie, jde o frekventovaný trestný čin. Na uvedené skutečnosti se podílejí nejen rafinovaná opatření potenciálních pachatelů, ale také složitost při prokazování naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu.

4. Pachatelé

Osoby páchající trestnou činnost související se zneužíváním drog lze rozdělit do tří základních skupin:

Jedná se většinou o osoby, které samy drogy nezneužívají, ale podílejí se na jejich nezákonné manipulaci, tj. výrobě, distribuci či přechovávání drog pro jiného. Tyto osoby podléhají trestním sankcím podle § 187 tr. zák. Tvrdší postih je (v souladu s celosvětovým trendem) uplatňován vůči pachatelům, kteří spáchali takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Menší část dealerů drogy sama užívá a zisk z prodeje investuje do obstarávání své dávky drog. Specifickou skupinou pachatelů jsou uživatelé metamfetaminu - pervitinu, kteří jsou zároveň i jeho výrobci a částečně dealery.

Novela trestního zákona provedená zákonem č. 112/1998 Sb. umožňuje podle ustanovení § 187a postihovat osoby za neoprávněné držení drog.3) Rozhodující pro trestnost podle § 187a tr. zák. není pouhá hmotnost přechovávané látky, ale obsah drogy v ní (tj. přepočet na čistou, resp. stoprocentní formu.4)

Do první skupiny pachatelů patří podle § 188 tr. zák. i ti, kteří vyrobí sobě nebo jinému opatří anebo přechovávají předmět určený k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky nebo jedu.

Společenskou nebezpečnost rozšiřování nealkoholové toxikomanie zdůrazňuje § 188a tr. zák. V souladu s touto právní normou jsou sankcionováni jedinci, kteří jiného svádějí ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho ve zneužívání podporují, anebo osoby, které zneužívání takové látky jinak podněcují nebo šíří.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že samotné požívání drog není v ČR trestné (vychází se ze zásady, že sebepoškozování zásadně není trestné). Skupinu těchto pachatelů tvoří osoby páchající trestnou činnost pod vlivem požívání drog (tj. v době intoxikace nebo během abstinenčního syndromu). Nejčastěji jde o trestné činy násilné nebo mravnostní povahy a výtržnictví (jako např. ublížení na zdraví § 221 tr. zák., útok na veřejného činitele § 155 tr. zák., loupež § 234 tr. zák., znásilnění § 241 tr. zák.).

Skupinu pachatelů doplňují jedinci, kteří formou trestné činnosti - zpravidla majetkové povahy - získávají prostředky na zakoupení své drogy (tzv. opatřovací kriminalita), případně si drogu obstarávají přímo trestnou činností. Jde zejména o tyto delikty: vloupání do lékáren, falzifikace receptů a jiné podvody, ale i běžné krádeže.

Mezi tyto delikty patří především kuplířství § 204 tr. zák., omezování osobní svobody § 231 tr.zák., pohlavní zneužívání § 242 tr. zák., ohrožování mravní výchovy mládeže § 217 tr. zák. a vydírání § 235 tr. zák.

5. Zapojení drogové scény do organizovaného zločinu

Až do konce 80. let bylo území ČR pro svou výhodnou polohu používáno převážně k tranzitu drog směřujících do západní Evropy. Nedostatek klasických drog si naši toxikomani nahrazovali zneužíváním substancí (pervitin, brown) vyráběných či upravovaných podomácku z dostupných látek.

V posledních letech přestává naše území sloužit pro mezinárodně organizovaný zločin pouze jako překladiště a stává se perspektivním odbytištěm drog, proto část těchto látek (zejména heroinu) je určena k distribuci na domácím trhu. Přes území České republiky se otevřela nejsilnější severní větev tzv. Balkánské cesty, vedoucí z jihovýchodu (Írán, Afghánistán, Turecko) na západ, a jihoamerická cesta, která stále více využívá letiště Praha - Ruzyně jako křižovatky kokainové trasy. Jako cílová země začíná být ČR testována a používána také africkou hašišovou trasou a nizozemskou trasou LSD. Stále více k nám pronikají produkty pašované ze zemí severní Afriky, Blízkého východu a Pákistánu. K tomu se řadí import amfetaminů z Polska, LSD a extáze z Nizozemska a SRN. Česká republika je rovněž významným producentem prekurzorů. Dochází k jejich zneužití pro výrobu drog domácí provenience i k jejich nelegálním vývozům.

Prudce stoupá domácí produkce cannabisu, ale zejména nelegální výroba metamfetaminu - pervitinu, nejznámější české drogy. Pervitin přestal být doménou uzavřených komunit. U dealerů je registrován stálý růst jeho kvality i čistoty a jeho výroba i distribuce se postupně organizuje. Stal se drogou vyhledávanou i v zahraničí, zejména v SRN, Nizozemsku, Itálii, Švýcarsku a Rakousku. Je zneužíván všemi věkovými kategoriemi, především mládeží a střední generací.

Pokračuje trend udržování dumpingových cen za účelem získání široké klientely.

Nelegální výroba a distribuce drog patří k základním aktivitám mezinárodně organizovaného zločinu, stejně jako snaha propírat peníze pocházející ze všech aktivit organizovaného zločinu, tedy i z nezákonného obchodu s drogami.

Z dostupných statistik (policie, celníků a ministerstva spravedlnosti) vyplývá, že trestná činnost spojená s drogami v ČR narůstá. Podle policejních informací dochází v současnosti v mezinárodně organizovaném obchodě s nealkoholovými drogami k některým změnám:

Česká republika se stává cílovou zemí pro:

V současné době dostala trestná činnost v oblasti drog jednoznačně organizovaný charakter (samozřejmě pomineme-li individuální výroby či samopěstitele cannabisu). Organizovaný charakter zločineckých skupin se projevuje v různých formách a stupních složitosti a konspirativnosti. Dalším hlediskem je nacionalita či internacionálnost skupin. V podstatě lze rozlišit:
a) skupinu „výroba - distribuce - vývoz“,
b) skupinu „tranzit“,
c) skupinu „tranzit - distribuce“,
d) skupinu „dovoz“.

Nejaktivněji se zatím na území České republiky projevují formy „výroba - distribuce - vývoz“, následuje forma „tranzit“ a v poslední řadě je to forma „tranzit - distribuce“.

V oblasti drogové kriminality vzrůstá organizovanost, konspirativnost, tvrdost a brutalita. Projevují se evidentní snahy pronikání do politických a bezpečnostních struktur. Stále výrazněji se do nelegálního obchodování s drogami zapojují i čeští občané. Jednotliví čeští kurýři byli zadrženi nejen v ostatních evropských zemích, ale také v Thajsku, Indii a Latinské Americe. Podle poznatků pracovníků Národní protidrogové centrály jsou čeští občané zapojeni do nelegálního obchodu s drogami organizovaného občany bývalé Jugoslávie, ale také Bulhary, Nigerijci a Araby. Zároveň se posiluje postavení občanů ČR v hierarchii jednotlivých mezinárodních zločineckých skupin. Stávají se organizátory kurýrů z Nigérie a pro kosovské Albánce.

Nezákonný obchod s drogami je typickou trestnou činností rozšířenou v Praze a větších městech, ale droga je dnes dosažitelná prakticky bez problémů na celém území České republiky. V posledních letech byla zaznamenána distribuce tzv. „bílého“ heroinu, který vyniká vysokou čistotou, a proto může snadno dojít k úmrtí v důsledku předávkování. Zvýšil se i konzum extáze mezi příležitostnými uživateli drog.

V návaznosti na novelizaci trestního zákona (od 1. 1. 1999) umožňující postih „držení“ drog dochází ke změně koncového článku v nelegálním obchodování s drogami. Původně převažující arabští a jugoslávští dealeři jsou nahrazováni českými občany, kteří již nepůsobí v rámci pouličního prodeje drog tak nápadně. Také vlastní organizace prodeje se mění - dealer často prodává pouze „osobním klientům“, které dobře zná, nebo požaduje doporučení od jemu známého bezproblémového odběratele. Dealeři hodně využívají mobilní telefony k upřesnění místa a času předání drogy. Při předávání jsou využívány různé krycí manévry - objetí, podání rukou apod. Předávání drogy a peněz se často děje za pohybu prodávajícího i kupujícího, někdy je vzdálenost od místa prvního kontaktu i několik stovek metrů.

Přizpůsobení novelizaci se projevuje i rapidním poklesem pouličního prodeje, dealeři se stahují z ulic do tzv. dealerských bytů, odkud zástupným systémem prodává drogu i několik osob (tento způsob je obvyklý zejména pro dealery romského původu). Dealeři u sebe často nosí pouze minimální množství drogy - nezřídka pouze jednu dávku. Arabští prodejci nosí drogu v ústní dutině pod jazykem a v případě nebezpečí ji mohou spolknout nebo vyplivnout.

PROGNÓZA
1. Akcelerační faktory

Nárůst drogové kriminality v České republice má, vedle akceleračních faktorů ovlivňujících i ostatní formy kriminality (pokračující transformace společnosti a dolaďování tržních mechanismů, migrační politika, neuspokojivá funkce rodiny, nezaměstnanost mladých, komerce v provozování zájmových aktivit...) svá specifika.

Dva základní obtížně ovlivnitelné akcelerační faktory jsou:

  1. nelegální výroba a obchod s drogami je pro svou vysokou lukrativnost prioritní formou organizovaného zločinu,
  2. výhodná geografická poloha České republiky.

Mezi specifické akcelerační faktory, které budou v nejbližších letech ovlivňovat naši drogovou scénu, a tím i drogovou kriminalitu, lze zařadit:

Úzkou spojitost s nárůstem drogové kriminality mají faktory podporující zneužívání drog mezi mládeží.

Relativní dostupnost a široká nabídka různých nealkoholových drog, absence rituálů spojených s jejich požíváním, kult peněz a individuálního úspěchu, nedostatek osobní zodpovědnosti, chybějící pevný morální a hodnotový systém společnosti, ztráta sociálních jistot, nedostatečná realizace schválené protidrogové strategie v praxi, to jsou obecné faktory přispívající v naší společnosti k epidemickému šíření abúzu drog.

Zvětšující se zájem mladé generace o tyto látky modifikuje kromě obecných epidemiologických faktorů zejména nedostatek životních zkušeností, neochota respektovat běžné společenské normy a omezení, snaha získat image úspěšné osoby prakticky za jakoukoliv cenu a převažující trend podceňování vlastního zdraví jedincem, snaha najít únik z nepříjemné nebo nudné reality, nárůst informací o psychoaktivních možnostech drogy, ujišťování přátel nebo i expertů o určité omezené škodlivosti drogy, možnost přímo pozorovat abuzéry, kteří zatím nemají větší stopy poškození, tendence odlišit se od starší generace a prosadit svůj „svobodný“ životní styl.

V současné době chybí především celospolečenské klima směřující k určité zodpovědnosti jedince za jeho postoj k drogám. Nezřídka dochází i k zlehčování drogového problému.

2. Změny na drogové scéně

Zaměření aktivit organizovaného nelegálního obchodu s drogami reflektuje na poptávku po jednotlivých druzích drog. V České republice se organizovaný zločin bude ještě více zapojovat do nelegální výroby a prodeje metamfetaminu - pervitinu, ale zároveň se vynasnaží více prosadit heroin.

Na žebříčku zneužívaných látek nedojde k významnějším změnám. Marihuana, pervitin a heroin budou nadále nejvíce zneužívané látky. Větším výkyvům nepodlehne ani dlouhodobě stabilní zneužívání těkavých látek a léků.

S ohledem na opožděnou „módnost“ drogové scény v ČR dojde zřejmě k dalšímu nárůstu užívání syntetických, resp. tanečních drog provázejících životní styl tzv. techno-housové vlny. Mnoho mladých lidí odmítá tradiční klasické drogy z obavy ze zdravotních komplikací (AIDS) a také jako špinavé. Syntetické drogy konzumují jako prostředky umožňující empatii s ostatními členy a zvyšující jejich duševní i fyzické schopnosti. Vzhledem k poměrně krátkému boomu těchto látek se vyskytují názory o relativně nízké škodlivosti syntetických drog. Nelze ovšem vyloučit vážné zdravotní problémy, které se mohou objevit až v delším časovém horizontu. V souvislosti s celosvětovým trendem předpokládáme nárůst v horizontu pěti let.

S ohledem na stagnaci stávajících odbytišť kokainu se očekává i zvýšený tlak na odbyt kokainu v České republice.

3. Trestná činnost

Podle odhadu expertů5) na drogovou kriminalitu je v současné době neodhaleno asi:

7
0 - 80 % dovozu drog
70 - 80 % tranzitu drog přes naše území
40 - 50 % nedovolené výroby drog
50 - 60 % nedovoleného vývozu drog (pervitin)
80 - 85 % nedovoleného obchodování s drogami
70 - 80 % nedovoleného držení drog pro vlastní potřebu.

V horizontu příštích let nepřipouštějí experti výraznější změny ve prospěch objasněnosti drogové kriminality. Optimisté připouštějí maximální rozdíl u jednotlivých položek do 10 %.

Podle názoru expertů budou nejvíce v struktuře drogové kriminality zastoupeny trestné činy nedovoleného obchodu s drogami, nedovoleného tranzitu drog přes území České republiky, ale i nedovolené výroby drog - pervitinu. S tím bude spojeno zvýšení počtu i úrovně zapojení občanů České republiky do mezinárodního obchodu s drogami. Zesílí snaha po budování a provozování velkých laboratoří na výrobu syntetických drog, zejména pervitinu. Poroste korupce a zvýší se snaha pachatelů o infiltraci do státní správy. Ke kumulaci nedovoleného tranzitu a obchodování s drogami dojde pravděpodobně v období 2000 - 2004. Poté bude drogová kriminalita oscilovat okolo dosažených hodnot.

Při větším počtu uživatelů drog poroste i kriminalita spojená s držením drog pro vlastní potřebu. Neklesající poptávka po užívání drog vyvolá nárůst drogové kriminality zejména v její organizované formě. Zároveň ovlivní i další trestnou činnost v České republice.

V rámci tzv. „opatřovací“ kriminality vzroste kriminalita majetková (krádeže, vloupání) a zvýší se i kriminalita násilná (vydírání, loupeže, ublížení na zdraví). V důsledku snahy o legalizaci výnosů z nezákonné výroby a distribuce drog („špinavých peněz“) vzroste kriminalita ekonomická. Snaha získat peníze na drogy prostitucí povede i k nárůstu kuplířství, tj. kriminality mravnostní, která může nabývat i dalších forem.

Vysoká latence drogové kriminality souvisí nejen s obrovskou profesionalitou pachatelů získanou praxí v různých zemích Evropy a páchajících organizovanou trestnou činnost, ale též s minimální snahou obětí - tj. konzumentů drog - napomoci trestnímu stíhání.

Nemalou roli hraje též etnický faktor - resp. jazyková bariéra a mezinárodní spolupráce zločineckých organizací. Zprávy mezinárodního úřadu pro kontrolu narkotik OSN (International Narcotic Control Board) vypovídají o stále užším propojení obchodu s drogami s dalšími formami organizovaného zločinu na celém světě. Drogy vyráběné a přepravované přes území střední a východní Evropy jsou v současnosti jeden z největších problémů. Tato oblast je UNDCP hodnocena jako optimální útočiště pro překupníky drog. Výhodné ekonomické i legislativní podmínky umožňují pachatelům ve zdánlivě bezúhonných finančních transakcích „vyprat“ peníze získané z nelegální výroby a prodeje drog.

Předpokládaný růst drogové kriminality, zejména jako organizované trestné činnosti, vede experty k domněnce, že v rámci legislativy poroste tlak na zpřísnění trestních sankcí pro pachatele organizovaného zločinu.

Jakoukoliv formu legalizace (cannabisových produktů) vzhledem k současné situaci a k prognóze dalšího společenského vývoje v ČR experti nepředpokládají, i když očekávají zesílení stávajícího „legalizačního“ tlaku zejména v souvislosti s vyhodnocením účinnosti novelizace trestního zákona (ustanovení § 187a) a snahou o diferenciaci drog z hlediska určení jejich „společenské“ nebezpečnosti.

Policejní experti poukazují na naprostou nefunkčnost stávající zákonné úpravy institutu záměny zásilky, která je v současnosti nevyužitelná k postihu obchodníků s drogami využívajících poštovní služby. Velkým problémem je i nemožnost procesního využití informací získaných v průběhu sledování osob a věcí v rámci mezinárodně prováděných „sledovaných zásilek“ v důsledku absence tohoto institutu v právním řádu České republiky.

4. Pachatelé

Při obchodování s drogami budou ještě více využívány kontakty pomocí mobilních telefonů (s předplacenou kartou znemožňující zjištění majitele přístroje) a komunikace přes internet. Vyšší organizovaností se zvýší konspirativnost v jednání pachatelů. Policejní experti očekávají i další vzrůst brutality pachatelů při vyřizování problémů a řešení sporů o teritoria a sféry vlivu.

Nepodaří-li se omezit užívání drog mezi mládeží, může dojít k nárůstu mladistvých mezi pachateli, a to nejen vlastní drogové kriminality, ale i mezi pachateli kriminality majetkové a násilné (v rámci tzv. kriminality „opatřovací“). Vzdělanostní struktura těchto pachatelů bude v souladu s nejfrekventovanější věkovou kategorií konzumentů - tj. vzdělání základní, učňovské, příp. středoškolské.

Ke snížení výrazného rozdílu mezi pachateli muži a ženami dojde pouze u trestného činu držení drogy pro vlastní potřebu. Pachatelé ostatních drogových deliktů budou i nadále převážně muži.

Čeští pachatelé, spojení s nedovoleným tranzitem drog (kurýři), budou nejčastěji „prvopachatelé“ mající pověst bezúhonných občanů, toužících získat lukrativní odměnu. Aby nepřitahovali zbytečně pozornost policie, budou pouličními dealery čeští občané, ovšem obchod z ulice se ještě více přenese do vytipovaných podniků a dealerských bytů. Zvýší se tlak na větší procentuální zastoupení dealerů ve věkové kategorii pod hranicí trestního postihu.

5. Opatření ke snížení drogové kriminality:

  1. realizovat účinná opatření proti legalizaci zisků z nelegálních obchodů s drogama;
  2. redukce poptávky a nabídky drog v České republice pomocí účinného preventivního systému a represe;
Prameny:
Bulletin NPC 1/2001, s. 51 - 58.
Cejp, M.: Expertiza k problematice organizovaného zločinu VIII. Praha, IKSP, 2001.
Epidemiologie drog a uživatelů drog - Česká republika. Sborníky vydávané národním koordinátorem drogové epidemiologie a primární prevence ČR.
Sborník Filia: Drogy ze všech stran II. Praha, 1999.
Statistiky drogové kriminality Policie ČR od roku 1994.
Trávníčková, I.: Hazardní hry a drogy jako potencinální zdroj organizovaného zločinu. Praha, IKSP, 1996.

Trávníčková, I.
Drogová kriminalita - včera, dnes a zítra
SOUHRN

Článek charakterizuje vývoj drogové kriminality v České Republice od roku 1989 po současnost. Na základě analýzy současné situace, zejména s přihlédnutím k aktivitám organizovaného zločinu a dalším akceleračním faktorům kriminality, naznačuje vývojové tendence drogové kriminality v horizontu příštích pěti let.

Trávníčková, I.
Drug-related crime - yesterday, today, and tomorrow
SUMMARY

The article characterizes the development of drug-related crime in the Czech Republic from 1989 until the present. On the basis of an analysis of the present situation, especially with regard to activities of organized crime and other factors that accelerate crime, this article suggests tendencies in future development of drug-related crime over the next five years.

Trávníčková, I.
Die Drogenkriminalität - gestern, heute und morgen
ZUSAMMENFASSUNG

Der Artikel charakterisiert die Entwicklung der Drogenkriminalität in der Tschechischen Republik seit dem Jahr 1989 bis in die Gegenwart. Auf Grund einer Analyse der gegenwärtigen Situation, besonders mit Rücksicht auf die Aktivitäten des organisierten Verbrechens und die weiteren Akzelerationsfaktoren der Kriminalität deutet er die Entwicklungstrends der Drogenkriminalität im Horizont der kommenden fünf Jahre an.


1) Trestnost přechovávání drog pro vlastní potřebu blíže charakterizuje pokyn nejvyššího státního zástupce č. 6/2000. V tomto pokynu ze dne 27. 4. 2000 se upravují podrobnosti postupu státních zastupitelství při postihu trestného činu nedovolené výroby a držení OPL a jedů podle § 187a tr. zák. Součástí tohoto pokynu je i orientační tabulka hodnot OPL. Drogová kriminalita - obecně používaný termín spojený s trestnou činností související se zneužíváním OPL, který není přesně definován. Blíže viz např. kapitola 4 - pachatelé.

2) Tento systém umožňuje sledování trendů vycházejících ze statisticky sledovaných zdravotních indikátorů. Informace o incidenci problémových uživatelů drog (tj. osob, které poprvé v životě požádaly o léčebnou, poradenskou či sociální službu v jakémkoliv zdravotnickém či nezdravotnickém zařízení - léčebně/kontaktním centru - zabývajícím se drogovou závislostí) v ČR jsou získávány čtvrtletně od odpovědných pracovníků léčebně/kontaktních center (L/K), prostřednictvím oddělení drogové epidemiologie při krajských hygienických stanicích.

3) Z důvodu výchovného působení především na mládež a zároveň proto, aby nedocházelo ke zbytečnému kriminalizování těchto deliktů jejich zařazením do trestního zákona, bylo neoprávněné držení drog kvalifikováno v některých případech jako přestupek v zákoně o přestupcích v § 30, který obsahuje skutkové podstaty přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

4) V ustanovení § 187a tr. zák., nejde o postih tzv. dealerů či distributorů, kteří různými způsoby s drogami obchodují, drogy vyrábějí, šíří či drží pro jiného. Tyto osoby lze stíhat podle § 187 tr. zák., a to bez ohledu na přechovávané množství drog. Podle skutkové podstaty tr. činu § 187a by neměly být postihovány ani osoby nemocné, které u sebe přechovávají drogu, na jejímž užívání jsou závislé, a to v takovém množství, které odpovídá stupni jejich závislosti na této droze (drogová závislost je - podle mezinárodní klasifikace Světové zdravotnické organizace - nemocí). Podle tohoto ustanovení by neměli být trestáni ani tzv. „experimentátoři“, neboť nejde rovněž o postih pouhého užívání drog (množství přechovávané drogy musí být menší než malé).

5) Panel expertů - v rozsahu 15 osob - tvořili specialisté na drogovou problematiku z řad kriminální policie, z Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy, lékaři - psychiatři, zabývající se léčbou drogové závislosti a odborníci z pracoviště Národního koordinátora drogové epidemiologie a primární prevence.

OBSAH / CONTENTS / INHALT
Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |