Tu frustraci prožívají policisté ve všech větších městech zámožnější nebo turisty navštěvované Evropy. Po ulicích jim pobíhají profíci par excellence, kradou v kabelkách, v obchodech, v hromadné dopravě, v bankomatech, přistihnou je při činu, jenže jsou na ně krátcí: ačkoli je jim třeba patnáct, šestnáct, klidně tvrdí, že je jim třináct a projde jim to. Nemají žádný doklad, neví se, odkud jsou, kdo jsou jejich rodiče nebo kde bydlí. Mohou je na chvíli poslat do nějakého dětského domova, ale ty jsou většinou otevřené a mladý klient je druhý den opět na ulici.
Německý Darmstadt měl mezi těmito svými profíky dva chlapce. Když je opustilo štěstí, vydávali se za devítiletého a dvanáctiletého. Přistihl je při akci v autobusu policista v civilu. Ten mladší se zdvořile šoféra ptal, jede-li správně do místa X, nastupující se za ním nahrnuli a ten starší kradl v kabelce nic netušící paní portmonku.
Byli odvedeni na revír, ale ani tam nezpanikařili. Jen se zeptali, jestli půjdou do "děcáku", respektive přes nějaký dětský domov opět na ulici. Děti doma nejen pečlivě vyučují v profesi, ale i v paragrafech. Ten starší je v Německu už známá firma. Poprvé se zviditelnil už v září 2003, kdy ho policie v Oberhausenu přistihla při činu. Od té doby se takto zviditelnil už 38krát v Severním Porýní-Vestfálsku, v Hessensku a v Porýní-Falcku. Jeho akta obsahují 143 záznamů, ale co oba opravdu všechno nakradli v Darmstadtu, Kolíně, Frankfurtu, Essenu nebo Oberhausenu a doložit to, je i pro policii nadlidský úkol.
Darmstadt přepadlo koncem roku 2004 hned několik kradoucích dětských tlup. Policie je často přistihla při akci a předala je Úřadu péče o mládež - ale i ten je bezmocný. A veřejnost je naštvaná - na kohopak asi, samozřejmě že ne na zloděje, ale na "neschopnou policii". A tak se darmstadtští kriminalisté, státní zástupci, pracovníci péče o mládež a sociální pracovníci posadili za jeden stůl a marně hledali řešení. V Hessensku neexistují uzavřené domovy pro mladé delikventy, takže jakékoli soudní rozhodnutí je bezzubé. Zatknout "děti" jen tak nejde a dostat se k těm, kdo je posílají krást, je prakticky nemožné. Navíc policisté brzy znají "své" děti a děti "své" policisty - a to je všechno.
Darmstadtského kriminálního komisaře Patricka Kocha (29) tahle hra myší s kočkou už štvala, a když vyšetřoval oba bratry, náhoda mu přála: u staršího z kluků našli mobil a mohli tak zjistit telefonní čísla, s nimiž byl ve styku. Vše tak, aby to kluky a jejich šéfy nevyplašilo. Patřičná instituce si dala pořádně na čas, než odposlechy povolila, kladla si při tom jako podmínku, že nepůjde o kriminalizaci těch dětí, ale dospělých, kteří je ke krádežím vedou.
Mobil, jak píše týdeník Der Spiegel, umožňoval sledovat každý pohyb obou chlapců a odposlechy potvrdily, jak jsou děti nemilosrdně zneužívány. Kriminalisté slyšeli, jak si děti navzájem stěžují, jak jsou už časně ráno vyhazovány z postele, aby v zácpách kradly. Každý úlovek musel být okamžitě oznamován "domů", když ukořistili bankovní kartu i s poznamenaným PIN a poflakovali se s penězi u McDonald´s, následoval výprask.
Den po dni viděli kriminalisté stále jasněji. Telefonní čísla dostávala jména, jména dostávala obličeje, obličeje vedly ke klanu a k jeho hlavě, Tomislavovi J. Pochází ze Srbska, oficiálně ženatý s několikanásobně rozvedenou Němkou z Gelsenkirchenu - zřejmě s profesionálkou na sňatky za peníze - a tak měl v SRN neomezený pobyt.Ve skutečnosti ale žije se ženou bez státní příslušnosti, s níž má tři děti, mezi nimi toho mladšího profíka. Jeho sestra Vladanka, maminka toho staršího, má čtyři děti, z nich dvě už dospělé. Všichni bydlí společně v Offenbachu a většina z nich pobírá sociální podporu.
Sňatky jsou pro tento klan zřejmě součástí podnikání a investice musí přinést zisk. Jak vyplynulo později z výslechu, za náctiletou manželku syna zaplatil Tomislav J. 117 000 eur jejím rodičům. Důvod: "Umí báječně krást." A pro jinou podobně mladou nevěstu dal dokonce 200 000 eur, protože "nejen uměla krást, ale i dobře vypadala".
Klan pravidelně mizel na několik dnů nebo týdnů do Francie nebo do Švédska. Navštěvovali příbuzné a i tam se děti musely osvědčit. Ve švédském Växjö tahle rozvětvená rodina také dostávala sociální dávky, jenže pod jiným jménem. Pracovní postup byl po osvědčeném vzoru v SRN.
Na hlavu klanu Tomislava J. byl vydán zatykač, vypátrali ho ve Francii a nyní je ve vazbě ve Frankfurtu n. M. Jak velká byla kořist, kterou mu děti nosily, nejde zjistit. Jezdil drahými mercedesy, byt byl vybaven nejdražší zábavní elektronikou, na jeho kontě bylo 180 000 eur, ale další statisíce zřejmě putovaly do Srbska. Vyšetřována je i sestra Vladanka a tři další členové klanu.
"Chceme vyšetřování dovést do konce, už kvůli těm dětem," řekl státní návladní v Offenbachu Uwe Rösen. Kde se ale teď ten starší chlapec nalézá, nikdo neví. Předpokládá se, že je u dalšího příbuzeneckého klanu, a to ve Velké Británii.