POLICISTA  10/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

otázky pro ...

...pplk. JUDr. Jiřího KOMOROUSE,
ředitele Národní protidrogové centrály
služby kriminální policie


Jak se proměňovala - a mění - Národní protidrogová centrála v prvním desetiletí své existence?

Je to vlastně neuvěřitelný rozdíl od prvních začátků před deseti lety. Mohu to porovnávat, protože jsem jedním ze tří důstojníků na protidrogovce, kteří mají to štěstí, že jsou na tomto pracovišti od samého počátku. Začínali jsme v Platnéřské v několika otřískaných kancelářích, které tam zbyly po zrušené FKÚ, se dvěma vozidly - Škodou 120 a Ladou 1500. Dneska jsme ve vlastních objektech, je nás několik desítek a přestože nejsme, logicky, spokojení se stavem logistiky, přesto změna proti situaci před deseti lety je i v tomto směru fantastická.

Prošli jsme za uvedenou dobu také velkými reorganizacemi a teď se, řekl bych, vracíme na počátek. Vznikli jsme totiž jako Protidrogová brigáda Federálního policejního sboru, jako samostatná jednotka. Potom se o nás vpodstatě neustále bojovalo - spadali jsme pod různá ochranná křídla - a teprve začátkem tohoto roku jsme se vrátili do původního stavu, do postavení samostatné policejní jednotky. Což ale po celou dobu existence pokládáme za jedno z nejefektivnějších organizačních schémat, protože problematika drog je natolik specifická a natolik celospolečenská, vybočující z ostatních kriminogenních faktorů nebo typů zločinnosti, že si protidrogové působení určitě zaslouží vlastní postavení.

Samozřejmě to pro nás od nového roku přináší nové úkoly - zejména v oblasti, řekněme, sjednocovacího, metodického a koordinačního centra policie pro ostatní kolegy v policejním sboru.

Ze zpráv ve sdělovacích prostředcích by občan mohl mít dojem, že jste jednotkou, která bojuje výhradně s velkými esy a často s drogovou kriminalitou mezinárodního dosahu. Čím je pro vás malý, nelegální, pouliční prodej drog?

Pplk. JUDr. Jiří KomorousTen dojem je daný tím, že při zveřejňování výsledků naší práce obvykle neposkytujeme novinářům desítky případů, které jsou denním chlebem protidrogovky, ale přibližujeme občanům skutečně ty největší úspěšně dokončené kauzy. Ty, které dosahují největšího stupně společenské nebezpečnosti. Takže to někdy může vypadat, jako bychom bagatelní drogovou kriminalitu nedělali. Opak je pravda. Jediný náš problém jsou kapacity lidí a technických prostředků. V rámci naší vlastní struktury existuje specializované pracoviště, které se zaobírá pouze a jenom pouliční a klubovou, organizovanou drogovou distribucí.

Další, co bych k tomu ještě rád řekl, je skutečnost, že drogový problém je v současnosti tak obrovský, tak enormní, že není nejen v našich silách, ale není v silách celé policie to zvládat. Musíme proto vybírat určité priority a snažit se odřezávat organizátory, výrobce drog, hlavní drogové zdroje od drogového trhu. A distributoři tak občas zůstávají trošku na konci našeho úsilí.

Na podobné konstatování se nabízejí otázky k personální sestavě centrály: je vás dost, hlásí se dost zájemců, jsou vaši dnešní lidé v něčem jiní, než bývali ti před deseti lety, zlobí vás kriminalita uvnitř vlastních řad?

Letos jsme byli posíleni v tabulkových stavech, vláda to na začátku roku na návrh ministra vnitra odsouhlasila. Takže naše počty lidí, myslím si, budou dostatečné. Zvláště, když k nim připočtu ještě pracovníky, kteří k nám budou spadat v důsledku dalších systémových změn nastávajících v policii například se vznikem společné Služby kriminální policie a vyšetřování.

Co nikdy tato jednotka nepociťovala, je nedostatek zájmu o zařazení mezi nás. Vždycky jsme opravdu měli výhodu, že jsme si mohli lidi vybírat. Nikdy nebylo potřeba někoho náborovat nebo přesvědčovat. A spíš převažuje na misce vah řada lidí, které jsme museli z nejrůznějších důvodů odmítnout. Je to asi tím, že specifičnost drogové problematiky nebo přímý boj proti drogám, nějakým způsobem lidi výrazněji oslovuje a oni se proto k nám hlásí, proto chtějí na téhle tematice značně zaujatě pracovat. A většinou ji berou hodně jako osobní poslání. Projevuje se to i tím, že máme prakticky nulovou fluktuaci. Když někdo odešel, tak proto, že musel odejít. Buď ze zdravotních nebo z kázeňských důvodů. Nikdy neodešel nikdo, že by sám chtěl.

Pokud se týče kriminality ve vlastních řadách v policejním sboru související s drogami, pak je potřeba zdůraznit, že jsme se snažili - a dál se snažíme - vybudovat takový vnitřní bezpečnostní systém, aby se ohrožení jednotky snížilo na minimum. Všem nově příchozím adeptům okamžitě na rovinu opakujeme, že v téhle jednotce se ztrácí soukromí. Každý musí být schopný doložit svoji činnost po celých čtyřiadvacet hodin denně. Bráníme se tím jakémukoliv nebezpečí korupce. A za deset let - musím to zaťukat - se zatím nestal na protidrogovce případ, při němž by unikla informace nebo skončila akce na základě dekonspirace, natož aby se nechal někdo z jednotky koupit. Pravda je, že odtud museli odejít lidé třeba pro kázeňské prohřešky, které by se na jiném útvaru možná řešily písemnou důtkou. My máme tvrdší pravidla hry.

Co nás ovšem aktuálně šíleně mrzí a z čeho máme strach, to je - bohužel - narůstající trend zapojování se policistů obecně do drogové sféry. Kvůli tomu bušíme na poplach. A nejde jenom o policisty podílející se přímo na trestné činnosti, porušující tedy přísahu, zrazující vlastní policejní poslání, jedná se rovněž o policisty, kteří osobně užívají drogy. To vidíme jako alarmující záležitost.

Jak byste stručně charakterizoval nejaktuálnější všeobecný stav na naší drogové scéně a v souboji s ní?

Nedávno jsem o tom dosti podrobně mluvil na jedné tiskové konferenci: jako policisté jsme se dostali na samou hranici technických a lidských sil v oblasti boje proti drogám. Samozřejmě, že máme ještě nějaké rezervy v efektivitě, v nějakých organizačních změnách a tak dále, nicméně víc toho už moc nenaděláme. Drogový rozmach, boom, je v České republice tak rozsáhlý a tak rozšířený, že pokud tu nezačne efektivně fungovat druhá strana mince, to znamená snižování poptávky a zejména díky primární prevenci, předcházení tomu problému, tak se nehneme z místa. Budeme se točit v bludném kruhu. Protidrogovka bude sice uřezávat jednu bandu za druhou, ale situaci to vážněji nezmění. Poptávka po drogách je totiž dnes tak hrozivě velká, že policie nemá šanci to sama vyřešit. A nemůže dublovat rodinu, výchovný systém školy a tak podobně.

Vedle marihuany se v poslední době hodně mluví o tanečních drogách - jaký je váš názor na toto novější zboží na trhu s drogami?

První desetiletí přineslo Národní protidrogové centrále i nejedno uznání zahraničních kolegůExtáze není zdaleka nejnovější prvek, běží u nás už pár let. Přišlo to sem z Nizozemska, z Německa. Nastoupilo to vlastně s technopopem a s technodiskem a pochopitelně je to droga - řekl bych naplno, že je to svinstvo - jako všechny ostatní drogy. Má velice nebezpečné účinky na centrální nervový systém a jenom ve Spolkové republice Německo registrují za poslední rok několik nepřehlédnutelných desítek jejích obětí. Je to droga - pro svoji nespornou jednoduchost úkrytu, podává se v tabletových formách - nesmírně snadno aplikovatelná, pašovatelná, ukrytelná a zase - jako třeba ta zmíněná marihuana - značně podceňovaná.

Mě skutečně chytá až fantas, když slyším některé politiky, poslance, z nichž někteří by dokonce snad chtěli aspirovat na ministra vnitra, jak vystupují v televizních debatách a docházejí k závěru: protože je ten problém tak rozšířený, tak ho zlegalizujeme! To je řešení vedoucí do pekel. Stejným způsobem by se potom brzy dalo rozhodnout v případě alkoholu za volantem: protože ho popíjí stále víc řidičů, tak předpisy uvolníme - ať pijou všichni!

A k mé hrůze největší se o prázdninách už dokonce našly hlasy, že by se nejen marihuana měla legalizovat, ale že by se oficiálně měl povolit prodej i extáze. Jestli budeme někdy chtít drogový problém v České republice řešit touhle cestou, nikdy se z něj nedostaneme a lidé, kteří nad tím takto uvažují, kteří to vypouštějí z úst, mohou ohrozit, ne-li zlikvidovat část generace.

Na závěr obligátní dotaz - jaké má Národní protidrogová centrála nejbližší plány a cíle?

Především musíme dobudovat strukturu z hlediska nových tabulek, které jsme dostali od vlády. Zabudovat ji do struktury stávající a úspěšně obstát při vytváření společné Služby kriminální policie a vyšetřování. Rád bych také uspěl při vytváření našich oblastních, krajských, regionálních pracovišť, expozitur. A v tuto chvíli nejspíš nejdůležitější věcí, na kterou nesmím zapomenout, je pro nás úkol vytvořit National focal point, národní pozorovací centrum, což představuje jednu z podmínek Evropské unie. Bude to centrální, společné pracoviště analytiků z protidrogové centrály a z generálního ředitelství cel nezbytné pro vstup republiky do Evropy.

Připravil Jaroslav Kopic  
Foto Jiří Novák  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |