Kriminální statistika
Soudní statistika
počet obžalovaných osob 86.074 (+ 1,3 %, +1.101)
počet pravomocně odsouzených osob 63.211 (+1 %, +616)
počet trestných činů dosouzených osob 86.031 (+37,4 % +23.434)
Výsledky kriminální statistiky v určitém roce nejsou přímo srovnatelné se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v kriminálních statistikách jsou evidovány trestné činy i s neznámým pachatelem. Obě statistiky nelze porovnávat rovněž proto, že se plně nekryje skladba paragrafů zahrnutých pod jednotlivými kategoriemi kriminality.
V úvodu této kapitoly jsou zveřejněny pouze základní ukazatele související se zjištěnou celkovou trestnou činností a upozorňuje se také na výraznější změny, ke kterým u sledovaných kategorií došlo. V příslušných podkapitolách je problematika dále rozpracovaná. Údaje uvedené ve Zprávě se vztahují, není-li uvedeno jinak, k roku 2000. Další informace vztahující se zejména k opatřením jsou aktuální ke dni 28. února 2001.
Počet PČR zjištěných trestných činů poklesl;
Pohled na vývoj kriminality významně korigují sociologické výzkumy zaměřené zejména na viktimizaci a obavy občanů z kriminality. Dle údajů vycházejících z šetření: "Bezpečnostní rizika 1999" a "Kontinuální výzkum viktimizace a pocitu bezpečí občanů (2000)" (J. Buriánek, UNIVERSITAS, grant MV ČR - dále jen "Výzkumné šetření") "v roce 1999 mírně poklesl podíl občanů přímo postižených trestným činem, a to z 28 % na 19 % dotázaných, nejnovější výsledky ukazují zvýšení zpět, a to na 24 %". Dle údajů z tohoto výzkumu "tři ze čtyř postižených nahlásili v roce 1999 záležitost policii, dle údajů za rok 2000 tak učinilo jen 53 % dotázaných".
Vývoj kriminality zůstává podstatně ovlivněn kriminalitou na území hl. m. Prahy, na které připadá 27 % všech zjištěných trestných činů na území ČR, a to i přes to, že došlo k nejvyššímu poklesu trestné činnosti v rámci krajů ČR.
Pokles počtu zjištěných trestných činů provázel pokles počtu objasněných trestných činů a snížilo se i procento objasněnosti (poměr počtu zjištěných a objasněných trestných činů), přičemž je třeba mít na zřeteli, že objasněnost majetkové kriminality dosahuje míry kolem 26 %, objasněnost násilné 80 %, mravnostní a hospodářské kriminality více než 95 %.
Pokračoval trend v růstu zjištěných škod a poklesu zajištěných škod (Celková částka zajištěných hodnot, které pocházejí z trestné činnosti nebo byly použity jako předmět ke spáchání trestné činnosti, případně byly v důsledku trestné činnosti nabyty a dále ty, které byly zajištěny na úhradu způsobené škody). K výraznému růstu zjištěných škod došlo u hospodářské kriminality, jejíž podíl na celkové výši škod tak vzrostl na 80,1 % (v roce 1999 59,2 %; bez dále zmíněných dvou případů by podíl na celkových škodách v roce 2000 dosáhl výše 58,7 %), přitom počtem zjištěných trestných činů se podílí hospodářská kriminalita na celkové kriminalitě 9,6 % (na růstu se výrazně podílely dva zjištěné případy - Agrobanka a Komerční banka, a.s. v souvislosti s poskytováním dokumentárních akreditivů společnosti B.C.I. Trainding GmbH, bez těchto dvou kauz se jedná o 15% pokles zjištěných škod). Podíl zjištěných škod majetkové kriminality na škodách celkové kriminality výrazně klesl na 17,9 % (v roce 1999 34,8 %).
Mírný pokles počtu zjištěných trestných činů byl evidován u všech sledovaných kategorií kriminality
Pokles
Stoupající tendenci mají evidované trestné činy pojistný podvod a úvěrový podvod. Pokračoval výrazný růst počtu trestného činu neodvedení daně pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Přes pokles počtu zjištěných trestných činů násilné kriminality roste počet vražd a počet trestných činů nebezpečného vyhrožování. Pokračoval pokles, poměrně výrazný, počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním. Pokles počtu zjištěných trestných činů krádeží motorových vozidel dvoustopých z let 1998 a 1999 pokračoval i v tomto sledovaném období a zaznamenán byl i pokles počtu trestných činů krádeží věcí z automobilů. K poměrně výraznému poklesu došlo u evidovaných trestných činů nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů.
Úřady vyšetřování evidovaly 131.515 (-2,5 %, -3.358) nových trestních věcí. Na jednoho vyšetřovatele připadalo 54,7 spisu (v roce 1999 56,5, v roce 1998 54,8). V celkovém počtu vyřízených spisů (133.575, -696) vzrostl počet věcí vyřízených návrhem na podání obžaloby (80.690, +2.614).4
Výsledky v rychlosti a kvalitě vyšetřování se podařilo udržet na úrovni z předcházejícího období. Průměrná délka vyšetřování trestní věci ukončené návrhem na podání obžaloby (dále NPO) zůstala s 65,6 dne téměř konstantní (v roce 1999 65 dní). U věcí skončených NPO do 2 měsíců zůstaly hodnoty u jednotlivých druhů kriminality více méně na úrovni předcházejícího období - u hospodářské kriminality 73,1 % (v roce 1999 73,3 %), majetkové 69,8 % (v roce 1999 70,1 %) a násilné 58,3 % (v roce 60,4 %). Průměrná délka prověřování (od převzetí trestního oznámení nebo od doručení návrhu policejního orgánu do zahájení trestního stíhání) se jen mírně prodloužila na 15,1 dne (+0,4 dne). Na prodloužení doby má zřejmě vliv větší počet spisů předávaných policejními orgány do vyšetřování bez pachatele, po kterém je teprve nutno po vyžádání souhlasu od státního zástupce se zadržením vyhlásit pátrání.
Kvalita vyšetřování hodnocená podle podílu trestních věcí vrácených státním zástupcem nebo soudem se podílem 6,1 % nezměnila a je tak dlouhodobě na dobré úrovni. Celkem bylo vráceno státními zástupci a soudy 4.951 spisů. Nejčastějšími důvody byla formální pochybení vyšetřovatelů, mezery v dokazování a nařízení expertíz.
Opatření zainteresovaných institucí, která směřují přímo k určité oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, jsou součástí příslušné kapitoly. Protože některá opatření jsou zásadní pro celou oblast veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, a také pro ucelenější pohled na politiku vlády v této oblasti, je politice v oblasti vnitřní bezpečnosti věnovaná samostatná kapitola č. 4.
(podrobnější údaje viz tabulky č. 1-4)
2.1. Územní rozložení kriminality. Teritoriální rozdíly
Základní demografické údaje:
Rozloha v km2: 78 866
Počet obyvatel: 10 278 098
Hustota obyvatelstva v ČR:
130 osob/ km2
Nezaměstnanost: 8,78 %
Legenda orientačních mapek: intenzita šedi je přímo úměrná velikosti nápadu trestné činnosti v příslušném kraji, tedy nejvyšší intenzita odpovídá nejvyššímu nápadu trestné činnosti.
Pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality se nezměnilo, na prvních třech místech zůstává hl. m. Praha, Severomoravský a Jihomoravský kraj. Ve všech krajích byl evidován pokles počtu zjištěných trestných činů, nejvýraznější v hl.m. Praze a Středočeském kraji. Pořadí prvních tří krajů je totožné s pořadím krajů pokud se týká počtu zjištěných trestných činů majetkové i hospodářské kriminality; v počtu zjištěných trestných činů násilné kriminality zůstává na prvním místě kraj Severomoravský před hl.m. Prahou a Jihomoravským krajem.
Pořadí krajů v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel je rozdílné od pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů (s výjimkou hl. m. Prahy). Nejzatíženějším územím v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel je Praha, Středočeský a Severočeský kraj. Jihočeský kraj, kde je tradičně evidován nejnižší počet zjištěných trestných činů, je v přepočtu na 10.000 obyvatel na 6. místě, na posledním 8. místě je naopak kraj Východočeský, kraj Severomoravský je na 5. místě (2. místo v počtu zjištěných trestných činů) v rámci krajů ČR.
Na území hl. m. Prahy bylo evidováno PČR celkem 106.974 zjištěných trestných činů, tzn. 27 % všech zjištěných trestných činů na území ČR. Vývoj kriminality na území hl. m. Prahy je dán specifickou situací typickou i pro další velkoměstské aglomerace - vysoká hustota obyvatelstva, rozsáhlá sídlištní zástavba, anonymita občanů, koncentrace potencionálních kriminálních živlů, vysoký počet obchodů, institucí apod. Nedošlo zde k podstatnému růstu počtu zjištěných trestných činů sledovaných kategorií s výjimkou například výrazného růstu počtu trestných činů krácení daně a pojistných podvodů, a to u obou kategorií o 100 %. Pražští policisté zaznamenali i pokles počtu zjištěných trestných činů majetkové kriminality. Přesto, že došlo i k určitému poklesu počtu zjištěných krádeží aut, je zde tento počet (9.930 tr.č.) několikanásobně vyšší než v ostatních krajích, kde se pohybuje od 2.852 tr.č. (Jihomoravský kraj) do 740 tr.č (Jihočeský kraj). Přes pokles zůstávají problémem i krádeže věcí z aut. V přepočtu zjištěných trestných činů na 10.tis. obyvatel je v Praze několikanásobně vyšší počet loupeží (15 tr.č. na 10.000 obyvatel, v ostatních krajích nejvýše 5 tr.č., Praha se podílí na loupežích v rámci krajů ČR 39 %). Také v dalších krajích - Severomoravském a Jihomoravském, kde je dlouhodobě evidován vysoký počet zjištěných trestných činů celkové kriminality, došlo k jejich poklesu. V těchto dvou krajích a na území hl.m. Prahy zaujímají přední místa v rámci krajů ČR evidované trestné činy - loupeže na finančních institucích (1.-3. místo v rámci krajů ČR; tato kategorie je sledována jako samostatná až od roku 2000), vraždy (2.-4. místo), loupeže (1.,2. a 4. místo).
Problematická situace zůstává ve Středočeském kraji, a to i přesto, že zde došlo ke 2. nejvyššímu poklesu evidované celkové kriminality, což ve svém důsledku znamenalo, že v počtu zjištěných trestných činů se tak dostal na 5. místo v rámci krajů ČR za kraj Severočeský. Byl zde evidován nejvyšší počet vražd s nejvyšším nárůstem (67 tr.č., + 33 tr.č.), jako v jediném kraji zde došlo k růstu evidovaných krádeží věcí z aut, na druhém místě je v evidovaných trestných činech nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů, vloupání, podvodech a na prvním místě v krácení daně.
Diskutovanou otázkou je vztah mezi vývojem kriminality a mírou nezaměstnanosti. Údaje tento vztah zatím nepotvrzují (viz tabulková část - Srovnání počtu zjištěných tr.č. na 10 tis. obyvatel a míry nezaměstnanosti v roce 2000).
Dle údajů "Výzkumné šetření" se v rovině míry viktimizace (podíl občanů přímo postižených trestným činem) nejhorší situace jeví v jižních Čechách (34 %; patří mezi kraje s ochotou pomoci) a severních Čechách (32 %; pohled ne kriminalitu se zde více než jinde spojuje s řadou dalších problémů, zejména obava z nezaměstnanosti, převládají zde obavy z majetkové i násilné kriminality), ve středních Čechách je tato situace nejlepší (14 %, je zde poměrně vysoký pocit bezpečí večer v okolí bydliště, je zde poměrně vysoká "určitá důvěra" v policii). V Praze je nejnižší pocit bezpečí večer v okolí bydliště, je zde však nejvyšší ochota čin nahlásit, také percepce ohrožení dětí je zde vyšší, menší ochota pomoci, větší zdrženlivost k policii, deklarované obavy mají víc racionální jádro, do kterého se promítá již v minulých Zprávách zmiňovaný vliv urbanizace. Jižní Morava patří mezi kraje s vyšší mírou obav, je zde nižší ochota ohlásit postižení policii, je zde vyšší míra obavy z korupce, teroristů, znásilnění či dopravních nehod, naopak na severní Moravě se častěji objevuje strach z podvodů, šikanování a vydírání, je zde vyšší míra spokojenosti s policií.
Podrobněji o vývoji kriminality, specifikách, rizikových faktorech v příslušném kraji a zde přijímaných opatřeních - bezpečnostních akcích, posilování hlídkové a obchůzkové služby apod. část druhá Zprávy - Vnitřní bezpečnostní situace v krajích ČR v roce 2000.
(Podrobnější údaje viz tabulky a mapky č. 5-18)