Kriminalistika
 čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi
ročník XXXIV 4/2001
JUDIKATURA
JUDr. Vladana Kristenová, Okresní státní zastupitelství, Benešov

Přehled soudních rozhodnutí a stanovisek - trestních

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 2/2001

Č. 6
Lhůta pro uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody uvedená v ustanovení věty druhé § 43 odst. 2 tr. ř. je lhůtou procesní, kterou trestní řád neumožňuje navrátit, a to ani v situaci, kdy soud prvního stupně nesplní povinnost uvedenou v ustanovení věty první § 198 odst. 2 tr. ř. a nevyrozumí poškozeného řádně a včas o konání (počátku) hlavního líčení.
(Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 1999 sp. zn. 8 To 335/99)

Č. 9
Ve smyslu ustanovení § 266 odst. 1 a § 267 odst. 1 tr. ř. je řízením, jež předcházelo pravomocnému rozhodnutí, které je napadeno stížností pro porušení zákona a které podléhá přezkumné povinnosti Nejvyššího soudu, celé řízení předcházející tomuto rozhodnutí, tj. až do okamžiku právní moci napadeného rozhodnutí.
(Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2000 sp. zn. 42 Tz 42/2000)

Č. 10
K otázce jednoty a totožnosti skutku:
Jde o jeden skutek, jestliže jednání, které je prostředkem ke spáchání trestného činu druhého, je současně součástí jednání, které znamená uskutečňování jednání popsaného ve skutkové podstatě trestného činu druhého. To platí i v případě, kdy jednání, které vyvolalo určitý následek závažný z hlediska trestního práva, muselo nejprve způsobit jiný následek, bez něhož by k vyvolání druhého následku nedošlo.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2000 sp. zn. 3 Tz 73/2000)

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3/2001

Č. 11
Jednání pachatele, který v úmyslu jej usmrtit střílí z pistole na policistu provádějícího vůči němu služební zákrok, je nutno posuzovat jako trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. f) tr. zák., resp. jako pokus tohoto trestného činu. Jednočinný souběh tohoto trestného činu s trestným činem útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. tr. zák. je vyloučen.
(Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2000 sp. zn. 8 To 45/2000)

Č. 13
I. Z ustanovení § 266 odst. 7 tr. ř., podle kterého není přípustná stížnost pro porušení zákona, rovněž vyplývá, že tímto mimořádným opravným prostředkem nelze napadnout již předtím stížností pro porušení zákona napadené pravomocné rozhodnutí, s výjimkou té jeho části, která se týkala jiné osoby, než původní stížnost pro porušení zákona a vyjma případu, kdy původní stížnost pro porušení zákona proti tomuto rozhodnutí byla účinně vzata zpět.
II. Novou stížnost pro porušení zákona lze však podat proti novému pravomocnému rozhodnutí v téže věci, pokud byla věc rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přikázána k novému projednání a rozhodnutí.
III. Podle ustanovení § 30 odst. 2 zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, lze stížností pro porušení zákona napadat jen ta rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona, která byla vydána v době od 25. 2. 1978 do 1. 1. 1990.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 12. 1999 sp. zn. 7 Tz 188/99)

Č. 15
Trestní řád ani žádný jiný právní předpis nestanoví lhůtu, ve které ustanovený obhájce může nejpozději uplatnit vůči státu procesní nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů (§ 151 odst. 2, 3 tr. ř.).
Proto až do doby, než je k návrhu obhájce rozhodnuto o uplatněném nároku, nemůže dojít k jeho promlčení ani ve smyslu 100 a násl. obč. zák.
(1. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 6. 2000 sp. zn. 3 Torz 1/2000)
(2. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 2. 2000 sp. zn. 3 To 89/99)

* * *

Upozorňuji na nález Ústavního soudu ČR č. j. II. ÚS 502/2000 ze dne 22. 1. 2001, kterým byly výkladem rozšířeny meze práva na ochranu tajemství zpráv předávaných telefonem ve smyslu čl. 13 Listiny základních práv a svobod v tom smyslu, že ochrana je poskytována nejen vlastnímu obsahu podávaných zpráv, ale i všech s tím souvisejících informací, které jsou nedílnou součástí komunikace uskutečněné prostřednictvím telefonu (ochrana tajemství volaných čísel, datum a čas hovoru, v případě volání mobilním telefonem i označení základových stanic zajišťujících hovor). Při zjišťování údajů z telekomunikačního provozu je nutno postupovat přiměřeně podle § 88 tr. řádu nebo § 36 zák. č. 283/1991 o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že pojem „záznam“ dle citovaných zákonných ustanovení se vztahuje také na údaje získané evidováním telekomunikačního provozu ve vztahu ke konkrétním osobám. Pokud by takové údaje byly získány jiným způsobem, byly by důkazem opatřeným protiprávně, tedy nezákonným a ústavně nepřípustným, a tedy i procesně nepoužitelným.

Pro postup orgánů činných v trestním řízení z toho vyplývá zejména, že údaje z evidence telekomunikačního provozu lze opatřovat jen opatřením příkazu soudce k pořízení záznamu telekomunikačního provozu, a to pouze u vymezeného okruhu trestných činů a na základě návrhu státního zástupce. Vyžádání takového záznamu lze považovat za neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 odst. 2, 4 vzhledem k tomu, že sledované údaje o telekomunikačním provozu jsou provozovateli telekom. spojení uchovávány pouze omezenou dobu. Postup při vyžadování údajů o telekomunikačním provozu (kromě obsahu dopravovaných zpráv) nebude zpravidla, na rozdíl od záznamu obsahu hovorů, které budou teprve v budoucnu uskutečněny v návaznosti na vydání příkazu soudce k odposlechu telekomunikačního provozu dle § 88 tr. řádu, podléhat utajení podle zákona č. 148/1998 Sb. o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.

OBSAH / CONTENTS / INHALT
Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |