Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti

na území České republiky za rok 2000

(ve srovnání s rokem 1999)

2.2. Přestupky5

I. Vývoj a charakteristika

Pořádková policie zjistila celkem 1.089.490 (-36.640) přestupků dle zákona ČNR č. 200/90 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Z toho zůstává nejvíce přestupků zjištěno na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (dle § 22 cit. zák.) - 71,6 %, a to s nejvyšším poklesem, další v pořadí dle počtu  přestupků zjištěných příslušníky služby byly přestupky proti majetku (§ 50 cit. zák.), na úseku veřejného pořádku a  občanského soužití (§§ 47 až 49 cit. zák.), a přestupků na úseku alkoholismu a toxikomanie, kde došlo k jejich mírnému růstu.

V blokovém řízení se počet přestupků řešených pořádkovou policií snížil, přičemž částka vybraná na pokutách se zvýšila.

Pořádková policie dále oznámila nebo odevzdala (§ 58 odst.1 a  odst. 3, písm. a) cit. zák.) k projednání 167.449 (-12.036) přestupků. Odložila (§ 58 odst. 3, písm. b) cit. zák.) celkem 123.307 (-3.558) přestupků, z toho z důvodu nezjištění pachatele 99.929 (-3.095).

(podrobnější údaje viz tabulka č 19)

Počet dopravních přestupků spáchaných řidiči motorových vozidel zjištěných dopravní policií se poměrně výrazně snížil, mírně vzrostl počet dopravních přestupků ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích. Zpravidla se jednalo o překročení povolené rychlosti. V blokovém řízení byla za tyto přestupky uložena celková částka ve výši cca 348 mil. Kč.

II. Opatření

2.3. Pachatelé trestné činnosti

I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika Soudní statistika
  • počet stíhaných a vyšetř. osob 130.234
    (+2.347, +1,8 %),
    z toho:
  • počet odsouzených osob 63.211 osob
    (+616, +1,0 %)
  • mužů (věk 18 let a více) 98.549
  • žen (věk 18 let a více) 13.881
  • prvopachatelů 89.621, tj. 68,8 %
  • počet obžalovaných osob 86.074
    (+1.101, +1,3 %)

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem.

Přesto, že počet PČR evidovaných trestných činů celkové kriminality klesl o více než 8 %, počet pachatelů vzrostl o 1,8 %. Zvýšení počtu pachatelů se projevilo především u hospodářské kriminality. Příčinu podle poznatků PČR lze spatřovat jednak ve větším rozkrývání organizovanosti, kdy se na páchání konkrétního deliktu podílí více osob a dále v přesnějším statistickém vykazování, kdy u jednoho pachatele byl dříve vykazován jako trestný čin každý skutek samostatně (např. u ochrany pirátských hudebních CD). Počet mužů-pachatelů (věk 18 let a více) vyšetřovaných pro trestné činy tvoří 75,7 % z celkového počtu pachatelů, žen (věk 18 let a více) 10,7 % z celkového počtu pachatelů. Pachatelů ve věku 20-30 let evidovala PČR 44.368 (v této věkové kategorii se nacházejí nejsilnější populační ročníky let 1970-1975), pachatelé této věkové kategorie tvoří 34,1 % z celkového počtu evidovaných pachatelů, pachatelé ve věku 30-40 25 %. Počet pachatelů vybraných druhů kriminality dle vzdělání lze rozdělit zhruba do 5 skupin. Výrazně nejpočetnější skupinu pachatelů tvoří pachatelé se základní školou+vyučení, další skupinou, jejíž počet se výrazněji liší pouze u krádeží prostých, jsou pachatelé se základní školou bez kvalifikace a kategorie pachatelů, kde není zjištěno vzdělání nebo cizinec a děti. Méně početnou, vyjma počtu pachatelů hospodářské kriminality, je třetí skupina - pachatelé se střední školou. Za těmito třemi skupinami s výrazně nižším počtem je čtvrtá skupina pachatelů - pachatelé s vysokou školou, která se výrazně od páté skupiny liší pouze vyšším počtem pachatelů hospodářské kriminality, počet pachatelů násilné a mravnostní kriminality a rovněž trestné činnosti krádeží vloupáním a krádeží prostých je vyšší u páté skupiny (zvláštní škola+vyučení, zvláštní škola+bez kvalifikace, neukončené základní vzdělání+vyučení a neukončené základní vzdělání+bez kvalifikace). V páté skupině je vyšší počet pachatelů u krádeží vloupáním než ve skupině třetí (střední škola).

Obvinění sdělily úřady vyšetřování 110.853 (v roce 1999 110.867) osobám. Celkem bylo trestní stíhání vedeno (s převodem stíhaných osob z předchozího období) proti 130.822 (+419 osob) obviněným. Pro podezření ze spáchání trestného činu bylo dále prověřováno 43.635 osob, kterým nebylo v hodnoceném období sděleno obvinění. Vzrůstá počet případů, v nichž pro nepřítomnost podezřelého nelze sdělit obvinění. Těchto administrativně "vyřízených" spisů (po zjištění pobytu pachatele sdělí obvinění) bylo 4.252 (+574).

(podrobnější údaje viz tabulky č. 20-21)

Soudy ČR pravomocně odsoudily celkem 63.211 osob (+616, +1,0 %). Nejvíce osob bylo stíháno pro trestný čin krádeže (§247 tr.zák.; 42.275 osob), obžaloba byla podána na 27.610 osob. Celkem 3.281 osob spáchalo trestnou činnost pod vlivem alkoholu (5,2 %, v roce 1999 8,1 %) a 361 osob pod vlivem jiné návykové látky (0,6 %, v roce 1999 1,0 %). Ve skladbě trestných činů nedošlo k výraznějším změnám. Pro majetkové trestné činy bylo pravomocně odsouzeno 26.065 (+925) osob, pro trestné činy v dopravě 4.216 (-1.870) osob, pro násilné trestné činy 2.782 (+167) osob.

Nejvíce osob odsoudily soudy Severomoravského kraje - 13.196 (20,9 %) (v roce 1999 16.402, 26,2 %), následují soudy Severočeského kraje - 10.165 (16,1 %) (v roce 1999 12.557, 20,0 %), Jihomoravského kraje - 9.425 (14,1 %) (v roce 1999 11.525, 18,4 %), hl.m. Prahy - 8.828 (14,0 %) (v roce 1999 10.915, 17,4 %) a nejméně soudy Jihočeského kraje - 3.572 osob (5,7 %) (v roce 1999 4.814, 7,6 %).

Ve skladbě trestů převažují tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem (35.617), nepodmíněné tresty odnětí svobody byly uloženy 14.113 osobám a samostatné peněžité tresty 3.571 osobám. Nepodmíněné tresty odnětí svobody byly nejčastěji ukládány ve výměře jednoho roku - 9.365 osobám, ve výměře od jednoho do pěti let 4.129 osobám, ve výměře od pěti do patnácti let 602 osobám, 15 osobám byl uložen trest od patnácti do dvaceti pěti let, 2 osobám pak výjimečný trest na doživotí.

Do vazby bylo vzato 10.801 obviněných. K 31.12.2000 bylo ve výkonu vazby 5.967 (-967) osob a ve výkonu odnětí svobody 15.571 (-555) osob, celkem 21.538 vězňů (-1.522). Z celkového počtu mělo 18.164 (-749) státní příslušnost ČR, 2.534 (-431) mělo cizí státní příslušnost, 840 (-342) vězňů nemělo rozhodnutí o státním občanství k ČR nebo SR.

Z celkového počtu 5.967 osob ve výkonu vazby bylo 2.809 v přípravném řízení a v řízení před soudem 3.014 osob. Průměrná délka vazby byla v přípravném řízení 83,5 (-0,9) dní, v řízení před soudem 132 (+12) dní a ve vyhošťovací vazbě 153 (+40) dní. Celková délka vazby od jejího uvalení činila v průměru 180 (+16) dní. Podíl mladistvých činil 163 (-64) osob., tj. 2,7 % (v roce 1999 3,3 %) z celkového počtu osob ve výkonu vazby.

Z celkového počtu 15.571 odsouzených vykonávalo trest odnětí svobody ve věznici s dohledem 339 (+28), s dozorem 5.411 (+123), s ostrahou 8.800 (-779) a se zvýšenou ostrahou 911 (+94) odsouzených a ve věznici pro mladistvé 110 (-21) odsouzených, tj. 0,7 %. V průběhu roku 2000 došlo u 1.145 (+346) odsouzených ke zmírnění režimu, u 255 (+25) ke zpřísnění režimu. O podmíněném propuštění bylo rozhodnuto u 3.989 (+690) odsouzených.

Pokračovaly útěky a pokusy o útěk z nestřežených objektů (jejich počty se snížily), rostly počty hromadných nepokojů, především formou odmítání stravy. Počty napadení příslušníků Vězeňské služby ČR se mírně snižovaly, většinou k napadení došlo na celách, při vycházkách, na chodbách ubytoven, při technických prohlídkách a na ošetřovně.

V průběhu roku 2000 došlo ve Vězeňské službě ČR k 5 vážným mimořádným událostem:

  1. Hromadné nepokoje (leden 2000) ve 22 věznicích, kterých se účastnilo celkem 5.572 vězňů.
  2. Útěk vězně ze střeženého pracoviště věznice Vinařice (důl Schoeller) - červen 2000
  3. Útěk vězně z věznice Kuřim - říjen 2000
  4. Útěk vězně z věznice Mírov - říjen 2000
  5. Útěk vězně z věznice Všehrdy - listopad 2000

II. Opatření


2.3.1. Trestná činnost recidivistů6

I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika Soudní statistika
  • počet recidivistů 38.664
    (+2.568, +7,1 %)

  • počet trestných činů spáchaných
    recidivisty 62.919 (+703, +1,1 %)
počet odsouzených
recidivistů 9.932 (+26, +0,3 %)

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Podíl recidivistů (osob, u kterých byla PČR zaznamenána recidiva) s 29,7 % ve struktuře pachatelů trestné činnosti mírně vzrostl (v roce 1993 činil 32,9 %, v roce 1999 činil 28,2 %).

Celkem spáchali recidivisté 35,6 % ze všech objasněných trestných činů. O zaměření recidivistů vypovídá jejich podíl na druzích kriminality. Recidivisté spáchali celkem 868 trestných činů se zbraní, tj. 24,9 % z celkového počtu trestných činů spáchaných se zbraní. Nejvíce trestných činů spáchaných recidivisty zůstává v  rámci majetkové kriminality, kde páchají zejména krádeže prosté. Stagnuje počet násilných trestných činů spáchaných recidivistou, počet mravnostních trestných činů klesá. Naopak roste počet hospodářských trestných činů spáchaných recidivistou.

(podrobnější údaje viz tabulky č. 22-23)

Z celkového počtu odsouzených osob bylo soudy označeno 9.932 recidivistů (15,7 %, v roce 1999 15,8 %, v roce 1998 17,7 %). Nejčastěji byly odsouzeny za trestné činy proti majetku - 3.728 osob (37,8 %, v roce 1999 49,6 %, v roce 1998 47,5 %). 5.563 byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody, 2.282 osobám tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem.

Nejvíce recidivistů bylo odsouzeno, stejně jako v předešlém roce, soudy Severomoravského kraje - 4.278 (v roce 1999 3.464), Severočeského kraje - 2.448 (v roce 1999 2.305) a dále v Jihomoravském kraji - 1.910 osob.


2.3.2. Trestná činnost páchaná cizími státními příslušníky

Kriminální statistika

Soudní statistika

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Zastoupení cizinců mezi trestně stíhanými osobami v ČR osciluje od roku 1993 kolem hodnoty 6 %. Kvalifikovaným odhadem z databáze policejní statistiky lze konstatovat, že necelá třetina trestně stíhaných cizinců v roce 2000 byli cizinci s povoleným trvalým pobytem nebo s vízem nad 90 dnů7. Přestože byl evidován celkový růst pachatelů trestné činnosti, počet trestně stíhaných cizinců stagnoval, resp. mírně poklesl, a to jak počet trestně stíhaných občanů Slovenska, tak počet stíhaných cizincůostatních zemí. dlouhodobého hlediska dochází ke stálému poklesu trestně stíhaných občanů Slovenska (od roku 1994 do konce roku 2000 o 55,5 %), roste počet trestně stíhaných dalších cizích státních příslušníků, a  to v obráceném poměru (od roku 1994 do konce roku 2000 o 124,9 %). Po občanech Slovenska (1.983 osob, tj. 27,3%) páchají nejčastěji trestnou činnost občané Ukrajiny (1.666 osob, tj. 22,9%) a dále občané Vietnamu (850 osob, tj. 11,7%).

Z celkového počtu objasněných trestných činů spáchali trestně stíhaní a vyšetřovaní cizí státní příslušníci 5,7 % trestných činů. Od roku 1994 se tento ukazatel pohybuje od 5,7 % do 7,2 %. Výrazně klesl počet objasněných trestných činů hospodářské i majetkové kriminality, klesl počet objasněných trestných činů krádeží vloupáním a násilné kriminality, stagnuje počet objasněných trestných činů krádeží prostých a mravnostní kriminality, kde pachatelem byl cizí státní příslušník. Násilnou trestnou činnost často páchají cizinci mezi svými etniky.

Celkem bylo odsouzeno 4.558 cizinců (7,3 % z celkového počtu odsouzených, v roce 1999 7,6 %, v roce 1998 5,8 %). Nejvíce odsouzených osob bylo příslušníky Ukrajinské republiky (1.278 osob, v roce 1999 1.049) a Slovenské republiky (1.159 osob, v roce 1999 1.649). 1.428 byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody a 983 trest odnětí svobody s podmíněným odkladem.

Nejvíce cizinců odsoudily soudy hl.m. Prahy (1.420 osob, v roce 1999 1.264) a Jihomoravského kraje (721 osob, v roce 1999 697).

(podrobnější údaje viz tabulka č. 24-25)


2.3.3. Kriminalita mládeže

I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika

Soudní statistika

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Podíl dětí i mladistvých na celkovém počtu pachatelů stagnuje. Z dlouhodobého hlediska (od roku 1993) vzrostl počet dětí - pachatelů trestné činnosti o 19,9 %, počet trestných činů spáchaných dětmi o více než 26 %. Podle policejních statistik počet pachatelů-dětí kulminoval v roce 1996, počet jimi spáchaných trestných činů v roce 1999; počet pachatelů-mladistvých a jimi spáchaných trestných činů v roce 1996. Je také třeba připomenout latenci trestné činnosti mládeže jakou je například šikana (často bagatelizovaná; u trestného činu vydírání jsou druhou nejčastější skupinou obětí děti 7 - 15 let), drobné krádeže v obchodech i na ulici atd. V přepočtu na 10.000 dětí ČR připadalo v roce 2000 59,8 (v roce 1999 71,2, v roce 1998 67) objasněných trestných činů. V přepočtu na 10.000 mladistvých ČR připadalo v roce 2000 325,8 (v roce 1999 359,8; v roce 1998 388,6) objasněných trestných činů.

Dlouhodobým trendem trestné činnosti mládeže je zvyšující se brutalita a kvalifikovanost páchání prakticky všech druhů trestné činnosti, k jejímu zakrývání jsou používány stále rafinovanější formy. Kriminální aktivity mládeže jsou zaměřeny zejména na majetkovou kriminalitu (především na krádeže prosté), kde policisté nenacházejí odlišnosti ve srovnání s kriminalitou dospělých. Počet trestných činů násilné kriminality spáchaných dětmi je téměř shodný s počtem těchto trestných činů spáchaných mladistvými. Mladiství spáchali 5 vražd (o jednu méně než v roce 1999), roste počet jimi spáchaných trestných činů úmyslného ublížení na zdraví. U mravnostní trestné činnosti páchané mládeží je motivací převážně touha po sexuálním poznávání stejně starých osob, u drogových deliktů je to touha po dosud nepoznaném. Vliv řady negativních jevů (špatně fungující rodina, party vrstevníků, více se vyskytují delikventi mezi nepracujícími mladistvými, záškoláctví, ale i požití alkoholu nebo jiných návykových látek) se obvykle kumuluje. Zvýšená pozornost je věnována záškoláctví, které je posuzováno jako závažný kriminogenní faktor. Význam hodnocení okolních podmínek z hlediska možností rozvoje dětí (z pohledu respondentů) potvrzují údaje o pocitu ohrožení u dětí a mládeže, kdy respondenty zneklidňuje možnost, že by se jejich dítě (věk 5-17 let) stalo obětí dopravní nehody (55 %), stalo závislým na drogách (40 %) a stalo členem nějaké party nebo pouličního gangu (33 %).

Trestná činnost páchaná mládeží v souvislosti s nealkoholovou toxikomanií měnila v průběhu posledních let svoji podobu negativním směrem. Alarmující je skutečnost, že jsou evidovány  případy distributorské činnosti ve školských zařízeních I. cyklu a různých výchovných zařízeních pro děti a mládež. Potvrdil se růst počtu konzumentů omamných a psychotropních látek, na straně druhé však aplikací novely trestního zákona v praxi se podařilo snížit a omezit činnost dealerů, zejména pouličního charakteru. Zjištěných trestných činů nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek spáchaly děti 149 (tj. 4,1 % z celkového počtu těchto evidovaných trestných činů), mladiství 509 (tj. 14 %), roste jejich zapojení do extremistických skupin.

Celkem bylo odsouzeno 4.252 mladistvých osob (6,8 %, v roce 1999 7,5 %). Nejčastěji zůstává odsouzení za majetkové činy - 1.637 osob (38,5 %, v roce 1999 49,9 %). 35 mladistvých bylo odsouzeno pro trestné činy s rasovým kontextem. 2.721 osobám byl uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem, 432 nepodmíněné tresty.

Nejvíce mladistvých odsoudily soudy krajů Severomoravského (1.176, v roce 1999 1.061), Severočeského (1.037, v roce 1999 961) a soudy Jihomoravského kraje (730, v roce 1999 655).

Alarmující zůstává trestná činnost páchaná na mládeži. Tato trestná činnost může také vytvářet kriminogenní zázemí pro vznik pozdější trestné činnosti. Důsledkem pro oběť trestné činnosti jsou zejména značná psychická újma, poruchy chování, rozvoj tendencí vnímat sexuální násilí (mnohdy nejen sexuální násilí) jako akceptovatelnou normu chování, zvyšuje se riziko budoucího asociálního chování. Nejzávažnějšími zůstávají případy pohlavního zneužívání dětí a týrání svěřené osoby. Významnou charakteristikou této trestné činnosti je její vysoká latence, která je dána zejména nízkou mírou nahlášení případů ze strany obětí nebo se ji nepodaří prokázat.

(podrobnější údaje viz tabulky č. 26-29)

II. Opatření


2.3.4. Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR, zaměstnanců Celní správy a příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby ČR8

Trestná činnost příslušníků Policie ČR

I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika Soudní statistika
  • počet pachatelů-policistů trestné činnosti
    389 (+44, +13 %)
  • počet trestných činů 603
    (+165, +38 %)
  • počet trestných činů připadajících
    na 1000 policistů 13,1 (+3,4)
odsouzeno 109 (+7, 6,9 %) policistů

Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

Inspekce ministra vnitra zaznamenala růst počtu trestně stíhaných policistů i zjištěných trestných činů spáchaných policisty. Ve víceletém horizontu docházelo ke zvyšování kriminality policistů, dynamika zvyšování počtu jimi spáchaných trestných činů znamená dosud nejvyšší počet pachatelů-policistů a objasněn byl též nejvyšší počet jimi spáchaných trestných činů. Údaje se týkají vyhledaných a objasněných trestných činů. Nárůst kriminality policistů nemusí znamenat absolutní zvýšení trestné činnosti příslušníků PČR, ale je možno tento stav interpretovat, stejně jako v roce 1999, jako snížení úrovně latentní kriminality (například počet objasněných trestných činů pojistných podvodů v tomto období měl počátky páchání v minulých letech). Zkvalitnění spolupráce Inspekce ministra vnitra s PČR mělo na odhalování této trestné činnosti podstatný podíl. Dynamika zvyšování počtu objasněných trestných činů dokládá úspěšnost snahy Inspekce ministra vnitra i PČR o důsledné a úplné prošetření každého případu.

Pokud jde o podíly jednotlivých krajů na celkovém počtu zjištěných pachatelů, byli nejpočetněji zastoupeni policisté vykonávající službu v hl. m. Praze (nejvyšší nárůst) a Severomoravském kraji (i přes poměrně výrazné snížení). Výrazné zvýšení bylo zaznamenáno ve Středočeském kraji. Jedná se o místo služebního zařazení (výkonu služby) policisty v době spáchání trestného činu a nemusí být ve všech případech rovno jeho příslušnosti k odpovídající krajské správě Policie ČR (to platí zejména o hl.m. Praze).

Porovnáme-li počet zjištěných pachatelů z řad příslušníků PČR s celkovým počtem policistů vykonávajících službu v daném kraji, byla zjištěna největší kriminalita policistů v rámci Středočeského kraje (v roce 1999 patřil mezi kraje s nejnižší hodnotou), kde procentuální vyjádření činí 1,1 % a Severočeského kraje s 1 %; nejnižší v krajích Jihomoravském (0,6 %) a Západočeském (0,6 %).

Vyšetřování 389 pachatelů bylo dosud ukončeno ve 215 případech, z toho v 191 návrhem na podání obžaloby podle § 166/3 tr. řádu, u 16 případů bylo trestní stíhání odloženo (§ 159/2 tr. řádu s odkazem na § 11/1; § 159/3 tr.řádu s odkazem na § 172/2a,2b tr. řádu); 4 případy byly odloženy (§ 159/2 tr.řádu, amnestie ve smyslu § 11/1a tr.řádu); ve 2 případech zastaveno (§ 172 tr. řádu), v jednom případě bylo stíhání přerušeno (§ 173/1a tr. řádu) a v jednom podmíněně zastaveno (§ 307 tr. řádu).

Poměr policistů-pachatelů v praporčických (283 pachatelů) a důstojnických (106 pachatelů) hodnostech zůstává stabilní (73:27). V předcházejících třech letech byl poměr procentního zastoupení praporčíků a důstojníků na kriminalitě policistů obdobný (69:31 v roce 1999, 71:29 v roce 1998, 63:37 v roce 1997 a 67:33 v roce 1996).

Z hlediska věkového složení měli na trestné činnosti, i přes mírné snížení podílu počtu pachatelů, největší podíl policisté mladší věkové kategorie do 30 let věku (45 %, roce 1999 47 %, v roce 1998 51 %). S touto charakteristikou souvisí, stejně jako v předchozích letech, i hledisko délky služby u PČR. Policisté s praxí kratší než 5 let spáchali celkem 212 trestných činů (135 v roce 1999, 156 v roce 1998), s praxí mezi 5 a 10 lety 257 trestných činů (190 v roce 1999, 134 v r. 1998) a s praxí mezi 10 a 15 lety 37 trestných činů (43 v roce 1999 30 v r. 1998), s praxí od 15 do 20 let 46 trestných činů (21 v roce 1999, 22 v roce 1998). Více než tři čtvrtiny z objasněných trestných činů spáchali policisté s délkou služby do 10 let. Vysoký podíl stíhaných policistů s kratší dobou služebního poměru je ve velké míře důsledkem životní a odborné nezkušenosti mladých policistů. Kategorie stíhaných policistů s kratší dobou služby je z velké části identická s kategorií pachatelů ve stáří 20 - 30 let.

Z celkového počtu 603 zjištěných trestných činů bylo 386 spácháno v době výkonu služby policistů a 217 v době mimo službu. Tato situace je obdobná s rokem 1999 (ve službě policisté spáchali 282 a mimo službu 156 trestných činů, v roce 1998 byla situace opačná 165/208).

Na celkovém počtu 389 zjištěných pachatelů se nejvíce podíleli policisté zařazení ve službě pořádkové policie (210, +36), dopravní policie (83, +20), kriminální policie (28, -7), cizinecké a pohraniční policie (25, +7) a na útvarech vyšetřování (20, +5). Vysoký podíl pachatelů - policistů z řad služby pořádkové policie, vyplývá jednak z její početnosti, a dále z faktu, že právě u pořádkové služby je nejvyšší podíl mladých policistů.

Největší podíl na trestné činnosti policistů mají objasněné trestné činy kvalifikované jako zneužívání pravomoci veřejného činitele (237 tr.č., v roce 1999 166 tr.č. a v roce 1998 104 tr.č.), tj. více než 39 % z celkového počtu trestných činů spáchaných příslušníky PČR. Objasněno bylo 49 trestných činů pojistných podvodů (v roce 1999, kdy byly vykazovány poprvé, 12 tr.č.), podvodů 50 tr.č. (v roce 1999 44 tr.č., v roce 1998 26 tr.č.). Po snížení počtu zjištěných trestných činů úmyslného ublížení na zdraví byl evidován opět jejich růst (39 tr.č., +22 tr.č). 41 objasněných trestných činů v dopravě (§§ 179, 180, 184, 201, 223, 224, 257) znamenalo od roku 1993 druhou nejnižší hodnotu. Policisté se dále dopustili 14 (+4 tr.č.) případů úplatkářství dle §§ 160-162.

V uplynulém období bylo PČR vyřízeno více než pět tisíc stížností, oznámení a jiných podání na činnost útvarů a příslušníků policie, z toho bylo přes sedm set oprávněných, převážně pro trvalý liknavý přístup k plnění služebních povinností, nadále také přetrvává nesprávný výklad právních předpisů. Specifickou oblastí bylo šetření stížností na PČR v souvislosti se zásahy při demonstracích proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky (dále jen MMF/ SB). Šetření bylo sledováno veřejností u nás i v zahraničí (stížnost podala například Organizace pro lidská práva Human Rights Watch a Mezinárodní federace pro lidská práva se sídlem v Paříži). Oprávněné stížnosti se týkaly například neumožnění ověření totožnosti ze strany policisty, bez právního důvodu byla předvedená osoba fotografována a daktyloskopována. Z trestně právních případů šlo například o policistu v civilu, který dřevěnou holí zasahoval proti aktivistovi, případ inspekce ministra vnitra kvalifikovala jako kázeňský přestupek; šetření trestního oznámení k postupu na místním oddělení policie v Praze 3 bylo odloženo, nenašla se konkrétní osoba z řad policistů, která se měla dopustit trestného činu.

Celkem bylo pravomocně odsouzeno 109 (+7 osob) příslušníků PČR (0,2 % z celkového počtu odsouzených). Nejčastěji byli odsouzeni pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele (39, v roce 1999 33; § 158 tr.zák.) a trestný čin přijímání úplatku (16, § 160 tr.zák.) a dále ublížení na zdraví z nedbalosti (10, § 224 tr.zák.).

Nejvíce těchto osob odsoudily soudy hl.m. Prahy (42, v roce 1999 23) a kraje Severomoravského (34, v roce 1999 17). Nejméně pak soudy Jihočeského kraje (4, v roce 1999 2).

(podrobnější údaje viz tabulky č 30-31)

Podle pravidelného šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění (dále IVVM) v říjnu 2000 důvěřovalo policii 56 % dotázaných, oproti únoru 2000 kladné hodnocení vzrostlo o 10 % (podle průzkumu agentury STEM došlo dokonce o 19 % růst důvěry v policii). Nejnižší důvěře se policie těšila v únoru 1997 (23 %). V listopadovém šetření IVVM průzkum ukázal, že kladné hodnocení se týká práce policie obecně (16 %) a zásahu proti demonstrantům při zářijovém zasedání MMF/SB (16 %). Na druhé straně záporné hodnocení se týká především korupce a trestné činnosti mezi policisty (29 %).

Další šetření IVVM zaměřené na otázku "Kterým oblastem bezpečnosti a druhům trestní činnosti by měla policie věnovat více pozornosti?" ukázalo, že polovina veřejnosti považuje za nutné věnovat pozornost aktuálním negativním jevům, jakými jsou organizovaný zločin a korupce, více než dvě pětiny uvedly uliční kriminalitu (krádeže, přepadení) a vraždy.

Z výzkumných šetření UNIVERSITAS, kde jedna z otázek směřovala k důvodům nenahlášení trestného činu (obětí), bývá jako rozhodující příčina uvedena pochybnost o možnosti dopadení pachatele (47 %) a neochota podrobit se vyšetřovacím procedurám (17 %). Téměř polovina z těch, kteří čin nahlásili policii, považuje její reakci za solidní a přiměřenou situaci. Jenom každý pátý uvádí negativní zkušenost (neochota nebo žádná reakce). Postoje k jednotlivým aspektům práce policie se prakticky nemění, typickou připomínkou veřejnosti zůstává poukaz na "menší viditelnost" policie (rozhodně souhlasí nebo spíše souhlasí s tím, že policisty ve své ulici potkává zřídka 68 % respondentů). Policii přiznává odborné kompetence 45 % respondentů, u 30 % převažuje názor, že většina policistů projevuje zájem o dobrý výkon své služby, na druhé straně se 46 % respondentů domnívá, že policistu je dnes velmi snadné uplatit.

II. Opatření

Trestná činnost příslušníků Armády ČR

I. Vývoj a charakteristika

Kriminální statistika
  • počet případů podezření ze spáchání
    trestných činů 5.070 (-560 tr.č., -13,5 %)
  • Soudní statistika
    odsouzeno 1.528 příslušníků AČR
    (-309, - 25,3 %)

    Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

    Rozhodující část pachatelů protiprávních jednání dlouhodobě tvoří (95 %) vojáci v základní službě (VZS). Z 1.000 vojáků v základní službě se 160 příslušníků dopustilo jednání naplňujícího znaky skutkové podstaty trestného činu (v roce 1999 166, 1998 167). Na 1.000 vojáků z povolání a v další službě bylo pro jednání směřující ke spáchání trestného činu šetřeno Vojenskou policií (VP) 10 osob (v roce 1999 11, 1998 – 12). U vojáků z povolání se z hlediska věkového složení nejčastěji trestné činnosti dopouštěli vojáci ve věku do 35 let (cca 50 % ze všech šetřených osob této kategorie, v roce 1999 60 %).

    Přes pozitivní pokles počtu šetřených případů v kategorii trestných činů vojenských (v porovnání s rokem 1999 snížení o více jak 14,5 %), představuje podíl trestných činů vojenských (hlava XII tr. zákona) na celkovém počtu stále 66 %. Případy majetkové a hospodářské trestné činnosti tvoří 26 % a ostatní trestné činy se podílí 8 %. Z trestných činů vojenských se vojáci v základní službě nejčastěji dopouštějí jednání směřujících k páchání trestných činů svémocného odloučení a zběhnutí (téměř 49 % z celkového počtu trestných činů vojenských). VP šetřila 204 (v roce 1999 256) případů trestných činů porušování práv a chráněných zájmů vojáků (§§ 279a a 279b tr. zákona), tzv. šikanování (-20 %); tj. přibližně 4 % z celkové trestné činnosti páchané příslušníky AČR (4,5 % v roce 1999, 5,2 % v roce 1998). Téměř ve všech případech (98 %) jsou pachateli vojáci v základní službě.

    VP šetřila celkem 18 případů podezření ze spáchání tr. činu nedovoleného ozbrojování, z toho se v 16 případech jednalo o krádeže zbraní, trhavin, munice a dalšího výzbrojního materiálu. Z uvedeného počtu se v 6 případech jednalo o závažnější krádeže výzbrojního materiálu (pistole, samopaly vz. 58, RG F-1, trhaviny apod.). Dále VP šetřila 20 případů směřujících k získání menšího množství munice či jiného výzbrojního materiálu, případy byly kvalifikovány jako přestupky. Dále VP evidovala 306 dopravních nehod zaviněných řidiči služebních vozidel, hlavní příčinou zůstává nesprávný způsob jízdy (65,5 %) a nepřiměřená rychlost (17,4 %); dopravní nehoda pod vlivem alkoholu nebyla zjištěna.

    Postoj veřejnosti k resortu MO ovlivňují poznatky o kvalifikované majetkové a hospodářské trestné činnosti v resortu MO - ze 7 spisů byly 4 předány Úřadu vyšetřování pro ČR a PČR.

    Pro podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku na úseku toxikomanie bylo šetřeno 410 osob (v roce 1999 370, v roce 1998 189), tzn., že byla zpomalena dynamika růstu předešlých let. Ostatní údaje zůstávají konstantní - v 99 % se jedná o vojáky v základní službě, přibližně u 90 - 95 % pachatelů bylo zjištěno užívání tzv. měkkých drog, především marihuany, o skutečně závislých osobách lze hovořit u přibližně 1-3 % šetřených osob.

    Celkem bylo odsouzeno 1.528 příslušníků AČR (2,5 %, v roce 1999 2,9 %, nejčastěji za trestné činy svémocného odloučení dle § 284 tr.zák. - 420 osob (27,5 %, v roce 1999 27,0 %) a trestného činu zběhnutí podle § 282 tr.zák. - 132 osob (8,6 %, v roce 1999 11,2 %).

    Nejvíce jich bylo odsouzeno soudy Středočeského kraje (374, v roce 1999 470), Jihomoravského kraje (311, v roce 1999 381); nejméně soudy hl.m. Prahy (47).

    II. Opatření


    Trestná činnost zaměstnanců Celní správy

    I. Vývoj a charakteristika

    Na základě kontrolních zjištění bylo propuštěno ze služebního poměru 15 (v roce 1999 26) celníků, 8 (stejně jako v roce 1999) celníků bylo zproštěno výkonu služby, ve 198 (v roce 1999 219) případech došlo ke snížení funkčního platu. Předáno orgánům v trestním řízení bylo 72 případů. Opatření se týkala i občanských zaměstnanců - v 5ti případech bylo sděleno písemné upozornění a v 1 případě došlo ke snížení platu.

    II. Opatření


    Trestná činnost příslušníků Vězeňské služby

    I. Vývoj a charakteristika

    (+27, +7,7 %)

  • počet pachatelů-občanských pracovníků Vězeňské služby 27 (+5)

  • Pro podezření ze spáchané trestné činnosti při výkonu služby i mimo službu bylo prošetřováno celkem 377 příslušníků Vězeňské služby (dále VS). Podle ustanovení § 159 odst. 1 tr. řádu byla věc odložena u 244 (+10) a dle §§ 159/1b a 171/1 tr. řádu odevzdána ke kázeňskému projednání u 88 (+ 30) příslušníků VS. K zastavení trestního stíhání došlo u 11
    (-7), obviněno bylo 13 (-1) a šetření dosud probíhá u 20 (-15).příslušníků VS. Zahájeno bylo trestní řízení s 27 (+5) občanskými pracovníky VS, z toho u 9 (0) občanských pracovníků byla věc odložena orgány PČR.

    Soudy bylo pravomocně odsouzeno 7 (-6) příslušníků VS (v roce 1999 13, 1998 16). Nejčastěji šlo o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, ublížení na zdraví z nedbalosti a trestné činy podvodu.

    Z toho byli 4 odsouzeni soudy Severomoravského kraje, 3 Středočeského kraje, po jednom soudy v krajích Jihočeském, Severočeském, Východočeském a hl.m.Prahy.



    Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
    | úvodní stránka |