POLICISTA 7/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra z krajů |
Policejní útvary republikové policie každodenně systematicky, a dá se říci až s mravenčí pílí, pátrají po hledaných a pohřešovaných osobách, po totožnosti neznámých mrtvol a kosterních nálezů, ale i po identifikaci nalezených částí lidských těl. Příslušníci Policie ČR pátrají také po odcizených věcech, a naopak po majitelích věcí nalezených při objasňovaní nejrůznější trestné činnosti. Pátrání jako takové je prostě denní chléb každého policisty.
Zjišťování rozhodujících informací vedoucích k úspěšnému ukončení pátrání je s postupem času čím dál náročnější. Vývoj počítačové, sdělovací a operativní techniky jde kupředu, a policisté se s ním snaží držet krok alespoň v rámci svých možností. Přesto však i nadále platí, že zkušenost, postřeh, rozumná úvaha a bloček s tužkou je při pátrání stále nezastupitelný.
V hlavním městě Praze řeší policisté každý den desítky případů týkajících se hledaných osob a denně zároveň přichází několik nových oznámení o pohřešovaných dětech, mladistvých i dospělých.
Obecně lze říci, že do pátrání jsou zařazovány také osoby, o které se nějakým způsobem zájímají orgány Policie ČR - pro trestnou činnost, nebo na základě žádosti jiných subjektů. Jsou to lidé, u nichž je důvod k omezení osobní svobody na základě příkazu soudu či státního zastupitelství.
Vypátrání hledaných osob je důležité pro policejní orgány provádějící vyšetřování, kdy se často na probíhající nebo již skončené trestní řízení váže i mnoho nároků poškozených osob, které dříve nebyly a ani nemohly být vyřízeny (výživné, náhrady škod, výkon rozhodnutí,...). Vzrůstají také náklady na již vedené trestní řízení. Velký problém u kategorie hledaných osob je alarmující nárůst počtu příkazů k zatčení od soudů. Ten vzniká následně po nedoručení písemností o nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Odsouzené osoby se na svobodě bez jakýchkoliv obav z případného postihu následně dopouštějí trestné činnosti a jsou tak mnohdy policií stíhány pro další skutky.
ROK | Do patnácti let | Od patnácti do osmnácti let | Dospělí | CELKEM |
1993 | 133 | 153 | 223 | 509 |
1994 | 118 | 201 | 209 | 528 |
1995 | 137 | 130 | 156 | 423 |
1996 | 103 | 100 | 175 | 378 |
1997 | 95 | 119 | 146 | 360 |
1998 | 173 | 129 | 182 | 484 |
1999 | 110 | 128 | 188 | 426 |
2000 | 138 | 126 | 187 | 451 |
2001 | 133 | 114 | 184 | 431 |
2002 | 105 | 155 | 182 | 442 |
Tabulka názorně dokumentuje počty pohřešovaných osob v jednotlivých věkových skupinách, po kterých v uvedeném časovém období pátrali policisté na území hlavního města Prahy.
Jinou kapitolou jsou pohřešované osoby. Nejčastěji se jedná o pohřešované děti, které jsou během několika hodin, často i týž den, díky okamžitému zásahu policistů vypátrány. U těchto případů je třeba okamžitě nasadit všechny policejní prostředky a zjistit důvod jejich nenadálého zmizení. Často se opakují situace, kdy policisté pátrají po již dobře známých "útěkářích" nebo po dětech, které nepovažovaly za nutné sdělit rodičům své plány na volný večer či dokonce celý víkend a bez skrupulí ponechaly své nejbližší v bolestné nejistotě. Mnohdy se také zjistí, že se zúčastnily bouřlivých večírků, diskoték a okusily ve velké míře opojnou a přitom tolik zrádnou chuť alkoholu, nebo dokonce drog. Jejich návrat domů v doprovodu policistů nebývá pro takové potomky právě z nejveselejších. Touha po dobrodružství, po novém, nepoznaném a nebezpečném, je daleko silnější než odpovědnost. To platí u dětí především v pubescentním období.
Případy, kdy se pátrá po školáčcích, bývají ve svém průběhu i konci přece jen jiné. Školáčci, kteří mají pocit, že se jim nedostává lásky a zájmu rodičů, utíkají z domova třeba jen s kamarádem plyšákem. Často cestují městskou hromadnou dopravou křížem krážem po metropoli, a když už je zmáhá únava a strach z neznáma i cizích lidí, touží se vrátit domů k mámě. Anonymní Praha je však pro tyto malé cestovatele obrovská a dokáže je doslova pohltit. Když se policejním hlídkám takového tuláčka poštěstí včas najít a předat jej v pořádku rodičům, je to pro ně ta největší odměna za vysilující práci. Ne vždy je však všechno tak jednoduché.
Smutnějšími případy jsou děti, jejichž důvod k útěku je mnohem závažnější: prostředí, ve kterém vyrůstají, škola či nejbližší příbuzní. Jsou to děti alkoholiků, děti zneužívané, nepřiměřeně trestané, mnohdy týrané i šikanované, děti, jejichž výchovu vlastní rodiče nezvládají a stávají se svěřenci výchovných ústavů, ze kterých se snaží za každou cenu dostat.
Velice náročné jsou také pátrací akce po osobách přestárlých a osobách trpících duševními chorobami. Není asi třeba připomínat, že jejich projevy a způsoby jsou doslova nevypočitatelné. Ve hře je vyčerpávající závod s časem, a pokud se s dotyčnými nedostanou včas do kontaktu lékaři nebo policisté, dochází k nejhoršímu. A nemusí se v žádném případě jednat přímo o sebevražedné pokusy pohřešovaných. Pro ilustraci můžeme připomenout dva případy z loňského roku. Tehdy pražští policisté zahájili nezávisle na sobě pátrání, po dvou přestárlých mužích trpících poruchami myšlení. Ani v jednom případě však nebyli úspěšní. Téměř kosterní nález jednoho z hledaných byl objeven nedaleko poklidné vilové čtvrti v Praze devět. Po druhém muži se i nadále pátrá. Dnes je již více než pravděpodobné, že ani toto pátrání nebude mít šťastný konec. To jsou okamžiky, kdy si kolegové právem pokládají otázku:
"Skutečně si nikdo nevšiml starého dezorientovaného muže? Musel přece cestovat náhodně zvolenými dopravními prostředky z Letné až do Kyjí a mířil do opuštěných míst, kam již žádná frekventovaná cesta nevedla. Nikoho nezajímalo, zda se mu v těchto odlehlých končinách nemůže něco stát?"
Policisté se snažili hned na počátku pátrání oslovit spoluobčany a požádat je prostřednictvím sdělovacích prostředků o spolupráci. Nikdo se však na četné výzvy neozval. V takové chvíli policisty zamrzí, že linku tísňového volání mnozí občané zneužívají a oznamují operátorům události nevelkého významu. Dá se říci, že se mnohdy jedná až o nesmyslné úvahy a nic neříkající postřehy. V tomto případě stačilo málo a mohl být zachráněn lidský život.
Naopak úspěchu dosáhli policisté při pátrání po důchodkyni, taktéž v Praze devět, která si nečekaně vyšla na procházku a opustila okolí svého trvalého bydliště. Žena trpěla závažnými poruchami myšlení. Při rozsáhlé pátrací akci byla nalezena na opuštěné lesní cestě poblíž hradecké dálnice. Byla sice vyčerpaná, ale za přispění lékařů se ji podařilo zachránit. Takové případy pátrání jsou přímým důkazem, jak je tato práce důležitá a smysluplná.
Některé případy pohřešováných osob jsou také prvopočátkem při odhalení té nejzávažnější trestné činnosti, která byla na hledaných lidech spáchána. Jedná se o trestný čin vraždy. Speciálně sestavený tým, který na takových případech pracuje bez oddechu, často odhalí pachatele - vraha. Ne vždy je však nalezeno tělo oběti.
V následující tabulce je zadokumentován počet osob, které byly vyhlášeny v celostátním pátrání do února roku 2002 a do února roku 2003. Na první pohled je zde patrný nárůst počtu osob vyhlášených do pátrání do února roku 2003, a to zejména v kategoriích, kde je vydán příkaz soudu k zatčení, nebo státního zastupitelství k zadržení osoby. Tento počet je naprosto alarmující - a to se jedná jen o Prahu. Ta je v mnohém naprosto specifická. I v počtu pohřešovaných a hledaných osob je zcela jasně na prvním místě. Jeden pražský obvod, který je na úrovni okres, řeší, co se počtu týče, daleko více případů než mnohá krajská policejní správa v naší republice.
únor 2002 | únor 2003 | |
Příkaz k zatčení, zatýkají rozkaz | 533 | 809 |
Dodání do výkonu trestu odnětí svobody | 250 | 262 |
Podezřelá osoba, příkaz k předvedení, předběžný souhlas se zadržením podezřelé osoby, v případech, kdy probíhá trestní řízení | 860 | 980 |
Zjišťování pobytu hledané osoby | 57 | 85 |
Svěřenec (dětského domova, výchovného ústavu,...) | 27 | 33 |
Pohřešovaná osoba (všechna pohřešování/ nepřerušená pohřešování) | 89/53 | 94/55 |
Osoba neznámé totožnosti | 3 | 1 |
Mrtvola neznámé totožnosti, kosterní nález | 96 | 116 |
Celkový počet osob zařazených do celostátního pátrání | 1915 | 2380 |
Co říci závěrem? Zbývá snad jen dodat obecně známou věc: pátrání po pohřešovaných osobách je služba, kterou poskytuje Policie ČR bezplatně všem občanům. Ale! Někteří oznamovatelé jednotlivých případů pohřešování si pletou policejní služebnu s firmou zabývající se detektivními službami za úplatu. Jsou to především případy, kdy se zhrzený partner prostřednictvím policie snaží sehnat současnou adresu bývalé partnerky. I tyto případy samozřejmě policisté prošetřují, avšak oznamovatelům není možné místo pobytu takového partnera sdělit, pokud si to on sám nepřeje.
Dalšími až nepochopitelnými oznámeními jsou případy pohřešování dítěte podávané jedním z rodičů, přičemž je od počátku zřejmé, že dítě je se svým druhým rodičem a je zcela v pořádku. Taková oznámení zbytečně zaměstnávají policisty, kteří by se mohli věnovat jiným závažným problémům v oblasti kriminality.
Pprap. Iva KNOLOVÁ,
tiskové oddělení Správy hl. m. Prahy PČR