Měsíčník Policista

Tři zbraně v akci

3-Gun Match - závod tří zbraní - má kořeny v USA a tam také dosahuje největší popularity. Zúčastňují se jej především příslušníci elitních složek ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, ale také sportovní střelci vyznávající akční disciplíny zastřešované mezinárodní organizací IPSC.

Soutěž vzhledem k vysokým nárokům na všestrannost závodníků obecně patří k k nejobtížnějším disciplínám akční střelby. Koncem června měl takový závod - pokud jde o oficiální akci většího rozsahu - premiéru i u nás, ve vojenském prostoru Boletice u Českého Krumlova. Zároveň to byl největší závod tohoto druhu na starém kontinentu, pořádaný na jednom místě a naráz a hned s velmi početnou mezinárodní účastí. V průběhu třídenního závodu se totiž v rukou soutěžících objevovaly střídavě dlouhé kulové zbraně, brokovnice a nakonec i pistole. Závod tří zbraní uspořádala česká odnož IPSC, tedy Asociace praktické střelby ČR. Nešlo by to bez přispění členů mnoha našich klubů IPSC, bez podpory speciální složky SOG Vojenské policie AČR a bez všech rozhodčích, protože bez jejich obětavé a dobré práce by tento závod nemohl vůbec proběhnout. Organizačně závod připravil Jiří Šerý se svým týmem; na naše evropské poměry gigantickou akci by se sotva povedlo uspořádat bez nemalého přispění mnoha desítek sponzorů v čele s generálním sponzorem Českou zbrojovkou Uherský Brod, pod jejíž záštitou se snad podobné vydařené akce budou konat i v budoucnosti. Duševním otcem a ředitelem tohoto nebývalého soutěžního setkání byl ostatně Milan Trkulja, manažer továrního střeleckého družstva.

Kdo chce zvítězit v jakémkoliv významnějším závodě tří zbraní, nemůže se spoléhat na momentální šťastnou souhru náhod. Ti na nejpřednějších místech jsou vždy skutečnými mistry v praktickém ovládání takřka všeho dostupného, s čím se vůbec dá dynamická střelba provozovat. Musí z toho umět střílet nejen s dostatečnou přesností, ale také co nejrychleji. Možnost vidět některé z těch nejlepších v akci je pro lidi kolem vždy opravdový zážitek.

Návyky závodníků IPSC, kteří jinak střílí výhradně s krátkými zbraněmi, zde prostě nestačí. Samonabíjecí puškou se totiž střílí na vzdálenosti až kolem 200 metrů, což s sebou nese zásadní rozdíly v rytmu střelby. Brokové zbraně jsou zas velmi náročné nejen na "ukočírování" silného zpětného rázu, ale i na rychlou a bezchybnou manipulaci. Každá chybná rána vzhledem k nevelké nábojové kapacitě zbraně znamená pracné a časově obtížné dobíjení dalšími náboji.

CELKOVÉ VÝSLEDKY