Bezpečnostní situace


Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2001
(ve srovnání s rokem 2000)


2. Trestná činnost, vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti a bezpečnostních rizik
2.1. Základní údaje o trestné činnosti

2.1.2.2. Trestná činnost páchaná cizími státními příslušníky

Graf: Vývoj trestné činnosti cizinců v ČR

I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika

Soudní statistika

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Podíl cizinců na trestně stíhaných osobách v ČR se již od roku 1993 pohybuje okolo hodnoty 6 %. Poprvé od roku 1994, kdy občané Slovenska začali být vykazováni ve statistikách mezi cizinci, klesl podíl trestně stíhaných cizinců mezi trestně stíhanými osobami v ČR pod 5 %. Po občanech Slovenska, kterých bylo stíháno 1. 775 (-208), byli na dalším místě statistiky trestně stíhaných cizinců v České republice s počtem 1. 259 (-407) osob občané Ukrajiny, následovali s počtem 557 (-273) občané Vietnamu a občané Polska s počtem 410 (-27) osob. S odstupem pak následovali občané Rumunska, Moldávie a Ruska.

Nejvíce trestně stíhaných cizinců vykazuje území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Z hlediska regionálního rozložení kriminality cizinců v ČR lze také spatřovat určitou souvislost mezi oblastmi nejčastěji využívanými cizinci k nelegální migraci přes ČR, oblastmi, kde je vyšší koncentrace cizinců s povoleným pobytem a regiony s vysokým podílem trestně stíhaných cizinců. Přes mírný pokles vykazují příhraniční okresy stále vyšší počty trestně stíhaných cizinců než okresy vnitrozemské.

Z celkového počtu trestně stíhaných cizinců na území ČR 8) jich v roce 2001 mělo 826 pobyt na vízum nad 90 dnů (tzn. 13,4 %, v roce 2000 to bylo 15,5 %), 750 trvalý pobyt (12,2 %, v roce 2000 12,3 %) ,9) 1. 995 vízum do 90 dnů (32,4 %, v roce 2000 45,9 %), 39 mělo přiznaný azyl v ČR (0,6 %, v roce 2000 0,5 %) a 1. 334 pobývalo na území ČR neoprávněně (21,6 %, v roce 2000 23,3 %).

Z celkového počtu objasněných trestných činů spáchali trestně stíhaní a vyšetřovaní cizí státní příslušníci 4,8 % (5,8 % v roce 2000) trestných činů. Výrazně poklesl počet objasněných trestných činů hospodářské i majetkové kriminality, mírně poklesl počet objasněných násilných trestných činů, stagnuje mravnostní kriminalita. V trestné činnosti cizinců je oproti celkové kriminalitě větší podíl hlavně násilných trestných činů (vraždy, loupeže). Například z celkového počtu osob stíhaných v roce 2001 v České republice pro trestný čin vraždy tvořili více než 17 % cizinci. Nelze také přehlédnout propojení některých druhů trestné činnosti cizinců na mezinárodní organizovaný zločin.

Celkem bylo odsouzeno 3. 754 cizinců (6,2 % z celkového počtu odsouzených, 7,3 %v roce 2000, 7,6 %v roce 1999). Nejvíce odsouzených osob bylo příslušníky Slovenské republiky (1. 010 osob, v roce 2000 1. 159 osob) a Ukrajiny (939 osob, v roce 2000 1. 278 osob). Z celkového počtu odsouzených cizinců byl 1. 753 (46,6 %) uložen nepodmíněný trest odnětí svobody a 1. 085 (29 %) trest odnětí svobody s podmíněným odkladem.

Nejvíce cizinců odsoudily soudy hl.m. Prahy (1. 060 osob, v roce 2000 1. 420 osob) a Jihomoravského kraje (567 osob, v roce 2000 721 osob).

(podrobnější údaje viz tabulka č. 24-25)

»zpět obsah