POLICISTA 12/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra informatika |
V českých zemích při vývoji programů hrají dominantní roli komerční produkty - VisualStudio od firmy Microsoft a vývojové nástroje od firmy Boorland (Delphi, JBuilder, ...). Pokud chcete vytvářet ve Windows malé, rychlé a spolehlivé programy, pak VisualStudio je to nejlepší, co můžete použít. Pokud je vaším cílem vytvořit svou aplikaci co nejrychleji a nejjednodušeji, pak se určitě rozhodněte pro produkty firmy Boorland. Takto "nasekané" programy ovšem žádnou soutěž v efektivitě zaručeně nevyhrají, navíc budete muset sáhnout hlouběji do peněženky.
Pokud to myslíte s programováním vážně, pak vám doporučuji si raději připlatit a použít některý z výše jmenovaných produktů. Někdy ovšem svým šéfům (případně obchodnímu oddělení) nevysvětlíte, že se podobná investice vyplatí. V tom případě si budete muset sehnat nějaké vývojové prostředí sami.
Asi nejznámějším vývojovým prostředím zadarmo je Bloodshed Dev- C (www.loodshed.net/download). Kupodivu mezi podporovanými jazyky naleznete i češtinu, i když přeloženo není úplně vše. Programátor má sice k dispozici jen základní knihovny, další knihovny je ovšem možno si stáhnout ze stránek www.bloodshed.net. Použitý způsob doinstalovat knihoven jako balíčky je docela pohodlný. Zdá se, že autoři při výběru knihoven se soustředili na práci s jazykem xml, na grafiku a na tvorbu počítačových her.
Tvorba základních typu programů usnadňují zabudované šablony a řada příkladů. Bohužel Dev-C nemá propracovaného průvodce pro vytváření složitějších programů ani žádná kreslítka pro tvorbu okýnek, tlačítek a podobně. Pochybuji, že by se někdo pustil do ruční editace rc souborů. Rovněž nápověda k produktu by mohla být lepší. V ní lze nejít jen základní informace o jazyku C++, doporučil bych ji snad jen úplným začátečníkům.
Naopak velmi dobře je propracován samotný editor. Barevné zvýrazňování syntaxe nepřekvapí, dnes už je samozřejmostí i u těch nejhorších editorů. Při každém uložení souboru provede Dev-C analýzu obsahu dokumentu. Nalevo od editoru pak hezky barevně zobrazí seznam objektů, funkci a proměnných (class manager), což velmi zpřehledňuje tvorbu složitějších programů. Informace získané analýzou Dev-C použije i při bublinkové nápovědě, u objektů nabízí automatické dokončování názvu metod. Podobně Dev-C provádí analýzu i u používaných standardních knihoven, její výsledek však lze prakticky použijít jen u bublinkové nápovědy.
Pro překlad programu do zdrojového kódu používá Dev-C zabudovaný kompilátor MinGW. Je docela slušný, předčí jej snad jen komerční kompilátor od firmy Microsoft. Pokud chcete narychlo převést do Windows program původně napsaný pro Linux, můžete si doinstalovat kompilátor Cygwin. Menší pracnost při úpravě zdrojového kódu je ovšem vykoupena menší efektivitou výsledného exe programu. Pro hledání chyb v programu nabízí Dev-C zabudovaný debuger GDB. Osobně bych však doporučoval, abyste si doinstalovali grafickou nadstavbu debugeru zvanou Insight. Popis postupu naleznete na webových stránkách produktu Dev-C.
Vývojové prostředí Bloodshed Dev-C je podle mého názoru docela povedené. Jeho nevýhodou je ovšem chybějící nadstavba pro tvorbu okýnek.
Zhruba totéž, co Dev-C, a ještě navíc podporu pro kreslení okýnek, nabízí vývojové prostředí Lcc-Win32 (www.cs.virginia.edu/~lccwin32). Oproti programu Dev-C má ovšem jednu nevýhodu - je zadarmo pouze pro domácí použití a pro školy. Lcc-Win32 bych proto doporučil každému, kdo potřebuje vytvářet okýnka jen občas a navíc si nosí práci domů. Zdrojové kódy vytvořené pomocí Lcc-Win32 jsou samozřejmě vaším vlastnictvím, nic vám proto nebrání donést si je do práce, a tam je třeba začlenit do projektu vytvořeného pomocí Dev-C.
Jinou možností, jak vytvořit okenní aplikaci snadno, rychle a hlavně levně, je použití knihovny wxWindows (www.wxwindows.org) . Lze integrovat do řady vývojových nástrojů, například Dev-C, Visual Studio, C++Builder. Součásti samotných wxWindows je i rozumný editor dialogových oken. Další nástroje pro práci s knihovnou naleznete třeba na adrese www.wxwindows.org/lnk_tool.htm, osobně mi připadal rozumný vizuální nástroj wxWorkshop.
Z aplikací pro vývoj programů v jazyce C++ můžete vyzkoušet ještě Visual-MinGW (visual-mingw.sourceforge.net), kvalit programů Dev-C a Lcc-Win32 však zatím nedosahuje. Pokud náhodou potřebujete vytvořit program pro DOS, můžete použít Rhide (www.rhide.com), které poněkud připomíná staré Borland C pro DOS.
Příznivci Javy mohou využít editory Eclipse od firmy IBM (www.eclipse.org) nebo NetBeans od firmy SUN (www.netbeans.org) . Oba jsou napsány v Javě (i když Eclipse prý jen částečně) a oba umožňují programovat v Javě i C++. Osobně jsem nezkoušel žádný z nich, ale recenze na internetu oba produkty byly pochvalné. Oba jsou však poměrně rozsáhlé.
Pokud se jedná o vývoj v jiných programovacích jazycích než v C++, jsou moje znalosti dost omezené. Mohu pouze doporučit programy, které jsem našel na internetu, žádný z nich jsem však nezkoušel. Příznivci programovacího jazyku Pascal mohou vyzkoušet Bloodshed Dev-Pascal (www.bloodshed.net/download), další programy naleznete například na www.freepascal.org/links.html. Pokud používáte Basic, zkuste xBasic (xbasic.sourceforge.net) nebo Q-Rapid - (www.basicguru.com/rapidq), v krajním případě můžete použít BCX, který převádí programy z Basicu do C++.
Pro vývoj programů je důležitá i dobrá dokumentace. Kupodivu zjistil jsem, že najít na internetu kus souvislé dokumentace v češtině je docela problém. Nenašel jsem kupodivu nic, co by jen vzdáleně připomínalo český manuál k tak základním technikám, jako je třeba WinApi. V tomto směru se český vývojář musí spoléhat na krátké články v češtině, dobře napsané manuály v angličtině nebo na tištěné manuály. Světlou výjimkou v tomto směru je snad jen výborně udělaná (tedy přeložena z angličtiny) stránka o programování grafických efektů nehe.opengl.cz. Druhou světlou výjimkou je pak manuál k jazyku php (www php.cz), který je však počeštěn jen částečně.
Jiří WOLNY