Obličejem Američanky Theresy Baxterové se dnes táhnou hluboké vrásky, oči patří stařeně, přestože je jí jenom třicet let. Jak se jí to přihodilo? "Měla jsem deprese a začala jsem užívat Meth. Droga byla levnější a učinnější, než jiné. Jenže euforie potřebovala stále silnější dávky - a pak už jsem se na sebe nemohla podívat do zrcadla, začaly mi vypadávat jeden zub po druhém a zhubla jsem o 18 kil," vypráví. Té hororové droze se říká Crystal Meth, Glass, Ice nebo Yaba (thajsky šílená droga) a dá se zhotovit doma na koleně. Základní substancí je prostředek proti rýmě pseudoephedrin. V domácích laboratořích jej výrobci přeměňují na prášek - a ten se pak šňupe, polyká, kouří nebo injekčně vstřikuje. Poslední dva způsoby jsou nejúčinnější, protože se rychle dostanou do krevního oběhu.
Jako první reagoval v USA na toto nebezpečí federální stát Oregon, kdy stovky mladých lidí se kvůli ní dostávaly do krize, do protidrogových center a na hřbitov. A tak je tam pseudoephedrin nyní prodáván jen na lékařský předpis. Ale pro narkomany, jako je Therese Baxterová, je to jen tak tak včas. Droga ji nejen zjevně zohavila a podlomila jí zdraví, ale udělala z ní i pachatelku: kradla a nyní ji to stojí pět měsíců omezení na svobodě. "Sama na sobě vím, že být závislý na Meth se člověk stává zombím, chodící mrtvolou. Ale já žiju, jenže stovky jiných jsou mž mrtví," říká.
V Rakousku musí být akce hromadných rozměrů "včas nahlášena úřadům, aby věděly, jaká dopravní, zdravotní, hygienická a bezpečnostní opatření byla k řádnému průběhu přijata a musí být zřízena také pořadatelská služba," říká Michael Haider, tajemník rakouského velvyslanectví. Organizátor či pořadatel se musí dohodnout s majiteli okolních pozemků, přes něž se mohou účastníci akce dostávat, a nesmí je poškozovat nebo znečisťovat. "Pokud nejsou podmínky dodrženy, úřady zakročí - například když nejsou vyhrazena místa k parkování, zajištěny toilety nebo pořadatelská služba. Zájmem policie je preventivní spolupráce, a pokud se situace vyhrotí, snaží se nejdříve o zklidnění.
"Každá akce takového rozsahu musí mít povolení obce, v jejímž katastru se koná," řekl redakci deníku Právo Michael Ziegler, mluvčí bavorského ministerstva vnitra. Dohoda s majitelem pozemku nestačí, to je jen občansko-právní aspekt. Nutné je splnit veřejno-právní požadavky - jak je zajištěno parkování, hygiena, zdravotní péče, limit hluku apod. Když obec z nějakého takového důvodu akci nepovolí, je považována za zakázanou a policie musí konat. Podle Michaela Zieglera se akce technoparty pořádají v Česku zjevně i proto, že "v jiných zemích EU by to prostě nešlo".
Podobně je tomu i v dalších spolkových zemích SRN.
V Británii je masově pořádaná akce bez povolení nepřípustná a postavena mimo zákon a podle tiskového odboru ministerstva vnitra už od dob předchozí konzervativní vlády končí zásahem policie. Předem neoznámené a nepovolené akce nepřipadají v Belgii v úvahu. Když si organizátoři vyžádají a dostanou povolení, musí dodržovat stanovená pravidla. Jinak zasáhne policie ve prospěch poškozovaných občanů.
Ministr vnitra Charles Clarke zveřejnil pravidla, podle nichž budou z Británie vyhošťováni lidé, kteří propagují nebo schvalují terorismus nebo násilí mezi skupinami. Mnoho Britů včetně vlády se domnívá, že radikální kazatelé nenávistí a aktivisté zneužívají britský liberální přístup ke svobodě slova a poskytování azylu. Ministr vnitra proto nechal přezkoumat rozsah svých pravomocí a oznámil, že už od září některé z nich bude rozhodněji využívat. Reaguje tím na dva červencové teroristické útoky v Londýně, při nichž zahynulo na 50 lidí. Jejich pachateli byli Britové muslimského vyznání a vzniklá situace podle něho "změnila pravidla hry". Podle zastánců lidských práv a zvláštního zpravodaje OSN však hrozí, že někteří radikálové budou sice deportováni oprávněně, ale do zemí, v nichž jim hrozí nelidské zacházení, a proto protestují..
Mezinárodní časopis Tobacco Control přinesl studii věnovanou účinnosti protikuřáckého zákona přijatého v New Yorku před dvěma roky. Jde o dodatek k zákonu o čistém ovzduší uvnitř budov, který zakázal kouření doslova na všech pracovištích, v restauracích, barech, hernách binga či bowlingu. Studie mj. potvrzuje, že u zaměstnanců restaurací a barů došlo postupně k 85% poklesu vystavení jejich organismu následkům pasivního kouření. "Ve světle zdravotních důsledků, které z něho plynou, jako jsou zvýšené riziko rakoviny plic, kardiovaskulární choroby a mozkové příhody, mají tato zjištění důležitý význam pro zajištění veřejného zdraví a prevenci ztrát spojených s kouřením," konstatoval Matthew Farrelly, stojící v čele výzkumu.