POLICISTA 7/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra moderní zbraně |
Vláda ČR označila brněnský veletrh IDET 2003 ze letošní nejdůležitější příležitost k podpoře českého obranného průmyslu. Letos ostatně veletrh po nějaké dobbě zase navštívil předseda vlády. Je ale třeba konstatovat, že český zbrojní průmysl v posledních letech prodělal významné změny. Toto odvětví má v ČR dlouhé tradice; v letech 1934 a 1935 bylo Československo dokonce největším exportérem vojenského materiálu na světě. Ještě v 80. letech minulého století se ČSSR pohybovala kolem 7. místa na světovém žebříčku vývozců zbraní. Vývozy vojenského materiálu představovaly 6,9 až 10,8 % z celého československého exportu.
Ve zbrojním průmyslu kooperovalo kolem 100 podniků se 73 000 zaměstnanci, k tomu je ale zapotřebí připočítat rozsáhlou materiálovou prvovýrobu, náročnou na suroviny a energii. Produkce byla určena ze 70 % na vývoz, z toho 50 až 60 procent do zemí bývalé Varšavské smlouvy, hlavně do SSSR, Polska a NDR. 30 procent produkce zbrojního průmyslu odebírala bývalá ČSLA, která ještě v roce 1989 měla na 210 000 vojáků, z toho 61 405 z povolání. Dnešní stav Armády ČR je zhruba pětinový.
Po roce 1990 se však snižovaly i početní stavy okolních a dalších armád, za nízké ceny se začal vyprodávat přebytečný materiál. I s tím souvisí skutečnost, že český zbrojní průmysl i český zahraniční obchod se zbraněmi prodělaly dramatické proměny. Zejména vlivem neekonomických tlaků docházelo k omezování zbrojní výroby, k ideologickým vlivům se pak přidružily vlivy tržní a z toho plynoucí restrukturalizace, doprovázená ne vždy úspěšnou privatizací a rovněž konverzí zbrojní výroby. Na propojenou zbrojní výrobu mělo negativní vliv rozdělení republiky, jímž se zmenšil již tak malý domácí trh a rozdělily se kooperující podniky. V bývalé ČSFR měla být roku 1992 snížena vojenská výroba o 80 % proti stavu z roku 1987. Ve skutečnosti se však snížila zhruba na desetinu. Značná část konvertujících podniků pak dokonce ukončila činnost, o práci přišlo asi 20 % zaměstnanců zbrojního průmyslu.
Na druhé straně výrobu nejmodernějších zbraní ovládly velmoci - USA, Francie, Německo, Velká Británie a zčásti Rusko, k nim se přiřadily také Izrael a Japonsko. Česká republika se snaží alespoň zčásti obnovit ztracené pozice. Vyspělá zbrojní výroba se například stále výrazněji orientuje na elektroniku a simulační systémy - a prezident Národní trenažerové a simulační asociace USA generál Fred L. Lewis vyjádřil příjemné překvapení právě nad úrovní českých simulačních systémů.
Jaký tedy byl letošní IDET? "Dokonalé obranné technologie jsou stále nutností," znělo motto 7. ročníku veletrhu obranné techniky. Dosud největší veletrh se uskutečnil ve čtyřech pavilonech a na volných plochách brněnského výstaviště od 28. do 30. května za účasti 321 firem z 24 zemí. Čistá výstavní plocha dosáhla téměř 30 000 m2. Ruské firmy na letošním 7. ročníku veletrhu ztrojnásobily svou účast proti roku 2001, slovenská expozice byla dvakrát větší. Vedle Ruska a Slovenska se oficiální účastí prezentovaly ještě Francie, Itálie, Německo, Polsko, USA a Velká Británie. Největším vystavovatelem byla Armáda ČR, měla k dispozici celý pavilon G2 a další plochy.
Podívejme se na některé zajímavosti z "kuchyně" českých výrobců, z nichž si tradičně vedou dobře zejména dva velké - a zřejmě dobře privatizované - podniky: munička Sellier & Bellot Vlašim a Česká zbrojovka Uherský Brod. Oba ovšem mohou stavět na tom, že převážná většina jejich produkce je určena pro zahraniční civilní trhy a výkyvy v sektoru obranné techniky je tolik neohrožují.
Ve stánku ČZ měla světovou výstavní premiéru odstřelovačská puška CZ 750 S M1, zatím v ráži 308 Winchester (7,62x51 NATO). V zásadě se jedná o kombinaci systému a hlavně osvědčené opakovačky CZ 550 s vynikající pažbou CZ 700 z vrstveného dřeva; pažba však doznala řady změn a vylepšení. Zbraň má hlaveň dlouhou 660 mm, celkové rozmměry 1180 x 165 x 57 mm a prázdná váží 5,5 kg. Zásobník pojme pět nábojů.
Zajímavé nahlédnutí do konstrukční kuchyně umožnil český podnik Explosia. Vystavoval řezy prvků dynamické ochrany, jinak známých jako aktivní pancíře. Jsou to ty plechové krabice, které můžeme vidět zavěšené na nejohroženějších místech obrněné techniky. Při dopadu střely s kumulativní hlavicí tento přídavný pancíř střelu přivede k výbuchu. Současně vybuchne trhavina v aktivním pancíři a rozhodí paprsek kumulativní nálože. Tím sníží jeho účinek a většinou zabrání probití hlavního pancíře.
Stánku jihomoravské a. s. Libra dominoval prototyp samopalu s předběžným označením PDW .17 Libra. Konstrukce zbraně je dílem Ing. Findoráka (Czech Weapons), výkonný náboj ráže 17 (4,38x30 mm) se středovým zápalem vyvinul pan Libra. Malá zbraň "vzduchovkové" ráže má celkovou délku 445 mm (s odklopenou opěrkou 690 mm), hmotnost 2,7 kg a zásobník na 30 nábojů. Jednoduchá konstrukce s dynamickým závěrem je vybavena omezovačem počtu ran v dávce na dvě nebo tři rány.
Celoplášťové střely dosahují z 220 mm dlouhé hlavně vysoké počáteční rychlosti 860 ms-1 a jsou účinné do vzdálenosti 250 m.
Ve stánku firmy Libra byly také vystaveny náboje se speciálními střelami Libra Snail s vysokou průbojností, které jsme poprvé viděli na norimberském veletrhu IWA. Americké firmy vynaložily na vývoj střely s podobnými účinky již několik milionů dolarů - zatím s podstatně horšími výsledky, než dosáhl náš vynálezce bez státní podpory. Mají o to zájem především policisté, kteří se stále častěji utkávají s pachateli trestných činů vybavenými ochrannými vestami a pancéřovanými automobily. Proti nim jsou americké policejní střely s řízenou deformací nebo celoplášťové střely s olověným jádrem naprosto neúčinné.
Američtí návštěvníci veletrhu IDET se o tuto novinku enormně zajímali a pan Libra pro ně připravil střeleckou ukázku. Střílelo se nejprve náboji Libra Snail ráže 7,65 mm Browning ze samonabíjecí pistole na 6mm ocelový plech, který střely spolehlivě probíjely. Následovala střelba z pistole CZ 75 náboji Snail 9 mm Luger na 8mm plech. Tyto náboje se již vyrábějí sériově; mají dnové značení 9 mm Luger Libra Snail. Střela o hmotnosti 2,9 g má (z pistole) počáteční rychlost 725 ms-1. I v tomto případě byl průbojný účinek stoprocentní. Přitom ani z krátké vzdálenosti není střelec ohrožen rozletem střepin.
Stojí ještě za zmínku, že 9. dubna 2003 bylo oznámeno, že firma American Truck Co. byla vybrána k dodávce 315 vojenských vozidel pro izraelskou armádu. ATC je společný podnik firem Tatra, Terex a STV v USA; do Izraele tak půjdou tatrovky 6x6 v provedení 11,5 t valník a očekávají se další zakázky z oblasti Středního východu.
Je pravda, že ne všichni vystavovatelé a návštěvníci hodnotili letoční IDET jako jednoznačně přínosný z hlediska novinek v oboru zbrojní techniky. Bývalé socialistické státy vystavují převážně těžkou techniku v různých modernizovaných verzích, v expozicích "starých" členů NATO naopak převažují systémy s vysokým podílem špičkové elektroniky a počítačové techniky. Velkou plochu i letos zaplnily expozice ruských firem. Stále je zde patrná snaha soutěžit s USA, nabízet největší a nejrychlejší letadla, vrtulníky a jiné nej- zbraně a techniku. V řadě případů jde opravdu o zajímavé výrobky, bohužel většinou končící ve stadiu prototypů.
Poměrně malý podíl zbraní, lehkých i těžkých, v porovnání s vybavením pro zajištění činnosti vojáků, byl skutečně nápadný. Ale je to logistika, která dnes hýbe armádami. Termín, převzatý z americké angličtiny, původně označoval dopravu a zásobování vojska, odpovídal tedy českému pojmu "týlové zabezpečení". V současnosti zahrnuje stále širší oblast činností. V profesionálních armádách dosahuje poměr mezi bojujícími a "nebojujícími" vojáky, případně civilisty, kteří zajišťují podmínky pro vojska v první linii, až 1 : 10.
Na letošní ročník veletrhu IDET jako obvykle navazoval bohatý doprovodný program. V době konání veletrhu to bylo osm mezinárodních konferencí nebo odborných seminářů a polygon s ukázkami jízdních vlastností vozidel. A protože IDET není přístupný veřejnosti, následovaly po něm otevřené akce: Dny Armády ČR na Moravě a Letecký den velitele Vzdušných sil Armády ČR.
(Zpracováno mj. s použitím tiskových materiálů,
které vydala a. s. Veletrhy Brno
při příležitosti veletrhu IDET 2003.)
Ing. Přemysl LIŠKA,
Ing. Ivan CHLUDIL