POLICISTA  2/2004


měsíčník Ministerstva vnitra

prevence


a zkušenosti s jeho uplatňováním v Evropě

Proto, aby bodový systém postihl skutečně celou řidičskou populaci, je třeba, aby nebyl omezen pouze na represivní složku - přidělování bodů, které by mohlo vést až k odebrání řidičského průkazu na určitou dobu, - ale opatření bodového systému by měla obsahovat i složku výchovně vzdělávací. Konkrétně jde o práci s problémovým řidičem. Přidělování bodů za přestupky je vlastně negativní motivací, která není tak efektivní jako motivace pozitivní. Typická negativní motivace sdělí jedinci: To co jsi udělal bylo špatné, tak to tedy dál nedělej. Neobsahuje však (kromě potřeby obecného dodržování zákonných předpisů) konkrétní informaci, co tedy a jak má řidič dělat, aby byl lepším řidičem a jezdil bezpečněji. Na některé osoby navíc nemá trest žádoucí účinek, což dokládají karty řidičů, kde jsou u těchto jedinců zaznamenány opakující se přestupky. Těmto problémovým lidem je třeba pomoci. Odebrání řidičského průkazu a následné jeho vrácení řidiči například po roce neřeší problém selhávání řidiče a není tím nijak zaručeno, že z něj již nadále bude dobrý řidič, který bude již dále řídit bezpečně, bude znát pravidla silničního provozu a dodržovat je, respektovat ostatní účastníky silničního provozu nebo že se samo zlepší jeho tělesné nebo duševní zdraví. Zde je třeba se zajímat o příčiny, proč porušoval předpisy, jezdil riskantně atd.

Na základě toho, že se řidič dopouští určitého typu dopravních přestupků nebo řídí tak, že ohrožuje ostatní, ukazuje buď neznalost dopravních předpisů nebo se zde může jednat o anomálii osobnosti či narušené tělesné zdraví. V některých státech EU, například v Německu, je zaveden postup, kdy po obdržení poloviny z celkového počtu bodů v rámci bodového systému je řidič písemně upozorněn a podle typu jeho problémů na silnici může absolvovat konkrétní odborné školení (zaměřené na odstranění mezer ve znalostech řidiče), nebo se zúčastnit praktických jízd se zpětnou vazbou poskytnutou zkušeným učitelem autoškoly, případně ověřit vlastní zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zdravotní (tělesná) způsobilost by měla být v odůvodněných případech ověřována. Způsobilost řidiče k řízení motorových vozidel mohla být ověřována před mnoha lety a jeho zdravotní stav se mohl výrazně změnit. Podle zkušeností dopravní předpisy většinou porušují tělesně zdravé osoby. Proto zejména v případě zjevných problémů řidiče, které ukazují na jeho psychické změny nebo osobnostní anomálie, absolvuje takový problematický řidič dopravně psychologické poradenství, případně vyšetření psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel dopravním psychologem.

Ilustrační fotoNa základě úspěšného absolvování odborného školení (se závěrečným přezkoušením znalostí dopravních předpisů) a na základě absolvování dopravně psychologického poradenství nebo vyšetření (spojeného s poradenstvím) je řidiči "umazán" určitý počet dříve přidělených bodů, toto umazání je však možné pouze jednou za dva roky. Řidič, který se v rámci bodového systému "vyboduje", absolvuje povinně odborné školení i komplexní vyšetření zdravotní způsobilosti. Školení bývá organizováno většinou v dopoledních hodinách a účastník si ho, stejně jako přezkoušení odborných znalostí nebo ověření fyzické či psychické způsobilosti, hradí sám.

Z dosažených výsledků školení, zkoušek, dopravně psychologického a lékařského vyšetření je vždy zpracován závěr s doporučením pro další postupy a prognóza tohoto člověka jako řidiče do budoucna je s těmito závěry zaslána centrální evidenci řidičských oprávnění. Tuto činnost (komplexní odborné posuzování tělesné a duševní způsobilosti spolu s návrhy na opatření) provádějí například v Německu centra pro medicínsko-psychologická vyšetřování. V zemích EU je problematickým řidičům věnována odborná péče a zadržený řidičský průkaz je jim navrácen až po splnění všech předepsaných podmínek.

Ani u nás není možné ponechávat řidičský průkaz, a tím umožňovat řídit motorové vozidlo takovému člověku, který svojí jízdou stále ohrožuje zdraví a životy ostatních, případně již na silnici někoho vlastní vinou těžce zranil nebo zabil. Je třeba, aby mu policie na místě odebrala řidičský průkaz (například při jízdě pod vlivem alkoholu), a dále je třeba se tímto člověkem a jeho problémy hlouběji zabývat a pokud možno mu pomoci. Pasivita v této oblasti vede k tomu, že jsme jako účastníci silničního provozu zvýšeně ohrožováni nepřizpůsobivými řidiči. Jen benevolence příslušných úřadů a současná legislativa umožňuje, aby nadále drželi řidičský průkaz a řídili motorová vozidla takoví lidé jako ten, který byl sice přistižen policií při spáchání 32 vážných dopravních přestupků, ale dále řídil - konkrétně v Českém Těšíně opilý (již dříve mu bylo prokázáno řízení pod vlivem alkoholu). Výsledkem jedné z jeho jízd, kdy řídil své vozidlo s dvěma promilemi alkoholu v krvi ve městě stopadesátikilometrovou rychlostí, bylo zabití tříčlenné policejní hlídky.

Společnost se musí naučit účinně se bránit a neumožnit řízení takovému člověku, pro kterého je automobil v jeho rukou zbraní vůči ostatním. K tomu je třeba bodový systém, který bude na všechny řidiče působit motivačně tak, aby respektovali pravidla silničního provozu a práce s problémovými řidiči. Bodový systém však nebude účinný bez poctivé práce policie. Ta zde může efektivně pracovat po navrácení pravomocí - kdy bude moci zadržet řidiči, který vážně porušil dopravní předpisy, řidičský průkaz na místě.

PhDr. Jan WEINBERGER,  
Centrum dopravního výzkumu  



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |