POLICISTA  9/1999


měsíčník Ministerstva vnitra

slovo policejního prezidenta

Kdy odcházejí policisté do důchodu?

Policejní prezident na první poradě letošního roku s řediteli Policie České republiky správ krajů (Správy hl. města Prahy) seznámil přítomné s přijatou zásadou, kterou hodlá uplatňovat v rámci své personální pravomoci. Přijatá zásada řeší setrvání policistů v řídících funkcích (policisté pobírající příplatek za vedení) poté, co jim vznikl nárok na přiznání starobního důchodu. Uvedl, že bude postupovat tak, že policista může setrvat v řídící funkci nejpozději do konce kalendářního roku, v němž mu vznikl nárok na přiznání starobního důchodu, rehabilitovaní, resp. reaktivovaní policisté o rok déle. Přítomným služebním funkcionářům doporučil obdobný postup. Na další poradě policejní prezident upřesnil své stanovisko v tom smyslu, že nemá námitek, aby policisté, kterým vznikl nárok na přiznání starobního důchodu, setrvali nadále ve služebním poměru, avšak v jiných než řídících funkcích, případně aby se stali občanskými pracovníky policie.

plk. JUDr. Jiří Kolář

Co vás vedlo k tomuto opatření?

Důvodů k tomuto opatření je několik a já se je pokusím vysvětlit. Jedním z nich je fakt, že u policie proběhl v posledních letech proces generační obměny. Budu-li to kvantifikovat, tak máme 63 % policistů, kteří jsou ve služebním poměru méně než 10 let. To znamená, že drtivá většina policistů nastoupila po roce 1990. Došlo tedy ke generační obměně, která nám zpořátku způsobila problémy. Bylo to tak okolo devadesátého čtvrtého a pátého roku, protože nám chyběla kontinuita mezi služebně zkušenou částí policie a nováčky. Byl to stav velice náročný vzhledem k řízení policie, ale bylo to i období náročné směrem dovnitř policie, úzce s touto situací souvisela přestupkovost a trestnost samotných policistů. Dnes ale můžeme říci, že proces generační obměny policie proběhl úspěšně, naše policie je stabilizovaná, její výstupy a celková efektivnost jsou pozitivní, a to spojuji právě s generační obměnou. Potvrzuje to také poslední výzkum IVVM (Institut pro výzkum veřejného mínění) z května letošního roku, z něhož cituji: "Spokojenost s působením policie v místě bydliště dosáhla na historické maximum 56 procent." Jedna věc však zůstala nedořešena. Chyběla dostatečná kontinuita mezi procesem generační obměny výkonné policie s obměnou v řídícím aparátu. Řídící aparát představuje kolem 10 až 12 % všech policistů. Proces obměny do řídícího aparátu dosud nezasáhl, u něj se zastavil.

Druhý faktor, který mě k letošnímu opatření vedl, je ten, že v tomto roce definitivně prakticky naplníme tabulkové stavy policie. Na celou policii, která čítá asi 42 000 policistů, máme k pololetí letošního roku podstav kolem 950 lidí. Na podzim budou stavy naplněny. To by tedy znamenalo, protože rozpočtové prostředky ve mzdové oblasti jsou stavěny na plánovaný stav policistů, že bychom museli zastavit příliv mladých lidí do policie. Nemělo by logiku, kdyby se proces generační obměny zastavil tím, že nebudeme řešit řídící aparát. Opatření se týká všech policistů, kteří jsou v řídící funkci od vedoucích skupin až po funkcionáře policejního prezidia. Současně jsem ale také řekl, že policistům, kterých se to týká a chtějí u policie setrvat, bude nabídnuta odpovídající práce tak, aby bylo využito jejich zkušeností a znalostí, ale ne v řídících funkcích. Nabídl jsem ředitelům správ a okresů, kterých se to týká, práci na policejním prezidiu v rámci analyticko-legislativního oddělení a také jeden z okresních ředitelů zde již od 1. července pracuje. Praktických zkušeností těchto lidí je možné využít v rámci vzdělávacího systému MV a policie, kde mohou své znalosti předávat mladé generaci. V celé republice se to v letošním roce týká zhruba 230 funkcionářů. Nemusí zatím definitivně odejít, ale účelem celého opatření je snaha o posun a omlazení v řídícím aparátu.

Zkušeností těchto lidí by se dalo jistě využít i po jejich odchodu do důchodu. Vítána by byla jejich pomoc například v místě bydliště při realizaci preventivních programů proti kriminalitě, při osvětě mezi mladými obyvateli měst, ale pomůže i třeba praktická rada sousedům, jak si mají zabezpečit byt či ohlídat dům. Měla by být samozřejmá spolupráce těchto lidí s preventivně informačními skupinami (PIS) policie v jednotlivých městech. Jak vy se na tuto možnost díváte?

Máte pravdu. V zahraničí to tak funguje. Tam tito policisté odcházejí do důchodu na vrcholu slávy a pomáhají dál. Jezdí na semináře, spolupracují s policií ve všech směrech, propojují policii s komunitou občanů, pracují jak v policejním, tak v civilním školství. Ale to je záležitost systémová. U nás to zatím takto nefunguje. Přitom je jisté, že to prospívá i jim samotným. Cítí se stále potřební, prospěšní společnosti, příslušní k policejnímu sboru, k policejnímu pracovišti. Pro tyto lidi je mnohdy nepřijatelné najednou nic nedělat. Měli by být využiti ve prospěch prevence kriminality, jednotlivá pracoviště PIS by je měla vyhledat, kontaktovat a požádat o spolupráci. Oni neztratí sounáležitost s policií a udělají kus pozitivní práce pro společnost.

Existují policejní kluby pro seniory? Vytváří pro ně policie podmínky?

Kluby důchodců, které sdružují všechny bývalé policisty, existují. Existují v rámci jednotlivých okresů a krajů, nyní se projevují i snahy vytvořit kluby v rámci celé republiky. Tak, jak kluby fungují, je závislé na aktivitách jednotlivých lidí v rámci teritorií. Policie jejich aktivity podporuje a bude podporovat nadále. Na jejich schůzky a shromáždění jim poskytneme místnosti, dopravní prostředek pro přepravu do rekreačních zařízení, kde jim umožňujeme trávit dvakrát do roka, na jaře a na podzim, tedy mimo hlavní sezonu, rekreaci s rodinnými příslušníky. Všechny aktivity musí ale přijít od nich, sami senioři musí projevit zájem a na policii je, aby jim vytvořila ty nejlepší podmínky.

Za rozhovor děkuje Dagmar Linhartová  
Foto archiv  


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |