POLICISTA  7/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

dětská soutěž


„Za vysvědčení“ - soška patnáctiletého Romana Štěpánka ze ZUŠ Albrechtice na téma „Domácí násilí“Skončilo páté kolo dětské soutěže JAK TO VIDÍM JÁ připravované pro žáky základních škol odborem tisku a PR Ministerstva vnitra. Po pět měsíců zasílali jednotlivci i celé kolektivy do soutěže svá výtvarná a literární díla, ze kterých se porotě přetěžko vybírala ta nejlepší. Mimo jiné i proto, že projekt se stále rozrůstá...

"Do soutěže se nově zapojilo azylové středisko Rosa, které se zabývá domácím násilím a pomáhá ženám v obtížných životních situacích, příspěvky zaslalo i Sdružení pro volný čas, dále některé dětské domovy, speciální školy a další instituce. Je těžké porovnávat práci dítěte, které je hendikepované a nemůže třeba ani pořádně držet tužku, se zdravým a nadaným soutěžícím. Některá vyhlášená témata tohoto kola (například "Domácí násilí", "Divácké násilí") byla obtížná, citlivá a bylo třeba, aby o nich pedagogové a vychovatelé s dětmi opravdu hovořili. Přesto nám došlo mnoho obdivuhodných literárních i výtvarných prací. V každém z nich je skryto poselství, kterým chtějí i malé děti vyjádřit své názory na dění kolem sebe," říká Mgr. Lucie Vyhnálková z odboru tisku a PR MV.

Dětská upřímnost je obdivuhodná a práce, do kterých jsme ještě před slavnostním vyhlášením výsledků nahlédli, dokazují, že děti jsou mnohdy přemýšlivější než si uvědomujeme. Pro ilustraci alespoň několik ukázek:

Marta Vlachynská ze základní školy v Podolí zaslala úsměvnou práci na téma "Předsevzetí a my":

„Tajemství dětského pokoje“ nazvala své dílko na téma „O čem se nemluví a mě to zajímá“ čtrnáctiletá Eva Mikešová z Červeného KostelcePENÍZE NEJSOU VŠECHNO

Už pár roků utrácím peníze a nechci. Dala jsem si předsevzetí, že nebudu tolik utrácet. Moc mi to nejde, ale už jsem trochu ušetřila. Babička mi dala peníze a já abych je neutratila, tak jsem jich dala do písku. Řekla jsem si, že jich vykopu na jaro. Ale v neděli jsem jich chtěla vykopat, písek byl zmrzlý, nešlo mě to vykopat. Tak to, co jsem řekla, že jich vykopu na jaro, tak to se opravdu stane. Předsevzetí je nějaký úkol. Př.: píšu nepěkně, tak si dám úkol, že budu psát hezky.

x x x

Devítiletá Anička Seimlová z Prahy-Letňan připravila a sama nakreslila na téma "Divácké násilí" krásnou stolní hru, která nutí hráče zamýšlet se nad projevy nevhodného chování na sportovních stadionech.

x x x

Na téma "Domácí násilí" přišla z azylu Sdružení Rosa v Praze 4 od Toníka ze druhé třídy alarmující výpověď:

Autorkou plastik na téma „Můj životní sen“ je Gábinka Soukupová ze Starého Plzence, které je pět a půl let. Chtěla by mít miminko jako její maminka...Chci být prezidentem a chránit děti. Změnil bych řád a zařídil toto: že tátové kteří napadnou mámu, aby šli pryč z bytu a už se nevraceli. Četl jsem v metru: "I děti mají svá práva". Ale není to pravda, protože to vidím sám. Viděl jsem u mámy monokl a nikdo v bytě kromě mámy, táty a mě nebyl. Říkal jsem tátovi, ať na mámu nekřičí a on mě říkal že nekřičí. Mámě říkal hnida, sviňucha tlustá, babičce říkal sviňucha stará. Viděl jsem jak babičku kopl. Viděl jsem jak mámě plivl do oka, když mě předával mámě. Naštěstí už k němu nechodím. Nikdo nás děti neposlouchá. Všechno prý musí vyřídit soud. Moc dlouho to trvá. Chci zpátky do bytu. Chci svoje hračky. Claudie moje morče se toho nedožila. V azylu jsem 11 měsíců.

Toník přimaloval i obrázek a k němu napsal: Uvidím svůj byt? Chci bydlet! Tátovi je jedno kde bydlím. A už bydlím 11 měsíců v azylu.

x x x

Uvedené ukázky prací možná mezi nejúspěšnějšími nenajdeme, přesto však stojí za zamyšlení. Vypovídají, jak naléhavé je s dětmi mluvit i o věcech, které jsou často obtížným tématem pro dospělé.

Radvana NOVÁKOVÁ  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |