POLICISTA 10/2001 |
měsíčník Ministerstva vnitra film |
V posledních letech jsme si zvykli, že hlavní slovo v kriminálních filmech mají nejspíš pyrotechnici: když si scenárista a režisér nevědí s dějem rady a potřebují cuknout příběhem kupředu, něco mocně bouchne, ohně vzplanou a naiva divák ve svatém nadšení ani nepostřehne, jak ho zase tahají za nohu. V tom ohledu je tedy film Téměř dokonalý zločin zářnou výjimkou: hlavní roli v něm totiž mají herci a bizarní atmosféra amerického jižanského městečka zapadlého v snivé bažinaté krajině, v níž režisér Sam Raimi dovedně kouzlí nenásilně horrorovou atmosféru.
Hrdinka, ztělesněná Cate Blanchettovou, je vdova, máma tří dětí - a kartářka, jež opravdu vidí do budoucnosti i do lidí. Ve svérázné maloměstské komunitě tudíž funguje tak trochu jako amatérská psychoanalytička a zručná léčitelka citových úrazů. Někdo ji má rád, jiný se jí vyhýbá, další by ji s potěšením upálil. Prostě zapadákov.
Vražda, jež sprovodí ze světa sličnou místní nymfomanku, snoubenku pana učitele, rozpoutá drama. Naše kartářka pomůže policii nejen vypátrat tělo oběti, ale možná i vraha: a pochopitelně si tím sakra zkomplikuje život.
Okresního nadsamce ztělesnil se zjevným zalíbením hvězdný Keanu Reeves, ale dobrou práci odvádějí i jeho méně slavní kolegové, Giovanni Ribisi (koktavý automechanik, ztrápený traumaty svého nešťastného dětství), Greg Kinnear a další.
Scenáristé Tom Epperson a Billy Bob Thorton se sice nevyvarovali drobných prohřešků proti logice, děj sem tam kapánek ztrácí svižný spád a český cynik se dozajista ušklíbne i nad dojemně děkovnými ovacemi v závěru (za sílící produkce smyčců): ale vzdor všem výhradám jde o nadprůměrně kvalitní výrobek uměleckého řemesla, jež si neklade za cíl posouvat meze kinematografie, nýbrž přímět diváky, aby na 111 minut zapomněli na své všední starosti a strasti. A to se Téměř dokonalému zločinu daří téměř dokonale.
(jjv)