Kriminální statistika
Soudní statistika
Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.
Počet zjištěných trestných činů hospodářské kriminality, který se dlouhodobě zvyšoval a kulminoval v roce 1999, mírně klesá. I nadále zůstává vysoká objasněnost hospodářské kriminality. Způsobené škody se mírně snížily. Výrazně se zvýšily zajištěné škody, a to o více než 1,9 mld Kč. (tj. o více než tři tisíce procent). Z hlediska doby zahájení páchání trestné činnosti bylo v roce 2001 z evidovaných trestných činů hospodářské kriminality zahájeno páchání v tomtéž roce zhruba v 19 %, doba zahájení u 81 % spadá do minulých let - téměř 30 % do roku 2000, u více než 22 % do roku 1999, 12 % do roku 1998 a 6 % dokonce do roku 1997. Dle vybraných druhů zaměstnání pachatelů hospodářské kriminality lze konstatovat, že jednoznačně nejčastější kategorií jsou podnikatelé a živnostníci, druhá poměrně početná kategorie je v policejních statistikách bez údajů (dle poznatků policistů se v této kategorii nacházejí především nezaměstnaní, kteří po zjištění podezření z trestné činnosti byli ze zaměstnání propuštěni).
Podíl zjištěných škod hospodářské kriminality na zjištěných škodách celkové kriminality činí 79,2 % (-0,9 %; v roce 1999 59,2 %; v roce 2000 80,1 % - ovšem s výrazným podílem dvou zjištěných případů - Agrobanka a Komerční banka, a.s. v souvislosti s poskytováním dokumentárních akreditivů společnosti B.C.I. Trainding GmbH, bez těchto dvou případů by podíl na celkových škodách dosáhl výše 58,7 %), přitom podíl počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality na počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality činí pouhých 9,6 %. Policií bylo evidováno 213 trestných činů hospodářské kriminality se škodou 10 milionů Kč a vyšší. Od roku 1993 došlo k růstu počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality o 91,3 %, zjištěné škody způsobené hospodářskou kriminalitou vzrostly o 947,5 %. Stoupl počet a hodnota případů porušení celních předpisů, kdy celní dluh a daňová povinnost přesáhla hranici 40 tisíc Kč (6 853 hlášení o mimořádných událostech, nárůst 11,3 % oproti roku 2000).
S problematikou závažné hospodářské kriminality je úzce provázána problematika odčerpávání výnosů z trestné činnosti. V polovině roku 2001 byla ustavena pracovní skupina (VÝNOSY) pro vyhledávání a dokumentaci výnosů ze závažné trestné činnosti, která vedle své praktické činnosti - do konce roku 2001 zpracovala 16 případů s návrhem na zajištění majetku ve výši cca 100 mil. Kč - identifikovala některé klíčové bariéry. Z praktických poznatků vymezila problémové okruhy bránící efektivnímu postupu při zabavování zločineckých zisků, především jsou to problémy spojené s dokazováním zločinného původu nabytého majetku (problematika důkazního břemene), s přístupem k některým informacím dosud (i před policií) chráněných mlčenlivostí, trestně procesní nedostatky při nemožnosti stanovení lhůt k okamžitému rozhodnutí o zajištěné věci. Majetek nemá ve většině případů konstantní hodnotu, důležité proto bude, aby rozhodnutí o zajištění majetku bylo vykonáno neprodleně po předložení návrhů. Naznačené problémové okruhy by měly být předmětem diskuse příslušných odborníků především v oblasti trestního práva, následně budou rozpracovány do návrhů konkrétních legislativních a organizačních změn.
Pozitivně se projevilo zřízení specializovaných útvarů u obou vrchních státních zastupitelství pro dozor nad zachováváním zákonitosti v přípravném řízení ve věcech zvlášť závažné hospodářské kriminality. Nově byl uplatněn přístup spočívající v soustředění sil a prostředků u státních zastupitelství a PČR. Diskutována zůstává nedostatečná úprava povinné mlčenlivosti. Jak upozorňuje NSZ, nadále za zcela neodůvodněné je považováno privilegované postavení správců daně, a to jak při oznamování trestných činů, tak při vyhovování dožádání orgánů činných v trestním řízení (státních zástupců v řízení do podání obžaloby) podle ustanovení §8 odst. 2 tr.ř.
Největší podíl na hospodářské kriminalitě mají stále podvody (33 %), formy páchání podvodů zůstávají stejně rozmanité, převládají podvody u machinací s finančními prostředky, dále podvody při vylákání zboží s úmyslem je nezaplatit a podvody při uzavírání obchodních smluv. Nedošlo v podstatě ke změně při páchání trestných činů podvodů v dodavatelsko odběratelských vztazích - kvalitě padělaných dokladů není stále ze strany podnikatelských subjektů věnována náležitá ostražitost. Pojistné podvody zůstaly na stejné úrovni, výrazný růst je evidován u úvěrových podvodů, které na sebe vážou vysoké škody. Pokračuje trestná činnost založená na žádání úvěrů na fiktivní podnikatelské záměry, na neexistující firmy, na padělané doklady a poskytování úvěrů na základě nadhodnocených zástav apod.
Mezi závažné hospodářské trestné činy patří daňové úniky s vysokými škodami. U daňových úniků je třeba zmínit především oblast nepřímých daní, které významně ovlivňují odvody do státního rozpočtu. Především jde o podvodné vylákání nadměrného odpočtu daně, které zjistily kontroly finančních úřadů v letech 1999-2001. Zkušenosti PČR při odhalování a dokazování trestné činnosti ukazují na problémy spojené s doměřením daně, absence vhodného řešení neúměrně prodlužuje celé trestní řízení. Dalším problémem je obtížnost shromažďování důkazů (firmy neexistují, bývalí statutární zástupci se obtížně předvolávají, mnohdy nejsou k dispozici účetní doklady atd.); problémem v dokazování je otázka nedokonalé právní úpravy platebního styku mezi podnikateli (prokazovat uskutečnění platby, která byla provedena fiktivně, při možnost hotovostní platby za zboží a služby je velmi obtížné), obligatorní zavedení bezhotovostního styku by mohlo přispět ke stížení páchání této trestné činnosti. Dle poznatků PČR a orgánů celní správy mezi závažné případy sice stále patří daňové machinace související s výrobou, distribucí, přepravou a exportem lihovin; zlepšil se však kontrolní režim i daňová správa. Specifickou oblastí jsou importy lihu, nelegálně dovezeným lihem kvasným jsou dosahovány černé zisky na jedné cisterně přes 2 miliony Kč. Problém zůstává, když importy lihu jsou deklarované jako jiné zboží - dochází k vysokým ziskům na spotřební dani, doklady neodpovídají příslušné komoditě, často v součinnosti s nedovoleným podnikáním (tzn.nižší trestní sazbu než za zkrácení daně). Rozsáhlý případ pašování čistého alkoholu nebyl zjištěn, dochází pravděpodobně k větší míře organizovanosti a konspirace pachatelů, nelegální výrobci alkoholických nápojů jsou zásobováni i nezdaněným ethylalkoholem domácí produkce. Rizikovou komoditou zůstávají cigarety (celní orgány zajistily více než 37 milionů kusů neznačených cigaret (v roce 2000 35,5 mil kusů), i zde jsou poznatky o vysoce organizovaných a konspirativních aktivitách. Dle poznatků PČR jsou prodejny typu "DUTY FREE SHOP" zneužívány k páchání trestné činnosti zejména v oblasti daňové kriminality. K trestné činnosti s vysokým daňovým únikem dochází i v dalších oblastech - výroba a distribuce ropných produktů, například celková výše úniku na celních a daňových poplatcích spojená s nelegálním dovozem benzinu činila cca 71 milionů Kč, 82 milionů Kč ve spojitosti s pašováním spotřební elektroniky, 14 milionů Kč se vztahovalo na nelegálně dovezené zlato, které bylo po úpravě distribuováno na tuzemském trhu. Problematickým zůstává prodej informací nebo služeb (těžko se prokazuje, že se jednalo o skutečné či fiktivní činnosti). Předmětem daňových a celních úniků byl případ dovozu nerostných surovin z Ruska se škodou ve výši cca 100 milionů Kč. Většina obchodních podvodů, které celní správa odhaluje, má fiskální dopad.
Zadržen byl kontejner s cigaretami původem z Číny, při němž bylo zajištěno necelých 9 milionů kusů cigaret. Případ byl realizován na základě úzké spolupráce s celními orgány Spolkové republiky Německa.
Dle informací a poznatků policistů a rozpracovaných případů patří případy finančních podvodů z celospolečenského hlediska mezi nejzávažnější. V mnoha těchto případech dochází k úzkému propojení zahraničních a domácích organizovaných struktur; z dlouhodobé analýzy PČR vyplývá, že pachatel se často nachází uvnitř napadeného subjektu; zasaženy bývají subjekty s účastí státu, finanční zdroje jsou "vyprány" prostřednictvím celé řady komerčních subjektů (došlo k nárůstu podezřelých operací s využitím trhu s cennými papíry). Z tohoto pohledu se jedná o čtyři základní skutky trestných činů - zneužívání informací v obchodním styku (§ 128 tr. zákona), zpronevěru (§ 248 tr. zákona), porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 255 tr. zákona) a poškozování věřitele (§ 256 tr. zákona). Neméně důležitá opatření se stále nacházejí v dostatečných a včasných kontrolních mechanismech, ve vhodných ekonomických nástrojích, podnikatelské morálce apod. Pachatelé pro poskytnutí úvěrů používají falešné doklady, zejména padělaných platebních karet, či nedodržují podmínky dané smlouvou. Problematickým zůstává zneužití padělaných platebních karet, tzv. "skimming" (kopírování záznamu magnetického proužku platební karty), novou trestnou činností bylo napadení bankomatů ČSOB, a.s. Problém dle poznatků PČR na kapitálových trzích zůstávají tzv. "insider trading" (tj. zneužití informací v obchodním styku), tzv. "hacking" (zneužití informací, k nimž se pachatel dostane nelegálním narušením systému), zneužití českého kapitálového trhu k legalizaci výnosů z trestné činnosti, podvodné snížení kurzu akcií společností se státním podílem před privatizací v kombinaci s insider tradingem, atd. Příčinou bývá nedostatečná vnější i vnitřní kontrola zainteresovaných subjektů.
Skupina pachatelů z bývalého vedení Investiční a poštovní banky, a.s. dala v období let 1997-2000 podnět k uskutečnění rady transakcí v Praze, na Kajmanských ostrovech, v Nizozemsku a dalších místech, na základě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, s cílem získat formou skrytého úvěru finanční prostředky v částce 7,2 mld. Kč. Další transakcí, kdy příslušné osoby při nákupech, opětovných prodejích a další nákupech mezi stejnými společnostmi za rozdílné ceny neoprávněně využily informací s cílem obohatit vybrané subjekty na úkor IPB, a.s. o částku 164 mil. Kč.
Dokumentována byla trestná činnost největšího obchodníka se zahraničními cennými papíry v ČR společnosti Private Investors, ke které došlo v důsledku zpronevěry prostředků na účtech klientů vedením společnosti. Škoda byla vyčíslena na částku 932 mil. Kč.
Další kauzou na kapitálových trzích je trestní stíhání pracovníků dealingu ČSOB, a.s., kteří při operacích se zahraničními instrumenty způsobili škodu 2,5 mld. Kč.
Na úseku bankovnictví byl odhalen podvod, kdy většinový akcionář Kreditní banky a.s. Plzeň prosadil na valné hromadě uzavření několika smluv o převodu vlastnictví nemovitosti jako nepeněžitého vkladu, přičemž dohodnutá kupní cena byla značně nadhodnocena. Tím docílil zvýšení svého akciového podílu a způsobil Kreditní bance a.s. škodu ve výši nejméně 116,6 mil. Kč.
Trvalým problémem zůstává vykupování akcií z kupónové privatizace, řada subjektů provádí tuto činnost na neplatnou licenci. Roste počet případů nabídek zprostředkování obchodů s deriváty (komoditními i finančními), přitom Komise pro cenné papíry dosud žádnému subjektu našeho kapitálového trhu povolení k obchodování s deriváty nevydala. Podle poznatků policistů není ojedinělý výskyt vykrádání majetkových účtů ve Středisku cenných papírů, zneužívání důvěrných informací je aktuálním zejména v souvislosti s povinným otevíráním uzavřených podílových fondů a přeměnou investičních fondů na otevřené podílové fondy.
Situace v oblasti "praní špinavých peněz" zůstává na úrovni předešlého roku, jedná se o přesuny finančních prostředků přes konta otevřená na cizí jména, zvyšuje se počet osob, které se profesionálně zabývají praním špinavých peněz, častěji je používáno zastoupení bank ve třetích zemích atd. Existuje řada poznatků, které se zatím nedaří prokazovat, o převodu finančních prostředků z podnikatelské činnosti některých obchodníků do zahraničí, zejména čínských a vietnamských, jako účel platby se uvádí především dar, platba za zboží apod. Je důvodné podezření rovněž z daňových úniků, částky nebývají přihlášeny k darovací dani, často není znám jejich prvotní zdroj, místo trvalého pobytu osob mnohdy vůbec neexistuje.
Pověřenému útvaru PČR útvaru policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské činnosti SKPV (dále jen ÚPOK) jsou, na základě "Dohody mezi MF a MV o společném postupu, vzájemné pomoci a součinnosti v postupu proti trestné činnosti ohrožující fiskální zájmy státu", postupována trestní oznámení v souvislosti s oznámením tzv. podezřelých obchodů a zasílána sdělení o případných kriminálně relevantních informacích vztahujících se k právnickým i fyzickým osobám.
Finančně analytickému útvaru MF (dále jen FAÚ) podal ÚPOK celkem 101 trestních oznámení, z nichž cca 90 % případů bylo PČR vyhodnoceno jako trestný čin krácení daně, příp. neoprávněné podnikání. Podle názoru PČR by správce daně měl zahájit daňové řízení již v průběhu šetření FAÚ, což by zrychlilo trestní řízení, neboť doměření daně je nezbytné pro další důkazní řízení. FAÚ přijal od finačních institucí celkem 1. 750 (v roce 2000 1. 910, v roce 1999 1. 699) oznámení o podezřelých obchodech. Změna kritérií pro hlášené obchody (podezřelé obchody namísto neobvyklé obchody dle novely zákona č.61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů) snížila jejich počet, ale zvýšila jejich vypovídací schopnost s akcentem na praní peněz. FAÚ podal orgánům činným v trestním řízení celkem 104 (v roce 1999 46, tj. +120 %) oznámení o podezření ze spáchání trestného činu. Dle poznatků FAÚ pokračoval trend z minulých let - zvyšování hotovostních převozů přes hranice a počet hlášení o podezřelých obchodech z pojišťoven.
Počet zjištěných trestných činů zpronevěry, i přes pokles, zůstává vedle podvodů nejčastěji zjištěným trestným činem, převážně v oblastech leasingu a neoprávněného nakládání se svěřenými finančními prostředky. Zpronevěra, účetní machinace jsou nejčastějším druhem podvodů, jež poškozují firmy v ČR a v EU; ze tří čtvrtin je páchají lidé uvnitř postižené společnosti (výsledky průzkumu v 15 zemích EU a 3 kandidátských zemích); v ČR se stalo obětí 26,1 % firem, v EU 27,9 %. Přesto, že nejpostiženějšími jsou větší firmy (5000 zaměstnanců a více), jsou to zároveň firmy, které se učí lépe bránit.
Korupci lze charakterizovat jako zneužití postavení spojené s porušením principu nestrannosti při rozhodování motivované snahou po zisku. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím (řídícím) procesu. Schopnost institucí korupci potlačovat a bránit se jí je pak současně indikátorem kvality příslušných institucí a celého institucionálního systému jako takového. Toto vysoce nebezpečné jednání přesahuje meze hospodářské kriminality, pojem "korupce" není v českých trestně právních normách definován. Protože rozhodující prostor a hlavní nebezpečí korupce leží nepochybně v oblasti veřejné správy v širším smyslu včetně moci zákonodárné a soudní, jde především o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele (§ 158 trestního zákona, od roku 1994 se počet PČR evidovaných trestných činů pohybuje od 321 tr.č. do 403 tr.č.), maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (§ 159 trestního zákona, s výjimkou roku 1995 se pohybuje počet PČR evidovaných trestných činů kolem 20 tr.č.), přijímání úplatku, podplácení (úplatkářství celkem - §§ 160, 161, 162, trestního zákona pohybuje se počet PČR evidovaných trestných činů od 150 do 190 tr.č. s výjimkou let 1995 a 1996 kdy přesáhl výrazně 240 - 280 tr.č.), porušování povinnosti při správě cizího majetku, zneužívání informací v obchodním styku dále vybrané trestné činy při řízení konkurzním a vyrovnávacím, porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi atd. Pokud jde o skladbu pachatelů, v oblasti řízení a správ v ČR v roce 2001 dochází jednoznačně k růstu trestné činnosti (91 tr.č. zneužití pravomoci veřejného činitele v roce 2001,v roce 2000 51 tr.č., v roce 1995 24 tr.č.). Dle analýzy ÚPOK dochází ke zintenzivnění všech forem korupčního jednání, rizikem zůstává prorůstání do struktur státní správy, jak na centrální tak i regionální úrovni. Získané poznatky se týkají především oblasti přidělování veřejných zakázek. Jejich odhalování vychází zejména z intenzity kontrolní činnosti příslušných státních složek, lze důvodně předpokládat, že úroveň latence, i přes evidovaný stoupající počet případů, u této trestné činnosti je vysoká. Formy korupčního jednání se většinou policejními metodami daří prokázat jen velmi obtížně, a to nejen v ČR. Protože korupce je jednoznačně považována za bezpečnostní riziko stejné intenzity jako závažná hospodářská kriminalita, bude třeba najít způsoby, jak zvýšit účinnost trestního postihu, tzn. například využít operativně pátrací prostředky a jejich výsledků jako důkazů v řízení před soudem. Velmi negativně je korupční jednání příslušníků PČR vnímáno veřejností - bližší informace viz kapitola č. 2. 3. 4.
Závažnou hospodářskou kriminalitou je dále kriminalita na úseku duševního vlastnictví. Zahrnuje oblast práv k ochranným známkám, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu, práv průmyslových a práv autorských i oblast počítačové kriminality. Obchodování s padělaným a pirátským zbožím (pirátské hudební nahrávky na nosičích CD a MC, textilní a obuvnické zboží neoprávněně označené ochrannými známkami; dle poznatků celních orgánů se nejvíce případů vztahovalo ke značce Adidas, Nike, Diesel, Kenvelo a Fubu) způsobuje zejména značnou škodu výrobcům, obchodníkům respektujícím zákony a majitelům autorských práv, klame spotřebitele. Při porušování práv k ochranné známce se jedná zejména o záměrné neoprávněné označování zboží ochrannými známkami a o následný prodej takových plagiátů, které jsou prodávány převážně na tržištích. Toto zboží je dováženo z Číny, Turecka, Polska a Itálie. Z asijských zemí jsou dováženy v rámci kontejnerové nebo silniční nákladní přepravy, často je zboží ukryto za jiným krycím zbožím. Prodej těchto padělků je soustřeďován zejména do příhraničních oblastí. U porušování autorského práva se v praxi jedná zejména o nelegální výrobu a prodej pirátských hudebních a filmových nosičů, které většinou pocházejí z Ukrajiny, kam se přemístily výrobní kapacity z Bulharska. Autorská práva jsou též porušována neoprávněným užitím filmových nebo hudebních děl při veřejných produkcích, kdy autoři neudělili souhlas s užitím. Posílení účinnější ochrany autorských práv mimo jiné přispělo v roce 2001 k tomu, že ČR byla vyškrtnuta ze seznamu Watch List (země s nedostatečnou ochranou práv duševního vlastnictví), který má oporu v § 301 obchodního zákoníku USA a kam byla ČR zařazována v předchozích třech letech; zařazení v tomto seznamu by mělo nepříznivý dopad na konkurenceschopnost na americkém trhu pro české vývozce např. skla, bižuterie, obráběcích strojů atd.
I přes částečný úspěch, kdy se daří postihovat jednotlivé prodejce pirátského zboží, stále unikají samotní organizátoři. Proto bude v budoucnu postih zaměřen zejména na místa, kde je pirátské zboží uskladněno (velkosklady, překladiště) s důrazem na operativní rozpracování.
Počítačová (informační) kriminalita, zahrnující oblast informačních technologií a Internetu, je specifickou formou trestné činnosti s vysokou latencí. Soustřeďuje se převážně na neoprávněné užívání a šíření počítačových programů - dle § 152 (tzv. softwarové pirátství) a zneužití záznamu na nosiči informací (§257a tr.zák.). Ve statistikách zůstává částečně skryta, jak již bylo upozorněno v předešlých Zprávách, pod trestnými činy podvodů ve finanční a bankovní sféře, zpronevěrami či daňovými trestnými činy, kde útok na počítač či jeho programové vybavení je prostředkem k dokonání jiného trestného činu. (Od 1. 1. 2002 umožňuje kriminální statistika díky rozšíření příslušných číselníků identifikovat napadení počítačů a objektů - Internet, elektronická pošta, datová síť atd.)
Jedním z problémů, které identifikovala Meziresortní komise pro potírání nelegálního jednání proti právům k duševnímu vlastnictví, je i zabezpečení užívání počítačových programů výlučně oprávněnými uživateli na základě licenčních smluv v jednotlivých resortech a ostatních orgánech státní správy včetně jimi řízených subjektech.
Došlo k určité stabilizaci odhalované trestné činnosti a k vyšší aktivitě v oblasti útoků na data po Internetu. V oblasti softwarového pirátství poškození a zneužití záznamu na nosiči informací nedošlo k významným změnám - nelegální výrobou se zabývají skupiny jednotlivců, co do kvality došlo k lepšímu zabezpečení dat, ale naproti tomu dochází k vyšší odborné připravenosti na straně pachatelů. Ze strany poškozených není ve větší míře iniciováno trestní řízení, proto zůstává tato kriminalita je do velké míry latentní. Rovněž lze předpokládat, že poškozený se v některých případech o útoku na data ani nedozví. Poznatky jsou k trestné činnosti související s vydíráním a vyhrožováním realizované prostřednictvím sítě Internet a mobilních telefonů; realizované jsou případy zneužívání mobilních telefonů při přístupu k finančním prostředkům na bankovních účtech prostřednictvím telefonického bankovnictví. V průběhu roku 2001 pracovala aktivně skupina hackerů s názvem "binary.division", která změnila webové stránky mnoha subjektů. Probíhající šetření směřuje k odhalení pachatele či pachatelů.
Závažnou formou je šíření pornografie a všech forem extremismu cestou Internetu. Proto vyhledávání trestné činnosti na Internetu bylo zaměřeno převážně na tyto oblasti. Odhalování je obtížné vzhledem ke skutečnosti, že majitelé serverů nejsou povinni ze zákona uchovávat po určitou dobu tzv. logové soubory, které jsou výchozím bodem pro zjištění pachatele. V rámci komunikace v síti Internet trvá představa části pachatelů o jejich anonymitě a v hojné míře jsou využívány technická řešení zajišťující klamavé informace o uživateli páchajícím trestnou činnost.
ČOI zabavila např. v červnu 2001 na tržnici na Mostecku téměř 2000 pirátsky nahraných kompaktních disků a kazet; při té příležitost bylo uvedeno, že se výrazně rozšířilo kopírování na CD-R a stahování nahrávek z internetu.
V roce 2001 například útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV PČR realizoval případy zneužívání mobilních telefonů při přístupu k finančním prostředkům na bankovních účtech prostřednictvím telefonického bankovnictví (kvalifikováno jako trestný čin podvodu).
Další specifickou formou hospodářské kriminality je trestná činnost namířená proti poskytovatelům telekomunikačních služeb, páchaná jednotlivci i organizovaně. Latentní zůstávají případy spojené s kartovými telefonními automaty a používáním kartových telefonních simulátorů (tzv. "věčných telefonních karet"). Poskytovatelé telekomunikačních služeb proto činí další kroky, které by mohly přispět k řešení problematiky této trestné činnosti.
Vysoce latentní a rizikovou zůstává trestná činnost páchaná v oblasti životního prostředí, související zejména se skladováním, přepravou a likvidací odpadů, nelegálním dovozem odpadů, nezákonným obchodem s ohroženými a chráněnými druhy živočichů a rostlin a dále hospodařením v lesích - nepovolenou těžbou dřeva a jeho vývozem do zahraničí a dále ochranou vod (závažným problémem jsou ekologické havárie většího rozsahu s ohrožením nebo poškozením jakosti povrchových a podzemních vod). Řešení případů se účastní především referáty životního prostředí okresních úřadů, Česká inspekce životního prostředí (dále ČIŽP) a případně orgány činné v trestním řízení nebo příslušně resorty v rámci svých kompetencí. ČIŽP bylo evidováno na území ČR 166 případů havarijního znečištění nebo ohrožení jakosti vod; nejčastěji se jednalo o ropné látky; organizované zločinecké firmy používají rozsáhlou škálu metod - falešné dokumenty k získání exportního povolení, nebezpečné odpady jsou deklarovány jako zcela jiné látky nebo míchány s neškodnými příměsemi. Problémem zůstává nedůsledná kontrola přepravovaných zásilek, nezodpovědnost majitelů lokalit, kteří je pronajímají aniž vědí, k čemu jsou dále využívány atd. Devastační těžby v lesích mají dlouhodobé negativní důsledky na stav lesa, často s následným poškozením nebo ohrožením lesů sousedních. Firmy provádějící tuto těžbu často využívají indispozice vlastníků lesů (stáří, nemoc, neznalost lesního zákona, spory spolumajitelů atd.). Páchání této trestné činnosti vykazuje znaky organizovaného zločinu. ČIŽP např. v roce 2000 zjistila téměř 700 případů nelegálních těžeb, většinou se jedná o případy většího rozsahu; případy menšího rozsahu se buď nezjistí nebo se zjistí opožděně nebo náhodně. Obchod s chráněnou faunou a flórou je velice lukrativní, jsou docilovány extrémně vysoké zisky (podle zahraničních zdrojů se na tomto obchodu podílejí stejné skupiny, které obchodují s drogami, zbraněmi). Do ČR byly nejčastěji přepravovány zásilky s trofejemi chráněných živočichů, resp. výrobky z těchto živočichů, plazi, pavouci, exotické ptactvo a živé rostliny. ČIŽP ve spolupráci zejména s celní službou a policií řeší aktuální případy nelegálních transakcí na hranicích ČR; jak uvádí MŽP, ČR je v mezinárodním kontextu známá jako země tranzitní, s vysokou mírou nelegálních transakcí v této oblasti. Celkem bylo zjištěno 67 (-17 tr.č.) trestných činů ohrožení životního prostředí (úmyslného ohrožení) se škodou ve výši 16. 871 tis. Kč (+10. 355 tis. Kč) a 27 (+1 tr.č.) trestných činů ohrožení životního prostředí (z nedbalosti) se škodou ve výši 2. 135 tis. Kč (-11. 177 tis.Kč).
Vyšetřován byl případ německého občana, který do své provozovny na území ČR dovezl nelegálně ze SRN radioaktivní materiál, který zde skladoval. Dále byla realizována skupina pachatelů v souvislosti se znečištěním Lesního pramene v Mariánských Lázních.
V dalších oblastech, jakými jsou zejména neoprávněné podnikání, poškozování spotřebitele, leasingu, loterie, her a sázek zůstává odhalování trestné činnosti na stejné úrovni jako v minulých letech. Hry pyramidového charakteru se nedaří objasňovat, často jsou posuzovány jako legální podnikání.
(podrobnější údaje viz tabulka č. 38-44)
Centrem pro výzkum veřejného mínění je hospodářská kriminalita dlouhodobě považována za jeden z nejzávažnějších celospolečenských problémů. (V říjnu 2001 označilo 74 % občanů korupci a hospodářskou kriminalitu za velmi naléhavý problém - tj. nejvíce z problémových oblastí, s odstupem se 70 % je organizovaný zločin a s 60 % obecná kriminalita).
Z výzkumných šetření UNIVERSITAS vyplývá, že mezi obavami z postižení trestnou činností je na předních místech uváděn podvod (v rámci investiční společnosti, cestovních kanceláří). Na otázku, zda by policie měla sledovat, vyšetřovat a předávat k potrestání např. kopírování počítačových programů, her, CD uvedlo 23 % respondentů vždy, 27 % jen pokud to vadí oběti a 39 % uvedlo spíše ne,11 % rozhodně ne. Podle pravidelného šetření IVVM zůstává problém korupce stabilně na prvním místě (80 % respondentů v říjnu 2001).
Ve vyšetřování bylo na úřadech vyšetřování celkem 19. 561 (-2. 679) trestních věcí hospodářské kriminality (15. 478 nových věcí a 4. 083 z předchozího období). Z ukončených 15. 400 spisů bylo 6. 588 ukončeno NPO. K 31. 12. 2000 zůstalo nevyřízeno 4. 161 trestních věcí, z toho 1. 788 zahájených a 2. 376 nezahájených. Evidovaných případů Výborem pro ochranu ekonomických zájmů ČR 15) bylo na jednotlivých úřadech vyšetřování (prostřednictvím složek státního zastupitelství) k prošetření 110. Z toho jich bylo dosud ukončeno 86 - 61 věcí bylo odloženo podle § 159 tr. řádu, 7 věcí zastaveno podle § 172 tr. řádu a v 18 věcech byl podán návrh na podání obžaloby; z věcí, které zůstávají v rozpracování, je v 10 věcech zahájeno trestní stíhání.
V kauze Harvardských investičních fondů bylo ke dni 3. 6. 2002 vyhotoveno usnesení o sdělení obvinění 2 osobám, v kauze IPB a.s. byla získána a analyzována většina dostupných důkazních materiálů, je třeba vyslechnout důležité svědky k potvrzení nebo vyvrácení stanovených vyšetřovacích verzí. Po těchto výsleších lze očekávat jednotlivá rozhodnutí ve věcech, a to nejen ve vztahu k osobám z IPB a.s., ale i k statutárním orgánům společností dceřiných, společností ekonomicky spjatých s IPB a.s. Návrhem na podání obžaloby byly Policií ČR ukončeny další kauzy, například H-systém, První pražská družstevní záložna, Moravia banka, a.s. Frýdek Místek atd.
Pro trestné činy hospodářské (§ 118 - 152 tr.zák.) bylo pravomocně odsouzeno 1. 408 osob (2,3 % v roce 2000 2,4 %, v roce 1999 1,4 %), což znamená pokles o 84 osob. Nejvíce osob bylo pravomocně odsouzeno pro trestné činy neodvedení daně, pojistného na sociální zbezpečení, na zdravotní pojištění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (382 osob; §147 tr.zák.) a dále pro trestný čin poškozování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu (346, § 150 tr.zák.).
Pro trestné činy úplatkářství (§160 - 162 tr. zák) bylo odsouzeno 114 (v roce 2000 116, 1999 110) osob.
II. Opatření