Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXVI1/2003 |
S určitým zpožděním se mi dostala do rukou tato publikace, v níž se autor zabývá jednou z často se vyskytujících skupin kriminalisticko-technických stop, a sice stop obsahujících informaci o vnitřních vlastnostech objektu, který je vytvořil. Publikace vznikla, jak je v úvodu uvedeno, jako jeden z výstupů institucionálního vědeckovýzkumného úkolu katedry kriminalistiky na Policejní akademii ČR.
Autor rozčlenil publikaci na úvod, deset kapitol a rozsáhlý seznam použité literatury. Lze konstatovat, že v práci jsou zahrnuty fakticky veškeré druhy materiálních stop odrážejících vnitřní stavbu objektu, které se v kriminalistické praxi vyskytují a jsou využívány v přírodovědních i kriminalistických identifikacích.
První kapitola je věnována stručné obecné charakteristice zmiňované velké skupiny kriminalistických stop. Autor zde shrnuje běžně dostupné informace z odborné literatury a připomíná tak řadu pojmů z teorie kriminalistických stop. Je zde také nastíněno další členění publikace, a sice podle jednotlivých druhů stop odrážejících vnitřní stavbu objektů.
Ve druhé kapitole se autorova pozornost soustřeďuje na jednotlivé metody a způsoby zkoumání popisovaných druhů stop. Zmiňuje jak tradiční „klasické“ způsoby, tak i způsoby a možnosti nové, netradiční a zřejmě perspektivní. Uvedené způsoby a možnosti pokrývají v obecné rovině všechny druhy zmiňovaných stop, detailněji rozpracovaných v dalších kapitolách publikace.
Třetí kapitola se zabývá v současnosti velmi významnou oblastí biologických stop. Těžiště je položeno do oblasti molekulární biologie, tedy v kriminalistické praxi do oblasti zkoumání DNA především lidského původu. V této oblasti vidí autor prioritní význam rozvoje kriminalistického zkoumání biologických stop. Vzhledem k odborné náročnosti problematiky se autor omezuje pouze na základy problematiky zkoumání DNA a odkazuje zájemce na specializovanou literaturu. Velký význam vidí v zavádění národního registru genetického profilu DNA, který je - z biologického pohledu - adekvátní systému AFIS využívanému v daktyloskopii a umožňuje nejrůznější vzájemné porovnávání nalezených a zajištěných biologických materiálů z jednotlivých kriminalisticky relevantních událostí.
V čtvrté kapitole jsou rozebrány nejčastěji se vyskytující chemické stopy. Jedná se o rozmanitou plejádu stop, jejichž četnost výskytu je značně proměnlivá. Významné jsou nesporně stopy tvořené nátěrovými hmotami, kterým autor věnuje zvýšenou pozornost, včetně odkazů na zahraniční literaturu.
Pátá kapitola je věnována problematice povýstřelových zplodin. Jedná se opět (jako v případě biologických stop) o velmi aktuální problematiku, která je v kriminalistické praxi velmi často spjata s násilnou kriminalitou. Kromě tradičního způsobu zkoumání povýstřelových zplodin kontaktně difuzní metodou (vhodnou pro určování kratších vzdáleností střelby z palných zbraní vystřelujících jednotnou střelu) věnuje autor pozornost novým a perspektivním možnostem využití povýstřelových zplodin, které mohou vést k určení prostoru, ve kterém ke střelbě došlo, nebo k určení obalu či zavazadla, ve kterém byla umístěna střelná palná zbraň. Autor též upozorňuje na rozpracované metody, které si kladou za cíl zjistit dobu, která uplynula od střelby. Výsledky ovšem nejsou doposud kriminalisticky uspokojivé.
Analogicky je šestá kapitola věnována problematice pyrotechnických stop, které jsou v současnosti opět kriminalisticky velmi významné, a to především v souvislosti s nejrůznějšími případy teroristických akcí. Vzhledem k citlivosti problematiky se autor omezuje na obecnější výklad a nezabíhá do detailů, které mohou mít charakter utajovaných skutečností.
Problematika psacích prostředků je obsahem sedmé kapitoly. Význam zkoumání tohoto druhu stop úzce souvisí zejména s problematikou hospodářské trestné činnosti a s ní spojeným pozměňováním či paděláním různých listin a dokladů. Šíře problematiky je ovšem větší. Protože řada objektů, které spadají z hlediska zkoumání do této oblasti (např. osobní a cestovní doklady, služební průkazy, platidla), je často chráněna utajovaným způsobem, nemohl autor tyto údaje publikovat a omezil se proto pouze na informace dostupné v odborném tisku.
V osmé kapitole rozebírá autor problematiku textilních vláken. I když textilní vlákna jsou často řazena do oblasti mikrostop, je jejich význam natolik zásadní, že jim autor věnuje samostatnou kapitolu. Toto zařazení podtrhuje i skutečnost, že tato problematika je v evropském teritoriu kriminalisticky samostatně monitorována a existuje profesní skupina, která se touto problematikou celoevropsky zabývá. Pokrok laboratorních technik je patrný i v citacích prací, které autor v této kapitole uvádí. Tyto techniky umožňují detailnější kriminalistické zkoumání, a tedy získání většího množství kriminalisticky relevantních informací.
Mikrostopy jsou obsahem deváté kapitoly. Je zde nastíněna jejich historie i různé pohledy na jejich charakter, zejména vzájemně si odporující názory na samostatnost tohoto druhu kriminalistických stop nebo naopak na vhodnost jejich zařazení do ostatních skupin kriminalistických stop. Jsou zde uvedeny kromě tuzemských i některé zahraniční konkrétní případy využití mikrostop při řešení různých kriminalistických případů, včetně komplexního posuzování příčiny letecké havárie v USA.
Poslední desátá kapitola je věnována vadám a struktuře kovových a nekovových materiálů. Shrnuty jsou klasické metody zkoumání a alespoň v náznaku jsou uvedeny některé nové možnosti zkoumání.
Publikace je ukončena rozsáhlým seznamem použité literatury, který kromě tuzemských pramenů uvádí i značný počet titulů zahraničních, zejména západoevropské a americké provenience, které mnohdy uvádějí informace v tuzemsku nepříliš snadno dostupné.
Jako celek je publikace vhodně logicky rozčleněna a její obsah, až na nepodstatné odchylky, se týká uvedeného názvu. Vzhledem k tomu, že autor zřejmě nechtěl některé problémy násilně ukončit, nemohl se vyhnout místy určitému "přesahu" do jiných problematik. To ostatně v úvodu publikace uvádí. Za cenné považuji nastínění možností dalšího rozvoje problematiky, které je kromě jiného naznačeno i výběrem zahraničních odborných materiálů.
Po celkovém zevrubném posouzení publikace jsem přesvědčen, že se jedná o odborně fundovanou práci, která je svými novými poznatky přínosem nejen pro další rozvoj kriminalistické teorie, ale i praxe našich kriminalistů a orgánů činných v trestním řízení. Publikace je dostupná ve vědecké knihovně Policejní akademie ČR v Praze, v knihovně Akadémie Policajného zboru SR v Bratislavě i u autora.