V chvatu tradičně provázejícímu přelom roku, si policejní prezident plk. Mgr. Vladislav Husák našel čas na to, aby zodpověděl sérii otázek časopisu Policista. Okruh probíraných problémů byl velmi široký a do zančné míry zahrnul směr, kterým se v následujích měsících a letech bude práce policejního prezidia ubírat.
Pro rok 2006 se jistě připravují významné nebo i drobnější změny v práci Policie ČR. Můžete nám alespoň ve stručnosti sdělit, jaké a koho se budou týkat?
V prvé řadě půjde o snížení počtu služebních míst Policejního prezidia ČR, k němuž dojde reorganizací jeho největšího organizačního článku - úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Řada činností a kompetencí bude převedena na útvary služby kriminální policie a vyšetřování s působností na celém území republiky.
Nové ředitelství služby kriminální policie a vyšetřování PP ČR bude vůči všem útvarům této služby s působností na celém území republiky plnit jednotnou koordinační roli. Dosud naříklad nebyl cestou úřadu koordinován PČR útvar pro odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality zvaný finanční policie.
Bude podrobně posouzena otázka případných duplicit v působnosti celorepublikových útvarů služby kriminální policie a vyšetřování, a taková zbytečná zdvojení budou odstraněna. U útvarů s podobnou působností dojde k případnému sloučení, právě v této době se třeba diskutuje o možném spojení útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality a útvaru finanční policie.
Připravujeme snížení počtu funkcí s příplatkem za vedení v rámci efektivity řízení jednotlivých pracovišť a úseků. Zejména půjde o snížení počtu funkcí zástupců vedoucích pozic u oddělení, odborů a služeb.
Před dokončením je spojení služby pořádkové policie a služby železniční policie na všech organizačních úrovních struktury Policie České republiky (Současné spojení na úrovni okres a kraj bude realizováno také na policejním prezidiu, což mimo jiné povede ke snížení služebních míst s příplatkem za vedení).
V nejbližším roce bude podrobně posouzena možnost sloučení sousedících malých okresních ředitelství do větších celků s cílem početního posílení základních útvarů vznikem nové efektivnější a méně početné řídící struktury.
Velmi důkladně připravujeme novou organizaci služby pohraniční a cizinecké policie v důsledku očekávaného přistoupení České republiky k Schengenskému prostoru.
Opět byla odložena účinnost "služebního" zákona o policii. Jak se podle vašeho názoru tato skutečnost v policii projeví?
Jako velmi závažný vnímám tento problém pro naši nejstarší služební generaci. Nová právní úprava služebního poměru měla mimo jiné přinést odcházejícím policistům také důstojné sociální podmínky po dlouhé době služby. Rozdílný stav výsluhových nároků starší služební generace a současná neomezená věková hranice k odchodu policistů do starobního důchodu bude podle očekávání motivovat spíše k setrvání ve služebním poměru. Tím ale nebude umožněno zejména střední generaci přirozeně postupovat na vedoucí funkce a plnit své role.
V regionech sílí tlaky krajských činitelů, aby Policie ČR kopírovala současnou krajskou strukturu státu. Uvažuje se o tom, byť třeba výhledově? Spočítal někdo, co by taková reorganizace stála?
Z hlediska policejní práce nemáme problém se současnou strukturou krajských ředitelství. Přizpůsobení krajských policejních správ vyšším územně správním celkům, tak jak požadují někteří hejtmani, je především otázkou finanční. Vybudování každé nové policejní správy a zajištění jejího provozu převyšuje částku jedné miliardy. A vyšších územně správních celků, kde nemáme krajskou správu, je šest.
V poslední době, včetně roku 2005, byla policie postupně vybavována novou technikou (speciální automobily, nové vrtulníky, výpočetní technika). Které technické prostředky podle vašeho názoru policistům ještě nejcitelněji chybí?
Obměnu (technickou i softwarovou) určitě potřebují výpočetní technika a také služební dopravní prostředky. Dále policisté potřebují fotopřístroje, protiúderové komplety a balistické vesty, koncové terminály MATRA včetně baterií, laserové ruční radary. Je nutné dovybavit laboratoře OKTE. V oblasti zbraní jsou to některé speciální zbraně. Samostatnou kapitolu tvoří ubytovací podmínky jednotlivých útvarů ve vazbě na EFQM, což je model moderního manažerského řízení a hodnocení kvality organizace (European Foundation for Quality Management).
Vzhledem k tomu, že objem finančních prostředků je omezený, probíhá doplňování technických prostředků především podle potřeb výkonu. V roce 2006 se bude centrálně pořizovat majetek zejména v těchto oblastech:
Policie ČR připravuje nový způsob placení pokut za dopravní přestupky. Mají být stanoveny přesné částky za jednotlivé druhy přestupků. Bude takový ceník přístupný veřejnosti? Budou částky k placení přiblíženy spíše k těm menším, nebo větším peněžním pokutám?
Připravit návrh a stanovit částky sazebníku pokut za dopravní přestupky by měl odbor bezpečnostní politiky MV ve spolupráci s Policií ČR. Při jeho přípravě zužitkujeme zkušenosti z minulého sazebníku. Přestože zveřejnění sazebníku pokut považujeme za škodlivé, po zkušenostech s minulým sazebníkem z roku 1995, který se stejně dostal k veřejnosti, jej zveřejníme.
Nelze říci, že se pokuty budou pohybovat v horní nebo dolní hranici. Doporučená výše by měla objektivizovat závažnost přestupku.
S jakými pocity pohlížíte na dramatická umělecká díla, jako např. film Sametoví vrazi nebo televizní inscenace Rána z milosti, v nichž se Policie ČR neobjevuje v příliš příznivém světle?
Na poměrně časté znevažování práce policie a na skutečnost, že bývá v negativním kontextu komentována zejména sdělovacími prostředky, jsme si v minulé době již zvykli. Je teď na Policii České republiky a na každém jejím příslušníkovi, aby zejména svým vystupováním k veřejnosti a dobrými výsledky při plnění úkolů byl tento trend trvale změněn.
Není představa o úplatnosti policistů přehnaná? Jak se v policii proti korupci bojuje? Uvažuje inspekce o provokacích?
Vzhledem k neustálému kontaktu s kriminálním prostředím je policejní práce více než mnohé jiné druhy lidských činností ohrožena nebezpečím korupce a zneužíváním zákonem svěřených pravomocí a postavení. Problém má však dvě stránky. Policie na jedné straně s korupcí bojuje, a na druhé straně je korupcí sama ohrožena.
Pokud jde o naše úsilí aktivně vystupovat proti případům korupčního jednání, máme v policii vytvořen rámcový interní protikorupční program, který se zaměřuje na realizaci protikorupčních opatření ve třech základních liniích.
V oblasti personální průběžně tipujeme korupcí ohrožená služební místa, navrhujeme a vyhodnocujeme organizačně technická opatření k eliminaci korupčních rizik a příležitostí a v neposlední řadě klademe důraz na osvětu a vzdělávání.
V organizační oblasti jde především o průběžné vyhodnocování používání technických prostředků využívaných při dokumentaci zejména dopravních přestupků. Pozornost je průběžně věnována i ověřování způsobu vyřizování podání netrestního charakteru směřujících na policisty. Naší snahou je rovněž podporovat všechny formy průzkumů veřejného mínění týkající se činnosti policie a jejich výsledky využívat při naší další práci.
V oblasti ekonomické je naše pozornost zaměřena především na kontrolu hospodaření a nakládání s majetkem státu, na manipulaci s pokutovými bloky a inkasovanými penězi, ale i například na využívání zvláštních finančních prostředků.
V této souvislosti je nezbytné vyzdvihnout, že protikorupční program se musí stát záležitostí všech útvarů a všech policistů.
Zavedení testu integrity, který je mnohdy spojován s "řízenou provokací", předpokládá i náš interní protikorupční program. Je to však spojeno s nezbytnými legislativními úpravami, které nelze uspěchat. Na druhé straně je nutno uplatňovat osvědčené formy boje proti korupci, zejména pak využívat preventivní nástroje a průběžně odhalovat a omezovat korupční rizika, se kterými se může setkat policista při běžném výkonu služby. Nepochybně své místo má i vnitřní kontrolní systém, který by měl využívat více proaktivní a ofenzivní kontrolní nástroje než tradiční a reaktivní formy.
Měřítko objasněnosti trestných činů je značně zkreslující. Jaké jsou jiné možnosti v posuzování kvality a úrovně policistů a jejich práce?
Vzhledem k měnící se filozofii naší práce, tedy změně z represivního přístupu na především preventivní působení, by jedním ze základních hodnotících kritérií práce policie do budoucna měla být spokojenost zákazníka, tedy spokojenost občanů se službami, které jim policie poskytuje. S tím úzce souvisí připravovaný systém měření spokojenosti veřejnosti s naší prací. Vybrané součásti systému již zavádíme. Na některých nejnižších útvarech se například občané mohou setkávat s dotazníky, v nichž se ptáme na jejich okamžitou spokojenost či nespokojenost s prací policie. Podávají-li oznámení, zajímá nás jejich dojem z prostředí, ve kterém jsou přijímáni, názory na termíny, v jakých jsou jejich připomínky přijaty a vyřízeny a podobě.
Pokud se týče hodnocení jednotlivých policistů, máme jednak dobře zpracovaný systém jednotlivce, kde hodnocení kvantitativních výsledků ustupuje do pozadí před kvalitativními. Zároveň jsme si vědomi toho, že musíme definovat další hodnotící kritéria jednotlivce, zejména z oblasti integrity, korupce, etických a morálních přístupů. Chceme-li efektivně budovat firemní kulturu a obzvláště image Policie ČR, musíme policistu v moderním systému hodnotit nejen podle dosahovaných pracovních výsledků, ale jak uvádí Etický kodex, i podle jeho chování v soukromí. Policista není profesionálem pouze od - do, ale dvacet čtyři hodin denně, a svým chováním mimo službu do značné míry určuje, jakou podobu v očích veřejnosti bude policie mít. I toto je hodnotícím kritériem.
V rámci nastartovaného projektu Vývoj Policie 2015 se těmto systémům hodnocení věnujeme v samostatném komponentu a stejně tak se mu věnujeme v rámci používání modelu EFQM.