Od 1. července tohoto roku nese dřívější Spolková pohraniční ochrana (Bundesgrenzschutz - BGS) zcela nový název - Spolková policie (Bundespolizei - BPol) - který nejenže dostatečně vystihuje její stávající postavení a rozsah úkolů na úseku vnitřní bezpečnosti Spolkové republiky Německo, ale představuje ve svém důsledku i logické završení dlouholetého procesu, kdy se BGS postupně měnila z úzce specializované pohraniční stráže ve skutečnou "policii Spolku" (Polizei des Bundes). Nejde tedy o pouhé přejmenování či o nepodstatnou změnu firmy, ale o významné potvrzení definitivního ustavení federálního policejního sboru Spolkové republiky Německo.
Zákon o přejmenování Spolkové pohraniční ochrany na Spolkovou policii tak pouze se značným zpožděním reagoval na skutečný stav, kdy BGS byla vedle standardní ochrany státních hranic od svého zřízení v roce 1951 postupně pověřována i celou řadou dalších úkolů na úseku vnitřní bezpečnosti státu. Tyto "další" úkoly dnes zahrnují vedle plnění funkcí podpůrné pohotovostní a pořádkové policie i ochranu bezpečnosti leteckého provozu, úkoly železniční policie, zásahy proti zvláště nebezpečným pachatelům trestných činů, boj proti organizovanému zločinu a terorismu, ale rovněž například i zajištění aktivní pomoci a bezpečnosti při živelních katastrofách anebo významný podíl na zajišťování ochrany spolkových ústavních činitelů a na zahraničních policejních misích, kterých se SRN dnes velmi aktivně účastní.
Určitý rozpor mezi skutečným stavem a již zcela neodpovídajícím oficiálním názvem této "policie Spolku" se odrazil i v tom, že uvedený zákon přijatý Spolkovým sněmem v dubnu 2005 nijak nezměnil a ani nemusel měnit stávající zákonné vymezení úkolů a oprávnění Spolkové policie a jejích příslušníků. Stávající spolkový zákon o Spolkové pohraniční ochraně (Bundesgrenzschutzgesetz) z 19. října 1994 zůstal v tomto směru nedotčen a došlo pouze ke změně jeho názvu na zákon o Spolkové policii - "Bundespolizeigesetz" (BPolG). Uvedená organizační změna týkající se nového názvu BGS samozřejmě nemá žádný vliv ani na postavení, úkoly a oprávnění dalších spolkových orgánů na úseku vnitřní bezpečnosti, zejména na postavení Spolkového kriminálního úřadu.
Vedle změny názvu BGS na Spolkovou policií došlo i ke změně označení jednotlivých regionálních řídících úřadů na středním stupni, nazývaných dosud "Prezidia ochrany hranic" (Grenzschutzpräsidiums) Sever, Východ, Střed, Jih a Západ. Tyto úřady byly přejmenovány na Prezidia Spolkové policie (Bundespolizeipräsidiums) a současně došlo i ke změně označení dosavadních 19 "úřadů Spolkové ochrany hranic" (Bundesgrenzschutzämter) na 19 "úřadů Spolkové policie (Bundespolizeibehörden). V této souvislosti je ale třeba konstatovat, že proces ustavení současné "policie Spolku" s více než 30 000 příslušníky ve výkonu služby (a s dalšími 10 000 zaměstnanci) byl velmi dlouhodobý a často rovněž poměrně složitý a komplikovaný celou řadou vnitrostátních i mezinárodních okolností. Nejvýznamnější byla především skutečnost, že ochrana veřejné bezpečnosti a pořádku je v SRN zásadně úkolem jednotlivých spolkových zemí, které se poměrně dlouho a úspěšně bránily významnějšímu prosazení spolkových (federálních) policejních orgánů. Proto také první zákon o BGS z roku 1951 omezoval její úkoly výhradně na ochranu státních hranic a k tomuto úkolu byl také na počátku povolán omezený počet 10 000 nových příslušníků.
Významnými mezníky v pohledu na postavení a úkoly BGS v rámci bezpečnostních struktur Spolkové republiky se staly prakticky až únor roku 1962, kdy bylo 4000 příslušníků BGS nasazeno jako nouzová federální rezerva na pomoc obětem ničivých záplav na pobřeží Severního moře, a zejména pak únor roku 1970, kdy pod relativně novou hrozbou sílícího mezinárodního terorismu došlo k prvnímu nasazení BGS k zajištění bezpečnosti letecké dopravy na velkých německých letištích. Na tyto nové úkoly bezprostředně navazovalo zapojení BGS do bezprecedentní pátrací operace po členech teroristické skupiny Baader-Meinhofová (později nechvalně známé jako RAF) na přelomu května a června roku 1972 a následně pak například i podpora BGS zemské policii v Bavorsku a ve Schleswicku-Holštýnsku při bezpečnostním zajištění olympijských her v Mnichově a Kielu v létě roku 1972. Na tragické události útoku teroristické skupiny Černé září proti izraelským sportovcům na zmíněných olympijských hrách pak spolkový ministr vnitra Hans-Dietrich Genscher reagoval zřízením speciální protiteroristické jednotky GSG 9, která byla na podzim 1972 ustavena právě v rámci BGS. Skupina GSG 9 měla jednak federální působnost a zároveň splňovala předpoklady výcviku a přípravy na požadované úrovni.
Rozsah úkolů BGS se i však dále rozšiřoval, a to na další úseky vnitřní bezpečnosti, které předtím zůstávaly vyhrazeny zemským policejním orgánům. V roce 1974 se začal realizovat "Program pro vnitřní bezpečnost", který měl za cíl prohloubit spolupráci mezi BGS a zemskými policejními složkami. Tato spolupráce se projevila například ve zvýšené podpoře BGS při zajišťování bezpečnosti v rámci mistrovství světa ve fotbale v červnu a červenci 1974, v operačním nasazení BGS při povodních na Labi v listopadu téhož roku anebo například později při nejrůznějších politicky motivovaných demonstracích v průběhu 70. a 80. let minulého století. Od roku 1975 se úkoly BGS postupně rozšiřují i na oblast ochrany ústavních činitelů, když BGS postupně přebírá vnější ochranu úředních sídel spolkového prezidenta, spolkového kancléře a jednotlivých spolkových ministerstev. V této oblasti je důležitý i přelom dubna a května roku 1985, kdy BGS je poprvé pověřena i speciálními ochrannými úkoly při návštěvě prezidenta USA Ronalda Reagana v Bonnu.
Pokud jde o zahraniční mise BGS, ty byly prakticky zahájeny nasazením jejích příslušníků v rámci policejních sil OSN v Namibii v srpnu roku 1989 a poté již v dalších letech dále intenzivně pokračovaly, a to v rámci mírových nebo bezpečnostních operací OSN, OBSE nebo EU v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Kosovu nebo Afghánistánu.
Historický vývoj postavení a úkolů BGS byl nakonec vyjádřen a prosazen v již zmiňovaném zákonu o Spolkové ochraně hranic z roku 1994, nyní zákonu o Spolkové policii, který mezi základní úkoly BGS zařadil nejen pohraničně policejní ochranu spolkového území, ale také úkoly železniční policie, ochranu před útoky proti bezpečnosti leteckého provozu, ochranu spolkových ústavních činitelů a spolkových orgánů, pobřežní ochranu Severního a Baltského moře včetně ochrany životního prostředí v tomto prostoru, stíhání trestných činů a přestupků v rámci její působnosti, podporu policejních orgánů jednotlivých spolkových zemí (zejména při velkých nasazeních) a spolkových orgánů (především Spolkového kriminálního úřadu, Spolkového úřadu pro ochranu ústavy a Spolkové zpravodajské služby), ochranu diplomatických a konzulárních zastoupení SRN a zahraničních zastoupení letecké společnosti Lufthansa a v neposlední řadě i pomoc při živelních katastrofách.