POLICISTA 3/2001 |
měsíčník Ministerstva vnitra ze světa |
LOVCI V PRAČKÁCH ŠPINAVÝCH PENĚZ |
Je jich jen šest, ale pro mezinárodní drogové barony jsou prý nebezpečnější než dobře vyzbrojená vojenská komanda: pracovníci Financial Action Task Force (volně přeloženo Speciální útvar pro pohyb financí). Vědí totiž, že za nimi stojí moc nejvyspělejších zemí světa. Útvar vznikl v roce 1989 z popudu G-7, sídlí v 16. okrsku Paříže. Jeho šéfem, generálním sekretářem, je už pět let Patrick Moulette, bývalý pracovník francouzského ministerstva financí, a jejich úkolem je spíše koordinace akcí než vyšetřování individuálních případů. Mají k dispozici detailní bankovní a burzovní informace z celého světa, vyměňují si mezinárodně informace s úředníky ministerstev financí, státními zástupci a soudci a diskutují se skupinami expertů o opatřeních proti praní špinavých peněz.
Sídlí v budově OECD (Organizace 29 zemí Evropy, Ameriky a Asie pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), ale organizačně k ní nepatří. Přitom však úzce spolupracují s tamními kolegy, kteří se také snaží vysušit daňové oázy po světě. A i když jsou stále ještě jen na začátku, první úspěchy jsou už viditelné. Protivník je ovšem vynalézavý.
Takto líčí vlivný německý ekonomický deník Handelsblatt práci FATF a jeho boj proti prádelnám špinavých peněz, ať už pocházejí od mafiánů, pašeráků, obchodníků s drogami nebo s lidmi. Majitel směnárny v Indii a posel odkudkoli jsou agenty alternativního platebního systému, který mohou celosvětově využívat jak soukromníci, tak firmy. Jsou levnější než banka a stejně spolehliví. Jsou diskrétní a celá transakce se děje prakticky bez dokladů. Stačí zavolání, fax a miliony jsou v pohybu. Průkazem jsou kódy, přetržené karty, devizové kontroly se dají lehce obejít...
"Alternativní platební systémy jsou dnes páteří celosvětového praní špinavých peněz," konstatuje FATF. "A podobně jako tajné spolky jsou jejich provozovatelé těžko usvědčitelní. Všichni se vzájemně znají, důvěřují si, protože patří ke stejné kultuře, k témuž klanu."
Podle definice FATF je praní špinavých peněz "postup, který znejasňuje původ kriminálně získaných finančních prostředků a umožňuje jejich původcům dát je znovu do oběhu, aniž je pramen ohrožen". Pohybující se sumy peněz jsou gigantické. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že tyto ilegálně získané příjmy dosahují ročně 590 miliard až 1,5 bilionu dolarů - což představuje dvě až pět procent světového sociálního brutto produktu. Největší podíl na nich má drogová mafie.
V pohybu jsou miliardy, přitom se ale peníze fyzicky nepohnou. Tak například "makléři" v USA přijmou dolarové výnosy drogových baronů a v peso je pošlou zpět zprostředkovateli do Kolumbie. Většinou jako protiobchod, obvykle ve formě údajného dovozu-vývozu, takže prostředník vypadá seriózně. Jiná cesta vede přes přístup do bank. V tomto případě se nejprve velké obnosy drobí na malé, které lze snáze a nepozorovaně deponovat. Pak následuje přesun z jedné banky do druhé a do třetí a jedna měna se mění na jinou, až se na konci původ takových peněz už prakticky nedá zjistit. Přitom transfer je obvykle neproblematický. Existuje nepřeberné množství bank v "daňových rájích", kde se neptají, odkud peníze pocházejí a komu patří. A proprané peníze pak tečou převážně do nemovitostí a do podniků, v nichž se zločinci mění na legální podnikatele.
FATF a OECD, zdůrazňuje Handelsblatt, mají dnes v boji proti praní špinavých peněz už po celém světě důležité spojence: v Asii, Americe a Africe již pracují desítky regionálních organizací po jejich vzoru. Sankce sice tyto organizace nemohou ukládat, ale ovlivňují politiku členských států, které je založily. Například k omezení obchodu se zeměmi, které nejsou ochotny kooperovat, nebo zakázat transakce s určitými bankami. A někdy stačí jen veřejné pranýřování. "Už i to pomohlo," říká Moulette, "a v některých případech pomůže i příště."
Černé listiny