Měsíčník Policista

Zapadlí vlastenci dnes

Vyšlo v čísle 1/2006

Příroda je tady odpradávna velký umělec. Ve zvlněné krajině nadělila lidem pestré zalesnění, svažitá luka i osamocené stromy podél cest. Rozhodila kolem zrcadlové plochy rybníků i pocuchané toky bystřin, potoků, říček, mokřavisek.
A lidé to většinou dovedli ocenit. Nedaleké Kameničky například věrně navštěvoval, za inspirací do místa dojížděl Antonín Slavíček, génius výtvarného zachycení prchavých okamžiků - rozteteleného vzduchu - nad scenérií za humny...

Hlinsko podle legendy založili hrnčíři - město se nachází v nejvyšší části Českomoravské vrchoviny na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchůRovněž mistři pera, třeba Tereza Nováková nebo Karel Václav Rais - z časů národního obrození - dovedli přesvědčivě zobrazovat kouzlo života - i jeho krutosti - ve zdejších kulisách. Existenční podmínky obyvatel Hlinska s přilehlým okolím, pravda, nebývaly jednoduché. Zvláště v zimním čase měly rodiny dosti těžké živobytí.

Práce v lese - za plískanic či závějí nad hlavu - měla vždy své nástrahy. Prosadit se na trhu řemeslných výrobků - hrnčířů, textiláků, ševců, koželuhů - chtělo mnohdy rovněž nejen trpělivost, ale i nezbytné štěstí. A drsné okamžiky přináší také místní současnost.

Jen jsme přišli mezi lidi, už slyšíme čerstvou zprávu o pracovním úrazu:

Pan Zabyl (jména jsme změnili - pozn. red.) se k podzimku vrací z výkonu trestu a předem žádá svoji družku, jestli by mu někde poblíž nedomluvila nějakou práci. Z lochu si nenese ani floka. Hospodář Derynk chce poradit od souseda - důchodce a znalce lidí - Ladina Laňky. Ten tvrdí, že Ferda Zabyluj je na všechno dost levej. Sám ho kdysi od díla na dráze vyhnal.

Jenomže samostatně hospodařící zemědělec je v okamžiku kriminálníkova zjevení na prahu usedlosti měkkosrdcatý. A taky zrovna s předzimními úkoly neví, kam dřív skočit. Dobře tedy, Ferdásku, tady máš škatulku cigaret, když sis třetí den nedal páva, a tři kilča foršusu, jenom kvůli děckám tvý starý. A zejtra mi pořežeš támhle za stodolou valník metrovýho dřeva.

Chlapisko v nejlepších letech, pan Zabyl zase jednou opojně svobodný pán, se s vervou vrhne do díla. Půlku nákladu už na špalíky zpracoval. Potom paňmámu zarazil divný náhle zvuk cirkulárky.

Oběhla stavení - a teď to vidí!

Snad minutu nebyla schopná vydat zvuku. Pak na její křik a ječení podnikatel v zemědělství od kravína dorazil. Dělníka ležícího na řezném kotouči od stroje odvrátil, na znak položil - a zpátky do otevřené dutiny břišní všechno navracel. Všude voňavé piliny a všude zabahněno, krev a vydechující rána v nešťastníkovi.

Šéfe, hele, zapal mi cigárko! pokoušel se o cosi jako uklidňující úsměv hrůzostrašně zraněný muž. Jenom očima se vyptával, je to hodně zlý? - dolů po sobě se neodvažoval juknout.

Po zbytek života Derynkovi na ten zážitek nezapomenou. Ani Zabyl ne. V krajské nemocnici ho udrželi na světě.

Při práci se dřevem zastavila pohyb ozubeného kotoučového nože - v šestnácticentimetrové hloubce zranění - kovová trubka podávací kolíbky, zpola sama uříznutá. Mašina byla samodomo, zaměstnavatel bude mít pro dobrotu ještě řadu potíží.

Na Zabyla přitom družka prozrazuje, že s návratem do nového života nepil, chtěl se polepšovat. Jenom si, prý, z krimu jakousi občasnou chvilkovou motolici přivezl...

+ + +

Další událostí, na kterou jsme měli hned po příjezdu do Hlinska kliku, byly výsledky preventivního zátahu městských strážníků spolu s policisty proti konzumaci alkoholu mladistvými (resp. proti nedovolenému podávání lihovin mládeži ve věku pod 18 let). Během víkendu zasahovali strážci zákona při hojně vyhledávané diskotéce v místní sokolovně.

Viděli jsme to v úterý večer na regionální televizi v Rokáči, v hospůdce hlavně mladých lidí, a druhý den se nám obrázek dobarvil díky zpravodajství deníku Chrudimsko:

Radnice podobné kontroly považuje za nejlepší prevenci, vedle přednáškových aktivit na školách a učilištích (na předcházení zločinnosti má úřad propracovaný projekt). V červnu zátah přistihl osm opilých dětí, koncem října uvízlo v síti dokonce 21 vláčných mláďat (z jedenasedmdesáti kontrolovaných), převážně ve věku 15 - 16 let. Dechové testy u nich odhalily od 0,15 do 1,91 promile alkoholu v krvi.

V jedenácti případech šlo o děvčata - i rekord patřil patnáctileté dívce (nad 1,5 promile se dostalo dalších pět borců). Všechny tanečníky pod vlivem alkoholu dopravila uniformovaná eskorta na vyšetřovnu, kde si je vyzvedávali jednotliví dospělí představitelé rodin.

Tady směrem na Poličku máme nejodlehlejší - a hodně nedostupné - končiny našeho obvodu, ukazuje vedoucí Obvodního oddělení PČR mjr. Mgr. Jan ŠvadlenkaŠetření dále odhalilo celkem šest osob podezřelých z podávání alkoholu mladistvým. Dva případy se týkají přímo sokolovny, ostatní pak okolních zařízení či obchodů. Na místě byla uložena jedna bloková pokuta, vypovídá oficiální zpráva.

Existuje velká pravděpodobnost, že příští kontrola se uskuteční nejpozději do dvou měsíců, zaznělo od aktivních "pořadatelů".

Jo, kdyby měli všude tak dobrý policajty, jako máme my, pochvaloval si s pokročilým večerem kuchař v restauraci U Sv. Huberta vedle penzionu Betlém.

+ + +

Policejní obvod Hlinsko je druhý největší pod Okresním ředitelstvím PČR v Chrudimi. Napříč (třeba od Čachnova k Hornímu Bradlu) měří dobrých třicet kilometrů. Spravuje, hlídá sice jediné město (jedenáct tisíc obyvatel), ale 72 obcí řízených 22 obecními úřady.

Pozn. na okraj: Klasická Vysočina se tady - pro turisty - může chlubit skanzenem na Veselém Kopci, dominantním vrchem Krásný, ve vísce Karlštejn zámečkem veleslavného architekta a stavitele Jana Blažeje Santiniho, mírně železitým rybníkem na kopci u Svratouchu, samozřejmě hlineckými skvosty - Betlémem, muzeem (jedno z nejstarších v Čechách, kronikář města Milan Hájek by mohl hodně vyprávět), areálkem pro lyžařské slalomáře (i starosta ing. Robert Vokáč jeho rozvoji vydatně přispívá) - a řadou dalších pozoruhodností, přírodních krás. Takže je tu všude rekreačních zón a chatových oblastí jako naseto.

Mjr. Mgr. Jan Švadlenka, vedoucí Obvodního oddělení PČR Hlinsko sem začal dojíždět před čtyřmi roky, npor. Petr Vomela sloužil v Praze, od roku 1997 je hlineckým policistou, od roku 2003 ve funkci zástupce. Sedmnáctičlenný tým je dnes podle šéfů dobrou partou. Nestane se jim, že by někdo nevzal telefon. Když je potřeba, na zavolání každý přijde.

Scházejí se rovněž třikrát čtyřikrát do roka - jako celek - i mimo službu, nikdo se nedrží bokem.

Přitom v roce jedna dva a ještě v roce tři zjara prošlo obvodem zemětřesení, polovina lidí odešla - čtveřice k měšťákům (je jich v současnosti v Hlinsku 9 a součinnost s PČR je nasnadě), kdosi zamířil do hlavního města. Předloni před vánočními svátky se v sestavě objevila jediná žena - nstržm. Soňa Trhalová - a místy otrlejší chlapácké jednání mezi policisty se ženským prvkem znatelně uhladilo.

Současný věkový průměr je sotva 30 let, sedm mazáků s více než desetiletými zkušenostmi ze služby doplňuje mládí sotva za školním startem policejní kariéry. Kromě mjr. Švadlenky, který bydlí ve vzdálené Chrudimi, jsou všichni místní, nebo z nejbližšího okolí, což je obrovská výhoda - pro práci především, ale i pro rekreační sporty. Provozuje se hokej, fotbal (např. na podzimním turnaji mezi složkami Integrovaného záchranného systému), trochu karate.

Velkou výjimku představuje nprap. Jiří Čáslavský - ve 48 letech stále závodně činný sportovec zápasník (v příslušné kategorii dosáhl před časem na nominaci do širšího reprezentačního kádru PČR!).

Propojovat při rozpisu služeb starší policisty s nováčky, pečlivě asistovat u profesního růstu těch druhých - v tom je budoucí naděje oddělení, cesta ze složité situace po veliké obměně lidí. Dobrý četník se tvaruje, podle vedoucích, pět deset let, ti šikovnější se naštěstí vrbí už teď...

+ + +

Trestná činnost bývala na Hlinecku hustší. Vloupačky do rekreačních objektů, obecních úřadů, základních škol. Chalupy, restaurace, prodejny - to se k dnešku víceméně nemění. Jako v celé republice bývají nejčastějšími pachately nájezdné tlupy od Ostravy, Brna, Trutnova, Prahy.

Podobně je tomu s autokriminalitou. Koncem devadesátých let měli darebníci na triku požehnaně vybraných aut - příkladně houbařů. Právě minulý rok předváděl hodně štědrá houbařská období, ale násilím otevřené houbařské auto se neobjevilo ani jedno. Přímo ve městě by dalšímu poklesu určitě moc pomohl kamerový monitorovací systém. Třeba kolem Hřbitovní ulice zůstává pořád velmi kritické místo.

Mnohé venkovské dřevěnky v hlineckém okolí by mohly od hodiny vystupovat ve filmových pohádkáchPolicejní rajon i vraždu měl. V říjnu 2003 neunesla jistá občanka zanášení svého druha. Šla na soupeřku s nožem, tu pak objevili v posteli v tratolišti krve, měla mimo jiné čtyři bodné rány v oblasti nad levou lopatkou.

Ve výčtu repertoáru kriminality ani zde nechybějí drogové delikty (prodej bezostyšně před radnicí, marjánku kouří - zkusili - skoro všichni školou povinní), případ hajlování, kolem výherních automatů zpronevěřené peníze (360 000 tisíc za jedinou noc!), uplácení veřejného činitele ad.

Pomalu legendární jsou někteří místní junioři, odchovanci na kriminální dráze. Dva docela nedávno policie eliminovala a hned to bylo po okolí znát - obyvatelům se ulevilo, policisté si pochvalu tedy právem zasluhují.

Jednoho z mladíků chytali pět let. Zhruba ve třinácti začal zapalováním tůjek, pak podpálil kravín (hned ten den to bylo objasněno). A chytil se tlupy a už se to s ním vezlo. Kradl v obchodě, vloupával se do chat, asi čtyřikrát v posledních dvou letech pronikl do školy. Třikrát loupil ve stejném bistru - po první návštěvě si odnesl rezervní klíče a vracel se tam jako domů.

To se mu začaly blížit osmnáctiny - a on se zlodějnou nepřestal. A policisté doložili, objasnili tři čtyři jeho nejčerstvější - dospělé - vloupačky a přes SKPV šel návrh na vyšetřovací vazbu. První ocenění natvrdo je pro něj na spadnutí.

Představa, že tady vládne v zavátém zimním čase atmosféra z někdejšího románu Zapadlí vlastenci není pro Hlinecké příliš na místě. Policejní služby, životaběhy jsou údajně v létě v zimě stejné. Kriminální skutky znatelně poleví pouze, je-li za oknem více než pětadvacet pod nulou a sněhu nad dva metry...

+ + +

Začali jsme nehodou pracovní, končíme vyzvídáním o karambolech dopravních. Krásné, rovné silnice lákají k rychlé jízdě a řidiči na nich nepředpokládají výskyt nehod. Tím - a smrtelnými úrazy - je třeba neblaze proslavená přímka z Hlinska k Borové před Poličkou (věnovali jsme jí Křížky u silnice v Policistovi č. 3/2005 - Raketodrom na Císařince). Navíc si na ní po nocích zvedají adrenalin motorkáři. Obsadí důležité body, ověří si, že policie není v dohledu, a pokoušejí, protáčejí sílu motorů - i vlastních osudů. Budí obyvatele dědin přiléhajících ke státní silnici č. 34.

Černý byl loňský čtvrtek 13. října pro okresku 343 z Hlinska k Jeníkovu. Dělníci v dodávce se kolem 18. hodiny vraceli z práce, jejich řidič razantně předjížděl, a když se zařazoval zpět do pravého jízdního pruhu, přehnal svůj manévr. Najel příliš na krajnici, ta se s ním utrhla, vozidlo se převrátilo na bok a zastavilo se o nejbližší strom. Výsledek - jeden mrtvý.

Dohra: Při rozlučce s kamarádem po pohřbu v hlineckém Bronxu si "pozůstalí" vysvětlovali, vyčítali zavinění - strhla se hromadná rvačka, alkohol vedl k výtržnictví, policie musela zasahovat.

Jindy v zimě ve Svratouchu závodily motorové saně, chcete-li skiboby s vrtulí, svého druhu vznášedla. Bylo překvapivě míň sněhu, soutěžilo se přesto na doraz, muži i ženy. A jedna paní najela na hroudu, zmrazek, vozítko šlo do kotrmelce, katapultovalo pilotku, která si při dopadu do oraniště poranila fatálně hlavu. Nepřežila.

Samostatnou kapitolou (dosud místními hojně v podnicích, po domácnostech připomínanou, probíranou) je otřesné železniční neštěstí v navštíveném mikroregionu:

Před více již lety při posunu na stanici Čachnov ujely vagony. Vlakvedoucí snad žertoval s lepou ženou v pokladně, strojvůdce a mladší posunovač asi dostatečně nezajistili soupravu, když odkráčeli na kafe, na malou pauzu. Mašina měla stát na straně sklonu, byla však za vagony (plně naloženými, zatíženými dřevem, štěrkem).

Tlak v brzdovém systému povolil a ohromná hmota železničních vozů se dala samovolně do pohybu. Železničáři pronásledovali utržené náklady hnanou, motorovou jednotkou, nikdo se však neodvážil přeskočit na neřízené vagony a použít ruční brzdu. Vzdali to možná v osmdesátikilometrové rychlosti.

Vysočina má po celý rok zákoutí okouzlující - i zároveň poněkud drsnáByla sobota podvečer. V protisměru jel (dlouhé minuty v nicnetušení) od Skutče montgomerák (někdo říká krabičky, motorák, logálka) - a v něm spousta cestujících. Ti starší cestovali z návštěv v nemocnici, mladší spěchali za zábavou, jiní se vraceli z práce, z výletu.

Osobní vlak i vlak nákladní bezhlavý projely někdejšími stanicemi (z úsporných důvodů opuštěnými, neobsazenými). Strojvůdce přepravující lidi neměl vysílačku, čachnovští byli stejně tak bez komunikačního pojítka. Mobilní telefony před deseti roky teprve začínaly.

Nebylo zazvonit, nebylo kde a kým odvrátit střet - zarážkami raději vykolejit těžké vagony. Ty předuněly, předusaly kupodivu bez problémů přes hlavní silnici, po padáku v profilu dráhy nabraly největší rychlost. A potom se proti nim zpoza kopečku vyhoupl malý osobák, taky vlastně sjížděl s vršku.

Jediný muž u ovládacího pultu, když zahlédl, k čemu se v nejnižším bodě na trati řítí, neměl naprosto žádnou šanci zabránit následné ráně.

Devatenáct lidí zahynulo na místě. Devastujícím zraněním podlehli další cestující v nemocnicích. Neštěstí připravilo o život části rodin, novomanžele při návratu z líbánek.

Ke srážce došlo u obce Krouna v místě při silnici, kde byl přístup pro sanitky i prostor pro přistání vrtulníku záchranářů. Hasiči ale neměli jeřáb, zvedák k vyproštění některých obětí, které ještě žily. Byl to masakr. Zaklepalo to - doživotně - s mnoha mladými hasiči, policisty od dopravky.

Stíhaní byli tři železničáři, trest vcelku malý dostali dva.

+ + +

U drtivé většiny nehod (chceme si to vůbec někdy uvědomit?) má neustále rozhodující vinu lidský faktor - klidně i malá chybička osoby přítomné zrovna u té nejhorší souhry okolností...

Jaroslav KOPIC