Čtvrtletník Kriminalistika
Číslo 4/2005
Účinněji bojovat s kriminalitou
(ze zkušeností německé kriminální policie)
Prof. JUDr. Miroslav Protivinský, DrSc.
I. Komplexní přípravné řízení trestní
Norbert Wagner, vedoucí kriminální ředitel Zemského kriminálního úřadu Severního Porýní-Vestfálska v Düsseldorfu (dále jen „ZKÚ“) se ve svém časopiseckém článku zabývá komplexním přípravným řízením trestním, prováděným podle modelu standardizovaného projektu, který zlepšuje kvalitu řízení při optimálním nasazení sil.1) Seznamuji čtenáře stručně s podstatou jeho stanovisek a zkušeností, neboť se zaběhnutým stereotypem přípravného řízení a nízkou objasněností trestné činnosti v ČR se také nelze smiřovat. Upozorňuji, že se nejedná výslovně jen o objasňování a vyšetřování organizované nebo hospodářské kriminality.
Objasňování a vyšetřování mají provádět výhradně komise, a to podle pravidel projektového managementu. který podle potřeby zahrnuje i dočasné přidělení personálu z jiných oddělení a odborů. Také zkušenosti z jiné spolkové země SRN - Bádenska/Württemberska - ukázaly, že „individuálně podle stávající situace ad hoc sestavené organizační jednotky odborných sil se znalostmi profesními, metodickými a místními pracují efektivněji než útvar boje s organizovanou kriminalitou nebo jiné odborné služebny“. Ze studie ZKÚ, která byla založena i na dotazování kriminalistů, vyplynulo, že je potřebný moderní management přípravného řízení, protože podoba tohoto řízení má podstatný vliv na jeho výsledek.
-------------------
1) Wagner, N.: Verfahrensmanagement in komplexen Ermittlungsverfahren. Kriminalistik. C.F. Müller, Verlagsgruppe Hüthig Jehle Rehm GmbH, Heidelberg 2005, 3, s. 152 - 155.
Věcné argumenty, které mají přesvědčit kriminalisty o přednostech a nezbytnosti pragmatického managementu pro rozsáhlá přípravná řízení trestní, jsou tyto:
- Délka přípravného řízení trestního na úseku organizované kriminality (dále jen „OK“) se v posledních letech podstatně prodloužila, což zvyšuje náklady. Je nezbytné fundované a vše zahrnující plánování tohoto řízení.
- Kdo v praxi skutečně rozhoduje o tom, podle jakých kritérií, v jakém rozsahu, s jakými operativními opatřeními a jakými silami bude provedeno přípravné řízení? Nikoliv zřídka je proces rozhodování neprofesionální, neadekvátní a náhodný. Např. z jedné studie ZKÚ (viz Kriminalistik, 2002, s. 661) vyplývá, že důvodem, proč v přípravných řízeních na úseku OK zpravidla dominuje drogová kriminalita, jsou speciální zkušenosti a záliba kriminalistů v této problematice, jakož i vyhlídka na „jednoduché objasňování a vyšetřování“.
- Při plánování a provádění přípravného řízení nejsou vždy přiměřeně vyčerpány k dispozici jsoucí taktické a operativní možnosti. Příčiny jsou různé, např. kriminalisté, vedoucí komisí nebo také celé služebny preferují na základě osobních zkušeností relativně osvědčené postupy a cesty objasňování. Např. v případech hospodářské kriminality vidí těžiště své práce v prohlídce, zabavení a vyhodnocení nosičů dat; vyhýbají se pokud možno skrytým a operativním opatřením. Policejní objasňování a vyšetřování by však nemělo definitivně končit odložením věci nebo předáním věci státnímu zastupitelství; zejména jde-li o řízení ve věci OK, je nezbytná následná fáze kriminalistické operativní činnosti.
- Zejména v rozsáhlých přípravných řízeních je nezbytná aktivní a rozsáhlá kooperace kriminální policie se státním zastupitelstvím i s jinými odbornými institucemi. Mezi státním zastupitelstvím a policejní vyšetřovací komisí má existovat nejen včasná a důvěryhodná spolupráce, nýbrž i odsouhlasená koncepce vyšetřování, která na jedné straně umožní přiměřený manévrovací prostor k flexibilnímu přizpůsobení objasňovacích a vyšetřovacích úkonů chování pachatelů a na druhé straně poskytne také základ pro nezbytné a účelné plánování.
Projektový management je koncepce řízení ke zvládání mimořádných a komplexních úkolů (projektů), které se vyznačují těmito znaky:
- jistou jedinečností
- jasným odlišením od rutinní činnosti
- vymezením času
- jednoznačným popisem cílů
- omezenými finančními a personálními prostředky
- interdisciplinárními požadavky
- pevně stanovenými instrumenty a kontrolou.
Projektový management zahrnuje organizaci, plánování, podporu a sledování všech úkolů a záloh, které jsou nezbytné, aby bylo dosaženo cílů projektu.
Konkrétní projekt zahrnuje zpravidla tyto fáze:
- studii uskutečnitelnosti
- stanovení cíle
- plán projektu (fáze, struktura, aktivity, náklady)
- provedení projektu (projednání, zprávy, korektury)
- ukončení projektu (závěrečná zpráva, prezentace výsledků).
Autor upozorňuje, že v kriminálně policejní praxi objasňování a vyšetřování trestných činů lze využít projektového managementu jen v modifikované podobě, protože se mohou dostat do rozporu hlediska kriminalistická, právní a fiskální a je nezbytné respektovat dozorovou funkci státního zastupitelství.
Dále autor seznamuje čtenáře podrobně s propracovaným konceptem managementu přípravného řízení trestního na ZKÚ a vyjadřuje své přesvědčení, že pragmatický management přípravného řízení umožní nejen lepší využití personálních a věcných prostředků, nýbrž zlepší kvalitu kriminalistického objasňování a vyšetřování.
II. Strategické analýzy k plánování boje s kriminalitou
Dále seznamuji stručně čtenáře s obsahem článku Hanse-Wernera Roggeho, ředitele Zemského kriminálního úřadu Šlesvicka-Holštýnska, který se zamýšlí nad potřebou a užitečností strategických analýz pro prognózování a potírání kriminality.2)
-------------------
2) Rogge, H.-W.: Strategische Analysen zur Planung der Kriminalitätsbekämpfung. Kriminalistik. C.F. Müller, Verlagsgruppe Hüthig Jehle Rehm GmbH, Heidelberg 2005, 3, s. 140 - 143.
1. Odborná potřeba strategických analýz
Autor uvádí, proč k takové analýze nepostačují údaje policejní kriminální statistiky, policejní hlásné služby a dalších policejních databází. Za nezbytné považuje zjišťovat podstatné faktory a podmínky, které vedou ke změnám ve vývoji kriminality.
Již nyní jsou pro budoucí vnější bezpečnost rozeznatelné tyto významné faktory:
- aktuální bezpečnostní situace ve světě, v Evropě, jednotlivých oblastech
- globalizace světového hospodářství a práce
- rozšiřování Evropské unie na východ
- příliv uprchlíků z politických a hospodářských důvodů.
Vnitřní bezpečnost je kromě toho silně ovlivněna
rozdílnou životní úrovní na západě/východě a severu/jihu
- problematikou třetího světa s přitažlivostí západní Evropy a Německa
- stagnujícím nebo upadajícím hospodářským vývojem v západním světě, v Německu
- trvale zvýšenou nezaměstnaností
- demografickým vývojem
- dalšími očekávanými zásahy do důchodového a sociálního systému
- rychlými společenskými, hospodářskými a technickými strukturálními změnami ve stále kratších časových cyklech
- změněným pocitem bezpečí u obyvatelstva a zvýšeným požadavkem na zajištění bezpečnosti
- nárůstem počtu ilegálních překročení státních hranic východoevropskými pachateli a bandami po otevření hranic a rozšíření EU na východ
- pokračující hrozbou ze strany mezinárodního islámského terorismu.
Proto je nezbytná všezahrnující, metodicky zajištěná, empiricky podpořená a vědecky fundovaná interdisciplinární, strategická analýza budoucího vývoje kriminality, např. pro příštích 5 - 10 let. V září roku 2003 bylo rozhodnuto, že tuto analýzu provede Spolkový kriminální úřad (dále jen „SKÚ“) v součinnosti se čtyřmi zemskými kriminálními úřady.
2. Cíl a účel strategických analýz budoucího vývoje kriminality
Nasazení instrumentů ke strategickému včasnému poznání faktorů ovlivňujících vývoj kriminality poskytuje šanci, abychom včas poznali budoucí požadavky na předcházení a potírání kriminality a mohli v tomto směru učinit první kroky. Analýza nám pochopitelně nemůže poskytnout exaktní vědění o budoucnosti. Problémy nelze vidět v potřebě provedení analýzy, nýbrž spíše v tom:
- jak analýzy provést
- jak a které výsledky komu prezentovat
- co od nich můžeme očekávat
- jak je hodnotit
- a jak s těmito výsledky dále nakládat.
3. Užitek strategických analýz
Vyhodnocení strategických analýz, provedených projektovou skupinou SKÚ a čtyř ZKÚ, ukázalo, že jejich užitek spočívá v těchto účincích:
- jistotě plánování
- management získal náskok v tréninku a učení (včasná rozeznatelnost kritického vývoje; poznání, jak zacházet s kritickými situacemi)
- časovém náskoku pro rozhodování (čím dříve se učiní rozhodnutí, tím větší je manévrovací prostor pro jednání, tím větší jsou šance a menší rizika)
- preventivních opatřeních proti potenciálním rušivým událostem (včasné sestavení krizových plánů)
- procesu přemýšlení směrem k "úplnému myšlení" (vyhnout se chybám v plánování způsobeným „lineárním myšlením“; systém myšlení je předpoklad k řešení budoucích komplexních problémů)
- senzibilizaci všech pracovníků ohledně vývoje problému v prostředí (orientace pracovníků v prostředí k včasnému rozeznání šancí a rizik)
- v lepší využitelnosti součinnostních efektů (lze lépe využít odborných znalostí; odpadá rezortní egoismus v důsledku týmové práce).
4. Zkušenosti s dosavadními prognózami
Autor uvádí jedenáct prognóz, které byly vypracovány v Německu od roku 1982, a dvě mezinárodní analýzy (kanadskou a nizozemskou).
5. Obecné výsledky analýz a prognóz
Existuje potřeba rozsáhlých analýz budoucího vývoje kriminality jako základu pro popis strategických a operativních úkonů i strategických rozhodnutí.
- Dosud použité instrumenty, mj. analýzy rizik k doplnění obrazu organizované kriminality ve formě scénářů nebo strategických analýz kriminality dosud nesplnily předpokládaná očekávání.
- Užitečnost v úvahu přicházejících analýz nemohla být dosud dostatečně prezentována zadavatelům úkolu.
- Zpracování písemných zpráv, aniž mají tvůrci možnost zaujmout bezprostřední stanoviska k položeným otázkám, se jeví jako kontraproduktivní. Je žádoucí aktivní součinnost vedení na konkrétních procesech, např. scénářích.
- Vzhledem k nedostatku účinných přístupů by se v budoucnu mělo přihlížet ke zkušenostem z pilotních projektů.
- Malá akceptace resp. otevřené odmítání výsledků analýz lze vysvětlit tím, že původní očekávání adresátů byla příliš náročná, nebo nebylo možno vyjádřit validitu anticipativních výpovědí ke zkoumaným otázkám apod.
Lze odvodit tento závěr:
- Strategické analýzy budoucího vývoje kriminality na různých úrovních (stát. země, region, obec) jsou zásadně smysluplné.
- Jsou ale také metodicky velmi náročné a personálně krajně nákladné.
- Jako nejvhodnější se jeví techniky scénářů a pravděpodobnostní odhady různých scénářů pro určité oblasti kriminality.
- Zobrazení rozsáhlých bezpečnostních aspektů z hlediska všech forem kriminality je jako „globální scénář“ příliš nediferencované s malou výpovědní sílou.
- Co nejužší časové ohraničení posuzovaného období (max. 2 - 5 let) zvyšuje kvalitu výsledků analýzy.
- Výsledky analýzy by měly být spojeny s konkrétními doporučeními pro policii a kriminální politiku.
- Scénáře by měly být navrhovány a kontinuálně zpracovávány na základě dotazování expertů a všech k dispozici jsoucích informací ve smíšených týmech vědců různých oborů a policejních praktiků jakož i jiných expertů.
Těžiště nespočívá především v popisu hypotetického obrazu budoucnosti, nýbrž spíše v odvození důsledků pro potírání kriminality. Teprve vypracování účinných strategií na základě scénářů a propojení faktorů ovlivňujících vývoj kriminality, se systémem jejich včasného rozpoznání přinášejí vlastní užitek pro řídící práci. V této souvislosti vystupuje do popředí význam kvalitních policejních databází.
Protivinský, M.
Účinněji bojovat s kriminalitou
SOUHRN
Autor seznamuje čtenáře stručně s obsahem článků dvou německých autorů. V prvé části s výhodami týmového komplexního přípravného řízení trestního, v druhé části se strategickými analýzami vývoje kriminality a jejich využitím k plánování boje s kriminalitou.
Protivinský, M.
To fight crime more efficiently
SUMMARY
The author briefly introduces readers to the content of articles of two German authors. In the first part, with the advantages of a complex team preliminary penal proceeding, and in the second part with strategic analyses of the development of crime, and their use for planning how to fight crime.