Bezpečnostní situace


Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2001
(ve srovnání s rokem 2000)


TERORISMUS - REAKCE ČESKÉ VEŘEJNOSTI

Doc.PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Tato studie navazuje na grantový projekt MV ČR “Kontinuální výzkum viktimizace a pocitu bezpečí občanů”, který po pilotním šetření v roce 1999 realizovala v letech 2000-2002 agentura Universitas. Sociologický výzkum “Bezpečnostní rizika 1999” byl realizován metodou standardizovaných rozhovorů v květnu 1999 na celém území České republiky. Dotázáno bylo celkem 1361 respondentů starších 14 let (od 15 let včetně), přičemž použité kvóty (věk, pohlaví, vzdělání, ekonomická aktivita), zajistily reprezentativitu výběrového souboru. Výzkum “Bezpečnostní rizika 2000” byl realizován v dubnu 2000 opět na celém území České republiky. Dotázáno bylo celkem 1386 respondentů, v další etapě bylo v únoru 2001 dotazováno 1418 respondentů podle stejného výběrového modelu. Pro potřeby této informace využíváme především nejnovější soubor údajů získaných stejnou metodikou v únoru 2002. Zatím je k dispozici 1229 dotazníků, v základních parametrech se potvrzuje reprezentativita vzorku.

Události v USA 11.září 2001 opravdu změnily svět, anebo alespoň jeho vnímání velkými skupinami lidí: přinejmenším pak připomněly vážnost hrozby terorismu v globalizovaném světě a jistou zranitelnost svobodné, otevřené společnosti. V naší studii nebudeme samozřejmě klást otázky po univerzalitě civilizačních hodnot a po příčinách, ze kterých terorismus vyrůstá. Půjde o to, jak na uvedenou událost a na ni navazující vývoj reagovala česká veřejnost a jak se toto vše promítá do jejích současných postojů k ochraně před tímto rizikem. Ze sociologického hlediska byla zajímavá jak kalkulovaná spektakulárnost samotné teroristické akce, tak následující reakce americké veřejnosti, která se ze šoku dokázala vzpamatovat a projevila velmi integrovaný a odhodlaný postoj. I když nám toto semknutí mohlo zdálky připadat jako ne zcela přesvědčivé, ukázalo možnost ideového i akčního sjednocení nejen jinak velmi diferencované společnosti, ale následně také řady různých zemí, které se po bok USA postavily.

Poměrně jednotně reagovala také česká společnost v prvních momentech po útoku. Postupně se ale projevila názorová rozrůzněnost, přičemž zajímavým paradoxem bylo to, že snahy o hlubší a kritičtější pohled byly občas paušálně a nevybíravě odmítány. Poměrně brzy se také začala projevovat politická diferenciace společnosti, a to zejména ve vztahu k následným akcím USA v Afghánistánu.

Bezprostřední reakce lidí zachytily výzkumy CVVM, z nichž první monitoroval situaci zhruba s měsíčním odstupem, další proběhl počátkem listopadu. Ještě po měsíci bylo možno pozorovat značné obavy veřejnosti o další vývoj, když pouze 18 % dotázaných neuvedlo žádné obavy. Obavy z válečného konfliktu nebo dokonce světové války vyjádřilo 37 % respondentů, dalších 6 % připouštělo možno zatažení ČR do války. Další teroristické útoky v ČR nebo ve světě budily obavy u 23 %, u jiných to byly obavy z budoucnosti (14%) nebo jiné obavy (16%). Již v této fázi se objevilo rozdílné hodnocení objektivity zpravodajství: podle 30 % bylo objektivní, podle 24 % pravdivé, ale neúplné, podle 21 % neobjektivní (nepravdivé a neúplné), 14 % nevědělo a 10 % uvedlo jiný názor. Značný rozdíl v hodnocení působila okolnost, zda respondent viděl příčiny na straně útočníků, anebo USA. Ve veřejném mínění sice celkově převážil souhlas s postupem USA vůči pravděpodobným původcům útoku (70 % souhlasí, 21% nesouhlasí, zbytek neví), objevila se však podmíněnost věkem (jako větší rezervovanost nejstarších respondentů) a hlavně životní úrovní domácnosti. Lépe situovaní projevili větší ochotu podpořit USA, samozřejmě platila také korelace s pozitivním postojem ke vstupu do EU. V listopadu pak celkový souhlas s postupem USA mírně poklesl na 64 %.

Názory na účinnost postupu USA směrem k potlačení terorismu ve světě přináší tabulka 1. Přece jen naznačuje mírný pokles optimismu, pokud jde o výsledky operace v Afghánistánu i jinde.

Tab.1 - Účinnost postupu USA vůči terorismu (dle výzkumů CVVM)

 říjenlistopad
rozhodně ano1410
spíše ano3735
spíše ne25 27
rozhodně ne89
neví1619

Účast českých vojáků v ozbrojeném zásahu po boku USA se jevila jako přijatelná jen pro 39 % populace. I zde se projevil vliv sociálního postavení a toho, zda respondent považoval za cíl útoku pouze USA, anebo “nás všechny”. Všechny kladené otázky také korelovaly s pozicí na politickém spektru, když směrem k levému pólu sílily výhrady k angažovanosti ČR na straně USA.

Příznačná byla také reakce veřejnosti na otázku, zda je v této souvislosti nutné zvýšení pravomocí českých zpravodajských služeb: víceméně souhlasily dvě třetiny dotázaných, z konkrétních opatření dosáhlo 96% podpory (rozhodně + spíše) zpřísnění kontroly v letecké dopravě, podobně též u obchodu s nebezpečnými látkami, atd.

Právě tyto otázky můžeme sledovat dnes sledovat podrobněji a se zhruba pětiměsíčním odstupem využít příležitost k testování hypotéz o diferenciaci veřejného mínění a o specifické sociální podmíněnosti postojů. Některé položky můžeme naštěstí porovnat v čase, a to právě díky kontinuitě prováděných výzkumů bezpečnostních rizik.

V tomto směru je logické že se zvýšila úroveň zneklidnění občanů hrozbou války (vždy šlo ovšem o zcela obecnou formulaci v rámci baterie hodnocení jiných problémů společnosti). Průměrné hodnocení této položky na čtyřbodové škále vzrostlo v porovnání let 2001 a 2002 z 2,03 na 2,49. Změnilo se také hodnocení obavy z rizika teroristického útoku nebo atentátu v baterii rizik, která používala desetibodové stupnice hodnocení. Vývojová linie sleduje následující průměrné hodnoty:

  1999 III/2001 XI/2001a II/2002
Obavy z teroristického útoku 3,02 2,46 5,03 3,81

a/ Pozn: V průběhu listopadu byla část baterie “obav z rizik” uplatněna v rámci výzkumu Aktér 2001 (reprezentativní soubor české veřejnosti od 18 let výše, N = 1518, stejný výběrový postup).

Tento ukazatel nás vede k hypotéze, že i tak dramatické jevy podléhají jistému efektu “normalizace” či adaptace na riziko. Již koncem listopadu 2001 se našlo v souboru asi 20 % lidí, kteří se sami jen minimálně (stupeň 1 nebo 2) cítili být ohroženi, jen každý osmý projevil maximální obavy (stupeň 9 - 10) z důsledků nějakého teroristického útoku. Z tohoto hlediska se ukázalo jako velmi důležité to, že v únorovém výzkumu v roce 2002 jsme zařadili celou sérii mnohem cíleněji zaměřených otázek.

Nepřekvapuje, že kolem 70 % občanů je stále ještě přesvědčeno nejen o tom, že svět se stal nebezpečnějším, ale že také bylo víceméně správné podpořit akci v Afghánistánu. Stejně velká skupina občanů schvaluje postoj českého státu a souhlasí s názorem, že je třeba pomáhat rozvojovým zemím a snažit se lépe pochopit islám. Na druhé straně stojí zhruba 30 % dotázaných zaujímajících rezervovaný postoj ve smyslu neangažovat se. V době sběru dat už polovina dotázaných připouštěla převažující mocenské a ekonomické aspekty pokračování akce v Afghánistánu. Na druhé straně polovina respondentů přijala za svůj názor uvedený v otázce 50D, že výzvy k sebereflexi znamenají ohrožení svobody a demokracie. Zdá se tedy, že český občan je ochoten naslouchat i poměrně razantní a jednoduché rétorice, i když v situaci bezprostředního konfliktu to není nic neobvyklého.

50. V září loňského roku prožíval svět dramatické chvíle v souvislosti s teroristickými útoky na USA. V následujících měsících se objevila řada názorů na tyto události i na další vývoj ve světě. Souhlasil/a byste s následujícími výroky?
  Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neví
A. Svět se stal od tohoto okamžiku mnohem nebezpečnějším 30 44 20 3 3
B. Také občané České republiky jsou výrazně ohroženi 8 37 45 7 4
C. Vojenskou akci v Afghánistánu bylo správné podpořit 22 48 15 5 11
D. Řeči o tom, že by se Amerika měla zamyslet sama nad sebou, nahrávají všem nepřátelům svobody a demokracie 11 37 30 12 10
E. Nezávisle na teroristických útocích bychom měli usilovat o lepší pochopení situace v islámských zemích 20 53 15 4 8
F. Střet civilizací je víceméně neodvratný 7 34 33 11 16
G. Rozvojovým zemím je třeba všestranně pomáhat: investicemi, humanitární pomocí, politickou podporou pokrokových hnutí 18 60 14 2 5
H. Pro naši republiku by bylo lepší do takových konfliktů nijak nezasahovat, neangažovat se 6 28 45 15 6
I. V současné době už ani tak nejde o chycení a potrestání viníků, jako o prosazení ekonomických a mocenských zájmů velmocí 15 37 26 7 14
J. Většina muslimů z arabského světa je schopna bezproblémového soužití s naší civilizací 8 37 31 9 14
K. S reakcí České republiky jako státu jsem celkově spokojen 11 64 16 3 6
L. Reakce naší policie, hasičů a zdravotníků na podezřelé situace byly profesionální a přiměřené 20 60 9 2 9

Graf 1 - Názory na situaci po útoku na USA - žebříček položek ot.50

K pochopení nálad veřejnosti přispívá zjištění, že každý pátý dotázaný pociťoval nějaké obavy o osud blízkých lidí. Čtvrtina dotázaných uvedla změny psychického stavu směrem ke zvýšení úzkosti a napětí. O angažovanosti veřejnosti do běhu událostí svědčí také skutečnost, že 80 % občanů sledovalo pozorněji probíhající zpravodajství a navazující diskuse.

Pokud jde o následující fázi biologického ohrožení (kontrola podezřelých zásilek na pozadí hrozby antraxem), pouze 4 % dotázaných zaznamenala konkrétní rizika. Velmi pozitivně byly hodnoceny reakce policie, hasičů a dalších složek. Značná část občanů se také začala zajímat o problematiku civilní obrany, o vybavenost ochrannými prostředky (37%).

51. Přinesly Vám osobně události po 11.září některé z těchto zkušeností?Ano /%/
A. Zažili jste obavy o osud některého z příbuzných, členů rodiny? 19
B. Obdrželi jste nějaké podezřelé zásilky, zažili nějaké „poplachy“ na pracovišti? 4
C. Chovali jste se obezřetněji třeba k poštovním zásilkám? 21
D. Věnovali jste více pozornosti podezřelým objektům, cizincům, apod.? 24
E. Zajímali jste se o problematiku civilní obrany, o vybavení Vašeho okolí například kryty, protichemickými maskami? 37
F. Pořídili jste si nějaké takové prostředky, nebo o tom vážně uvažujete? 8
G. Sledovali jste hlouběji diskuse v televizi, v novinách? 81
H. Studovali jste nějakou odbornou literaturu např. o islámu? 18
I. Pocítili jste nějaké výraznější změny nálady, psychického stavu (nespavost, úzkost) 25

I když se zdá, že pocity bezprostředního ohrožení postupně slábnou, občané jsou nadále ochotni tolerovat zvýšení objemu sociální kontroly i konkrétních pravomocí některých orgánů (graf 2).

Graf 2 - Názory na bezpečnostní opatření proti hrozbě terorismu

Velkou podporu má nadále zvýšení pravomocí zpravodajských služeb, zvyšování bezpečnosti leteckého provazu (i za cenu zdražení), kontrola obchodu se zbraněmi. Jistou dávku xenofobie můžeme hledat v položce “kontrola migrace”, pro kterou se vyslovuje dokonce 96 % dotázaných.

52. Která opatření v rámci boje proti terorismu byste byl/a ochotna podpořit, se kterými byste souhlasil/a?
  Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neví
A. Posílení působnosti a pravomocí zpravodajských služeb 23 52 15 3 8
B. Přísnější kontrola migrace /přijímání azylantů a uprchlíků/ 62 32 4 1 1
C. Větší pravomoci policie a bezpečnostních složek kontrolovat např. telefonní hovory, poštu, e-maily, bankovní účty apod., tzn. na úkor určitého omezení občanských svobod 16 33 33 15 3
D. Účinnější kontrolní mechanismy obchodu se zbraněmi 69 26 3 1 1
E. V případě únosů nebo vydírání nevyjednávat, přistoupit k násilné akci i za cenu rizika obětí na životech 9 24 37 19 10
F. Podstatné zvýšení výdajů státu na civilní obranu i za cenu úspor jinde 10 41 34 7 9
G. Zvýšení bezpečnosti leteckého provozu třeba i za cenu zdražení letenek 26 49 15 3 7

Faktorová analýza této baterie otázek ukazuje, že v tomto trsu postojů je možno hledat přinejmenším dva obecnější faktory (tab.2):

J1 - odmítnutí mimořádných pravomocí pro zpravodajské služky, kontroly migrace a obchodu se zbraněmi

J2 - odmítnutí zásady nevyjednávat s teroristy a zvyšovat bezpečnostní výdaje

Hodnocení pravomocí policie zasahovat do soukromých hovorů apod. představuje již trochu odlišnou položku, ostatně právě na ni existují dosti různorodé názory.

Tab. 2 - Výsledky faktorové analýzy: ot.52 (opatření proti terorismu), ot.53 (summit NATO 2002)

  J1 J2     K1 K2
Opatřeni-zpravodaj.služby 0,61 0,22 Summit-riziko 0,18 0,80
Opatřeni-migrace 0,78 0,00 Summit-protesty -0,01 0,71
Opatřeni-pravomoci 0,39 0,48 Summit-zvládnuti -0,57 0,06
Opatřeni-zbraně 0,75 -0,06 Summit-násilí -0,43 0,59
Opatřeni-únosy -0,17 0,75 Summit-nejistota 0,46 0,40
Opatřeni-výdaje 0,17 0,72 Sum.-vyhnout se 0,73 0,22
Opatřeni-letecký provoz 0,46 0,35 Summit-podpora 0,68 -0,11

Názory na summit NATO v Praze 2002

Také v názorech na plánovaný summit NATO se projevily dva základní faktory nebo osy hodnocení:

K1 - vyjadřuje loajalitu vůči NATO, odmítá protesty a věří v možnosti zvládnutí akce ze strany policie,

K2 - faktor odmítnutí strachu, obavy z násilí a z demonstrací (viz tab.2).

V tomto druhém faktoru samozřejmě převažuje skeptické stanovisko, většina občanů soudí, že zde existují reálná rizika. První faktor je silněji polarizován, mírně však převažuje názor, že přes tato rizika je správné konání summitu přijmout. Jen pětina dotázaných projevila tendenci případné protesty proti summitu spíše podpořit.

53. V Praze se bude koncem tohoto roku konat schůzka představitelů /vrcholný summit/ NATO. Podobně jako při zasedání Mezinárodního měnového fondu je možno očekávat určité protestní akce a také silnější bezpečnostní opatření. Jaký je Váš názor na následující otázky?
KARTA K Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Neví
A. Zvyšuje se tím výrazně riziko, že se Praha stane terčem mezinárodního terorismu? 31 47 15 2 5
B. Je možno očekávat nějakou vlnu pouličních demonstrací a protestů? 54 41 3 0 3
C. Bude schopna česká policie takové protesty zvládnout a usměrnit? 13 58 13 2 14
D. Měla by přitom postupovat s maximální rozhodností a silou i za cenu násilných střetů? 31 39 20 4 6
E. Budete Vy sám/a pociťovat výrazně vyšší nejistotu, strach nebo pocit ohrožení? 4 22 47 22 5
F. Myslíte si, že by Česká republika měla pořádání takové akce raději odmítnout? 9 28 34 15 13
G. Protesty proti takové organizaci, jakou je NATO, je třeba chápat a spíše podpořit. 3 18 34 29 15

Graf 3 - Názory na summit NATO v Praze 2002 - pořadí podle míry souhlasu

Jako podstatné se jeví zjištění, že veřejnost hodlá podporovat razantní zásah policie proti pouličním protestům (70 % s tím souhlasí i za cenu násilných střetů). To odpovídá naší zkušenosti z výzkumu na počátku roku 2001, kdy jsme kladli dotaz na vhodnost strategie přístupu policie k demonstracím při příležitosti zasedání MMF v Praze. V této souvislosti se 39 % respondentů vyslovilo pro razantní zásah hned v zárodku a dalších 55 % pro silové řešení v případě napadení. V očích veřejnosti tedy tehdejší zásah nalezl podporu, jen asi 5 % dotázaných se vyjádřilo negativně.

Struktura, diferenciace a typologie postojů

Z věcného pohledu samozřejmě není možno ztotožňovat postoje k mezinárodnímu terorismu a k boji proti němu s postojem k summitu NATO: ve druhém případě musíme připustit nejen existenci různých názorů na tuto akci, ale také právo proti ní přiměřeným způsobem protestovat. Naše podrobnější analýza postojů ovšem určitou spojitost prokázala. K výsledkům již uvedených faktorových analýz můžeme připojit údaj o faktorové struktuře výchozí baterie otázek č.50.

Tab. 3 - Faktorová analýza baterie 50 - rotované řešení:

  1 2 3 4
T50A 0,16 0,04 0,82 0,01
T50B 0,04 0,09 0,86 0,06
T50C 0,66 -0,02 0,24 -0,30
T50D 0,55 -0,20 0,35 -0,04
T50E 0,05 0,75 0,05 0,04
T50F 0,27 -0,06 0,01 0,64
T50G 0,15 0,70 0,09 -0,05
T50H -0,19 -0,07 0,07 0,74
T50I -0,28 0,19 -0,02 0,70
T50J 0,01 0,76 -0,04 0,02
T50K 0,78 0,15 -0,02 -0,03
T50L 0,68 0,27 0,00 0,04

Obsah čtyř extrahovaných faktorů můžeme stručně shrnout takto:

F1 - nespokojenost s reakcí a postojem ČR jako státu

F2 - xenofobní postoj vůči islámu

F3 - “neohrožený” postoj, popření rizik

F4 - nutnost zasáhnout, angažovat se v boji

Na základě zjištěných korelací mezi všemi osmi faktory jsme se rozhodli hledat faktory vyššího řádu.

Tab. 4 - Faktory druhého řádu a výchozí matice korelací faktorových skórů

  1 2 3 4   F1 F2 F3 F4 J1 J2 K1 K2
F1 nespokojen se státem -0,65 0,38 -0,05 0,37 1 -0,051 -0,031 -0,111 0,255 0,134 -0,389 0,1638
F2 nedůvěra k islámu -0,03 0,14 -0,09 -0,82 -0,05 1 -0,042 -0,075 0,131 -0,096 -0,081 -0,0145
F3 víra v bezpečnost 0,10 0,20 0,81 -0,11 -0,03 -0,04 1 -0,078 0,173 0,282 0,144 0,2568
F4 nutnost angažovat se 0,67 0,35 -0,34 0,33 -0,11 -0,07 -0,08 1 0,011 0,030 0,311 0,0709
J1 liberální, proti kontrole -0,19 0,79 0,03 -0,20 0,26 0,13 0,17 0,01 1 0,014 -0,190 0,3600
J2 neriskovat, neutrácet 0,00 0,07 0,66 0,37 0,13 -0,10 0,28 0,03 0,01 1 0,113 0,1434
K1 podpora NATO 0,81 -0,12 0,21 0,05 -0,39 -0,08 0,14 0,31 -0,19 0,11 1,00 -0,0174
K2 bez obav 0,04 0,74 0,26 0,04 0,16 -0,01 0,26 0,07 0,36 0,14 -0,02 1

Ukázalo se, že uvedené tři baterie otázek mají něco společného, že zkoumané postoje můžeme rozložit do čtyř obecných dimenzí (komponent):

SF 1 - podpora angažovanosti ČR

SF 2 - (anarcho-) liberální tendence: proti kontrole, bez obav z demonstrací

SF 3 - svět zůstává stejně bezpečným, neriskovat při vyjednávání

SF 4 - faktor otevřenosti vůči islámu

Uvedený výsledek je nutno chápat jako určitý model, a to mimo jiné proto, že při výpočtech faktorových skórů dochází k redukci dat co do úplnosti údajů (např. kvůli odpovědi “nevím”) - na úrovni syntetických faktorů můžeme pracovat pouze se souborem 487 respondentů.

Jednou z možností, jak tento problém překlenout, bylo vrácení kategorie “nevím” (na středovou pozici) do analýzy a nový výpočet faktorů. Faktory prvního řádu se takřka nelišily, Extrakce faktorů vyššího řádu (SFb) však nabídla dosti odlišnou strukturu (tab.5):

SF1b - bezstarostnost, proti kontrole

SF2b - neloajální, proti angažovanosti ČR

SF3b - nedůvěra k islámu, nevyjednávat s teroristy

SF4b - nutnost angažovat se

Tímto postupem jsme zřejmě poněkud otupili vyhraněnost dílčích postojů, proto se možná dimenze otevřenosti vůči islámu a opatrnějšího vyjednávání spojily v jeden, i když “opačně” orientovaný faktor. Hlavní přednost zůstává v tom, že se zvýší počet jedinců zapojených do této analýzy.

Tab. 5 - Faktorové zátěže u alternativního řešení (kategorie nevím jako střed škály, N=1167)

  SF1b SF2b SF3b SF4b
F1 0,06 0,84 -0,11 0,11
F2 0,11 -0,03 0,79 -0,01
F3 0,79 -0,15 -0,11 -0,19
F4 0,05 -0,07 -0,01 0,95
J1 0,59 0,40 0,31 0,06
J2 0,39 0,03 -0,61 0,01
K1 0,07 -0,82 -0,04 0,22
K2 0,65 0,03 -0,09 0,26

V dalším kroku zpracování dat jsme vyzkoušeli několik variant klastrové analýzy (K-means). Hledali jsme jak vhodný počet klastrů, tak vhodný model jak při využití faktorů vyššího řádu, tak při využití osmu faktorů prvního řádu, a dokonce také při využití osmi jednoznačně určených položek jako reprezentantů.

Tab.6 - Středy klastrů při užití faktorů prvního řádu

  Ustrašení Lib.Anarch. Neloajální Loajální
  1 2 3 4
F1 nespokojen se státem -0,34 0,25 0,89 -0,39
F2 nedůvěra k islámu 0,20 0,40 -0,37 -0,26
F3 víra v bezpečnost -0,73 0,00 0,13 0,48
F4 nutnost angažovat se -0,03 0,19 -0,82 0,41
J1 liberální, proti kontrole -0,54 1,26 -0,07 -0,32
J2 neriskovat, neutrácet -0,79 -0,29 0,36 0,42
K1 podpora NATO -0,16 -0,38 -1,10 0,78
K2 bez obav -0,67 0,77 -0,01 0,14
487 141 112 83 151

Vzniklá seskupení jsme pracovně označili jako typy:

Tato typologie nabízí zajímavé proporce zastoupení. Nejpočetnější typ loajálních sice nepředstavuje ani třetinu (z těch, kteří projevili vyhraněné názory), je však téměř dvakrát tak velký v porovnání s neloajálními.

Druhou variantu představuje vytvoření čtyř klastrů na bázi přímo měřených proměnných (tab.7). I po vyloučení kategorie “nevím” tak zůstává 781 jednotek. Jednotlivé typy se však liší zejména podle míry ochoty angažovat se po boku spojenců. Nenabízejí tedy plastičtější diferenciaci, ostatně dosti silně korelují s variantou první (viz tab.8).

Tab.7 - Středy klastrů při užití přímo měřených proměnných pro klasifikaci postojů

  Angažov. Ang.opatr. Neangaž. Xen.opatr.
  1 2 3 4
T50K spok. s reakcí ČR 1,9 1,9 2,4 2,2
T50J soužití s muslimy 2,6 1,8 2,3 3,1
T50B ohrožení ČR 2,3 2,7 2,2 2,8
T50H neangažovat se 3,0 3,1 2,1 2,8
52B Kontr.migrace 1,3 1,5 1,4 1,4
52E Nevyjednávat 1,7 3,2 2,6 3,3
53F ČR měla odmítnout 3,1 3,3 1,7 2,7
53A riziko terorismu 1,8 2,2 1,4 2,1
781 184 200 215 182

Tab. 8 - Vzájemný vztah dvou navržených typologií

  C-Teror-8 proměnných CELKEM
1 2 3 4
C-Teror-8F Ustrašení
%
62 13 48 18
44,0 9,2 34,0 12,8
31 23 23 35
27,7 20,5 20,5 31,3
3 7 55 18
3,6 8,4 66,3 21,7
25 83 2 41
16,6 55,0 1,3 27,2
141
100
Anarch.-Liberální
%
112
100
Neloajální
%
83
100
Loajální
%
83
100
CELKEM
%
121
24,8
126
25,9
128
26,3
112
23,0
487
100
Pozn.: Statisticky vysoce signifikantní vztah

Obě dvě navržené typologie postojů lze ověřit diskriminační analýzou. Protože pracujeme s vyhraněnými typy odpovědí, nepřekvapuje, že užití diskriminačních funkcí přináší až 95 % úspěšnost při kontrolní reklasifikaci.. Pro ilustraci uvedeme grafické znázornění rozložení centroidů pro čtyři syntetické faktory druhého řádu a čtyři klastry (odvozené z 8 primárních faktorů).

Graf 4 - Výsledky diskriminační analýzy pro 4 postojové typy (3 funkce, N=487)

I když nastíněné typy chápeme jako modely (vycházející z převážně vyhraněných stanovisek), mohou nám ukázat několik základních os diferenciace postojů. Vedle dimenze podpory angažovanosti ČR zde hraje samostatnou roli jak přesvědčení o relativní bezpečnosti situace, tak stanovisko o zbytečnosti razantních kontrolních a preventivních opatření. Zastoupení jednotlivých typů ukazuje, že v každé konkrétní situaci se zřejmě objeví část populace s odlišným názorem, že např. i mezi lidmi podporujícími angažovanost ČR bude možno najít skupiny se značně zvýšenou hladinou obav, případně xenofobie, apod. Není ale zřejmě překvapením, že po několika měsících už není veřejnost názorově homogenní. Rizika tohoto typu se začínají opět jevit jako o něco vzdálenější, méně realistická.

Sociální a politická diferenciace postojů

V závěru této studie zmíníme důsledky, které diferenciace postojů přináší, anebo možná dokonce již předpoklady, z nichž vychází. Naše analýza podmíněnosti postojů (provedená na úrovní primárních faktorů) potvrzuje silnou vazbu na politickou orientaci dotázaných. Samozřejmě je možné prokázat i dílčí odlišnosti podle věku a vzdělání, nápadné však zůstávají rozdíly při porovnání podle sociálního postavení a podle deklarované politické orientace (na škále pravice - levice).

Nepřekvapuje, že větší hladinu obav nacházíme u nejstarší kategorie respondentů, která je ochotna akceptovat vyšší míru sociální kontroly. Přesně opačně reagují nejmladší respondenti. Nižší míra loajality se projevuje u osob se základním vzděláním, naopak vysokoškoláci více podporují angažovanost v boji s terorismem i konání summitu NATO, jsou otevřenější vůči islámu.

Tab.9 - Diferenciace postojů (průměry primárních faktorových skórů)

  F1
nespok.se státem
F2
nedův. k islámu
F3
víra v  bezpečnost
F4
nutnost angažovat se
J1
liberální, proti kontrole
J2v neriskovat K1
podpora NATO
K2
bez obav
STATUS
Nižší 0,73 0,22 -0,46 -0,13 0,20 -0,16 -0,87 -0,10
Nižší střední 0,04 0,00 -0,11 -0,04 -0,06 -0,05 -0,06 -0,05
Střední -0,06 -0,06 0,06 0,05 0,02 0,05 0,08 0,01
Vyšší -0,13 0,17 0,34 0,10 0,03 0,09 0,19 0,18
VZDĚLÁNÍ
Základní 0,28 0,17 -0,09 -0,21 0,19 0,00 -0,26 0,16
Vyučen -0,02 0,13 -0,16 -0,12 -0,06 -0,08 -0,06 -0,04
Střední 0,00 -0,06 0,06 0,05 0,02 0,03 0,03 -0,03
-0,15 -0,20 0,17 0,21 -0,14 0,04 0,20 0,08
POLITICKÁ O.
Levice 0,8 0,6 -0,5 -1,0 0,1 -0,2 -1,5 -0,1
2 0,4 0,2 -0,2 -0,3 0,1 -0,3 -0,7 -0,3
3 0,2 0,1 0,0 -0,1 0,2 0,0 -0,3 0,0
4 0,1 -0,2 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,2
5 -0,2 0,0 0,1 0,3 -0,1 0,1 0,2 0,0
6 -0,3 0,0 -0,1 0,0 -0,1 -0,1 0,4 -0,2
Pravice -0,5 0,5 0,2 -0,1 0,0 -0,2 0,0 -0,1

Lidé se subjektivně nízkým statusem se cítí být více ohroženi a jsou výrazně nespokojeni s reakcí ČR. Toto vše se pak zvýrazňuje u levicově orientovaných, kteří jsou proti angažovanosti ČR (zejména ve vztahu k NATO), jejich obavy se mísí s xenofobními postoji. Je zajímavé, že xenofobně se projevuje i krajní pravice, která také spíše podporuje nesmiřitelný postoj k teroristům. Zaznamenejme ještě, že relativně méně obav z protestních akcí během summitu mají spíše voliči “středu”.

Z toho bychom mohli vyvodit, že jak reakce na teroristický útok, tak očekávání vůči summitu NATO “nasedají” na již poměrně fixované politické postoje (v závislosti na sociálním postavení respondenta). K homogenizaci postojů pak dochází pouze v bezprostřední situaci ohrožení. V okamžiku uvolnění se projevuje tendence k polarizaci názorů a časem také k “normalizaci” rizik. Snad by bylo možné mluvit o jakémsi pulsním charakteru veřejného mínění, které se stmeluje s blížícím se ohrožením a je schopno dočasně legitimizovat i poměrně tvrdý postup státu. To dává určité šance ke zvládnutí kampaně před summitem NATO, ovšem nesmí být chápáno jako výzva k bezostyšné manipulaci veřejným míněním cestou “strašení” veřejnosti, prostřednictvím zveličování rizik nebo konstrukcemi falešného obrazu démonického nepřítele.

»zpět obsah