Měsíčník Policista

Tři zachráněné životy

Vyšlo v čísle 6/2006

"Prosím vás, přijeďte co nejdřív, u sousedů se něco děje, on se snad na zahradě věší," ozvalo se v telefonu na lince 158 ve Valašském Meziříčí. Hlášení dostal do ruky službu konající devětadvacetiletý Marek Novotný a ihned se svým kolegou Jaroslavem Popelkou vyrazili na místo.

Téměř každodenní posilování a trénink bojových sportů je Marku Novotnému přirozenou potřebou, radostí a také podstatou jeho dobré fyzické kondiceVyděšená rodina, manželka a sedmnáctiletý syn, pobíhali po domě, žena plakala a naříkala nad mužem, který se na zahradě věšel na vodítku pro ovce. Když policisté dorazili, nejevil známky života. Policisté nezaváhali a začali muže oživovat dýcháním z úst do úst. "Bylo to hlavně o sebezapření," říká Marek Novotný. "Muž byl totiž podnapilý a šly z něj zvratky. Ale ve chvíli, kdy jde o život, musí jít takové věci stranou," vysvětluje Marek a dodává, že se jim podařilo muže držet při životě, než přijela záchranka. Bohužel muž nakonec po převozu do nemocnice zemřel.

Nstržm. Marek Novotný žije u svých rodičů v Bystřici pod Hostýnem a do Valašského Meziříčí dojíždí. Někdy veřejnou dopravou, častěji však vlastním autem, protože by po skončení služby neměl do místa bydliště spojení. Do policejní služby nastoupil v roce 2002 rovnou na dnešní pracoviště. Zajímal se sice i o práci policisty v Praze, ale když se zrovna stalo, že mu ujel vlak, šel se zeptat do Valašského Meziříčí. Ukázalo se, že může nastoupit v nejbližších dnech, nezaváhal, a je zde spokojen. Marek původně vystudoval stavební průmyslovku, ale podle jeho slov chtěl být policistou už od svých 16 let. Od mládí se také zajímá o sport, aktivně se věnuje takovým bojovým sportům, jakými je karate, kobudo-kwai nebo kick box. Není žádná padavka a ví, jak má v případě potřeby účinně zakročit. Jeho fyzická kondice a znalosti z těchto sportů se mu už několikrát osvědčily právě při výkonu služby.

Marek Novotný získal za svůj mladý život již několik ocenění. Nejvíce si považuje ocenění jako "Nejlepší policista roku 2004". Tento čestný titul mu v Praze slavnostně předal ministr vnitra František Bublan. Jaké činy vlastně vykonal, že byl k tomuto ocenění vybrán? Loni ve službě zachraňoval tři lidské životy. První z nich jsme již výše popsali. Jaké byly ty další?

Ve druhém patře tohoto domu přelezl policista Novotný přes balkony do bytu staršího muže a včasným zásahem ho tak zachránil před uhořením"Opět se to stalo v době, kdy jsem měl právě službu. Volali nám lidé z jednoho činžovního domu tady ve městě, že u souseda hoří. Dorazili jsme tam dřív než hasiči. Ukázalo se, že obyvatel z hořícího bytu je s největší pravděpodobností uvnitř, a podle toho, co říkali sousedi to vypadalo, že leží hned za dveřmi," popisuje tehdejší situaci Marek. "Bál jsem se, že když dveře vyrazím, můžu tomu člověku ještě ublížit, také jsem měl obavy, aby tam něco nebouchlo, jako se mi to už jednou stalo, ale to hořelo v garáži a žádní lidé tam nebyli. Požádal jsem tedy sousedy, aby mě pustili do bytu a přelezl jsem přes balkony. Naštěstí balkonové dveře do hořícího bytu nebyly zajištěné, stačilo se o ně opřít a otevřely se. Sedmasedmdesátiletý muž opravdu ležel za dveřmi, byl nadýchaný zplodin a špatně komunikoval, tak jsem ho popadl a vyvlekl dveřmi na chodbu. To už tam byla záchranka a hasiči. Muže odvezli a docela dobře se z toho dostal. Nebyl to vlastně ani žádný hrdinský čin, udělal by to každý," usmívá se mladý policista.

Třetím případem byl opět sebevrah. Policii někdo oznámil, že jakýsi člověk přelézá zábradlí přes nedaleký most. Nadstrážmistr Novotný šel právě do práce, když mu to kolegové před vchodem na policejní stanici oznámili. Právě k případu vyráželi. Marek neváhal, a tak jak byl, v civilu, se na most s nimi rozjel. Vystoupil z auta jako první a šel k dotyčnému ne jako policista, ale jako náhodný chodec. Dělal, že si člověka chystajícího se ke skoku, nevšímá. "To víte, že mi probíhalo hlavou - mám po něm skočit a popadnout ho, ale co když se to nepovede, vyklouzne mi a spadne? Byl za zábradlím, tak jsem na něj šel opatrně, když jsem byl skoro u něj, oslovil jsem ho a žádal o nějakou radu. Snažil jsem se v něm vyvolat pocit, že je potřebný, a dál jsem horečně uvažoval, co dál. Povídat si, nebo ho chytit. Bál jsem se také, abych neřekl něco nevhodného, tak jsem se nakonec pokusil ho chytit. Povedlo se to, popadl jsem ho za opasek a přitiskl na sebe, to už tam doběhli kluci v uniformě a pomohli mi ho přetáhnout přes zábradlí do bezpečí. Ten člověk byl i dost opilý a měl na mě zlost, že jsem mu ve skoku zabránil. Uznávám, že jsem na tom mostě dost riskoval, nemít dobrou fyzičku, mohlo to dopadnout hůř, pomohla mi právě trénovanost ve sportu," dodává Marek Novotný.

"Rád chodím do práce, baví mě pracovat na domku, který jsem si koupil u nás v Bystřici pod Hostýnem a buduju si ho pomalu vlastními silami podle svých představ. Vlastně tam trávím všechen volný čas, celou dovolenou, věnuji na to i všechny vydělané peníze. U moře už jsem jednu dovolenou trávil, líbilo se mi tam, ale teď, když dám nějaké peníze dohromady, říkám si, za to koupím raději izolaci do domku."

Slova poděkování nadstrážmistrovi Marku Novotnému vyřkli při předávání ocenění Policista roku 2004 ministr vnitra František Bublan a policejní prezident Jiří KolářMarek má i jiné koníčky. Například rád běhá, poslouchá dobrou muziku a zajímá se o počítače. Je workoholik a práce je jeho koníčkem. Prozatím je svobodný. Prozradil, že by rád pracoval třeba v protidrogové centrále a myslí si, že zákony týkající se zneužívání drog, cigaret a alkoholu by měly být přísnější.

Ocenění Policista roku nezůstalo jediným. Marek Novotný se stal také nejúspěšnějším držitelem ocenění místního tisku Salvator. Získal hned dvě: v kategorii policista a v kategorii čtenářská cena.

Mimochodem, pokud si někdo myslí, že s uvedenými oceněními za tři zachráněné lidské životy byly spojené nějaké věcné dary, mýlí se. I když vlastně dar nakonec dostal také. Po vyhlášení "Policistou roku" mu starosta Valašského Meziříčí předal hodinky za dobrou reprezentaci města.

Dagmar LINHARTOVÁ