Psal sa první rok nového tisíciletí. Štědrý večer košatěl tradiční silou, za okny již zářily vánoční stromky. Namrzlá vozovka blyštěla poladovicú a do toho jede pětašedesátiletý cyklista, ze slováckého sklépku, jak jinak firma známá ochmelková, nejspíš za vůní rybí polívčičky.
Jenomže za těžkých okamžitých souvislostí nezvládl svůj dopravní prostředek. Padl na prochladlou zem. Po devatenácté hodině pak projížďál dědinou mladý, sotva dvacetiletý Vracovják, vypovídali svědci. A přehúpl přes něho. Ujel. Dohledali ho. Tvrdil, že na místní komunikaci nic nezahlédl. Přestože byla ulice pěkně osvětlená. Pitva postiženého (pro motoristu pouze drobná "polehčující" okolnost) ukázala, že starý pán byl po smrti dřív, než přes něj osobní auto přejelo...
Tolik část pamětí místních občanů z okolí Vracova. Že dopravní provoz nešanuje s tragickými událostmi osudy lidí ani v nejsvátečnějších okamžicích, dokládají úřední záznamy k předloňskému vánočnímu času v sousedním, střediskovém Bzenci. A opět se jednalo o střetnutí vozidla s nekapotovaným jedincem.
Dva dny před dnem štědrým přijížděl ke Bzenci v podvečerní hodině čtyřicetiletý řidič s vozidlem Škoda Felicie. Zřejmě jel tak rychle, že ani na rovném úseku silnice (v dobrém technickém stavu - bez výmolů a bez závad sjízdnosti) nestačil včas zahlédnout v temnotách jdoucího sedmdesátiletého chodce. Ten proti němu kráčel ve směru od města na Bzenec-Kolonie při doporučovaném levém okraji vozovky. Muž za volantem nestačil správně zareagovat a v plné rychlosti do muže pravou přední částí vozu narazil.
Zranění starce způsobená střetem a následným pádem na asfalt byla těžce devastující, smrtelná. Oběť jim podlehla na místě nehody. Řidič zraněn nebyl, škoda na osobním automobilu činila 15 OOO korun. Policejní šetření prokázalo v krvi chodce hladinu alkoholu na úrovni 1,87 g/kg, dechová zkouška na alkohol u řidiče naopak vyšla na prázdno...
Aby toho ten rok nebylo málo, tři dny poté, tedy na první svátek vánoční znovu kolem osmnácté hodiny srazilo auto pěšáka. Tentokrát přímo uprostřed slavnostně nasvíceného Bzence. Sotva třicetiletý řidič vozu Škoda Fabia rovněž neměl pod kontrolou vlastní rychlost, nepřizpůsobil jízdu situaci v silničním provozu. Pohyboval se za jiným vozidlem (to se dosud nepodařilo určit), jehož šofér náhle prudce vybočil vlevo do středového odbočovacího pruhu. Zadnímu jezdci se tím odkryl pohled na chodce přecházejícího po značeném, chráněném přechodu. Pro dupnutí na brzdu mu zbývaly zlomky vteřin.
Přes intenzivní zastavování stroje se však nepodařilo střetu s bezmocným člověkem zabránit. I v tomto případě zemřel postižený člověk na následky zranění (s životem neslučitelnými) hned na místě nárazu. Řidiči se zjevně nestalo nic, vůz vykazoval poničení v hodnotě 1 000 korun. V krvi chodce se našlo 1,83 g/kg alkoholu, dech pilota určil přístroj Dräger jako čistý...
Oba předloňské trestné činy ublížení na zdraví s následkem smrti zatím nejsou ukončeny, dořešeny.
Můžeme si představovat, že se chodci shodou okolností oba posilnění - a ovlivnění - alkoholickou konzumací na svém neštěstí do jisté míry podepsali, přesto zůstávají - víceméně vždy - hlavními viníky lidé s řídícím kolem motorového vozidla v ruce, ti živí. Oni měli/mají prst na spoušti zbraně, která v mikrookamžiku mění životní dráhy mnoha lidí. Jiné rodině někoho vezmou, vlastním lidem svou nehodou také ublíží a v neposlední řadě sami sebe postihnou, trestají (nehledě na soudní rozhodnutí) doživotním vědomím - trápením: zabil jsem člověka!
Není možná od věci a marné i v atmosféře klidných radostí mezi příbuznými a blízkými na konci kalendářního roku, nebo při vyhlašování nejrůznějších předsevzetí mezi kolegy, spolupracovníky a dalšími kamarády za bujarého veselí silvestrovského odpočítávání času, věnovat pár myšlenek a navzájem propojených představ o rolích případného řidiče, aktivnějšího turisty či rekreačního cyklisty jednoho každého z nás.
Dřív, než bude pozdě.
Šťastné, pohodové a spokojené kilometry v novém roce!