Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti

na území České republiky za rok 2000

(ve srovnání s rokem 1999)

2. Trestná činnost, vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti a bezpečnostních rizik

Kriminální statistika

Soudní statistika

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

V úvodu této kapitoly jsou zveřejněny pouze základní ukazatele související se zjištěnou celkovou trestnou činností a upozorňuje se také na výraznější změny, ke kterým u sledovaných kategorií došlo. V příslušných podkapitolách je problematika dále rozpracovaná. Údaje uvedené ve Zprávě se vztahují, není-li uvedeno jinak, k roku 2000. Další informace vztahující se zejména k opatřením jsou aktuální ke dni 28. února 2001.

Opatření zainteresovaných institucí, která směřují přímo k určité oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, jsou součástí  příslušné kapitoly. Protože některá opatření jsou zásadní pro celou oblast veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, a také pro ucelenější pohled na politiku vlády v této oblasti, je politice v oblasti vnitřní bezpečnosti věnovaná samostatná kapitola č. 4.

(podrobnější údaje viz tabulky č. 1-4)

2.1. Územní rozložení kriminality. Teritoriální rozdíly

Základní demografické údaje:

Rozloha v km2: 78 866

Počet obyvatel: 10 278 098

Hustota obyvatelstva v ČR:

130 osob/ km2

Nezaměstnanost: 8,78 %

Legenda orientačních mapek: intenzita šedi je přímo úměrná velikosti nápadu trestné činnosti v příslušném kraji, tedy nejvyšší intenzita odpovídá nejvyššímu nápadu trestné činnosti.

Pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality se nezměnilo, na prvních třech místech zůstává hl. m. Praha, Severomoravský a Jihomoravský kraj. Ve všech krajích byl evidován pokles počtu zjištěných trestných činů, nejvýraznější v hl.m. Praze a Středočeském kraji. Pořadí prvních tří krajů je totožné s pořadím krajů pokud se týká počtu zjištěných trestných činů majetkové i hospodářské kriminality; v počtu zjištěných trestných činů násilné kriminality zůstává na prvním místě kraj Severomoravský před hl.m. Prahou a Jihomoravským krajem.

Pořadí krajů v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel je rozdílné od pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů (s výjimkou hl. m. Prahy). Nejzatíženějším územím v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel je Praha, Středočeský a Severočeský kraj. Jihočeský kraj, kde je tradičně evidován nejnižší počet zjištěných trestných činů, je v přepočtu na 10.000 obyvatel na 6. místě, na posledním 8. místě je naopak kraj Východočeský, kraj Severomoravský je na 5. místě (2. místo v počtu zjištěných trestných činů) v rámci krajů ČR.

Na území hl. m. Prahy bylo evidováno PČR celkem 106.974 zjištěných trestných činů, tzn. 27 % všech zjištěných trestných činů na území ČR. Vývoj kriminality na území hl. m. Prahy je dán specifickou situací typickou i pro další velkoměstské aglomerace - vysoká hustota obyvatelstva, rozsáhlá sídlištní zástavba, anonymita občanů, koncentrace potencionálních kriminálních živlů, vysoký počet obchodů, institucí apod. Nedošlo  zde k podstatnému růstu počtu zjištěných trestných činů sledovaných kategorií s výjimkou například výrazného růstu počtu trestných činů krácení daně a pojistných podvodů, a to u obou kategorií o 100 %. Pražští policisté zaznamenali i pokles počtu zjištěných trestných činů majetkové kriminality. Přesto, že došlo i k určitému poklesu počtu zjištěných krádeží aut, je zde tento počet (9.930 tr.č.) několikanásobně vyšší než v ostatních krajích, kde se pohybuje od 2.852 tr.č. (Jihomoravský kraj) do 740 tr.č (Jihočeský kraj). Přes pokles zůstávají problémem i krádeže věcí z aut. V přepočtu zjištěných trestných činů na 10.tis. obyvatel je v Praze několikanásobně vyšší počet loupeží (15 tr.č. na 10.000 obyvatel, v ostatních krajích nejvýše 5 tr.č., Praha se podílí na loupežích v rámci krajů ČR 39 %). Také v dalších krajích - Severomoravském Jihomoravském, kde je dlouhodobě evidován vysoký počet zjištěných trestných činů celkové kriminality, došlo k jejich poklesu. V těchto dvou krajích a na území hl.m. Prahy zaujímají přední místa v rámci krajů ČR evidované trestné činy - loupeže na finančních institucích (1.-3. místo v rámci krajů ČR; tato kategorie je sledována jako samostatná až od roku 2000), vraždy (2.-4. místo), loupeže (1.,2. a 4. místo).

Problematická situace zůstává ve Středočeském kraji, a to i přesto, že zde došlo ke 2. nejvyššímu poklesu evidované celkové kriminality, což ve svém důsledku znamenalo, že v počtu zjištěných trestných činů se tak dostal na 5. místo v rámci krajů ČR za kraj Severočeský. Byl zde evidován nejvyšší počet vražd s nejvyšším nárůstem (67 tr.č., + 33 tr.č.), jako v jediném kraji zde došlo k růstu evidovaných krádeží věcí z aut, na druhém místě je v evidovaných trestných činech nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů, vloupání, podvodech a na prvním místě v krácení daně.

Diskutovanou otázkou je vztah mezi vývojem kriminality a mírou nezaměstnanosti. Údaje tento vztah zatím nepotvrzují (viz tabulková část - Srovnání počtu zjištěných tr.č. na 10 tis. obyvatel a míry nezaměstnanosti v roce 2000).

Dle údajů "Výzkumné šetření" se v rovině míry viktimizace (podíl občanů přímo postižených trestným činem) nejhorší situace jeví v  jižních Čechách (34 %; patří mezi kraje s ochotou pomoci) a severních Čechách (32 %; pohled ne kriminalitu se zde více než jinde spojuje s řadou dalších problémů, zejména obava z nezaměstnanosti, převládají zde obavy z majetkové i násilné kriminality), ve středních Čechách je tato situace nejlepší (14 %, je zde poměrně vysoký pocit bezpečí večer v okolí bydliště, je zde poměrně vysoká "určitá důvěra" v policii). V Praze je nejnižší pocit bezpečí večer v okolí bydliště, je zde však nejvyšší ochota čin nahlásit, také percepce ohrožení dětí je zde vyšší, menší ochota pomoci, větší zdrženlivost k policii, deklarované obavy mají víc racionální jádro, do kterého se promítá již v minulých Zprávách zmiňovaný vliv urbanizace. Jižní Morava patří mezi kraje s vyšší mírou obav, je zde nižší ochota ohlásit postižení policii, je zde vyšší míra obavy z korupce, teroristů, znásilnění či dopravních nehod, naopak na severní Moravě se častěji objevuje strach z podvodů, šikanování a vydírání, je zde vyšší míra spokojenosti s policií.

Podrobněji o vývoji kriminality, specifikách, rizikových faktorech v příslušném kraji a zde přijímaných opatřeních - bezpečnostních akcích, posilování hlídkové a obchůzkové služby apod. část druhá Zprávy - Vnitřní bezpečnostní situace v krajích ČR v roce 2000.

(Podrobnější údaje viz tabulky a mapky č. 5-18)

 


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |