Čtvrtletník Kriminalistika



Číslo 3/2005

Policejní korupce v členských a kandidátských státech Evropské unie

Mgr. Aleš PACHMANN, Ministerstvo vnitra ČR, odbor komunitárního práva

Úvod

Korupci lze definovat jako zneužití veřejné moci pro soukromý prospěch.1 V oblasti státní policie se může vyskytovat korupce od drobného úplatkářství až po trestné činy, kde se pohybují vysoké částky. Korupce ve státní policii je překážkou v boji s kriminalitou, ustanovuje nerovnost, podkopává autoritu státu a může mít ekonomické dopady.

Otázka monitorování korupce jako takové a stanovení protikorupčních standardů v rámci Evropské unie (EU) je v současné době odkázána na vazby s Radou Evropy, která 1. května 1999 ustanovila orgán GRECO (Skupina států proti korupci). GRECO monitoruje realizaci stanovených principů pro boj s korupcí a protikorupčních dokumentů Rady Evropy. Snahy o hlubší empirické zkoumání korupční situace v policii členských a kandidátských států EU však zaznamenány nejsou a to ani ze strany Evropské komise.

Pozitivně lze hodnotit růst intenzity mezistátních kontaktů inspekcí ministerstev vnitra a dalších kontrolních orgánů policií v rámci EU.

Při snaze o hlubší empirické zkoumání korupční situace policií členských a kandidátských států EU je v momentální situaci třeba brát ohled na údaje neziskových organizací (zejména Transparency International), průzkumy veřejného mínění, informace o trestné činnosti policistů z oficiálních zdrojů, průzkumy podnikatelského prostředí a v neposlední řadě vnitřní výzkumy v rámci státních policií. Empiricky zkoumat stav korupčních situaci v policii členských a kandidátských států EU je nelehký úkol.

1. Transparency International a její index vnímání korupce

Výzkumy celkové korupční situace v daném státě mohou sloužit jako vodítko při vzájemném srovnávání korupčních situací policií jednotlivých států. Nejvíce medializované jsou údaje neziskové organizace Transparency International, která vydala pro rok 2004 výroční zprávu, kde se zabývá vyhodnocením míry korupce 146 států světa. Tato míra korupce je vyjádřena tzv. indexem vnímání korupce (Corruption Perception Index), jehož hodnoty se pohybují v intervalu od 0 do 10 a nejvyšší hodnoty značí minimální míru korupce v daném státě.1

České republice s hodnotou indexu 4,2 připadlo 51. místo, které sdílí společně se Salvadorem a Trinidadem a Tobagem.

Tab. 1: Pořadí států podle indexu míry korupce Transparency International pro rok 2004 (se zaměřením na nových deset členských států EU, dále na Bulharsko, Rumunsko a Turecko)

Pořadí Stát Index
1. Finsko 9,7
2. Nový Zéland 9,6
3. Dánsko 9,5
 
25. Malta 6,8
 
32. Estonsko 6,0
33. Slovinsko 6,0
 
36. Kypr 5,4
 
42. Maďarsko 4,8
 
45. Litva 4,6
50. Surinam 4,3
51. Česká republika 4,2
52. Salvador 4,2
53. Trinidad a Tobago 4,2
54. Bulharsko 4,1
 
57. Lotyšsko 4,0
58. Slovensko 4,0
 
69. Polsko 3,5
81. Turecko 3,2
 
89. Rumunsko 2,9
 
145 Bangladéš 1,5
146 Haiti 1,5
Zdroj: Transparency International 20041

Česká republika se umístila lépe než tři uvedené kandidátské státy EU, tj. Bulharsko, Rumunsko a Turecko. Z nových států EU jsou lépe hodnoceny Estonsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Malta a Slovinsko, naopak hůře se umístily Lotyšsko, Polsko a Slovensko.

Indexové číslo Transparency International by mělo odrážet míru zkorumpovanosti nejen veřejných činitelů, ale i politiků. Z tohoto důvodu nelze z čísla jednoznačně určit korupční situaci policií jednotlivých států. Určité nedostatky indexu se Transparency International snaží vykompenzovat průzkumem veřejného mínění Global Corruption Barometer (GCB), jehož rozbor z hlediska korupční situace policií jednotlivých států EU, dále Bulharska, Rumunska a Turecka je uveden v následující kapitole.

2. Global Corruption Barometer 2004

Global Corruption Barometer (GCB) 2004 je průzkum veřejného mínění, jehož výsledky byly poprvé zveřejněny v roce 2003. Pro Transparency International jej zajišťuje mezinárodní agentura Gallup International v rámci celosvětového průzkumu názorů veřejnosti. V loňském roce se průzkum uskutečnil v 64 zemích a proběhl v období červen-září 2004. Zahrnoval otázky hodnotící závažnost korupce ve vztahu k jiným společenským problémům, míru korupce vnímanou v různých sektorech (včetně policie) a osobní zkušenosti respondentů s úplatky.3 Na otázku: Do jaké míry vnímáte, že jsou v této zemi korupcí ovlivněny následující sektory? Respondenti odpovídali na pětistupňové škále (1: vůbec nezkorumpovaný… 5: extrémně zkorumpovaný).

GCB 2004 měří mimo jiné i míru tzv. drobné korupce (korupce v běžném životě, jakou jsou úplatky zaplacené za licence, dopravní přestupky atd.)1 a tzv. velká/politická korupce (korupce na nejvyšší úrovni společnosti, politických elit, velkých korporací atd.). Z hlediska závažnosti problému to respondenti hodnotili na čtyřstupňové škále (1: Nepředstavuje žádný problém… 4: Představuje velký problém).

V následující tabulce jsou uvedeny všechny státy EU zahrnuté do GCB 2004 (není uvedena Belgie, Kypr, Maďarsko, Malta, Slovensko, Slovinsko, Švédsko), dále Bulharsko, Rumunsko a Turecko. Je srovnána míra korupce vnímaná pro policie jednotlivých států, míra drobné a velké/politické korupce a Corruption Perception Index (CPI).

Stát Míra korupce vnímána pro policii
(1:Vůbec nezkorumpovaná… 5: extrémně zkorumpovaná)
Velká/politická korupce
(1:Nepředstavuje žádný problém… 4:Představuje velký problém)
Drobná korupce
(1:Nepředstavuje žádný problém… 4:Představuje velký problém)
Corruption perception index
Česká republika 3,8 3,2 2,9 4,2
Bulharsko 3,8 3,6 3,4 4,1
Dánsko 1,9 2,1 1,9 9,5
Estonsko 2,9 2,9 2,7 6,0
Finsko 1,7 1,9 1,6 9,7
Francie 3,1 3,5 3,2 7,1
Irsko 3,1 3,3 2,8 7,5
Itálie 2,5 3,6 3,3 4,8
Litva 4,1 3,7 3,5 4,6
Lotyšsko 4,0 3,5 3,2 4,0
Lucembursko 2,4 2,4 2,5 8,4
Německo 2,5 3,2 2,7 8,2
Nizozemí 2,7 2,6 2,5 8,7
Polsko 3,9 3,6 3,5 3,5
Portugalsko 3,4 3,5 3,5 6,3
Rakousko 2,8 2,5 2,4 8,4
Rumunsko 3,8 3,5 3,4 2,9
Řecko 3,2 3,4 3,4 4,3
Spojené království 2,8 2,8 2,7 8,6
Španělsko 2,9 3,4 3,1 7,1
Turecko 4,0 3,8 3,7 3,2

Policii České republiky přisoudili respondenti hodnotu 3,8, což je srovnatelné s Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Polskem, Rumunskem a Tureckem. Z dřívějších patnácti členů EU je policie nelichotivě hodnocena ve Francii 3,1; Irsku 3,1; Portugalsku 3,4 a Řecku 3,2.

U drobné korupce přisoudili respondenti České republice hodnotu 2,9 a u velké/politické hodnotu 3,2. Mezi dřívějšími patnácti členy EU je drobná korupce hodnocena jako závažný problém ve Francii (3,2), Řecku (3,4), Itálii (3,3), Portugalsku (3,5) a Španělsku (3,1).

Zjišťování míry korupce v jednotlivých sektorech průzkumem GCB 2004 může mít význam pro indikaci slabin v rámci veřejné správy, včetně policie. Zjišťování míry drobné a velké/politické korupce má význam z hlediska úvah o nastavení vnitřních výzkumů míry korupce v policiích jednotlivých států.

U průzkumů veřejného mínění zaměřených na korupci je problém ohledně relevance dat. Je zjištěno spíše vnímání korupce než míra korupce samotné. Například v Bulharsku přisoudili respondenti u drobné korupce relativně vysokou hodnotu 3,4. Oproti tomu, ale na otázku: „Zaplatil někdo z vaší domácnosti úplatek jakékoli formy za posledních 12 měsíců?“ odpovědělo v Bulharsku kladně pouze 6 % dotázaných (v České republice celých 21 % při hodnotě drobné korupce 2,9).

3. Informace o trestné činnosti policistů z oficiálních zdrojů

Pro Českou republiku Inspekce ministra vnitra zveřejnila na svých oficiálních internetových stránkách2 v Praze dne 8. února 2005 „Informace o trestné činnosti policistů Policie České republiky (PČR) za rok 2004“. V informaci je mimo jiné sledován vývoj trestné činnosti policistů PČR (graf č. 1).

Graf č. 1 - Vývoj trestné činnosti policistů Policie České republiky v letech 1996 až 2004
Zdroj: Inspekce ministra vnitra

Z grafu je možné vysledovat v současnosti klesající trend trestné činnosti policistů PČR. Je těžké určit, zda to vypovídá o skutečném snižování zjevné i latentní trestné činnosti policistů Policie České republiky, nebo o kvalitě činnosti orgánů činných v trestním řízení a kontrolních mechanismů apod.

Podle kriminální statistiky bylo v České republice v roce 2004 objasněno 325 trestných činů policistů PČR, trestní řízení bylo vedeno proti 327 policistům PČR. Z toho se jednalo o 95 trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele, 22 trestných činů pojistných podvodů a 11 trestných činů úplatkářství.

Rozhodující počet stíhaných pachatelů patří do nejmladší věkové skupiny (do 30 let), která se na počtu pachatelů podílí celou jednou polovinou. 30 % pachatelů se rekrutuje ze skupiny policistů věkové skupiny do 40 let a starší skupiny policistů vykazují 15 % resp. 5 % (do 50 resp. nad 50 let) z celkového počtu pachatelů (graf č. 2)2.

Graf č. 2 - Podíl policistů - pachatelů objasněných trestných činů podle věku
Zdroj: Inspekce ministra vnitra

Z hlediska délky služby pachatelů Policie ČR se i v roce 2004 vyskytuje nejvyšší počet pachatelů ve skupinách s délkou služby do 10 let (58,7 %). Podíl pachatelů výrazně klesá s rostoucím služebním věkem2. Na celkovém počtu zjištěných pachatelů se největší měrou podílejí policisté pořádkové policie s 166 (50,8 %) pachateli, druhou nejpočetnější skupinu v roce 2004 tvoří kriminální policie a vyšetřování s 64 (19,6 %) pachateli. Podíl dopravní policie je 13,5 % s absolutním počtem 44 pachatelů, podíl cizinecké a pohraniční policie s 20 pachateli (6,1 %). Podíl policistů z ostatních linií služby je zanedbatelný2. Trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona představuje téměř 30 % všech trestných činů.

Vzájemná výměna a srovnávání informací o trestné činnosti policistů z oficiálních zdrojů mezi státy EU, Bulharskem, Rumunskem a Tureckem může výrazně napomoci k pochopení fenoménu trestné činnosti policistů Míra trestné činnosti policistů je mimo jiné umožněna mírou trestní komplicity (míra ochoty oznámit trestní jednání svého kolegy) a benevolence (citlivost k nebezpečnosti takovéhoto jednání), ať již ze strany spolupracovníků pachatele, či jeho nadřízených.

4. Vnitřní výzkumy korupční situace v policii

Metodologie těchto výzkumů je v České republice kvalitně propracována. Budou rozebrány tři na sobě nezávislé výzkumy zaměřené na korupci v PČR. Konkrétně jde o následující práce:

  1. Projekt „Profesní integrita“ vypracovaly Transparency International1 - Česká republika a odbor vzdělávání a správy policejního školství MV ČR.
  2. Výzkum mjr. PhDr. Mgr. Martina Bílka z Policejního prezidia České republiky - oddělení kontroly a stížností, který byl podniknut v rámci doktorského studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci s Transparency International - Česká republika.
  3. Výzkum PhDr. Petra Saka, CSc., a Doc. dr. Jiřího Semráda, CSc., "Policista severočeského regionu"4 z roku 1997.
4.1. K použité metodologii

Ke sběru dat byla použita technika dotazníkového šetření. Otázky obsažené v dotazníku, kladené vždy jen policistům, byly svým způsobem osobní a důležité proto bylo zajištění anonymity výzkumů a opatrný způsob kladení otázek. Sběr dat byl prováděn buď při pracovních shromážděních, kde respondenti vyplněný dotazník zalepili a vhodili do urny nebo dotazník respondenti vyplnili individuálně (v soukromí) a odevzdali buď na daném místě nebo jej zaslali přímo tazateli.

Při tomto typu výzkumů je třeba poukázat na určité klíčové problémy. Při pracovních setkáních, kde jsou dotazníky vyplňovány, je nezbytné zabránit respondentům v opisování jeden od druhého. Respondentům je třeba zajistit anonymitu a motivovat je k řádnému vyplnění dotazníku. Respondentům by měla být poskytnuta zpětná vazba a řečeno, jaké kroky budou v souvislosti s výsledky výzkumu podniknuty do budoucna.

4.2. K projektu „Profesní integrita“

Podrobné informace poskytl RNDr. Petr Kolář z odboru vzdělávání a správy policejního školství Ministerstva vnitra (odbor). Tento projekt vypracovala Transparency International - Česká republika ve spolupráci právě s tímto odborem.

Jde o program na střední policejní škole, při kterém jsou čtyři modelové studie (situace) zakomponovány do učebních osnov většiny vyučovaných předmětů základní odborné přípravy (ZOP). Je snaha o pozitivní ovlivnění studentů, při které by podle určitých předpokladů měly být částečně eliminovány sklony ke korupčnímu jednání. Používány jsou následující modelové situace: 1. Poskytování informací z policejní databáze. 2. Cizinecká policie. 3. Pokuty bez bloků. 4. Šetření dopravní nehody ve prospěch viníka.

Otázku efektivity projektu se snažil zjistit evaluační nástroj projektu (výzkum), který sloužil k vyhodnocení příslušné fáze projektu a stanovení postupu pro další využití v rámci úpravy koncepce ZOP. Otázky byly kladeny částečně velmi osobním způsobem, a to konkrétně3):

1. Policista poskytl známému informace o třetí osobě z policejní databáze.
  1. Jak osobně vnímáte společenskou škodlivost uvedeného jednání?
    Zcela neškodlivé
    Neškodlivé
    Škodlivé
    Velmi škodlivé
  2. Jak závažně by to podle vás vnímali vaši kolegové?
    Zcela neškodlivé
    Neškodlivé
    Škodlivé
    Velmi škodlivé
  3. Ohlásil byste takové jednání nadřízenému?
    Rozhodně ne
    Spíše ne
    Spíše ano
    Rozhodně ano
  4. Myslíte si, že by takové jednání ohlásila většina vašich kolegů?
    Rozhodně ne
    Spíše ne
    Spíše ano
    Rozhodně ano
  5. Atd. Celkem byly takto dotazovány čytři případy.

Dotazníky byly zaslány na všechny střední policejní školy Ministerstva vnitra České republiky (dále jen SPŠ MV), kde jejich vedení podle podmínek realizace vzdělávacích kurzů projekt využilo a zadalo dotazníky studentům. Na celkovém počtu vyhodnocovaných dotazníků se podílely čtyři školy (SPŠ MV Praha, SPŠ MV Brno, SPŠ MV Jihlava, SPŠ MV Pardubice), přičemž podíl SPŠ MV v Praze byl vzhledem k jejím úkolům dominantní. Za studijní rok 2003 vyplnili respondenti při nástupu ZOP celkem 547 anonymních dotazníků při pracovních shromážděních a poté opět totéž za přibližně půl roku po absolvování povinné praxe, kde bylo vyplněno celkem 544 dotazníků. Posun ve zkoumaných datech nebyl detekován. Zdá se, že vzhledem k věku daných respondentů (18 let a výše) nelze posun v tak krátké době předpokládat, neboť se jedná o osoby s pevnými postoji a kognitivními mapami.

Tomuto výzkumu je možno vytknout, že není popsáno, jakým způsobem byli daní respondenti při sběru dat rozsazeni a zdali neměli tendence společně konzultovat atd. Dále není zcela jasné, jakým způsobem byli respondenti motivováni ze strany zadavatele k řádnému vyplnění daného dotazníku. Při nesprávně zvoleném způsobu sběru dat může dojít ke znevažování výzkumu ze strany respondentů.

4.3. K metodologii výzkumu mjr. PhDr. Mgr. Martina Bílka

Sběr dat v rámci tohoto výzkumu byl proveden dotazníkovým šetřením, kde respondenti vyplnili dotazník individuálně o samotě a obdrželi obálku. Daný dotazník buď v zalepené obálce odevzdali nadřízenému nebo jej zaslali přímo mjr. PhDr. Mgr. Martinovi Bílkovi (tazateli) služebním kurýrem.

Respondentům byly kladeny obdobné otázky jako v projektu „Profesní integrita“. Byl zvýšen počet případových studií ze 4 na 11 a adekvátně i počet otázek v dotazníku. Osloveni byli pouze respondenti, kteří již vykonávali praxi u PČR. Jednalo se o osoby v přímém výkonu služby. Dotazníky byly rozeslány rovnoměrně na základě kvótního výběru. Bylo rozesláno zhruba 2000 dotazníků a zaznamenána cca 90% návratnost.

Dotazníky byly distribuovány služebním kurýrem ve velkých krabicích a byly rozděleny podle jednotlivých služeb. Vynechány byly útvary Policejního prezidia. Přímé zadání dotazníků nebylo učiněno osobně tazatelem, ale prostřednictvím vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů (kteří byli srozuměni s kvótami výběru), což s sebou může přinášet určitá rizika pro objektivnost výzkumu. Další riziko představovalo to, že takto může mezi respondenty panovat obava odevzdat vyplněný dotazník svému nadřízenému nebo poslat tazateli služebním kurýrem. Podle názoru tazatele byla anonymita zajištěna maximálně možně s ohledem na výchozí podmínky výzkumu. Určité obavy respondentů se projevily u cca 4% dotazníků, kde byly dotazníky vkládány do papíru apod.

Tazatel se snaží vedle profesní integrity zkoumat i korupční komplicitu (míru ochoty respondentů aktivně řešit korupční jednání svých kolegů) a korupční benevolenci (citlivost k nebezpečnosti takovéhoto jednání). Tazatel se domnívá, že policisté se nebojí otevřeně projevit svůj názor, pokud je zajištěna jejich anonymita.

Z konzultací vyplynulo, že první interpretace srovnatelných oblastí databází tohoto výzkumu a evaluačního nástroje projektu "Profesní integrita" naznačují, že korupční benevolence je u policistů z praxe statisticky příznivější, než u policistů v ZOP. Toto zjištění je také v souladu se zkoumáním příčin a přestupků u policistů ve výzkumu „Policista severočeského regionu“ (viz dále) a výše uvedenými statistikami Inspekce ministra vnitra.

Tazatel se domnívá, že motivace k řádnému vyplnění dotazníků mohla být teoreticky velmi vysoká, neboť se jednalo o první v řadě větších výzkumů a respondenti nebyli tímto druhem výzkumů unaveni.

4. 4. K výzkumu „Policista severočeského regionu“

Terénní sběr dat byl proveden dotazníkovým šetřením při pracovních shromážděních. Zalepené obálky s dotazníky byly vhozeny do urny. Také byla dána možnost poslat dotazník přímo do Prahy na výzkumné pracoviště. Otázky týkající se korupce byly vzhledem k předpokládané podezíravosti respondentů kladeny velmi opatrným způsobem, tak aby nebyly příliš osobního rázu. Byly kladeny otázky typu: "Které z následujících tvrzení se nejvíce přibližuje vašemu názoru na korupci?"; "Jaké jsou podle vás příčiny vyskytující se korupce mezi policisty?"; "Jak často se policisté dostávají do situace, kdy je úplatek nabízen?"; "Jak často je podle vašeho názoru policisty nabízený úplatek přijat?" atd. Z oblasti korupce byl zkoumán názor respondentů na následující: 1. Názor na korupci ve společnosti. 2. Příčiny korupce policistů. 3. Frekvence nabídky a přijetí úplatku. 4. Situace nabídky úplatku. 5. Důvod odmítnutí úplatku 6. Příčiny kriminality a přestupků policistů.

Velmi zajímavá byla zjištění učiněná v souvislosti s příčinami kriminality a přestupků policistů, kde byl překvapivě nejsilněji zastoupen názor, že kriminalitu policistů způsobuje nízká úroveň právního a morálního vědomí mladých policistů. Od praxe 5 let prudce stoupá četnost vlivu radikálně negativního hodnocení mravní a právní úrovně mladých policistů. Nejmladší policisté, i když ne tak vyhraněně, se přiklánějí k názoru, že na kriminalitu policistů má vliv nízké právní a mravní vědomí mladých policistů.

Soubor po návratu vyplněných dotazníků čítal 507 respondentů. V souboru je zastoupeno celkem 91,3 % mužů a 8,7 % žen. Skupina policistů do 23 let představovala 16,6 %, skupina 24-29 let 32 %, skupina 30-39 31,8 % a skupina 40-60 let 19,3 % z celkového počtu respondentů.

Z hlediska metodologie lze danému výzkumu zřejmě vytknout, že v něm není detailně popsán terénní sběr dat při pracovních shromážděních. Není popsáno, jakým způsobem byli daní respondenti rozsazeni a zda neměli tendence mezi sebou konzultovat. Dále není zcela jasné, jakým způsobem byli respondenti motivováni k řádnému vyplnění dotazníků ze strany zadavatele.

Vnitřní výzkumy korupční situace v policiích členských a kandidátských států EU jsou mimo jiné důležité z hlediska úvah o nastavení parametrů k výběru uchazečů do řad jednotlivých policií. Výzkumy provedené v České republice mohou být pro ostatní státy inspirací.

5. Průzkumy podnikatelského prostředí

Průzkumy podnikatelského prostředí se snaží zachytit aspekty podnikání v jednotlivých státech a s ním spjaté problémy. Velmi zdařilý je průzkum provedený Světovou bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj v roce 1999 a 2002 s názvem "Průzkum podnikatelského prostředí a výkonnosti podniků"5. Byl proveden ve 25 reformních zemích mezi více než 3000 podnikateli.

Z hlediska korupce byly měřeny dvě hlavní proměnné:
  1. Administrativní korupce - podíl neoficiálních firemních plateb za účelem implementace formálních předpisů.
  2. Zneužívání legislativní funkce státu - dopady na firmy spojené s ovlivňováním tvorby formálních předpisů.

Při zjišťování korupční situace v policii má význam právě administrativní korupce. Tuto korupci lze srovnat s tzv. drobnou korupcí z průzkumu GCB 2004. Průzkum pojal problém korupce velmi komplexně, ale vzorek respondentů je nereprezentativní (pro Českou republiku jen cca 240 respondentů). Sama Světová banka na svých internetových stránkách upozorňuje2), že výsledky nemusí korespondovat s jejím oficiálním stanoviskem.

V rámci průzkumu nejsou zakomponovány otázky týkající se podílu neoficiálních firemních plateb za účelem implementace formálních předpisů policiím jednotlivých států. Do budoucna se jeví vhodné v průzkumech podnikatelského prostředí zohlednit otázku policejní korupce.

6. Závěr

Empiricky zkoumat korupční situaci policií členských a kandidátských států Evropské unie v zásadě možné je. Vhodné se pro toto zkoumání jeví průzkumy veřejného mínění, informace o trestné činnosti policistů z oficiálních zdrojů, vnitřní výzkumy korupční situace v policii a průzkumy podnikatelského prostředí, ve kterých však zatím nejsou zohledňovány aspekty policejní korupce. Metodologicky přínosný je v tomto směru průzkum provedený Světovou bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj v letech 1999 a 2002 s názvem „Průzkum podnikatelského prostředí a výkonnosti podniků“5).

Do popředí zájmu se dostávají vnitřní průzkumy korupční situace v policii. Metodologie těchto výzkumů je v České republice kvalitně propracována a vyvíjí se. Do budoucna lze očekávat bouřlivý vývoj v empirickém zkoumání korupčních situací členských a kandidátských států EU, včetně korupčních situací jejich policií.

Za odbornou pomoc bych rád poděkoval mjr. PhDr. Mgr. Martinu Bílkovi z Policejního prezídia České republiky - oddělení kontroly a stížností, RNDR. Petru Kolářovi z odboru vzdělávání a správy policejního školství Ministerstva vnitra, PhDr. Petru Sakovi, CSc z Policejní akademie České republiky a neziskové organizaci Transparency International.