Na cestách můžeme potkat lecjaká překvapení. Před časem jsme například mířili za reportáží do Uherského Brodu. Kousek před Uherským Hradištěm se náš fotoreportér musel za volantem štípnout do ruky, aby si byl jistý, že se mu nezdá šílený sen. V protisměru se v našem jízdním pruhu z ničeho nic objevilo auto, jehož řidič se na nás mile culil. Byl však "duchapřítomný", a o fous dříve, než došlo k nevyhnutelnému střetu, strhl vůz na správnou stranu silnice. "Co se dá dělat, jsme v úrodném kraji," poznamenal kolega kliďas na adresu nejspíš do vesela podnapilého motoristy...
Statistiky pravidelně informují, kolik vážných dopravních nehod mají na svědomí opilí řidiči. Práce na poli osvěty a prevence přináší zatím bohužel jen nepatrná zlepšení, která se navíc netýkají všech regionů naší republiky. Na alkoholem upravené řidiče jsou čeští dopravní policisté vybaveni příslušnými paragrafy i pomůckami k detekování zapovězených promile v krvi. Jak je to ale s neméně nebezpečnými drogami za volantem?
SLALOM MEZI PARAGRAFY
Na Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR opakujeme otázku: Jak se řeší z pohledu policistů v současné době problematika řízení motorových vozidel pod vlivem psychotropních a jiných návykových látek?
"V tomto směru Policie České republiky - dá se říci - sbírá a ověřuje první zkušenosti. Naše zpoždění za sousedními zeměmi je dáno zčásti i skutečností, že Česká republika nebyla účastníkem projektu ROZITA zaměřeného na zmíněnou problematiku, který v zemích Evropské unie probíhal," říká policejní komisař Policejního prezidia ČR Ing. Jaroslav Pavelka. "Drogy, zkráceně řečeno, mají v naší zemi na rozdíl od alkoholu jiné právní prostředí a k jejich detekci jsou nezbytné i rozdílné detekční pomůcky."
Rozhodnějšímu postupu v této oblasti brání také rozpor, který lze nalézt v současné legislativě. Zákon č. 379/2005 například mimo jiné říká: "vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky a orientační vyšetření provádí útvar policie ČR, obecní policie, vojenské policie, vězeňské služby ČR a zaměstnavatel pomocí dechové zkoušky, případně odběru slin…" Tato právní norma dále také udává, že odmítne-li dotyčná osoba vyšetření, hledí se ni jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. V citované právní normě dále stojí, že zákonem uvedené osoby jsou povinny podrobit se na výzvu příslušníků Policie ČR příslušné orientační zkoušce na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky.
Zákon č. 411/2005, který nabývá účinnosti 1. 7. 2006 v $ 124, odst. 9, písm g) říká: "…policista je oprávněn vyzvat řidiče k orientační zkoušce, není-li ovlivněn návykovou látkou, a v případě pozitivního zjištění k odbornému lékařskému vyšetření…" Tato povinnost již ale není, na rozdíl od zákona č. 379/2005, zakotvena v povinnostech řidiče, které udává $ 5 citované novější právní normy. Nutno dodat, že v případě alkoholu řidič povinnost podrobit se dechové zkoušce nadále i v novějším zákoně má, a je-li její výsledek pozitivní, je dotyčný povinen podrobit se následnému odbornému lékařskému vyšetření.
ČÍM NA DROGY ZA VOLANTEM?
Jára Cimmerman správně formuluje zbytečnou otázku v kriminalistice: Udělal jste to? Těžko spoléhat, že se řidič přizná k nějakému tomu pivku nebo dokonce panáku něčeho tvrdšího, a neméně naivní je domněnka, že feťák policistovi při silniční kontrole prozradí, že si před jízdou dopřál zakázaný doping. Všechno je třeba dokázat a patřičně zadokumentovat. Zjistit, zda řidič požil před jízdou alkohol, není pro uniformované policisty nijak těžké, s psychotropními a návykovými látkami je to však podstatně složitější.
"Zatímco v sousedním Německu mohou policisté při orientační zkoušce na přítomnost psychotropní nebo jiné návykové látky u řidičů využívat rozličný biologický materiál dotyčných osob - tedy sliny, pot, moč a některé specializoavné hlídky jsou dokonce vybaveny i prostředky pro odběr krve, u nás jsou orientační testy u řidičů podstatně ztíženy," dovídáme se na Policejním prezidiu ČR.
V souladu s podmínkami již zmíněných nejnovějších právních norem probíhá v rámci Policie České republiky výběrové řízení pro detekční přístroje, které budou na našich komunikacích v budoucnu užívány. Do užšího výběru byli zařazeni čtyři rozdílní dodavatelé, jejichž výrobky jsou v rámci jednotlivých krajských policejních správ testovány. V závěru prvního pololetí letošního roku budou výsledky tohoto "zkušebního provozu" vyhodnoceny a detekční orientační pomůcky, které se nejvíce osvědčí, se ocitnou ve výbavě našich policistů.
NENÍ VZOREK JAKO VZOREK
Na tom se jednoznačně shodují odborníci z oboru toxikologie. V publikaci "Forenzní a klinická toxikologie" s podtitulem "Laboratorní toxikologická vyšetření" se tímto problémem například zabývá doc. Ing. Marie Balíková, CSc., která mimo jiné zmiňuje:
"Forenzní toxikologie je aplikace poznatků z toxikologie pro právní účely. Princip potvrzovací je základním principem ve forenzní toxikologii. Forenzní toxikologie se zaměřuje jednak na zkoumání materiálu post mortem a jednak na zkoumání biologických vzorků živých osob, zejména ve vztahu k návykovým látkám v dopravě, v pracovním procesu… Vydané výsledky zkoumání mohou mít vážné administrativní či soudní dopady na jedince a musí být proto vědecky i právně obhajitelné, nezpochybnitelné. Základním předpokladem zdařilého toxikologického zkoumání je správná volba vhodných biologických vzorků k analýzám, a to v dostatečném množství vzhledem k řešenému úkolu v konkrétním případě. Velikost odebíraného vzorku by měla být dostatečná, aby bylo možné analýzu zopakovat..."
Zajistit pro policisty orientační detekční pomůcky, které by odpovídaly citovaným požadavkům, není lehké. Zkušební půlrok, během kterého probíhá ověřování dostupných pomůcek v praxi, přinese nové zkušenosti jak z terénu, tak i z toxikologických laboratoří, které budou sebraný biologický materiál vyhodnocovat.
Problematika drog za volantem není současný problém jen v naší republice, uveďme příklad z odborných zahraničních kruhů. "Překvapivé výsledky analýz slin řidičů na přítomnost drog" je titulek jednoho z mnoha materiálů publikovaných ve speciálním vydání časopisu Journal Science International, který je věnován problematice identifikace drog. Článek uvádí: F. M. Wylie a další vědci se zabývají analýzou a diskusí nad výsledky studie v rámci projektu Evropské unie známou pod zkratkou IMMORTALL (Impaired Motorists, Methods of Roadside Testing and Assessment for Licensing). Tato studie byla zaměřena na 1396 vzorků slin odebraných od řidičů ve Skotsku. Ve studii byly použity metody, které odchytí 49 různých drog a jejich metabolitů. Řidiči byli zastaveni a požádáni o dobrovolné poskytnutí vzorku slin. Bylo zjištěno, že v 16,8 % případů z 1 396 vzorků byl identifikován nejméně jeden druh drogy. Překvapivě mezi nejčastěji identifikovanou drogou byla tak zvaná extáze (MDMA). Dále bylo zjištěno velké množství řidičů, jejichž vzorek obsahoval více druhů drog."
Identifikace zakázané látky v těle řidiče je v České republice v samotných začátcích. Kolik to může být let, kdy se na našich silnicích objevily v rukou dopravních policistů první pomůcky detekující alkohol? Předchůdci dnešních poměrně přesných digitálních alkatestových přístrojů vykazovaly různé nepřesnosti, řidiči zkoušeli, kterak se dechové zkoušce vyhnout… Dnes již na silnici nikoho nepřekvapí policistova otázka: "Pane řidiči, jste ochoten podrobit se dechové zkoušce?" Nesouhlasí-li dotyčný s policistovým návrhem, moc si nepolepší, protože se v té chvíli dostává do rozporu se zákonem a další nepříjemnosti na sebe nedají čekat.
Bývaly to pro opilce jinačí časy, když ještě naše legislativa pohlížela na alkohol ze cela opačného pohledu než dnes. Spáchal-li někdo trestný čin opilý, byl brán vliv alkoholu jako polehčující okolnost. "Zmlátil ho, ale byl ožralý," pamatuji si debaty dospělých okolo události, která se kdysi dávno stala v naší ulici. Společnost ostatně dodnes, naštěstí na rozdíl od stávajících zákonů, alkoholové opojení často jaksi toleruje. Opilec je pro mnohé lidi menší zlo než feťák. Vraťme se však k danému problému - alkohol ani návykové látky za volant nepatří. Pro druhou nebezpečnou neřest však teprve hledáme způsob, jak si s ní nejen v dopravě poradit.
"Drogy za volantem jsou opravdu velký problém…" říká vedoucí oddělení dopravních nehod dopravního inspektorátu Správy hl. m. Prahy PČR pplk. Mgr. Václav Valenta. O možnostech omezení - vyloučení je stejně jako v případě alkoholu nereálný cíl - o drogy za volantem se tento zkušený dopravní policista zajímá již řadu let. Překážek, které výraznému postihu řidičů-narkomanů brání, je však stále mnoho. Pplk. Václav Valenta vidí v tomto směru z pohledu policie mimo jiná opatření tři nezbytné počáteční kroky. "Podle mého názoru je nezbytné, aby dopravní policisté prošli kvalitním školením, kde by se dozvěděli o účincích a působení jednotlivých psychotropních a jiných návykových látek na řidiče, způsob jak komunikovat s člověkem, u kterého je podezření na požití drogy před jízdou nebo během ní. Důležité je znát, jakým způsobem odebírat vzorky biologického materiálu k dalšímu zkoumání… Pro následné řízení příslušných správních orgánů by bylo vhodné také zaznamenat kamerou případné neadekvátní projevy dotyčného řidiče," říká pplk. Mgr. Václav Valenta a podotýká, že toto téma jsme pro tentokrát zdaleka nevyčerpali.
ÚSTÍ O KROK NAPŘED
Možná, že v České republice je víc krajů, kde jsou dopravní policisté s drogami za volantem trochu dál, než je dosud běžné. Na doporučení Ing. Jaroslava Pavelky z Policejního prezidia ČR jsme se vydali do Ústí nad Labem.
Ano, s testy na přítomnost psychotropních a jiných návykových látek - říkejme jim zjednodušeně poněkud nepřesně "drogy" - se řidiči v severních Čechách mohou na silnicích setkat, potvrdil nám vedoucí dopravního inspektorátu Správy Severočeského kraje PČR pplk. Jiří Ušák. Přístroje testující u řidičů přítomnost drog, které došly do severních Čech z Policejního prezidia ČR, procházejí zkušebním provozem. V samotném krajském městě a v rámci okresu Ústí nad Labem se však pracuje s poněkud odlišným zařízením - na rozdíl od ostatních zkušebních testerů slouží k detekci na přítomnost drogy nikoli sliny, ale pot dotyčné osoby.
Na začátku našeho rozhovoru se pplk. Jiří Ušák zmínil o alkoholu.
"Je to společenský a dá se říci i komunikační jev se širokým uplatněním. Alkohol můžete mít teď v sobě například vy, protože máte za sebou nějakou společenskou povinnost, může ho mít třeba dělník na ulici, aby mu nebyla při kopání chodníku zima, může ho mít člověk, který se vrací z večeře s obchodním partnerem… Alkohol je zkrátka více prostoupen společenským chováním a jednáním lidí, než je tomu u drog. Užívání drog, připouštím, že je to možná zkreslený pohled, je charakteristické pro určité sociální skupiny lidí. Určitý druh drog bývá také spojen s určitým prostředím. Jsou například drogy, se kterými se u řidičů motorových vozidel téměř nemůžeme setkat - člověk závislý například na čikuli nebo jiných těkavých látkách není v pokročilém stadiu závislosti schopen stát rovně a problémy má i s ovládáním některých svých základních biologických funkcí. Je to prostě troska, která řídit nemůže. Na druhé straně například mnohem solventnější člověk může být konzumentem finančně náročných drog, které mu pomohou zbavit se různých zábran a za volantem se cítí být suverénem. Tak zvané taneční drogy zase můžeme potkat tam, kde se skupiny mladých lidí scházejí za určitým druhem zábavy…"
Vedoucí severočeské dopravky ví dobře, o čem hovoří, podobný názor zastává také MUDr. Fialka z toxikologické laboratoře Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Právě odborníci z tohoto pracoviště pomohli s proškolením policistů, tak aby dopraváci byli v terénu schopni odhadnout, který z řidičů by se měl podrobit orientační zkoušce na přítomnost té které drogy.
Ústečtí policisté používají k orientačnímu testu na drogy jako biologický materiál pot dotyčného řidiče. "Člověka, který se podrobuje orientační zkoušce, nešikanujeme tím, že mu nutíme něco vkládat do úst, abychom získali pro další zkoumání jeho sliny... Pomocí testovacího zařízení se setře vzorek potu z předmětu, který dotyčný držel v ruce - takovým předmětem mohou být například osobní doklady řidiče, které předložil ke kontrole. Pokud orientační testovací zařízení ukáže, že test na drogy byl pozitivní, následuje bezodkladné vyšetření dotyčného na specializovaném pracovišti ústecké nemocnice. Tímto způsobem jsme zjistili přítomnost drog během jízdy u tří řidičů. Ve všech případech byly tyto předány s příslušnou dokumentací k dalšímu projednávání," dvídáme se od pplk. Mgr. Jiřího Ušáka.
Jakými prováděcími normami se v této oblasti práce v terénu řídíte, zajímá nás, protože existence příslušného celorepublikově platného dokumentu nám zřejmě unikla. "Neunikla, pro naše dopravní policisty je závazný "Metodický návod postupu při pozitivním zjištění užití drogy účastníkem silničního provozu pomocí testeru ..."(název firmy záměrně neuvádíme, pozn. red.). V jeho úvodu stojí: "Z důvodu absence oficiálního postupu na kontroly drog v silničním provozu je vydán tento prozatímní metodický návod s postupy doporučenými ke zkušebnímu provozu." Následují podmínky užití příslušného testovacího zařízení a další body nezbytné pro policejní práci v terénu, například:
Kdy přistoupit k zjišťování užití drogy - především jsou-li u řidiče pozorovatelné reakce (dle školení specialistou lékařem o projevu příznaku užití drogy). Na dotaz odpoví, že před jízdou užil drogu. Spáchal-li přestupek nebo způsobil dopravní nehodu, jejíž způsobení nasvědčuje užití drog. Při výkonu služby v souvislosti s konáním akce, kde je předpoklad užívání drog ve zvýšené míře (například některé taneční párty apod.).
Důležitým bodem zmíněného metodického pokynu je také Výzva k podrobení se stěru a po pozitivním stěru i lékařskému vyšetření. Zmíněny jsou především zákon č. 37/1989 Sb. O ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi s odkazem na $ 6, odst. 2, dále zákon č.200/1990 Sb. O přestupcích, odkaz na $ 30, odst. 1, písm. h) - i) a další právní vymezení. Pamatováno je i na přesné podmínky sběru biologického materiálu a jeho zákonem povolenou likvidaci.
Co když policista při kontrole orientačním testem drogu skutečně zjistí? I na to je v metodickém pokynu pochopitelně pamatováno: Je-li u řidiče orientační test na přítomnost drog pozitivní, následuje ze strany policisty oznámení o přestupku s podrobným popisem vlastního zjištění příznaku vlivu drogy na dotyčnou osobu, výzva a poučení o lékařském vyšetření. Podezřelý řidič je policisty předveden k lékařskému vyšetření na specializované pracoviště Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde je následně sepsán protokol o lékařském vyšetření.
Metodický pokyn ukládá policistům také další povinnosti: "Průkazně zakázat další jízdu do vymizení účinku drogy. Podrobný úřední záznam o průběhu vlastní reakce testeru… a podmínek, za nichž byl užit (viz doporučení výrobce). Výsledek zákroku, učiněné opatření. Oznámení přestupku správnímu orgánu s návrhem na přivzetí znalce k určení, zda zjištěné množství zjištěné drogy v těle zakládá stav vyloučení řízení motorového vozidla. Přílohou postoupit zreagovaný tester v původním obalu."
U metodického pokynu, který zpracoval vedoucí dopravního inspektorátu Správy Severočeského kraje PČR pplk. Jiří Ušák, jsme se podrobněji zdrželi záměrně. O tom, jakými pomůckami budou prováděny orientační testy řidičů na přítomnost drog, bude centrálně rozhodnuto po vyhodnocení stávajícího zkušebního provozu. V té době by však, jak připomněl i šéf pražské dopravky pplk. Mgr. Václav Valenta, měli být příslušní dopravní policisté proškoleni a poučeni nejméně tak, jak je tomu na severu Čech.
Prohlížíme tester, který může pomoci usvědčit řidiče za volantem z požití drog. Jeho použití je jednoduché a pro orientaci k případnému dalšímu následnému vyšetření na toxikologickém pracovišti v nemocnici dostatečné. Pro testovací pomůcky zaslané na jednotlivé policejní krajské správy Policejním prezidiem ČR jsou potřebným biologickým materiálem sliny dotyčného řidiče. Pro testery užívané zkušebně v Ústí nad Labem je biologickým vzorkem pot.
Ponechme pro tentokrát stranou diskusi o tom, kterýže biologický materiál je vhodnější. Přestože odborníci z oboru toxikologie by s námi rozhodně nesouhlasili, pro tuto chvíli je důležité, že se s postihem drog za volantem v naší republice konečně začíná. Zatím poněkud nesměle, s mnohem menšími prostředky i zkušenostmi, než je tomu u alkoholu, ne plošně na všech našich silnicích, ale začíná. Někteří řidiči to již pocítili, jiní možná pocítí v podobě pokuty. I tady má zákon podle našeho názoru ještě jisté rezervy.
Diskuse o tom, zda je nebezpečnější řidič, který před jízdou motorovým vozidlem přišel do kontaktu s drogou, nebo narkoman, který za volantem bez drog právě prodělává abstinenční syndrom, či o množství zakázané látky a její rozdílný vliv na toho kterého jednotlivce, budou beze sporu jistě ještě dlouho probíhat. Důležité je, aby se mezi tím na našich silnicích v tomto směru něco změnilo. V každé dopravní nehodě, které se v tomto směru podaří předejít, může být zachráněno zdraví nebo dokonce i lidský život.