Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2001
(ve srovnání s rokem 2000)


zpět obsah

2. Trestná činnost, vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti a bezpečnostních rizik
2.1. Základní údaje o trestné činnosti

2.1.2.4. Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR, zaměstnanců Celní správy a příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby ČR 10)

Graf: Vývoj trestné činnosti policistů v ČR

Trestná činnost příslušníků Policie ČR
I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika

Soudní statistika

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Inspekce ministra vnitra zaznamenává od roku 1998 každoroční nárůst počtu trestně stíhaných příslušníků PČR i zjištěných trestných činů spáchaných příslušníky PČR. V roce 2001 byl zjištěn doposud nejvyšší počet pachatelů z řad policistů a byl objasněn nejvyšší počet jimi spáchaných trestných činů (od roku 1993). Tyto údaje se týkají pouze objasněné trestné činnosti. Navzdory tomu, že nárůst objasněné kriminality policistů se jeví jako znepokojující, je pro objektivní zhodnocení dosažené úrovně objasněné kriminality policistů nezbytné zohlednění opatření přijatých k odhalování a objasňování protiprávních jednání policistů jak orgány Inspekce ministra vnitra, tak vedením Policie ČR a Úřadem vyšetřování pro ČR (seznam opatření uveden na konci kapitoly). Nárůst objasněné trestné činnosti policistů je proto hodnocen jako snižování latentní kriminality, která by bez soustředěného úsilí všech zmíněných orgánů zůstala skryta nebo přehlížena.

Ve srovnání podílů jednotlivých krajů na celkovém počtu zjištěných pachatelů byli nejpočetněji zastoupeni policisté vykonávající službu v hl. m. Praze (došlo zde rovněž k největšímu nárůstu) a dále v Severomoravském a Severočeském kraji. Jedná se o místo služebního zařazení (výkonu služby) policisty v době spáchání trestného činu a nemusí se ve všech případech shodovat s jeho příslušností k odpovídající krajské správě PČR (to platí zejména o hl.m. Praze).

Porovnáme-li počet zjištěných pachatelů z řad příslušníků PČR s celkovým počtem policistů vykonávajících službu v daném kraji, byla zjištěna největší kriminalita policistů v rámci Středočeského kraje (v roce 1999 patřil mezi kraje s nejnižší hodnotou), kde procentuální vyjádření činí 1,6 %, a hl. m. Prahy a Severočeského kraje (oba 1,2 %); nejnižší pak v krajích Jihomoravském a Západočeském (oba 0,7 %).

Vyšetřování 468 pachatelů bylo doposud ukončeno ve 253 případech, z toho 209 návrhem na podání obžaloby státnímu zástupci podle § 166/3 tr. řádu. Ve 29 případech bylo trestní stíhání odloženo podle § 159/2 tr. řádu s odkazem na § 11/1 (mimo amnestii), § 159/3 tr. řádu s odkazem na § 172/2a,2b tr. řádu. V 10 případech bylo trestní řízení zastaveno podle § 172/1d tr. řádu. V jednom případě bylo stíhání přerušeno podle § 173/1a tr. řádu. Podle § 307 tr. řádu bylo trestní řízení podmíněně zastaveno ve 4 případech.

V praporčických hodnostech byl celkem 331 pachatel (71 %), v důstojnických hodnostech 137 pachatelů (29 %). Poměr zastoupení praporčíků a důstojníků na kriminalitě policistů je z dlouhodobého hlediska stabilní. V roce 2001 připadalo na 1000 praporčíků 13,1 policisty obviněného ze spáchání trestného činu a u důstojníků tato hodnota činí 6,6 obviněného na 1000 důstojníků. Z tohoto pohledu se praporčíci dopouštějí téměř dvojnásobné kriminality oproti důstojníkům.

Z hlediska věkového složení mají na trestné činnosti stabilně největší podíl policisté mladší věkové kategorie do 30 let věku (46 %, v roce 1999 47 %,). S touto charakteristikou souvisí, stejně jako v předchozích letech, i hledisko délky služby u PČR. Policisté s praxí kratší než 5 let spáchali celkem 205 trestných činů (212 v roce 2000, 135 v roce 1999), s praxí mezi 5 a 10 lety 255 trestných činů (257 v roce 2000, 190 v roce 1999) a s praxí mezi 10 a 15 lety 90 trestných činů (37 v roce 2000, 43 v roce 1999), s praxí od 15 do 20 let 45 trestných činů (46 v roce 2000, 21 v roce 1999) a s praxí delší než 20 let 70 trestných činů (51 v roce 2000, 49 v roce 1999). Přestože významné zvýšení trestné činnosti bylo zaznamenáno v kategorii policistů s délkou služby od 10 do 15 let a ve skupině s praxí delší než 20 let, nejvíce (69 %) z objasněných trestných činů spáchali policisté s délkou služby do 10 let. Vysoký podíl stíhaných policistů s kratší dobou služebního poměru je ve velké míře důsledkem životní a odborné nezkušenosti mladých policistů. Kategorie stíhaných policistů s kratší dobou služby je z velké části identická s kategorií pachatelů ve stáří 20 - 30 let.

Z celkového počtu 665 zjištěných trestných činů bylo 509 spácháno v době výkonu služby policistů a 156 v době mimo službu. Oproti roku 2000 se podstatně zvýšil podíl trestné činnosti páchané policisty v době výkonu služby na jejich celkové kriminalitě (77 % skutků v době služby, v letech 1999 a 2000 shodně 64 %).

Na celkovém počtu 468 zjištěných pachatelů se nejvíce podíleli policisté zařazení ve službě pořádkové policie 242 (51,7 %) pachateli, dopravní policie 104 (22,2 %) pachateli, kriminální policie 35 (7,5 %) pachateli, cizinecké a pohraniční policie 24 (5,1 %) pachateli a na útvarech vyšetřování 17 (3,6 %) pachateli. Vysoký podíl obviněných policistů z řad služby pořádkové policie vyplývá jednak z její početnosti a dále z faktu, že právě u pořádkové služby je nejvyšší podíl mladých policistů.

Z celkového počtu trestných činů spáchaných příslušníky Policie ČR byl největší počet (téměř 37 %) kvalifikován jako zneužívání pravomoci veřejného činitele (244 tr.č., 237 tr.č. v roce 2000 a 166 tr.č. v roce 1999). Byl zaznamenán dvojnásobný nárůst počtu trestných činů pojistného podvodu (98 tr.č., 48 v roce 2000 a 12 v roce 1999, kdy byla tato trestná činnost vykazována poprvé). Došlo k poklesu objasněných podvodů (35 tr.č., 50 v roce 2000 a 44 v roce 1999) a úmyslných ublížení na zdraví (33 tr.č., 39 v roce 2000 a 17 v roce 1999). Mírně vzrostl počet trestných činů v dopravě - podle §§ 179, 180, 184, 201, 223, 224, 257 trestního zákona (52 tr.č., 41 v roce 2000). Policisté se dopustili 14 trestných činů úplatkářství podle §§ 160 - 162 trestního zákona (14 v roce 2000 a 10 v roce 1999). Byly objasněny 2 vraždy (naposledy byla vražda spáchaná policistou evidována v roce 1997). Z hlediska ochrany osobních údajů před zneužitím je znepokojivé, že v roce 2001 bylo mezi policisty zjištěno 7 případů neoprávněného nakládání s osobními údaji (v minulosti se tento skutek vyskytoval pouze sporadicky). Byl také objasněn 1 případ podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. I když se jedná o jediný případ, je nutno zdůraznit společenskou nebezpečnost této trestné činnosti.

Za rok 2001 bylo v Policii ČR evidováno celkem 6 721 stížností, oznámení a jiných podání na činnost útvarů a příslušníků policie. Z toho jich bylo již vyřízeno celkem 5 205 a to 728 jako oprávněných a 3 869 jako neoprávněných, zbývající počet byl vyřízen jiným způsobem. Mezi hlavní příčiny oprávněných stížností patří nedbalosti a nekázeň, dále nesprávný výklad právních předpisů a rovněž nedostatky v řízení a kontrolní činnosti.

Celkem bylo pravomocně odsouzeno 128 (+19 osob) příslušníků PČR (0,22 % z celkového počtu odsouzených). Nejčastěji byli odsouzeni pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele (50, v roce 2000 39; § 158 trestního zákona), trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti(15; § 224 trestního zákona) a trestný čin přijímání úplatku (12; § 160 trestního zákona).

Nejvíce policistů odsoudily soudy hl.m. Prahy (54, v roce 2000 42) a kraje Severomoravského (36, v roce 2000 34). Nejméně pak soudy Jihočeského kraje (3, v roce 2000 4).

(podrobnější údaje viz tabulka č 30-31)

Podle pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (dále CVVM) v říjnu 2001 důvěřovalo policii 58 % dotázaných ("rozhodně" 7 %, "spíše" 51 %). Kladné hodnocení respondentů narostlo oproti únoru 2001 o 10 procentních bodů. Současné hodnoty jsou na přibližné úrovni, jako v říjnu 2000, kdy došlo k prudkému nárůstu důvěry v Policii ČR, jenž byl tehdy pravděpodobně ovlivněn činnosti PČR v době zasedání MMF v Praze. Nejnižší důvěra policii byla výzkumem zaznamenána v únoru 1998, kdy policii důvěřovalo 33 % respondentů.

Z výzkumných šetření UNIVERSITAS, kde jedna z otázek směřovala k důvodům nenahlášení trestného činu (obětí), bývá jako rozhodující příčina uvedena pochybnost o možnosti dopadení pachatele (43 %) a neochota podrobit se vyšetřovacím procedurám (16 %). Čtvrtina z těch, kteří čin nahlásili policii, považuje její reakci za solidní a přiměřenou situaci, 11 % uvádí negativní zkušenost (neochota nebo žádná reakce) a 18 % označilo reakci policie za zdlouhavou a neoperativní. Plnou nebo určitou důvěru v policii deklarovalo ve výzkumu 64 % dotázaných (v roce 1998 to bylo jen 52 %). Postoje k jednotlivým aspektům práce policie se prakticky nemění, typickou připomínkou veřejnosti zůstává poukaz na "menší viditelnost" policie. Je jí přiznávána odborná kompetence, technická i všeobecná podpora. K hůře hodnoceným aspektům lze přiřadit problém byrokratického postupu a podezření na korupční prostředí. Nadpoloviční většina respondentů se domnívá, že v práci policie by se měla zlepšit především kritéria pro výběr lidí do řad PČR, její technické vybavení a dosažitelnost v místě bydliště občanů.

II. Opatření Trestná činnost příslušníků Armády ČR
I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika

Soudní statistika

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Počet trestně stíhaných příslušníků Armády ČR stejně jako v minulém roce poklesl. Tento pozitivní vývoj souvisí zejména se snižováním početních stavů ozbrojených sil ČR a s pokračující profesionalizací Armády ČR. V roce 2001 bylo Vojenskou policií šetřeno 4. 611 (-462 tr.č., - 9,1 %) počet případů podezření ze spáchání trestných činů příslušníky resortu MO a Armády ČR. Šetřeno bylo 4. 209 osob. Přibližně dvě třetiny pachatelů (2. 789) byly předány příslušnému vyšetřovateli Policie ČR, jedna třetina pachatelů byla odevzdána k projednání velitelským orgánům AČR. Rozhodující část pachatelů protiprávních jednání dlouhodobě tvoří (97 %) vojáci v základní službě (VZS). Na 1. 000 vojáků v základní službě připadá 126 příslušníků, kteří se dopustili jednání naplňujícího znaky skutkové podstaty trestného činu (v roce 2000 160, v roce 1999 166). Na 1. 000 vojáků z povolání a v další službě bylo pro jednání směřující ke spáchání trestného činu šetřeno Vojenskou policií (VP) 10 osob (v roce 2000 rovněž 10, v roce 1999 11). U vojáků z povolání se z hlediska věkového složení nejčastěji trestné činnosti dopouštěli vojáci ve věku do 35 let (cca 50 % ze všech šetřených osob této kategorie, stejně jako v roce 2000).

Z celkové šetřené trestné činnosti příslušníků ozbrojených sil v roce 2001 tvořily trestné činy vojenské plných 69% (v roce 2000 - 66%). Případy majetkové a hospodářské trestné činnosti tvořily 25%, ostatní tr. činy se podílely 6%. Z trestných činů vojenských (hlava XII tr.zákona) se vojáci v základní službě nejčastěji dopouštěli jednání směřujících k páchání trestných činů svémocné odloučení a zběhnutí (58 %, v roce 2000 - 49%). Vojenská policie v roce 2001 šetřila 113 případů trestných činů porušování práv a chráněných zájmů vojáků podle §§ 279a a 279b trestního zákona, tzv. šikanování. Oproti roku 2000 (204 případů) došlo k poklesu této trestné činnosti o více než 40%. Uvedený druh protiprávního jednání tvoří asi 3% z celkové trestné činnosti páchané příslušníky Armády ČR (4% v roce 2000). Téměř ve všech případech (98%) jsou pachateli vojáci v základní službě.

VP v roce 2001 šetřila u útvarů Armády ČR celkem 9 případů pro podezření ze spáchání trestného činu nedovolené ozbrojování, z toho se ve 4 případech jednalo o závažnější krádeže zbraní, výzbrojního materiálu a trhavin (pistole, RG F-1, TNT). V porovnání s rokem 2000 (18 případů) se jedná o 50% pokles. Všechny případy krádeží výzbrojního materiálu byly objasněny zjištěním pachatele a dohledáním a zajištěním odcizeného materiálu.

Pro podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku na úseku toxikomanie bylo VP v roce 2001 šetřeno celkem 359 osob (v roce 2000 410 osob, v roce 1999 370). Z hlediska trendu předchozích let bylo zaznamenáno nejen zpomalení tempa růstu, ale poprvé byl zaznamenán pokles počtu šetřených osob na úroveň roku 1999. U 95 % pachatelů bylo zjištěno užívání tzv. měkkých drog (především kouření marihuany). O závislých osobách lze hovořit přibližně u 1-3% šetřených osob. Psychotropní látky byly přechovávány a užívány především vojáky v základní službě - 99% šetřených osob. Distribuce drog u útvarů Armády ČR byla VP šetřena ve 4 případech.

K šetření kvalifikované hospodářské trestné činnosti v resortu MO a Armádě ČR bylo ve Vojenské policii zřízeno Zvláštní oddělení. Toto pracoviště v součinnosti se specializovanými službami Policie ČR a resortními inspekčními orgány v roce 2001 šetřilo celkem 32 případů, z nichž 18 bylo předáno do vyšetřování Policie ČR. Šetřené případy jsou charakteristické především škodami velkého rozsahu a současně významným způsobem ovlivňují postoj široké civilní veřejnosti k resortu Ministerstva obrany a Armádě ČR.

Celkem bylo odsouzeno 1. 170 příslušníků AČR (1,9 % z celkového počtu odsouzených osob, v roce 2000 2,5 %). Nejčastěji se dopouštěli trestné činnosti svémocného odloučení dle § 284 tr.zák. - 284 osob (24,3 %, v roce 2000 27,5 %) a trestného činu zběhnutí podle § 282 tr.zák. - 80 osob (6,9 %, v roce 2000 8,6 %).

Nejvíce jich bylo odsouzeno soudy Středočeského kraje (229, v roce 2000 374, Jihomoravského kraje (217, v roce 2000 311); nejméně soudy hl.m. Prahy (19, v roce 2000 47).

II. Opatření Trestná činnost zaměstnanců celní správy11)
I. Vývoj a charakteristika

Na základě kontrolních zjištění bylo propuštěno ze služebního poměru 10 celníků (v roce 2000 15) a 17 celníků bylo zproštěno výkonu služby (8 v roce 2000). Kázeňské tresty byly uděleny 214 osobám, z toho 145 osobám byl snížen funkční plat. Předáno orgánům v trestním řízení bylo 54 případů (v roce 2000 72 případů), 61 osobám bylo sděleno obvinění.

II. Opatření Trestná činnost příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby12)

Pro podezření ze spáchané trestné činnosti při výkonu služby i mimo službu bylo prošetřováno celkem 326 příslušníků Vězeňské služby (dále VS). Podle ustanovení § 159 odst. 1 tr. řádu byla věc odložena u 216 (-28) a dle §§ 159/1b a 171/1 tr. řádu odevzdána ke kázeňskému projednání u 54 (-34) příslušníků VS. K zastavení trestního stíhání došlo u 10 (-1), obviněno bylo 29 (+16) a šetření dosud probíhá u 15 (-5) příslušníků VS. Zahájeno bylo trestní řízení s 26 (-1) občanskými pracovníky VS, z toho u 9 (0) občanských pracovníků byla věc odložena orgány PČR.

Soudy bylo pravomocně odsouzeno 10 příslušníků VS (7 v roce 2000, 13 v roce 1999). Nejčastěji šlo o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele a ublížení na zdraví z nedbalosti.

Z toho byli 3 odsouzeni soudy Severomoravského kraje, 3 Středočeského kraje, 2 Severočeského kraje, po jednom soudy v krajích Jihomoravském a Západočeském.


Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
|úvodní stránka |