Moc policie nespočívá v počtu příslušníků,
ani v prostředcích, ani ve zbraních...
její síla spočívá ve svědomí občanů.
Alba de Céspedes
Z HISTORIE POLICEJNÍHO SBORU
Policejní sbor je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který plní úlohy ve věcech vnitřního pořádku, bezpečnosti, boje proti zločinnosti včetně jejích organizovaných forem a mezinárodních forem a úkoly, které pro Policejní sbor vyplývají z mezinárodních závazků Slovenské republiky. Vznikl Zákonným opatřením Předsednictva Slovenské národní rady z 25. ledna 1991 o zřízení Policejního sboru Slovenské republiky z Veřejné bezpečnosti jako složky Sboru národní bezpečnosti. Jeho působnost a činnost byla podrobně vymezena zákonem Slovenské národní rady č.204/1991 Sb. o Policejním sboru Slovenské republiky.
Po rozdělení České a Slovenské federativní republiky a vzniku samostatné Slovenské republiky dne 1. ledna 1993 přešli do působnosti Policejního sboru bývalé federální složky - pohraniční a cizinecká policie - a její působnost a činnost byla upravena novým zákonem Národní rady Slovenské republiky č.171/1993 Z.z. o Policejním sboru. Zen byl několikrát novelizován, což bylo dáno vývojem celé společnosti, zahraničněpolitickou orientací Slovenské republiky a její snahou o integraci mezi vyspělé státy Evropské unie. Zároveň bylo nevyhnutelné pružně reagovat na vznik nových forem páchání trestné činnosti a rozšířit a zintenzívnit mezinárodní policejní spolupráci v boji proti kriminalitě.
PŮSOBNOST POLICEJNÍHO SBORU
Policejní sbor se od svého vzniku přetransformoval na sbor, který spolupůsobí při ochraně základních lidských práv a svobod, zejména při ochraně života a zdraví, osobní svobody a bezpečnosti osob a majetku. Při své činnosti se řídí Ústavou Slovenské republiky, ústavními zákony a ostatními všeobecně závaznými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, kterými je Slovenská republika vázaná. Policejní sbor je personálně podřízený ministrovi vnitra Slovenské republiky (dále jen "ministr"). Jeho činnost kontroluje Národní rada Slovenské republiky a vláda Slovenské republiky.
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO SBORU
Policejní sbor se člení na službu justiční policie, službu kriminální policie, službu finanční policie, službu pořádkové policie, službu dopravní policie, službu ochrany objektů, službu cizinecké policie, službu hraniční policie, službu zvláštního určení, službu ochrany určených osob a inspekční službu.
Služby Policejního sboru působí v rámci útvarů Policejního sboru, které zřizuje a ruší ministr. Organizační součástí Policejního sboru je i kriminalistický a expertizní ústav. Služby Policejního sboru, útvary Policejního sboru a kriminalistický a expertizní ústav Policejního sboru řídí prezident Policejního sboru. Prezident Policejního sboru je zodpovědný za výkon své funkce ministrovi, který ho jmenuje a odvolává.
Útvary Policejního sboru jsou organizované zpravidla podle organizace soudů. Z toho vyplývá trojstupňové řízení Policejního sboru. Na místní úrovni působí okresní ředitelství Policejního sboru, na regionální úrovni působí krajská ředitelství Policejního sboru a na úrovni ústředního orgánu státní správy působí Prezidium Policejního sboru..
Prezidium Policejního sboru je sekcí Ministerstva vnitra Slovenské republiky pro řízení služeb Policejního sboru a útvarů Policejního sboru. Jeho organizační součástí je i kriminalistický a expertizní ústav Policejního sboru.
HLAVNÍ ÚKOLY POLICEJNÍHO SBORU
Policejní sbor plní tyto úkoly:
Policejní sbor plní úlohy státní správy a jiné úkoly, například plní úkoly státního dozoru nad činností soukromých bezpečnostních služeb a podobných činností, úkoly státního dozoru nad činností obecní policie.
Policejní sbor plní úkoly na úseku prevence v rozsahu působnosti ustanovené zákonem.
Policejní sbor při plnění svých úkolů spolupracuje s orgány veřejné moci, ozbrojenými silami, ozbrojenými bezpečnostními sbory, Slovenskou informační službou, právnickými a fyzickými osobami. Spolupracuje také s orgány územní samosprávy při určování priorit prevence kriminality, ochrany veřejného pořádku a zaměření boje proti kriminalitě.
PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ PŘÍSLUŠNÍKA POLICEJNÍHO SBORU
V rámci útvarů Policejního sboru plní úkoly Policejního sboru příslušníci Policejního sboru (dále jen "policista"). Policistou se může stát státní občan Slovenské republiky starší 18 let, který o přijetí písemně požádá a bude splňovat podmínky stanovené zákonem č. 73/1998 Sb. o státní službě příslušníků Policejního sboru, Slovenské informační služby, Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky a Železniční policie v platném znění:
Občan při vzniku služebního poměru policisty skládá služební přísahu, která zní:
"Slibuji věrnost Slovenské republice. Budu čestný, statečný a disciplinovaný. Svoje síly a schopnosti vynaložím na to, abych chránil práva občanů, jejich bezpečnost a veřejný pořádek, a to i s nasazením vlastního života. Budu se řídit ústavou, ústavními zákony, zákony a dalšími všeobecně závaznými právními předpisy. Tak přísahám!"
Přísná kritéria pro přijetí uchazečů do služby v Policejním sboru jsou z důvodů vysoké fyzické a psychické náročnosti práce policisty. Policista musí službu vykonávat za každého počasí, v noci a v různém prostředí. Musí ovládat mnoho zákonů a dalších předpisů, umět se rychle a správně rozhodovat i ve stresových situacích. Musí umět komunikovat s lidmi z podsvětí i s vysokoškolsky vzdělanými lidmi různých profesí a různých postavení. Svoji fyzickou zdatnost musí umět uplatnit při zákrocích vůči pachatelům tak, aby neohrozil svůj život a zdraví a ochránil život, zdraví a majetek občanů. Při své práci přicházejí policisté do styku s oběťmi dopravních nehod a násilných trestných činů s různým poškozením lidského těla, což může mít negativní vliv na jejich psychiku. Psychická a fyzická náročnost práce a charakterové vlastnosti policisty vyplývají již ze samotného znění služební přísahy.
POLICEJNÍ VZDĚLÁNÍ A SLUŽEBNÍ PŘÍPRAVA - ZÁKLAD KVALITNÍ ČINNOSTI
Potřebné odborné vědomosti policisté získávají v rámci policejního vzdělávání. Po přijetí do státní služby musí policista absolvovat základní policejní vzdělání na střední odborné škole Policejního sboru v Pezinku nebo v Košicích. Studium ve škole je organizované jako pomaturitní kvalifikační studium ve studijním oboru bezpečnostní služba a jeho úspěšným ukončením získávají absolventi základní policejní vzdělání.Když má být policista ustanoven do funkce s důstojnickou hodností, musí absolvovat specializované policejní vzdělání na střední odborné škole v Bratislavě. Je-li policista při přijetí do služebního poměru ustanoven do funkce, pro kterou je určen kvalifikační předpoklad vysokoškolského vzdělání, musí absolvovat specializované policejní vzdělání na Akademii Policejního sboru v Bratislavě. Na Akademii Policejního sboru může policista získat i bakalářské a magisterské vzdělání.
Základní policejní vzdělání je zaměřené na výchovu posluchačů a dodržování služební disciplíny, chování, vystupování a komunikaci ve vztahu k široké veřejnosti. Důraz se klade na předměty specializace služeb Policejního sboru, hlavně služby pořádkové policie, služby dopravní policie a služby pohraniční policie. Absolventi získají základní vědomosti ze státního práva, správního práva, trestního práva a znalost o právní úpravě státní služby. Naučí se zásady správné komunikace s občany a zvládání psychicky zátěžových situací.
Policisté tam dále získávají poznatky o základech organizace Policejního sboru, formách a metodách činnosti základních útvarů Policejního sboru. Učí se plnit služební povinnosti, používat donucovací prostředky, oprávnění, vykonávat služební zákroky. Naučí se základy organizace dopravní policie a její úkoly na úseku pravidel silničního provozu, objasňovat a projednávat dopravní přestupky, dopravní nehody a zabezpečovat úkony na místě dopravní nehody, plnit úlohy samostatného člena silniční dopravní hlídky v přímém výkonu služby. Získávají poznatky z oblasti kriminalistické identifikace osob a věcí, první opatření na místě činu a další kriminalistické metody na místě činu.
V oblasti tělesné přípravy posluchači vykonávají praktické činnosti ze sebeobrany, sportovního a kondičního tréninku, plavání, taktiky služebních zákroků, použití donucovacích prostředků. V oblasti služební přípravy získávají policisté základy střelecké přípravy, taktické přípravy, spojovací přípravy, operační a chemické přípravy, přičemž převládají praktická cvičení na střelnici, která jsou doplněna teoretickou výukou.
K získávání nových poznatků z policejní činnosti a ke zkvalitnění specializace slouží další policejní vzdělávání, kurzy a školení. K udržování a zvyšování fyzické zdatnosti a odborné připravenosti slouží pravidelná služební příprava.
Služební příprava se organizačně zabezpečuje a vykonává na všech stupních řízení Policejního sboru a sestává hlavně z tělesné přípravy, střelecké přípravy a taktické přípravy. Tělesná příprava je zaměřená na dosažení požadované úrovně tělesných schopností potřebných ke zvládnutí donucovacích prostředků, jako jsou hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany a prostředky na překonání odporu a odvrácení útoku. Střelecká příprava je zaměřená na praktickou policejní střelbu, hlavně na získání praktických návyků bezpečné manipulace s přidělenými služebními zbraněmi, jejich dokonalou obsluhu a zvládnutí účinné střelby při tělesné a psychické námaze s přihlédnutím k vlastní bezpečnosti. Taktická příprava je zaměřená na získání a rozvoj vědomostí policistů, jejich praktických návyků a zručností policejních zákroků, jako je spoutání a prohledávání pachatele, zatýkání pachatele v objektu, ve vozidle, převážení a eskortování, taktické postupy vniknutí do objektů a místností apod.
POVINNOSTI POLICISTY
Při vykonávání služební povinnosti je policista povinen dbát na čest, vážnost a důstojnost osoby, i své vlastní, a nepřipustit, aby v souvislosti s touto jeho činností vznikla osobě újma a aby případný zásah do jejích práv a svobod nepřekročil míru nevyhnutelnou k dosažení účelu sledovaného jeho služební činností. Policista je při výkonu služební činnosti spojené se zásahem do práv nebo svobod osoby povinen tuto osobu hned, jak je to možné, poučit o jejích právech. Služební činností se rozumí činnost policisty spojená s plněním úkolů podle zákona o Policejním sboru nebo jiných všeobecně závazných právních předpisů. Služební zákrok je zákonem ustanovená a v jeho mezích vykonávaná činnost policisty, při které se bezprostředně zasahuje do základních práv a svobod osoby.
PROKAZOVÁNÍ PŘÍSLUŠNOSTI K POLICEJNÍMU SBORU
Policista je povinen před služebním zákrokem prokázat svoji příslušnost k Policejnímu sboru. Příslušnost k Policejnímu sboru prokazuje policista služebním stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo finanční policie, anebo ústním prohlášením "Policie". Policista v občanském oděvu povinně prokazuje příslušnost k Policejnímu sboru před započetím služebního zákroku ústním prohlášením a služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie nebo finanční policie.
Služební stejnokroj je služební oděv, který má specifické znaky vyjadřující příslušnost policisty k Policejnímu sboru. Policista vykonává státní službu zpravidla ve služebním stejnokroji včetně jeho předepsaných součástí. Na služebním stejnokroji a jeho součástech nosí policista státní znak Slovenské republiky.
Stejnokroj má specifické znaky, kterými jsou:
Ke stejnokroji se v době výkonu služby nosí služební opasek, na kterém je (vpravo) umístěné pouzdro se služební pistolí a ostatní pomůcky (například pouta, směrovka, zásobníky, obušek) podle rozhodnutí příslušného nadřízeného policisty. Pokud je policista levák , může nosit služební zbraň a ostatní pomůcky na opačné straně.
ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI POLICISTY - ZÁKON O STÁTNÍ SLUŽBĚ
Policista má právo:
Policista je povinen:
SLUŽEBNÍ DISCIPLÍNA
Služební disciplína policisty spočívá v důsledném plnění povinností ustanovených Ústavou Slovenské republiky, ústavními zákony, zákony, dalšími všeobecně závaznými právními předpisy, služební přísahou, rozkazy, nařízeními, příkazy a pokyny nadřízených.
OPRÁVNĚNÍ POLICISTY - ZÁKON O POLICEJNÍM SBORU
Při výkonu služební činnosti je policista oprávněn:
KAŽDÝ JE POVINEN UPOSLECHNOUT VÝZVU, POKYN, PŘÍKAZ A POŽADAVEK POLICISTY ANEBO STRPĚT VÝKON JEHO OPRÁVNĚNÍ.
Donucovací prostředky jsou:
Prostředky na překonání odporu a odvrácení útoku jsou obušky, obranné tyče, ochranné štíty, slzotvorné prostředky a elektrické paralyzátory.
Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen osobu, proti které zakročuje, vyzvat, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použit některý z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, kdy je sám napaden nebo je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu, nebo tomu brání jiné okolnosti. O tom, který z donucovacích prostředků policista použije, rozhoduje podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účel sledovaný služebním zákrokem a použitý donucovací prostředek a intenzita jeho použití nebyly zjevně nepřiměřené nebezpečnosti útoku.
Policista je oprávněn použít zbraň pouze:
Speciální donucovací prostředky a speciální zbraně jsou:
Povinnosti policisty po použití donucovacích prostředků
Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, tak jak okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zabezpečit její lékařské ošetření. Policista je povinen neodkladně hlásit svému nadřízenému každý služební zákrok, při kterém použil donucovací prostředky.
Z ČINNOSTI POLICEJNÍHO SBORU PŘI PLNĚNÍ ÚKOLU
ODHALOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI A ZJIŠŤOVÁNÍ PACHATELŮ
Na odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů se podílejí všechny složky Policejního sboru podle věcné příslušnosti vymezené předpisy.
VYŠETŘOVÁNÍ A ZKRÁCENÉ VYŠETŘOVÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ
Policejní sbor provádí vyšetřování a zkrácené vyšetřování trestných činů v rozsahu stanoveném Trestním řádem. Tato činnost náleží do působnosti služby justiční policie. Vyšetřování vykonávají vyšetřovatelé Policejního sboru a zkrácené vyšetřování vykonávají policejní orgány. Zkrácené vyšetřování se provádí u trestných činů, pro které zákon stanovuje trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři roky. Vyšetřování se provádí u trestných činů, u kterých se neprovádí zkrácené vyšetřování, a v případech určených Trestním řádem.
Při vyšetřování trestných činů službou justiční policie podle povahy konkrétní věci úzce spolupracuje služba kriminální policie, služba finanční policie, případně ostatní služby Policejního sboru. Například při použití nástražné a zabezpečovací techniky spolupůsobí služba ochrany objektů.
BOJ PROTI KORUPCI, TERORISMU A ORGANIZOVANÉMU ZLOČINU
Organizovaný zločin má mnoho podob. Policejní sbor odhaluje, operativně rozpracovává a dokumentuje trestnou činnost související s terorismem, rasismem a extremismem, drogami, obchodováním s lidmi a jejich sexuálním vykořisťováním, nelegálním obchodováním s jadernými materiály a zbraněmi. Na boj proti korupci a nejzávažnější organizované trestné činnosti se specializuje Prezidium Policejního sboru.
Policejní sbor odhaluje, dokumentuje a vyšetřuje případy z oblasti daňových úniků, legalizace příjmů z trestné činnosti, nezákonných finančních operací kapitálového a finančního trhu a z oblasti financování terorismu na území Slovenské republiky.
V boji proti terorismu a organizovanému zločinu je Policejní sbor oprávněn za podmínek stanovených zákonem používat informačně-technické prostředky a provádět operativně-pátrací činnost. Informačně-technické prostředky jsou elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení, které se používají utajeným způsobem.
V boji proti organizovanému zločinu a terorismu aktivně spolupůsobí služba zvláštního určení, která je podřízená prezidentovi Policejního sboru.
Policisté služby zvláštního určení provádějí služební zákroky proti teroristům, únoscům osob a dopravních prostředků, nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům úmyslných obzvláště závažných trestných činů. Taktéž se podílejí na záchranných akcích, především při živelních pohromách a katastrofách, velkých dopravních nehodách a průmyslových haváriích a provádějí policejní akce při poskytování ozbrojených doprovodů při přepravě finančních hotovostí a cenností.
ZABEZPEČOVÁNÍ OCHRANY URČENÝCH OSOB A OBJEKTŮ
Policejní sbor zajišťuje prostřednictvím služby ochrany určených osob osobní bezpečnost prezidenta Slovenské republiky, předsedy Národní rady Slovenské republiky, předsedy vlády Slovenské republiky, zahraničních představitelů a dalších osob určených vládou. V souladu s mezinárodními smlouvami a dohodami a ve spolupráci se zahraničními ochrannými službami a kompetentními pracovníky zastupitelského úřadu v přijímací zemi zajišťuje osobní bezpečnost určených ústavních činitelů i v zahraničí. Po zřízení Zvláštního soudu a Úřadu zvláštního prokurátora služba zabezpečuje činnost na úseku ochrany osob určených k plnění jejich úkolů, ochrany jejich blízkých osob a ochrany jejich obydlí. Tato služba zároveň zajišťuje ochranu diplomatických misí a dalších objektů určených zákonem nebo vládou na území Slovenské republiky.
OCHRANA STÁTNÍ HRANICE
Ochrana státní hranice a kontrola pobytového režimu cizinců na území Slovenské republiky patří do působnosti služby hraniční policie a služby cizinecké policie. Po vstupu Slovenské republiky do Evropské unie 1. května 2004 se jednou z priorit stala eliminace nelegální migrace s důrazem na důslednou ochranu státní hranice s Ukrajinou, která se tak stala zároveň vnější hranicí Evropské unie.
ZABEZPEČOVÁNÍ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU
Na zebezpečování veřejného pořádku se nejvyšší měrou podílí služba pořádkové policie. Policisté vykonávají hlídkovou nebo obchůzkovou službu pěšky, případně služebním motorovým vozidlem. Jedná se nejvíce o policisty základních útvarů Policejního sboru, obvodních oddělení a pohotovostních motorizovaných jednotek, případně pohotovostních policejních útvarů. Při vykonávání hlídkové služby v lesním porostu, parcích, při zabezpečování veřejného pořádku při společenských akcích, protestních shromážděních a demonstracích, právě tak i při sportovních akcích, například fotbalových zápasech spolupůsobí i jízdní policie. Jediný oddíl jízdní policie byl zřízen v Bratislavě v roce 1991 a úspěšně působí dodnes. Policejní sbor spolupůsobí ve vymezeném rozsahu při zajišťování dohledu nad bezpečným provozem na vodních tocích a vodních plochách.
Na obnovení veřejného pořádku, byl-li porušen, má Policejní sbor k dispozici řádně vycvičené a vyzbrojené pořádkové jednotky a disponuje i náležitou technikou.
Při vykonávání hlídkové služby policisté nejednou využívají služebních psů. Služební psi mají v Policejním sboru široké využití, proto se jejich chovu a výcviku věnuje náležitá pozornost. Prezidium Policejního sboru zabezpečuje, provádí a organizuje odbornou, teoretickou a praktickou přípravu psovodů a služebních psů v Policejním sboru na úseku klasické kynologie, speciální kynologie a metody pachových konzerv. Středisko klasického výcviku služebních psů v Malých Levároch provádí odbornou přípravu psovodů a výcvik služebních psů se zaměřením na získání teoretických poznatků a praktických zkušeností psovodů se služebními psy. Příprava je zaměřená na činnost psovoda ve výjezdové skupině, v zásahové skupině, na hlídkovou a pochůzkovou službu, zabezpečení ochrany veřejného pořádku, ochranu majetku a osob, ochranu státní hranice, zadržení pachatele, předvedení a střežení pachatele, prohlídku terénu, objektů, při domovních prohlídkách a rekonstrukcích, ale také střežení objektů.
Středisko specializovaného výcviku služebních psů provádí a organizuje odbornou, teoretickou a praktickou přípravu psovodů a výcvik služebních psů v kurzech psovodů, ve výcvikových kurzech na vyhledávání drog, výbušnin, střelných zbraní, mrtvolného pachu, hořlavých látek a na výkon záchranářských prací.
Policejní sbor má zřízena tři centra: v Bratislavě, Banské Bystrici a Košicích na vyhodnocování metody pachových stop, která umožňuje identifikaci osob a věcí podle individuálního pachu vylučovaného lidským tělem.
Chovem služebních psů se zabývá středisko chovu služebních psů v Moravském Svatém Janu, které je kapacitou a počtem odchovaných štěňat jedním z největších v Evropě. Chov je orientovaný především na plemeno německý ovčák, které naše služby využívají nejčastěji.
Policejní sbor se při plnění svých úkolů neobejde ani bez potápěčů. Činnost služebních potápěčů Policejního sboru odborně řídí, koordinuje a kontroluje Prezidium Policejního sboru, které organizuje i jejich výcvik, přípravu a přezkoušení v potápěčských kurzech.
DOHLED NAD BEZPEČNOSTÍ A PLYNULOSTÍ SILNIČNÍHO PROVOZU
Dohled nad bezpečností a plynulostí silničního provozu spadá do působnosti služby dopravní policie, na zabezpečování tohoto úkolu se však ve vymezeném rozsahu podílí i služba pořádkové policie a služba pohraniční policie a spolupracují i obecní policie.
Dopravně-bezpečnostní situaci nepříznivě ovlivňuje nárůst počtu motorových vozidel, takže se zvyšuje hustota provozu. Proto jsou kontroly na silnicích na každodenním pořádku.
Při dokumentování a vyšetřování dopravních nehod mají dopravní inspektoráty Policejního sboru k dispozici speciální služební motorová vozidla, která kromě jiného umožňují vyslechnout účastníky dopravní nehody v přiměřeném pohodlí za každého počasí.
Při plnění úkolů na úseku ochrany veřejného pořádku, při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a při ochraně státních hranic může služba pořádkové policie, služba dopravní policie a služba pohraniční policie využívat pomoc dobrovolných strážců pořádku. Strážcem pořádku může být osoba, která dosáhla věku 21 let, je způsobilá k právním úkonům a požívá mezi občany důvěru a vážnost. Dobrovolný strážce pořádku plní úkoly jen v přítomnosti policisty a podle jeho pokynů v rozsahu stanoveném zákonem.
ODHALOVÁNÍ PŘESTUPKŮ A ZJIŠŤOVÁNÍ JEJICH PACHATELŮ
Policejní sbor objasňuje přestupky v rozsahu vymezeném zákonem o přestupcích. Jedná se o přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti občanskému soužití, přestupky proti majetku, přestupky proti bezpečnosti silničního provozu a další zákonem určené přestupky. Přestupky proti bezpečnosti silničního provozu Policejní sbor i projednává.
V souvislosti s vykonáváním státního dozoru nad činností soukromých bezpečnostních služeb a podobných činností Policejní sbor odhaluje a projednává správní delikty a přestupky i na tomto úseku.
Počínaje rokem 2004 Policejní sbor začal plnit úkoly v oblasti dohledu státu nad činností obecní policie. Policejní sbor spolupůsobí při řízení, vykonávání a kontrole odborné způsobilosti příslušníků obecní policie a vydává osvědčení o odborné způsobilosti příslušníků obecní policie.
PÁTRÁNÍ PO OSOBÁCH A PÁTRÁNÍ PO VĚCECH
Policejní sbor má vybudované víceré informační systémy, které využívá jak na úseku pátrání po hledaných a nezvěstných osobách, při zjišťování totožnosti osob a nálezech mrtvol nezjištěné totožnosti, tak na úseku pátrání po odcizených motorových vozidlech, starožitnostech a jiných věcech pocházejících z trestné činnosti, nebo souvisejících s trestnou činností. Po pachatelích závažné trestné činnosti Policejní sbor provádí cílené pátrání.
Policisté při vykonávání hlídkové služby mohou v příslušné databázi zjistit, zda není po kontrolované osobě vyhlášeno pátrání, zda motorové vozidlo nebylo odcizeno, atd. Při své činnosti Policejní sbor využívá radiokomunikační síť s názvem SITNO, kterou Slovenská republika začala budovat v roce 1997. Tato síť umožňuje šifrovanou komunikaci, což je nevyhnutelnou podmínkou pro úspěšné zakončení akcí zaměřených například na odhalení, pronásledování a dopadení nebezpečných zločinců.
OCHRANA MAJETKU
Policejní sbor aktivně spolupůsobí při ochraně majetku fyzických osob a právnických osob prostřednictvím vybudování středisek registrace poplachů. Ty zaznamenávají všechna narušení objektů napojených na střediska registrace poplachů. Z chráněného objektu, do kterého se pachatel vloupal, je vyslán signál do střediska registrace poplachů. Středisko ihned vyšle hlídku Policejního sboru, která častokrát zadrží pachatele ještě na místě činu.
ÚLOHY POLICEJNÍHO SBORU NA ÚSEKU STÁTNÍ SPRÁVY
Policejní sbor zabezpečuje v rámci útvarů Policejního sboru výkon státní správy na úseku vydávání osobních dokladů: občanských průkazů, řidičských průkazů a cestovních dokladů. Policejní sbor vykonává státní dozor na úseku zbraní a střeliva a vydává zbrojní průkazy. Samozřejmě zabezpečuje vývoj dokladů vydávaných v jeho působnosti.
Na úseku cizinecké agendy Policejní sbor vede evidence a statistické přehledy, vydává cizincům povolení k pobytu na území Slovenské republiky a vykonává kontroly dodržování podmínek k udělení pobytu.
Policejní sbor vydává také osvědčení o evidenci vozidla a tabulky s evidenčním číslem motorových vozidel.
Na úseku kontroly a státního dozoru nad činností soukromých bezpečnostních služeb a podobných činností Policejní sbor vydává licence na provozování soukromé bezpečnostní služby nebo osobní ochrany a průkazy odborné způsobilosti na výkon fyzické ochrany nebo pátrání.
V souvislosti se vstupem Slovenské republiky do evropského společenství začal Policejní sbor vydávat doklady formátu Evropské unie. Vzory některých vydávaných dokladů jsou zde uvedeny.
KRIMINALISTICKÁ A EXPERTIZNÍ ČINNOST
Plnění úloh Policejního sboru na úseku kriminalistické a expertizní činnosti zabezpečuje Kriminalistický a expertizní ústav Policejního sboru. Ústav byl zřízen v roce 1991 rozhodnutím ministra k zabezpečení kriminalisticko-expertizní a znalecké činnosti pro potřeby Policejního sboru, orgánů činných v trestním řízení a soudů.
Ústav provádí znaleckou a expertizní činnost a kontrolní znaleckou a expertizní činnost ve vědním oboru kriminalistika pro potřeby orgánů činných v trestním řízení a za určitých podmínek i pro právnické osoby a fyzické osoby a také řídí po odborné stránce a zabezpečuje forenzní činnost. Je zapsaný v seznamu znaleckých institucí na Ministerstvu spravedlnosti Slovenské republiky jako specializovaná znalecká instituce ve vědním oboru "kriminalistika".Jako první pracoviště Ministerstva vnitra Slovenské republiky dosáhlo v roce 2002 certifikaci systému procesního řízení kvality ve smyslu ISO 9001:2000.
Ústav zkoumá stopy a vzorky z místa činu předložené orgány činnými v trestním řízení a soudy. Ke zjištěným skutečnostem na předložených stopách a vzorcích, případně zjištěných skutečnostech na místě činu anebo při psychofyziologickém vyšetřování osob, zpracovávají experti ústavu odborná vyjádření nebo znalecké posudky, ve kterých odpovídají na otázky položené vyšetřovatelem nebo jiným oprávněným orgánem. Experti ústavu předkládají svá stanoviska v dané věci jako znalci. Ústav poskytuje služby v následujících oblastech:
Kriminalistická balistika poskytuje operativní údaje při typování zbraní, se kterými byl spáchán trestný čin, a poskytuje jednoznačné výsledky při individuální identifikaci zbraní.
V oblasti pyrotechniky experti pyrotechnici vykonávají zajištění a analýzu povýbuchových zbytků, z míst výbuchu výbušnin a nástražných výbušných systémů, zajišťují a likvidují výbušniny a vojenskou munici, zajišťují a likvidují nástražné výbušné systémy. Pyrotechnici ústavu zabezpečují i součinnost při bezpečnostních prohlídkách objektů.
V oblasti kriminalistické a požární chemie a toxikologie se provádí stanovení alkoholu v krvi a tělesných tekutinách, toxikologické analýzy, identifikace léků a léčiv, identifikace a analýza drog a stanovení drog v tělesných tekutinách. Identifikují a analyzují se výbušniny zajišťováním a analýzou povýbuchových splodin, určováním povýstřelových splodin na rukách nebo částech těla a určuje se vzdálenost střelby. Analyzuje se složení autolaků a úlomků skel. Provádí se identifikace neznámých látek, hodnocení mikrostop, identifikují a analyzují se paliva a maziva, analyzují se alkoholické nápoje, kosmetické a drogistické materiály, půdy, horniny z místa činu atd.
V oblasti písmoznalectví a jazykové expertizy ústav provádí znalecká zkoumání písemného projevu osoby a zabývá se individuální identifikací pisatele sporných rukopisů a podpisů na základě analýzy a porovnávání rukopisu. Cílem jazykové expertizy je tipování a individuální identifikace autora sporného textu.
Grafická diagnostika je odvětví kriminalistiky, které se zabývá soudně znaleckým zkoumáním sporných dokumentů s cílem zjistit pravost, původ a historii, také analyzovat materiály a zařízení použitá na jejich vyhotovení.
V oblasti fonoskopie se zkoumají zvukové záznamy, které jsou v příčinné souvislosti s trestnou činností, a proto slouží jako důkaz určitého konání nebo účasti na trestném činu. Jde především o zkoumání zvukových záznamů, úpravy signálu, přepis těžko srozumitelného zvukového záznamu, posouzení autentičnosti záznamu, tipování hovořící osoby a okolností projevu, identifikace hovořící osoby, sluchové svědectví.
Kriminalistická a požární elektrotechnika se zabývá objasňováním příčin mimořádných událostí, požárů, výbuchů, dopravních havárií, smrtelných a těžkých úrazů. Při tom se zjišťuje zda, událost souvisí s poruchou rozvodů, nebo vedení elektrické energie případně s nesprávnou činností elektrických strojů, přístrojů a spotřebičů, nebo jestli událost nastala v důsledku nesprávné manipulace obsluhy s elektrickým zařízením, výbojem statické elektřiny, případně jako důsledek působení atmosférické elektřiny, anebo zda nebyly porušeny příslušné normy.
Předmětem zkoumání kriminalistické mechanoskopické expertizy jsou nástroje a stopy po jejich působení. Jejím základním úkolem je identifikace nástroje, který zanechal jednotlivé stopy.
Předmětem činnosti kriminalistické defektoskopie je zkoumání dopravních havárií, požárů, výbuchů, havárií konstrukcí a havárií různých technických zařízení, smrtelných pracovních úrazů atd. Zjišťuje se, zda událost souvisí s případnou technickou poruchou, nebo výrobní chybou inkriminovaného technického zařízení apod.
Kriminalistická biologická expertiza využívá poznatků sérologie, biochemie, molekulární biologie, genetiky, antropologie, mikrobiologie, zoologie a botaniky. Analyzují se vzorky neznámého původu, při kterých je potřebné stanovit, zda jde o biologický materiál, nebo ne. V případě biologického materiálu lidského původu se určuje jeho druh, původ a vlastnosti (krevní skupina, genetický profil apod.).
Předmětem genetické expertizy je analýza deoxyribonukleové kyseliny "DNA" biologického materiálu lidského původu. Možnosti použití analýzy DNA jsou při identifikaci pachatele trestného činu v případě, že zanechal na místě činu biologické stopy.
Předmětem antropologické expertizy je zkoumání trichologického materiálu (vlasy a chlupy lidského nebo živočišného původu), kosterního materiálu, včetně potvrzení identifikace nálezu porovnáním se známým objektem na fotografii, zjišťování totožnosti osoby, to znamená porovnání jejího vzhledu s portrétem (somatoskopická expertiza).
V oblasti forenzní informatiky a techniky se provádí kriminalistické zkoumání z videozáznamů. Při expertize se zjišťuje druh záznamového formátu, originalita analogového záznamu, dekódování multiplexních analogových videozáznamů, výběr jedné videokamery a tisk požadovaných obrázků, případně zkopírování na videokazetu, zjišťování dodatečných zásahů do originálu, zjišťování obsahu analogového a digitálního videozáznamu s cílem získat relevantní události, určení osob nebo věcí nacházejících se na tomto videozáznamu. Zjišťují se podmínky a okolnosti, za jakých byl videozáznam pořízen. Zkoumají se digitální fotoaparáty a paměťová média do digitálních fotoaparátů.
Cílem trasologické expertizy je identifikace objektů, které vytvořily trasologické stopy zjištěné na místě činu. Objekty zkoumání trasologické expertizy jsou především stopy bosých nohou, stopy obuvi, stopy pneumatik a stopy různých částí kůže lidského těla.
Předmětem forenzní informatiky je kriminalistické zkoumání z oblasti informatiky, která aplikuje a rozvíjí metody informatiky v oblasti tzv. počítačové kriminality. Jde o standardní dokumentování vlastností předmětů zkoumání a dějů, které v nich probíhají. Mezi předměty zkoumání patří datové nosiče (diskety, CD nosiče, datové pásky, USB flash, paměťové karty), počítače, počítačové programy, počítačové systémy.
V oblasti kriminalistické fotografie se posuzují fotografie, fotografická technika a fotografické materiály. Provádí se i forenzní dokumentace a dokumentace výsledků zkoumání.
Kriminalistická daktyloskopická expertiza se zabývá identifikací osob podle otisků prstů, dlaní a chodidel. Na těchto částech lidského těla se nacházejí papilární linie, které vytvářejí složité obrazce s nesmírnou variabilitou kreseb. Samotné obrazce však neposkytují dostatek informací vedoucích k identifikaci osoby. Tu umožňují charakteristické znaky papilárních linií, tzv. daktyloskopické markanty - drobné nepravidelnosti v průběhu papilárních linií, které svým geometrickým tvarem a polohou v obrazci reprezentují neopakovatelnost a individuálnost kresby. Je-li nalezen dostatečný počet shodných a stejně umístěných znaků v otisku z místa činu a porovnávaného otisku, je tím dokázáno, že oba dva otisky pocházejí od jedné osoby. Moderní kriminalistická daktyloskopie umožňuje za optimálních podmínek s využitím automatizovaného identifikačního systému otisků AFIS okamžitou identifikaci osoby.
Předmětem kriminalistické metalografické expertizy je zkoumání odstraněných, nečitelných nebo pozměněných znaků nebo symbolů vytvořených v kovových materiálech silovým působením, například ražením. Zkoumání se provádí především na karoseriích, rámech a jiných kovových částech vozidel, strojů, přístrojů, blocích motorových vozidel, zemědělských a jiných strojích, zbraních a jejich částech, kovových výrobních - továrenských - štítcích, špercích, drahých kovech a jiných kovových předmětech předložených ke zkoumání. Kriminalistická metalografická expertiza se zpravidla vykonává při pochybnosti o pravosti vyřazených identifikačních znaků, při odstranění identifikačních znaků, při zjevném zásahu do identifikačních znaků (přeražení, změna tvaru nebo velikosti znaků, znečitelnění apod.), při podezření, že původní identifikační znaky byly odstraněny i se základním materiálem, byly odstraněny a nahrazeny nebo překryty novými znaky i s novým podkladovým materiálem.
V oblasti psychologie se provádějí zkoušky na psychofyziologické ověřování pravdomluvnosti ve dvou základních oblastech:
Po dobu vyšetřování se zaznamenávají fyziologické reakce vyšetřované osoby, relativní změny krevního tlaku, frekvence tepu a krevního objemu, elektrodermální aktivity a respiračních vzorců nádechu a výdechu za použití testovacích přístrojů. Princip, na kterém je tento druh vyšetřování založen, spočívá v tom, že u člověka, který vědomě na jednoznačně položenou otázku odpovídá nepravdivě, nastávají fyziologické změny ve výše uvedených fyziologických kanálech.
MEZINÁRODNÍ POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE
Jestliže chce být Policejní sbor úspěšný v boji proti kriminalitě, nevyhnutelně musí spolupracovat na mezinárodní úrovni. Proto se v rozsahu své působnosti podílí na spolupráci s policiemi jiných států, s mezinárodními policejními organizacemi, mezinárodními organizacemi a organizacemi působícími na území jiných států, ale také zabezpečuje plnění svých úloh i na území jiných států.
Ústředním orgánem pro mezinárodní policejní spolupráci je Prezidium Policejního sboru, které zabezpečuje mezinárodní výměnu informací a mezinárodní pátrání po osobách a věcech, koordinuje jednotný postup při výkonu opatření vyplývajících z mezinárodní policejní spolupráce v oblasti boje proti mezinárodně organizované kriminalitě. Zabezpečuje přípravu a vysílání policistů zařazených do výkonu státní služby v mezinárodních mírových misích a operacích civilního krizového manažmentu. Podílí se ve vymezeném rozsahu na přípravě mezinárodních smluv a zabezpečuje styk se zastupitelskými úřady Slovenské republiky v zahraničí a se zahraničními zastupitelskými úřady akreditovanými ve Slovenské republice.
Spolupráci s generálním sekretariátem Interpolu a jeho členskými státy zabezpečuje Národní ústředna Interpol, která byla zřízena v roce 1993. Hlavní úlohou Interpolu je zabezpečení mezinárodní výměny kriminálních informací za účelem podpory objasňování a prevence kriminálně trestné činnosti.
Ve své činnosti Národní ústředna Interpol spolupracuje s dalšími orgány státní správy, nejvíce s Ministerstvem spravedlnosti Slovenské republiky a Generální prokuraturou v oblasti vykonávání právní pomoci pro zahraniční policejní a justiční složky, také při realizaci vydání hledaných osob.
Slovenská republika se připojila policejními silami ke kontingentu evropských policejních sil poprvé koncem roku 2002, když Policejní sbor zabezpečil postupné vysílání příslušníků Policejního sboru do policejní mírové mise vedené Evropskou unií na území Bosny a Hercegoviny. V roce 2004 byli v rámci mezinárodního projektu "Irácká svoboda" vysláni na území Jordánska policisté, jejichž úkolem bylo připravovat irácké policisty ve výcvikovém středisku v Ammánu v Jordánsku.
Národní ústředna Europol zabezpečuje mezinárodní policejní spolupráci a výměnu informací s Europolem a jeho členskými státy v rozsahu a způsobem stanoveným Dohodou o zřízení Evropského policejního úřadu. Národní ústředna Europol byla zřízena v roce 2001 v souvislosti s integrací Slovenské republiky do Evropské unie a plní úlohy na úseku prevence a potlačování ilegálního obchodu s drogami, organizovaného převaděčství, obchodování s lidmi a dětskou pornografií, falšování peněz a jiných platebních prostředků, nezákonného obchodu s odcizenými motorovými vozidly, radioaktivními a nukleárními látkami, terorismu a proti legalizaci zisků plynoucích z těchto druhů trestné činnosti.
Hlavním úkolem Národního Schengenského informačního systému je výměna informací v rámci daném Schengenskou dohodou a realizační dohodou. Zabezpečuje sběr a mezinárodní výměnu informací o osobách, které se mají zadržet za účelem vydání, cizinců ze třetích států, kteří nemají oprávnění vstoupit na území smluvních států Schengenské dohody, závislých a nezvěstných osobách, osobách, jejichž místo pobytu se zjišťuje pro orgány justice (obvinění, svědci), osobách, vůči kterým je povolené nebo nařízené skryté sledování anebo cílená kontrola. Do schengenského pátracího systému se zahrnují i odcizené předměty, důkazní prostředky určené pro soudní trestní řízení, vozidla a přívěsy, střelné zbraně, formuláře dokladů totožnosti (cestovní pas, řidičský průkaz, občanský průkaz) a bankovky.
Národní ústředna SIRENE (Suplementary Information Request at the National Entry) je tzv. manažérský tým pro Národní Schengenský informační systém. Je to subjekt na národní úrovni, který zabezpečuje výměnu všech dodatečných informací, které nemohou být zabezpečeny Schengenským informačním systémem. Slouží jako kontaktní pracoviště pro úřady SIRENE v ostatních smluvních státech a zabezpečuje spojení s národními institucemi. Je zprostředkovatelem pro informace zasílané do centrály Schengenského informačního systému a pro všechny požadavky týkající se údajů vkládaných do Schengenského informačního systému.
Eurodac je centrální automatizovaný systém určený k identifikaci osob podle otisků prstů, fungující v zemích Evropské unie od 15. ledna 2003. Eurodac vznikl jako pomoc při určování zodpovědnosti členského státu za přeskoumání žádosti o azyl podané v členském státě podle Dublinské dohody s cílem sjednotit postup evropských států při posuzování žádostí o azyl v souladu s Ženevskou konvencí. Umožňuje stanovit totožnost (podle otisků prstů) žadatelů o azyl, osob zadržených v souvislosti s nezákonným překračováním vnějších hranic Evropské unie a ověřit, zda cizinec zajištěný v souvislosti se svým nezákonným pobytem na území členského státu požádal o azyl už i v jiném státě. Ve Slovenské republice je správcem tohoto centrálního automatizovaného systému Kriminalistický a expertizní ústav Policejního sboru.
ČINNOST POLICEJNÍHO SBORU NA ÚSEKU PREVENCE
Policejní sbor se podílí na zabezpečování a realizaci úkolů vyplývajících z koncepce prevence kriminality a jiné protispolečenské činnosti. Činnost na úseku prevence je zaměřená dvěma směry, jednak směrem dovnitř Policejního sboru, jednak směrem k občanům.
PREVENTIVNÍ ČINNOST UVNITŘ POLICEJNÍHO SBORU
V Policejním sboru působí inspekční služba, která odhaluje a dokumentuje trestné činy páchané policisty. Jde o zneužívání pravomoci veřejného činitele, oblast korupce a jiné protizákonné činnosti. Policejní orgány inspekční služby provádějí i zkrácené vyšetřování trestných činů policistů. Inspekční služba zároveň eviduje a vyřizuje oznámení a podněty občanů a orgánů státní správy o podezření ze spáchání trestných činů policisty.
PREVENCE KRIMINALITY A SPOLUPRÁCE S VEŘEJNOSTÍ
Na krajských ředitelstvích Policejního sboru jsou zřízeny poradensko-informační centra, která poskytují informace související s agendou občanských průkazů, řidičských průkazů, evidenčních úkonů s motorovými vozy a cestovními doklady, k problematice povolování pobytů pro cizince, možnosti dovozu, vývozu a převozu zbraní a střeliva a evidenční úkony při přihlašování k pobytu atd.
Pracovníci poradensko-informačních center vykonávají i další činnost. Nejvíce jsou to přednášky, besedy, tiskové besedy, prezentace různých zabezpečovacích systémů, ať už pomocí panelů, nebo audiovizuální techniky. Projekty se týkají nejvíce prevence krádeží vloupáním do bytů a krádeží motorových vozidel. V rámci projektu přiblížení se policie občanům bylo otevřeno několik informačních přepážek, ve Vysokých Tatrách - Starém Smokovci, Senici, Košicích, Bratislavě I a Senci. Jejich cílem je zkvalitnění činnosti policie, budování pozitivního vztahu policie - občan.
Důraz se klade na kvalitu poskytovaných a požadovaných služeb podaných příjemným způsobem, ale i na prostředí, ve kterém se proces výměny informací uskutečňuje. Jde o otevřenou, snadno rozpoznatelnou recepci - informační přepážku, čistou čekárnu s dostatečným počtem míst k sezení a dostatečným množstvím aktuálního informačního materiálu a speciální místnost k podávání oznámení bude-li občan požadovat soukromí.
Policejní sbor ve spolupráci s nizozemskou policií realizuje program MATRA II, jehož cílem je zlepšení vztahů mezi policií a veřejností. Program MATRA II. obsahuje pět projektů , které směřují do oblasti prevence ať už směrem k občanům, nebo směrem dovnitř Policejního sboru. Jde o tyto projekty:
Minority - zaměřený na práci policie ve vztahu především k menšinám,
Monitoring důvěryhodnosti Policejního sboru - zaměřený je na identifikaci problémů v regionech a na zjištění určitých očekávání veřejnosti ve vztahu k policii,
Kvalita manažmentu - navazuje na monitoring důvěryhodnosti policie ve smyslu přijímání účinných a velmi pružných opatření v činnosti, ale také řízení samotného Policejního sboru na základě výsledků monitoringu,
Zlepšení kvality manažmentu/příprava manažmentu - zaměřený je na zkvalitnění přípravy policejních manažerů jako součásti výchovně-vzdělávacího procesu na středních policejních školách a Akademii Policejního sboru,
Kriminalita mladistvých - je preventivní program orientovaný na rizikovou skupinu mladistvých ve Slovenské republice.
Program MATRA II. by měl přispět k vytvoření systému preventivních projektů příslušníků Policejního sboru zařazených v jednotlivých službách Policejního sboru, a to se školami v oblasti delikvence nezletilých a prevence kriminality mladistvých. Program se opírá o původně nizozemský, ale na slovenské prostředí modifikovaný projekt "Chovej se normálně", který je realizován na Slovensku od roku 1999 a je zaměřený na cílovou skupinu jedenáctiletých dětí, to je žáků 5. ročníků základních škol.
Preventivní projekt spolupráce se školami "Chovej se normálně" se začal rozpracovávat na základě nabídky Holandského policejního institutu. Projekt obsahuje 10 tematických celků, které policisté vyučují na základních školách po dobu jednoho školního roku. Děti po dobu všech lekcí provází postavička Roba - maskota projektu. Děti by se s ní měly ztotožňovat, zamýšlet se nad problémy, brát ho jako moudrého sobě rovného, který má schopnost přijatelným způsobem poukázat na nevhodné chování.
V preventivním programu jsou zařazená témata:
Každé z těchto témat přibližuje dětem za pomoci pracovních listů uniformovaný policista, který byl na práci s dětmi speciálně připraven.
Z množství úspěšně provedených preventivních aktivit v rámci jednotlivých krajských ředitelství Policejního sboru je možné uvést:
Jablko - citron - celoslovenská preventivně-výchovná akce zaměřená na kontrolu dodržování stanovených rychlostí jízdy vozidel, ohleduplnosti řidičů motorových vozidel vůči ostatním účastníkům silničního provozu.
Za bezpečnou školu - Cesta a já - cílem bylo naučit děti bezpečnému a zodpovědnému chování na komunikacích.
Policie občanům - navázání užší spolupráce s veřejností, zvyšování právního vědomí občanů.
Nedejme šanci zlodějům - spoluzodpovědnost občanů za bezpečnou situaci v místě bydliště, přispět ke změně přístupu k ochraně svého majetku.
Stop 24 - projekt z oblasti prevence krádeží motorových vozidel, jehož podstatou je, že autům označeným nálepkou "STOP 24" bude v noci, se souhlasem majitele vozidla, věnována ze strany policie zvýšená pozornost, protože by neměla jezdit v nočním čase.
Karta jistoty - projekt byl zaměřen do oblasti prevence delikvence nezletilých, cílem projektu je poskytnout žákům prvních ročníků základních škol základní informace a rady, jak prožít prázdniny bez toho, aby se stali obětí trestného činu, dopravní nehody, a jak předcházet úrazům.
Policista - můj kamarád - v rámci projektu byli policisty uskutečněny přednášky zaměřené na kriminalitu mládeže, dopravní výchovu, činnost Policejního sboru, drogovou prevenci apod.
Na kole bezpečně - akce orientovaná na cílovou skupinu žáků základních škol je realizovaná centry volného času. Zahrnuje kromě vědomostních testů zaměřených na práva a povinnosti účastníků silničního provozu, povinnou výbavu kola i praktickou část, jízdu zručnosti na kole.
Ne drogám - akce byla zaměřená na účelné využití volného času dětí a mládeže a byla určená dětem základních škol a studentům středních škol.
Lumiper - akce byla zaměřená na společenská a restaurační zařízení, šlo o kontrolu přítomnosti osob mladších 15 let, přítomnost drog a dalších návykových látek.
Podzim života - se zaměřuje na zásady bezpečného chování seniorů nejen na ulici, ale i doma.
Policejní sbor se v rámci preventivních aktivit zúčastňuje a spolupodílí i na výstavách zabezpečovací techniky, kde poskytuje veřejnosti odborné informace týkající se možnosti využití technických prostředků určených zejména k ochraně bytů před vloupáním a před krádežemi motorových vozidel.
POLICIE OBČANŮM - OBČANÉ POLICII
Krajská ředitelství Policejního sboru každoročně pořádají Dny Policie, kde se prezentuje činnost a technika Policejního sboru.
Kromě vystavené policejní techniky na nich policisté předvádějí ukázky z praktického výkonu z různých oblastí, např. ze služební kynologie, dopravní policie, zásahu tzv. zakuklenců apod.