POLICISTA  7/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

věda a technika


Na území Evropské unie (dále EU) každoročně žádá o azyl téměř 400 000 cizinců. Jejich cílem je nejčastěji Velká Británie, Německá spolková republika a Nizozemsko. Členské státy však až do začátku tohoto roku neměly k dispozici žádný nástroj, který by jim umožňoval zjistit, zda a v kolika zemích EU již cizinec o azyl požádal. To má změnit EURODAC.

Jeho provoz zahájily členské státy EU, s výjimkou Dánska, spolu s Norskem a Islandem dne 15. 1. 2003. Jedná se v podstatě o společnou "evropskou" elektronickou databázi, do které jsou vkládány otisky prstů žadatelů o azyl, cizinců zadržených při nelegálním přechodu vnějších hranic EU, případně, podle volby členského státu, i cizinců, kteří byli zadrženi v průběhu nelegálního pobytu. Spolu s údajem o tom, kde a kdy byly sejmuty, směřují otisky pořízené příslušným orgánem členského státu do ústřední databáze v Lucemburku, ve které budou po určitou dobu archivovány. U žadatelů o azyl deset let; otisky těch, kteří byli zadrženi při nelegálním přechodu hranic, budou vymazány po dvou letech. V ústřední databázi se naopak vůbec nebudou uchovávat otisky prstů cizinců přistižených při nelegálním pobytu na území členského státu; ty se pouze porovnají s údaji žadatelů o azyl.

Ilustrační fotoJe nutné upřesnit, že databáze EURODAC je vlastně "pouhým" technickým nástrojem pro úspěšnou aplikaci jiné evropské normy, která stanoví pravidla pro určení konkrétního členského státu, který je povinen provést azylové řízení a po jeho dobu hradit péči o cizince, který podal žádost o azyl na území EU. Tento stát je vedle toho také povinen převzít zpět "svého" žadatele o azyl v případě, že nelegálně přešel do jiného členského státu, či zajistit vycestování cizince, jehož žádost o azyl zamítl. Pravidla, na základě kterých je odpovědný stát určen, jsou v podstatě založena na "sankčním" principu, tj. příslušným bude stát, který ať již vědomě, či nevědomě umožnil danému cizinci vstup na území EU. Odpovědným za přezkum žádosti o azyl a za péči o žadatele o azyl bude tedy například stát, přes jehož hranice cizinec nelegálně vstoupil na území EU, třebaže žádost o azyl podal v jiném státě. Hlavním cílem zmiňovaného postupu je rozložit finanční zátěž spojenou s azylovým řízením a péčí o žadatele o azyl spravedlivě mezi státy EU. Nařízení rovněž předchází problému tzv. "asylum shopping", tj. situacím, kdy žadatelé podávají současně či postupně žádosti o azyl v různých členských státech. Na druhou stranu je zaručeno právo cizince, aby jeho žádost byla řádně přezkoumána některým z členských států, tedy řešit problém tzv. uprchlíků "in orbit" (situace, kdy je žadatel postupně odkazován se svou žádostí o azyl z jednoho státu na druhý, žádný stát neuznává svou odpovědnost za přezkum žádosti a neprobíhá ani komunikace mezi těmito státy).

Do spuštění projektu EURODAC bylo poměrně složité zjistit, jakým způsobem cizinec na území EU vstoupil, jakým směrem se dále pohyboval a zda v některém z členských států již o azyl požádal. Šlo přitom o zásadní informaci pro určení, který stát má provést azylové řízení či převzít zpět "svého" cizince. Určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o azyl bylo v některých případech stejně dlouhé či dokonce delší než samotná azylová procedura. Paradoxně tak naopak docházelo ke zvyšování nákladů, nemluvě o nepříznivém dopadu na psychiku žadatelů o azyl.

Nyní má však každý z členských států, stejně tak Norsko a Island, možnost "prolustrovat" v systému EURODAC údaje o cizinci, který na jeho území požádal o azyl, či kterého zadržel při nelegálním pobytu. Poté, co zašle otisky prstů cizince do ústřední databáze, obdrží obratem informaci o tom, zda, příp. kde již daná osoba o azyl na území EU požádala, či zda, příp. kde byla zadržena při nelegálním přechodu hranic EU. V případě kladné odezvy mají azyloví úředníci v rukou jasný důkaz, který mohou připojit ke své žádosti o převzetí cizince adresované jinému členskému státu.

Česká republika bude oběma nařízeními vázána okamžikem vstupu do EU. Vzhledem k tomu již nyní probíhají za věcné gesce Policie ČR Služby cizinecké a pohraniční policie, projektové gesce odboru systémového řízení a informatiky Policejního prezidia a významné asistence Kriminalistického ústavu - Praha a odboru azylové a migrační politiky MV ČR přípravy připojení k evropské databázi. Východiskem je již fungující národní databáze AFIS (Automated Fingerprint Identification System) provozovaná Policií České republiky, do které jsou vkládány rovněž otisky prstů žadatelů o azyl a cizinců zadržených při nelegálním pobytu na území. Vedle organizačních opatření jde zejména o zajištění technického zázemí, které umožní co nejrychlejší vkládání otisků prstů v elektronické podobě (nové stanice LSS 3000), jejich zasílání v odpovídající podobě (k otiskům prstů se doplňuje údaj o čase, místě a důvodu jejich pořízení) a v neposlední řadě příjem odezev z ústřední databáze. Ty budou po vstupu do EU využívat pracovníci odboru azylové a migrační politiky MV ČR, do jejichž kompetence bude určení příslušného členského státu spadat. V současnosti probíhají intenzivní konzultace s pracovním týmem vedeným paní Gillian Russellovou (Directorate General - Justice and Home Affairs, Large - scale IT Systems Unit), která je odpovědná za rozšíření EU v oblasti EURODAC. Koordinátorem celého projektu v České republice je npor. Bc. Jana Veselá z Kriminalistického ústavu Praha. Zahájení zkušebního provozu českého připojení k databázi EURODAC se předpokládá v druhé polovině února roku 2004.

Mgr. Zuzana Holmanová  
Odbor azylové a migrační politiky  
Ministerstva vnitra ČR  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |