POLICISTA 6/2001 |
měsíčník Ministerstva vnitra projekt PHARE 98 |
Součástí projektu Phare CZ 98/IB/JH/02/1 - Komplexní systém řízení lidských zdrojů pro Policii ČR/Program odborného výcviku policistů a zaměstnanců Ministerstva vnitra - je celkem nenápadný modul nazvaný Decentralizovaný tým posttraumatické intervenční péče o policisty v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů. Malý, ale ve svém poslání velmi potřebný - sloužící samotným policistům.
Problematika posttraumatických reakcí na zátěžové situace policejní praxe je pravidelným čtenářům časopisu Policista známá pod níže uvedeným logem a barvou oranžových stránek.
V minulých číslech jsme psali o snaze řešitelského týmu vytvořit fungující decentralizovaný tým posttraumatické pomoci policistům v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů. Dovolte, abychom vás podrobněji seznámili s prací řešitelského týmu, a to koncepcí Modulu č. 10:
1. Cíl projektu
2. Východisko pro tvorbu decentralizovaného týmu posttraumatické intervenční péče o policisty v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů.
3. Návrh Decentralizovaného týmu posttraumatické intervenční péče o policisty v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů (dále jen PIP).
4. Závěr
K jednotlivým bodům:
1. Cíl projektu
Česká policie disponuje větším počtem psychologů působících v různých oblastech. Využití těchto odborných sil v rámci systému poradenství a intervence v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a v situacích po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů není upraveno žádným nařízením. Cílem projektu je zřízení decentralizovaného týmu PIP o policisty v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů.
Dílčí cíle projektu:
2. Východisko pro tvorbu decentralizovaného týmu PIP o policisty v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů.
2.1 Standardy péče o policisty v zemích EU
S ohledem na žádost vstupu České republiky do Evropské unie je zapotřebí respektovat pravidla policejních sborů zemí EU. Ať se jedná o kariérní řád, systém hodnocení, vzdělávání či o poskytování posttraumatické péče policistům. Je běžnou skutečností, že policejní sbory zemí EU mají vypracovaný systém fungující posttraumatické péče. Opouštějí tak falešný obraz policisty, který zvládá náročné policejní situace bez jakýchkoliv šrámů na těle i na duši. Vychází ze základního faktu, že policejní činnost je velmi náročná práce a dotýká se nejen tělesného, ale i duševního zdraví policistů. Zkušenosti policejních sborů Francie, Spolkové republiky Německo i Velké Británie jsou v tomto směru příkladné a staly se podkladem i pro budování systému psychologické péče o policisty v P ČR.
2.2 Analýza potřeb posttraumatické péče o policisty v ČR
Policisté se dostávají do zátěžových situací, které mohou v konečném důsledku ovlivnit jejich duševní způsobilost pro služební činnost. Řešitelský tým modulu č. 10 dospěl objektivním šetřením k závěru, že v P ČR neexistuje systém posttraumatické péče pro policisty, kteří prožili extrémní zátěžovou situaci při plnění služebních úkolů (např.: po použití zbraně dle § 39 zákona o Policii České republiky, smrt kolegy při výkonu služby, odstraňování následků katastrofy či hromadné dopravní nehody, zákroky pod jednotným velením apod.).
Analýzu současného stavu v oblasti poskytování pomoci po traumatických událostech v policejní praxi provedli pracovníci katedry společenských věd Policejní akademie v Praze. Součástí šetření bylo - získat přehled o postojích a názorech policistů na posttraumatickou intervenční péči, a to současnou i uvažovanou. Ankety se zúčastnilo během měsíce února a března roku 2000 celkem 220 policistů - studentů PA, kteří se anonymně vyjadřovali k otázkám ve speciálně k tomuto účelu vytvořeném dotazníku:
3. Návrh Decentralizovaného týmu PIP o policisty v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů.
3.1 Systém a odůvodnění
Decentralizovaný tým PIP o policisty v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů bude metodicky veden Oddělením psychologie a sociologie odboru personálního MV ČR a bude fungovat samostatně v každém kraji pod správou P ČR.
Zásady uplatňované v Decentralizovaném týmu PIP o policisty v souvislosti s akcemi zvláštního nasazení a po traumatizujících zážitcích jednotlivých policistů:
3.2 Tvorba týmu posttraumatické intervenční péče má tyto postupné kroky:
3.3 Řízení a kontrola systému posttraumatické intervenční péče
3.4 Systém práce se členy týmu
Základním předpokladem dobrého fungování Decentralizovaného týmu PIP je kvalitní výběr a propracovaný systém přípravy členů týmů.
Koordinátor týmu zajišťuje:
4. Závěr
Na každém oddělení P ČR budou k dispozici letáčky oranžové barvy se jmény členů týmu, jejich fotografiemi a možnostmi okamžitého telefonického, popř. elektronického spojení. Záleží jen na tom, kterého z nich si v případě potřeby policista vybere. Každý člen decentralizovaného týmu je vázán etickými principy pomáhající profese. Jeho cílem je poskytnout podporu a pomoc v situaci, kdy to policista podle svého uvážení nejvíce potřebuje.
Řešitelský tým Modulu č. 10 počítá také s počáteční nedůvěrou policistů i s jejich obavami. Čas i profesionální činnost v rámci PIP ukáží, zda to, co Modul č. 10 Projektu PHARE vytvořil, bude životaschopné, či nikoliv.
Cílem projektu je uvést do policejní praxe ucelený systém poskytování posttraumatické intervenční péče. V rámci komplexní péče o lidské zdroje nabídnout policistům odbornou a ochrannou péči při zvládání náročných a traumatizujících událostí, se kterými se při své práci setkávají,a působit tak preventivně proti vzniku nemocí z povolání.
Za řešitelský tým
vedoucí Modulu č. 10
PhDr. Marie Sotolářová,
vedoucí OPS OPe MV ČR,
tel.: 02/ 61432672,
e-mail: soty@mvcr.cz