POLICISTA 12/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra zahraničí |
PERU NENÍ TAK DALEKO |
Peru má od roku 2001 ve své historii prvního prezidenta-indiána. Alejandro Toledo (57) se narodil v rodině zemědělce, jako mimořádně nadaný žák dostal stipendium a studoval v USA hospodářské vědy, byl univerzitním docentem a mj. poradcem při OSN. Začátkem 90. let založil hnutí Perú Posible (volně přeloženo Peru, jaké dokážeme vytvořit), ale v prezidentských volbách v letech 1995 a 2000 neuspěl. Opozice v té souvislosti protestovala, že volby, v nichž vyhrál Fujimori, byly zmanipulované. Když Fujimori po skandálu z úplatkářství uprchl do svého rodiště, do Japonska, byla pro Toleda cesta otevřená. V souvislosti s návštěvou v SRN poskytl týdeníku Der Spiegel interview, ve kterém odpovídá na nejrůznější otázky, včetně občanské války, recese nebo zvráceného spojení teroristů s drogovými kartely. Peru je od Evropy tisíce kilometrů daleko, ale jak vyplývá z rozhovoru, přesto velice blízko.
Jaká byla situace, když jste se 28. července 2001 ujímal úřadu?
Ještě horší, než jsem očekával. Země bankrotovala, byla vyplundrovaná. Velká část z devíti miliard dolarů z privatizace skončila na zahraničních kontech a teď už prakticky není co privatizovat. Peru vězelo hluboce v recesi. Nám se podařilo ten trend obrátit... V obou posledních letech rostlo hospodářství o čtyři až pět procent a teď z toho musí mít užitek i obyčejní lidé.
Komise pravdy a usmíření nyní předložila svou šokující zprávu o 20 letech občanské války a porušování lidských práv v Peru: přibližně 70 000 lidí mrtvých nebo pohřešovaných. A nebyli to jen teroristé, kteří vraždili, ale i armáda a policie. Peruánský establishment je za ty masakry, mučení a znásilňování spoluodpovědný.
Před členy komise mám obrovský respekt. Jejich zpráva je zrcadlem, do kterého se musíme plni hanby podívat. A musí to být začátek občanské společnosti. Nebyl to jen Fujimori sám, který tuto špinavou válku vedl. Zvůle armády a korupce soudů začaly už dávno před ním. Musíme se, podobně jako to udělali Němci po druhé světové válce, sebeočistit, nikdo nesmí být beztrestný.
Prozatím ale pykají jen teroristé...
Musíme uskutečnit kolektivní nápravu, především vůči obětem a jejich rodinám. Musíme vypracovat plán nápravy s rozpočtem, na němž se budou podílet všechna ministerstva. Vždy to postihlo ty nejchudší, indios, moje lidi.
Jako jejich kandidát (v Peru tvoří přes 90 % populace - pozn. red.) jste vyhrál. Jaký jste měl pocit, když jste letos v květnu poslal policii na stávkující zemědělce a studenty v Arequipě a Punu?
Zavázal jsem sebe i vládu, že do konce svého úřadování zvýším platy učitelů na dvojnásobek. Ale nemohu jednotlivým zájmovým skupinám dělat populistické, nerealistické sliby. Jsem tu pro blaho všech.
Zdá se, že se oživuje činnost Světlé stezky, nedávno jedna skupina zajala dělníky pracující na ropovodu.
Říkám to jasně: neexistuje žádné znovuoživení Světlé stezky. Odvlečena byla skupina mladých lidí zbytkem maoistů, který tu ještě žije. Ti pak tyhle mladé lidi propustili, aby jim obstarali potravu a léky. Bylo to pouhé zoufalství.
Nemyslíte si, že i v Peru může nastat lukrativní spojení terorismuu a obchodu s drogami?
Toto zvrácené spojení mezi terorem a drogami existuje kdekoli. U nás, v Kolumbii, v Afghánistánu. Terorismus se drogami financuje a je to globální jev, na který musí být globální odpověď. Znamená to, aby se stát staral o ty nejchudší a ze společnosti dosud vyloučené, dal jim školy a zdravotní péči. Zločincům se nesmí vyklízet pole... Odsuzujeme jakýkoli terorismus i ty, kdo ho financují nebo pracují na zbraních hromadného ničení, ale ten boj musí být veden mezinárodními institucemi. Problém USA dnes je, jak se opět z Iráku stáhnout a jakou roli tam bude hrát internacionální společenství. Podle mne musí být tato úloha rozhodující.
Kandidoval jste jako "cholo", zástupce indiánů. Podařilo se vám už zlepšit jejich situaci?
Ano, ale je třeba ještě mnoho udělat. Hned v prvním roce jsem 20 % z armádního rozpočtu přesunul na pomoc nejchudším. Teď také zkoušíme na školách výuku indiánského jazyka quechua jako druhý oficiální jazyk Peru. A kromě toho zřizujeme vysokou správní školu pro indiány z celé jižní a střední Ameriky.
Co si slibujete od návštěvy Německa?
Peru je ekonomicky stabilní, máme nejsolidnější růst národního hospodářství na kontinentě, náš agroprůmysl, turismus a infrastruktura, to všechno jsou důvody se u nás angažovat.
Jaké chyby byste už neopakoval?
Svým ethuusiasmem jsem vyvolal velká očekávání. Jenže v politice, pokud se dělá správně, nic není z dneška na zítřek. Ale představte si, indián se stal hlavou Peru. Pět set let se nic takového v naší historii nestalo.
(kuč)