Významnou roli v oblasti zajištění vnitřní bezpečnosti mají, vedle PČR, Hasičský záchranný sbor ČR a další složky integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Rok 2001 výrazným způsobem prověřil funkčnost nové právní úpravy činnosti jednotlivých složek IZS, jež byly přijaty v roce 2000 (např. zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů).
V souvislosti s teroristickými útoky na USA ze dne 11. září 2001 také byla, přestože nedošlo k vyhlášení krizového stavu, přijata řada bezpečnostních opatření, došlo k aktivaci Ústředního krizového štábu i krizových štábů dalších správních orgánů.
V souladu s úpravou zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR je MV ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro požární ochranu a od 1. ledna 2001 i pro krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a IZS.
V souvislosti s připravovaným ukončením činnosti okresních úřadů byly po věcné stránce připraveny návrhy novel zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Zásadním důvodem navrhovaných novel je z věcného i časového hlediska reforma veřejné zprávy. Zejména z důvodu zajištění odborné úrovně aplikace citovaných zákonů se navrhuje některé úkoly okresních úřadů v předmětné oblasti přesunout na obecní úřady s rozšířenou působností a některé na krajské orgány. Tyto novely jsou součástí vládního návrhu zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
Oblast požární ochranyDošlo k vytvoření nové organizační struktury Hasičského záchranného sboru ČR - generálního ředitelství (dále jen GŘ HZS ČR) a 14 hasičských záchranných sborů v krajích. Do jejich struktury jsou začleněna technická, účelová a vzdělávací zařízení.
Byl zpracován základní dokument o organizaci jednotek požární ochrany v kraji - plošné pokrytí území kraje, ocenění požárního nebezpečí celého území ČR a předurčení dobrovolných a profesionálních jednotek požární ochrany pro zabezpečení požadované doby poskytnutí pomoci jednotkami požární ochrany v případě vzniku požárů nebo jiných mimořádných událostí.
Činnost jednotek požární ochrany odrážela v roce 2001 aktuální dění v ČR, kdy kromě běžných zásahů a řešení mimořádných událostí jednotky nově zasahovaly v souvislosti s preventivními opatření proti šíření nákazy slintavky a kulhavky a hrozbě šíření BSE. Pro tyto způsoby zásahů vydalo MV - GŘ HZS ČR typový plán činnosti a zapojení jednotek PO. Jednotky požární ochrany se podílely na záchranných a likvidačních pracích v souvislosti se vznikem kalamitních situací.
Největší zátěž v činnosti jednotek požární ochrany představovaly události po 11. září 2001 a to v souvislosti s teroristickými hrozbami použití bojových biologických látek. Pro uvedenou oblast byl zpracován typový plán činnosti jednotek požární ochrany, které prováděly zajišťování podezřelých zásilek, dekontaminaci místa výskytu zásilek a jejich transport ke speciálnímu vyšetření. Současně s uvedenými opatřeními byly přehodnoceny postupy při nálezu bojových látek (chemických, biologických) a postupy zaměřené na dekontaminaci jednotek požární ochrany a obyvatelstva. Jednotky zajistily v období po 11. září téměř 2000 zásilek s podezřením na bojovou biologickou látku. Byl vydán Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 35/2001 k provedení tématických požárních kontrol u právnických a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti, které by mohly být předmětem možných teroristických útoků. HZS krajů provedly na základě tohoto pokynu 644 tématických požárních kontrol.
Na úseku požární prevence byl zpracován věcný podklad se zaměřením na "stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob", určený k využití pro přípravu nařízení krajů. Jedná se o významnou součást preventivních opatření souvisejících s ochranou osob. Dále bylo zpracováno krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé zaměření preventivně výchovné činnosti pro oblast požární ochrany a ochrany obyvatelstva.
V roce 2001 vzniklo na území ČR, podle údajů HZS ČR, celkem 17 285 požárů, při nichž bylo 99 osob usmrceno a 881 zraněno. Přímé škody, způsobené těmito požáry, dosáhly výše 2 054,7 mil. Kč. Jednotky požární ochrany zasahovaly u 85 483 událostí. Při zásazích zachránily nebo evakuovaly 8 416 osob. Při plnění služebních úkolů došlo k usmrcení 1 hasiče a zranění 357 hasičů.
Struktura událostí se zásahem jednotek požární ochrany za rok 2001 se oproti předcházejícímu roku liší zejména v menším počtu požárů (-18,2 %), ale také ve zvýšeném počtu dopravních nehod (+20,4 %) a olejových havárií (+14,5 %). Vzrostl počet prováděné technické pomoci (+18,0 %), což bylo mj. vyvoláno účastí jednotek při řešení událostí spojených s výskytem slintavky a kulhavky, při realizaci komplexu protiteroristických opatření po 11. září 2001 a při zvládání kalamitních situací způsobených mimořádně nepříznivým počasím v závěru roku. Vzrostl počet planých poplachů (+ 8,7 %).
Oblast Integrovaného záchranného systémuRok 2001 byl prvním rokem účinnosti nového zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů a rokem výstavby struktur orgánů koordinujících záchranné a likvidační práce. Nově vydaná vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, obsahuje zásady stanovené pro společnou činnost složek IZS, dokumentaci IZS, zejména obsah a postup zpracování vnějších havarijních plánů jaderných zařízení a havarijních plánů okresů, podrobnosti o stupních poplachu poplachových plánů IZS a pravidla spojení v IZS.
Byla vydána "Směrnice Ministerstva vnitra, kterou se stanoví organizační uspořádání krizového štábu kraje, okresu a obce, jeho uvedení do pohotovosti, a vedení dokumentace" a "Metodický pokyn, kterým se stanoví některé podrobnosti a doporučení k metodice práce, přípravě členů a místům zasedání krizového štábu kraje, okresu a obce". Oba předpisy umožní vytvoření jednotného systému krizových štábů na celém území ČR a vzdělávání personálu krizových štábů.
Základními složkami IZS jsou HZS ČR, Policie ČR a zdravotnická záchranná služba. Patří k nim také jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu. Na podporu složek IZS jsou nasazovány též záchranné a výcvikové základny Armády ČR.
K dokončení organizační struktury IZS, stanovené zákonem č. 239/2000 Sb., byl vydán pokyn MV - GŘ HZS ČR k začleňování ostatních složek IZS do uvedeného systému. Začleňování probíhá na úrovni MV, na krajích i na okresech a odrazí se v registraci jednotlivých ostatních složek IZS a jejich úkolů v poplachových plánech IZS, které jsou nyní vydány.
IZS se osvědčil při opatřeních u celé řady mimořádných událostí lokálního i celostátního významu (např. nebezpečí epidemie slintavky a kulhavky a terorismus), probíhala řada taktických cvičení, bylo připraveno cvičení Zóna 2002 s cílem ověření práce krizových štábů v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Připravované cvičení jednotky pro mezinárodní záchranné práce (SAR), které se mělo uskutečnit koncem září bylo přesunuto z důvodů hrozby teroristických útoků na květen 2002.
Dále byly krajskými úřady Jihočeského kraje a kraje Vysočina převzaty, aktualizovány a hejtmany krajů schváleny vnější havarijní plány jaderných elektráren Temelín a Dukovany a probíhají práce na aktualizaci havarijních plánů okresů. Pokračovala personální a technická příprava na zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v ČR od roku 2003, schválená usnesením vlády č. 391/2000.
V uplynulém období byla stanovena pravidla spolupráce se zeměmi sousedícími s ČR a s Maďarskem při katastrofách a velkých haváriích. Upravují je následující mezinárodní smlouvy:
Smlouva mezi ČR a SR o spolupráci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech (vstoupila v platnost 12. prosince 2000)
Smlouva mezi ČR a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích (vstoupila v platnost 1.listopadu 2000)
Smlouva mezi ČR a Maďarskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích (vstoupila v platnost 21.března 2001)
Smlouva mezi ČR a Polskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (ČR ratifikovala a je připravena k výměně ratifikačních listin, čeká se na ratifikaci v PR)
Smlouva mezi ČR a SRN o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích (ČR ratifikovala a je připravena k výměně ratifikačních listin, čeká se na ratifikaci v SRN)
Proběhla rovněž jednání k praktické aplikaci uvedených smluv se zástupci partnerských organizací z Rakouska, Bavorska a Saska. Zpracován byl návrh normalizovaného dvojjazyčného formuláře, který si budou kontaktní místa zasílat v případě mimořádných událostí.
Z usnesení vlády ČR č. 458 z 9. května 2001 přijatého k materiálu "Zapojení ČR do mírových a záchranných operací a humanitární pomoci" vyplynuly další úkoly, které byly zpracovány v následujících materiálech:
Záchranné a výcvikové základny jsou hlavním prostředkem Armády ČR pro plnění humanitárních úkolů civilní ochrany, provádění záchranných a dalších neodkladných prací v případě vzniku pohrom nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí (dále jen pohromy).
Záchranné a výcvikové základny jsou ve smyslu zákona čís. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR (§ 2, čl. 4) charakterizovány jako "vojenské záchranné útvary, které jsou samostatnou součástí armády, určenou k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany a připravují se k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu válečného stavu".
Spolupráce PČR a dalších složek IZS a krizového řízení se nejvýrazněji projevila v září 2001 po teroristických útocích na USA. Na základě vyhodnocení bezpečnostní situace na území ČR meziresortním krizovým štábem v souvislosti s teroristickými útoky na objekty Světového obchodního centra v New Yorku a na objekt Pentagonu ve Washingtonu vydal policejní prezident rozkaz č. 97 ze dne 17. září 2001 k zajištění zvýšeného policejního dohledu nad vyčleněnými rizikovými objekty z hlediska krizového řízení, ve kterém uložil ředitelům PČR správ krajů a Správy hl. m. Prahy zajistit trvale zvýšený dohled nad rizikovými kategoriemi z hlediska krizového řízení, v součinnosti s krizovými štáby orgánů veřejné správy a územní samosprávy a se správci jednotlivých objektů vlastními interními akty řízení konkretizovat a specifikovat rizikové kategorie objektů v řízeném teritoriu z hlediska krizového řízení a stanovit u každého z nich individuální režim trvale zvýšeného policejního dohledu a do odvolání zabezpečit v případě potřeby přítomnost 60 % skutečných stavů příslušníků PČR ve službě. Úkoly PČR při ochraně bezpečnosti osob a majetku v souvislosti s hrozbou teroristických útoků byly zapracovány do vydaných interních aktů řízení na úrovni okresních (městských, obvodních) ředitelství a správ krajů a správy hl. m. Prahy na základě rozkazu policejního prezidenta. Ve spolupráci s krizovými štáby byly vybrány rizikové objekty v rámci teritorií jednotlivých správ krajů, správy hl. m. Prahy a okresních/městských ředitelství. Byl stanoven systém ochrany těchto objektů a určen potřebný počet policistů.
Oblast ochrany obyvatelstvaByl podepsán delimitační protokol k převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z působnosti MO do působnosti MV. Prakticky se jednalo o 874 systemizovaných míst, převod 33 nemovitostí v hodnotě 620 mil. Kč a delimitaci finančních prostředků v celkové výši 486 mil. Kč.
Byly zajišťovány úkoly vyplývající z Národního programu přípravy ČR na členství v EU v oblasti civilní ochrany, zejména ve vztahu k Evropské komisi - Generálnímu ředitelství pro životní prostředí; rozhodnutí a resoluce Rady a Komise EU pro tuto oblast jsou postupně zapracovávány v rámci ČR v souladu s Implementačním plánem pro oblast životního prostředí.
Bylo realizováno vyslání styčného důstojníka do stálé Delegace při NATO v Bruselu pro koordinaci Civilního nouzového plánování mezi Českou republikou a NATO.
Teroristický útok na USA a události po něm se promítly i do přípravy koncepce ochrany obyvatelstva, která je zpracována na základě § 7, odst. 2, písm. e) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Vychází z ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, ve znění zákona č. 300/2000 Sb., a z Bezpečnostní strategie ČR schválené usnesením vlády č. 80 z 22. 1. 2001. Obsahuje úkoly, které pro ČR vyplývají z mezinárodních závazků, zejména z členství v NATO a z kandidatury našeho státu do EU. Reaguje na aktuální mezinárodní situaci a na rozhodnutí Rady Evropské unie z 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství pro zabezpečení posílení spolupráce při pomocných zásazích civilní ochrany.
Koncem roku 2001 byl dokončen návrh vyhlášky MV k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva k provedení § 7 odst. 7 písm. c) až h) zákona č. 239/2000 Sb. Návrh byl předložen legislativnímu odboru Ministerstva vnitra k provedení legislativních úprav.
Jedním ze základních úkolů ochrany obyvatelstva bylo zabezpečení včasného varování a informování obyvatelstva o potenciálním nebezpečí. K tomu bylo v působnosti Ministerstva vnitra připraveno 4 564 ks sirén, z nichž 3 497 bylo možné dálkově ovládat. Tyto sirény umožňují přenos varovných signálů na 80 % území naší republiky. Do 30. října 2001 byly k varování obyvatelstva používány tři druhy varovných signálů, jejichž význam se nepodařilo dostat do povědomí obyvatel ČR. Proto byl od 1. listopadu 2001 zaveden jen jeden varovný signál "všeobecná výstraha".
K poskytování tísňových informací obyvatelstvu na území ČR byly uzavřeny dohody mezi Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR a Českou televizí a Českým rozhlasem. Obdobné dohody s hromadnými informačními prostředky byly uzavřeny na krajské a okresní úrovni.
K naplnění úlohy HZS ČR podle připravované novely zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a připravované vyhlášky o funkci a organizaci celostátní radiační a monitorovací sítě, byla zahájena výstavba mobilních monitorovacích skupin u pěti chemických laboratoří. Předurčené jednotky požární ochrany zařazené k plošnému pokrytí území byly vybaveny dozimetrickými přístroji DC-3E-98 pro detekci ionizujícího záření.
V oblasti přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí bylo stanoveno zaměření a doporučeny formy přípravy. Pokračovala pomoc HZS ČR základním a středním školám při výuce témat ochrany člověka za mimořádných událostí. Pro obecní úřady a základní školy byly vydány příručky "Pro případ ohrožení", obsahující základní informace o způsobech ochrany v případě mimořádných událostí a "Sebeochrana obyvatelstva", obsahující opatření k improvizované ochraně obyvatelstva. Odvysílána byla řada relací ve veřejnoprávních hromadných informačních prostředcích. Ve spolupráci s Českou televizí byl natočen a odvysílán pětidílný seriál o chování obyvatelstva za mimořádných událostí. Dále byla vyrobena videokazeta se čtyřmi videofilmy (Povodně a ochrana člověka, Havárie s únikem nebezpečných látek, Než přijede záchranka, Ochrana obyvatelstva za mimořádných událostí) a distribuována na všechny základní a střední školy jako didaktická pomůcka k výuce témat ochrany člověka za mimořádných událostí.
Oblast krizového řízeníV návaznosti na reformu veřejné správy byl zpracován vládní návrh novelizace zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon), který je v současné době předložen do Parlamentu ČR.
Ministerstvo vnitra koordinovalo ústřední správní orgány a ostatní územní orgány státní správy a samosprávy v přípravě metodiky krizového plánování.
V rámci Akčního programu realizace státní informační politiky byl zpracován materiál ke koncepci informačního systému krizového řízení včetně informačních zdrojů, standart interoperability, realizace vzorového pracoviště a integrace systému Matra-Pegas do dispečerské aplikace, který byl schválen usnesením vlády č. 1183 ze 14. listopadu 2001 k zabezpečení podmínek pro vybudování informačního systému krizového řízení.
Byl rozpracován obsah, rozsah, formy a metody přípravy v oblasti krizového plánování a příprav a stanovena obsahová náplň pro získání zvláštní odborné způsobilosti pracovníků správních úřadů..
Ministerstva a ostatní ústřední správní úřady si vytvořily v souladu s krizovou legislativou vlastní pracoviště krizového řízení pro koordinaci připravenosti na krizové situace. Pro řešení krizových situací si tyto úřady zřizují své krizové štáby. Mimo území republiky ministerstvo zahraničních věcí odpovídá za bezpečnost 115 velvyslanectví, misí a generálních konsulátů. Zastupitelské úřady postupují v krizové situaci podle plánů činnosti, které zpracovávají v souladu s jednotným modelem.
V souvislosti s teroristickými útoky v USA byl dne 11. září 2001 aktivován rovněž vrcholný pracovní orgán Vlády ČR, Ústřední krizový štáb. Úlohou ÚKŠ bylo především koordinovat bezpečnostní opatření, být fórem pro rychlé a efektivní řešení bezpečnostních otázek. (viz kapitola Terorismus).
Usnesením Bezpečnostní rady státu č. 211 ze dne 25. září 2001 byla schválena koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení a byla zahájena její realizace. Součásti tohoto vzdělávání je i problematika ochrany obyvatelstva. Tím byly vytvořeny základní podmínky k zahájení profesního, kvalifikačního a doplňujícího profesního vzdělávání v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Dále byly stanoveny požadavky k získání odborné způsobilosti v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva pro příslušníky HZS ČR.
Oblast civilního nouzového plánováníMezi významné dokumenty v oblasti civilního nouzového plánování, jejichž podstatná část byla projednávána a schválena v BRS, patří zejména:
Pokračovala spolupráce s relevantními orgány NATO, tj. Vyšším výborem pro civilní nouzové plánování (dále jen SCEPC) NATO, ředitelstvím civilního nouzového plánování (dále jen CEPD) NATO a Stálou delegací ČR při NATO v Bruselu.
Od 1. ledna 2001, v důsledku převodu civilní ochrany z působnosti MO (MO HÚCO ČR) do působnosti MV, má MV svého zástupce rovněž ve Výboru pro ochranu obyvatelstva (CPC), který je jedním z velice důležitých plánovacích výborů SCEPC NATO.
V závěru roku 2001, probíhal s daleko vyšší intenzitou kontakt s ústředím NATO, a to zejména po událostech v USA v 11. září 2001. Tato událost rovněž výrazně ovlivnila i Plenární zasedání SCEPC pořádané v říjnu 2001 a zpráva z tohoto jednání byla na základě rozhodnutí členů VCNP předložena BRS jako informativní materiál v lednu roku 2002.
V závěru roku 2001 SCEPC zahájil práci na akčním plánu CNP pro rok 2002 a s tím spojenými dotazníky na téma ochrany civilního obyvatelstva před závažnými riziky, zejména před následky zbraní hromadného ničení, připravenosti jednotlivých států zvládnout případné nouzové situace a budoucí konkrétní formy spolupráce jednotlivých zemí.