Kriminalistika
 čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi
ročník XXXVI1/2003

III. east-west konference o sexuálním zneužívání dětí, sexuálním násilí a posttraumatické stresové poruše

(Praha, 15. - 18. září 2002)

Předchozí dvě mezinárodní setkání se v našem hlavním městě uskutečnila v letech 1996 a 1999 a s tříletým rytmem konání se počítá i do budoucna. S ohledem zvláště na mimoevropské účastníky byl termín loňské akce zvolen promyšleně v přímé časové návaznosti na konferenci International Association for Treatment of Sex Offenders (IATSO), která proběhla v "sousední" Vídni ve dnech 10. - 14. září 2002.

V prostorách kongresového centra hotelu Pyramida, tedy nedaleko od Pražského hradu, se pak na tři dny zabydlelo celkem 115 odborníků ze šestnácti zemí (Austrálie, Brazílie, Česká republika - 54 účastníků, Dánsko, Holandské Antily, Japonsko, Kanada, Německo, Norsko, Polsko, Rusko, Slovinsko, Tchaj-wan, Ukrajina, USA, Velká Británie). Garanty akce byly Česká sexuologická společnost, Česká psychiatrická společnost, Společnost pro podporu zdraví dětí a dospívajících a dále pak 1. lékařská fakulta UK a 3. LF UK v Praze. Připomeňme multidisciplinární povahu rokování - participovali na něm psychologové, pediatři, sexuologové, psychiatři, kriminalisté, pedagogové, právníci, sociální pracovnice i sociologové a dále zástupci několika nadací. Přítomni byli též zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva vnitra ČR. Organizační výbor konference v čele s předsedou O. Trojanem (Pracoviště klinické a forenzní sexuologie, Praha) se ve spolupráci s agenturou Teris 2002, a. s., zhostil své role na výbornou.

V rámci základních tří tematických okruhů (viz název celé akce) autoři přednášek a workshopů tentokrát svou pozornost navíc věnovali i komerčním aspektům a souvislostem s organizovaným zločinem. Z vyslechnutého rozsáhlého odborného programu mě (jakožto sexuologa) nejvíce zaujaly tyto příspěvky:

Prof. MUDr. J. Dunovský, DrSc. (Jihočeská univerzita České Budějovice; čestný prezident konference) porovnal stav komerčního sexuálního zneužívání dětí v ČR a ve světě. Věnoval se třem hlavním formám tohoto jevu: obchodu s dětmi, dětské prostituci a dětské pornografii.

E. Coleman (USA; čestný prezident mezinárodního vědeckého výboru konference) je jedním z propagátorů pojmu kompulzivní sexuální chování, kdy hledá paralely mezi jinými typy nutkavého chování (např. u závislostí) a nutkavým sexuálním chováním, přičemž termín "compulsivity" aplikuje i na deviantní sexuální projevy. Ve svém sdělení se však průkopnicky zabýval neurochemickými údaji (produkcí a distribucí serotoninu a dalších neurotransmiterů) u případů nutkavého sexuálního chování nedeviantních jedinců, např. při nutkavé fixaci na nevhodně vybraného partnera či partnerku apod.

Z přednášky T. Langfeldta (Norsko) vyplynulo, že dětské oběti sexuálního zneužívání jsou často i terapeuty nepřiměřeně izolovány od informací o sexualitě, což může narušit jejich další vývoj. Řadě tragédií by bylo možno předejít, kdyby byl patřičně doceněn význam dětské sexuality.

G. B. Palermo (USA) popsal případ sériového homosexuálního vraha Dahmera a rozebral morální anomálnost sériových vrahů a možnosti terapeutických přístupů k nim.

J. Hislopová (USA) podala přehled výzkumu zaměřeného na oběti sexuálního zneužívání ženami. Rozeznat sexuálně abuzivní záměry a chování pachatelek může být pro dětské oběti obzvlášť problematické.

D. P. Boer a spol. (Kanada) vypracovali novou variantu psychoterapeutického přístupu k sexuálním agresorům, založenou na sebeovlivňování a sebeřízení s minimální podporou okolí.

S. Smallbone (Austrálie) nastínil koncepci, která umožňuje aplikovat a využívat zásady vývojové a situační prevence - známé z oblasti obecné delikvence - i na poli prevence sexuálních deliktů, v prvé řadě sexuálního zneužívání v dětství.

P. Weiss (Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha) předložil výsledky reprezentativního výzkumu zkušeností české populace se sexuálním zneužitím v dětství a se znásilněním. Zatímco obecná kriminalita vzrostla v ČR oproti roku 1989 čtyřikrát, výskyt případů sexuálního zneužívání a případů znásilnění se během téhož údobí příliš neměnil.

S. Brichcín s J. Spilkovou (Sexuologické oddělení Psychiatrické léčebny Bohnice, Praha) referovali o zjištěné statistické vazbě sexuální delikvence a sexuálního zneužívání v dětství; 22,6 % jejich souboru (n = 84) hospitalizovaných delikventů bylo v dětství oběťmi sexuálního zneužívání.

M. Kloubek (Policie ČR, Praha) se zamýšlel nad postavením a rolí soudních znalců a dalších zúčastněných osob při výslechu nezletilých.

Podle očekávání projevovali zahraniční kolegové neutuchající zájem o pamětihodnosti české metropole, včetně procházky starou židovskou čtvrtí. Jednotlivci podnikli fakultativní výlety na zámek Konopiště, do Karlových Varů a do Kutné Hory. V mimořádné míře se pak vydařil společenský večer uspořádaný v prostorách pražského Strahovského kláštera, konkrétně v sále Boženy Němcové.

Ačkoli domácí účastníci měli v porovnání s těmi zahraničními výraznou slevu v poplatcích, a přitom veškerý servis rovnocenný, navíc se simultánním překladem přednášek do mateřštiny, českých sexuologů se v hotelu Pyramida sešlo překvapivě poskrovnu. A tak MUDr. Ondřej Trojan po skončení konference vyjádřil v kuloárech svůj bezprostřední dojem těmito slovy: "Čeští sexuologové, kteří již v šedesátých letech vytvořili a dále rozvíjeli jeden z nejúspěšnějších modelů terapie sexuálně deviantních delikventů, by byli v případě své hojnější účasti na setkání dozajista překvapeni rozmanitostí směrů, kterými se k dnešnímu datu ve světě příslušné odborné postupy ubírají."

(MUDr. Václav Urbánek, CSc., Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha)


OBSAH / CONTENTS / INHALT
Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |