Měsíčník Policista

Problematika extremismu: ohlédnutí za rokem 2005

Vyšlo v čísle 6/2006

V roce 2005 se Evropa střetla tváří v tvář nejen s islámským extremismem (vražda Theo van Gogha v Nizozemsku), ale i islámským terorismem (bombové útoky v Londýně) a konečně i s výbuchem radikalismu v podobě bouří ve Francii. Do popředí vyvstala aktuálnost řešení otázek spjatých s muslimskými přistěhovaleckými komunitami žijícími v unijních státech. Neopominutelným fenoménem však zůstával v Evropě antisemitismus a jeho rozličné projevy. Ten byl spjat jak se zakořeněnými stereotypy ve společnosti1), tak především s pravicově extremistickými subjekty působícími v každé evropské zemi. V pravicově extremistických kruzích přetrvávalo popírání holocaustu, cílené genocidy židovského obyvatelstva za druhé světové války, opírající se o pseudovědecké teorie. Právě popíračům holocaustu přinesl rok 2005 nečekaný úder. Dva z jejich čelných představitelů byli zadrženi a postaveni před soud. Ernst Zűndel byl vydán Kanadou do Spolkové republiky Německo, kde s ním byl dne 5. 11. 2005 zahájen soudní proces, a David Irving byl zadržen v listopadu 2005 v Rakousku, kam přijel přednášet, a následně zde byl odsouzen ke třem letům vězení.

Fenomény, jakými jsou extremismus, rasismus, antisemitismus, islámský fundamentalismus či různorodé formy xenofobie vůbec, vnímají Evropská unie a mezinárodní organizace jako nežádoucí jevy, jimž je nezbytné věnovat nepřetržitě pozornost a odpovídajícím způsobem na ně reagovat v rámci bezpečnostní politiky. Nejinak tomu bylo v České republice, která, přestože situace v oblasti extremismu byla relativně "klidná", věnovala všem projevům extremismu zvýšenou pozornost, nevyjímaje dění v zahraničí. Evropské monitorovací středisko rasismu a xenofobie ocenilo skutečnost, že Česká republika je, spolu s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, výjimkou mezi deseti "novými" členskými státy EU, neboť shromažďuje a vyhodnocuje informace o rasově motivovaném násilí a s ním spjatých trestných činech2).

V r. 2005 přetrvávalo marginální postavení české extremistické scény jako celku, neboť je limitována svou nejednotností a nehomogenností. Nebyly zaznamenány násilné protisystémové aktivity, které by nasvědčovaly její radikalizaci, anebo by dokonce ohrožovaly demokratické základy státu. Žádnému z pravicově extremistických subjektů se nepodařilo prosadit se na politické scéně, anebo výraznějším způsobem oslovit českou veřejnost. Nebyly získány poznatky o působení islámských extremistů na území ČR a nebyla zjištěna existence nebo činnost extremistických skupin v ozbrojených složkách státu. Nebyl spáchán trestný čin vraždy, anebo trestný čin těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti s rasistickým podtextem. Počet zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem, ve srovnání s předchozím rokem, poklesl o 20,9 % (253 tr. činů - r. 2005; 320 tr. činů - r. 2004). Poklesl i počet pachatelů, jejich skladba však nedoznala výrazných změn. Byli mezi nimi jak příznivci pravicově extremistického hnutí skinheads, tak příslušníci majority bez zjevné vazby na jakékoliv pravicově extremistické subjekty. V některých případech byli však pachateli i Romové, kteří jinak dominovali mezi oběťmi této trestné činnosti.

Ministerstvo vnitra a Policie ČR věnovaly rovněž zvýšenou pozornost projevům antisemitismu. V souladu s unijními požadavky na monitoring případů s antisemitským podtextem začaly být od 1. ledna 2005 tyto případy sledovány v rámci Evidenčně statistického systému kriminality. Podle pilotních statistických údajů bylo v r. 2005 zaevidováno 23 tr. činů s antisemitským podtextem. Převažovaly mezi nimi tr. činy dle § 260 a § 261 tr. zákona (podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka). Na celkovém objemu trestné činnosti s extremistickým podtextem (253 tr. činů) činily 9 %. V této souvislosti je na místě zmínit např. poškození židovského hřbitova v obci Velký Pěčín na Strakonicku, anebo kauzu šíření brožury "Osvětim - fakta versus fikce", která zpochybňuje existenci nacistických vyhlazovacích táborů a zásadním způsobem popírá holocaust. V prvém případě se Policii ČR nepodařilo zjistit pachatele, případ šíření brožury zůstává v šetření. Zpochybňování holocaustu, šíření antisemitských idejí a projevů je obvykle spjato s neonacistickou částí pravicově extremistické scény, která k tomu zneužívá počítačovou síť Internet.

V oblasti boje s extremismem a xenofobií se v roce 2005 zúročila systematická policejní a zpravodajská práce, nevyjímaje dlouhodobě formulovanou protiextremistickou politiku. Do popředí však vyvstaly nové problémy, spjaté s aktivitami extremistické scény - pořádání pravicově extremistických koncertů a zneužívání počítačové sítě Internet k šíření nenávistných idejí, které představuje celoevropský problém.

Pozornost si bezesporu zaslouží problematika neonacistických koncertů. Policie ČR se při nich potýkala s následujícími problémy:

Trend pořádání koncertů na území ČR, zaznamenaný v r. 2004 (cca 40 akcí), pokračoval i v r. 2005. Na tyto "kulturní akce" přijížděli v nemalém počtu zahraniční účastníci. Jednalo se o koncerty v Jablonném v Podještědí, Petrovicích, Hostěnicích a Křtěticích. Ani v jednom z těchto případů Policie ČR nenašla zákonný důvod k zákroku, její postupy byly medializovány a podrobovány značné kritice.

Na posledním ze zmíněných koncertů v Křtěticích na Strakonicku (17. 9. 2005) vystoupily hudební skupiny z ČR, Maďarska, Německa a Velké Británie. Policie ČR, přestože zde mělo dojít k porušení zákonnosti, opět nezasáhla. Následovalo proto prověření postupu odpovědných policejních funkcionářů, zástupce ředitele Policie ČR správy Jihočeského kraje a ředitele Policie ČR okresního ředitelství Strakonice. Bylo zjištěno porušení povinností obou služebních funkcionářů jak při přípravě, tak i při provádění policejního opatření. Jejich jednání bylo posouzeno jako kázeňský přestupek a oběma funkcionářům byl uložen kázeňský trest - snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu 1 roku.

Ministerstvo vnitra a Policie ČR počaly společně hledat nový, optimální postup proti tomuto druhu neonacistických aktivit. V srpnu 2005 zřídili ministr vnitra a policejní prezident pracovní skupinu, jejímiž členy jsou zástupci MV ČR, Policie ČR, zpravodajských služeb a zástupce akademické obce. Pro její potřeby vypracoval doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš Ph.D. (MU Brno), který se dlouhodobě zabývá extremismem, "Úvod do problematiky pravicově extremistických hudebních produkcí na území ČR". Pracovní skupina sumarizovala všechny dostupné poznatky státních orgánů k hnutím a organizacím naplňujícím znaky podle § 198a a § 260 tr. zákona působícím na našem území. Jejím úkolem je navrhnout celostátně použitelnou argumentaci pro vedení trestního řízení vůči organizátorům extremistických hnutí a extremistickým organizacím jako takovým. Byla vypracována pracovní verze stanoviska odboru bezpečnostní politiky MV k této problematice. Konečným cílem resortu vnitra, stejně jako vrcholného managementu Policie ČR, je eliminace těchto nežádoucích aktivit na území České republiky. Základním předpokladem je:

Pomyslným předělem v postupu Policie ČR byl listopadový koncert ve Zlaté Olešnici (okr. Jablonec n. Nisou). Z operativních zdrojů Policie ČR o této akci věděla v předstihu. Připravila adekvátní bezpečnostní opatření, v jehož průběhu perlustrovala 105 osob. Akce byla důsledně monitorována. V průběhu opatření bylo vyhodnoceno zjištění, že uvnitř objektu je páchán trestný čin. Vedlo to k provedení policejního zákroku a ukončení hudební produkce. Dvěma nizozemským účastníkům koncertu bylo sděleno obvinění pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka dle § 261 tr. zákona. U dalších pěti podezřelých osob Policie ČR prověřovala, zda jejich jednáním nedošlo k naplnění skutkové podstaty tr. činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod dle § 198a odst. 1, 3b tr. zákona. Pravicově extremistickým hudebním produkcím věnuje Policie ČR zvýšenou pozornost i v roce 2006. K ukončení hudební produkce na výzvu Policie ČR došlo prozatím pouze v jednom případě, a to při srazu skinheads ve Šlovicích na Plzeňsku. Důvodem bylo podezření ze spáchání trestného činu hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení (§ 198 tr. z.), neboť jedna z kapel hrála píseň s rasistickým podtextem.

Zkušenosti roku 2005 potvrdily, že v boji s extremismem bude nadále nejen stoupat význam důsledného monitoringu, ale i potřeba včasné reakce na nové formy a projevy extremismu, aby nemohlo dojít k celoplošné radikalizaci. Přirozeně se budou stále zvyšovat nároky na efektivitu spolupráce a sdílení operativních poznatků bezpečnostních složek jak na vnitrostátní, tak na nadnárodní úrovni. Jedním z rozhodujících faktorů bude i nepřetržité zvyšování profesionality policejních specialistů zabývajících se touto problematikou. To jsou základní výzvy, kterým bude Policie ČR čelit a v souladu s nimi hledat optimální postupy při potírání extremistických projevů a trestné činnosti z extremismu vyvěrající.


-------------------------------------------------------------------

1) Podle výzkumu ADL, zveřejněného 7. června 2005 v New Yorku, přetrvávaly v povědomí Evropanů klasická klišé. Velká většina z dotázaných byla přesvědčena o tom, že Židé nejsou loajální k vlastní zemi a mají příliš velkou ekonomickou a finanční moc. Viz www.adl.org - ADL Survey in 12 European Countries Finds Anti-Semitic Attitudes Still Strongly Held.

2) Evropské monitorovací středisko rasismu a xenofobie (European Monitoring Centre on Racism and Xenophobia- EUMC) bylo zřízeno Evropskou komisí v r. 1997. Monitoruje situaci v unijních státech v daných oblastech, klade důraz na příklady tzv. dobré praxe. Každoročně, kromě řady jiných studií a analýz, vydává výroční zprávu. Česká republika byla v této zprávě poprvé zmíněna v r. 2005 (Annual report 2005- Part 2: Trends, developments and good praktice. EUMC. November 2005)

Ladislava TEJCHMANOVÁ