Praze říkáme stověžatá, Němci ale trvají na tom, že je to přímo "die goldene Stadt" - zlaté město. Takhle hezky o "Zauber der Goldenen Stadt" napsal v těchto dnech jeden z nejznámějších německých rodinných týdeníků Frau im Spiegel: večerní romantika na Karlově mostě, postmoderní architektura Tančící dům, staré Staré Město, kavárna v Obecním domě, kavárničky na každém rohu - a podívejme, Prahu objevil i Hollywood: už v roce 1995 tu točil Tom Cruise Mission Impossible a nejnověji letos v Bratřích Grimmech Matt Damon. A všem čtenářům časopis radí, že tu musí bezpodmínečně ochutnat "kolacky" z kynutého těsta. No, hurá do Prahy!
V téže době se ale Praha proslavila - ač jsme o to většinou nestáli - nejen v německém, ale i v celosvětovém tisku a po celém světě si smlsli. Kdekdo ví, že v Evropě leží Deutschland a že se tam ve Wolfsburgu vyrábí Volkswageny, ale mnohde si určitě čtenáři nebyli úplně jistí, kde v sousedství sídlí Česká republika, Praha nebo dokonce Mladá Boleslav, i když škodovky mají tu nejlepší pověst. Jak se nám to přihodilo, že jsme se tak proslavili a kdopak nás to proslavil?
Ústřední postavou současného policejního vyšetřování je prozatím Klaus-Joachim Gebauer (61). Ve wolfburském VW pracoval 32 let, poslední desetiletí ve funkci kontaktního pracovníka mezi vedením firmy a tzv. Betriebsratem, tedy s odbory a dalšími grémii zaměstnanců. Měl k dispozici neomezené množství peněz na jejich služební cesty - ať už spolu s vedením, nebo samostatně. Hamburský týdeník Stern nazval jeho roli "komorníkem" a on v rozsáhlém rozhovoru s tím souhlasil.
V luxusních hotelích po celém světě a v pronajatých bytech v Hannoveru a Braunschweigu se do toho ještě připletly i desetitisícové úhrady za prostitutky a ještě pro fingované firmy, které měly ukrajovat z exportního sádla mateřské firmy. Nyní to prasklo a pan Gebauer má problémy. Jednak ho státní zástupce vyšetřuje pro zpronevěru a podvod vůči zaměstnavatelovi, jednak on žaluje firmu za nezákonný vyhazov a vinu hází na jiné. A přitom padají i jména Praha či Mladá Boleslav. Šéfovi Volkertovi (62) a nejvyššímu personálnímu šéfovi Hartzovi bylo umožněno (prozatím) dobrovolně odejít, boleslavský personální šéf Schuster (51) byl na hodinu propuštěn. Největší evropský automobilový výrobce má vrásky. Jak to tedy bylo?
Ty organizované cestovatelské samoobsluhy, včetně prostitutek, začaly někdy v polovině 90. let. Pan Gebauer byl v té době spojovacím článkem mezi personálním vedením podniku a celopodnikovou odborovou radou, ve které zasedají všichni předsedové jednotlivých odborových rad a několik dalších lidí. Především se ovšem měl starat o předsedu všech předsedů, Klause Volkerta. Měl plnit jakékoli jeho přání a jakékoli vynaložené sumy se zdůvodňovaly "zájmem podniku". U VW existuje jako u všech jiných firem systém vyúčtovávání cestovních nákladů, při kterém jsou výdaje za všechny zahraniční cesty následně kontrolovány a teprve pak hrazeny. Postupovalo se podle "vyúčtování příjmů vedoucích pracovníků", ale ty bylo třeba zdaňovat. A tehdejší šéf pana Gebauera prý řekl, že se s tím musí něco udělat, že to musí být napříště účtováno tak, aby nikdo třetí nedokázal zjistit, na co vlastně ty jednotlivé položky peněz byly vynaloženy. A poprvé to vyzkoušeli v lednu 1996.
"Tehdy to byla první cesta do Brazílie," vzpomíná pan Gebauer ve Sternu, "a trvala asi týden. Přiletěli jsme do Sao Paula, přemístili se do Ria do hotelu Othon Place vedle diskotéky Help. A tam jsme zorganizovali ve velkém stylu děvčata, kterým jsem platil. V Brazílii se k ženám tohoto druhu dostanete snadno. Jak v té diskotéce, tak na pláži. Když si někdo takovou přál, stačilo k ní jít a říct ´Hi, are you interested to meet my friend´- a když jsme leželi na pláži, ta děvčata k nám sama přicházela. Brazílií to všechno začalo a později už žádná cesta bez prostitutek nebyla myslitelná...
Adrianu Barrosovou jsem do Německa dopravil Volkertovi dvakrát třikrát přes cestovní kancelář, to ještě cestovala skromně economy´. Bydlela v Hannoveru v hotelu Maritim na letišti a Volkert za ní jezdil, když si mohl udělat volno. Mezitím jsem se o ni staral já - třeba jsem s ní chodil po pěší zóně na nákupy. Není moc inteligentní, ale vždy hezky a nápadně oblečená. Všem bylo jasné, co je zač a já jsem si jen říkal - bože, ať mě tu s ní nikdo neuvidí...
Adrianu Barrosovou viděl Volkert v lednu 1998 v klubu Med 150 km severně od Ria, pracovala tam jako animírka, na rozveselení nálady přítomných, a nemohl z ní spustit oči. Dala mi své telefonní číslo, a když jsme v květnu 1998 měli velké pracovní zasedání v Praze, jeden jihoamerický manažer ji na naše požádání vzal s sebou. Proč má jet někam do Prahy? Té nebylo třeba nic vysvětlovat. Bydleli jsme v hotelu Paříž a tam měli spolu i svoji první noc. To byl začátek a pokračovalo to plných dalších sedm let. Kolikrát jsem jejich setkání organizoval? Asi 40 až 50krát v různých částech světa, do Jižní Afriky, Uruguaye, Barcelony, Lisabonu, Indie. Náš systém placení fungoval perfektně: Volkert nedělal po takové cestě žádné vyúčtování a já jsem to celé hradil náhradními doklady.
Po cestě s námi Adriana ještě odbočovala - do Turecka, na Kypr, do Londýna. A musím říct, že to byl stres nejen pro mne, ale pro celé pracoviště. Moje sekretářky byly na nervy, sotva ji na drátě uslyšely. A ještě k tomu dostávala na své konto od října 2003 do konce roku 2004 kvartálně 23 008 eur.
Proč jsem byl přítomen i soukromým cestám a byl jakýsi komorník? Ano, nosič zavazadel, platil jsem i za každý lístek na tramvaj a byl jsem svým způsobem i klaka, obdivovatel. Jenže ležet s krásnou ženskou u hotelového bazénu s jejím partnerem není žádná radost. Adriana je strašně náladová, a když měla špatnou náladu, měl špatnou náladu i Volkert - a pak ani mně nebylo do smíchu."
Jak to bylo s její odměnou, ptal se Stern. "Peníze dostávala hned na začátku, v obálce 10 000 eur. Maximum 15 000. Ale loni jsem už nesměl vystavovat náhradní doklady, a tak to nešlo v hotových penězích."
Co k tomu řekl vrchní odborář VW? "Do prdele."
Sexprázdniny nebyly ale jen v zahraničí, V Hannoveru se třeba na jednu noc při jednom velkém zasedání VW najala přízemní vilka s barem a umístilo se tam sedm mužů a sedm prostitutek. Že by v tak malém domku bylo sedm pokojů? Nebylo! Ale přítomným pánům a dámám ta skrumáž nevadila. A když už to po hotelech bylo nápadné, pronajal Gebauer v Braunschweigu v roce 2002 ve výškovém domě v ulici Kurta Schumachera dvoupokojový byt, garáž v podzemí, výtah přímo vedle bytu, diskretněji to ani nešlo. Jen nový mobiliář stál 50 000 eur. Klíč měly sekretářky pana Gebauera, které tam vozily šampaňské, jeho uklizečka, jeden hannoverský radní a samozřejmě oba pánové - vrcholový manager VW a jeden čelný člen podnikové rady. Pan Gebauer jim ve své zpovědi prozatím nedává jméno. Starším managerům a funkcionářům se kupovala za peníze wolfsburské firmy v tamní lékárně i viagra.
Mračna se již delší dobu stahovala, ale jednotliví účastníci stále neměli pocit, že jsou na Titaniku. A přece jsou nyní celoroční Vánoce ty tam.
"Já a personální šéf Škody Mladá Boleslav jsme vyřizovali něco podnikového v Lisabonu. Vyrazil z Prahy firemním tryskáčem, vyzvedl mě v Braunschweigu a tam mě také 15. června vysadil. Byl jsem přímo na letišti zadržen, nedovolili mi ani odjet mým vlastním vozem. Schuster v Praze dopadl podobně.
V centrále koncernu jsem zažil regulérní výslech, sebrali mi můj služební mobil a moje klíčky k firemnímu audi - a vysadili mě před dveře," svěřuje se pan Gebauer. Jenže ta první obvinění se netýkala ani prostitutek, ani vysokých nákladů za jejich služby a výlety s nimi. Zdá se a bude asi i prokázáno, že si šéf odborů ve Wolfsburgu i německý personální šéf v Mladé Boleslavi chtěli přilepšit k platu a k důchodu zakládáním krycích firem v Asii a Africe s lukrativním trhem VW, které by sbíraly smetanu mezi dovozem vozů VW a jejich prodejem. Smrdí to podvodem a zpronevěrou.
"Můj právník mi radí, abych se během vyšetřování této věci nevyjadřoval. Ano, podílel jsem se v Praze na jedné firmě, ví se o tom, ale nic z toho nebylo, nic za zády zaměstnavatele."
Ta firma se jmenuje F-Bel a plánovala realitní projekt ve výši přes 80 milionů eur, mělo to být jakési automobilové městečko v centru Prahy. Když se Stern ptal, zdali se na tomto projektu měl podílet jak Schuster, tak Volkert, Gebauer odpověděl: "Nebudu to komentovat."
Ve hře byl údajně i úplatek 15 000 eur od firmy F-Bel za očekávané lukrativní objednávky od VW, ale i za "slečny". "Měl jsem vedle nich sedět s minerálkou?" ptá se. "Když kolega nebyl spokojen s dívkou, musel jsem hledat náhradu třeba i uprostřed noci. Gebauere, Gebauere, kde jsou ty ženské - tuhle větu jsem slyšel pokaždé. A vždyť se při tom i pracovalo. Já jsem byl osm měsíců z roku na cestách."
A doma jste se chlubil krásnými ženskými a pětihvězdičkovými hotely? "Jen moje maminka byla trvale zvědavá. Co to je organizovat, ptala se. A já jí odpovídal: zařizovat kontakty, dávat lidi dohromady, to je to, co umím. Jediné slovo vykecat - a letěl bych z firmy a stál bych mezi čekajícími na pracovním úřadě."
CO ŘÍKAJÍ AKTÉŘI AFÉRY
Právník odstoupivšího šéfa personalistiky sdělil, že Hartz nechce předbíhat svému svědectví před státním zástupcem v Braunschweigu, ale pokud jde o cestovní náklady, jde o "četné nepravdivé pomluvy".
Někdejší šéf odborů Klaus Volkert prohlásil prostřednictvím svého právníka, že "není připraven diskutovat s veřejností o jednotlivých tvrzeních a z částečně průhledných důvodů cíleně šířených nepravd". (Stern se ho tázal, jak to bylo s jeho vztahem k Brazilce Barrosové, s mnohačíselnou hotovostí, kterou dostávala a s používáním najatého bytu v Braunschweigu s prostitutkami.)
Adriana Barrosová na dotazy Sternu nereagovala, ale už dříve se ke vztahu s Volkertem přiznala. K podezření, že peníze z VW dostávala z jiných než pracovních důvodů, řekla, že "v tom případě by to jistě ani dr. Peter Hartz ani dr. Klaus Volkert nepodepsali".
Gebauerem zmiňovaný dolnosaský poslanec a člen dozorčí rady VW se dal slyšet, že "nebude vydávat žádné prohlášení".
Bývalý personální šéf Škody Mladá Boleslav Helmuth Schuster na otázky Sternu neodpověděl, protože "jsou spojeny s jeho dočasným bojem o dobré jméno ve firmě".
A šéf dozorčí rady a někdejší mnohaletý šéf VW Ferdiand Piech sdělil, že nikdy nic nevěděl o zvláštní péči o předsedu odborů prostřednictvím Gebauera ani o okolnostech jejího účtování