Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti

na území České republiky za rok 2000

(ve srovnání s rokem 1999)

2.11. Kriminalita s extremistickým podtextem

I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika Soudní statistika
  • počet zjištěných trestných činů
    s rasistickým či jiným extremistickým
    podtextem 364 (+48, +15,2 %)
odsouzeno osob 148 (+18, + 13,8 %)
(§ 196, 198, 198 a, 221 odst. 2 písm. b),
22 odst. 2 písm. b), 219 odst. 2 písm. g),
  • počet stíhaných pachatelů 449 (+15, +0,3 %)260 a 261 tr. zák.)
  • počet objasněných trestných činů
    327 (+54, +19,8 %)
  • výše objasněnosti 89,9 % (+ 3,5%)

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Podíl trestné činnosti s rasistickým či jiným extremistickým podtextem činil na zjištěném počtu celkové kriminality 0,09% (+ 0,02 %). Jedná se sice o zanedbatelný podíl na celkové kriminalitě, jde však o trestnou činnost, která je společensky nebezpečná. Nárůst trestných činů s extremistickým podtextem (+15,2%) provázely zvýšení počtu objasněných trestných činů (+ 19,8 %) a vyšší míra objasněnosti (+ 3,5%). Uvedený nárůst, mimo jiné, vypovídá o zkvalitnění práce policie na úseku extremismu, včetně práce operativní. Zároveň se do něho promítl, stejně jako v předchozím roce, vyšší počet oznámení této trestné činnosti ze strany Romů.

Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v kraji Severomoravském (84), hlavním městě Praze (59) a v krajích Východočeském (56) a Severočeském (44). Nejméně jich bylo zaregistrováno v Jihočeském kraji (22). V rámci výše uvedených krajů patřily v roce 2000, stejně jako v roce 1999, mezi nejzatíženější lokality či okresy Karviná, Ostrava, Bruntál, Olomouc, Přerov (Smk); Pardubice, Trutnov, Hradec Králové (Včk); Česká Lípa, Děčín, Jablonec nad Nisou (Sčk). Hlavní město Praha si uchovalo své specifické postavení dané charakterem velkoměsta, pro něž je příznačná existence všech forem extremismu a xenofobie.

V souvislosti s touto trestnou činností bylo stíháno 449 osob, a to především za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů – 195 osob (43,4 %), za hanobení národa, rasy a přesvědčení – 111 osob (28,3 %), násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci – 48 osob (16,3 %). Za úmyslné ublížení na zdraví bylo stíháno 20 osob (4,5 %). V roce 2000, stejně jako v roce 1999, nedošlo ke spáchání trestného činu vraždy či ublížení na zdraví s následkem smrti. Ve spojitosti se soudním řízením k sobě však poutaly pozornost některé případy trestných činů spáchaných před rokem 2000 (kauza smrti M. Lacka, útok na usedlost Dvorek v okrese Třebíč či útok na restauraci Modrá hvězda).

V ČR se vyskytoval extremismus zahrnující útoky motivované sociálně, etnicky nebo rasově. Případy výskytu extremismu, v němž je obsaženo úsilí o komplexní změnu společenského a politického uspořádání, jsou však zatím zcela výjimečné, a to i přesto, že některé skutky, k nimž došlo v září 2000 v Praze, by mohly tomuto motivu nasvědčovat.

Pokračovala aktivizace hnutí anarchoautonomů, která se projevovala formou demonstrací a neformálních akcí zaměřených proti orgánům státní správy, snahu o přímou konfrontaci s policisty nevyjímaje. Pro jednání příznivců této části levicově extremistického spektra byly rovněž příznačné rozmanitější aktivity cílené proti příznivcům hnutí skinheads. Autonomní hnutí se zradikalizovalo, zlepšilo svoji organizovanost a vzájemné propojení. Vzniklo jakési “tvrdé jádro“, které se v akcích již dopouští trestné činnosti. Přechod od gest proklamativního charakteru k použití násilných metod ostatně naznačily již akce “street party“ v předchozích letech. “Událostí roku 2000“ se pro toto hnutí stalo zářijové zasedání MMF/SB v Praze. Do přípravy protestů proti konání 55. zasedání MMF/SB v Praze se od konce r.1999 zapojila řada domácích subjektů, především INPEG (Iniciativa proti ekonomické globalizaci), který přípravu protestů zaštiťoval a koordinoval anarchistické, trockistické a další skupiny a organizace. Ze zahraničí se na přípravách podílela především PGA (People’s Global Action) a řada platforem, účelově vzniklých pro přípravu protestů v Praze (S26 Collective, Prager Herbst apod.). Předběžná strategie a taktika protestů byla dohodnuta na koordinačních setkáních českých a zahraničních organizátorů. Již tehdy někteří jednotlivci odmítali nenásilný způsob demonstrací a stavěli se za vyvolání konfrontace s PČR. Při přípravě akcí působili jako instruktoři občané z USA a dalších osmi zemí, mající zkušenosti z předchozích antiglobalizačních akcí. Rovněž byl zajištěn pronájem prostor pro mediální centrum IMC, které během protestů zajišťovalo aktuální a informační servis pro zahraniční média z pohledu protestujících, zprostředkovávalo kontakty aktivistů s novináři a prezentaci postojů organizátorů protestů. Společné přípravy účasti na demonstracích při zářijovém zasedání MMF/SB značně napomohly rozvoji mezinárodních kontaktů mezi ekologickými aktivitami a autonomními skupinami. Z hlediska společenské nebezpečnosti, vlastní organizovanosti a provázanosti na zahraniční struktury se jeví jako problémové především AFA a Federace sociálních anarchistů (FSA). Příprava a vlastní průběh demonstrací potvrdily, jak významnou roli při těchto akcích sehrává internetová síť a e-mailová komunikace. Anarchoautonomové vstoupili do 3. tisíciletí komunikačně celosvětově propojeni, schopni reagovat ve svých internetových zprávách (A-Infos) okamžitě na různé události.

Hlavní demonstrace – akce S26 se uskutečnila 26.září. Velká část zahraničních účastníků přijela 25.9. a v noci z 25./26. 9. dorazili především agresivní “black blocks“. Vedle nemilitantních odpůrců zasedání MMF/SB se demonstrace zúčastnili členové zmíněných autonomních skupin “black blocks“ z Polska, Spolkové republiky Německo, Itálie, Španělska, Velké Británie, některých skandinávských zemí, z domácích pak FSA, EF!. Militantní skupiny se dále pokusily o násilný průnik do zóny Kongresového centra, o blokádu komunikací a proti příslušníkům policejních jednotek zaútočily zápalnými lahvemi a dlažebními kostkami. Po ukončení blokády KCP autonomní skupiny napadly v oblasti Václavského nám. a Vinohradské třídy “symboly globálního kapitalismu“ – prodejny Mc Donald’s, KFC, pobočky bankovních ústavů, obchodních domů apod. Většina zahraničních účastníků v nočních hodinách Prahu opustila.

Pravicově extremistická scéna využívala v roce 2000, ještě více než v r. 1999, platformu občanských sdružení a pokračovala ve svých snahách o transformaci v politickou stranu. V této souvislosti byla v r. 2000 MV odmítnuta např. registrace Národně sociální aliance s poukazem na nedemokratický charakter stanov a proklamovanou vazbu na rozpuštěné občanské sdružení Národní aliance či Národní strany pro formální nedostatky žádosti o registraci. Úsilí o etablování se na politické scéně bylo patrné především před volbami do senátu a nových krajských zastupitelstev. Do těchto voleb kandidoval např. za Vlasteneckou republikánskou stranu i zemský vedoucí Národní aliance. Na veřejnosti nejaktivněji vystupovala registrovaná občanská sdružení Národní aliance13 a Vlastenecká fronta a neregistrovaný Národní odpor. Aktivity celého pravicově extremistického spektra byly poznamenány snahou o vstup “do politiky“, provázenou snahou oprostit se od páchání trestné činnosti, zejména násilného charakteru, a patřičnou mírou profesionalizace14. Ta byla patrná zejména na vydávaných periodikách, včetně těch, která byla prezentována na Internetu (např. časopis Vlast), ale i při veřejných vystoupeních. Jejich účastníci nevyvolávali konflikty s okolím, snažili se chovat v souladu se zákony, nedopouštěli se páchání trestných činů ani přestupků, z jejich oděvů mizely závadové či jiné zástupné symboly. Ve srovnání s předcházejícími lety se rovněž snížil počet “klasických“ srazů příznivců hnutí skinheads a naopak přibylo menších soukromých oslav v bytech a rodinných domech za účasti menšího počtu lidí.

Stejně jako v r. 1999 se závažnějšího narušování veřejného pořádku dopouštěly osoby z řad mladistvých nebo osoby blízké věku mladistvých, téměř výhradně z řad příznivců a příslušníků hnutí skinheads. Často se jednalo o recidivující pachatele. Jejich verbální a fyzické útoky byly namířeny především proti vrstevníkům z řad Romů. Oběťmi této trestné činnosti se však stávali i cizinci tmavé pleti. V dalších případech šlo o převážně verbální útoky, které měly povahu situačních konfliktů mezi jinak netrestanými osobami z řad majoritní společnosti na straně jedné a převážně Romy na straně druhé, kdy šlo o útok vyprovokovaný nebo ovlivněný předchozím chováním poškozených a při konfliktu útoky směřovaly nikoliv k podstatě sporu, nýbrž k etniku poškozených. Výjimečně se však vyskytovaly i útoky příslušníků romského etnika zaměřené proti příslušníkům majoritní společnosti s rasovým podtextem.

(Další údaje viz tabulka č.51)

Pro trestné činy s rasovým kontextem (§ 196, 198, 198 a, 221 odst. 2 písm. b), 22 odst. 2 písm. b), 219 odst. 2 písm. g), 260 a 261 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 148 (+18) osob, tj. 0,2 % z celkového počtu pravomocně odsouzených osob. Z celkového počtu těchto pachatelů bylo odsouzeno 35 (v roce 1999 56) mladistvých (23,6 %), 13 osob bylo soudem označeno jako recidivisté. Nejvíce osob bylo odsouzeno (57) pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů (§§260, 261 tr.zák.), 29 osob bylo odsouzeno pro trestný čin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci (§ 196 tr. zák.), 24 osob pro trestný čin hanobení národa, rasy a přesvědčení (§ 198, resp. § 198 a tr. zák.), 16 osob za rasisticky motivovaný trestný čin ublížení na zdraví (§ 221 tr. zák.), 4 osoby pro trestný čin vydírání (§235 tr.zák. s rasovým motivem), 3 osoby pro trestný čin výtržnictví (§202 tr.zák.), po 2 osobách za rasisticky motivovaný trestný čin ublížení na zdraví způsobením těžké újmy na zdraví (§ 222 tr. zák.) a pro trestný čin zneužívání práv a chráněných zájmů vojáků (§279a tr.zák.), trestný čin útoku na veřejného činitele (§155 tr. zák.) a trestný čin násilí proti skupině obyvatelů proti jednotlivci (§197a tr.zák.). Po jedné osobě pro trestné činy omezování osobní svobody, loupeže, krádeže, zpronevěry a urážky mezi vojáky - všechny s rasovým podtextem.

Podrobnější informace ke kriminalitě s extremistickým podtextem bude obsahovat “Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2000“, kterou na základě usnesení vlády č. 192/1998, usnesení vlády č. 720 ze dne 14. července 1999, usnesení vlády č. 684 ze dne 12. července 2000 a plánu práce vlády na I. pololetí roku 2001 (nelegislativní úkoly) předloží ministr vnitra ve spolupráci s ministrem spravedlnosti k projednání vládě v termínu do 30. června 2001.

II. Opatření


2.12. Ochrana utajovaných skutečností

I. Vývoj a charakteristika

V oblasti ochrany utajovaných skutečností podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů nedošlo k žádnému podstatnému nárůstu trestné činnosti. Ze strany Národního bezpečnostního úřadu (dále NBÚ) byla podána tři trestní oznámení v těch případech, kdy NBÚ dospěl k závěru, že by mohlo dojít ke spáchání trestného činu proti ochraně utajovaných skutečností. Šetření dosud nebyla ukončena.

V působnosti MV a PČR bylo prioritním pokračování v zabezpečení a provádění bezpečnostních prověrek u navrhovaných osob; ukončeny byly všechny bezpečnostní prověrky pro stupeň utajení "Vyhrazené". Zahájen byl systém zpracovávání utajovaných skutečnostní na informačních systémech certifikovaných NBÚ, realizována byla opatření na úseku objektové bezpečnosti. Kontrolní průzkumy ke zjištění stavu ochrany utajovaných skutečností nezjistily závažné nedostatky. Z 9 nahlášených případů podezření z neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnosti je v šetření 1 případ, u ostatních se podezření nepotvrdilo. V dalším období bude nezbytné dokončení všech bezpečnostních prověrek a postupná realizace prostředků objektové bezpečnosti a bezpečnosti informačních systémů. Připravuje se dohoda se Slovenskou republikou o vzájemné ochraně utajovaných skutečností vycházející z potřeby úpravy ochrany vzájemně poskytovaných skutečností zejména z oboru působnosti policií obou států.

Jednou z priorit MO zůstává ochrana utajovaných skutečností. Přes zvýšenou pozornost se vyskytují případy nedůsledné aplikace příslušných normativních aktů, nízké úrovně právního vědomí některých příslušníků resortu; v praktické realizaci se projevily problémy způsobené zaostáváním bezpečnostních prověrek za potřebami AČR. K porušování zásad ochrany utajovaných skutečnostní docházelo zejména nedbalou manipulací s utajovanými písemnostmi, porušováním personální bezpečnosti, provozem necertifikovaných systémů, neoprávněným poskytováním utajovaných informací a porušováním objektové bezpečnosti.

Stejně jako v roce 1999 nebyla ani v roce 2000 pravomocně odsouzena žádná osoba za trestné činy proti ochraně utajovaných skutečností (§ 105, 106 a 107 tr. zák.).

II. Opatření


2.13. Nelegální migrace

I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika Soudní statistika
počet zjištěných nedovolených
překročení tátních hranic
celkem 32.720 (+395, +1,2 %)
počet odsouzených 135
(-86, - 85,6 %)
(§ 171a tr.zák.)
počet zjištěných nedovolených překročení
státních hranic ve směru
z ČR 27.586 (+635, +2,3 %)
stíháno osob (§ 171a tr.zák.)
215 (-157; -42,2%)

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Počet celkem zadržených cizinců zůstává na úrovni loňského roku. ČR zůstává tranzitní zemí, výrazně převažuje počet zjištěných nedovolených překročení státních hranic směrem z ČR, vysoký počet opakovaných nelegálních přechodů opět směřuje z ČR do SRN. Nárůst žadatelů o azyl doprovází vysoké počty svévolných odchodů z uprchlických táborů a opakované pokusy žadatelů nelegálně přejít hranice směrem z ČR. Velký počet cizinců si pobyt v ČR nelegalizuje.

Nelegální migrace

Pojem “nelegální migrace“ v sobě zahrnuje případy nelegálního vstupu osob přes státní hranice na území daného státu z různých důvodů, případy nedovoleného způsobu opuštění státu, ale i případy nelegálního pobytu - nelegální migrace z porušování pobytového režimu, tj. když cizinec sice vstoupí na území státu legálně, ale po uplynutí lhůty povoleného pobytu nevycestuje a pobývá na území bez povolení a tím porušuje zákonem předepsané podmínky pro pobyt cizince. Situace zůstává stejná - není pochyb o souvislosti mezi nelegální migrací, přeshraniční trestnou činností, organizovanou převaděčskou kriminalitou a obchodem s lidmi. Nelegální vstup i pobyt cizinců je z převážné části plánován a prováděn mezinárodně organizovanými převaděčskými skupinami. Organizovaně je zajišťováno ubytovávání a tranzit pašovaných osob z výchozí do cílové země.

Nelegální migrace přes státní hranice ČR

Počet osob zadržených pro nedovolený způsob překročení státních hranic ČR mírně vzrostl, respektive zůstává na úrovni roku 1999, z toho počet zadržených cizinců zůstal rovněž konstantní (30.761 cizinců; +384, +1,3 %), výrazně se nezměnil počet osob zajištěných ve směru z ČR a ve směru do ČR, od vzniku ČR trvale převažuje počet nelegálních migrantů zadržených při nelegálním přechodu státních hranic ve směru z území ČR nad počtem zadržených ve směru do ČR. 63,4 % osob bylo zachyceno na úseku státních hranic mezi ČR a SRN (20.745 osob; + 575, +2,9 %), vzrůstá počet zadržených osob na státních hranicích s Polskou republikou, naopak s Rakouskem klesá, počty zadržených na obou hranicích se přibližně vyrovnávají. Na státní hranici se Slovenskou republikou bylo zajištěno necelých 6 % osob, důvodem sníženého počtu zadržených osob je jednak zklidněná situace v Kosovu (v roce 1999 506 občanů SRJ, v roce 2000 3 osoby) a zřejmě změněnou reakcí převaděčských organizací na změnu zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu a v neposlední řadě i reakcí na nový systém ochrany hranic v tomto úseku. Z celkového počtu zadržených cizinců více jak 11 % vstoupilo na naše území nelegálním způsobem, téměř 34 % legálně a u 55 % nebyl zjištěn způsob vstupu na naše území. Poměr zadržených osob orgány ochrany státních hranic ČR a sousedních zemí se dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 2:3 pro orgány ČR. Osoby jsou předávány v převážné většině podle readmisních dohod, převažuje počet převzatých osob českou stranou.

Podle státní příslušnosti dominovali občané Rumunska, před občany Afghánistánu, dále následují občané - u nichž došlo k poměrně zvýšenému počtu - Moldávie, Srí Lanky, Indie, Ukrajiny a Bulharska. Ke zvýšení počtu zadržených občanů Ukrajiny, ale také Ruska a Běloruska je třeba poznamenat, že nelze připsat pouze zavedení víz, pozvolný nárůst je již evidován od roku 1993. Otázka účinnosti zavedení víz může být zohledněna v příslušných materiálech zabývajících se migrací, ochranou státních hranic, zaměstnávání cizinců až po uplynutí delšího časového období po zavedení víz.

Nelegální migrace je ve světě profesionálně organizována, často je zneužíváno bezvýchodné postavení migrantů, silnou motivaci migrantů představují sociální a ekonomické faktory. Stále častěji jsou migranty využívány převaděčské služby, cestování s použitím neplatných či padělaných dokladů, v úkrytech dopravních prostředků atd., což potvrzují i poznatky z území ČR. Asistence jiné osoby při nedovoleném překročení státních hranic ČR byla zjištěna u 6.963 nelegálních migrantů. Vzrostl počet osob, které byly odhaleny v úkrytu dopravního prostředku; dle analýzy výpovědí takto zadržených osob však překračuje státní hranice zejména v úkrytech kamionů i vlakových souprav daleko více běženců než vypovídají statistiky o osobách, které se podařilo odhalit. Míru latence však lze těžko odhadnout.

Také padělání a pozměňování cestovních dokladů pro migranty je na profesionální úrovni. S neregulérním cestovním dokladem bylo zadrženo při překračování státních hranic ČR 1.091 (-62, -5,4 %) osob. Tato stagnace zřejmě nebude znamenat zlepšení situace, ale s rostoucí kvalitou padělaných dokladů zvýšení latence. Cestovní doklad ani jiný doklad nemělo zhruba 51 % ze zadržených při nelegálním přechodu. Pokud se jedná o osoby ze států podléhajících pro vstup do ČR vízovému režimu, jedná se zřejmě o cizince, kteří vstoupili na naše území nelegálním způsobem; zjistit místo a způsob vstupu je velmi obtížné, často nejsou ochotni vypovídat, problémem je také potřebný tlumočník.

Výrazné zvýšení bylo evidováno u podílu opakovaných nelegálních přechodů státních hranic, a to téměř o 53 %. Přibližně čtvrtinu mezi opakovaně zadrženými představovali, stejně jako v roce 1999, žadatelé o azyl.

Pro trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák. bylo pravomocně odsouzeno 135 osob a podle písm. c) tohoto ustanovení 5 osob.

Problémem souvisejícím s nelegální migrací je dále především nelegální zaměstnávání cizinců. V prosinci roku 2000 počet legálně zaměstnávaných cizinců (40.080 - údaj MPSV15) byl téměř totožný s rokem 1999 (v prosinci 40.312). Novelizovaný živnostenský zákon (účinnost 1.3.2000) zpřísňuje podmínky podnikání zahraničních fyzických osob na území ČR a vychází z možností daných mezinárodními smlouvami, které nedovolují selektivní zpřísnění podmínek podnikání zahraničních osob nad omezující podmínky, které státy uplatňují vůči vlastním občanům. Dle zákona o pobytu cizinců (č.326/1999 Sb.) je cizinec překračující naši státní hranici za účelem zaměstnání plně administrativně vybaven a nemůže měnit účel pobytu (doba potřebná k vydání víza za účelem zaměstnání dostatečně nereaguje na skutečnou potřebu trhu práce). Dle poznatků některých úřadů práce se pozitivně v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců odrazilo zavedení vízové povinnosti pro občany států disponujících ve vztahu k ČR vysokým migračním potenciálem. Ve spolupráci MPSV a  příslušného ministerstva Ukrajiny se nové technicko organizační postupy smlouvy o vzájemném zaměstnávání zjednodušily, zpružnily a omezily prostor pro korupci. Potřeba reflektovat a řešit nové požadavky v oblasti zaměstnávání cizinců vedla mimo jiné k přípravě věcného záměru nových právních předpisů o zaměstnanosti, ve kterém se posiluje pravomoc kontrolních útvarů úřadů práce a především usiluje o řešení problémů vznikajících na trhu práce v souvislosti s účelovým zakládáním obchodních společností a družstev cizinci. V gesci MPSV byla ustavena, na základě usnesení vlády ze dne 23.10.2000 č. 1044, meziresortní skupina pro potírání nelegální práce cizinců s cílem koordinovat činnost příslušných institucí. V průběhu roku se zahájí vytváření podmínek k provozování centrální databáze cizinců, která počítá s propojením informačních systémů poloviny úřadů práce ČR.

Nelegální migrace - porušování pobytového režimu

Stejně jako v ostatních zemích i u nás se zvyšují počty cizinců s nelegalizovaným pobytem, tento počet nelze odhadnout a lze o něm jen spekulovat. Například při kontrolní činnosti PČR ve vnitrozemí bylo evidováno 10.902 cizinců s neoprávněným pobytem v ČR, 10.512 cizinců s neoprávněným pobytem bylo zjištěno při výjezdu z ČR - nejčastěji se jedná o překročení povolené doby pobytu. Nelegální pobyt cizinců v ČR je zatím charakterizován pouze nepřímo rozborem údajů o cizincích, kterým byl vysloven zákaz pobytu v ČR pro porušování pobytového režimu a počtem administrativně vyhoštěných cizinců pro neoprávněný pobyt.

Pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění bylo vysloveno 10.042 cizincům (-4.497 osob, -30,9 %), důvodem byl převážně neoprávněný pobyt na území ČR. Mezi těmi, kterým bylo vysloveno rozhodnutí o správním vyhoštění, dominovali občané Ukrajiny (5.428), občané Moldávie (1.614) a Rumunska (971). Pokles je zřejmé přičíst pokračující situaci v ubytování z roku 1999, kdy se snížil výskyt nelegálně pobývajících cizinců ve veřejných ubytovacích zařízeních, cizinci ve větší míře využívají ubytování v soukromí, k jehož kontrole cizinecká policie není oprávněna.

Na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí o správním vyhoštění (dříve administrativní vyhoštění) bylo vyhoštěno 1.065 (-826, -43,7 %) cizinců;  soudně bylo vyhoštěno 1.242 (+148,+13,5 %) cizinců po pravomocném rozsudku za spáchání trestného činu.

(podrobnější údaje viz tabulka č. 52)

Podrobně se problematikou migrace (včetně provádění readmisních dohod, realizace zkušebního provozu k plošnému nasazení projektu Modernizace vízového procesu atd.) zabývá ministrem vnitra pravidelně vládě předkládaná Informace o situaci v oblasti migrace na území ČR.

II. Opatření


2.14. Organizovaný zločin

Organizovaný zločin představuje univerzální bezpečnostní riziko. Aktivity organizovaného zločinu se projevují jako zvlášť komplexní forma páchání trestné činnosti s přesahem do dalších oblastí závažné kriminality i do mnoha oblastí společenského života. Vyznačuje se vojenskou strukturou, totální hierarchií a absencí svědomí. Členové organizovaných zločineckých skupin používají k dosažení svých cílů jakýchkoliv prostředků, často velmi brutálních.

Organizované celky obvykle působí v mnoha evropských i zámořských zemích a vyvíjejí multikriminální aktivity. Nespecializují se na jeden druh trestné činnosti, ale na vše, co vede k zisku a získávání vlivu. Přístup státu proti organizovanému zločinu musí být proto systémový a kontinuální, zásadní součástí je boj s korupcí a finanční kriminalitou, zejména pak opatření k odčerpání výnosů z trestné činnosti (hrozba ztráty těchto výnosů může být účinnější než hrozba ztráty svobody).

Monitorované zločinecké organizace jsou v přímých vazbách na zahraničí a jejich činnost na našem území se tedy odvíjí od trendů mezinárodního organizovaného zločinu. Pokračuje trend z roku 1997, kdy byl vzhledem k přibližování ČR k EU registrován rostoucí zájem zločineckých organizací o pronikání do západní Evropy prostřednictvím ČR. Jejich organizovanost je na vysoké úrovni, jsou stále agresivnější. Zločinecké organizace působící na území České republiky se od roku 1997 výrazně nemění, pocházejí převážně z území bývalých států SSSR, z bývalé Jugoslávie, z Bulharska, italské zločinecké skupiny a  zločinecké skupiny z jihovýchodní Asie (zejména čínské a vietnamské). V současné době pokračuje jejich snaha legalizovat svoje postavení, získat vliv ve strategických podnicích ČR (např. ovládnutí firem petrochemického průmyslu; korupce ve všech formách, sponzorování zájmových skupin či jednotlivců apod.), rozšířit sféry svého vlivu, zejména zakládáním různých krycích firem; dochází ke změnám rozdělení sféry vlivu. Čeští občané zajišťují především tzv. servis - znalost prostředí a zákonů, kontakty apod. V dalším období bude pokračovat snaha zločineckých organizací co nejvíce svoji činnosti legalizovat, jejich činnost se zaměří především na vykoupení co největšího množství nemovitostí a pozemků, pokračovat bude obchod s drogami, stále výnosnější bude organizování nelegální migrace. Zvýšenou aktivitu těchto skupin lze dále předpokládat v oblasti obchodu se zbraněmi, obchodu s lidmi,. oblasti zneužívání informačních technologií a napadání informačních systémů zločineckými organizacemi. Organizovaný zločin se ve větší míře zaměřuje na trestnou činnost proti životnímu prostředí a proti kulturnímu dědictví (dokladem je vývoj v posledních letech, tyto poznatky jsou dokladovány výrazným růstem zjištěné škody).

Jednotlivé formy organizovaného zločinu jsou dále popsány v samostatných kapitolách případně jako součást jednotlivých forem kriminality (například majetková kriminalita pojednává o krádežích motorových vozidel, o kriminalitě v oblasti movitého kulturního dědictví; korupce, závažná hospodářská kriminalita, kriminalita v oblasti životního prostředí, zneužívání informačních technologií a napadání informačních systémů jsou popsány v kapitole hospodářská kriminalita).

V současné době působí na území České republiky zločinecké organizace

Podařilo se například zajistit osobu, na kterou byl vydán mezinárodní zatykač pro trestné činy vraždy a pokusů vražd, nedovolené ozbrojování.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKP PČR (dále jen ÚOOZ) řešil 45 případů násilného charakteru (evidoval 135 tr.č. s 84 pachateli, z toho 39 cizinci) a 50 případů souvisejících se zločineckými strukturami (evidoval 110 tr.č. se 73 pachateli, z toho 61 cizincem).

Z výzkumných šetření UNIVERSITAS vyplývá, že organizovaným zločinem je zneklidněno 79 % respondentů (z toho 41 % je velmi zneklidněna), agresivitou a násilím 76 % respondentů.

Opatření


2.15. Nelegální obchod s drogami

Významným příkladem boje proti nelegálnímu obchodu s OPL je akce IRIDIUM, ve spolupráci s italskými orgány, při které bylo obviněno více než 50 pachatelů, z toho 2 Italové patřili ke špičkám organizované zločinecké skupiny. Při mezinárodní akci TREFA byla obviněna skupina 7 osob, organizátorů obchodu s heroinem.

Stoupající tendence počtu zjištěných trestných činů nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů a šíření toxikomanie z minulých let se zastavila, ve sledovaném období byl evidován poměrně výrazný pokles. I přes tento pokles nedoznala situace v oblasti nabídky drog nedoznala významné změny. Určit příčiny snížení kvantitativního hlediska bez hlubší analýzy by bylo zjednodušující a nad rámec Zprávy.

(podrobnější údaje viz tabulka č. 53)

Národní protidrogová centrála zajistila 14 laboratoří na výrobu pervitinu, 4049,9 g metamfetaminu (pervitinu), 9360 tablet Rohypnolu, 2765 g kokainu, 16647,5 g heroinu, cca 200 g marihuany, 551 g hašiše, 3650 g efedrinu, 160 g Codeinu, 3 litry Solutanu, 1066 tablet XTC a další, přesně nezjištěné množství pervitinu a heroinu v dávkách zajištěných u jednotlivých dealerů.

Významným partnerem PČR i zahraničních partnerů na odhalování nelegálního obchodu s omamnými a psychotropními látkami jsou celní orgány ČR, které se podílely na zadržení drog (148 kg) a dalších omamných a psychotropních látek (rohypnolu, tablet Ecstasy, efedrinu atd.), dále zabránily vývozu makové slámy (28 tis. kg). Celní orgány odhalily o více než 360 případů více než v roce 1999, hlavní podíl na tomto výrazném zvýšení má provádění účinné kontroly letecké pošty. Na výsledcích odhalování nelegální přepravy OPL má tak vliv aktivní přístup policistů, celníků, finanční stráže na letišti Praha-Ruzyně a vysoce efektivní mezinárodní spolupráce.

Ze závěrů zvláštní zprávy Nejvyššího státního zastupitelství k  otázce dopadu novely se zatím nesplnil předpoklad, že zavedení nové skutkové podstaty trestného činu podle § 187a trestního zákona povede k "neúměrné kriminalizaci". Zjevně však dochází ke zcela rozpornému výkladu ve vztahu ke znaku "množství větší než malé", objevují se však i názory na individuální přístup (např. stupeň závislosti konzumenta), často se vychází výlučně ze znaleckých posudků. V některých případech však novela umožnila přísný trestní postih jednání, které dosud bylo možno trestat jen mírnými tresty. Podle zvláštní zprávy se jeví žádoucí odstranit nedostatky vyplývající z nedostatečné provázanosti skutkových podstat v § 187 odst. 2, 3, 4, (a shodně i v § 188 odst 2, 3) trestního zákona a zvažovat případně i větší rozpětí trestních sazeb v těchto ustanoveních. Analýzu skutečných dopadů nové drogové legislativy připravuje Meziresortní protidrogová komise.

Pro trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§§ 187-188 tr.zák.) bylo pravomocně odsouzeno 852 (+ 31) osob, pro trestný čin šíření toxikomanie (§ 188a tr.zák.) 60 (-10) osob.

Podle výzkumných šetření UNIVERSITAS organizovaným zločinem je zneklidněno 79 % respondentů, agresivitou a násilím je 76 % respondentů, šířením drog 71 %. Respondenty zneklidňuje možnost, že by se jejich dítě (věk 5-17 let) stalo obětí dopravní nehody (55 %), stalo závislým na drogách (40 %). 47 % respondentů se domnívá, že policie by měla sledovat, vyšetřovat a předávat k potrestání trestné činy jako je kouření marihuany a její nabízení zdarma vrstevníkům, spíše ne se domnívá 26 % respondentů.

Opatření


2.16. Nezákonný obchod s lidmi

Opatření



Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |