Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v jednotlivých krajích 29) České republiky v roce 2001


zpět obsah

Hlavní město Praha v roce 2001


Zjištěné trestné činy99 966(- 6,6 %)
objasněno trestných činů29 107(+ 4,1 %)
objasněnost v %29,1(+ 3,0 %)
počet tr. činů na 10 tis. obyvatel852 
Nápad trestné činnosti v obvodech
nejvyšší počet tr. činůPraha 420 499
Praha 1 13 366
nejvyšší počet tr. činů na 10 tis. obyvatelPraha 13 818
Praha 2 1 708
nejnižší počet tr. č.Praha 75 423
Praha 86 097
nejvyšší % pokles tr. činnostiPraha 8 - 14,6 %
Praha 9 - 13,3 %

Podíl obvodů na celkové kriminalitě v hl. m. Praze v roce 2001

Podíl obvodů na celkové kriminalitě v hl. m. Praze v roce 2001

Hlavní město Praha zaujímá z pohledu hodnocení bezpečnostní situace v rámci ČR zcela specifické postavení a je ovlivňováno řadou faktorů doprovázejících každodenní chod velkoměstských aglomerací.

Z analýzy bezpečnostní situace nevyplývá, že by vývoj kriminality v Praze byl zásadně odlišný od vývoje v metropolích ostatních postkomunistických zemí. Vedle "klasické" kriminality jsou odhalovány netradiční formy i druhy trestných činů. Nové formy trestné činnosti vykazují znaky určité specializovanosti a organizovanosti. Při páchání trestných činů stoupá brutalita a počet případů páchaných se zbraní. Vzrůstá počet trestných činů páchaných ve spojení či přímé součinnosti s kriminálními živly ze zahraničí a zločin se tak postupně blíží "evropskému západnímu standardu".

Mezi objektivní příčiny, které mají vliv na bezpečnostní situaci v Praze patří zejména vysoká hustota obyvatelstva (představuje 13-40ti násobek ostatních regionů v ČR), charakter hospodářské struktury (velké průmyslové podniky), rozsáhlá obchodní síť, značný počet soukromých podnikatelů, relativně intenzivní stavební činnost, působení ekonomicky silných zahraničních firem, velikost a kvalita infrastruktury (dopravní a energetické sítě), kumulace orgánů státní správy, intenzita cizineckého ruchu, soustředění historických památek a další. Mezi subjektivní příčiny lze zařadit anonymitu pachatelů trestné činnosti, zvláště recidivistů a potencionálních kriminálních živlů, negativní vyhraněnost části mládeže, její nevyužitý volný čas, "častá" příležitost k páchání různých druhů trestné činnosti. Patří sem i vysoká nabídka drog jak na ulicích, tak v různých zábavních centrech, a možnost opatřování prostředků na drogy snadno dostupnou pouliční kriminalitou. Zvláštní kapitolu tvoří ilegální migrace cizinců, tvořících určitou část pachatelů i poškozených.

V rámci České republiky je na území hl. m. Prahy zaznamenáván nejvyšší nápad trestné činnosti. Konkrétní faktory vytvářející výlučnost pražského prostředí se logicky odvozují z výše uvedených skutečností. Počet zjištěných trestných činů v Praze představuje 27,9 % celkového počtu v ČR. Majetková kriminalita představuje 32,3 % z celorepublikového nápadu, z toho krádeže prosté představují dokonce 36,9 %. Naproti tomu podíl hospodářské kriminality činí pouze 19,8 %.

Recidivisté spáchali 44,8 % z celkem objasněných skutků. Nejvíce se z hlediska jednotlivých druhů kriminality podíleli na krádežích vloupáním a krádežích prostých. U této kategorie pachatelů došlo ve srovnání s rokem 2000 k výraznému nárůstu podílu na páchání hospodářské trestné činnosti, na níž se celkově podílejí 31,8 %.

Cizinci spáchali 8,5 % z celkem objasněných deliktů. Vysoký podíl mají na páchání ostatní kriminality (21,3 %), kde jsou to zejména trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí (42,6 %) a nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů (16,2 %). Výraznější podíl mají i na páchání násilné kriminality (13,7 %).

Mládeží bylo spácháno 6,9 % z celkem objasněných skutků. Z jednotlivých druhů kriminality se nejvíce podílela na majetkové kriminalitě (8,6 %), z toho nejvíce krádeží prostých a krádeží věcí z motorových vozidel.

Nápad majetkové kriminality zaznamenal výrazný pokles, objasněnost činila 17,6 %. Poklesl i počet zjištěných krádeží prostých, v jejíž struktuře největší počet trestných činů připadá na krádeže věcí z aut, krádeže motorových vozidel, kapesní krádeže a krádeže v jiných objektech. Dále poklesl počet zjištěných krádeží dvoustopých motorových vozidel (objasněnost činila 4,9 %). Ke krádežím aut dochází nejčasněji v okrajových částech Prahy, v teritoriích s rozsáhlou sídlištní zástavbou. Denně je v hlavním městě Praze odcizeno v průměru 25 motorových vozidel (nejčastěji jsou odcizována vozidla tov. zn. Škoda všech typů a od zahraničních výrobců zn. VW, Peugeot, Opel, Audi, BMW, Fiat, Ford a Renault). Krádeže vozidel jsou v současné době organizovanou tr. činností skupin pachatelů, zejména z řad cizích státních příslušníků (Bulharska a zemí bývalého Sovětského svazu). Poklesl také počet evidovaných krádeží věcí z motorových vozidel (objasněnost činí 7,1 %), přičemž se však stále jedná o nejfrekventovanější trestnou činnost na území hl. města (24,3 % z nápadu celkové kriminality). Touto trestnou činností jsou postiženy jak okrajové části Prahy s velkou sídlištní zástavbou, tak i centrum města. Předmětem zájmu pachatelů této trestné činnosti jsou především věci, které majitelé ponechávají ve vozidlech, autorádia, oděvní součástky, různé jiné věci osobní potřeby i finanční částky. Nejčastějším způsobem provedení vloupání do vozidel je vyháčkování dveří, stažení nebo rozbití okna dveří, u starších typů vozidel otevření větracího okénka. Častým způsobem je rovněž překonání zámku zavazadlového prostoru. Příčiny nápadu jsou jednoznačné. Snadná dostupnost spotřebních věcí, které lze cestou zastaváren, bazarů či vetešnictví rychle a anonymně prodat. Množí se případy, kdy v odložených taškách v opuštěném automobilu jsou nemalé finanční částky. Mládež takto celkem snadno získává finanční prostředky k nákupu drog. V oblasti kapesních krádeží došlo v průběhu roku k opětovnému nárůstu těchto deliktů. Po vyhodnocení situace u této problematiky vedení správy přijalo soubor opatření, který ve svém důsledku přinesl stabilizaci a na konci roku i snížení nápadu těchto trestných činů. Objasněnost této trestné činnosti je 3,6 %. Kapesní krádeže jsou ponejvíce páchány v dopravních špičkách, v době, kdy jsou lidé na cestě do zaměstnání a zpět, ve večerní době pak při cestování za kulturou. Na páchání tohoto druhu kriminality se podílejí zejména organizované skupiny Romů a cizinců, zejména občanů bývalého SSSR a Rumunska, kteří přijíždějí na naše území speciálně za tímto účelem. Značnou část kapesních krádeží provádí zejména osoby mladší 15-ti let (ve sledovaném období 34,6 % z objasněných deliktů), které nejsou nijak postižitelné. Ke snížení nápadu krádeží vloupáním (tento druh kriminality zaznamenal nejvyšší procentuální pokles nápadu) přispívá instalace různých zabezpečovacích zařízení a alarmů. Celkem 231 významných organizací (peněžní ústavy, objekty státní správy, kulturní památky) je napojeno na pult centralizované ochrany správy. Způsoby vlastního provedení vloupání do bytů a rodinných domků zůstávají neměnné. Pachatelé se však zdokonalují na zabezpečovacích zařízeních a učí se, jak je překonat. Nástroje k provedení vloupání (planžety, přípravky na rozlamování zámkových vložek) jsou vyráběny z kvalitnějších materiálů a jsou mnohem přesnější a tak na místě činu po sobě zanechávají minimum použitelných stop pro jejich identifikaci. U krádeží vloupáním do bytů se v mnoha případech jedná o trestnou činnost prováděnou ve spolupachatelství v organizovaných skupinách. Spolupachatelé se většinou z minulosti neznají, ale navazují spolu účelovou známost pro páchání této trestné činnosti. Existují však i skupiny pachatelů, kteří se na tuto trestnou činnost důkladně připravují, mají rozdělené úkoly a to jak při páchání samotného vloupání, tak při následném prodeji odcizených věcí.

Nápad hospodářské trestné činnosti se ve sledovaném období zvýšil. Nejvyšší nárůst zaznamenaly trestné činy porušování autorského práva, a to o 631,9 %, s objasněností 99,8 %. Dále došlo k nárůstu trestných činů podvodu, naopak došlo k mírnému poklesu trestných činů zpronevěry.

V průběhu roku byla odhalena nová forma zneužívání platebních karet, tzv. Libanonská smyčka, kdy pachatel na otvor pro vkládání platebních karet nalepí černý obdélníček z plastu s otvorem, který je totožný s velikostí vstupu pro PK na bankomatu. Na zadní straně obdélníčku je nalepena páska z videokazety, která tvoří smyčku, kterou nasune do otvoru bankomatu. Smyčka je dlouhá tak, aby pojala celou PK. Po vložení uvízne PK ve smyčce, nedostane se do prostoru pro autorizaci karty a nelze ji pokynem na klávesnici vyjmout. Bankomat se tím dostává mimo provoz. V té chvíli přistoupí pachatel k držiteli PK a "poradí", aby opětovně zadal PIN a následně zmáčkl ENTER. Při tomto úkonu vysleduje PIN držitele karty. Bankomat nemůže PK vydat. Pachatel vyčká až držitel odejde reklamovat vadu bankomatu do banky, vyjme obdélníček se smyčkou a PK a se znalostí PIN ji využívá až do jejího zablokování právoplatným držitelem.

Došlo k mírnému poklesu násilné trestné činnosti. Vražd včetně jejich pokusů bylo spácháno 58 a jejich objasněnost činí 75,9 %. U 16 případů bylo 19 obětí z řad cizích státních příslušníků (9 z Ukrajiny, 4 z Číny, 2 z Vietnamu, po jednom z Bulharska, Moldávie, Švýcarska a Velké Británie). V hodnoceném období pak bylo v 15 objasněných případech celkem 16 pachatelů z řad cizinců (6 z Ukrajiny, 3 z Číny, 2 ze Slovenska a po jednom z Vietnamu, Bulharska, Arménie, Makedonie a Itálie). Jako vražedná zbraň byly ve dvaceti případech použity bodné nástroje, v sedmnácti střelná zbraň, v šesti případech byla smrt způsobena udušením z uškrcení a údery tupými předměty, ve čtyřech případech byly použity sečné a řezné nástroje (žiletky, sekáček), ve třech případech farmaka a v jednom případě byla smrt způsobena elektrickým proudem a kysličníkem uhelnatým. Došlo rovněž k poklesu trestných činů loupeže. Příčinu nižšího nápadu (v minulých letech docházelo k nárůstům) lze spatřovat především v zavedení vízové povinnosti pro rusky hovořící cizince. Poklesl počet loupeží při kterých byla způsobena škoda převyšující 500 000,- Kč., jakož i případů loupežných přepadení, při kterých byla prokazatelně použita střelná zbraň. Loupeží, při kterých bylo pachateli použito zbraně či pohrůžky zbraní, bylo spácháno celkem 552 z toho pistole, revolver 245 případů, nůž 204, chemický prostředek (spray) 49, samopal 2, ostatní (pouta, provaz, lepící páska apod.) 52 případů. Z objasněných případů je patrné, že cizinci se podílí na cca 23 % loupeží. Reálný odhad je však takový, že se podílejí na cca 50% této trestné činnosti. Převážně občané z rusky hovořících zemí páchají prakticky všechny druhy loupeží, tj. uliční loupeže, loupeže v obchodech všeho druhu, v bankách, hernách, na taxikářích apod. Brutalita, kterou při loupežích používají, je značná, nezáleží jim na tom, zda napadené osobě způsobí zranění, bez ohledu na jeho rozsah, případně smrt.

Nejvyšší procentuální nárůst ze sledovaných kategorií kriminality (cca 50 %) zaznamenala mravnostní kriminalita. Výrazný nárůst v tomto druhu sledované kriminality zaznamenaly trestné činy kuplířství (185 %), a dále trestné činy znásilnění a pohlavního zneužívání.

Z ostatních trestných činů je od 1. 1. 2001 samostatně statisticky sledováno sprejerství, kde je zaznamenán nápad 105 trestných činů a objasněnost činí 74,3 %. U trestného činu šíření poplašné zprávy došlo i přes nárůst těchto skutků po 11. září 2001 k jeho celkovému poklesu.

K problematice projevů extremismu na území hl. m. Prahy lze konstatovat, že aktivita většiny významných extremistických skupin a hnutí působících na jejím teritoriu neustále narůstá. Vrostl počet akcí, kterých se účastní přívrženci extremistických hnutí a skupin. Stoupá společenská nebezpečnost jejich jednání daná především vysokou agresivitou a brutalitou, kterou projevují zejména při útocích na zdraví a život příslušníků znepřátelených skupin, případně osob považovaných z hlediska své ideologie za "neplnohodnotné". Pořádáním různých shromáždění a demonstrací za účelem zviditelnění, sjíždějí se do hlavního města extremističtí aktivisté z celé ČR i zahraničí. Na rozdíl od ostatních měst se zde vyskytují všechny formy extremismu a xenofobie. Jsou zde zastoupeny jak levicově, tak pravicově orientované skupiny včetně náboženských sekt.

Významným pomocníkem všech extremistických skupin je celosvětová síť Internet a převážná většina komunikace probíhá právě na tomto mediu, které je pro represivní složky všech zemí světa obtížně monitorovatelná a osoby zde vystupující takřka neidentifikovatelné. Zároveň dochází ke snaze o stále větší zakonspirování činnosti. Informace jsou předávány také telefonicky s velkým využitím mobilních telefonů, k zasílání tiskovin jsou zřizovány P. O. BOXY.

Mezi nejsilněji zastoupené pravicové extremisticky založené skupiny patří na území hl. m. Prahy hnutí skinheads. Jejich organizace a řád je na velmi vysoké úrovni a počet se odhaduje na cca 1 060. V Praze sílí snahy o možnou legalizaci hnutí skinheads formou občanského sdružení nebo registrací jako politické strany. Snahy o vytvoření politické strany v tomto roce byly dovršeny seskupením skinheadských organizací pod hlavičku VRS (Vlastenecké republikánské strany ), kdy po sjezdu této strany byl na Ministerstvo vnitra ČR doručen návrh o změnu názvu na NSB (Národně sociální blok). Ve vedení strany se po sjezdu objevily některé vůdčí osobnosti skinheadských organizací. Řada jejich příznivců se řadí mezi tzv. HOOLIGANS, tedy jakési fanoušky sportovních klubů, kterým však na ochozech stadionů nejde jen o fandění svým klubům, ale především o vyvolávání výtržností a porušování veřejného pořádku.

Ultrapravicové skupiny udržují kontakty převážně s neonacisty v SRN, zejména ve spolkové zemi Sasko. Navzájem se navštěvují, účastní se společných akcí na území obou států a dochází i k výměně nacistických propagačních materiálů. Rovněž velmi blízkými kontakty jsou neonacisté na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a částečně i ve Velké Británii.

Levicové extremisticky založené skupiny, kam patří zejména anarchistická a punková hnutí, bylo značně aktivní. Poukazování na společenskopolitické nešvary, neekologické chování apod. bylo mnohem silněji zaměřeno na kritiku institucí státní správy a ostatních státních orgánů. Jako prostředek prezentace svých idejí a kritiky využívají anarchisté a příznivci alternativních hnutí organizování demonstrací a protestních akcí, které překračují oznámený rámec. Vzhledem k množství squatů, je celkový počet na území hl. m. Prahy odhadován na 1980 osob. Úzkou spolupráci mají zejména se skupinami v Německu, Nizozemí, zemí bývalého Sovětského svazu a zemí Latinské Ameriky a v neposlední řadě i asijských zemí.

V roce 2001 bylo uskutečněno ze strany extrémistických hnutí 43 demonstrací, z toho 10 nepovolených nebo zakázaných a k šesti střetů s extrémistickým podtextem.

Na úseku veřejného pořádku lze konstatovat, že úkoly spojené s jeho zajištěním se v roce 2001 podařilo splnit. V rámci provedených opatření k zajištění sportovních a kulturních akcí nebylo zjištěno hrubého narušení veřejného pořádku. V rámci vandalismu je řešeno převážně poškozování zastávek MHD a poškozování omítek objektů. Opatření proti uvedené činnosti jsou prováděna zejména v rámci výkonu služby a dále prováděním jednorázových akcí.

V roce 2001 došlo k opětovnému nárůstu drogové kriminality v Praze. Hlavní město Praha si v oblasti drogové kriminality nadále udržuje mezi jednotlivými regiony České republiky jedno z předních míst. Nejvíce zatíženou oblastí na území hlavního města Prahy, prodejem OPL a zneužíváním drog je stále území centra města Praha 1 a její historická část. Zde se projevuje vysoká koncentrace osob a možnost anonymity dealerů a uživatelů OPL. Mezi další zatížené lokality tímto problémem v Praze, patří městské části Praha 9, Praha 5, Praha 4, kde zejména na sídlištích se koncentrují skupiny mládeže a dochází zde ve větší míře ke zneužívání drog a k další trestné činnosti s tímto spojené, zejména majetkového charakteru. Pokračuje zlepšování organizace a konspirace v distribuci OPL, přesouvání dealerských míst do privátních bytů a objektů, rockových zařízení, najímání dalších osob k distribuci OPL, tzv. prostředníků, kteří prodávají drogy dalším osobám pro dealera, který je po prodeji vyplatí nebo jim poskytne místo "výplaty" dávku drogy, a sám se tedy nevystavuje širšímu okruhu osob, kteří OPL nakupují. Zvyšuje se počet dealerů OPL, kteří prodávají tzv. na telefon, kdy uživatel zavolá prodejci na jeho mobilní telefon, a poté se setkají na určeném domluveném místě. Používáním mobilních telefonů a střídáním telefonních čísel zejména předplacených karet, je odhalování a dokumentování trestné činnosti těchto osob pro pracovníky PČR stále komplikovanější, neboť dealer OPL i několikrát za měsíc změní své telefonní číslo.

Na pražské drogové scéně stále dominuje z hlediska zneužívání OPL droga pervitin a heroin a přetrvává zájem o marihuanu, a to nejen u osob závislých na OPL. V porovnání s loňským rokem byl zaznamenán obrovský nárůst konzumentů, a to i příležitostných, v oblasti XTC, došlo zde i k poklesu cen za tuto drogu. Obliba drogy pervitin je i nadále dána snadnou dostupností v přijatelné ceně, která oproti minulým letům zůstala na stejné úrovni, jednoduchostí výroby a značnou koncentrací výroben této drogy na území Prahy. Převažující skupinou dealerů pervitinu je romské etnikum. Kokain se na pražské drogové scéně ve větším a rozšířeném měřítku nevyskytuje, pro jeho vysokou cenu na drogovém trhu a zůstává společenskou drogou vyšších vrstev.

Poměrně častým případem je odhalení drog na letišti Praha Ruzyně, kdy leteckou poštou dochází z ciziny dopisy a malé balíčky adresované českým občanům, ve kterých je ukryta droga. Zásilky jsou objevovány pomoci vycvičeného služebního psa.

V závěru roku 2001 byla na 4. oddělení OBOZ zahájena operace "BORIS" zaměřená na zadržení pouličních dealerů, za využití předstíraného převodu věci. Po vytipování a vyškolení agentů, bylo provedeno sedm akcí s následnou realizací dealerů OPL. Dosavadní průběh operace lze hodnotit, a to i s ohledem na krátkou dobu jako velice úspěšnou. V této operaci bude pokračováno začátkem roku 2002.

Praha byla i nadále využívána převaděčskými organizacemi jako průjezdní místo a zároveň překladiště nelegálních migrantů ve směru východ - západ. Celkový počet zadržených nelegálně migrujících cizinců byl přes 400. Převážně se jednalo o skupiny cizinců z Indie. Pokud jde o migraci státních příslušníků Rumunska, ti přes hl. m. Prahu pouze tranzitují. Své doklady mají v souladu se zákonem o pobytu cizinců. Při prováděných kontrolách bylo zjištěno, že se u této komunity zvyšuje počet žadatelů o azyl. Dopouštějí se na území hlavního města různé nezákonné činnosti - kapesní krádeže, žebrání, neoprávněné hudební produkce. V minulosti k nelegální migraci využívané úkryty v konstrukčních dutinách drážních vagónů vlakových souprav mezinárodních expresů vyjíždějících z Prahy s cílovými stanicemi v zemích EU se pravidelně prováděnou kontrolou podařilo prakticky eliminovat.

V roce 2001 bylo oddělením kontroly pobytu a eskort zkontrolováno 563 (-344) objektů ubytovacích zařízení a uskutečněno 29 (-26) kontrolních akcí zaměřených na neoprávněnou výdělečnou činnost a 3089 (+ 1 526) ostatních kontrol se zaměřením na dodržování pobytového režimu. Kontroly hromadných ubytovacích zařízeních nepřinášejí v posledním období takové výsledky jako v minulosti v počtu předvedených cizinců. V daleko větší míře je realizováno ubytování cizinců v soukromých bytech. Bohužel oprávnění cizinecké policie kontrolovat cizince v těchto bytech je značně omezeno.

Na mezinárodním letišti Praha - Ruzyně bylo na vstupu do ČR odhaleno 120 pokusů o zneužití pozměněných či padělaných cestovních dokladů. Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Rumunska, Bulharska, Ukrajiny a Ruska. Na výstupu z ČR se jednalo o 65 pokusů o zneužití cestovních dokladů a jednalo se převážně o státní příslušníky Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, Ruska a Iránu. Rizikovým faktorem zůstává i nadále využívání tranzitní přepravy přes letiště Praha Ruzyně k podání žádosti o postavení uprchlíka v ČR.

Dopravní nehodovost na území hlavního města Prahy v porovnání s rokem 2000 zaznamenala významný pokles o 15,7 %. Při dopravních nehodách bylo 67 (- 13, - 16,3 %) osob usmrceno, 452 (- 69, -13,2 %) utrpělo těžké a 3 521 (+ 260, + 8,0 %) lehké zranění. Dopravních nehod s účastí chodce bylo evidováno 1 001 (+78, +8,5%). Nehod na značených přechodech, kde jako příčina je uvedeno "nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu" bylo evidováno 319 (+ 136, + 74,3) a bylo při nich 11 (+ 5) chodců usmrceno, 82 (+ 25) utrpělo těžká a 232 (+ 100) lehká zranění. Další 4 chodci byli usmrceni na vyznačeném přechodu z jiné příčiny, např. jízda na červený signál řidiče apod. Děti jako chodci měly účast na 163 (- 28) dopravních nehodách.

Celkem bylo při dopravních nehodách usmrceno 15 (+ 1, + 7,1%) chodců, těžce zraněno 93 (- 33, - 26,2 %) a lehce zraněno 337 (- 62, - 15,5 %). Řidiči bylo zaviněno 97 % z celkového počtu dopravních nehod. Alkohol před jízdou požilo 906 (+ 1, + 0,1 %) řidičů zúčastněných na dopravních nehodách.

Jedním ze základních bezpečnostních rizik v silničním provozu v Praze je neustálý růst počtu řidičů a zvyšující se počet evidovaných vozidel a s tím spojený nárůst intenzity provozu. Neméně významným rizikem je i špatná průjezdnost komunikací v prostoru úrovňových křížení a často i křižovatkách se světelnou signalizací. Výstavba nových rychlostních komunikací a údržba stávající sítě stále neodpovídá potřebě. Neprůjezdnost vozovek, stresové situace, malé soustředění za volantem a nekázeň řidičů má často bezprostřední vliv na vývoj dopravní nehodovosti.

Na základě topografických přehledů byly vytipovány rizikové křižovatky, na kterých byly na návrh Policie ČR vybudovány příslušnými obvodními a místními úřady provizorní kruhové objezdy. V důsledku toho došlo k výraznému poklesu nehod a zejména jejich následků. Nejdůležitější je fakt, že jejich zbudování si vyžádá přibližně polovinu nákladů než instalace světelného signalizačního zařízení. Dalším významným prvkem pro bezpečnost zejména chodců je výstavba retardérů a zužování vícepruhových komunikací v místech přechodů pro chodce. V centru hlavního města se připravuje koncepce zklidňování dopravy. U škol a školních zařízení se osvědčuje montáž příčných prahů. Zároveň se uskutečňuje až do současnosti prostá obměna stávajících starších typů řadičů SSZ za nové. Tato opatření vedou k větší propustnosti křižovatek a zároveň i ke snížení poklesu dopravních nehod. Priorita je kladena i na preferenci MHD. Všechny tyto stavebně technické úpravy jsou však velmi často odvislé od finanční náročnosti vše v pohledu na omezené rozpočtové možnosti Magistrátu hl. m. Prahy.

Vedení pražské policejní správy se trvale snaží v rámci předcházení trestné činnosti o zintenzivnění a v nejproblematičtějších obvodech o znovuzavedení hlídkové a obchůzkové činnosti. Značným přínosem pro snížení bezpečnostních rizik je Stálá pořádková jednotka, která zajišťuje veřejný pořádek při kulturních, společenských a sportovních akcích a při různých protestních shromážděních. Kromě toho posiluje hlídkovou činnost v různých částech Prahy podle požadavků územně odpovědných útvarů. Oddělení hlídkové služby v obvodu Prahy 1 a 2 má vliv na bezpečnost a snižování kriminality v centru města. Došlo ke zviditelnění policie v ulicích centra Prahy a posílení pozic především v oblasti zajišťování veřejného pořádku, dopravy a boje s pouliční kriminalitou. V neposlední řadě mají tato opatření pozitivní vliv na pocit bezpečí občanů i stupňující se důvěru v policii. Významným krokem zaměřeným proti rozsáhlé pouliční kriminalitě je pravidelné provádění bezpečnostních akcí "Prostor" dotovaných posilami složek kriminální, pořádkové a cizinecké policie.

Další možnost, jak snižovat kriminalitu, se nabízí ve formě akční prevence, která spočívá v informování občanů a návštěvníků Prahy o formách a způsobech páchání tzv. pouliční trestné činnosti, lokalitách se zvýšeným nebezpečím a v seznamování se zásadami bezpečného pohybu ve velkoměstě. Zde sehrává svoji roli spolupráce s médii, každodenní práce policistů při výkonu služby i činnost "Preventivního koutku" v objektu správy.


Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
|úvodní stránka |