Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2001
(ve srovnání s rokem 2000)


zpět obsah

2. Trestná činnost, vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti a bezpečnostních rizik
2.1. Základní údaje o trestné činnosti

2.1.1. Územní rozložení kriminality. Teritoriální rozdíly.

Základní údaje ČR v roce 2001:

Rozloha v km2: 78 866
Počet obyvatel: 10 266 546


Hustota obyvatelstva v ČR:
130 osob/km2


Nezaměstnanost: 9 %
mapka: Celková kriminalita v ČR v roce 2001

mapka: Celková kriminalita v ČR v roce 2001 dle nápadu na 10 tisíc obyvatel
Legenda orientačních mapek: intenzita šedi je přímo úměrná velikosti nápadu trestné činnosti příslušném kraji, tedy nejvyšší intenzita odpovídá nejvyššímu nápadu trestné činnosti.

Pořadí krajů5) podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality se nezměnilo, na prvních třech místech zůstává hl. m. Praha, Severomoravský a Jihomoravský kraj, a to i přes to, že byl v těchto krajích zaznamenán nejvýraznější pokles počtu zjištěných trestných činů, zejména pak v hl.m. Praze.

Pořadí krajů v počtu zjištěných trestných činů na 10. 000 obyvatel je rozdílné od pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů (s výjimkou hl. m. Prahy). Nejzatíženějším územím v počtu zjištěných trestných činů na 10. 000 obyvatel je hl. m. Praha, Středočeský a Severočeský kraj. Jihočeský kraj, kde je tradičně evidován nejnižší počet zjištěných trestných činů, je v přepočtu na 10. 000 obyvatel na 6. místě, na posledním 8. místě je kraj Východočeský, kraj Severomoravský je na 5. místě (2. místo v počtu zjištěných trestných činů) v rámci krajů ČR.

Na území hl. m. Prahy bylo evidováno PČR celkem 99. 966 zjištěných trestných činů, tzn. 28 % všech zjištěných trestných činů na území ČR. Přes poměrně výrazný pokles počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality (v absolutních číslech nejvyšší v rámci krajů ČR; pokles se promítl i v počtu zjištěných trestných činů na 10. 000 obyvatel, a to o 5,8 %), a to již druhým rokem, zůstává problémem, vedle hospodářské kriminality, násilná kriminalita, zejména vraždy a loupeže, krádeže prosté a problematika drog. Vývoj kriminality na území hl. m. Prahy je dán specifickou situací typickou i pro další velkoměstské aglomerace - vysoká hustota obyvatelstva, rozsáhlá sídlištní zástavba, anonymita občanů, vysoký počet obchodů, institucí, koncentrace potencionálních kriminálních živlů apod.

Nedošlo zde k podstatnému růstu počtu zjištěných trestných činů sledovaných kategorií, s výjimkou například výrazného růstu počtu trestných činů porušování autorského práva (+631,9 % znamená nejvyšší a jediný růst v rámci krajů ČR), úvěrového podvodu (+133,8 %) a vražd (+18,4 %). Pražští policisté zaznamenali i pokles počtu zjištěných trestných činů majetkové kriminality. Přesto, že došlo i k určitému poklesu počtu zjištěných krádeží aut, je zde tento počet (9. 238 tr.č.) několikanásobně vyšší než v ostatních krajích, kde se pohybuje od 3. 315 tr.č. (Severočeský kraj) do 635 tr.č (Jihočeský kraj). Přes pokles zůstávají problémem i krádeže věcí z aut, kde je rovněž zjištěný počet (24. 308) několikanásobně vyšší než v ostatních krajích, to se týká i trestných činů loupeže (Praha se podílí na loupežích v rámci krajů ČR 35 %), nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů a kuplířství. Naopak je zde evidován PČR nejnižší počet zjištěných trestných činů nebezpečného vyhrožování (207 tr.č.) v rámci krajů ČR.

Také v dalších krajích - Severomoravském a Jihomoravském, kde je dlouhodobě evidován vysoký počet zjištěných trestných činů celkové kriminality, došlo k jejich poklesu. Problémem zde zůstává násilná kriminalita, je zde evidován (v rámci krajů ČR) nejvyšší počet trestných činů nebezpečného vyhrožování a vydírání, patří mezi kraje s nejvyšším počtem zjištěných trestných činů úvěrového podvodu. Jihomoravský kraj patří spolu s Prahou mezi jediné kraje, kde došlo k růstu hospodářské kriminality. Násilná kriminalita zůstává problémem v kraji Severočeském a kraji Středočeském, kde došlo v rámci krajů ČR k jejímu nejvyššímu růstu, nejvyšší růst se týkal i zjištěných trestných činů vloupání do rodinných domků, na druhém místě je v evidovaných trestných činech nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů.

Diskutovanou otázkou je vztah mezi vývojem kriminality a mírou nezaměstnanosti. Údaje tento vztah zatím nepotvrzují (viz tabulková část - Srovnání počtu zjištěných tr.č. na 10 tis. obyvatel a míry nezaměstnanosti v roce 2001).

Podrobněji o vývoji kriminality, specifikách, rizikových faktorech v příslušném kraji a zde přijímaných opatřeních - bezpečnostních akcích, posilování hlídkové a obchůzkové služby apod. část druhá Zprávy - Vnitřní bezpečnostní situace v krajích ČR v roce 2001. 

Podrobnější údaje viz tabulky a mapky č. 5-18)

Vývoj kriminality z hlediska vyšších územních samosprávných celků :6)

Vývoj kriminality z hlediska vyšších územních samosprávných celků je v policejních statistikách sledován od roku 2001, není možné srovnání s předešlým rokem, nově je specifikována rozloha, hustota obyvatel, míra nezaměstnanosti, věkové složení apod. Skutečnost, že území hl.m. Prahy a kraje Středočeského zůstaly územně shodně vymezeny, posouvá Středočeský kraj na druhé místo v počtu zjištěných trestných činů i dle počtu zjištěných trestných činů na 10. 000 obyvatel. Směrodatnější se proto v tomto srovnání jeví přepočet na 10 tis. obyvatel.

Nejvyšší počet trestných činů je charakteristický pro hl. m. Prahu, s odstupem následují kraje Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský, problematický je kraj Ústecký. Nejnižší kriminalitou je zatížena Vysočina, kraj Karlovarský a Pardubický. Po přepočtu kriminality na 10 tis. obyvatel následuje po hl. m. Praze (846 tr. č.) a Středočeském kraji (369 tr. č.) kraj Ústecký (357 tr. č.), na posledních místech stupnice je Vysočina (162 tr. č.), kraj Zlínský (207 tr. č.) a Pardubický (209 tr. č.). Rozdílné pořadí z hlediska absolutního počtu trestných činů a trestných činů v přepočtu na 10 tis. obyvatel se projevuje zejména u Karlovarského kraje (13. místo v počtu zjištěných trestných činů, ovšem 5. místo v přepočtu na 10 tis. obyvatel). Podrobnější členění z hlediska vyšších územních samosprávných celků tedy zachovává stejné počty trestných činů v hl. m. Praze a Středočeském kraji (pouze tyto dva jsou územně shodně vymezeny), Středočeský kraj je tak druhým nejzatíženějším vyšším územním samosprávným celkem, zatímco členění na původní kraje (členění viz pozn. č.1) ho řadí na páté místo.

Vysoké objasněnosti dosahuje spolu s krajem Královéhradeckým (61,2 %) také kraj Olomoucký (60,1 %) a Vysočina (58,5 %). Nejnižší objasněnost je charakteristická pro Prahu (29,1 %) a Středočeský kraj (44,2 %). V ostatních územních samosprávných celcích se objasněnost pohybuje v rozmezí 50-60 %.

Pokud se týká počtu evidovaných trestných činů některých druhů kriminality, je na prvních místech hl.m. Praha a kraj Středočeský, s výjimkou trestných činů nebezpečného vyhrožování (v obou krajích), kuplířství (ve Středočeském kraji), krádeží vloupáním do chat (na území hl.m. Prahy). S výjimkou těchto krajů se na prvních místech v počtu evidovaných trestných činů vraždy, loupeže, znásilnění, vydírání, vloupání, krádeží aut a věcí z nich řadí kraje Ústecký a Moravskoslezský, do jisté míry kraj Jihomoravský, a to zejména pokud se týká krádeží prostých a krádeží vloupáním do chat (největším problémem jsou ve Středočeském kraji). Ze sledovaných druhů kriminality se na žádném předním místě neobjevují kraje Plzeňský, Pardubický, Zlínský, Liberecký, Královéhradecký a Vysočina.

(Podrobnější údaje viz tabulky č. 56 - 81)


Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
|úvodní stránka |