POLICISTA 7/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra věda a technika |
Na území Evropské unie (dále EU) každoročně žádá o azyl téměř 400 000 cizinců. Jejich cílem je nejčastěji Velká Británie, Německá spolková republika a Nizozemsko. Členské státy však až do začátku tohoto roku neměly k dispozici žádný nástroj, který by jim umožňoval zjistit, zda a v kolika zemích EU již cizinec o azyl požádal. To má změnit EURODAC.
Jeho provoz zahájily členské státy EU, s výjimkou Dánska, spolu s Norskem a Islandem dne 15. 1. 2003. Jedná se v podstatě o společnou "evropskou" elektronickou databázi, do které jsou vkládány otisky prstů žadatelů o azyl, cizinců zadržených při nelegálním přechodu vnějších hranic EU, případně, podle volby členského státu, i cizinců, kteří byli zadrženi v průběhu nelegálního pobytu. Spolu s údajem o tom, kde a kdy byly sejmuty, směřují otisky pořízené příslušným orgánem členského státu do ústřední databáze v Lucemburku, ve které budou po určitou dobu archivovány. U žadatelů o azyl deset let; otisky těch, kteří byli zadrženi při nelegálním přechodu hranic, budou vymazány po dvou letech. V ústřední databázi se naopak vůbec nebudou uchovávat otisky prstů cizinců přistižených při nelegálním pobytu na území členského státu; ty se pouze porovnají s údaji žadatelů o azyl.
Je nutné upřesnit, že databáze EURODAC je vlastně "pouhým" technickým nástrojem pro úspěšnou aplikaci jiné evropské normy, která stanoví pravidla pro určení konkrétního členského státu, který je povinen provést azylové řízení a po jeho dobu hradit péči o cizince, který podal žádost o azyl na území EU. Tento stát je vedle toho také povinen převzít zpět "svého" žadatele o azyl v případě, že nelegálně přešel do jiného členského státu, či zajistit vycestování cizince, jehož žádost o azyl zamítl. Pravidla, na základě kterých je odpovědný stát určen, jsou v podstatě založena na "sankčním" principu, tj. příslušným bude stát, který ať již vědomě, či nevědomě umožnil danému cizinci vstup na území EU. Odpovědným za přezkum žádosti o azyl a za péči o žadatele o azyl bude tedy například stát, přes jehož hranice cizinec nelegálně vstoupil na území EU, třebaže žádost o azyl podal v jiném státě. Hlavním cílem zmiňovaného postupu je rozložit finanční zátěž spojenou s azylovým řízením a péčí o žadatele o azyl spravedlivě mezi státy EU. Nařízení rovněž předchází problému tzv. "asylum shopping", tj. situacím, kdy žadatelé podávají současně či postupně žádosti o azyl v různých členských státech. Na druhou stranu je zaručeno právo cizince, aby jeho žádost byla řádně přezkoumána některým z členských států, tedy řešit problém tzv. uprchlíků "in orbit" (situace, kdy je žadatel postupně odkazován se svou žádostí o azyl z jednoho státu na druhý, žádný stát neuznává svou odpovědnost za přezkum žádosti a neprobíhá ani komunikace mezi těmito státy).
Do spuštění projektu EURODAC bylo poměrně složité zjistit, jakým způsobem cizinec na území EU vstoupil, jakým směrem se dále pohyboval a zda v některém z členských států již o azyl požádal. Šlo přitom o zásadní informaci pro určení, který stát má provést azylové řízení či převzít zpět "svého" cizince. Určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o azyl bylo v některých případech stejně dlouhé či dokonce delší než samotná azylová procedura. Paradoxně tak naopak docházelo ke zvyšování nákladů, nemluvě o nepříznivém dopadu na psychiku žadatelů o azyl.
Nyní má však každý z členských států, stejně tak Norsko a Island, možnost "prolustrovat" v systému EURODAC údaje o cizinci, který na jeho území požádal o azyl, či kterého zadržel při nelegálním pobytu. Poté, co zašle otisky prstů cizince do ústřední databáze, obdrží obratem informaci o tom, zda, příp. kde již daná osoba o azyl na území EU požádala, či zda, příp. kde byla zadržena při nelegálním přechodu hranic EU. V případě kladné odezvy mají azyloví úředníci v rukou jasný důkaz, který mohou připojit ke své žádosti o převzetí cizince adresované jinému členskému státu.
Česká republika bude oběma nařízeními vázána okamžikem vstupu do EU. Vzhledem k tomu již nyní probíhají za věcné gesce Policie ČR Služby cizinecké a pohraniční policie, projektové gesce odboru systémového řízení a informatiky Policejního prezidia a významné asistence Kriminalistického ústavu - Praha a odboru azylové a migrační politiky MV ČR přípravy připojení k evropské databázi. Východiskem je již fungující národní databáze AFIS (Automated Fingerprint Identification System) provozovaná Policií České republiky, do které jsou vkládány rovněž otisky prstů žadatelů o azyl a cizinců zadržených při nelegálním pobytu na území. Vedle organizačních opatření jde zejména o zajištění technického zázemí, které umožní co nejrychlejší vkládání otisků prstů v elektronické podobě (nové stanice LSS 3000), jejich zasílání v odpovídající podobě (k otiskům prstů se doplňuje údaj o čase, místě a důvodu jejich pořízení) a v neposlední řadě příjem odezev z ústřední databáze. Ty budou po vstupu do EU využívat pracovníci odboru azylové a migrační politiky MV ČR, do jejichž kompetence bude určení příslušného členského státu spadat. V současnosti probíhají intenzivní konzultace s pracovním týmem vedeným paní Gillian Russellovou (Directorate General - Justice and Home Affairs, Large - scale IT Systems Unit), která je odpovědná za rozšíření EU v oblasti EURODAC. Koordinátorem celého projektu v České republice je npor. Bc. Jana Veselá z Kriminalistického ústavu Praha. Zahájení zkušebního provozu českého připojení k databázi EURODAC se předpokládá v druhé polovině února roku 2004.
Mgr. Zuzana Holmanová
Odbor azylové a migrační politiky
Ministerstva vnitra ČR