Měsíčník Policista

Problematika detekce korupčních situací a vnímání jejich závažnosti

Vyšlo v čísle 4/2006

Podíváme-li se na hodnocení závažnosti jednotlivých banálních korupčních situací, nejvíce je schopnost detekce korupčního podtextu oslabena za situace, kdy se policista účastní společenských akcí přesahujících rámec služební činnosti, kde policista zdarma využívá nabízených služeb (např. rauty, bezplatný vstup na sportovní utkání, zábavné pořady). Za zmínku v této souvislosti stojí uvést, že tato situace vyvolala u respondentů nejvíce rozporuplných reakcí, nepochybně snad i proto, že policistů, kterým by se taková příležitost běžně naskýtala, není mnoho. Položme si však otázku, zda policistu, který se po službě dožaduje bezplatného vstupu na sportovní utkání, ospravedlňuje skutečnost, že se na jeho bezproblémovém průběhu podílejí jeho kolegové.

Graf: Predikovaná míra vnímání závažnosti tvrdé korupceObdobné postoje zastávají policisté v situaci, kdy jde o urychlení záležitosti nebo případ známého. Statistická významnost rozložení dat pak naznačuje, že na uvedené situace policisté nemají dosud jasně vyhraněné názory, přičemž lze respondenty rozdělit do dvou naprosto rozdílných táborů.

Je však naproti tomu zajímavé, že nejlepší schopnost detekce korupčního podtextu byla indikována v případech, kdy policista při výkonu služby upřednostňuje podnik, kde se pravidelně nechává zdarma obsloužit (např. občerstvení). Obdobně se policisté staví k situacím, kdy by měl policista od překupníka zakoupit zboží za podstatně nižší cenu (např. nekolkované cigarety).

V případech spíše sofistikované korupce (někdy je používán termín "tvrdé korupce") je zřejmé, že naprostá většina policistů má velmi dobrou schopnost detekce korupčních situací a všechny tyto případy vnímá velmi závažně. Proti obecným předpokladům je nejlepší situace v dopravní policii.

V kategorii spíše sofistikované korupce byly zařazeny tyto korupční situace:

Podíváme-li se podrobně na jednotlivé korupční situace, nejzávažněji vnímají policisté případ, kdy by policista z místa činu odcizil cennosti, které zloděj nestihl odnést. Názory respondentů jen potvrzují, že pokud k takovému případu vůbec dojde, jde o individuální selhání jednotlivce, které nikdo z ostatních policistů nehodlá tolerovat. Obdobně jsou vnímány i případy úmyslného znehodnocení důkazů.

Výsledky výzkumu však ukázaly, že zvýšené korupční riziko může nastat v situaci, kdy policista při silniční kontrole zjistí, že auto řídí opilý policista. Velmi oslabená resp. oslabená schopnost detekce korupčního podtextu byla indikována u 3 % policistů. V této souvislosti již byly značně posíleny protikorupční nástroje, které spočívají v důsledném vyhodnocování všech záznamů, což dnes umožňuje naprostá většina moderních přístrojů k detekci alkoholu (dechové analyzátory). Speciálně vyvinutý software umožňuje sledovat a následně vyhodnocovat všechny provedené dechové zkoušky a zpětně ověřovat přijatá opatření. Žádný zjištěný alkohol za volantem by tak neměl zůstat bez potrestání. Všechny případy, kdy bylo zjištěno, že policista řídil podnapilý, jsou exemplárně řešeny a takový policista nemá u sboru místo.

Graf: Predikovaná míra vnímání závažnosti tvrdé korupceOdpovědi respondentů však ukazují na další možné riziko, a to v souvislosti s využíváním informačních systémů. Přibližně 7 % policistů případy poskytování údajů z informačních systémů svým známým považuje za banální. Pokud jde o názor respondentů na jejich kolegy, počet policistů, kteří se domnívají, že by takový případ kolegové vnímali banálně, resp. naprosto banálně, je dokonce dvojnásobný. I zde však byla přijata řada protikorupčních opatření, zejména pak opatření posilujících bezpečnost informačních systémů, jako identifikace každého uživatele včetně evidence dotazů. Preventivním opatřením je zejména sledování oprávněnosti dotazů, resp. zda účel dotazu koresponduje s charakterem plněných úkolů. Značně byly v tomto směru posíleny i vnitřní kontrolní mechanismy, které se snaží zvýšené riziko při práci s informacemi eliminovat a předcházet mu. Vzhledem k neustálému technologickému pokroku byla problematika výkonu kontroly na úseku ochrany osobních údajů začleněna i do nově koncipovaného specializačního kurzu pro kontrolní pracovníky Policie ČR.

Například v rámci projektu "Profesní integrita" pracovníci odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR představili i jednu případovou studii zaměřenou na poskytování informací z policejních databází. Tento koncept je založen na včlenění případových studií o korupčním jednání policistů do učebních osnov většiny předmětů v rámci základní odborné přípravy všech policistů. Celý projekt byl připraven pracovníky odboru vzdělávání a správy policejního školství MV v úzké spolupráci s Transparency International ČR za finanční podpory nadace Open Society Fund Praha.

V příštím příspěvku bude pozornost soustředěna na zkoumání úrovně korupční komplicity, pro kterou je typická míra ochoty ohlášení korupčního jednání. Současně poukážeme i na některé specifické prvky policejní subkultury, které mohou ovlivňovat emocionální a konativní složku postojů, které policisté zastávají navenek.

Mjr. PhDr. Martin BÍLEK
(autor výzkumného projektu),
pracovník odboru vnitřní kontroly
Policejního prezidia ČR