POLICISTA  10/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

slovo policejního prezidenta

SLUŽBA KRIMINÁLNÍ POLICIE
A VYŠETŘOVÁNÍ
Policejní prezident generálporučík JUDr. Jiří Kolář
Nová služba Policie ČR vznikající k 1. lednu roku 2002 se stala předmětem rozhovoru s policejním prezidentem generálporučíkem JUDr. Jiřím Kolářem pro dnešní a dvě příští čísla našeho časopisu. Nejprve nás seznámil s filozofií vzniku SKPV.

Nová služba nevzniká samoúčelně, ale jako důsledek novely trestního řádu. Znamená to dost výrazné změny dosavadní právní úpravy, která tím řeší postup orgánů činných v trestním řízení, a to v souvislosti s dokumentací trestné činnosti v přípravném řízení trestním a řízení před soudem. Novela trestního řádu je připravována několik roků, v letošním roce byla po různých úpravách definitivně v legislativním procesu schválena. V důsledku novely se mění organizace a struktura policie. Týkají se těch složek policie, které se zabývají přípravným řízením trestním. V celé více než čtyřicetileté historii policie byla ta její část, která má v kompetenci reakci na kriminalitu a řešení úkolů přípravného řízení trestního rozdělena na dvě základní složky. Na tzv. složku předprocesní, tou je kriminální policie využívající prostředky a postupy dané zákonem o policii. Kriminální policie se zabývá odhalováním, objasňováním a předprocesní dokumentací trestné činnosti a sběrem důkazních prostředků. Předprocesní složkou jsou i všechny policejní operativní složky a specializované útvary.

Druhou složkou je složka procesní. Ta využívá procesní instituty a řídí se výlučně trestním řádem a pokyny státních zástupců.

Filozofie novely trestního řádu vychází ze skutečnosti, že přípravné řízení je zdlouhavé, úkony se často provádějí duplicitně, a to je nutné odstranit. Hlavním cílem novely je především zrychlit celé přípravné řízení trestní. Podle platné právní úpravy tomu je tak, že svou podstatou a informační hodnotou tytéž úkony, které provádí předprocesní složka, tedy kriminální policie podle zákona o policii, následně opakuje i vyšetřovatel v rámci procesního řízení podle trestního řádu. Dokonce nejsou výjimkou případy, kdy se během vyšetřování zjistili další spolupachatelé, podezřelí nebo svědkové a obviněný musel být opětovně vyslechnut v souvislosti s každým z nich. V praxi to znamená, že např. obviněný nebo svědek podává na počátku šetření vysvětlení kriminalistovi či policejnímu orgánu, poté je vyslechnut vyšetřovatelem nebo státním zástupcem. Po nařízení hlavního líčení je v souladu s procesními zásadami bezprostřednosti a ústnosti vyslechnut opětovně soudem. Běžnou realitou pak je, že k jednomu a témuž skutkovému ději se v různých fázích trestního řízení vyjadřuje čtyřikrát, ale i vícekrát.

Jedním z výstupů novely trestního řádu je vznik společné Služby kriminální policie a vyšetřování jako jednolité složky. Nezaniká tím v žádném případě institut vyšetřování, to znamená způsob provádění dokumentace a procesních úkonů, zanikají pouze strukturálně úřady vyšetřování. Filozofie vzniku společné služby je založena také na tom, že bude podléhat jednomu veliteli jak složka operativy, tak složka vyšetřování. Tím se odstraní duplicity a dosáhne se konečně urychlení zpracování případu.Definitivně odpadne složité předávání případu mezi složkou předprocesní, tedy kriminální policií a vyšetřovateli. Obě tyto složky budou od počátku šetření pracovat na případu společně. Od počátku bude zejména vyšetřovatel přítomen všech úkonů, které souvisejí s přípravným řízením trestním, společně s kriminalistou budou sledovat jediný cíl, kterým bude objasnění, odhalení a shromáždění důkazů případu a připravení spisového materiálu pro státního zástupce tak, aby se tento při zpracování obžaloby nedostal do důkazní nouze.

Velmi rád bych zdůraznil, že tímto opatřením rozhodně nedochází k profesní degradaci ani jedné ze jmenovaných složek. Operativa bude nadále pracovat svými prostředky a metodami v souladu se zákonem o policii, vyšetřovatel bude nadále vyšetřovat způsobem daným trestním řádem. Bude to však v rámci jednoho útvaru.

A ještě je tady jedna zásadní věc, která toto propojení umožňuje. V současné době je to tak, že vyšetřovatel má takové pravomoci, kdy on vlastně provádí soudní řízení "nanečisto". Nejenže důkazy shromažďuje, ale také již důsledně provádí a meritorně rozhoduje i v těch nejzásadnějších věcech řízení. Tyto pravomoci přejdou z vyšetřovatelů na státní zástupce, kteří budou mít naprosto dominantní postavení v rámci přípravného řízení. Státní zástupce bude mít k dispozici jako servis právě společnou službu kriminální policie a vyšetřování. Pro policii to znamená, že se jí daleko více otevírá prostor na kriminalisticko technické metody, které jí ve fázi přípravného řízení přísluší a zaměří se převážně na vyhledávání zdrojů (nositelů) potenciálních důkazů.

Novela trestního řádu také koncipuje tři typy procesů. Doposud máme jeden typ. Je spáchán trestný čin, vyšetřuje se způsobem daným trestním řádem a je lhostejné, o jaký trestný čin se jedná, zda jde o krádež prostou, vraždu, nebo složitou hospodářskou kauzu. Novela koncipuje tři typy v rámci přípravného řízení ze strany orgánů činných v trestním řízení. Budou tzv. trestné činy bagatelní, závažnější a nejzávažnější. Bagatelní činy budou odformalizované a budou se řešit v rámci strukturálně nižších složek. Tím se řízení velmi urychlí.

Novela trestního řádu a s ní spojený vznik SKPaV přináší naprosto revoluční změnu ve více než čtyřicet let zaběhaném systému policejní práce v rámci těchto dvou složek. Cíle, kterým je zásadní urychlení trestního řízení jako celku, odstranění duplicit a další zlepšení práce Policie České republiky, jistě dosáhne.

Dagmar LINHARTOVÁ  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |