POLICISTA  12/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

jak to chodí jinde


Jeden ze skutečných zásahů GSG 9: likvidace vězeňské vzpoury ve věznici v Kasselu 25.7.1994Když 17. října 1977 padlo v Bonnu konečné rozhodnutí o tom, že proti únoscům dopravního letadla typu Boeing 737 "Landshut" patřícího německé letecké společnosti Lufthansa bude v somálském Mogadišu nasazena speciální protiteroristická jednotka GSG 9, zřejmě nikdo ze zainteresovaných netušil, že zásluhou této operace se GSG 9 stane vedle britských SAS nejslavnějším protiteroristickým útvarem současnosti.


Za den zrodu německé speciální jednotky GSG 9 (Grenzschutzgruppe 9) určené pro boj s terorismem a zvlášť závažnou násilnou kriminalitou je označováno 26. září 1972, kdy o zřízení této jednotky v rámci Spolkové ochrany hranic (Bundesgrenzschutz - BGS) rozhodl tehdejší spolkový ministr vnitra Hans-Dietrich Genscher. Toto zásadní rozhodnutí sice bylo především bezprostřední reakcí na tragické události, ke kterým došlo krátce předtím v souvislosti s teroristickým útokem komanda Černé září proti izraelským sportovcům na olympijských hrách v Mnichově, ale v širších souvislostech bylo vyvoláno potřebou specializovaných policejních útvarů schopných reagovat na nové projevy ozbrojeného násilí v národním i mezinárodním prostředí.

Velením nové jednotky s hlavním sídlem v Hangelaru byl pověřen nadporučík Ulrich Wegener, který již v dubnu roku 1973 mohl spolkovému ministerstvu vnitra oznámit operační připravenost dvou zásahových skupin v rámci GSG 9.

O zrodu GSG 9 jako zcela nové speciální policejní jednotky sice německý tisk (konkrétně časopisy Der Spiegel a Die Zeit) v obecné poloze informoval již koncem roku 1972, ale oficiálně byl útvar veřejnosti představen až 23. září 1973, kdy ministr vnitra Genscher pozval desítky zahraničních novinářů akreditovaných v Bonnu k ukázkovému cvičení své nové chlouby.

Od roku 1984 má GSG 9 rovněž třetí, výsadkářskou skupinuVelká chvíle však pro GSG 9 nastala až v říjnu roku 1977, když ve Spolkové republice Německo vrcholila vlna nejhoršího teroristického násilí v dějinách země, vyvolaná akcemi neblaze proslulé teroristické skupiny Frakce rudé armády (Rote Armee Fraktion - RAF) a jejích "ideových spojenců" z jiných zemí. Součástí této mohutné teroristické vlny se dne 13. října 1977 stal i již zmíněný únos plně obsazeného dopravního letadla letecké společnosti Lufthansa, které při letu z Palma de Mallorca do Frankfurtu nad Mohanem unesla čtveřice teroristů arabského původu a které po dlouhé anabázi nuceně přistálo 17. října 1977 na mezinárodním letišti v somálském hlavním městě Mogadišu.

Vzhledem k tomu, že všechna vyjednávání o propuštění rukojmí nakonec nevedla k žádnému výsledku, bylo rozhodnuto o nasazení jednotky GSG 9, jejímž úkolem bylo osvobození rukojmí všemi dostupnými prostředky. Přísně utajená osvobozovací operace s předchozím souhlasem somálské vlády začala před půlnocí 17. října 1977 a skončila přesně dvanáct minut po půlnoci následujícího dne.

Průběh i výsledek zásahu byl impozantní, když došlo k úspěšnému osvobození všech rukojmí bez jejich jakéhokoli zranění a všichni únosci byli příslušníky přepadové skupiny zneškodněni, aniž by se zmohli na jakýkoli odpor. Těžká duševní traumata, která postihla unesené cestující v důsledku několikadenního smrtelného strachu, únavy a duševního i fyzického strádání, však již nemohla být nikdy zcela vyléčena.

Dnes již legendární protiteroristickou operací v Mogadišu sice získala GSG 9 mezinárodní proslulost, avšak jednotka se pochopitelně dále rozvíjela a rozšiřovala i v 80. a 90. letech minulého století. Po Ulrichu K. Wegenerovi se novým velitelem stal Uwe Dee, který v roce 1987 velel již více než dvěma stovkám mužů rozdělených do čtyř operativních skupin a několika podpůrných útvarů (spojovací a dokumentační útvary, zbrojíři a pyrotechnici). Jednotka přitom od poloviny 80. let prodělávala i logické generační problémy související s odchodem řady zkušených příslušníků k jiným složkám BGS anebo mimo aktivní službu.

Za dosavadní dobu své existence se GSG 9 zúčastnila více než 1400 zásahů proti pachatelům násilné trestné činnosti a teroristům, avšak pouze při čtyřech z těchto zásahů bylo příslušníky jednotky použito otevřené palby ze střelných zbraní. Vedle slavného protiteroristického zásahu v Mogadišu v roce 1977 se GSG 9 například zásadní měrou podílela na zatčení nebezpečných členů RAF Mohnhaupta a Schulze v roce 1982, na zatčení dalších teroristů z RAF Hogefelda a Gramse v roce 1993 anebo na zatčení členů teroristické skupiny Al Tawhid v roce 2002.

Vedle vzdušných výsadků je GSG 9 připravena i k výsadkům námořním a jako většina podobných jednotek na světě má také vycvičené potápěčeGSG 9 je od roku 1972 až dosud koncipována jako speciální samostatná jednotka zřízená v rámci BGS, jejímž základním úkolem jsou ozbrojené zásahy proti pachatelům násilné trestné činnosti, včetně pachatelů teroristických útoků. Je nasazována zejména k plnění zvláštních bezpečnostních úkolů BGS podle zákona o BGS z roku 1973, avšak kromě toho zasahuje i na vyžádání Spolkového kriminálního úřadu (Bundeskriminalamt - BKA) a Spolkové celní správy (Bundeszollverwaltung) a je dále oprávněna plnit i specializované úkoly v rámci operační a poradenské podpory pro jednotlivé spolkové země a zahraniční úřady.

V rámci plnění úkolů BGS se jednotka GSG 9 mimo jiné aktivně podílí i na opatřeních týkajících se ochrany centrálních spolkových úřadů, spolkových ústavních činitelů a zahraničních návštěv. Z organizačního hlediska sice GSG 9 formálně podléhá Prezidiu ochrany hranic - Západ (Grenzschutzpräsidium West), které má sídlo v Sankt Augustinu, avšak z hlediska operačního nasazení lze jednoznačně hovořit o její přímé podřízenosti spolkovému ministerstvu vnitra.

GSG 9 se vnitřně dělí na zásahové a podpůrné jednotky (průzkumná, komunikační a technická jednotka, zdravotnická služba) a řídící štáb se třemi odděleními. Služba u dnes více než 250členné GSG 9 pod velením Friedricha Eicheleho vyžaduje mimořádné nasazení za splnění velmi náročných podmínek a předpokladů přijetí i výcviku, přičemž vedle všeobecných požadavků je současně vyžadována (jako tomu je v obdobných jednotkách ve SRN i v zahraničí) i specializace pro určitou oblast a absolvování více než dvouletého vzdělávacího a výcvikového kurzu.

JUDr. Pavel KOUKAL  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |