Měsíčník Policista

Kontrakt století

Vyšlo v čísle 4/2006

Již dlouho je známo, že prakticky všechny složky amerických ozbrojených sil vyjadřují svoji nespokojenost se stávající výzbrojí. Terčem kritiky je nejen náboj pro útočné pušky a lehké podpůrné zbraně 5,56x45 mm (.223 Remington), který se prý v posledních válečných operacích neosvědčil, ale také armádní pistole M9 - tedy italská Beretta 92 FS. Kromě velikosti rukojeti nevhodné pro menší ruce a nepříliš spolehlivé funkce v extrémních podmínkách, zejména v prašném prostředí, se terčem kritiky válečných veteránů stal zastavovací účinek unifikovaného pistolového náboje 9 mm NATO/Luger.

Devítka má proti větším pistolovým rážím výhodu zejména v menší hmotnosti a rozměrech nábojů, takže jich voják ve zbrani i mimo ni může nést víc. V mnoha akcích však bylo zjištěno, že pokud nebyl nepřítel chráněn neprůstřelnou vestou, docházelo k průstřelům živé tkáně protivníka střelou 9 mm Luger, aniž by byla okamžitě zajištěna neschopnost jeho dalšího bezprostředního působení po zásahu. Je jasné, že jedním z hlavních požadavků na účinnost pistole je schopnost vyřadit útočníka pokud možno už prvním výstřelem z bojové činnosti. V tomto ohledu se podle dostupných informací armádní pistole M9 zcela neosvědčila.

Celoocelová pistole Kimber MARSOC ráže .45 ACP. Na rámu před lučíkem má lištu pro upevnění svítilny nebo laserového zaměřovače.Řada veteránů volala po návratu ráže .45 ACP do armádní výzbroje. V loňském roce zaslalo sdružení válečných veteránů z Iráku otevřený dopis Kongresu Spojených států, v němž upozorňovalo na problémy s armádními pistolemi M9. Vlna kritiky způsobila, že situace se zřejmě v tomto ohledu stala neúnosnou, takže velitelství speciálních operací US Special Operations Command (USSOCOM) vyhlásilo 26. srpna 2005 výběrové řízení na dodávku uvažovaných až 645 000 pistolí v ráži .45 ACP v kategorii označované Joint Combat Pistol (JCP) - jednotná bojová pistole pro všechny složky ozbrojených sil USA.

Tomu ovšem předcházelo už dříve zavedení omezených počtů "pětačtyřicítek" pro některé speciální jednotky. Příkladem může být Kimber MARSOC se zásobníkem na sedm nábojů .45 ACP. Jde o jeden z moderních klonů legendárního Coltu M1911 A1 vyráběný americkou firmou Kimber, která má pověst dodavatele zbraní vynikající kvality. Pistole MARSOC s nerezovou 125mm hlavní má celkové rozměry 222x141x36 mm a bez nábojů váží nezanedbatelných 1,14 kilogramu. Přibližně 200 těchto zbraní zakoupilo a vybavilo jimi některé své "operátory" velitelství speciálních operací námořní pěchoty (MARSOC). Nová, plošně zavedená pistole však zřejmě bude vypadat docela jinak.

Jak má nová armádní pistole vypadat?

Především musí být řešena s dvojčinným nebo pouze dvojčinným bicím a spoušťovým systémem SA/DA nebo DAO. Podmínkou je možnost volby konfigurace z obou vzájemně odlišných systémů s tím, že jejich výměna by měla být možná na nejnižších stupních (četa). Pro novou pistoli je požadováno závěsné poutko pro šňůru, což je standardní požadavek, neboť voják omráčený výbuchem velmi snadno ztratí na pár sekund vědomí, takže by o svoji osobní zbraň mohl přijít. Pro novou armádní pistoli jsou rovněž požadovány výměnné hřbety rukojeti, které umožní optimální volbu ergonomie pro většinu uživatelů. Pistole by dále měla splňovat následující podmínky: minimální životnost 20 000 výstřelů, maximální délka pistole 245 mm a šířka 39 mm. Ústí hlavně má být upraveno tak, aby bylo možné na hlaveň upevnit tlumič zvuku.

Požadovaná minimální kapacita zásobníku je stanovena na 8 nábojů, avšak součástí nabídky mají být zároveň zásobníky s kapacitou 15 nábojů. Požadavky kladené na spolehlivost jsou přísné. Na 2000 vystřelených nábojů smí připadnout pouze jedna zádržka způsobená zbraní. Minimální počet výstřelů, během nichž dojde k jedinému defektu jakékoliv součásti během zkoušek, je stanoven na 5000. Nová armádní pistole - podle všeho s plastovým rámem - by měla spolehlivě fungovat v extrémních klimatických podmínkách, tedy nejen v tropickém a arktickém prostředí, ale také v případě, že se její uživatel bude nacházet v pásmu zamořeném radioaktivními či biologickými látkami. Z toho také vyplývá, že nekovové části zbraně musí být inertní vůči agresivním látkám podobného charakteru.

Z podmínek předpokládaného kontraktu je zřejmé, že v soutěži o novou armádní pistoli se střetnou pouze již sériově vyráběné zbraně. Součástí kontraktu bude také příslušenství pistolí. USSOCOM chce objednat až 649 000 pouzder, navíc 96 050 standardních zásobníků a 192 099 zásobníků s velkou kapacitou a 667 000 sumek pro zásobníky, přičemž sumky musí odpovídat oběma provedením zásobníku. V objednávce je počítáno s dodávkou 132 037 tlumičů zvuku. Samozřejmým požadavkem je dodávka čištění pro zbraň a srozumitelného návodu k obsluze.

Od zavedení pistole M9 uplynulo v loňském roce 20 let, což není příliš dlouhá doba pro používání armádní zbraně. Předchozí armádní pistole M1911 (resp. M1911 A1) vydržela ve výzbroji Spojených států 74 let (1911 - 1985). Je zřejmé, že optimální a nesčetněkrát v praxi ověřený zastavovací účinek ráže .45 ACP je jeden z hlavních faktorů, které přivedly vládu Spojených států k vyhlášení nového výběrového řízení, pro něž je definována právě tato ráže.

USSOCOM chce po uzavření zkoušek objednat 45 000 pistolí bez vnější manuální pojistky a 600 000 pistolí vybavených vnější pojistkou. Pokud k tomu dojde, v oboru krátkých palných zbraní a v celosvětovém měřítku skutečně půjde o kontrakt 21. století. Není ale zřejmé, na jak dlouho, protože vzhledem k tempu technického pokroku nepřichází v úvahu, aby nové, nyní eventuálně zavedené pistole přežily ve službě až do 22. století. Během následujících více než 90 let lze očekávat i několik kontraktů podobného rozsahu.

Kdo vyhraje?

Ačkoliv odpovědné americké orgány už musí vědět, které světové zbrojovky se hodlají tendru na nové pistole zúčastnit, veřejnost tuto informaci nemá a můžeme jen spekulovat. Tak si tedy alespoň tipněme značky, které by měly patřit k hlavním favoritům a mají v nabídce výrobky odpovídající zadání: v tomto pořadí Heckler & Koch, Smith & Wesson, SIG Sauer, eventuálně Taurus nebo snad znovu Beretta? Všechny mají hlavní nebo alespoň pobočné výrobní závody na území USA, což je podmínka sice nevyslovená, avšak při rozhodování určitě bude hrát roli. U ostatních významných hráčů na světovém trhu armádních pistolí chybí buď tento neoficiální parametr, nebo hlavně vhodný výrobek dané ráže a konfigurace bicího a spoušťového mechanismu (Glock, naše Česká zbrojovka Uherský Brod, Walther a různí výrobci klonů slavného Coltu M1911).

Jak se to odrazí v amerických policejních sborech?

V USA funguje kolem 14 000 samostatných policejních sborů a o jejich výzbroji pravděpodobně neexistují souhrnné statistické údaje, každý se vyzbrojuje podle své úvahy. Asi do poloviny minulého století (a v některých sborech ještě déle) převažovaly ve výzbroji amerických policistů revolvery, zpravidla ráže .38 Special nebo i .357 Magnum, převážně výrobky americké firmy Smith & Wesson.

Z pistolí až do 80. let zcela jednoznačně vedly M1911 A1 v ráži .45 ACP, nejčastěji originální výrobky firmy Colt. S jejich vyřazením z ozbrojených sil USA a po zavedení pistolí Beretta 92FS/M9 před dvaceti lety však následně i v policejních sborech došlo k výrazné diverzifikaci výzbroje co do značek i ráží samonabíjecích pistolí, zatímco revolvery až na výjimky prakticky "vyhynuly". U pistolí se pod vlivem nově zavedené armádní ráže a zbraně předpokládal jednoznačný příklon k nábojům 9 mm Luger a ke značce Beretta. Ostatně v Evropě - s výjimkou některých postkomunistických zemí - byla mezi tím relativně výkonná ráže 9 mm Luger přijata jako jakýsi etalon výkonnosti náboje pro policejní (ale i vojenské) pistole i samopaly.

Základní zbraní jednotlivce zůstane i v amerických ozbrojených silách útočná puška, byť asi „nové generace“. Ale většina vojáků zůstane vyzbrojena i pistolemi.V praxi však vývoj v amerických policejních sborech nebyl vůbec jednoznačný. Také policejní sbory zjistily, že náboj 9 mm Luger zřejmě z hlediska zastavovacího účinku není zase tak docela optimální. Část policejních sborů si ponechala "staré dobré" pětačtyřicítky, pro ty ostatní hledaly americké muničky a zbrojovky jakousi střední cestu mezi .45 ACP (jmenovitá ráže 45 setin anglického palce odpovídá 11,43 mm) a devítkou. V relativně krátkém časovém úseku tak byly vyvinuty nové pistolové náboje .40 Smith & Wesson (jmenovitý průměr střely 10,02 mm), 10 mm Auto a .357 SIG (9,07 mm). Tedy bylo jich vyvinuto víc, ale právě tyhle tři se dočkaly nějaké masovější obliby. O řád víc než ostatní dva ji získal prvně jmenovaný a pomalu se rozšiřuje do světa.

Konkrétní údaje o reakci policie na tento vývoj máme k dispozici pouze od státních policejních sborů všech 51 států Unie. Přehled o jejich aktuální výzbroji je uveden v tabulkách. Mimochodem: všeobecně se tvrdí, že ve výzbroji americké policie představují nejméně třetinu pistole Glock, následované dalšími evropskými značkami SIG Sauer a Beretta. Zastoupení jednotlivých značek u státních policií, což může být docela reprezentativní vzorek, tomu však neodpovídá. V oblibě tam jasně vede domácí značka Smith & Wesson, byť v různých modelech a rážích. Na druhém konci statistiky je zajímavé, že se v ní už vůbec neobjevují pistole Colt, ani jejich klony.

Těžko lze pochybovat o tom, že zavedení nových pistolí a staronové pistolové ráže do amerických ozbrojených sil se následně alespoň zčásti projeví i ve výzbroji policie. Opětovný růst popularity ráže .45 ACP se zdá být jasný, navíc je tu nová ráže .45 GAP, která umožňuje stavbu štíhlejších rukojetí při zachování velké kapacity zásobníku. O tom "nejoblíbenějším" typu pistole se prozatím můžeme jen dohadovat, ale zakrátko, jen co se rozhodnou vojáci, může být také jasno.

Jan SKRAMOUŠSKÝ
Přemysl LIŠKA