Pro situaci ve vývoji a dynamice kriminality na území České republiky v roce 2000, ve srovnání se stejným obdobím roku 1999, je charakteristická pokračující stagnace kriminality. Počet objasněných trestných činů sice klesl, z hlediska dlouhodobého vývoje je to první pokles celkové kriminality od roku 1994, dle sociologického výzkumu se však oproti minulému období zvýšil podíl občanů udávajících, že byli přímo postiženi trestným činem. Zároveň došlo k přesnějšímu statistickému vykazování v policejních statistikách, především u hospodářské kriminality a drogových deliktů. Každoroční růst (od roku 1994) počtu zjištěných trestných činů již druhým rokem stagnuje. Stagnace celkové kriminality je doprovázená mírným snížením počtu objasněných trestných činů a celkové objasněnosti (dlouhodobě přitom objasněnost násilné a mravnostní kriminality dosahuje 80-90 %, hospodářské kriminality téměř 95 %; majetkové kriminality dosahuje míry kolem 26 %). Pokračoval trend růstu zjištěných škod, a to především u hospodářské kriminality, jejíž podíl na celkové výši škod tak vzrostl na 80 % (v roce 1999 tvořil necelých 60 %). Stagnace počtu zjištěných trestných činů byla evidována u všech sledovaných kategorií kriminality, u hospodářské kriminality byla provázena výrazným zvýšením počtu pachatelů. Vedle růstu škod je negativním poměrně výrazné zvýšení počtu trestných činů vraždy a nebezpečného vyhrožování. Ani určitou míru stagnace trestné činnosti páchané mládeží, především dětmi nelze považovat za příznivou. Rovněž tak pokles evidované mravnostní kriminality lze spíše, vzhledem k latenci a její závažnosti, hodnotit negativně. Pozitivní je pokles krádeží vloupáním, a to i z dlouhodobého hlediska, zintenzivnění odhalování hospodářské kriminality, především těch trestných činů, které na sebe vážou vysoké zjištěné škody.
Vývoj kriminality zůstává podstatně ovlivněn kriminalitou na území hl. m. Prahy, která je nejzatíženějším územím i v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel, a to i přes nejvyšší pokles trestné činnosti v rámci krajů ČR. Je zde mimo jiné evidován několikanásobně vyšší počet krádeží aut a loupeží než v ostatních krajích, a to i přes jejich pokles. Problematická situace zůstává ve Středočeském kraji, a to i přes to, že se v počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality posunul na 5. místo; byl zde evidován nejvyšší počet vražd s nejvyšším nárůstem, jako v jediném kraji zde došlo k růstu evidovaných krádeží věcí z aut, na druhém místě v rámci krajů je v evidovaných trestných činech nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů, vloupání, podvodech a na prvním místě v krácení daně.
Pro objektivní zhodnocení úrovně kriminality a zvláště pocitu bezpečí občanů je třeba konstatovat, že podle viktimologických výzkumů se mírný pokles (v minulém období z 28 % na 19 %) podílu občanů přímo postižených trestným činem opět zvýšil, a to na 24 % dotázaných. Jestliže v minulém období tři ze čtyř postižených nahlásili záležitost policii, dle údajů za rok tak učinilo jen 53 % dotázaných. Mezi nejčastější trestný čin dotázaní uváděli krádež věcí z aut nebo jeho úmyslné poškození, krádež vloupáním krádež věcí nebo peněz na ulici. Rozhodující příčinou nehlášení činu bývá pochybnost o možnosti dopadení pachatele. U části veřejnosti je třeba počítat s aktualizací problémů v oblasti ekonomické, problém kriminality se dostává na třetí místo za problém nezaměstnanosti a vývoj ekonomiky. Reakce lidí na uvědomovaná rizika zůstává aktivní, zatím se neprojevuje tendence k rozvoji občanských svépomocných aktivit. Typickou připomínkou veřejnosti zůstává poukaz na "menší viditelnost" policie.
Více než 34 % zůstává v kategorii pachatelů ve věku 20-30 let. Vzrostl počet recidivistů a jimi páchaných hospodářských trestných činů, naopak počet trestně stíhaných cizinců a zejména jimi spáchaných trestných činů výrazně klesl. Počet pachatelů z řad mládeže stagnuje, opakovaně je zjišťována agresivita a brutalita, zvyšuje se kvalifikovanost páchání prakticky všech druhů jimi páchané trestné činnosti, především u majetkové kriminality nenacházejí policisté odlišnosti ve srovnání s kriminalitou dospělých. Je třeba připomenout latenci trestné činnosti mládeže jakou je například šikana, drobné krádeže v obchodech, na ulici atd. Pokračoval růst počtu trestně stíhaných policistů i počtu zjištěných trestných činů, kde pachatelem byl příslušník PČR zaznamenaný Inspekcí ministra vnitra. (Údaje se týkají vyhledaných a objasněných trestných činů. Nárůst kriminality policistů nemusí, stejně jako v roce 1999, proto znamenat absolutní zvýšení trestné činnosti příslušníků PČR, ale spíše snížení úrovně latentní kriminality; například počet objasněných trestných činů pojistných podvodů měl počátky v minulých letech). Největší podíl mají i nadále policisté mladší věkové kategorie do 30 let s délkou služby do 10 let. Nejčastěji se jednalo o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele a trestné činy pojistných podvodů.
V rámci majetkové kriminality došlo k dalšímu snížení počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním, především krádeží vloupáním do bytů i krádeží do rekreačních objektů. Již druhým rokem je evidován mírný pokles počtu zjištěných trestných činů krádeží věcí z aut a krádeží aut, přičemž poprvé jsou krádeže aut provázena poklesem zjištěných škod. Přesto jsou i v tomto období, dle sociologických výzkumů, především krádeže vloupáním do domků a bytů a krádeže aut veřejností stále chápány velmi negativně. Krádeže vloupáním (vytipované byty a domky) a krádeže prosté (především krádeže aut a věcí z nich) vykazují znaky organizovanosti (od tipařů, až po osoby, které odcizené zboží prodávají, v případě aut získávají padělané doklady atd.). Z poznatků policistů lze kvalifikovaným odhadem říci, že zhruba v jedné třetině případů krádeží aut jde ve skutečnosti o pojišťovací podvody. Dle údajů z viktimologického výzkumu uváděli respondenti mezi nejčastější trestný čin, kterým byli postiženi, krádeže věcí z aut nebo úmyslné poškození auta a krádeže vloupáním; rovněž tyto dvě kategorie se vykytují na prvních místech uvedených v šetřeních zaměřených na obavy občanů, že mohou být obětí tohoto trestného činu. Dá se říci, že samozřejmostí se stává lepší technické zabezpečení (majetku i osobní bezpečnosti) ze strany občanů, na určité stabilitě majetkové kriminality se také podílí celý soubor opatření v oblasti prevence kriminality. K výrazným změnám nedošlo v oblasti movitého kulturního dědictví, která tak zůstává závažným problémem - jedná se o vysoce organizovanou kriminalitu, vyznačuje se vysokou lukrativností.
Dynamický růst z minulých let v počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality se zastavil. U evidované hospodářské kriminality bylo zahájeno páchání této trestné činnosti v roce 2000 zhruba u 18 %, u 82 % těchto evidovaných trestných činů spadá doba zahájení do minulých let. Pokles počtu evidované hospodářské kriminality byl provázen zvýšením počtu stíhaných osob a výrazným zvýšením zjištěných škod. Zintenzivnění odhalování hospodářské kriminality se projevilo zejména u těch trestných činů, které na sebe vážou vysokou škodu, např. trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku se podílely v roce 1999 na zjištěných škodách hospodářské kriminality 12,5 %, v roce 2000 to bylo již 68,8 %. Přes snahu kompetentních složek eliminovat příčiny růstu závažné hospodářské trestné činnosti, nelze výsledky označit za uspokojivé. Příčin, proč se stále nedaří rychleji odhalovat trestnou činnost, bude více, prioritní však zřejmě zůstává nedostatečná kontrolní činnost, dále stálý nedostatek odborníků v orgánech činných v trestním řízení i jejich nedostatečné materiální vybavení. Problematickou oblastí zůstávají daňové machinace související s výrobou a distribucí lihovin a ropných produktů, nekolkovaných cigaret i u agrárních komodit. Rovněž pokračovala situace spojená s falšováním účetnictví, nevedení účetních dokladů, neodvádění daně pojistného a na sociální zabezpečení. Trvalý nárůst je evidován u pojistných a úvěrových podvodů. Dle poznatků FAÚ se zvyšuje potenciální nebezpečí zneužívání elektronických převodů, ve větší míře byl zaznamenán převoz hotovosti přes hranice, nově přicházejí hlášení o podezřelých obchodech z pojišťoven. Vysoce nebezpečné jednání přesahující meze hospodářské kriminality je podezření z korupčního jednání, které se jen obtížně daří prokázat, a to nejen v České republice. Většina případů s podezřením na korupční jednání se vztahovala k formám úplatkářství, zneužívání pravomocí veřejného činitele, porušování závazných pravidel hospodářské styku, porušování povinností při správě cizího majetku. K výrazným změnám nedošlo na úseku duševního vlastnictví, která tak i nadále zůstává závažnou kriminalitou; řada opatření přijatých v průběhu roku 2000 by měla být účinným nástrojem jejího snižování. Rizikovou oblastí zůstává počítačová kriminalita, která zahrnuje oblast informačních technologií a Internetu. Přesto, že počet zjištěných trestných činů souvisejících s oblastí životního prostředí vzrůstá, zůstává trestná činnost související zejména se skladováním, přepravou a likvidací odpadů, nepovolenou těžbou dřeva a jeho vývozem do zahraničí, ochranou vod, ochranou ohrožených druhů flory a fauny skrytou a stále vysoce rizikovou.
Nejzávažnější násilnou kriminalitou zůstávají trestné činy vražd, jejich počet opět vzrostl, převažují vraždy z osobních rozporů, vzrůstající trend byl evidován u loupežných vražd. Narůstají případy, kdy pachatel nebo pachatelé nespáchají pouze jeden skutek. Loupeže kvantitativně nepatří mezi nejčastější, jejich závažnost však nelze posuzovat pouze podle četnosti výskytu nebo škod způsobených obětem těchto trestných činů, ale je třeba mít na paměti, že vyvolávají silný pocit ohrožení. Nejproblematičtějšími faktory ovlivňující tuto situaci jsou především organizovanost, alkohol, drogy, agresivita, brutality, časté použití zbraně. Rizikovým faktorem zůstávají rostoucí útoky vedené pomocí nástražného výbušného systému.
Snížení počtu evidovaných trestných činů mravnostní kriminality znamená spíš prohloubení už tak vysoké latence. Pokles vykazují trestné činy znásilnění. Trvalým problémem zůstává prostituce, přímo související s trestným činem kuplířství, který vykazuje pokles o více než 47 %. Pokles vykazují i trestné činy obchodu se ženami. Tato kriminalita se často velmi těžko prokazuje, většina prostitutek odmítá svědectví proti kuplířům, vyznačuje se vysokou organizovaností a mezinárodním rozsahem.
Vážným celospolečenským problémem zůstává bezpečnost silničního provozu. Oproti roku 1999 došlo k mírnému snížení počtu dopravních nehod, zvýšil se opět počet usmrcených osob, snížil se počet těžce i lehce zraněných. Také v citovaném sociologickém šetření jsou mezi obavami občanů na předních místech uváděny dopravní nehody.
Společensky nebezpečnou je trestná činnost s rasistickým či jiným extremistickým podtextem. Nárůst těchto trestných činů provázelo zvýšení počtu objasněných trestných činů i vyšší míra objasněnosti. Do nárůstu se promítl vyšší počet oznámení i zintenzivnění práce policie. Většina pachatelů byla stíhána za podporu a propagaci hnutí smřujících k potlačení práv a svobod občanů. Pokračovala aktivizace anarchoautonomů, příznačné pro ně byly demonstrace, často se snahou o přímou konfrontaci s policisty a rozmanité aktivity cílené proti příznivcům hnutí skinheads. Řada z nich se zapojila do protestů proti konání zářijového zasedání MMF/SB v Praze. Pravicově extremistická scéna pokračovala ve svých snahách o transformaci v politickou stranu, úsilí o etablování se na politické scéně bylo patrné především před volbami do senátu a nových krajských zastupitelstev. Snížil se počet "klasických" srazů příznivců hnutí skinheads a naopak přibylo menších soukromých oslav. Závažnější narušování veřejného pořádku především mladistvých z řad příznivců a příslušníků hnutí skinheads se týkalo případů verbálních a fyzických útoků namířených proti Romům, oběťmi se stávali i cizinci tmavé pleti.
Pokud jde o nelegální migraci, počet celkem zadržených cizinců zůstává na úrovni roku 1999. ČR zůstává tranzitní zemí, výrazně převažuje počet zjištěných nedovolených překročení státních hranic směrem z ČR, vysoký počet opakovaných nelegálních přechodů opět směřuje z ČR do SRN. Nárůst žadatelů o azyl doprovází vysoké počty svévolných odchodů z uprchlických táborů a opakované pokusy žadatelů nelegálně přejít hranice směrem z ČR. Stále častěji jsou migranty využívány převaděčské služby, cestování s použitím neplatných či padělaných dokladů (stagnace zde bude znamenat, vzhledem k rostoucí kvalitě padělaných dokladů, spíše zvýšení latence), vzrostly počty osob odhalených v úkrytech dopravních prostředků atd. Nelegální migrace je profesionálně organizována, často je zneužíváno bezvýchodné postavení migrantů (mezi zadrženými bylo cca 51 % cizinců bez cestovních dokladů). Problémem souvisejícím s nelegální migrací je nelegální zaměstnávání cizinců.
Zločinecké organizace působící na území ČR se od roku 1997 výrazně nemění, pocházejí převážně z území bývalých států SSSR, z bývalé Jugoslávie, z Bulharska, z Itálie a z jihovýchodní Asie (zejména čínské a vietnamské). Zločinecké organizace pocházející z území bývalých států SSSR patří mezi nejaktivnější. Pokračuje snaha zločineckých organizací legalizovat svoje postavení, získat vliv ve strategických podnicích ČR, jejich činnost se zaměřuje na vykoupení co největšího množství nemovitostí a pozemků, zvýšená aktivita souvisí s nelegální migrací, obchodem s drogami, s nelegálním obchodem se zbraněmi, obchodu s lidmi. Závažným problémem jsou aktivity zaměřené proti životnímu prostředí a kulturnímu dědictví, rizikovým problémem se stává zneužívání informačních technologií a napadání informačních systémů zločineckými organizacemi. V boji proti organizovanému zločinu přijala vláda další konkrétní opatření mezi něž patří zejména vytvoření podmínek pro odčerpávání výnosů z trestné činnosti a zamezení nelegální přistěhovalectví sloužícího jako personální základna pro organizovaný zločin; výrazným posunem bude nový systém zvláštní ochrany svědků v souvislosti s trestním řízením. V oblasti páchání organizované trestné činnosti násilného charakteru nedošlo k podstatným změnám - charakteristická je brutalita, jako vražedný nástroj převažují střelné zbraně, devastace obětí, výrazné zastoupení mají organizované zločinecké organizace ruské, ukrajinské, čečenské a z bývalé Jugoslávie. ČR zůstává centrem organizátorů mezinárodního obchodu zejména heroinem a kanabisovými produkty, při prodeji dochází k větší konspirativnosti (často prostřednictvím mobilních telefonů), nejvyhledávanější drogou růstává pervitin. Na území ČR nebylo zaznamenáno působení žádné známé teroristické organizace. Situace nenasvědčovala tomu, že by na jejím území hrozilo bezprostřední rozšíření teroristických projevů, nelze však předpokládat, že jde o trvalý stav. Nelze rovněž vyloučit osamocené teroristické akce jednotlivců, které se dosud projevují v rovině anonymních hrozeb.
Cílem aktivit státu v oblasti ochrany utajovaných skutečností byla snaha o odstranění dosavadní složitosti a časové a finanční náročnosti bezpečnostních prověrek fyzických osob. Novela zákona o ochraně utajovaných skutečností obsahuje mimo jiné vypuštění podmínky osobnostní způsobilosti pro I. stupeň bezpečnostní prověrky, zjednodušení pro provádění bezpečnostních prověrek III. stupně zavedením individuálního přístupu. Dále novela postupuje MO část výkonu státní správy Národního bezpečnostního úřadu v oblasti bezpečnostních prověrek II, stupně. Oblast ochrany utajovaných skutečnostní zůstává rizikovým faktorem v souvislosti s možností úniku či vyzrazení utajovaných skutečností, zejména těch, které ČR sdílí s ostatními členskými státy, a které by mohly vážně poškodit důvěryhodnost ČR.
Nezastupitelnou roli v oblasti ochrany veřejného pořádku a zajištění vnitřní bezpečnosti obyvatel mají záchranné sbory a havarijní služby. Cílem těchto složek, společně s PČR, ozbrojenými silami a zpravodajskými službami, zůstává zajištění ochrany životů, zdraví, bezpečnosti, majetku a životního prostředí před všemi druhy bezpečnostních hrozeb. Jednotlivé složky integrovaného záchranného systému reagují na živelní pohromy (např. povodně, havarijní znečištění vodních zdrojů, ovzduší apod.); dále se podílejí na pomoci řešení krizových situací i mimo území ČR (při likvidaci přírodních či průmyslových havárií, poskytnutí humanitární i záchranné pomoci apod.).
Místní záležitost veřejného pořádku, jako nedílnou součást veřejného pořádku, zajišťuje rovněž obecní policie, a to v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zařízení) V roce 2000 existovalo v ČR přibližně 364 obecních policií, tvořených cca 7224 strážníky.
Pozitivním ve vývoji v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti je pokračující stagnace kriminality. Stále vysoký počet evidované kriminality, rostoucí brutalita a sofistikovanější formy trestné činnosti znamenají pokračovat v těch opatřeních, která přinášejí tlak na snižování působení kriminálních aktivit a na základě další analýzy tato opatření, případně i jejich konkrétní obsahové náplně, korigovat. Základním cílem je zajistit, aby byl pachatel odhalen, usvědčen a potrestán co nejdříve po spáchání trestného činu, neboť jen tehdy může být postup státu vnímán veřejností jako výkon trestní spravedlnosti a přitom může plnit i cíle preventivní. Otázka je i v důslednosti uplatňování opatření.
Na základě informací o trendech a dynamice kriminality, vývoji problematiky v oblastech souvisejících s veřejným pořádkem a vnitřní bezpečností, informací o pocitu bezpečí občanů lze pro další období navrhnout priority bezpečnostní politiky z hlediska veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti (přičemž je nutné vytvářet účinnou ochranu proti kriminalitě ve všech jejich aspektech):
Kriminalita mládeže. Závažná hospodářská kriminalita (podvody, daňové úniky, “praní špinavých peněz“). Korupce. Nelegální migrace. Kriminalita zločineckých organizací. Kriminalita s extremistickým podtextem. Protiprávní jednání v oblasti omamných a psychotropních látek. Kriminalita na úseku duševního vlastnictví. Vraždy a loupeže. Krádeže aut a věcí z nich. Porušování pravidel provozu na pozemních komunikacích.