Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti

na území České republiky za rok 2000

(ve srovnání s rokem 1999)

2.4. Oběti trestné činnosti

I. Poznatky k obětem trestné činnosti

Poznatky o obětech trestného činu v ČR jsou stále, jak již bylo zmíněno ve Zprávě za rok 1999, velmi nesystematické. Policejní statistiky zůstávají i nadále jedinými statistikami orgánů činných v trestním řízení, které obsahují určité údaje o obětech trestných činů.

Dle údajů policejních statistik byl od roku 1993 nejvyšší počet obětí mužů i žen evidován v roce 1996, druhý nejvyšší počet pak v roce 2000; ovšem počet skupin je historicky nejnižším počtem. Snížil se počet obětí ve skupinách (počty obětí ve skupinách jsou evidovány od roku 1999) - v roce 1999 byl 5.105, v roce 2000 výrazně poklesl na 1.349. Dle policejních statistik se násilných trestných činů nejčastěji stali obětí trestných činů loupeže, úmyslného ublížení na zdraví, nebezpečného vyhrožování a vydírání. Ženy se pak častěji než muži stávají obětí mravnostních trestných činů, u krádeží kapesních není výrazný rozdíl mezi počtem obětí mužů a žen. Dle věku obětí lze říci, že nejčastější obětí trestných činů loupeže, úmyslného ublížení na zdraví, vydírání se stává věková kategorie 19-30 let (u trestného činu vydírání jsou druhou nejčastější skupinou děti 7 - 15 let!); vražd motivovaných osobními vztahy a loupežných vražd, nebezpečného vyhrožování a kapesních krádeží pak věková skupina 41-60 let.

Jedním ze způsobů, jak se dovědět o velikosti populace zasažené trestným činem, jsou viktimologické výzkumy (výzkumy obětí trestné činnosti). Údaje z výzkumů, není-li přímo v textu uveden jiný zdroj, vycházejí z šetření: "Bezpečnostní rizika 1999" a "Kontinuální výzkum viktimizace a pocitu bezpečí občanů (2000)" (J. Buriánek, UNIVERSITAS, grant MV ČR). Jestliže v roce 1999 mírně poklesl podíl občanů přímo postižených trestným činem, a to z 28 % na 19 % dotázaných, nejnovější výsledky ukazují zvýšení zpět, a to na 24 %. Mezi nejčastější trestné činy dotázaní uváděli krádež věcí z auta nebo jeho úmyslného poškození (13 %), krádež vloupáním, tj. věcí nebo majetku z bytu, chaty, sklepa (12 %) a krádež věcí nebo peněz na ulici, v zaměstnání, v dopravních prostředcích nebo veřejných prostorách (12 %). Ve Zprávě za rok 1999 jsme dále uvedli, že dle údajů z tohoto výzkumu tři ze čtyř postižených nahlásili záležitost policii, dle údajů za rok 2000 tak učinilo jen 53 % dotázaných. Rozhodující příčinou nehlášení činu bývá pochybnost o možnosti dopadení pachatele (47 %) a neochota podrobit se vyšetřovacím procedurám (17 %). Téměř polovina z těch, kteří čin nahlásili policii, považuje její reakci za solidní a přiměřenou situaci. Jenom každý pátý uvádí negativní zkušenost (neochota nebo žádná reakce).

II. Postoje veřejnosti ke kriminalitě (poznatky z výzkumu)

Z různých šetření veřejného mínění v minulých letech byla respondenty uváděna kriminalita na prvním místě jako nejaktuálnější společenský problém. Již šetření v listopadu 1998 naznačuje, a nejnovější výsledky tento trend potvrzují, že u části veřejnosti je třeba počítat s aktualizací problémů v oblasti ekonomické. Problém kriminality se tak dostává na třetí místo (17 %) za problém nezaměstnanosti (26 %) a vývoj ekonomiky (20 %).

Šetření ukazuje, a potvrzuje tak výsledky ze šetření v minulých letech, že bezpečnostní situaci vidí občané jako ne dobrou ve státě (zhruba 75 %) oproti v místě bydliště. Zde ji jako více méně ne dobrou vnímá zhruba 30 %; potvrdila se existující diskrepance (rozdíl) mezi pocitem bezpečí doma a na ulici. Pocit bezpečí večer v bytě mají spíše Pražané a obyvatelé menších měst, výrazně hůře je vnímána ve velkých městech. Obecně lze říci, že v obou parametrech se ukazuje trend redukce obav - v roce 1995 se cítilo velmi bezpečně či bezpečně 68 % respondentů, v roce 1998 82 %, v roce 1999 86 % a v roce 2000 94 %; bezpečně večer v okolí bydliště se cítilo v roce 1995 41 %, v roce 1998 59 %, v roce 1999 62 % a v roce 2000 67 %. Dá se uvažovat o určitém efektu adaptace na nové bezpečnostní podmínky, přizpůsobení se projevuje i v subjektivním hodnocení trendu vývoje kriminality, nejpříznivěji ve vztahu k místu bydliště. Reakce lidí na uvědomovaná rizika zůstává aktivní, jde zejména o vyhýbání se nebezpečným místům, vyhýbání se určitým lidem, využití doprovodu další osobou atd., neprojevuje se tendence k rozvoji občanských svépomocných aktivit. Za určitý problém považují občané v okolí svého bydliště vandalismus, nudící se a poflakující se mládež, naopak prostituci nevnímají jako bezprostřední zdroj problémů.

Při vyjádření obav občanů ke konkrétním rizikům nedošlo k výrazným změnám, registrována byla stabilizující "míra" velkých obav (podle podílu "velkých obav", tj. odpověď 8-10 na desetibodové škále):

 199819992000
  • krádeže auta
  • 4144 42 (% z celkového počtu dotázaných)
  • vloupání do domu
  • 403841
  • oloupení
  • 172118
  • obtěžování
  • 172017
  • vloupání do bytu
  • 111313
  • znásilnění
  • 111611
  • vražda
  • 1014 9
  • sexuální obtěžování
  • 1214 9

    Podle subjektivní pravděpodobnosti, že k něčemu takovému dojde, ukazuje následující pořadí (chybějící údaje jsou označeny křížkem):

     199819992000
  • ukradení auta
  • x2932
  • vloupání (bez rozlišení dům-byt)
  • 202628
  • okradení (na ulici, na veřejnosti)
  • 1724x
  • obtěžování (mladistvými apod.)
  • 1313x
  • přepadení (násilné, loupeží)
  • 1299
  • fyzický útok, zabití
  • 7108
  • znásilnění
  • 664
  • vražda
  • 45x

    Do jisté míry je údaj o průměrné obavě ukradení auta zkreslující, v roce 1999 auto vlastnilo 76 % dotázaných.

    Význam hodnocení okolních podmínek z hlediska možností rozvoje dětí (z pohledu respondentů) potvrzují údaje o pocitu ohrožení u dětí a mládeže, kdy respondenty zneklidňuje možnost, že by se jeho dítě (věk 5-17 let) stalo obětí dopravní nehody (55 %), stalo závislým na drogách (40 %) a stalo členem nějaké party nebo pouličního gangu (33 %).

    Pokud se týká důvěry ve společenské instituce, ukazují časové řady z výzkumů IVVM, že se důvěra stabilizovala, i když i zde lze pozorovat pozitivní vývoj v posledních letech. V letech 1998 policii důvěřovalo 37 % respondentů, v roce 1999 41 % a v roce 2000 44 %, obdobný trend byl zaznamenán u soudů, kterým v roce 1998 důvěřovalo 26 %, v roce 1999 27 % a v roce 2000 32 % respondentů. V šetření UNIVERSITAS deklarovalo plnou nebo určitou důvěru v policii 59 %, v soudy 50 %, státnímu zastupitelství 41 %, vězeňským zařízením 27 %, MV 19 % a BIS 20 %. Z hlediska důvěry ve státní policii se začínají odlišovat respondenti z velkých měst ČR (kromě Prahy), jejichž postoje jsou kritičtější, nejvyšší spokojenost je na severní Moravě a v jižních Čechách, nejhorší v Praze. Postoje k jednotlivým aspektům práce policie se prakticky nemění, typickou připomínkou veřejnosti zůstává poukaz na "menší viditelnost" policie (rozhodně souhlasí nebo spíše souhlasí s tím, že policisty ve své ulici potkává zřídka 68 % respondentů). Policii přiznává odborné kompetence 45 % respondentů, u 30 % převažuje názor, že většina policistů projevuje zájem o dobrý výkon své služby, na druhé straně se 46 % respondentů domnívá, že policistu je dnes velmi snadné uplatit. Také odhady úspěšnosti policie při řešení jednotlivých trestných činů signalizují určitý stupeň důvěry v její schopnosti (např. 59 % respondentů se domnívá, že bude policie úspěšná při potírání trestných činů vraždy, 56 % při řešení případů přepadení pošty nebo bankovní loupeže, 53 % při řešení znásilnění a 34 % respondentů se domnívá, že bude policie úspěšná při potírání trestných činů odcizení automobilu).

    Dále lze říci, že samozřejmostí se stává lepší technické zabezpečení (majetku i osobní bezpečnosti) ze strany občanů; respondenti uvádějí, že zejména ve večerních hodinách se vyhýbají podezřelým osobám, prázdným prostranstvím. Ukazuje se, že občané by vítali razantní postup policie v souvislosti s ohrožením dětí a mládeže a ekologickým ohrožením; výsledky ukazují také na poměrně vysokou míru punitivity (tendenci trestat). Na drobnou erozi hodnot a norem může ukazovat i to, že v nejbližším sociálním prostředí se nejméně každý desátý (spíše však každý pátý) občan stává objektem násilí, ať fyzického nebo psychického, poměrně vysoký je také podíl na dopravních nehodách.

    Podrobněji viz Příloha této Zprávy Buriánek, J.: "Bezpečnostní rizika a jejich percepce českou veřejností"

    III. Opatření

    (podrobnější údaje viz tabulky č. 32-33)


    2.5. Majetková kriminalita


    I. Vývoj a charakteristika

    Kriminální statistika Soudní statistika
  • počet zjištěných trestných činů 284.295
    osob
    (-22.056 tr.č.,-7,2 %)
  • odsouzeno 26.065 (+925, +3,6 %)

    (§§ 247, 248, 250, 251 tr.zák.)
  • počet stíhaných pachatelů 52.382
    (+822, +1,6 %)
  • počet objasněných trestných činů 73.925
    (-9.163 tr.č., -11,0 %)
  • výše objasněnosti 26 % (-1,1 %)
  • výše zjištěných škod 11,360.709 tis. Kč
    (-1,041.760 tis. Kč, -8,4 %)
  • výše zajištěných škod 171.085 tis. Kč
    (+38.805, + 29,3 %)
  • Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality. (Např. trestné činy podvodu podle paragrafu 250 tr. zákona se v soudní statistice zařadí výhradně pod hlavu devátou tr.z .jako "majetková kriminalita", kdežto v policejní statistice budou některé z nich zařazeny i do kategorie "hospodářská kriminalita". Podle zásad policejní statistiky bude do hospodářské kriminality zařazen takový tr. čin podvodu, kde se jedná o napadení majetku zevnitř, osobou nebo skupinou osob, které mají oprávnění k pravidelnému vstupu do napadeného objektu (zaměstnanci a jim naroveň postavené osoby ) a o případy, kdy je podezřelý ve smluvním vztahu k právnické osobě.

    Počet zjištěných trestných činů majetkové kriminality se mírně snížil, současně se snížil počet objasněných trestných činů i objasněnost. Pokračoval trend snižování počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním, které se podílejí na majetkové trestné činnosti 26 %. Evidován byl pokles počtu zjištěných trestných činů krádeží prostých s podílem 63 % na majetkové kriminalitě.

    Z  teritoriálního hlediska se majetková kriminalita snížila ve všech krajích, zejména v krajích nejvíce zatížených kriminalitou - v Severomoravském kraji, na území hl.m. Prahy, Jihomoravském a Severočeském kraji. I přes tento evidovaný pokles zůstává v těchto regionech nejvyšší počet zjištěných trestných krádeží vloupáním, kde druhý nejvyšší počet po Praze je evidován ve Středočeském kraji.

    Trend v poklesu krádeží vloupáním pokračuje od roku 1994. Vliv na tento pokles mají preventivní opatření i rostoucí ochrana majetku ze strany občanů. Vývoj byl provázen poklesem počtu objasněných trestných činů a stagnací objasněnosti.

    Počínaje rokem 2000 policejní statistiky rozlišují krádeže vloupáním do bytů v činžovních domech a krádeže vloupáním do rodinných domků; v roce 1999 byl evidován jediný údaj celkového počtu krádeží vloupáním do bytů. Nejčastějším předmětem zájmu pachatelů těchto krádeží vloupáním zůstávají peníze, šperky, starožitnosti a elektronika, výrazným zájmem pachatelů jsou také zbraně. Tento trend dokumentuje poměrně vysoký údaj zjištěných škod (zjištěné škody krádeží vloupáním do bytů dosáhly částky 447.687 tis. Kč, do domů 278.392 tis. Kč). Tato trestná činnost vykazuje stále více znaky organizované kriminality, kriminální skupiny mají pevně stanovenou hierarchii od tipařů až po osoby, které odcizené zboží prodávají. Prodej věcí z této trestné činnosti je realizován často prostřednictvím bazarů a zastaváren. Umělecké předměty jsou odcizovány na zakázku, mnohdy pro zahraničního zákazníka. Odcizené zbraně často pachatelé využívají k další trestné činnosti násilného charakteru. Variabilita způsobů vloupání do bytů a rodinných domků je velmi vysoká. Podle poznatků policistů roste počet pachatelů, kteří mají hluboké znalosti z práce bezpečnostních složek.

    Pokračoval i trend v poklesu počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním do rekreačních objektů. Struktura pachatelů se nemění, rekrutují se převážně z řad recidivistů, kteří se zajímají zejména o předměty pro vlastní potřebu. Další skupina pachatelů se zajímá o cenné předměty a starožitný nábytek, přičemž tuto trestnou činnost páchají převážně “na objednávku“.

    Snížil se počet krádeží vloupáním do obchodů, krádeže vloupáním do ostatních objektů stagnují, zůstávají ovlivněny nízkou kvalitou zabezpečení objektů. Pokračuje trend z roku 1999 - stále více pachatelů se zaměřuje na tzv. “blesková vloupání“ (z výkladní skříně odcizí nejdražší zboží a po několika vteřinách opouští místo trestného činu); problémem zůstávají krádeže vloupáním do trezorů, často vytipované.

    Počet trestných činů krádeží prostých evidovaných policií stagnoval, byl provázen stagnací počtu objasněných trestných činů i objasněností. Evidován byl policií mírný pokles počtu trestných činů  krádeží věcí z  automobilů a  krádeží motorových vozidel dvoustopých (na území hl. m. Prahy je evidován několikanásobně vyšší počet než v ostatních krajích ČR - podle poznatků pražských policistů krádeže aut jsou realizovány zejména v okrajových částech Prahy). Mírné snížení počtu trestných činů krádeží motorových vozidel dvoustopých je doprovázeno poklesem zjištěných škod (-580.026 tis. Kč). Pachateli jsou jak občané ČR, tak cizinci. Podle poznatků policistů je převážná část krádeží aut organizována. Odcizená vozidla jsou převážena do zahraničí nebo, po získání dalších potřebných dokladů (zahraniční technický průkaz, kupní smlouva, celní odbavení atd.), jsou přihlašována do evidence v ČR. Snahou pachatelů je získat vozidlo s originálními klíči i s pravými doklady. Odhalen byl případ opětovného zaevidování odcizeného vozidla. Z poznatků policistů lze kvalifikovaným odhadem říci, že zhruba v jedné třetině případů krádeže vozů u nás jde o pojišťovací podvody, např. kamerový systém často ukazuje, že pohřešované vozidlo na udaném místě vůbec nestálo. Odcizená auta většinou se změněnou identitou rychle opouštějí hranice našeho státu. Pokles byl policií evidován i u trestných činů krádeží jízdních kol. Počet kapesních krádeží na území ČR stagnoval.  Lze však usuzovat, že skutečné údaje o kapesních krádežích zůstávají v latentní rovině.

    V oblasti kriminality na movitém kulturním dědictví nedošlo k výrazným kvalitativním ani kvantitativním změnám; nejčastěji jsou napadány církevní objekty, trvale jsou evidovány krádeže na hřbitovech (včetně krádeží mříží vstupních bran ke hřbitovům a krádeží soch a kamenných prvků); z hlediska způsobu páchání a předmětu zájmu pachatelů nedošlo k podstatné změně. Problém je v nedostatečné nebo chybějící fotodokumentaci. Trestná činnost je páchána z velké části sériově a organizovaně (především na území Středočeského, Severočeského a Východočeského kraje), v popředí zájmu jsou stále umělecká díla - sochy, obrazy, liturgické náčiní, zbraně, porcelán a ucelené sbírky uměleckých předmětů. Celníky byl zjištěn 21 (v roce 1999 17) případ nezákonného dovozu či vývozu starožitností a dalších předmětů kulturní hodnoty, především se jednalo o obchod s funeráliemi a sakrálními předměty. Celkem bylo zjištěno 92 (-24 tr. č.) trestných činů krádeží v objektech se starožitnými a uměleckými předměty, se škodou 185.000 tis. Kč (-348 tis. Kč). Krádeží vloupáním do objektů se starožitnými a  uměleckými předměty bylo zjištěno 328 (-151 tr. č.) se škodou 41534 tis. Kč (-4812 tis. Kč). K nevyčíslitelným škodám dochází při nezákonném vývozu archiválií a vzácných tisků. Policie stále získává poznatky o rabování archeologických lokalit. Také tato trestná činnost je vysoce organizovaná, vyznačuje se lukrativností nelegálního obchodu s předměty kulturní hodnoty. Specializovaný tým správy Středočeského a Severočeského kraje odhalil gang vykradačů, bylo sděleno obvinění 12 pachatelům a 9 překupníkům, při domovních prohlídkách bylo zjištěno 804 uměleckých předmětů cca za 20 milionů Kč.

    (podrobnější údaje viz tabulky č. 34-37)

    Z výzkumných šetření UNIVERSITAS vyplývá, že mezi obavami z postižení trestnou činností jsou na prvních místech uváděny ukradení auta (42 %), vloupání do domu (bytu) v době nepřítomnosti (41 %), kapesní krádeže, krádeže kabelek nebo věcí v obchodech, restauracích (41 %).

    Pro majetkové trestné činy (§ 247, 248, 250, 251 tr. zák.) bylo celkem pravomocně odsouzeno 26.065 osob (41,2 %, v roce 1999 43,1 %), což představuje pokles o 925 osob.

    II. Opatření


    2.6. Hospodářská kriminalita, korupce

    I. Vývoj a charakteristika

    Kriminální statistika Soudní statistika
    počet zjištěných trestných činů 37.632
    (-5.275 tr.č., -12,3 %)
    odsouzeno 1.492 osob (+557, + 59,5 %)
    (§ 118 - 152 tr.zák.)
    počet stíhaných pachatelů 23.295
    (+3.114, + 15,6 %)
    počet objasněných trestných činů 35.894
    (-4.796 tr.č., -11,8 %)
    výše objasněnosti 95,4 % (+0,6 %)
    výše zjištěných škod 50,811.287 tis. Kč
    (+29,708.682 tis. Kč, + 140,8%)
    výše zajištěných škod 60209 tis. Kč
    (-46704 tis. Kč, -43,7 %)

    Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

    Počet zjištěných trestných činů hospodářské kriminality, který se dlouhodobě zvyšoval, ve sledovaném období poklesl. Přitom tento pokles je provázen zvýšením počtu stíhaných osob (příčinu lze spatřovat jednak ve větším rozkrývání organizovanosti, kdy se na páchání konkrétního deliktu podílí více osob a dále v přesnějším statistickém vykazování, kdy u jednoho pachatele byl dříve vykazován jako trestný čin každý skutek samostatně - např. u ochrany pirátských hudebních CD). I nadále zůstává vysoká objasněnost hospodářské kriminality. Z pohledu roku dokonání bylo více než 30 % objasněných trestných činů hospodářské kriminality dokonáno v roce 1999, přes 26 % v roce 2000, více jak 15 % v roce 1998 a téměř 13 % v roce 1997 - obdobné členění bylo zaznamenáno v roce 1999, ovšem s ročním posunem. Z hlediska doby zahájení páchání trestné činnosti bylo v roce 2000 z evidovaných trestných činů hospodářské kriminality zahájeno páchání v tomtéž roce zhruba v 18 %, doba zahájení u 82 % spadá do minulých let - téměř 28 % do roku 1999, u více než 18 % do roku 1998, 14 % do roku 1997 a 10 % dokonce do roku 1996. Například u trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku, které se podílely na zjištěných škodách hospodářské kriminality 68,8 %, byla převážná část páchání těchto trestných činů zahájena v roce 1995 (18,5 %), následují roky 1996 (17,7 %), 1994 (16,5 %), 1993 (14,4 %) a rok 1997 (13 %). Příčin, proč se nedaří rychleji odhalovat trestnou činnost bude více, zřejmě již zmíněná nedostatečná nebo ne vždy včasná kontrolní činnost v příslušných institucích, nedostatečná personální kapacita ne jen v těchto institucích, ale i v orgánech činných v trestním řízení, které neumožňují dostatečnou míru specializace a dále i legislativní bariéry bránící užší spolupráci jednotlivých zainteresovaných orgánů. Reagovat na protiprávní jednání již v jejich počátcích by bylo významným preventivním krokem. Dle vybraných druhů zaměstnání pachatelů hospodářské kriminality lze konstatovat, že jednoznačně nejčastější kategorií jsou podnikatelé a živnostníci, druhá poměrně početná kategorie je v policejních statistikách bez údajů (dle poznatků policistů se v této kategorii nacházejí především nezaměstnaní, kteří po zjištění podezření z trestné činnosti byli ze zaměstnání propuštěni). U trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku, který se nejvíce podílí na zjištěných škodách hospodářské kriminality, jsou nejčastější kategorií pachatelů vedoucí pracovníci hospodářských organizací a ekonomičtí pracovníci.

    Přes pokles počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality výrazně vzrostly zjištěné škody hospodářské kriminality. Podíl zjištěných škod hospodářské kriminality na zjištěných škodách celkové kriminality činí 80,1 % (bez dále dvou zmíněných případů - Agrobanka a Komerční banka, a.s. - činí tento podíl 58,7 %), přitom podíl počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality na počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality pouhých 9,6 %. Policií bylo evidováno 242 trestných činů hospodářské kriminality se škodou 10 milionů Kč a vyšší. Jestliže se například evidované trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku podílely v roce 1999 na zjištěných škodách hospodářské kriminality 12,5 %, v roce 2000 to bylo již 68,8 %. Bez níže uvedených dvou kauz by se jednala o 15 % snížení zjištěných škod. Od roku 1993 došlo k růstu počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality o 104,2 %, zjištěné škody způsobené hospodářskou kriminalitou vzrostly o 1106,4 %.

    Na růstu škod se výrazně podílely dva zjištěné případy s přibližně zjištěnou škodou 33 mld. Kč - Agrobanka a Komerční banka, a.s. v souvislosti s poskytováním dokumentárních akreditivů společnosti B.C.L. Trainding GmbH (ke konci roku 2000 bylo 11 obviněných). Mezi další závažné případy lze dále uvést kauzu Moravia banka (stíháno 11 osob, 2 vazebně), Banka Skala (návrh na podání obžaloby 2 osob), H-System (stíháno ke konci roku 2000 7 osob, l osoba vazebně), SORRENA INVEST (1 osoba stíhána).

    Přes snahu kompetentních složek eliminovat příčiny růstu závažné hospodářské trestné činnosti tak, jak již byly uvedeny v mnoha materiálech vztahujících se k problematice hospodářské kriminality (příkladem je zejména nedostatek specializace všech orgánů činných v trestním řízení, jejich nedostatečné materiální vybavení, stálý nedostatek odborníků), nelze dosavadní výsledky označit za uspokojivé. Obecně lze říci, že kvalitní právní úprava je z hlediska prevence i potřebné míry trestní represe nezbytným předpokladem k účinné reakci státu na jakoukoli trestnou činnost. Další neméně důležitá opatření se nacházejí v dostatečných a včasných kontrolních mechanismech, ve vhodných ekonomických nástrojích, podnikatelské morálce apod. Jak dále uvádí Nejvyšší státní zastupitelství, tzv. "tunelování" (odčerpávání prostředků z prosperujícího, ale i neprosperujícího ekonomického a právního subjektu) se nepodaří vždy odhalit a zadokumentovat v té podobě, že by se jednalo o trestný čin. Platná právní úprava ne vždy postihuje veškerá jednání v hospodářské oblasti jako trestná, stálým problémem je existence řady objektivních a subjektivních faktorů (již výše zmíněn nedostatek odborníků apod.). Orgány činné v trestním řízení jsou zatíženy značným počtem věcí, včetně těch, které by měly být řešeny prostředky jiných právních odvětví. Dále problémem zůstává situace, kdy trestní oznámení orgánům činným v trestním řízení bývá nezřídka motivováno úsilím nahradit podání civilní žaloby (taková oznámení jsou doručována i od státních orgánů). Diskutována rovněž zůstává nedostatečná úprava povinné mlčenlivosti a postavení správce daně. Problém je řešen na meziresortní úrovni, s výsledky bude vláda seznámena v 1. pololetí roku 2001.

    Největší podíl na hospodářské kriminalitě mají stále podvody (39 %), převládají podvody u machinací s finančními prostředky, dále podvody při vylákání zboží s úmyslem je nezaplatit a podvody při uzavírání obchodních smluv. Nedošlo v podstatě ke změně při páchání trestných činů podvodů v dodavatelsko odběratelských vztazích - kvalitě padělaných dokladů není stále ze strany podnikatelských subjektů věnována náležitá ostražitost. Podle poznatků policistů se často jedná o organizovanou trestnou činnost, kdy pachatelé získají tzv. "bílého koně", jeho úkolem je zboží vyzvednout a předat další neznámé osobě; platby v hotovosti vážou na sebe trestnou činnost - loupeže, krádeže, zpronevěry, daňové úniky atd. Trvalý nárůst je evidován u pojistných a úvěrových podvodů. Obtížně prokazatelná je trestná činnost spojená s kamionovou dopravou do zahraničí, často páchaná a také oznámená je na území mimo ČR, nedostatky jsou zjišťovány při uzavírání pojistných smluv zejména při přepravě zásilek do zahraničí. Pokračuje trestná činnost založená na žádání úvěrů na fiktivní podnikatelské záměry, na neexistující firmy, na padělané doklady a poskytování úvěrů na základě nadhodnocených zástav; úvěrový obchod bývá poskytován za provizi. Pokračují problémy spojené s vykrádáním účtů pomocí padělaných osobních dokladů, dochází ke zneužívání platebních karet, ale v menší míře, což souvisí s preventivním opatřením zavedením povinného zadávání PIN kódu, bankovní asociace přijala včas opatření v souvislosti s manipulací z bankovního podavače. V posledním období je velmi závažným neoprávněné kopírování obsahu záznamu magnetických platebních karet (skimming), na kterém jsou zaznamenány informace o klientovi a jeho účtu. Stále se nedaří odhalovat a dokumentovat návazné formy trestné činy - organizátory či jejich pomocníky.

    Mezi závažné hospodářské trestné činy patří daňové úniky s vysokými škodami. U daňových úniků je třeba zmínit především oblast nepřímých daní, které významně ovlivňují odvody do státního rozpočtu. Nelze opomenout falšování účetnictví, nevedení účetních dokladů, neodvádění daně pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zkušenosti PČR při odhalování a dokazování trestné činnosti ukazují na problémy spojené s nadměrným odpočtem a neoprávněným čerpáním ze státního rozpočtu (stále aktuální jsou řetězce firem, které mají získat neoprávněný nadměrný odpočet, docilují snížení daňového základu, následuje i krácení na dani z příjmu) - i zde je nutná úzká spolupráce finančních úřadů s PČR. Dle poznatků PČR a celní správy mezi nejzávažnější případy stále patří daňové machinace související s výrobou, distribucí, přepravou a exportem lihovin (dochází ke změně produkčních zemí - líh již nepochází ze zemí EU, původem byl z jihovýchodní Asie; celními orgány byla zadržena zásilka se škodou ve výši 8 mil. Kč), cigaret (celní orgány zajistily více než 35,5 milionů kusů neznačených cigaret, což bylo o 62 % více než v roce 1999). Problémem i v tomto období zůstalo zneužívání dováženého technického benzínu k ilegální, nezdaněné výrobě pohonných hmot. Výroba a distribuce ropných produktů je další oblastí, kde dochází k trestné činnosti s vysokým daňovým únikem. Dochází k jejich mísení s motorovou naftou i některých uhlovodíků s obdobným složením jako motorová nafta pro pohon motorových vozidel. Specifickou oblastí jsou importy lihu, nelegálně dovezeným lihem kvasným jsou dosahovány černé zisky na jedné cisterně přes 2 miliony Kč. Pokračovalo porušování celních a daňových předpisů u agrárních komodit (při dovozech cukru a potravinových přípravků s obsahem cukru, při dovozu sýrů, granulovaných čajů zeleninových a ovocných šťáv, dvojí fakturace byla odhalena při dovozu masa).

    Většina obchodních podvodů, které celní správa odhaluje, má fiskální dopad. Celkem celní správa vybrala částku ve výši 263 mld. Kč, především na DPH, SPD a cle..

    Dle informací a poznatků policistů a rozpracovaných případů patří případy finančních podvodů z celospolečenského hlediska mezi nejzávažnější. V mnoha těchto případech dochází k úzkému propojení zahraničních a domácích organizovaných struktur (jako příklad lze uvést například výše zmíněnou trestnou činnost v Komerční bance v souvislosti s poskytováním dokumentárních akreditivů, další rozsáhlá kauza se týkala podezření ze spáchání trestných činů porušování povinnosti opatrovat a spravovat cizí majetek, skryté úvěrování apod.). Z tohoto pohledu se jedná o čtyři základní skutky trestných činů - zneužívání informací v obchodním styku (§ 128 tr. zákona), zpronevěru (§ 248 tr. zákona), porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 255 tr. zákona) a poškozování věřitele (§ 256 tr. zákona). Tyto trestné činy představují pouze 19,6 % z celkového počtu zjištěných trestných činů, na zjištěných škodách se však podílejí 75,6 %!

    Problematickou oblastí je trestná činnost hospodaření spořitelních a úvěrních družstev. Z dosavadních výsledků šetření vyplynulo, že řada představitelů tzv. kampeliček se podílela na realizaci nestandardních finančních operací (například přelévání peněz do dceřiných společností, nákup bezcenných akcií do portfolia za účelem odčerpání finančních prostředků, neobezřetné poskytování úvěrů členům i nečlenům kampeliček), další příčinou bylo používání přímých vkladů na vybavení kanceláří, reklamu apod.

    Trvalým problémem zůstává vykupování akcií z kupónové privatizace, řada subjektů provádí tuto činnost na neplatnou licenci. Roste počet případů nabídek zprostředkování obchodů s deriváty (komoditními i finančními), přitom Komise pro cenné papíry dosud žádnému subjektu našeho kapitálového trhu povolení k obchodování s deriváty nevydala. Podle poznatků policistů není ojedinělý výskyt vykrádání majetkových účtů ve Středisku cenných papírů, zneužívání důvěrných informací je aktuálním zejména v souvislosti s povinným otevíráním uzavřených podílových fondů a přeměnou investičních fondů na otevřené podílové fondy.

    Situace v oblasti "praní špinavých peněz" zůstává na úrovni předešlého roku, jedná se o přesuny finančních prostředků přes konta otevřená na cizí jména, zvyšuje se počet osob, které se profesionálně zabývají praním špinavých peněz, častěji je používáno zastoupení bank ve třetích zemích atd. Mezi nejčastěji využívané formy "praní špinavých peněz" patří tzv. "kolečka" - realizace a propírání "špinavých peněz" v souvislosti s obchody na burze, středisku cenných papírů, přimíchávání těchto finančních prostředků k legální formou získaným financím. Využívání Internetu umožňuje rychlé provedení finančních operací v prakticky libovolném množství.

    Pověřenému útvaru PČR služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské činnosti (dále jen SPOK) jsou, na základě Dohody mezi MF a MV, postupována trestní oznámení v souvislosti s oznámením tzv. neobvyklých obchodů a zasílána sdělení o případných kriminálně relevantních informacích vztahujících se k právnickým i fyzickým osobám.

    SPOK přijal od Finančně analytického útvaru MF (dále jen FAÚ) 104 trestních oznámení, z nichž 90 % případů bylo vyhodnoceno jako trestný čin krácení daně příp. neoprávněné podnikání. Podle názoru PČR by správce daně měl zahájit daňové řízení již v průběhu šetření FAÚ, což by zrychlilo trestní řízení, neboť doměření daně je nezbytné pro další důkazní řízení. FAÚ přijal od finačních institucí celkem 1.910 (v roce 1999 1.699, tj. +12 %) oznámení o neobvyklých obchodech a podal orgánům činným v trestním řízení celkem 104 (v roce 1999 46, tj. +120 %) oznámení o podezření ze spáchání trestného činu. Dle poznatků FAÚ se zvyšuje potenciální nebezpečí zneužívání elektronických převodů, ve větší míře byl zaznamenán převoz hotovosti přes hranice, nově přicházejí hlášení o podezřelých obchodech z pojišťoven.

    Počet zjištěných trestných činů zpronevěry, i přes pokles, zůstává vedle podvodů nejčastěji zjištěným trestným činem, převážně v oblastech leasingu a neoprávněného nakládání se svěřenými finančními prostředky.

    PČR evidovala růst případů podezření z korupčního jednání, respektive zintenzivnění zejména trestné činnosti veřejných činitelů (§ 158 tr. zákona v převážné míře spojeného se spácháním trestného činu podvodu dle § 250; případy se týkají například manipulace s protokoly o provedené kontrole, vystavení fiktivních faktur, nevýhodných pronájmů apod.). Toto vysoce nebezpečné jednání přesahuje meze hospodářské kriminality, zahrnuje trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, přijímání úplatku, podplácení, porušování povinnosti při správě cizího majetku, zneužívání informací v obchodním styku atd. Ve svém důsledku jsou následky stejně značné jako u závažné hospodářské kriminality. Formy korupčního jednání se většinou policejními metodami daří prokázat jen velmi obtížně, a to nejen v ČR. Dle analýzy SPOK dochází ke zintenzivnění všech forem korupčního jednání. Jejich odhalování vychází zejména z intenzity kontrolní činnosti příslušných státních složek, lze důvodně předpokládat, že úroveň latence, i přes evidovaný stoupající počet případů, u této trestné činnosti je vysoká. Je evidován stoupající počet případů stíhání pracovníků státní správy zejména na regionální úrovni pro spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele. Jednalo se například o manipulaci se závěry provedené kontroly a s tím souvisejícím trestným činem přijímání úplatku, nevýhodné pronájmy movitého a nemovitého majetku atd. Veřejností je také velmi negativně vnímáno korupční jednání příslušníků PČR - bližší informace viz kapitola č. 2.3.4.

    Závažnou hospodářskou kriminalitou je dále kriminalita na úseku duševního vlastnictví. Zahrnuje oblast práv k ochranným známkám, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu, práv průmyslových a práv autorských i  oblast počítačové kriminality. Obchodování s padělaným a pirátským zbožím (pirátské hudební nahrávky na nosičích CD a MC, textilní a obuvnické zboží neoprávněně označené ochrannými známkami; dle poznatků celních orgánů se nejvíce případů vztahovalo ke značce ADIDAS) způsobuje zejména značnou škodu výrobcům, obchodníkům respektujícím zákony a majitelům autorských práv, klame spotřebitele. Zvýšila se kvalita padělků, trestná činnost se přesunula převážně do příhraničních oblastí, je mezinárodně organizovaná, podílejí se na ni převážně občané Vietnamu, Číny a Bulharska. Dodržování práv duševního vlastnictví je nezbytnou podmínkou pro rozhodování zahraničních firem působících v euroatlantickém prostoru o umístění investic do moderních technologií v ČR. V důsledku pomalého a neefektivního vynucování práv k tomuto vlastnictví je ČR v současné době ohrožena mezinárodními spory ve Světové obchodní organizaci, které mohou mít značné ekonomické dopady na národní hospodářství ve formě platby náhrad ušlého zisku vlastníkům práv. Na prodej nelegálního zboží jsou najímání čeští občané bez řádné smlouvy, mnohdy nevědí pro koho prodávají a těžko se prokazuje, že věděli o nelegalitě tohoto zboží. Poznatky jsou o prodeji pirátského zboží přes Internet. Většina padělků je dovážena do ČR ze zahraničí. K omezování této trestné činnosti by napomohly intenzivní kontroly prodejců na tržištích ze strany živnostenských úřadů a finančních úřadů. Dosavadní právní úprava umožňovala pracovníkům České obchodní inspekce (dále ČOI) prodej padělků pouze pozastavit, současná novela (přijatá v roce 2000) umožňuje takovéto zboží zabavit a potvrdí-li se, že jde o padělky či nedovolené napodobeniny, i zničit. Přitom náklady na skladování i zničení hradí kontrolovaná osoba. Novelou je tak ČOI svěřena kontrola, zda nedochází ke klamání spotřebitele nabízením, prodejem nebo skladováním výrobků nebo zboží (s výjimkou potravin) porušujících některá práva duševního vlastnictví. Novela zároveň přispívá k omezení nelegálních dovozů. Počet trestných činů porušování autorského práva výrazně poklesl, počet stíhaných osob je však konstantní, tento trend byl evidován i u trestných činů porušování práv k ochranné známce, kde se dokonce zvýšil počet stíhaných osob. Posílení účinnější ochrany autorských práv by měl umožnit připravovaný návrh nového zákona o živnostenském podnikání v rámci specifikace živností volných. Zjištěná škoda trestných činů porušování autorského práva dosáhla 12 068 tis. Kč, porušování práv k ochranné známce 5227 tis. Kč.

    Počítačová (informační) kriminalita, zahrnující oblast informačních technologií a Internetu, je specifickou formou trestné činnosti s vysokou latencí. Soustřeďuje se převážně na neoprávněné užívání a šíření počítačových programů - dle § 152 (tzv. softwarové pirátství). Závažnou formou je šíření pornografie a všech forem extremismu cestou Internetu. Ve statistikách zůstává skryta, jak již bylo upozorněno ve Zprávě za rok 1999, pod trestnými činy podvodů ve finanční a bankovní sféře, zpronevěrami či daňovými trestnými činy, kde útok na počítač či jeho programové vybavení je prostředkem k dokonání jiného trestného činu. Postih trestné činnosti páchané pomocí Internetu je stále komplikován obtížným zjištěním konkrétní osoby pachatele a stále nedostatečným přístupem útvarů Policie ČR k připojení na síť Internetu. Počítačová kriminalita je vážným celosvětovým problémem. Celosvětové škody napáchané útoky počítačových pirátů, krádežemi dat po síti atd. dosáhly výše přes 20 miliard dolarů.

    Další specifickou formou hospodářské kriminality je trestná činnost v oblasti telekomunikací, páchaná jednotlivci i organizovaně. V poslední době se stávají rozšířenou formou například případy nelegálního prodeje hovorů (Call-hause), kdy za pomoci legálně zřízených telefonních linek je prováděno spojování hovorů za úplatu třetím stranám bez zpoplatnění příslušnému operátorovi (dle MDS bylo detekováno 40 případů neoprávněného napojování na cizí telefonní linku, 177 na telefonních automatech, 23 případů napojování na vedení telefonního automatu a 16 případů napojování u mincovních telefonních automatů, celkem se škodou kolem 20 milionů Kč). Latentní jsou případy spojené s kartovými telefonními automaty a používáním kartových telefonních simulátorů (tzv. "věčných telefonních karet") - škoda u zjištěných 138 případů dosáhla více než 12 milionů Kč. Dalším závažným případem je počítačová aplikace, která změní nastavení připojení na Internetu, aniž by o tom zákazník věděl. Legislativní prostředí zde zaostává za vývojem technologií (například telefonní karta není ve smyslu stávajícího právního řádu chráněna), je těžké postihnout nejen uživatele, ale i distributory a výrobce pozměněných těchto karet.

    Trvalou vysoce latentní a rizikovou zůstává trestná činnost související zejména se skladováním, přepravou a likvidací odpadů, nepovolenou těžbou dřeva a jeho vývozem do zahraničí a ochranou vod (závažným problémem jsou ekologické havárie většího rozsahu s ohrožením nebo poškozením jakosti povrchových a podzemních vod). Počet zjištěných trestných činů ohrožení životního prostředí (§ 181a tr. zákona) v souvislosti s nelegální těžbou dřeva vzrostl, nejedná se jen o vzniklou škodu na "dřevě", ale zejména o ohrožení životního prostředí. Rovněž pokračuje porušování mezinárodní dohody CITES o ochraně ohrožených druhů flory a fauny (jen celními úřady bylo odhaleno 44 pokusů o nelegální přepravu živočichů a rostlin, došlo i k zjištění případů porušování celních předpisů přímo v prodejnách). Přetrvávajícím problémem jsou úniky ropných a jiných produktů do ovzduší, půdy a vodních toků. Celkem bylo zjištěno 35 (+ 7 tr.č.) trestných činů ohrožení životního prostředí (úmyslného ohrožení) se škodou ve výši 1.567 (-14.964 tis. Kč) tis. Kč a 18 (+6 tr.č.) trestných činů ohrožení životního prostředí (z nedbalosti) se škodou ve výši 13.312 (+13.172 tis.Kč) tis. Kč. V dalších oblastech, jakými jsou zejména neoprávněné podnikání, poškozování spotřebitele, leasingu, loterie, her a sázek zůstává odhalování trestné činnosti na stejné úrovni jako v minulých letech. Hry pyramidového charakteru se nedaří objasňovat, často jsou posuzovány jako legální podnikání. Dále roste trestná činnost pytláctví.

    (podrobnější údaje viz tabulky č. 38-44)

    Ve vyšetřování bylo na úřadech vyšetřování celkem 22.240 (-2.337) trestních věcí hospodářské kriminality (17.071 nových věcí a 5.169 z předchozího období), z toho 7.717 (v roce 1999 8.141) bylo ukončeno NPO. K 31.12.2000 zůstalo nevyřízeno 4.042 trestních věcí, z toho 1.786 zahájených a 2.256 nezahájených. Evidovaných případů Výboru pro ochranu ekonomických zájmů ČR10 bylo na jednotlivých úřadech vyšetřování (prostřednictvím složek státního zastupitelství) k prošetření 107. Z toho jich bylo dosud ukončeno 58 - 45 věcí bylo odloženo podle § 159 tr. řádu, 4 věci zastaveny podle § 172 tr. řádu a v 9 věcech byl podán návrh na podání obžaloby; 1 věc byla předána k prověření SPOK. Dalších 48 věcí je rozpracováno úřady vyšetřování, z toho v 17 případech bylo sděleno obvinění podle § 160 odst. 1 tr. řádu.

    Z výzkumných šetření UNIVERSITAS vyplývá, že mezi obavami z postižení trestnou činností je na předních místech uváděn podvod (v rámci investiční společnosti, cestovních kanceláří) - 34 % respondentů. Na otázku, zda by policie měla sledovat, vyšetřovat a předávat k potrestání např. kopírování počítačových programů, her, CD uvedlo 23 % respondentů vždy, 28 % jen pokud to vadí oběti a dokonce 41 % uvedlo spíše ne, ukradení auta (42 %), vloupání do domu (bytu) v době nepřítomnosti (41 %), kapesní krádeže, krádeže kabelek nebo věcí v obchodech, restauracích (41 %). Podle pravidelného šetření IVVM zůstává problém korupce stabilně na prvním místě (80 % respondentů).

    Pro trestné činy hospodářské (§ 118 - 152 tr.zák.) bylo pravomocně odsouzeno 1.492 osob (2,4 %, v roce 1999 1,4 %), což je zvýšení o 557 osob. Nejvíce osob bylo pravomocně odsouzeno, stejně jako v roce 1999, pro trestné činy poškozování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu (612, v roce 1999 481; § 150 tr.zák.), dále pak pro trestný čin porušování autorského práva (176, § 152 tr.zák.) a 169 (v roce 1999 240) osob pro trestné činy zkrácení daně, poplatku a podobné dávky (§ 148 tr. zák.).

    Pro trestné činy úplatkářství (§160 - 162 tr. zák) bylo odsouzeno 116 (v roce 1999 110) osob.

    II. Opatření

    Oblast závažné hospodářské kriminality, korupce

    Oblast daní

    Oblast kontroly a vzdělávání

    Ochrana práv duševního vlastnictví. Ochrana spotřebitele

    Oblast ekologické kriminality


    2.7. Násilná kriminalita

    I. Vývoj a charakteristika

    Kriminální statistika Soudní statistika
  • počet zjištěných trestných činů 21.996
    (-1.232 tr.č., -5,3 %)
  • odsouzeno 2.782 osob (4,5 %; +167)
    (§ 221, 222 a 225 tr. zák.)
  • počet stíhaných pachatelů 17.003
    (-441, -2,5 %)
  • počet objasněných trestných činů
    17.595 tr.č.(-1.036 tr.č., -5,6 %)
  • výše objasněnosti 80 %
  • počet zjištěných trestných činů vražd
    279 tr.č. (+14 tr.č.)
  • Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

    Počet zjištěných trestných činů násilné kriminality se snížil, resp. stagnoval. Mírně se snížil počet objasněných trestných činů, objasněnost je konstantní. Přes pokles počtu zjištěných trestných činů násilné kriminality roste počet vražd a trestných činů nebezpečného vyhrožování.

    Počet zjištěných trestných činů násilné kriminality je trvale ovlivňován opakujícími se faktory, z nichž nejproblematičtějšími jsou prvky organizovanosti, alkohol, drogy a recidiva. Zvyšuje se agresivita a brutalita pachatelů, pachatelé často používají krátké střelné a bodné zbraně. Pro sledované období je charakteristický posun k páchání kvalifikovanějších trestných činů loupeže, propojování s hospodářskou kriminalitou, a růst počtu rusky mluvících pachatelů této trestné činnosti (aktivity zločineckých organizací včetně násilné kriminality viz též kapitola Organizovaný zločin).

    Zvýšený počet zjištěných vražd (výrazný růst, a to o 33 vražd, byl evidován ve Středočeském kraji) byl doprovázen nižší objasněností, která dosáhla 81,7 % (v roce 1999 89 %). Z  objasněných vražd stále převažují vraždy z osobních rozporů (125), vrůstající trend byl zaznamenán u loupežné vraždy (43, v roce 1999 36), policií bylo evidováno 5 vražd “na objednávku“. V jednání pachatelů je stále více zjišťována kvalifikovaná příprava, loupežná motivace a brutalita. Vzrůstá počet vražd, kdy není známa totožnost oběti, z 23 jich bylo identifikováno 15, z toho bylo 7 cizinců. Dalším problémem je stoupající počet vražd, při kterých jde o souboj mezi zločineckými organizacemi. U tohoto typu vraždy je objasňování velice složité - motivace jednání pachatele se pohybuje od krevní msty až po ovládnutí konkrétního území. Pokračují případy vražd spáchaných najatými cizinci, kteří naše území po spáchání činu ihned opustí. Převážná část vražd a jejich pokusů je spáchána za použití zbraně (93 vraždy za pomoci bodné zbraně a v 87 případech pachatelé použili zbraň střelnou)11. Trestně bylo stíháno celkem 262 osob, z toho 43 žen. Narůstají případy, kdy pachatel nebo pachatelé nespáchají pouze jeden skutek (pachatel Černý a spol. 6 případů, pachatel Humenský 4 případy, pachatel Roubal 7 případů). Policie ČR evidovala 198 (v roce 1999 203) mrtvol nezjištěné totožnosti, identifikovala 81 % případů, z toho bylo 18 cizinců (11 občanů Ukrajiny).

    Počet zjištěných trestných činů loupeže se snížil, zároveň došlo k poklesu objasněnosti. Situace se výrazně nezměnila - převládá snaha o získání finančních prostředků, šperků, přepravovaného zboží. Motivem loupeží je stále více vymáhání dluhů v souběhu s vydíráním. Projevuje se výrazná brutalita pachatelů, roste počet loupežných přepadení se zbraní nebo pohrůžky použití zbraně. Problémem zůstávají loupežná přepadení bankovních domů. Pokračoval trend z roku 1999 v poklesu počtu loupežných přepadení poštovních objektů (48, -19), vloupání do pošt (26, -20) i přepadení doručovatelů (92, -44); tento trend byl doprovázen významným snížením způsobených škod, a to z 13,050.650,- Kč na 8,909.117,- Kč. Příčiny loupeží zůstávají stejné - podle poznatků policistů je to především snadné provedení a vidina rychlého zbohatnutí. Přepadené objekty jsou převážně vytipovány. Zvyšují se počty loupežných přepadení cizinců. Častá jsou mezi nimi loupežná přepadení spáchaná zejména v Praze v okolí velkých železničních a autobusových nádraží. Cizinci-pachatelé se na loupežích podílejí 14,3 %. Loupeže kvantitativně nepatří mezi nejčastější delikty, jejich závažnost však nelze posuzovat pouze podle četnosti výskytu, škod způsobených obětem těchto trestných činů, ale je třeba mít na paměti, že vyvolávají silný pocit ohrožení. Na 10.000 obyvatel připadá v ČR 5 trestných činů loupeží, na území hl.m. Prahy 15 tr.č. (Praha se na této trestné činnosti podílí 39 % - podíl ostatních krajů se pohybuje od 18 % do 3 %).

    PČR evidovala celkem 3.491 (-353) trestných činů se zbraní, což znamená mírně stoupající tendenci od roku 1995, kdy jich zaznamenala 3.072 tr. č. (v roce 1994 jich bylo evidováno 3.980 tr. č.). Trestných činů s krátkou střelnou zbraní policie evidovala 1.149 (-352).

    Pro trestný čin nedovoleného ozbrojování (§ 185 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 301 osob.

    Nejčastějším trestným činem násilné kriminality zůstává trestný čin úmyslného ublížení na zdraví s podílem na násilné kriminalitě 32,8 %. Oproti minulému období roste počet případů nebezpečného vyhrožování, naopak klesl počet trestných činů vydírání.

    Mírné snížení bylo PČR evidováno u požárů12(-118, -16,6 %); poklesl počet usmrcených i zraněných osob. V 1.528 případech bylo zjištěno úmyslné jednání pachatele. Získané poznatky nasvědčují o zakládání požárů z důvodů, stejně jako v minulém roce, pojišťovacích podvodů, zejména v objektech sloužících k podnikání, zjišťují se poznatky mající vztah k jiné trestné činnosti (vydírání, daňové úniky apod.).

    Co do výše škod převyšující 100 milionů Kč lze uvést požár digitální ústředny Českého Telecomu, a.s. ve Frýdku Místku a pivovaru v Praze 10. PČR, jako jedna z hlavních složek integrovaného záchranného systému, spolupracovala v 34.150 případech s jednotkami PO při poskytování přímé pomoci v rámci záchranných prací. Nejčastějšími případy spolupráce byly požáry, dopravní nehody, úniky škodlivých látek, olejové havárie a případy různé technické pomoci.

    Při PČR evidovaných výbuších (30) bylo usmrceno 8 osob a 17 těžce zraněno. Rizikovým faktorem zůstávají rostoucí útoky vedené pomocí nástražného výbušného systému proti majetku (vozidla, kanceláře, byty, rodinné domy atd.) jako forma výhrůžky související převážně s vydíráním nebo nezákonnými aktivitami zainteresovaných osob. Dále byly registrovány případy použití nástražných výbušných systémů proti objektům různých politických stran. Nejzávažnějším případem bylo uložení nálože na železniční trati.

    (podrobnější údaje viz tabulky č. 45-48)

    Pro násilné trestné činy (§ 221, 222 a 225 tr. zák.) bylo odsouzeno 2.782 osob (4,5 %; +167). Pro trestný čin vraždy (§ 219) bylo odsouzeno 163 (-19) osob a pro trestný čin loupeže (§ 234) bylo odsouzeno 1.427 (2,3 %; -64) osob.

    II. Opatření


    2.8. Mravnostní kriminalita

    I. Vývoj a charakteristika

    Kriminální statistika Soudní statistika
    • počet zjištěných trestných činů 1.856
      (-383 tr.č., -17,1 %)
    počet odsouzených 452 (-134, - 42,3 %)
    (§ 241 - 245 tr.zák.)
    • počet stíhaných pachatelů 1.414 (+8)
    • počet objasněných trestných činů 1.678
      (-372 tr.č., -18,1 %)
    • výše objasněnosti 90,4 % (-1,2 %)

    Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.

    Vývoj počtu zjištěných trestných činů mravnostní kriminality prochází výkyvy, jestliže v předchozích letech docházelo k  jejímu poklesu, v roce 1998 se počet zjištěných trestných činů mravnostní kriminality zvýšil, v roce 1999 došlo opět k jejímu snížení, což znamená prohloubení už tak vysoké míry latence mravnostní kriminality. Objasněnost je konstantní. Počet zjištěných trestných činů kuplířství vykazuje pokles téměř o více než 47 %, což z hlediska latence této kriminality lze považovat za negativní vývoj.

    Trvalým problémem zůstává prostituce, která přímo souvisí s trestným činem kuplířství, který se velmi obtížně prokazuje (většina prostitutek odmítá svědectví proti kuplířům). Situace v této oblasti se výrazně nezměnila; silniční a pouliční prostituce se přesouvá do erotických a nočních podniků (od roku 1998 nárůst cca o 240 objektů). Na provozování prostituce navazuje další trestná činnost často spojená s prvky organizované kriminality, především obchodování s lidmi, vydírání, omezování osobní svobody, zavlečení do ciziny apod. (tato kriminalita se vyznačuje vysokou latencí, nezřídka je zpočátku páchána se souhlasem poškozených žen, vyznačuje se vysokou organizovaností a mezinárodním rozsahem), dále charakteru majetkového (porušování daňové povinnosti), zdravotního (šíření pohlavních chorob) a proti veřejnému pořádku, ohrožování mravní výchovy mládeže a ohrožování mravnosti, především výroba a distribuce pornografických materiálů. ČR je z důvodů neřešené situace v oblasti prostituce a doprovodných jevů vystavena zvýšené kritice orgánů Evropských společenství i mezinárodních organizací a zároveň je postavena před požadavky plynoucí z nových mezinárodních dokumentů upravujících tuto oblast (Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a její doprovodný protokol). Doprovodné jevy prostituce, především organizovaná kriminalita, představují pro ČR závažný problém, který není dosud uspokojivě řešen. Snížil se počet zjištěných trestných činů znásilnění (500 tr. č., -134 tr. č.) a obchodu se ženami (13 tr. č., -10 tr. č.). Vysokou latenci vykazuje oblast případů pohlavního zneužívání, kde po výrazném růstu v roce 1998 byl ve sledovaném období evidován pokles počtu zjištěných trestných činů pohlavního zneužívání (799 tr. č., -116 tr. č.) a trestných činů pohlavního zneužívání v závislosti (141 tr.č, -37 tr. č.).

    (podrobnější údaje viz tabulky č. 49-50)

    Pro mravnostní trestné činy (§ 241 - 245 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 452 (-136) osob. Z těchto trestných činů bylo 315 odsouzeno pro trestné činy pohlavního zneužívání (§ 242 tr. zák.) a 127 osob pro trestné činy znásilnění (§ 241).

    II. Opatření


    2.9. Vandalismus, uliční kriminalita

    I. Vývoj a charakteristika

    Celkový stav veřejného pořádku ovlivňuje zejména uliční kriminalita (krádeže věcí z aut, kapesní krádeže, loupežná přepadení, šíření toxikomanie apod.), ale i trestná činnost s extremistickým podtextem, dopravní nehody, vandalismus atd. Stav a  vývoj této kriminality je podrobněji popsán v příslušných kapitolách (například trestných činů výtržnictví bylo PČR evidováno 3.426, což je téměř shodné s rokem 1999). Četnost výskytu této trestné činnosti i výše její objasněnosti mají vliv na míru pocitu bezpečnosti občanů. Řada preventivních opatření ze strany základních policejních útvarů přispěla k tomu, že nedošlo k závažnějšímu či rozsáhlejšímu narušení veřejného pořádku. Častá shromáždění osob, při nichž nebo po nichž došlo k narušení veřejného pořádku, měla územně místní charakter. K výraznému narušení veřejného pořádku došlo v době konání Výročního zasedání MMF/ SB (vit též kapitola 2.11. Kriminalita s extremistickým podtextem), a to zejména v jednom dni, v ostatních dnech nebyl veřejný pořádek výrazněji narušen.

    Pokud bylo konání shromáždění osob předem známo, byla přijata policií příslušná opatření. Policie reagovala i na shromáždění osob, která nebyla předem oznámena nebo byla zakázána. Přijatá opatření vedla k obnovení veřejného pořádku; osoby, jež se dopustily protiprávního jednání byly většinou předány k příslušnému postihu; policisté se snaží od sebe oddělovat nepřátelské skupiny a zasahují proti osobám, které hrubým způsobem narušují veřejný pořádek a páchají trestnou činnost. Zvýšila se profesionalita zakročujících policejních sil.

    Ve výzkumných šetřeních UNIVERSITAS uvádí, mezi obavami z postižení trestnou činností, 41 % respondentů kapesní krádeže, krádeže kabelek nebo věcí v obchodech, restauracích, 18 % oloupení, násilné přepadení na ulici, 17 % obtěžování výrostky, partami mladistvých. Typickou připomínkou veřejnosti zůstává poukaz na "menší viditelnost" policie (rozhodně souhlasí nebo spíše souhlasí s tím, že policisty ve své ulici potkává zřídka 68 % respondentů).

    Pro trestné činy “ohrožení veřejného pořádku a vandalismu“ (trestný čin výtržnictví podle § 202 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 1.985 (+192) osob.

    II. Opatření


    2.10. Kriminalita páchaná v oblasti železniční dopravy

    I. Vývoj a charakteristika

    Podíl trestné činnosti spáchané na železnici na zjištěném počtu celkové kriminality je 1 %. Má mírně vzrůstající tendenci, a to zejména u krádeží ke škodě cestujících během přepravy a u krádeží zásilek přepravovaných po železnici. Poškozenými jsou často cizí státní příslušníci, kteří v mnohých případech přes území ČR pouze projíždějí a trestnou činnost oznamují v cílové stanici, tedy mimo naše území. Lze předpokládat, že počet skutečně spáchaných trestných činů bude vyšší. Nadále přetrvávají problémy krádeží barevných kovů, tzn. především dopad na bezpečnost a plynulost železniční dopravy (traťové a staniční zabezpečovací zařízení); zvyšují se způsobené škody (+2,171.957,- Kč). O více než 2 miliony vzrostly škody na kolejových vozidlech způsobené sprejery. Naopak pokles škod, a to téměř o 2 miliony, byl evidován na přepravovaných zásilkách nákladní přepravy. Specifickým problémem zůstává pobyt osob ve vyhrazeném obvodu dráhy, problémem zůstávají zejména nádražní haly v místech větších železničních uzlů - je zde vysoká kumulace osob, v řadě případů páchají trestnou činnost, nebo trestná činnost je páchaná na nich. K častému poškozování a ničení zařízení čekáren a zastávek dochází na neobsazených zastávkách. Oznámeno bylo 9 případů anonymních nahlášení o uložení výbušniny v objektech železnice, žádný nebyl doposud objasněn; opatření jsou velmi náročná na nasazení sil všech složek IZS a technických prostředků. Bezpečnost a plynulost železničního provozu je ohrožena narůstajícími počty případů kladení překážek, kamenů na koleje, házení předmětů po jedoucích vlacích.

    Mimořádná pozornost je věnována přepravě jaderného paliva, zbraní, střeliva, výbušnin, jedů a dalších látek nebezpečných životnímu prostředí. Bez narušení proběhly přepravy vojsk armád členských států NATO v rámci přeprav KFOR.

    Specifickou oblastí jsou železniční nehody. Jako trestné činy bylo řešeno 27 (-16) železničních nehod se škodou 16,881 mil. Kč (-4,920 mil. Kč) a 39 (-14) nehod kombinovaných se silničními vozidly se škodou 3,432 mil. Kč (-3,183 mil. Kč).

    II. Opatření



    Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
    | úvodní stránka |