Bezpečnostní situace


Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2001
(ve srovnání s rokem 2000)


Bezpečnostní situace ve střední Evropě v roce 2001

1. Německo

1.1 Celková kriminalita, činnost policejních orgánů

V roce 2001 bylo v SRN evidováno 6 363 865 trestných činů, tzn. o 99 142 více než v roce 2000 (+ 1,6 %). Objasněno bylo 3 379 618 trestných činů, což znamená objasněnost 53,1 % (v roce 2000 to bylo 53,2 %). K největšímu nárůstu došlo u trestných činů poškození věci (+ 7,2 %), kapitálového podvodu (+ 232 %, tento nárůst však byl způsoben vyšetřováním 26 000 případů v rámci jedné kauzy v Hamburku), ublížení na těle (+ 4,1 %) a krádeže (+ 0,8 %). Naopak k největšímu poklesu došlo u trestných činů proti životnímu prostředí (- 10,1 %) a krádeží v obchodech (- 2,4 %).

Německá vláda se v roce 2001 zaměřila na boj proti finanční kriminalitě, zejména praní špinavých peněz. V listopadu 2001 schválila spolková vláda zákon, od něhož si slibuje výrazné omezení zneužívání finančních trhů. Tento zákon vyplňuje mezery v dosud platných zákonech proti praní špinavých peněz. Vymezuje také nová pravidla pro obchodování s akciemi, pro uzavírání termínovaných kontraktů a určuje nové povinnosti vydavatelům cenných papírů. Kromě toho vláda předložila k posouzení svazek opatření proti praní špinavých peněz, který mj. předpokládá zřízení úřadu pro bankovní dohled a vytvoření centrálního registru všech bankovních účtů v Německu. Jeho součástí je i vytvoření zvláštní jednotky, která by monitorovala finanční transakce v zemi.

V roce 2001 probíhala v Německu velká a velmi bouřlivá diskuse o možnostech využití genetického materiálu při prevenci kriminality. Od března 2001 se německá opozice snaží v parlamentu prosadit zákon, který by policii umožnil shromáždit “genetické otisky” všech obyvatel země pro potřeby kriminalistů. Konkrétně jde o vytvoření jakýchsi “genetických bank”, do nichž by byly zanášeny vzorky slin celé populace (zatím pouze mužské). Podle odborníků lze podle genetických stop ze slin s 98% jistotou určit pachatele trestného činu. Pro kriminalisty je však tato perspektiva velmi vzdálená, neboť nařízené testy by (jen u mužů) mohly státní pokladnu přijít až na neuvěřitelných 35 mld. DEM (jedna zkouška stojí až 1000 DEM). Dalším problémem je podle odborníků také ústavnost případného zákona. Místopředseda parlamentní frakce CDU/CSU Wolfgang Bosbach žádá zavést u všech nepodmíněně odsouzených pachatelů za sexuální trestné činy genový test a jeho výsledek zařadit do kartotéky. V reakci na to předseda policejních odborů Konrad Freiberg uvedl, že na takové testy nemají spolkové země peníze, a připomněl, že již dnes zákon testy připouští, ale kartotéka obsahuje asi jen 125 tisíc pachatelů místo 800 tisíc, kteří by v ní měli být. Bádensko-württemberský ministr spravedlnosti Ulrich Goll (FDP) je pro shromažďování genetických otisků prstů i u exhibicionistů, z nichž se údajně 60 % později dopouští sexuálních deliktů.

S dalším návrhem v oblasti boje proti kriminalitě vystoupil německý kancléř Gerhard Schröder (SPD), který vyžaduje po justici vyšší tresty (doživotní vězení s nemožností propuštění) pro pachatele trestných činů proti dětem. Podle něj nelze u těch, kdo zneužívají děti, zcela vyloučit opakování těchto trestných činů. Tento návrh vyvolal rozporné reakce. Opozice (předsedkyně CDU Angela Merkelová) viní kancléře z populismu a v jeho prohlášení vidí pokus zařadit tento problém do předvolebního boje. Zelení (šéfka Zelených Claudia Rothová) zastávají názor, že pedofily je třeba léčit.

V květnu 2001 se ministři vnitra a justice Evropské unie, Norska a Islandu shodli na minimální hranici trestu pro ilegální převáděče a pašeráky lidí, což je součástí směrnice o stíhání za pomoc při nezákonném vstupu a pobytu na území EU. Tato hranice byla stanovena na osm let. Velká Británie, Španělsko, Německo, Francie a Itálie jsou však odhodlány udělovat až desetileté tresty, Dánsko a Švédsko si naopak vymohly ochrannou klauzuli snižující minimální limit na šest let pro ilegální převáděče z humanitárních důvodů. Účinnější ostrahu státních hranic žádá i ministr vnitra Otto Schily, který v březnu 2001 navrhl vytvoření jakési „pohraniční policie Evropské unie“, která by střežila vnější hranice EU.

Dne 20.6.2001 schválila německá vláda bilaterální dohodu mezi ČR a Německem o spolupráci policejních a celních složek v boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, podepsanou ministry vnitra obou zemí již v roce 2000 v Berlíně. Na základě této dohody má Německo pomáhat České republice v oblasti boje s organizovaným zločinem před jejím přijetím do EU. Umožňuje společné policejní zákroky a pátrací akce českých i německých policejních a celních složek a také pronásledování osoby do druhé země v případě, že se vyhne policejní nebo celní kontrole.

V únoru 2001 byla vytvořena první zvláštní jednotka pro boj s neonacisty a dalšími extremistickými silami, která bude operovat v oblasti “nových” spolkových zemí (bývalá NDR). Jednotka bude sestávat z 80 policistů, povolaných ze “starých” spolkových zemí, jejichž úkolem bude bránit rasovým útokům proti cizincům ve vlacích a železničních stanicích, a v zesílené míře pronásledovat příslušníky ultrapravicové scény. Jednotka je součástí pohraniční policie BGS, která střeží hranice státu a zajišťuje bezpečnost na železnici a letištích. Jejím sídlem je město Forst u hranic s Polskem. Nedaleko leží město Chotěbuz (Cottbus), které je, stejně jako další místa v lužické oblasti, častým dějištěm výpadů neonacistů vůči jiným etnikům. Německý ministr vnitra Otto Schily také předložil plán, který má umožnit neonacistům opustit tuto scénu a zařadit se zpět do občanské společnosti (včetně poskytnutí nové identity apod.).

1.2 Organizovaný zločin

V souvislosti se zavedením jednotné měny EU k 1.1.2002 se dle dřívějších očekávání již v prvních měsících roku 2001 značně zvýšil počet zachycených padělků německé marky. V porovnání s prvními pěti měsíci roku 2000 vzrostl tento počet v celoněmeckém měřítku o polovinu (v některých spolkových zemích, např. v metropoli Berlín, to byl až sedminásobek, tj. 426 místo 99). Falešné bankovky byly uváděny do oběhu především o víkendech (nejčastěji v supermarketech, obchodech s elektronikou nebo ojetými vozy). Většina falzifikátů přicházela z východní Evropy, zejména z Bulharska, kde jsou podle odborníků vyráběny bankovky velmi vysoké kvality1). Kriminalisté se domnívají, že za případy stojí rozsáhlá velmi dobře organizovaná kriminální skupina. Hovoří pro to skutečnost, že u jednotlivých osob uvádějících padělky na trh bylo vždy zadrženo nanejvýš 50 padělků.

Již v říjnu 2001 došlo poblíž města Giessenu k první a zatím jediné loupeži nové evropské měny – eura - při jejím rozvážení do bank a spořitelen. Dva pachatelé, 35letý turecký řidič přepravního vozu a jeho 25letý komplic, byli dopadeni v tureckém Izmiru. Policie u nich zajistila 159 900 EUR a téměř 200 000 DEM.

Prokuratura v Düsseldorfu vyšetřuje dosud největší případ legalizace zisků pocházejících z trestné činnosti v Německu. V případu figurují 4 velké německé banky, jejichž prostřednictvím mělo být od roku 1997 legalizováno více než 7 mld. DEM kriminálních zisků pocházejících z východní Evropy. Přibližně 3,7 mld. DEM údajně prošlo přes West German Landesbank (West-LB). Podle německých vyšetřovatelů přišla většina peněz prostřednictvím banky United Global Bank v Západní Samoi, která již delší dobu nefunguje jako finanční instituce.

Na začátku dubna 2001 zahájily německé úřady rozsáhlou akci proti organizaci podezřelé z daňových podvodů ve výši stovek milionů marek. Do akce bylo zapojeno 1500 policistů a 400 pracovníků finančních úřadů v Německu a v sedmi dalších evropských státech, včetně ČR. Do konce roku 2001 bylo zadrženo pět osob. Podvody má na svědomí skupina obchodníků s počítači, působící po celé Evropě.

Němečtí kriminalisté zaznamenali také několik úspěchů v oblasti kriminality související s nelegální obchodem a přepravou narkotik:

- Dne 20.8.2001 zatkla berlínská policie 50 osob, které patřily k rozsáhlé mezinárodní skupině drogových dealerů. Zisky skupiny z pěstování a prodeje konopí v uplynulých 15 letech jsou odhadovány na desítky miliónů marek. Konopí bylo pašováno mj. do Nizozemska, kam bylo v letech 1996 až 1999 dopraveno 5 tun konopí za přibližně 33 mil. DEM.

- V polovině listopadu 2001 zajistila policie z Berlína a Bavorska 50 kg heroinu na rakousko-německém přechodu Suben. Heroin pocházel z Turecka a do Německa byl pašován přes Řecko, Itálii a Rakousko. Na místě byl zatčen řidič kamiónu a poté ve svém bytě v Berlíně i turecký majitel společnosti, jíž kamión patřil. Při prohlídce bytů podezřelých osob a prostor turecké společnosti byly zabaveny další 3 kamióny a 4500 DEM.

- V braniborské obci Hoppegarten policie odhalila laboratoř na výrobu drog, jejíž části byly umístěny v několika garážích, a zabavila v ní 75 kilogramů omamných prostředků. Při akci bylo zadrženo pět osob ve věku od 22 do 50 let, z toho dva Nizozemci a jedna Češka. Celková hodnota zabaveného zboží představuje 15 mil. DEM. Drogy byly podle policie určeny na německý trh i na vývoz.

V červenci 2001 byla odhalena krádež v závodě na zpracování vyhořelého jaderného paliva v Karlsruhe, odkud jeho zaměstnanec vynesl zkumavku s radioaktivním plutoniem. Ztráta plutonia byla zjištěna při běžné kontrole moči zaměstnanců, která je indikátorem zdraví únosné dávky ozáření.2) Podezřelý zavedl policii k bývalé francouzské letecké základně u Landau blízko hranic s Francií, kde byla v ostružinovém křoví nalezena asi pěticentimetrová zkumavka s tmavohnědou kapalinou, která zčásti vytekla do gumové rukavice, v níž byla zabalena. V souvislosti s případem vzniklo podezření, zda zatčený muž chtěl prodat plutonium pro výrobu zbraní. Ministr životního prostředí Bádenska-Würtenberska Ulrich Müller (CDU) však tuto verzi popírá s tím, že v závodě nebylo plutonium využitelné pro zbraně. Přesto vláda nařídila bezpečnostní prověrky ve všech jaderných elektrárnách v zemi.

V říjnu 2001 byl v Německu po mnohaměsíčních sporech schválen zákon, který legalizuje provozování prostituce, aniž by provozovatelé nočních klubů byli za to trestně postižitelní. Zákonodárci si tímto krokem slibují odpoutání prostituce od organizované kriminality. Zákon měl vstoupit v platnost dne 1.1.2002. Samotná prostituce nebyla v Německu trestná ani předtím, trestné bylo pouze její organizování, což se vztahovalo i na majitele nočních klubů, kteří tak byli nuceni skrývat tuto činnost například uzavíráním zvláštních nájemních smluv s prostitutkami. Ty směly působit pouze jako samostatné podnikatelky, nikoliv jako zaměstnankyně. V Německu se údajně živí prostitucí kolem 400 tisíc lidí, jejichž roční výdělek je odhadován na 12 mld. DEM (přibližně 215 mld. Kč).

2. Rakousko

2.1 Celková kriminalita, činnost policejních orgánů

Statistická data v oblasti kriminality v Rakousku za celý rok 2001 se nepodařilo získat.

Největší reformu kriminální policie od druhé světové války zahájilo Rakousko v prosinci 2001. V té době byl dokončen projekt vzniku “Spolkového úřadu pro vyšetřování kriminality” (BKA). Úřad složený s téměř 600 pracovníků, kteří patří k nejlepším vyšetřovatelům v zemi a kteří budou působit v šesti odborech, by měl zahájit svou činnost v první polovině roku 2002. Hlavními prioritami nového úřadu jsou ekonomická kriminalita, boj s organizovaným zločinem, pašování drog a ilegální imigrace. Nicméně opoziční socialistická strana (SPÖ) projekt napadla s tím, že jde o přílišnou akumulaci policejních vyšetřovacích a sledovacích složek a že nový BKA postrádá efektivní kontrolu.

V červenci 2001 se v Salcburku sešlo šest ministrů vnitra ze zemí střední Evropy včetně České republiky. Hlavním tématem setkání byla spolupráce na hranicích při boji s mezinárodním organizovaným zločinem. Fórum se soustředilo především na tři oblasti: pašování drog, ilegální imigraci a praní špinavých peněz. Takzvaná Salcburská deklarace předpokládá těsnější kooperaci policejních sborů na hranicích. Rakousko rovněž vyzvalo své sousedy, kandidáty vstupu do Evropské unie, k aplikaci schengenské dohody.

Rakouskou veřejnost vzrušily v roce 2001 případy podvodů s hovězím masem. Při zjištění tzv. nemoci šílených krav (BSE) na jatkách vyšlo totiž najevo, že někteří majitelé jatek dovážejí netestované maso z České republiky, které pak vydávají za tuzemské testované. Kontrolní vzorky pachatelé míchali a zbavovali se visaček z uší zvířat. Kvůli obvinění z podvodu byla doposud uvalena vazba na nejméně jednoho majitele jatek. Případy vyvolaly veřejnou diskusi ohledně způsobu kontroly a testování jatečního masa. Veřejnost i odborníci se vesměs shodují na tom, že kontroloři nesmějí být finančně závislí na majitelích jatek a na místních úřadech, jako je tomu dosud. Kontroly by měla provádět nezávislá potravinová agentura.

V říjnu 2001 v souvislosti s teroristickými útoky v New Yorku a Washingtonu navrhla rakouská vláda zavedení nových právních kvalifikací trestné činnosti. Mezi nově zaváděnými trestnými činy by tak měla být “příprava a financování terorismu” a “členství v teroristických organizacích”. Úřady budou moci zabavit jmění podezřelých teroristických organizací a prověřit osoby, které figurují v bankovních operacích. Směnárny budou podle vládního návrhu podléhat bankovnímu dohledu a budou nuceny mnohem více odkrýt majetkové a personální údaje.

2.2 Organizovaný zločin

Rakouští ministři spravedlnosti a financí oznámili v říjnu 2002 návrh nového zákona proti praní špinavých peněz, když dosavadní systém kontroly bankovní regulace označili za málo účinný. Zákon by měl přiblížit legislativu podmínkám v Evropské unii. Jednou z novinek je například povinnost bank oznámit úřadům do čtrnácti dnů, zda spravují konta osob podezřelých z praní špinavých peněz.

V červnu 2002 uzavřel rakouský speciální tým kriminalistů „Cassandra“ případ mezinárodní kriminální organizace zaměřené na nelegální obchod a pašování narkotik. Po dvou letech práce bylo zadrženo devětadvacet pachatelů, mj. z Turecka a Německa. Ve vazbě skončil i turecký občan (47 let), který je považován za vůdce celé organizované skupiny. Zadržení jsou podezřelí z převážení heroinu a kokainu z Turecka po tzv. balkánské trase do Rakouska a Nizozemska. Kromě toho jsou podezřelí i z těžkých ublížení na zdraví, padělání dokumentů a z podílu na nelegální migraci.

V říjnu 2001 byla rakouskou policií odhalena dosud pravděpodobně nejrozsáhlejší organizace provádějící obchod s ilegálními imigranty a působící na rakouském území. Organizovaná kriminální skupina, tvořená převážně osobami čínské národnosti, je podezřelá z propašování až 1600 osob z Číny přes Maďarsko, Slovensko a Českou republiku do Rakouska. Celkový zisk uvedené skupiny se odhaduje na více než 10 mil. USD. Podle informací zveřejněných rakouskými policejními orgány byly veškeré akce uvedené kriminální skupiny vždy velmi podrobně naplánovány a precizně prováděny. Skupina zajišťovala vysokou efektivitu kriminální činnosti specializací jednotlivých členů. Někteří členové působili jako řidiči, jiní přebírali běžence na parkovišti, další kontrolovali ubytování. Skupina zajišťovala pro běžence výrobu falešných dokumentů, nakupovala letenky a objednávala taxi z letiště. Po skončení akce (přechodu do Rakouska) byly uprchlíkům falešné pasy odebrány, aby mohly být znovu použity.

3. Polsko

3.1 Celková kriminalita, činnost bezpečnostních orgánů

Podle statistiky kriminality zveřejněné na webových stránkách polského ministerstva vnitra bylo v roce 2001 spácháno celkem 1.107.073 trestných činů. To představuje oproti minulému roku pokles o 2,3 %. Polské ministerstvo vnitra se domnívá, že tato statistická data by mohla naznačovat postupné zastavení nárůstu kriminality. Ve veřejných sdělovacích prostředcích byly dokonce zveřejněny názory, že by se mohlo jednat o počátek zvratu ve vývoji kriminality v Polsku. V roce 2001 došlo oproti minulému roku k poklesu počtu trestných činů proti životu a zdraví, k podobnému poklesu došlo i v případě trestných činů proti majetku, což vyjadřuje v procentuálním vyjádření pokles o 3.9 %. V oblasti majetkové kriminality můžeme sledovat pozitivní trendy především v počtu případů krádeží vloupáním (pokles o 10,7 %) ale i u kapesních krádeží (pokles o 9.6 %). Výraznou změnou oproti roku 2000 je počet krádeží motorových vozidel. Došlo ke snížení počtu případů o 12,6 %. Rok 2001 byl tak svědkem již druhého poklesu tohoto druhu trestné činnosti v řadě (po 5 % snížení v roce 2000).

Rok 2001 znamenal navázání na výrazný růstový trend v úspěšnosti odhalování drogových a hospodářských deliktů z roku minulého. Policie odhalila celkově o 48,8 % více drogových trestných činů (nárůst z 19.649 na 29.230). Zlikvidováno bylo 12 laboratoří na výrobu syntetických drog.

Oproti minulému roku bylo odhaleno o 22,9 % více hospodářských trestných činů. Kategorie hospodářských trestných činů zahrnuje velmi důležité korupční delikty (nárůst o 22,7 %), hospodářské podvody (nárůst o 20,9 %), porušování předpisů o obchodních značkách a autorských práv (nárůst o 90,5 %).

Celková objasněnost trestné činnosti dosáhla v roce 2001 dosud nejvyšších hodnot. V oblasti trestných činů je to 42,8 %, což je o 0,5 % více než v minulém roce. Pokud budeme uvažovat veškeré delikty řešené policií, dojdeme k číslu 53,8 %.

Ministerstvo vnitra Polské republiky a vedení polské policie zahájilo v únoru 2001 program nazvaný „17 x 5“. Ten spočívá v tom, že v sedmnácti největších městech se policie zaměří na pět oblastí trestné činnosti: krádeže automobilů, vloupání do bytů a domů, loupežná přepadení, vydírání a násilí. Dle dlouhodobých statistik popisujících celkovou kriminalitu na území Polska se totiž 80 % těchto činů odehrává právě ve velkých městech. Například krádeže aut jsou nejčastější ve Varšavě, Gdaňsku, Gdyni, Sopotech, Krakově a v Poznani. Objasněnost těchto trestných činů je přitom dlouhodobě velmi nízká. Ve Varšavě se vrátí svým majitelům jen deset ze stovky ukradených aut. Od programu „17 x 5“ si polské bezpečnostní orgány slibují zvýšení objasněnosti a samozřejmě také následný pokles uvedených druhů kriminality. Součástí tohoto programu bude monitorování výskytu trestné činnosti dle výše uvedených oblastí a následné operativní přesunování policejních hlídek z klidnějších městských částí do těch, kde dochází k většímu výskytu trestné činnosti. Polské ministerstvo vnitra předpokládá, že na základě uvedeného opatření by mohlo dojít ke snížení kriminality zhruba o 5 %. Předpokládané zvýšení objasněnosti trestné činnosti nebylo zveřejněno.

Na základě nově přijatého zákona o boji proti legalizaci výnosů pocházejících z trestné činnosti začaly polské finanční úřady v červnu 2001 prověřovat podezřelé finanční transakce, které signalizují možnost výskytu tohoto jevu. Středem zájmu třiceti speciálních finančních inspektorů jsou banky, brokerské domy, investiční společnosti, pojišťovny, penzijní fondy, poštovní úřady, notářství, kasina a směnárny. Podle generálního inspektora finančního úřadu budou inspektoři zpočátku prověřovat pouze podezřelé případy, ale od dubna 2002 se předpokládá, že se začnou zajímat o všechny finanční operace nad 10 000 EUR (přibližně
330 000 Kč). V případě, že se podezření z praní špinavých peněz potvrdí, budou finanční inspektoři předávat zjištěné případy policejnímu útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Podle zveřejněných odhadů je v Polsku ročně legalizována částka ve výši několik set milionů dolarů pocházejících z trestné činnosti.

Premiér Jerzy Buzek v srpnu 2001 odvolal z funkce ministra spravedlnosti Lecha Kaczynského. Kaczynski, který byl současně generálním prokurátorem, se dostal do ostrého střetu s polským Úřadem na ochranu ústavy (UOP, polská civilní zpravodajská služba) poté, co prokuratura vzala do vazby vysokého důstojníka kontrarozvědky. Ten byl podezřelý z toho, že bránil vyšetřování údajného podvodu v obchodní firmě. Premiér i tajná služba se postavili za zatčeného důstojníka.3)

V říjnu 2001 nečekaně a bez uvedení konkrétních důvodů rezignoval na svou funkci polský policejní prezident Jan Michna, který byl do této funkce jmenován v roce 1998. Michna zavedl u policie několik reforem. Mimo jiné i zcela nový systém odměňování, který poměrně výrazně finančně zvýhodňuje nadprůměrně pracující policisty. Vytvořil také zvláštní odbor pro vyšetřování trestných činů policistů.

Podle průzkumu veřejného mínění, provedeného v srpnu 2001, důvěřovalo policii 54 % Poláků, což je zdaleka nejlepší číslo od počátku 90. let.

3.2 Organizovaný zločin

Nejrozšířenější organizovanou trestnou činnosti bylo v Polsku i v roce 2001 pašování lihu a následná výroba falešné vodky. Tento druh organizované trestné činnosti je nejvýznamnější již od počátku 90. let. Dle zveřejněných informací představoval v letech 2000 a 2001 zisk pěti největších kriminálních skupin zabývajících se touto trestnou činností přibližně sto mil. PLZ (cca 1 mld. Kč). Stoprocentní alkohol je nejčastěji nakupován v Holandsku, Německu a ve Švýcarsku (20 Kč za litr). Odtud je v cisternách za pomoci zkorumpovaných celníků a falešných celních dokladů pašován do Polska. Odhaduje se, že v roce 2001 pocházela každá třetí láhev vodky, prodaná v Polsku, od nelegálních výrobců. Polská policie se domnívá, že nejefektivnějším krokem v boji proti pašování lihu a výrobě falešné vodky by bylo snížení cla, které v roce 2001 tvořilo 80 % ceny jedné láhve.

V průběhu roku 2001 se na polsko-ruské hranici v okolí Kaliningradu uskutečnila operace „Hranice-2001“, do které se zapojili pohraničníci a policisté z obou stran. Akce zaměřená na organizovaný zločin - zejména na pašování zbraní, drog a na ilegální migraci - odhalila šest skupin, které se dopustily více než dvou set trestných činů. Kromě značného množství nelegálně vlastněných lehkých střelných zbraní a munice bylo během uvedené operace zabaveno také osmnáct dělostřeleckých zbraní.

Polské policii se v roce 2001 podařilo odhalit osm laboratoří na výrobu amfetaminu. Například v červenci 2001 byla odhalena laboratoř na výrobu amfetaminu nedaleko Wegrowa na východě Polska. Tato laboratoř dokázala vyrobit kolem deseti kilogramů drogy za čtyřiadvacet hodin.

Polská policie zveřejnila odhady, podle kterých byl v Polsku během prvních šesti měsíců roku 2001 vyroben amfetamin v celkové hodnotě 500 mil. PLZ (cca 5 mld. Kč).

Odbor pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřoval v roce 2001 také rozsáhlý případ korupce na ministerstvu národní obrany. Dle zveřejněných informací byla do tohoto korupčního případu zapletena také největší polská pojišťovna Zycie. Případ souvisel s výběrovým řízením na modernizaci vojenských letounů Su-22. Podle prokuratury byly z pojišťovny převedeny na konta některých úředníků ve Spojených státech, Londýně a v Německu částky ve výši 1 mil. USD a desítek tisíc GBP.

4. Slovensko

4.1 Celková kriminalita, činnost bezpečnostních orgánů

V roce 2001 došlo na Slovensku k mírného vzestupu zjištěné trestné činnosti. Celkový počet evidovaných trestných činů vzrostl o 4,8 % (z 88.817 na 93.053). Podařilo se však udržet poměrně vysokou objasněnost trestné činnosti (vzestup z 53 % na 54,6 %). Došlo k nárůstu počtu zjištěných násilných trestných činů (o 7,4 % více než v roce předchozím), zejména loupeží. Naopak došlo k poklesu případů vražd, a to o 9,8 %. Přes celkový pokles mravnostní kriminality (o 3,4 %) narostl počet trestných činů znásilnění (o 31 %).

Kriminální situaci a přijímání protikriminálních opatření ovlivnila na Slovensku v roce 2001 řada skutečností. Jednou z těch nejvýznamnějších byl bezprecedentní teroristický útok na USA. Atentát na WTO však neovlivnil negativně plnění původně naplánovaných opatření. Tak jako ve většině evropských zemí došlo v důsledku událostí v USA především k zvýšení ochrany strategických objektů. V září 2001 dále došlo k projednání návrhu Resortního systému řízení v krizových situacích vyvolaných teroristickými útoky, tzv. protiteroristického krizového řízení. Jeho účelem je stanovit jednotný postup složek ministerstva vnitra při řešení možných krizových situací vyvolaných teroristickými útoky, a to v souladu s Koncepcí bezpečnostního systému Slovenské republiky.

Podle dokumentů zveřejněných na serveru slovenského ministerstva vnitra patřilo k nejvýznamnějším počinům v oblasti boje proti závažné hospodářské trestné činnosti především výraznější personální posílení struktur úřadu finanční policie a rovněž zabezpečení informačních toků tohoto úřadu.

V roce 2001 se taktéž přikročilo k expertním rokováním s policejními orgány České republiky, Maďarska, Polska a Rakouska o vybudování společných konzultačních center. Jednání o této otázce bude pokračovat i v roce 2002.

V září 2001 byl schválen projekt KOMAT (počítačový systém pro vytváření identikitu a jeho elektronického upravování pomocí programu PHANTOMAS). Jeho zavádění do praxe by mělo být započato v letošním roce.

Byly učiněny rovněž kroky v oblasti odborné přípravy policistů. Pod patronací Akadémie PZ, Transparency International a FBI se uskutečnily tzv. vyšetřovatelské dny, při kterých se věnovala pozornost především otázkám trestné činnosti související s kapitálovým trhem, praním špinavých peněz a korupcí.

K základním cílům ministerstva vnitra v bezpečnostní oblasti patří podle údajů zveřejněných na stránkách MV SR především:

Nejméně trestných činů bylo spácháno v okolí Trenčína, v okresech Ilava, Bánovce nad Bebravou a Partizánské, kde připadá na 100 obyvatel 0,6 až 0,8 trestného činu. Tradičně nejhorší je situace v Bratislavě (7,7). Za jedenáct měsíců roku 2001 bylo v hlavním městě zavražděno patnáct lidí, zatímco v celém okrese Nitra deset.

Podle inspekce ministerstva vnitra bylo během první poloviny roku 2001 podáno úřadem vyšetřování 142 návrhů na trestní stíhání 154 policistů za spáchání 186 trestných činů. Pro srovnání: za celý předchozí rok bylo stíháno 176 policistů, z toho 25 velitelů. Policisté se nejčastěji dopouštěli trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele, ublížení na zdraví a přijetí úplatku. Velká část trestné činnosti policistů však dle názoru slovenských sdělovacích prostředků zůstává i nadále neodhalena.

V polovině roku 2001 začaly výbory slovenského parlamentu projednávat rozsáhlou novelu trestního zákona, která přináší některé novinky:

- na základě smlouvy s Vatikánem umožní odmítnout výpověď z důvodů zpovědního tajemství,

- zvyšuje trestní sazbu za korupci,

- zavádí nové druhy trestné činnosti, jako např. podvody s platebními a telefonními kartami,

- hranice škody pro trestní stíhání se snižuje na 4400 Sk.

Koncem roku provedl Statistický úřad SR na objednávku Sdružení soudců SR průzkum zkušeností obyvatel s korupcí na soudech. Vyplynulo z něj, že nejvyšší úplatky se pohybují ve výši 50 000 až 100 000 Sk, v průměru 5000 do 10 000 Sk. Více než 10 % dotázaných se s korupcí setkalo na okresních soudech, více než 3 % na krajských soudech a necelé 1 % na Nejvyšším soudu.

4.2 Organizovaný zločin

Jedním z významných úspěchů slovenské policie v boji proti organizované kriminalitě bylo odhalení pachatelů série loupežných přepadení peněžních ústavů. Jednalo se o organizovanou skupinu, složenou z osob maďarské a slovenské národnosti.

Jednou z nejvýnosnějších činností organizovaného zločinu na Slovensku byla nelegální výroba alkoholických nápojů z nezdaněného lihu. Podle odhadů přijde státní pokladna kvůli těmto podvodům ročně o 1,6 mld. Sk na spotřební dani a DPH. Zhruba 30 % veškerých alkoholických nápojů (zejména lihovin a destilátů), které se ročně prodají na území Slovenské republiky, je vyrobeno nelegálně a tudíž není řádně zdaněno.

V roce 2001 začal na Slovensku platit nový zákon o ochraně před legalizací výnosů pocházejících z trestné činnosti. Podle tohoto zákona se snížila hranice sumy pro ohlášení podezření z trestného činu na 100 000 Sk, přičemž podezřelé finanční transakce lze pozdržet o čtyřiadvacet hodin. Ačkoli legalizace příjmů z trestné činnosti zatím dle dlouhodobých statistik Slovenskou republiku příliš neohrožuje (3 %4) z celkové ekonomické kriminality), slovenské úřady předpokládají v této oblasti výrazný nárůst. Již nyní například albánská mafie investuje zisky z prodeje drog do tamních pizzerií, restaurací a nočních barů. Vyšetřování komplikuje skutečnost, že stále více podezřelých peněžních toků ze Slovenska končí v nezachytitelných sférách „daňových rájů“.

Koncem roku 2001 oznámilo vedení policejního prezidia sloučení kriminální policie, finanční policie a Národní protidrogové jednotky do jednoho útvaru. Změny mají zefektivnit boj proti organizovanému zločinu. Podle návrhu sice všechny složky budou existovat i nadále, ale nebudou mít vlastní úřadovny, jako je tomu dosud. Společný útvar bude rozdělen na tři složky - výkonnou, zabezpečovací a koordinační. Příčinou sloučení je skutečnost, že jedním podezřelým se často zabývalo hned několik útvarů současně, ovšem navzájem se o svých výsledcích vzájemně neinformovaly.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh ohledně zřízení funkce „zvláštního prokurátora“, jehož činnost by měla být zaměřena na potírání korupce, praní špinavých peněz a organizovaného zločinu. Slováci přitom vycházeli ze zkušeností Itálie a Španělska, kde se tento institut již osvědčil. „Speciální prokurátor“ má mít zvláštní pravomoci a generálnímu prokurátorovi by podléhal jen částečně. Nemusel by například poslouchat jeho pokyny a naopak by mohl vstupovat do předpřípravného řízení. To se dnes v korupčních aférách neděje, takže lze ještě na počátku případ zaretušovat.

5. Maďarsko

5.1 Celková kriminalita, činnost bezpečnostních orgánů

Statistická data o celkové kriminalitě za rok 2001 se nepodařilo získat. Zveřejněny byly dosud pouze údaje zachycující první pololetí roku 2001.

Z těchto údajů vyplývá, že maďarská policie odhalila v prvním pololetí roku 2001 o 2 % více trestných činů (224 000) než za stejné období roku 2000 (119 000). Tradičně nejvyšší byla kriminalita v Budapešti, kde na každých 100 obyvatel připadá spáchání 3,1 trestného činu. Kriminalita se zvýšila ve městech Gyor, Szolnok a Tolna, naopak poklesla v okrese Komárno. Ačkoli kriminalita v celkových číslech vzrostla, u některých druhů trestné činnosti (krádeže aut, krádeže vloupáním, loupežná přepadení a vraždy) došlo k poklesu nebo ke stagnaci. Policie byla ve srovnání s rokem 2000 daleko úspěšnější, zejména v potírání pašeráctví, kdy ve vězení skončilo o 1000 pašeráků více. Mnohem lepší výsledky při odhalování trestné činnosti měla policie při odhalování nelegálních obchodů s narkotiky, kdy se jí podařilo ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 odhalit a vyšetřit téměř o 17 % více trestných činů souvisejících s touto trestnou činností.

Maďarský parlament ukončil v listopadu 2001 debatu k návrhu novely trestního zákona, která má mj. přinést efektivnější kroky v boji s organizovaným zločinem. Zákon obsahuje zdvojnásobení trestních sazeb za trestné činy spáchané organizovaným zločinem. Dalším novým ustanovením je možnost udělování přísnějších pokut za uzavírání obchodů, při nichž firma poruší zákon způsobem, který přinese této firmě výhodu. V nejzávažnějších případech bude možno firmu zrušit. Novela stanoví nově i trestný čin vandalismu na hřbitovech, archeologických místech a duchovních a náboženských objektech. Pachatelé mohou být odsouzeni až na tři roky nepodmíněně.

V roce 2001 zařadila Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Maďarsko na listinu zemí, které nedostatečně spolupracují na mezinárodní úrovni při potírání praní špinavých peněz. Maďarsko se tak dostalo v této oblasti na úroveň např. Egypta, Indonésie, Libanonu či Ruska. OECD tvrdí, že „vyprat“ peníze z šedé ekonomiky a z trestné činnosti lze v Maďarsku poměrně snadno. Kdokoli si může otevřít bankovní účet, aniž uvede své jméno, a nikdo se ho ani neptá, odkud a z čeho peníze pocházejí. Na „černou listinu“ v oblasti praní špinavých peněz zařadila Maďarsko i organizace nejbohatších zemí světa G7. Maďarská vláda po kritice vydala vládní nařízení, které stanoví od roku 2002 povinnost zakládání nových účtů na jméno a majitelé již existujících kont musí doložit původ prostředků na nich uložených.

5.2 Organizovaný zločin

Počet případů organizované kriminality v první polovině roku 2001 dosáhl čtyřnásobku srovnatelného období roku 2000. Nárůst byl zaznamenán zejména v oblasti obchodů s narkotiky a korupce. Počet vražd v rámci organizovaného zločinu se oproti roku 2000 nezměnil. Podle informací zveřejněných maďarskou policií došlo k mírnému poklesu počtu organizovaných kriminálních skupin působících v zemi. V každém kraji existují jedna až dvě skupiny, v hlavním městě několik desítek. Počet členů těchto kriminálních organizovaných skupin se vesměs pohybuje od deseti do padesáti. Existuje však i několik kriminálních organizací, které mají více než sto členů.

Největší skupiny organizovaného zločinu mají často své centrály v zahraničí. Jejich odhalování komplikuje skutečnost, že jejich šéfové mají často kontakty na vysoce postavené představitele státu a společnosti. Například v případu vyšetřování činnosti kriminální skupiny v Szekesféherváru bylo zatčeno i několik zkorumpovaných policejních důstojníků, prokurátorů a soudců. V srpnu 2001 byli v Budapešti zatčeni tři vysocí státní úředníci podezřelí z korupce. Za úplatky ve výši několika milionů forintů, poskytnuté kriminálními organizacemi, vydávali migrační povolení cizincům, kteří na jeho vydání ze zákona neměli nárok. Kromě uplácení státních úředníků financují zločinecké organizace v Maďarsku také humanitární a dobročinné akce.

Maďarské státní orgány provedly v roce 2001 v době konání Grand Prix vozů formule 1 experiment, jehož cílem bylo dostat pod kontrolu organizovanou prostituci v zemi. Experiment spočíval v tom, že na dobu tří dnů, kdy probíhaly závody, byla v okolí závodiště zlegalizována prostituce. Na velkou cenu totiž přijíždějí každoročně stovky cizinců kvůli sexuální turistice a policie nikdy nebyla schopna kontrolovat situaci.


1) Díky dokonale zvládnuté technice padělání fluorescenčních bezpečnostních proužků je údajně nelze rozeznat ani pod ultrafialovým světlem. Na konci dubna 2001 zabavila bulharská policie při razii značné množství falešných peněz (včetně německých marek) a pasů. Tiskové matrice se však policii nepodařilo zajistit.

2) Vzorek moči 49letého pracovníka, jehož jméno nebylo zveřejněno, ukázal úroveň radiace stonásobně vyšší než je limit. Stejný nález byl zjištěn u jeho přítelkyně a její dcery, vysokou radiaci vykazovala některá místa v jejich domácnostech.

3) Nelze vyloučit, že popsaná roztržka by mohla spíše souviset s mocenskými spory o budoucí podobu polské civilní zpravodajské služby než s konkrétním kriminálním případem. Zejména opozice totiž již od poloviny roku 2001 žádá její rozdělení na dvě samostatné instituce - rozvědku a kontrarozvědku.

4) Není však zcela jisté, zda je odhalena veškerá činnost směřující na území Slovenské republiky k legalizaci zisků pocházejících z trestné činnosti.

»zpět obsah