Bezpečnostní situace
Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2001
(ve srovnání s rokem 2000)
2. Trestná činnost, vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti a bezpečnostních rizik
2.1. Základní údaje o trestné činnosti
Kriminální statistika
- počet zjištěných trestných činů celkové kriminality 358.577 (-8,4 %, -32.892 tr.č.)
- počet zjištěných trestných činů celkové kriminality/10 tis. obyvatel ČR 349 (-32)
- počet stíhaných a vyšetřovaných osob 127.856 (-1,8 %, -2.378)
- počet objasněných trestných činů celkové kriminality 166.827 (-3,1 %, -5.418)
- výše objasněnosti 46,5 % (+2,5 %)
- výše zjištěných škod 55,741.093 tis. Kč (-12,1 %, -7,667.746 tis. Kč), výše zajištěných škod 2,117.844 tis. Kč (+749,7 %, +1,868.590 tis. Kč), tj. 3,8 % (v roce 2000 0,4 %) škod zjištěných
Soudní statistika
- počet obžalovaných osob 84.855 (-1,4 %, -1.219)
- počet pravomocně odsouzených osob 60.180 (-4,8 %, -3.031)
- počet trestných činů odsouzených osob 82.500 (-4,1 %, -3.531)
Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.
V úvodu této kapitoly jsou zveřejněny pouze základní ukazatele související se zjištěnou celkovou trestnou činností a s výraznějšími změnami, ke kterým u sledovaných kategorií došlo. V příslušných podkapitolách je problematika dále rozpracována. Údaje uvedené ve Zprávě se vztahují, není-li uvedeno jinak, k roku 2001. Další informace vztahující se zejména k opatřením jsou aktuální ke dni 28. února 2002.
- Počet Policií ČR (dále jen PČR) zjištěných trestných činů poklesl3). Z dlouhodobého hlediska došlo k určitému pozitivnímu vývoji co do počtu PČR evidovaných trestných činů, jejichž stagnace či mírný pokles byl zaznamenán již v předešlých dvou letech. Svého vrcholu dosáhl počet evidovaných trestných činů v roce 1999. V roce 2001 byl evidován nejnižší počet zjištěných trestných činů a nejvyšší objasněnost od roku 1993. Od roku 1993 byl nejnižší počet zjištěných trestných činů PČR evidován rovněž u majetkové kriminality, krádeží vloupáním, krádeží prostých, krádeží motorových vozidel dvoustopých, trestných činů vražd i úmyslného ublížení na zdraví.
- Pohled na vývoj kriminality významně korigují sociologické výzkumy zaměřené zejména na viktimizaci a obavy občanů z kriminality. Dle údajů vycházejících z šetření „Bezpečnostní rizika 1999“ a „Kontinuální výzkum viktimizace a pocitu bezpečí občanů 2000 - 2002“ (J. Buriánek, UNIVERSITAS, grant MV ČR - dále jen „Výzkumné šetření“) bylo během kalendářního roku 2001 23 % dotázaných občanů přímo postiženo trestným činem, za rok 2000 to bylo 25 %, za rok 1999 24 % a za rok 1998 19 % - k poklesu tedy došlo poprvé od roku 1998. Dle údajů z tohoto výzkumu „61 % postižených nahlásilo v roce 2000 záležitost Policii ČR, dle údajů za rok 2001 tak učinilo 56 % dotázaných“.
- Vývoj kriminality zůstává podstatně ovlivněn kriminalitou na území hl. m. Prahy, na které dlouhodobě připadá 28 % všech zjištěných trestných činů na území ČR, a to i přes to, že zde je evidován již druhým rokem nejvyšší pokles zjištěné trestné činnosti v rámci krajů ČR.
- Pokles počtu zjištěných trestných činů provázel pokles počtu objasněných trestných činů, procento objasněnosti (podíl počtu objasněných trestných činů na celkem zjištěných trestných činech) se zvýšilo, přičemž je třeba mít na zřeteli, že objasněnost majetkové kriminality dosahuje míry kolem 26 %, objasněnost násilné 80 %, mravnostní a hospodářské kriminality více než 90 %. Rovněž objasněnost je ovlivněna situací na území hl.m. Prahy, kde je sice evidován 3. nejvyšší růst objasněnosti v rámci krajů ČR; pouze na území hl.m. Prahy nedosahuje 30 %, ve Středočeském kraji dosahuje necelých 45 %, v ostatních krajích se pohybuje dokonce od 53 % do 59 %.
- Zjištěné škody klesly, a to i u hospodářské kriminality, jejíž podíl na celkové výši škod je 79,2 % (v roce 1999 59,2 %; v roce 2000 80,1 % - ovšem s výrazným podílem dvou zjištěných případů - Agrobanka a Komerční banka, a.s. v souvislosti s poskytováním dokumentárních akreditivů společnosti B.C.I. Trainding GmbH, bez těchto dvou případů by podíl na celkových škodách dosáhl výše 58,7 %). Výrazně vzrostly zajištěné škody (celková částka zajištěných hodnot, které pocházejí z trestné činnosti nebo byly použity jako předmět ke spáchání trestné činnosti, případně byly v důsledku trestné činnosti nabyty a dále ty, které byly zajištěny na úhradu způsobené škody) na částku vyšší než dvě miliardy Kč (+749,7 %), téměř dvě miliardy Kč byly zajištěny v rámci hospodářské kriminality. Podíl zjištěných škod majetkové kriminality na škodách celkové kriminality je téměř na stejné úrovni jako v roce 2000, tj. 18,4 % (v roce 1999 34,8 %).
-
Pokles počtu zjištěných trestných činů byl evidován u majetkové (-10 %, - 28.398 tr.č.) a hospodářské (-6,3 %, -2.370 tr.č.) kriminality; stagnovaly počty zjištěných trestných činů u násilné (-1,3 %, -287 tr. č.) a mravnostní (+5,3 %, +99 tr. č.) kriminality. Podíl jednotlivých druhů kriminality na celkovém počtu zjištěných trestných činů se výrazně nemění.
- Pokles počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality je provázen výrazným zvýšením evidovaného počtu trestných činů úvěrového podvodu, které na sebe vážou vysoké zjištěné škody. Určitá stagnace počtu zjištěných trestných činů násilné kriminality byla provázena snížením počtu vražd, naopak pokračuje růst počtu trestných činů nebezpečného vyhrožování. Výrazný pokles počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním pokračoval i v roce 2001, rovněž pokračoval mírný pokles počtu zjištěných trestných činů krádeží motorových vozidel dvoustopých, který je evidován od roku 1998, zaznamenán byl i pokračující pokles počtu trestných činů krádeží věcí z automobilů.
- Problémem zůstává trestná činnost mládeže, počet dětí-pachatelů a mladistvých pachatelů trestné činnosti mírně roste, počet trestných činů spáchaných dětmi i mladistvými mírně klesl, vyjma trestných činů násilné kriminality.
- Úřady vyšetřování evidovaly 129.171 (-1,8 %, -2.344) nových trestních věcí. Na jednoho vyšetřovatele připadalo 55,7 spisu (v roce 2000 54,7, 1999 56,5, 1998 54,8). V celkovém počtu vyřízených spisů (127.823, -5.752) se snížil počet věcí vyřízených návrhem na podání obžaloby (72.368, -1.327).4)
- Výsledky v rychlosti a kvalitě vyšetřování se podařilo udržet na úrovni z předcházejícího období, respektive došlo ke zlepšení u obou kategorií. Průměrná délka vyšetřování trestní věci ukončené návrhem na podání obžaloby (dále NPO) se zkrátila na 59,2 dne (v roce 2000 65,6, 1999 65 dní). U věcí skončených NPO do 2 měsíců hodnoty u jednotlivých druhů kriminality se oproti předcházejícím obdobím posunuly - u hospodářské kriminality ze 73,1 % na 89,2 % (v roce 1999 73,3 %), majetkové ze 69,8 % na 73,6 % (v roce 1999 70,1 %) a násilné z 58,3 % na 63 % (v roce 60,4 %). Průměrná délka prověřování (od převzetí trestního oznámení nebo od doručení návrhu policejního orgánu do zahájení trestního stíhání) se jen mírně zkrátila na 14,5 dne.
- Kvalita vyšetřování hodnocená podle podílu trestních věcí vrácených státním zástupcem nebo soudem se zlepšila z 6,1 % na 5,5 %, dlouhodobě je na dobré úrovni. Celkem bylo vráceno státními zástupci a soudy 4.415 (-536) spisů. Nejčastějšími důvody byla formální pochybení vyšetřovatelů, mezery v dokazování a nařízení expertíz.
Opatření zainteresovaných institucí, která směřují přímo k určité oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, jsou součástí příslušné kapitoly. Protože některá opatření jsou zásadní pro celou oblast veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, a také pro ucelenější pohled na politiku vlády v této oblasti, je politice v oblasti vnitřní bezpečnosti věnovaná samostatná kapitola č. 4.
(podrobnější údaje viz tabulka č. 1-4)
