POLICISTA 2/2004 |
měsíčník Ministerstva vnitra jak to chodí jinde |
Department of Homeland Security (DHS) - tak se jmenuje instituce, jejíž zřízení před rokem představovalo největší reorganizaci vlády USA od roku 1947, kdy bylo vytvořeno jednotné ministerstvo obrany. 24. února 2003 složil přísahu dřívější vedoucí úřadu Bílého domu Tom Ridge a stal se sekretářem, jak se v Americe říká ministrům.
Spojené státy jsou obrovská země s rozlohou 10 milionů km2, na nichž žije více než 275 000 000 obyvatel. Tato země předtím žádné federální ministerstvo vnitra nepotřebovala a asi by se bez něj obešla i teď, nebýt teroristického útoku na newyorské Twin Towers 11. září 2001. Ale ani za současné situace, kterou Američané považují za permanentní stav vlastního ohrožení světovým terorismem, se zřízení DHS nesetkalo se stoprocentní podporou politiků a veřejnosti. Prosadila je politická váha prezidenta Bushe a skutečnost, že "jeho" Republikánská strana v předloňských listopadových volbách obnovila svou většinu v Senátu a zvýšila převahu ve Sněmovně reprezentantů Kongresu USA.
Podotkněme ještě, že nazývat DHS ministerstvem vnitra není správné, už i proto, že ve srovnání s evropskými zvyklostmi u něj najdeme řadu odlišností. Asi nejmarkantnější je skutečnost, že DHS nemá žádný vztah k 14 000 veřejných policejních sborů, které působí ve 260 metropolitních oblastech a 3500 "municipalitách" 50 amerických států. Podobně nemá žádný vztah k dosavadním zpravodajským službám, jichž USA také mají slušnou řádku. Doslovný překlad názvu nového ministerstva s obrovským aparátem přes 170 000 zaměstnanců a s ročním rozpočtem nejméně 38 miliard dolarů zní department (ministerstvo) bezpečnosti domácího území. I to naznačuje, že jeho úkoly nejsou totožné s posláním ministerstev vnitra, jaká působí prakticky ve všech evropských zemích. České zpravodajství si však zvyklo pro něj používat název ministerstvo vnitřní bezpečnosti.
Hlavním úkolem DHS je vybudovat systém, který by chránil Američany na vlastním území proti všem v úvahu přicházejícím nebezpečím, počínaje pašováním zboží do země a konče všemi myslitelnými typy útoků, nepočítaje v to ale běžnou kriminalitu "tuzemského původu" a útoky vojenského typu. Současně má DHS vybudovat systém rychlé reakce na již vzniklá ohrožení a odvrácení nebo zmírnění hrozících škod, především na životech a zdraví osob. Ministr Tom Ridge upozorňuje, že nic z toho není krátkodobá záležitost; výstavba a zabezpeční funkčnosti takových systémů podle něj bude trvat přinejmenším několik let a vyžádá si obrovské finanční prostředky.
V našem tisku proběhla zpráva, že se součástí DHS stala i legendární FBI, Federální úřad pro vyšetřování. Tato legendami opředená policejní a zpravodajská služba však zůstává v podřízenosti ministerstva spravedlnosti USA. Do pytle DHS nespadla ani neméně legendární zpravodajská služba CIA, DIA ani specializované policejní služby jako protidrogová DEA nebo Úřad pro alkohol, tabák a palné zbraně (BATF, který nyní přešel z podřízenosti ministerstva financí pod ministerstvo spravedlnosti). Většina těchto a dalších služeb se zpravodajskými úkoly nadále působí samostatně, pod koordinací ředitele ústředního zpravodajství (DCI).
Ze známějších federálních agentur USA se součástí DHS stala Tajná služba (Secret Service), dříve určená především k ochraně prezidenta a některých dalších federálních institucí a předtím po celé generace podřízená ministerstvu financí.
Samotný DHS se považuje i za zpravodajskou agenturu a důležité zpravodajské úkoly plní svými speciálními službami většina jeho výkonných součástí, oficiálně "v co nejtěsnější spolupráci a koordinaci s ostatními zpravodajskými a policejními službami USA". Toto uspořádání ale někteří odborníci nepovažují za optimální nebo alespoň přiměřeně funkční z hlediska vertikálního a horizontálního toku životně důležitých informací, takže je nadále předmětem diskusí. Zřejmě i proto dochází k obtížím při vytváření jednotné zpravodajské sítě DHS k ochraně hranic, resp. k detekci přijíždějících teroristů a kriminálně nebezpečných osob. Jak je známo, tato síť by měla mít i předsunutá pracoviště s jazykově kvalifikovanými pracovníky mimo USA, na letištích a v přístavech, odkud takové osoby přijíždějí.
Početně nejsilnější složkou DHS je Pobřežní stráž, Coast Guard (dříve US Coast Guard). Ta má jako jediná současně charakter a pravomoci vojenské složky, policejní agentury a v neposlední řadě pátrací a záchranné služby; navíc v případě války nebo na rozkaz prezidenta přechází do pravomoci válečného námořnictva, a tedy ministerstva obrany. Má přibližně 42 000 námořníků, 8000 záložníků a 34 000 dobrovolných pomocníků. Je vybavena velkým počtem letadel, člunů a ozbrojených lodí všech velikostí až po fregaty, s nimiž chrání nejen 20 000 kilometrů domácího pobřeží, ale i 160 000 kilometrů námořních hranic a mohou operovat a operují i tisíce mil daleko, prakticky po celé západní polokouli. Uvažuje se o tom, že během pěti let by se početní stavy Coast Guard měly asi zdvojnásobit a její poněkud zastaralý lodní a letecký park by se měl radikálně modernizovat.
Velitel pobřežní stráže podléhá přímo ministrovi, stejně jako šéf nově zřízeného Úřadu pro občanství a imigrační služby (BCIS), vzniknuvšího z dřívější Imigrační a naturalizační služby USA s 5500 zaměstnanci. BCIS má vlastního ombudsmana, který má řešit sporné otázky občanství a imigrace z hlediska "postižených" osob a je rovněž podřízen přímo ministrovi.
Ministr Tom Rigby má jednoho náměstka a pět podsekretářů, z nichž výkonným aparátem v obrovské síle 110 000 policistů a správních zaměstnanců disponuje Asa Hutchinson na úseku Border & Transportation Security. Tento úřad s ročním rozpočtem celých 18 milard dolarů vznikl reorganizací některých dříve samostatných federálních složek a vytvořením zcela nových útvarů. Největší z těch nových je Admistrace bezpečnosti dopravy (TSA) s více než 40 000 policisty, kteří dnem 19. 11. 2003 převzali mimo jiné ochranu letišť včetně kontroly cestujících. To dosud zajišťovaly soukromé agentury, avšak poměrně nespolehlivě a s různou účinností.
Hutchinsonovi byla dále podřízena Federální ochranná služba, která má na starosti ochranu federálních budov po celém území USA. Služba zřejmě bude muset být radikálně posílena, protože na tomto úkolu se stále ještě významně podílejí před dvěma roky povolaní záložníci ozbrojených sil. A poslední z důležitých služeb podléhajících Border & Transportation Security je nový Úřad bezpečnosti hranic (BBS), vytvořený z dřívější Hraniční stráže (US Border Patrol s 10 000 policisty včetně elitních taktických jednotek BORTAC), Celní služby (US Custom Service s více než 11 000 zaměstnanci) a části Imigrační a naturalizační služby. Tato nová služba má na starosti ochranu 12 600 kilometrů pozemních hranic USA s Mexikem a Kanadou a zřejmě bude dále posilována zhruba na 40 000 zaměstnanců.
Jedním z nejdůležitějších úkolů DHS je vyhledávání, zavádění, lokalizace a certifikace optimálních protiterostických strategií, taktických postupů a technologií. To má být založeno na vyhodnocení a přebírání zkušeností dříve existujících služeb, ale předpokládá se rovněž intenzivní výzkum. Organizaci má na starosti jeden z podsekretářů, ovšem řešení jednotlivých úkolů zpravidla probíhá zakázkovým způsobem. Už teď například koncern Raytheon dokončuje vývoj nejmodernějšího velitelského vozidla pro řízení na místě v krizových situacích.
Úřad podsekretáře DHS pro krizové přípravy, plánování a koordinaci také nemá žádnou výkonnou funkci. Jeho úkolem je dlouhodobě orientovaná identifikace možných ohrožení a jeho terčů v celostátním měřítku, stejně jako koordinace těchto prací jednak se všemi zpravodajskými službami, složkami ozbrojených sil, dále na úrovni států, municipalit a lokalit, resp. jejich policejních a záchranných systémů. Patří sem dále příprava centrálních krizových programů z hlediska organizačního, personálního a materiálního zabezpečení a typizace těchto programů pro nižší organizační stupně.
Už v roce 2003 DHS vyčlenil 600 milionů dolarů na podporu státních a lokálních policejních sborů v přípravě na obranu proti teroristickým útokům, na jejich zamezení nebo alespoň zmírnění následků. Účelné vynakládní zmíněných prostředků - kromě jiných svých úkolů - zabezpečuje Úřad pro domácí přípravy (ODP), který přešel do DHS z podřízenosti FBI.
Jak už bylo zmíněno, zřejmě ne všechno ve výstavbě struktury DHS probíhá bez problémů. Jeho součástí má být například úřad podsekretáře pro informační analýzy a ochranu infrastruktury, který měl vzniknout mimo jiné z Národního centra pro ochranu infrastruktury převedeného od FBI a z dalších bezpečnostních entit, zaměřených na počítačové technologie. Na konci loňského roku se však v odborném tisku objevila kritika, že dosud a ani výhledově není dostatečně zabezpečena ochrana občanské infrastruktury proti počítačovému terorismu, což by měl zajišťovat právě tento úřad.
Nemůžeme zde ani vyjmenovat veškeré funkce nového ministerstva. Dodejme jen, že Department of Homeland Security si je dobře vědom, že jeho úkoly nelze naplnit bez podpory americké veřejnosti. Nejde přitom ani tolik o podporu ideovou, jako o reálnou spoluúčast: aby každý občan vzal krizové přípravy za své, aby každý jednotlivec převzal část odpovědnosti za svou bezpečnost, zejména v případě teroristického útoku. Už v roce 2003 DHS zahájil masivní celoamerickou reklamní kampaň, popularizující praktická "sebeobranná" opatření pro nouzové situace.
Za všechny jmenujme jen namátkou doporučení k okamžité přípravě individuálních a rodinných nouzových souprav, obsahujících třídenní zásobu trvanlivých potravin a nápojů v uzavřených obalech, otvírač konzerv, svítilnu a rádio s náhradními bateriemi, přikrývku, potřebné léky a soupravu první pomoci. Doporučuje se také příprava rodinných evakuačních a doruzumívacích plánů pro různé typy ohrožení. K propagaci těchto a dalších opatření se využívají veškerá média, tedy televize, rozhlas, tisk, billboardy a v neposlední řadě internet (mimo jiné nové webové stránky www.ready.gov). Například Žluté stránky v celých USA obsahují návody pro přípravy na nouzové situace. Instruktivní brožury s tímto zaměřením distribuuje také všech 35 000 amerických poštovních úřadů nebo 9000 lokálních institucí Armády spásy, protiteroristické přípravy zařadil do svých výchovných programů na všech úrovních americký Červený kříž.
-pl-