POLICISTA 2/2004 |
měsíčník Ministerstva vnitra rozhovor |
Loni přijatý zákon č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů způsobem, který by se dal označit za revoluční, ovlivní vnitřní život Policie České republiky. Zákon mimo jiné nově upravuje postavení, práva a povinnosti policistů, stejně jako jejich nadřízených a vedoucích pracovníků. Nová právní norma sice nabude účinnosti až 1. ledna 2005, avšak vzhledem k charakteru a rozsahu změn se na to Policie ČR musí důkladně připravit.
S rozsáhlými přípravami na realizaci zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v rámci Policie ČR se začalo už loni, vlastně hned po přijetí zákona Parlamentem ČR. Koordinací přípravných prací v Policii ČR byl pověřen náměstek policejního prezidenta podplukovník Mgr. Oldřich Martinů.
Jak se zákon promítne v Policii ČR?
Zákon o služebním poměru s účinností od 1. 1. 2005 bude mít dalekosáhlé dopady na celou strukturu policie. Proto se začalo s pracemi na personálním auditu, abychom mohli posoudit dopad na jednotlivé policisty a z toho odhadnout rozsah personálních pohybů v policii, které po nabytí účinnosti zákona musíme očekávat. K tomu byla na policejním prezidiu vytvořena pracovní skupina, která rozpracovává jednotlivé úkoly, a byl zpracován harmonogram přípravných prací až do počátku roku 2005.
První, na čem jsme začali pracovat, je sestavení hierarchie služebních hodností, jak zákon nově nazývá služební funkce. Máme ojedinělou příležitost jaksi systémově učesat celou policii odshora dolů, od policejního prezidenta až po řadového policistu v platové třídě jedna. Nový zákon mimochodem rozeznává jedenáct tarifních tříd přiřazených stupnici jedenácti služebních hodností.
Musíme vzít v potaz hierarchii služebních hodností jednotlivých linií. Například kriminalistický technik bude zařazen v určité služební hodnosti a tomu odpovídající tarifní třídě na okresním ředitelství, vyšší služební hodnost bude mít na krajské správě a nejvyšší na úrovni republiky. A to vše se musí dostat do relací také horizontálně, abychom zajistili rovnováhu mezi jednotlivými službami.
Na přelomu roku jsme stavěli jakousi kostru této hierarchie. Současně pracujeme na seznamu policejních činností. Zde máme trochu ulehčenou práci, protože seznam byl součástí katalogu práce, který jsme museli zpracovat dříve v souvislosti se zařazením policistů do šestnáctitřídního systému, který jsme bohužel podle jiného zákona museli zavést právě jenom na letošní rok. Teď se na to ale jde obráceně. Pracovní činnosti se přiřadí k jednotlivým služebním hodnostem v rámci hierarchie a z toho teprve vznikne katalog.
Ale aby to pak fungovalo, hodně záleží na tom, abychom nezapomněli na žádné služební místo, aby každá existující služební funkce byla přesně zařazena v rámci hierarchie a aby k ní byla přiřazena potřebná služební činnost. To vše samozřejmě probíhá v úzké součinnosti s teritoriálními útvary, které dodávají podklady a návrhy. Pokud se mezi sebou neshodují, musíme jejich názory zkoordinovat a celostátně uvést souladu.
Každého policistu ale bude především zajímat, jak se zákon dotkne právě jeho osobně?
Se změnami se bude muset seznámit a vyrovnat skutečně každý jednotlivec, řadoví policisté i služební funkcionáři. Bude zapotřebí zapomenout na dosavadní systém funkcí, kvalifikačních předpokladů a hodností. Jak už jsem řekl, nový zákon o služebním poměru stanoví stupnici jedenácti služebních hodností, počínaje referentem a konče vrchním státním radou. Ke každé služební hodnosti je přiřazen kvalifikační pořadavek praxe, tedy minimální délky trvání služebního poměru, a požadavek vzdělání.
Pro referenta, vrchního refernta a asistenta není stanovena žádná minimální doba služebního poměru, nejdelší - 12 let - se naopak požaduje u vrchního státního rady. Požadavky na vzdělání začínají u referenta středním odborným vzděláním a pokračují u vrchního referenta, asistenta, vrchního asistenta, inspektora a vrchního inspektora úplným středním nebo úplným středním odborným vzděláním, resp. u vrchního inspektora navíc vyšším odborným vzděláním. Komisař a vrchní komisař budou muset mít vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a u radů ve všech třech stupních služebních hodností je požadováno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.
Ke každé služební hodnosti je přiřazena nejen konkrétní tarifní třída, ale také takzvané hodnostní označení. Dnem 31. 12. 2004 dosavadní hodnosti pozbudou platnosti a policista automaticky dostane to hodnostní označení, které odpovídá služební hodnosti, na níž bude zařazen, od rotného u referenta až po plukovníka u vrchního rady a vrchního státního rady. To například znamená, že všichni asistenti budou nadstrážmistři. Pro některé služební hodnosti jsou stanoveny dva stupně hodnostního označení: například vrchní komisař může být kapitán nebo major. V tom případě náleží vyšší hodnostní označení tomu policistovi, který je v postavení vedoucího pracovníka.
Také z toho vyplývá, že když policista například na základě výběrového řízení bude zařazen na vyšší funkci, tedy do vyšší služební hodnosti, současně automaticky získá hodnostní označení odpovídající této hodnosti. A naopak - při eventuálním převedení na nižší funkci a do nižší služební hodnosti se mu automaticky sníží hodnostní označení. Proti tomu, co jsme znali dosud, kdy někteří policisté vnímali hodnost také jako stavovské označení, je to něco nového. Jde o úplně jiné vnímání hodnostního označení, které se blíží modelu používanému ve velké většině světa a vztahuje se jenom k zastávané funkci, respektive služební činnosti.
V plnění kvalifikačních předpokladů pro tu kterou služební hodnost zákon nepřipouští žádné výjimky. Jenom v prvním přechodném období bude možné příslušníka ustanovit na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, ale výhradně na dobu určitou: nejdéle na šest let pro získání magisterského vzdělání nebo čtyři roky pro bakalářské vzdělání. Kdo si vzdělání nedoplní, bude muset z daného místa odejít - buď vůbec od policie, nebo na místo, pro něž kvalifikační předpoklad vzdělání splňuje. Tedy zpravidla do nižší služební hodnosti, jestliže to ale bude v možnostech policie.
Noví policisté budou přijímáni na dobu určitou, zpravidla na tři roky. Teprve potom se příslušník zařadí do služebního poměru na dobu neurčitou, pokud ovšem vykoná služební zkoušku a podle posledního služebního hodnocení dosahoval alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby.
Jak s tím vším souvisí prováděný personální audit?
Musíme přece dopředu vědět, co Policii České republiky a také ministerstvo vnitra v důsledku aplikace zákona čeká, abychom se na to mohli připravit a provést potřebná opatření. Jde o to, kolik lidí eventuálně odejde od policie a kolik nových policistů tedy bude zapotřebí, jaké vzdělávací kapacity budou třeba na Policejní akademii a vůbec v resortním školství. Zjistíme například, že budeme mít tisíc komisařů, ale z toho jenom polovina bude splňovat kvalifikační předpoklad vzdělání. Z toho by plynulo, že Policejní akademie během čtyř let bude muset pro policii vyškolit pět set bakalářů. Ale to je příklad, skutečné počty teprve zjistíme personálním auditem.
Ve třech kolech budeme provádět anonymní dotazníkovou akci, při níž se budeme policistů z výběrového souboru ptát, jaký konkrétní dopad zákona na své postavení očekávají vzhledem k jejich věku, délce služby a služebnímu místu. Vzniknou tři skupiny. Jednu z nich vytvoří především policisté, jimž vznikne nárok na výsluhový příspěvek, eventuálně i v souběhu s nárokem na starobní důchod. K nim se přiřadí policisté, kteří z těch či oněch důvodů nebudou spokojeni se svým novým zařazením. Ti všichni dohromady vytvoří odchodovou vlnu, která bude mít dopad na celou policii. A my se tím pochopitelně musíme v předstihu zabývat a zajistit kontinuitu, protože jinak by nakonec mohlo dojít až k dočasné paralyzaci činnosti Policie ČR.
Druhou skupinu budou tvořit policisté, kteří nesplňují některý odborný požadavek nebo požadavek minimálního dosaženého stupně vzdělání. Těmto příslušníkům budeme muset v souladu se zákonem a na přechodnou dobu vytvořit podmínky, aby si mohli požadavané kvalifikační předpoklady doplnit. Jen části dosavadních policistů se zákon přímo nedotkne, samozřejmě až na změnu názvu funkce, respektive zařazení do příslušné služební hodnosti a eventuálně změnu hodnostního označení.
Co ještě je zapotřebí připravit k aplikaci zákona?
K zákonu o služebním poměru se souběžně připravuje celkem dvanáct prováděcích předpisů. Půjde o nařízení vlády, vyhlášky ministerstva vnitra, něco bude v pravomoci policejního prezidenta. Musíme provést také analýzu všech dodud vydaných interních aktů řízení v rámci Policie ČR, nakolik jsou v souladu s novým zákonem, a podle okolností je zrušit, novelizovat nebo připravit nové.
Předvším se ale jedná o to, aby všichni policisté měli možnost seznámit se s novým zákonem. Ve sbírce zákonů už vyšel, nyní vychází v časopisu Policista, bude vyvěšen na intranetové webové stránce MV a policie. Tam je ostatně v položce personální vyvěšen také celý postup personálního auditu, o němž jsem dosud hovořil. A tamtéž chceme zřídit i diskusní chatovou stránku, kde by určitou dobu specialisté mohli reagovat a odpovídat na dotazy policistů týkající se jejich služebního poměru, vysvětlovat jim jednotlivé stránky aplikace zákona.
Přemysl LIŠKA