Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2001
(ve srovnání s rokem 2000)


zpět obsah

4. Politika v oblasti vnitřní bezpečnosti

Rovněž v uplynulém období přijaly resorty řadu opatření směřujících ke snižování kriminality a jejích dopadů. Podrobněji je o těchto aktivitách pojednáno přímo v příslušných částech předkládané Zprávy. Protože některá opatření jsou průnikem v celé oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, je v této příloze zpracován celkový pohled reagující na situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Jak bylo zmíněno v Zprávách v předešlých letech jedná se o otevřený program, proto zde zveřejněné základní aktivity určené pro rok 2001 byly korigovány na základě aktuální situace.

Přehled je rozdělen do 4 základních okruhů - koncepční, legislativní a preventivní činnost a evropská integrace a mezinárodní spolupráce. Každá z těchto oblastí obsahuje jednak aktivity realizované v příslušném roce a jednak výhled aktivit pro další období.

Součástí jsou dále opatření MV a PČR, jako hlavního garanta za oblast vnitřní bezpečnosti, vztahující se k oblasti ekonomické, personální, organizační a vzdělávacím aktivitám.

Přehled základních koncepčních a analytických dokumentů Legislativní aktivity Evropská integrace, mezinárodní spolupráce

realizované v roce 2001 

Evropská unie

Rok 2001 byl z hlediska přípravy na vstup do EU v resortu Ministerstva vnitra klíčový. Pokračovaly práce na splnění požadavků acquis communautaire, jak vyplynuly ze screeningu, První společné pozice EU uveřejněné v květnu 2000, z Pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise o pokroku v přípravě na členství za rok 2000, z Přístupového partnerství 1999 a z dokumentu "Seznam opatření schengenského acquis", kterým Evropská komise stanovila úkoly ke splnění požadavků schengenského acquis před a po vstupu do EU. Byla provedena inventura legislativních i nelegislativních úkolů, které je třeba splnit k referenčnímu datu vstupu do EU (1. 1. 2003), z nichž nejdůležitější se odrazily v Národním programu přípravy na členství v EU na rok 2001 (schválen usnesením vlády č. 439/2001). Úkoly vyplývající z uvedených dokumentů se v zásadě v průběhu roku dařilo plnit.

Z legislativních opatření mělo zásadní význam přijetí novely zákona o policii (č. 60/2001 Sb.), která zakotvila zásady ochrany osobních údajů v PČR, a tak značně rozšířila možnosti výměny informací se zahraničními policejními sbory. Novela rovněž umožňuje působení příslušníků cizích policejních sborů na území ČR a českých policistů v zahraničí, čímž dochází ke splnění jednoho ze zásadních požadavků Schengenské prováděcí úmluvy. Dalším významným legislativním aktem, na němž se MV podílelo, byla novela trestního řádu (č. 265/2001 Sb.). Novela vytváří prostor pro podstatné urychlení trestního řízení a odstraňuje duplicitu v práci vyšetřovatelů a policie, tedy nedostatky opakovaně v minulosti Evropskou unií kritizované. Na úseku migrace a azylu bylo dalšího sblížení s acquis communautaire dosaženo novelou zákona o pobytu cizinců (č. 140/2001 Sb.) a novelou zákona o azylu (č. 2/2002 Sb., s účinností od 1. 2. 2002). Zde bylo Evropskou unií nejvíce oceněno zřízení nezávislé odvolací instance v azylovém řízení, jehož absence bývala častým zdrojem kritiky. Schváleny jsou druhá novela zákona o pobytu cizinců, která umožní uplatnění principu volného pohybu osob po vstupu do EU, a zákon o ochraně státních hranic, který mimo jiné zavádí příslušná opatření schengenského acquis týkající se ochrany státních hranic. Na úseku boje proti organizovanému zločinu a korupci je mimo zmíněnou novelu zákona o policii a novelu trestního řádu významný též nový zákon o ochraně svědků (č. 137/2001 Sb.).

Z nelegislativních úkolů bylo značného pokroku dosaženo na úseku boje s nelegální migrací a ochrany státních hranic. Pokračovalo budování centrálně řízené Služby cizinecké a pohraniční policie, dobudován byl systému mobilních pátracích útvarů. Zpracován a Evropské komisi byl předán Schengenský akční plán, dokument, který popisuje současný stav naplňování schengenského acquis a stanovuje úkoly v legislativní i nelegislativní oblasti, které musejí být splněny jednak k datu vstupu do EU, jednak k datu plného zapojení do schengenského systému. Zřetelného pokroku bylo dosaženo při budování policejních informačních systémů podle Schengenské prováděcí úmluvy. Pokračovalo naplňování koncepčních záměrů v dalších Evropskou unií sledovaných oblastech: boj proti korupci a praní špinavých peněz, boj proti organizovanému zločinu, boj proti obchodu s lidmi aj. Nově byly v souvislosti s teroristickými útoky na USA formulovány úkoly na úseku boje proti terorismu; MV kromě vlastních opatření sleduje i legislativní a nelegislativní aktivity EU a vyhodnocuje je z hlediska harmonizace.

Dosažené úspěchy i přetrvávající problémy se odrazily i v Pravidelné hodnotící zprávě EK za rok 2001, která konstatuje pokrok v oblasti boje proti ilegální migraci a ochraně hranic, azylu, vízové politiky, ochrany osobních údajů a policejní spolupráce. Za nedostačující naopak považuje stav boje proti korupci a praní špinavých peněz.

Pokud jde o smluvní dokumenty bezprostředně se dotýkající vstupu do EU, byla sjednána smlouva o bilaterální spolupráci Europolem, která byla po schválení vládou ČR a Radou ministrů EU podepsána na začátku března 2002. Méně úspěšné bylo jednání o změně bezvízové a režimové dohody se Slovenskem, kdy česká strana sledovala standardizací podmínek překračování hranic, jednak snížení nelegální migrace občanů třetích států, jednak sblížení s schengenským acquis. Na potřebnosti změn uvedených smluvních dokumentů se však česká a slovenská strana na jednání v listopadu 2001 neshodly. Významné je naopak sjednání a schválení Parlamentem dohody se SRN o policejní spolupráci v příhraničních oblastech, která obsahuje řadu prvků moderní policejní spolupráce včetně výměny osobních údajů a možnosti působení policistů na území druhé smluvní strany. Obdobné smlouvy se připravují i se Slovenskem, Rakouskem a Polskem.

O plnění úkolů významných pro vstup do EU byla Evropská komise pravidelně informována, a to zejména prostřednictvím dodatečných informací (celkem pět souborů dodatečných informací; první dodatečné informace byly zpracovány již v roce 2000) k Pozičnímu dokumentu ČR ke kapitole 24 "Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; Schengen.", podrobně popisovaly stav řešení nejpalčivějších problémů z hlediska přípravy na vstup do EU - systém boje proti korupci, změny zaváděné novelou trestního řádu, Schengenský akční plán. V pátých dodatečných informacích stáhla ČR vzhledem k novým okolnostem vyjednávacího procesu žádost o přechodné období na rekonstrukci ruzyňského letiště. Mezi předáním pátých a šestých dodatečných informací zveřejnila Evropská komise Revidovanou společnou pozici k Pozičnímu dokumentu ČR ke kapitole 24 "Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; Schengen" (v říjnu 2001). Revidovaná společná pozice konstatovala pokrok, kterého bylo v ČR na daném úseku dosaženo, a zároveň nastolila celou řadu doplňujících dotazů a podnětů, jejichž uspokojivé zodpovězení mohlo významně přispět k jednáním o uzavření negociací o dané kapitole. Odpovědi byly poskytnuty formou šestých dodatečných informací, které sehrály rozhodující roli v jednáních o uzavření negociací. Negociace o dané kapitole byly oficiálně uzavřeny na Mezivládní konferenci ČR - EU na úrovni ministrů zahraničních věcí dne 12. prosince 2001. Uzavření kapitoly, byť předběžné (obě strany se mohou k projednávání kapitoly v případě vzniku závažných problémů vrátit), je nutno považovat za zlomový a vysoce pozitivní krok v přípravě na členství v EU nejen z hlediska MV ale i celé ČR, neboť kapitola byla označována jako jedna z nejobtížnějších.

MV se rovněž podílelo na dalším projednávání kapitoly 2 "Volný pohyb osob", a to zejména v částech týkajících se práva pobytu a občanských a politických práv migrujících pracovníků. I tato kapitola byla v roce 2001 uzavřena.

Pokračovala spolupráce s členskými státy EU prostřednictvím programu Phare, za jejichž pomoci přicházejí do rozpočtu MV nemalé finanční částky napomáhající přípravě na vstup do EU. Celkem bylo za léta 1997 - 2001 v rámci programu Phare pro projekty MV alokováno cca 750 mil. Kč.

V roce 2001 byly ukončeny projekty Phare 1998: "Zlepšení ochrany hranic" - rozpočet činil 2,5 MEUR; projekt zahrnoval dodávky zařízení na česko-slovenskou hranici a vyškolení cizinecké a pohraniční policie. To vše za asistence dlouhodobého experta (twinnera) ze SRN ve spolupráci s Holandskem. Další projekt "Komplexní systém řízení lidských zdrojů pro českou policii / program odborného vzdělávání pro příslušníky policie a pracovníky ministerstva vnitra" ve výši 0,8 MEUR byl také realizován formou twinningu (dlouhodobý expert byl ze Saského ministerstva vnitra ve spolupráci s experty z Velké Británie). Projekt byl ukončen v polovině roku 2001.

Z programu Phare 1999 byly do konce roku 2001 dokončeny 3 projekty. "Boj proti hospodářské kriminalitě" ve výši 1 MEUR zahrnoval investice pro ÚPOK a vyškolení koordinované dlouhodobým expertem ze SRN ve spolupráci s Velkou Británií a Itálií (svou činnost expert ukončil v lednu 2002). Projekt "Příprava na praktické provádění schengenských dohod" (rozpočet na 1,1 MEUR) zahrnoval technické vybavení pro vybudování NSIS a vyškolení v schengenské problematice. Projekt koordinoval dlouhodobý expert ze SRN za spolupráce s Holandskem. Třetí projekt "Posilování institucí v boji proti organizovanému zločinu" ve výši 1 MEUR zahrnoval dodávky vybavení pro Kriminalistický ústav v Praze a ÚOOZ PČR. Část projektu věnovanou vyškolení pracovníků těchto útvarů měl na starosti dlouhodobý expert z Velké Británie.

Rozpracována byla technická dokumentace pro výběrová řízení k projektům Phare 2000 ("Posílení boje proti organizovanému zločinu"- 1,2 MEUR a "Schengenský informační systém a ochrana hranic" - 5,8 MEUR). V září 2001 zahájil svou činnost na MV dlouhodobý expert z Velké Británie pro projekt organizovaného zločinu. ÚPOK se účastní na projektu MF "Posilování institucí proti praní špinavých peněz".

Koncem roku 2001 byly předběžně Evropskou komisí odsouhlaseny návrhy projektů Phare 2002. MV předložilo 3 návrhy projektů z oblastí budování NSIS, ochrany hranice a azylové problematiky a boje proti ekonomické kriminalitě.

K prioritním úkolům pro následující období patří zejména plnění všech závazků vyplývajících z negociačních dokumentů, zejména Národního programu přípravy na vstup do EU, dodatečných informací k Pozičnímu dokumentu a Schengenského akčního plánu, jakož i příprava na vstup do EU z hlediska organizačního a personálního. Pokračovat bude rovněž spolupráce v rámci programu Phare.

Mezinárodně smluvní oblast

Sjednané mezinárodní smlouvy:

V uplynulém období byla sjednána řada smluvních dokumentů, které souvisejí s vnitřní bezpečností (některé z nich nevstoupily dosud v platnost):

Dvoustranné mezinárodní smlouvy:

Prezidentské:

Vládní:

Resortní:

Multilaterální mezinárodní smlouvy:

Rozjednané mezinárodní smlouvy

V roce 2001 byly zahájeny práce na sjednání následujících mezinárodních smluv, event. se pokračovalo ve sjednávání mezinárodních smluv, které byly rozpracovány v předchozích letech.

Readmisní dohody s Beneluxem, Běloruskou republikou, Čínskou lidovou republikou, Indickou republikou, Iráckou republikou, Íránskou islámskou republikou, Moldavskou republikou, Makedonií, Ruskou federací, Svazovou republikou Jugoslávie, Srí Lankou, Ukrajinou, Vietnamskou socialistickou republikou.

Pokročila jednání s Bulharskem, s nímž stávající dohoda bude rozšířena o umožnění policejních průvozů. Ve stádiu přípravy je nová readmisní dohoda se Slovenskou republikou, která bude novelizovat dosud platnou dohodu ze dne 25. 10. 1996. Před dokončením je příprava prováděcí dohody k readmisní dohodě s Francií. Na sjednání této prováděcí dohody je vázán vstup v platnost samotné readmisní dohody, která byla podepsána již v roce 1997.

Připravují se dohody o policejní spolupráci s Belgií, Irskem, Kyprem, Maďarskem, Moldavskou republikou a dle možností rovněž s Egyptem.

Zvláštní kategorií dohod o policejní spolupráci tvoří smlouvy sjednané se sousedními státy ČR. Tyto jdou obsahově nad rámec klasických smluv o policejní spolupráci tím, že zahrnují některé instituty umožňující velmi intenzivní spolupráci zejména v příhraničních oblastech. Příkladem těchto smluv je smlouva o policejní spolupráci se Spolkovou republikou Německo (podepsaná 19. 9. 2000, na české straně ratifikována dne 8. 2. 2002, vstoupí v platnost jakmile bude německá strana připravena k výměně ratifikačních listin), ve stádiu před expertními jednáními jsou rozpracovány smlouvy o policejní spolupráci s Rakouskou republikou a Slovenskou republikou. Polské straně bude nově zaslán návrh obdobné smlouvy o policejní spolupráci, který mj. nahradí Dohodu o spolupráci mezi FMV ČSFR a MV PR z roku 1991.

V roce 2001 byla předložena Parlamentu ČR ke schválení i dohoda o policejní spolupráci podepsaná s Chorvatskou republikou dne 30. 11. 1999, schválena byla 15. března 2002.

V roce 2001 byla úspěšně dokončena expertní jednání se zástupci Evropského policejního úřadu. Smlouva o spolupráci s Europolem byla podepsána dne 5. března 2002. 

V roce 2001 byla zahájena příprava na novelizaci Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Mezinárodní organizací pro migraci ze dne 15. 10. 1997.

Pokračovala spolupráce s mnoha smluvními státy jako např. se Slovenskem, Rakouskem Polskem, Německem, ale i EK-úřadem pro potírání podvodných jednání (OLAF). Naproti tomu se i nadále jeví jako neuspokojivá spolupráce s Tureckem a Čínou, jejichž pomoc by vedla k prokázání řady podezření z porušování celních předpisů.

Slovenská strana byla oslovena, pokud jde o přípravu sjednání novely Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. 10. 1992, ve znění novely z roku 1997.

V průběhu roku 2001 byla rovněž uskutečněna na úrovni vedení ministerstva vnitra řada bilaterálních kontaktů.

Důležitou součástí mezinárodní policejní spolupráce je vysílání policistů do mírových misí v zahraničí. V současné době působí 20 policistů v Kosovu a 6 policistů v Bosně a Hercegovině. Začátkem roku 2002 se počet policistů zvýší na 30 příslušníků.

Aktivity MV v oblasti personální práce, vzdělávání, organizační, ekonomické

MV a PČR, jako hlavní garant za oblast vnitřní bezpečnosti, přijímají řadu dalších opatření. Vedle cílených bezpečnostních akcí zaměřených na určité druhy kriminality a do krizových lokalit byl dále důraz kladen na koordinační a kontrolní činnost, vnitřní bezpečnosti se dotýkají i některé oblasti ekonomické, personální, vzdělávání a organizační. Proto součástí části "Politika v oblasti vnitřní bezpečnosti" jsou základní informace a údaje dotýkající se právě těchto oblastí.

Oblast personální práce

situace v roce 2001 

Systemizace, personální obsazení útvarů MV, PČR a HSZ, vzdělanostní struktura, řízení lidských zdrojů, vzdělávání zaměstnanců

Usnesením vlády České republiky č. 1329 ze dne 18. prosince 2000 byly s účinností od 1. ledna 2001 stanoveny celkové početní stavy pracovních míst PČR, HSZ, MV a organizací jím zřízených, na 75 763 míst. Z toho pro příslušníky PČR (dále jen "policista") a HSZ (dále jen "hasič") ve služebním poměru bylo stanoveno 56 966 míst a pro zaměstnance v pracovním poměru 18 797 míst. Ministr vnitra je oprávněn podle potřeby, při dodržení mzdových limitů, převádět pracovní místa systemizovaná pro policisty a hasiče na pracovní místa zaměstnanců v pracovním poměru a naopak.

Usnesením vlády ČR č. 294 ze dne 28. března 2001 bylo v souvislosti s tzv. "euronovelou" zákona o Policii České republiky schváleno zvýšení početních stavů PČR a MV (konkrétně inspekce ministra vnitra), a to o 577 pracovních míst, z toho 566 míst policejních a 11 míst zaměstnanců v pracovním poměru.

Na základě usnesení vlády České republiky č. 733 ze dne 19. července 2000 byla navržena změna v organizaci a systemizaci Služby cizinecké a pohraniční policie PČR. Byl vytvořen útvar služby cizinecké a pohraniční policie s působností na celém území České republiky v počtu 7 463 míst, z toho 6 933 policistů a 530 zaměstnanců v pracovním poměru. K vytvoření byla využita stávající pracovní místa služby.

V souvislosti se schválením zákona č. 265 ze dne 29. června 2001, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla provedena rozsáhlá reorganizace PČR na všech řídících úrovních. Úřady vyšetřování byly zrušeny a začleněny do společné služby kriminální policie a vyšetřování.

V průběhu roku 2001 bylo delimitováno celkem 1368 pracovních míst v souvislosti s převodem dopravně správních agend na MDS na okresní úřady. Dále 6 pracovních míst bylo delimitováno na Úřad vlády ČR. (UV č. 1277/2000, UV č.1091/2001).

V roce 2001 byla schválena organizace a systemizace generálního ředitelství HSZ včetně civilní ochrany a byly stanoveny početní stavy Hasičských záchranných sborů krajů.

Ke dni 31. 12. 2001 byl skutečný celkový početní stav resortu MV 72. 968, z toho 45. 779 (62,6%) policistů, 8. 442 (11,6 %) hasičů a 18. 747 (25,7 %) zaměstnanců v pracovním poměru. Z celkového počtu zaměstnanců je 16. 205 (22,2 %) žen, z toho 5. 930 žen ve služebním poměru t.j. 10,9 % z celkového počtu policistů a hasičů a 10. 275 žen je v pracovním poměru t.j. 54,8 % ze zaměstnanců v pracovním poměru. Celková obsazenost činí 96,5 % (v roce 2000 činila 95,4 %).

Celkový počet plánovaných pracovních míst resortu k 1. lednu 2002 je 74. 966 míst, z toho pro policisty a hasiče je 56. 082 míst a 18. 884 míst je pro zaměstnance v pracovním poměru.

Na krajských správách se snížily početní stavy policistů o 373, t.j. asi o 1 %. U zaměstnanců v pracovním poměru došlo k poklesu o 290. Nejvíce volných míst je na Správě hl. m.m Prahy a Správě Severočeského kraje, obsazenost plánovaných míst na obou správách poklesla o 0,7 %, na Správě Západočeského kraje není co do počtu nejvíce volných míst, ale obsazenost plánovaných míst zde klesla o 1,1 %. Na úřadech vyšetřování došlo v roce 2001 k nárůstu početních stavů o 37 policistů a 11 zaměstnanců v pracovním poměru.

Poměrně příznivá vzdělanostní struktura zůstává stabilní. Z celkového stavu policistů/zaměstnanců v pracovním poměru má vysokoškolské vzdělání 17 % / 12 %, středoškolské 81 % / 50 % a základní vzdělání 2 % / 35 %.

Služební poměr skončilo celkem 2 292 (+664) policistů. Byl zaznamenán pokles počtu policistů propuštěných z důvodů uvedených v § 106 odst.1, písm. d) (porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť závažným způsobem), a to z 93 policistů (5,6 %) v roce 2000 na 73 policistů 3,3 % v roce 2001. 

Pracovní poměr skončilo celkem 2 758 (-608) zaměstnanců v pracovním poměru.

Bližší údaje v tabulce č. 55.

Skončily práce na projektu Phare CZ98/IB/JH/02-1 "Komplexní systém řízení lidských zdrojů pro Českou policii/program odborného vzdělávání pro příslušníky policie a pracovníky MV ČR", který byl kladně vyhodnocen delegací Evropské komise v Praze jako první úspěšně ukončený twinningový projekt v České republice. Výsledky projektu, které byly zaměřeny na speciální odbornou a jazykovou přípravu odborníků v oblasti odhalování trestné činnosti a na zavedení speciálního software, se začaly využívat v oblasti boje proti organizovanému zločinu.

V rámci tohoto projektu dále byla (byl)

Návrh na další twinningový projekt Phare 2001 "Zavedení Modelu EFQM v rámci Policie České republiky" byl schválen Evropskou komisí v Bruselu. Partnerem České republiky v tomto projektu bude jako členská země Evropské unie Holandsko. Dotace projektu ze strany Evropské unie je 1,15 M EUR.

Ve spolupráci s Britskou radou v rámci projektu "Angličtina pro Evropu" bylo vybudováno v objektu ministerstva vlastní samovýukové vzdělávací centrum, jehož cílem je posílit cizojazyčné dovednosti úředníků ministerstva s ohledem na připravovaný vstup ČR do Evropské unie.

Navrhované aktivity v roce 2002

V souvislosti s přípravou na vstup do Evropské unie je v dalším roce aktuální potřeba dále postupně implementovat výsledky projektu Phare CZ98/IB/JH/02-1 "Komplexní systém řízení lidských zdrojů pro Českou policii/program odborného vzdělávání pro příslušníky policie a pracovníky MV ČR" do praxe.

V návaznosti na projekt Phare 98 se bude realizovat projekt síťového propojení personálních pracovišť a psychologických pracovišť v resortu. V oblasti personalistiky se tím umožní okamžitý přístup ke všem aktuálním informacím všemi oprávněnými zaměstnanci MV a PČR, odstranění duplicitní práce na všech pracovištích připojených do systému a přinese časovou a materiální úsporu. V rámci činnosti psychologických pracovišť je cílem tohoto projektu zpracování informací žadatelů o krizovou intervenci, evidence poskytnutých intervencí, podpora komunikace mezi jednotlivými psychologickými pracovišti PČR, přístup do sítě policejního Intranetu, Internetu a vybudování databáze všech uchazečů o přijetí k PČR vyšetřených na jednotlivých psychologických pracovištích a dále vytvoření případové evidence posttraumatické intervenční péče. Cílovým stavem po realizaci navrhovaného projektového záměru bude operativní práce s databázemi a následné napojení na systém EKIS - SAP.

Systém posttraumatické intervenční péče v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích bude fungovat pro policisty, i pro hasiče. Dále se počítá s postupným personálním obsazováním týmů ve všech krajích, jejich soustavným výcvikem a zvyšováním kvalifikace koordinátorů, následnou supervizí a metodickým řízením, jakož i výzkumným ověřováním účinnosti celého zaváděného systému posttraumatické intervenční péče.

Ve spolupráci s Holandskem intenzivně pokračují práce na přípravě projektu Phare 2001 "Zavedení Modelu EFQM v rámci Policie České republiky". Od října 2002 bude v PČR působit předvstupní poradce tohoto projektu. Základní myšlenkou managementu jakosti je záruka dosažení nejvyšší možné kvality při zaangažování všech spolupracovníků do procesu služebního výkonu. U všech policejních sborů se vyžaduje zlepšení kvality výkonu a orientace na občana jako na zákazníka, který očekává od policie zajištění bezpečí. Tento cíl může být dosažen implementací moderního managementu kvality. Tzv. "Excellence Model" Evropské nadace managementu kvality - EFQM - European Foundation of Quality Management je praktický nástroj, umožňující zjišťovat a hodnotit kvalitu výkonu, nacházet možnosti zlepšení a iniciovat jejich realizaci. Ukazuje, jak je spokojenost občanů a spokojenost policistů (a dopad této spokojenosti) ovlivňována vedením, které řídí strategii, plánování, lidské zdroje a další procesy, což následně vede k vynikajícím výsledkům.

Průběžně se budou plnit resortní úkoly související s problematikou rovnosti příležitostí mužů a žen na poli věcné politiky (prevence kriminality), personální politiky (vzdělávání, management rovného přístupu k ženám a mužům) a v rámci spolupráce s Evropskou unií při zajišťování rovnosti žen a mužů.

MV se cíleně soustředí na přípravu a vzdělávání svých pracovníků, kteří by po vstupu České republiky do Evropské unie působily v institucích této organizace. I nadále bude věnovat maximální pozornost pracovníkům, kteří se zabývají dokončováním úkolů k dosažení kompatibility s právními normami Evropského společenství a splnění podmínek integrace do Evropské unie.

Oblast vzdělávání

situace v roce 2001

Pokračovaly práce na twinningovém projektu Phare č. 9808-02/1 "Posilování institucí pro prosazování práva/azylových institucí", jehož součástí byl podprojekt zaměřený na vypracování Komplexního systému řízení lidských zdrojů v Policii ČR . V rámci tohoto projektu se problematikou vzdělávání zabývaly dva moduly - modul č. 7 - "Nová úprava vzdělávání a dalšího vzdělávání" a modul č. 9 - "Integrovaný výcvik policistů". Projekt byl ukončen v červnu 2001 a jeho závěry schváleny řídícím výborem projektu v čele s ministrem vnitra v listopadu 2001. Delegace Evropské Komise v Praze zhodnotila projekt jako velmi úspěšný.

Na základě výše uvedeného projektu a usnesení vlády ČR č. 28 ze dne 3. ledna 2001 byla zpracována "Koncepce celoživotního povinného vzdělávání příslušníků a zaměstnanců Policie ČR a resortu vnitra, jehož součástí bude i vzdělávání o lidských právech a výchově k nim". Tato koncepce byla schválena ministrem vnitra dne 20. prosince 2001 a předložena vládě ČR k informaci.

Pokračovala spolupráce s MŠMT na tvorbě zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a mimoškolním vzdělávání (školský zákon) s cílem vytvořit podmínky pro kompatibilitu odborného policejního vzdělávání se vzděláváním veřejným.

Připraven a zaváděn byl do praxe nový systém tvorby a inovace vzdělávacích programů Středních policejních škol MV, který vytváří podmínky pro pružnější a adresnější reflexi potřeb policejní praxe.

S cílem zkvalitnění sběru, analýzy a využívání informací v systému vzdělávání a výcviku policistů a zaměstnanců PČR byly zahájeny práce na stanovení cílového konceptu informačního systému v oblasti vzdělávání.

Resortní školství a výcvik policistů

Mezinárodní spolupráce a úkoly vyplývající z Národního programu přípravy ČR na vstup do EU a Přístupového partnerství 1999

Základní zaměření v roce 2002

Vzdělávání policistů bude, stejně jako v uplynulém roce, podřízeno následujícím principům:

Navrhované aktivity

Oblast organizace

situace v roce 2001

Organizační struktura MV doznala řadu podstatných změn. Mezi nejvýznamnější patří, v návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb. a zákona č. 240/2000 Sb., dnem 1. ledna 2001, zřízení generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a organizačních složek státu - hasičských záchranných sborů krajů. Tento úsek MV je odpovědný za plnění úkolů ministerstva vyplývajících z uvedených zákonů, včetně úkolů v oboru civilní ochrany převzatých od MO.

Z hlediska potřeb vytvoření organizačních předpokladů pro zabezpečení působnosti ministerstva na úseku reformy veřejné správy byla s účinností od 1. května 2001 provedena částečná reorganizace spočívající v transformaci odboru pro reformu veřejné správy na dva nové útvary ministerstva - odbor modernizace veřejné správy a odbor reformy územní veřejné správy.

Potřeba koncepčních změn v oblasti trestního hmotného a procesního práva, která se odrazila v přijetí nového trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb., který se rovněž dotýká zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, si vynutila i přijmutí zásadních koncepčních změn v organizační struktuře PČR a její působení v rámci trestního řízení; změny v PČR byly především zaměřeny na výrazné zrychlení a zefektivnění trestního řízení a realizaci připravovaných opatření. Zanikly úřady vyšetřování, které se sloučily s kriminální policií a s účinností od 1. 1. 2002 vznikla služba kriminální policie a vyšetřování, jejíž funkčnost bude potřebné v druhé polovině roku 2002 vyhodnotit. Z hlediska komplexního řešení byl do organizační struktury útvarů PČR s působností na celém území rovněž zařazen i Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování.

Dopravně správní činnosti byly organizačně převedeny ve dvou etapách z působnosti Ministerstva vnitra a Police ČR do působnosti Ministerstva dopravy a spojů, okresních úřadů a Magistrátů měst Brna, Plzně, Ostravy a hl. m. Prahy. Tím byly vytvořeny potřebné podmínky pro výkon působnosti dopravní policie.

Z útvaru PČR pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie s působností na celém území ČR byla s cílem vytvoření vhodných podmínek pro zajištění operativnosti a koordinace součinnosti s mimoresortními a zahraničními subjekty vyčleněna národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování jako samostatný útvar PČR pro boj s drogovou problematikou.

V průběhu roku 2001 byly provedeny úpravy v systému řízení pracovišť služby cizinecké a pohraniční policie a připraveny organizační změny pro vznik útvaru PČR služby cizinecké a pohraniční policie s působností na celém území ČR, s cílem vytvořit s účinností od 1. 1.2002 efektivnější zabezpečení ochrany státní hranice.

Věda a výzkum

Systém státní podpory výzkumu a vývoje MV je dlouhodobým strategickým programem vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku a řešení mimořádných situací. Formuluje konkrétní kroky proti jednotlivým bezpečnostním rizikům a zobecňuje postupy, které by měly účinně a adekvátním způsobem působení těchto rizik omezovat.

V roce 2001 vycházel z trendů a vývoje problémových okruhů a prohlubuje poznání, z něhož může vycházet represivní a progresivní působení státu v oblasti omezování kriminality a zvyšování bezpečnosti. Jednalo se např. o tyto problémové okruhy: organizovaný zločin, terorismus, korupce, počítačová kriminalita, závažná hospodářská kriminalita, kriminalita mládeže, nelegální jednání v oblasti omamných a psychotropních látek, žhářství, požáry, výzkum bezpečnostních hologramů a další mimořádné události bezprostředně ohrožující zdraví, životy, majetek nebo životní prostředí. Dalším výzkumným okruhem se stalo komplexní zabezpečení a ochrana archiválií, včetně rozvoje odborné archivní metodiky.

Konkrétně se jedná o projekty Boj s počítačovou kriminalitou, Nové hrozby terorismu, Odhalování závažné trestné činnosti páchané jednotlivci a organizovanými skupinami, Monitorování a analýza informací využitelných k provedení teroristického pumového útoku, Nové hrozby terorismu, Dekontinaminace v podmínkách činnosti jednotek požární ochrany, Rostlinné drogy (chemická a botanická identifikace), Optimalizace difrakční účinnosti bezpečnostních hologramů atd..

Ekonomická oblast

situace v roce 2001 

Mezi základní priority v ekonomické oblasti patřily zejména:

Na hospodaření kapitoly MV ve vztahu k PČR působily v roce 2001 zejména následující vlivy :

Stručná informace o hospodaření s rozpočtovými prostředky

základní úkoly v roce 2002

Rozpočet bude ovlivněn zejména:

Další prioritní úkoly:

Podle rozpočtových možností resortu MV v roce 2001 byly základní úkoly a činnosti PČR zabezpečeny. Detailní rozbor vynaložených finančních prostředků v roce 2001 na jednotlivé úkoly a programy v rámci PČR bude předmětem státního závěrečného účtu MV za rok 2001, včetně zúčtovacích vztahů ke státnímu rozpočtu za tento rok v úzké návaznosti na účetní a finanční výkazy.

Informační a telekomunikační systémy

v oblasti komunikačních systémů

Prioritním a dlouhodobým úkolem je zlepšení nevyhovujícího stavu páteřních komunikačních systémů. Základní cíle jsou specifikovány v "Rozvojovém projektu komunikačních sítí MV s integrovanými službami", který obsahuje dvě ucelené části - v oblasti telekomunikací a přenosu dat projekt HELIOS a v oblasti radiokomunikací projekt PEGAS.

Projekt PEGAS

Projekt PEGAS řeší vybudování radiokomunikačního systému určeného pro hlavní složky Integrovaného záchranného systému - PČR, HZS a Zdravotnickou záchrannou službu. Na základě vyhodnocení provozního využití systému v době konání výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze schválila vláda usnesením č. 451 z 9. května 2001 navýšení počtu základnových stanic ze 141 na 218. Veškeré práce v oblasti implementace byly orientovány tak, aby výstavba infrastruktury systému PEGAS byla realizována do 31. srpna 2003. Výstavba sítě byla zahájena ve čtyřech regionálních sítích - Střední Čechy, Jihlava, Brno, Zlín; projektová příprava je dokončována pro ostatní regionální sítě.

Projekt HELIOS

Řeší obnovu základní telekomunikační sítě MV, je realizována výstavba digitálních komunikačních uzlů s technologií pro hlasovou a datovou komunikaci. a výstavbu digitálního přenosového prostředí sdíleného všemi komunikačními systémy.

Výstavba byla zaměřena převážně na obnovu přenosových systémů, obnovu komunikačních uzlů v objektech PČR okresních ředitelství a implementaci datových technologií WAN pro podporu informačních procesů. Realizována byla výstavba digitálních komunikačních uzlů ve třech objektech okresních ředitelství PČR, přenosová síť byla doplněna o 15 ATM (Asynchronous Transfer Mode) systémů pro efektivnější využití dostupného pásma a zajištění služby i v případě výpadku fyzického spoje nebo technického zařízení. Implementována byla i přenosová technologie Frame Relay ve 33 komunikačních uzlech v místech okresních ředitelství a správ PČR jednotlivých krajů. Do rezortní telekomunikační sítě bylo takto napojeno 14 krajských ředitelství HZS a vybrané útvary HZS na úrovni okresu. Pořízena byla technologie pro obměnu páteřních směrovačů do úrovně okres a vytvořeny podmínky pro implementaci virtuálních datových sítí pro jednotlivé aplikace provozované v resortu.

Připojování základních útvarů

Další oblastí bylo zlepšení komunikační a informační podpory útvarů služby cizinecké a pohraniční policie nezbytné pro realizaci projektů "Modernizace vízového procesu" a "Kontrola osob na hranicích a ve vnitrozemí". Do resortní telekomunikační sítě bylo technologií Frame Relay napojeno 137 základních útvarů služby cizinecké a pohraniční policie. To umožní dotčeným útvarům kvalitnější přístup do centrálních databází i hlasovou komunikací.

v oblasti informačních systémů a výpočetní techniky

Prioritním a dlouhodobým úkolem v oblasti informačních systémů je realizace informačního systému služby cizinecké a pohraniční policie (CIS), obměna a rozšíření Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví (SEUD), projekt informačního systému automatizované identifikace otisků prstů (projekt AFIS) a dalších informačních systémů.

Projekt Informační systém služby cizinecké a pohraniční policie (CIS)

Projekt řeší sjednocení stávajících lokálních informačních systémů cizinecké a pohraniční policie a vytvoření nových částí v souladu se schválenými zákony a doporučeními EU. Po zprovoznění a odzkoušení jádra informačního systému byla k 14. prosinci 2001 otestována pilotní aplikace.

Práce na CIS v roce 2002 bude pokračovat rozvojem aplikace a plošnou implementací na celém teritoriu, rozhodující součástí bude postupná konverze informačních systémů provozovaných službou cizinecké a pohraniční policie do CIS. Vzhledem k tomu, že CIS spadá do plnění Národního programu přípravy na členství v EU, musí být uveden do provozu a odzkoušen v dostatečném předstihu před referenčním datem přijetí ČR do EU, t.j. před 1. 1. 2003.

Projekt Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO)

Do projektu ISO jsou zapojena ministerstev kultury, vnitra a financí (prostřednictvím Generálního ředitelství cel). Gestorem celého projektu ISO je MK. Součástí ISO je Systém evidence uměleckých děl (dále jen "SEUD"), což je multimediální informační systém pro evidenci odcizených, nalezených a pohřešovaných uměleckých děl, jejich rychlé dohledávání a ochranu. Je založen na principu digitálního zpracování převážně obrazových informací, jejich doplnění o textovou popisnou složku a zařazení záznamů do strukturovaných datových souborů.

Centrální systém evidence uměleckých děl (dále jen C-SEUD) resp. databáze C-SEUD je dostupná na WWW serveru v datové síti MV. Vybrané záznamy z databáze C-SEUD (dále jen I-EUD) jsou zpřístupněny na Internetu široké veřejnosti na serveru MV.Byly modernizovány pracovní stanice zapojené do SEUD zakoupením potřebného počtu digitálních kamer, scannerů a upgrade verzí programu Adobe Photoshop. Nepodařilo se však dořešit základní pravidla požadované meziresortní výměny informací včetně jednoznačného stanovení technického řešení.

V roce 2002 bude probíhat dokončení modernizace hardwarového a softwarového vybavení na regionálních pracovištích PČR.

Projekt Informační systém automatizované identifikace otisků prstů (AFIS)

Projekt řeší rozvoj AFIS jednak pro potřeby kriminalistických expertíz, jednak pro potřeby identifikace osob cizí státní příslušnosti v souladu se schválenými zákony a doporučeními EU, včetně budoucího propojení na nadnárodní daktyloskopický informační systém EURODAC.

Rozvoj AFIS v roce 2002 sleduje rozšíření centra AFIS (HW a SW úpravy a doplnění) s ohledem na legislativní požadavky a zvýšení průchodnosti vyřizování požadavků uživatelů AFIS, pořízení a zprovoznění dalších pracovních stanic AFIS zejména pro potřeby útvarů cizinecké policie, přípravu na budoucí předávání vybraných dat z databanky AFIS pro komunikaci se systémem EURODAC.


Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
|úvodní stránka |