POLICISTA  7/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

zahraničí


PRÁDELNY OFFSHORE

Nové informační techniky a globalizace zcela změnilyy finanční svět: převod peněz lze provádět ihned a bez nákladů po celém světě. Vznikly internetové daňové oázy, tzv. offshorecentra, podvodníci nebo mafiáni si v nich zřizují neexistující firmy, nemusí platit daně, vést učetnictví, vykazovat bilance nebo se řídit pravidly existujícími ve většině ekonomicky vyspělých zemí.

Špinavé peníze procházejí třemi stadii:

Placement (umístění): peníze jsou pašovány do legálního finančního systému prostřednictvím kont a cenných papírů. Prostředníkem jsou často restaurace, bary, směnárny, kasina nebo noční kluby jako investiční kanály.

Layering (rozmnožení): peníze jsou přemisťovány z jedné země do jiné, často za pomoci daňovýcch poradců nebo právníků.

Integration (sjednocení): peníze začnou obíhat jako podíly na potěmkinských firmách nebo jako investice.

Rakousko není typickou zemí praní špinavých peněz, je to spíše mezistanice, jakési dočasné zaparkování kriminálně získaných peněz. Ale jak uvádí magazín ministerstva vnitra Öffentliche Sicherheit, v roce 2002 bylo z rozhodnutí soudu zmrazeno 8,1 milionu eur a ohlašovna při Spolkovém kriminálním úřadu pozastavila převody ve výší téměř 9 milionů eur. Jde z velké části o karusel vývoz-dovoz s krácením DPH, a pak praní drogových peeněz. Letos v dubnu byl v Rakousku rodilý Afričan odsouzen ke dvěma letům ztráty svobody, který při praní peněz okradl stát o 35 000 eur. Otevřel si šest callcenter a jejich prostřednictvím přesunul v malých částkách 4,4 miliony eur (z prodeje drog) do Nizozemska a Nigérie.

Studenti Vídeňské ekonomické univerzity se v rámci semináře "Hospodářská kriminalita a praní peněz" zaměřili na internetové domény Offshore a zjistili l4 se "sídlem" v USA, 28 v Evropě, 9 v karibské oblasti a 14 jinde. Co nabízejí? Založení firmy v jakémkoli daňovém ráji včetně všech k tomu potřebných dokladů, poradenství, konto, kreditní karty, pojištění, servis k jednání s úřady, telefon, fax, e-mail a stránky na webu. Některé nabízejí i osobní doklady, např. pasy, na fiktivní jména, průkazy "imigrantů" nebo nákup nemovitostí. Mezi firmy s nejrozsáhlejším sortimentem nabídek našli studenti Offshore News Online (www.offshoreon.com) v karibské oblasti a Finor Offshore Banking (www.finor.com) v Panamě. Vyznat se ale, co za nimi vězí, není jednoduché. Například majitel homepage z Kokosových ostrovů měl zanesenu firmu v kanadském Vancouveru, ale provozoval ji v Rakousku prostřednictvím PC na Internetu z jednoho soukromého bytu ve Vídni.

Služby offshore využívají i rejdařství - ropný tanker Prestige, který v listopadu 2002 způsobil u španělských břehů katastrofu a dosud ničí životní prostředí, je jedním z nich. Evropská unie počítá, že jejími moři ročně propluje 1500 až 2000 tankerů s nosností v průměru do 200 tun starých 18 let. Z nich ale plných 41 % je starší 20 let. S větším bezpečím povinných dvojích stěn tankerů EU počítá až v roce 2015.

V Rakousku má každý peněžní ústav svého zplnomocněnce pro (spíše proti) praní špinavých peněz. Je to jakýsi filtr mezi pracovníky bank, kterým připadají finanční transaakce podezřelé, a ohlašovnou ve Spolkovém kriminálním úřadu. Banky musí oznamovat transakce, které se jim zdají podezřelé a od výše 15 000 eur musí být známa identita vkladatele.

"Pokud nám banka oznámí podezření z praní peněz, do příštího bankovního dne dokážeme zjistit, pocházejí-li ze zákonných pramenů, nebo z kriminálních," říká Mag. Josef Jahr, vedoucí ohlašovny. V mnoha hlášeních se objevují Offshore firmy, a ty ve většině případů sídlí v zemích, kde neexistjí žádné kontakty se zahraničními policejními úřady ani s Interpolem. A to vyšetřování ztěžuje a někdy až znemožňuje. V různých zemích mají ohlašovny různé postavení. Někde je spravuje policie, někde Národní banka. Magistr Mahr je pro to, aby "Meldestelle" spravovala zásadně policie. Jako příklad uvádí případ, kdy v Horních Rakousích chtěl cizí státní příslušník (Chorvat) koupit v bance zlaté pruty. Banka požádala ohlašovnu v Kriminálním úřadu o radu, a ta okamžitě zjistila, že se kupec vykazuje falešným pasem. Jiná instituce než policie by podle něho takto pohotově nedokázala pracovat. A co Mag. Mahr ke zlepšení navrhuje? Vybudovaat mezinárodní spolupráci policie a soudů a harmonizovat finanční pravidla po celém světě.

Při 15. světovém hospodářském summitu v Paříži založilo 29 zemí FATF - Financial Action Task Force. Rakousko patřilo k zakládajícím členům. Země, které nekooperují v boji proti praní špinavých pněz, dává FATF na černou listinu. Tč. je na ní 10 zemí: Cookovy ostrovy, Egypt, Guatemala, Indonesie, Myanmar, Nauru, Filipíny, St. Vincent, Grenadiny a Ukrajina. V roce 1955 byla v Bruselu ustavena tzv. Egmond-skupina, která celosvětově zastřešuje ohlašovny praní peněz. Nyní má 69 členů, kteří si vzájemně vyměnují informace, zejména o nových postupech mafie peroucí špinavé peníze.

Internetová adresa ve www sestává z kombinace čísel (IP adresa). Z praktických důvodů bývají používána tzv. Friendly Names nebo Canocial Names - "jediné správné" jméno. Organizace ICAAN (The Independent Corporation for Assigned Names and Numbres) (www.icaan.org.) je jakousi internetovou vládou, dobrovolné sdružení, které stanovuje internetová pravidla. Pro každý kontinent existuje jeden zodpovědný úřad, v Evropě je to RIPE (Resaux IP Européen, www.ripe.net). Správa domén je v Evropě delegována na jednotlivé země, v Rakousku je to NIC (Network Information Center, www.nic.at). NIC registruje a spravuje rakouské internetové adresy ("at"domény). Sdělí, zdali nějaká doména je již zadaná, a volnou si lze za roční poplatek zaregistrovat. Jsou však i další poskytovatelé služeb, kteří mohou registraci a správu domény za zákazníka přijmout.

(kuč)  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |