POLICISTA 5/1999 | Kultura |
![]() |
Detektivkář John Creasey se narodil roku 1908 a jeho rozsáhlé dílo uzavřela smrt už před šestadvaceti roky. Jeho příběhy jsou však stále životné a nakladatelé i čtenáři se k nim rádi vracejí. O čemž svědčí i dvojsvazek, sdružující romány Státní návštěva a Gideonova řeka, které Creasey napsal v šedesátých letech pod pseudonymem J. J. Marric a jež nedávno v českém překladu vydalo pražsko-plzeňské nakladatelství Beta - Dobrovský a Ševčík. Jejich společným hrdinou je komisař Scotland Yardu Giedon a dějištěm Londýn a jeho okolí.
Creasey patřil k nejplodnějším autorům, jeho bibliografie čítá neuvěřitelných šest set titulů. Psát začal v semdnácti a napřed mu prý z redakcí vrátili 743 příspěvků, než prvně uspěl. Ale i v časech tvůrčí zralosti měl nemenší potíže s proniknutím na americký knížní trh: sedmdesátkrát byl - už coby renomovaný britský a světový autor - za velkou louží nakladateli odmítnut, neboť by prý tamní čtenáře nezaujal. Až ho jeden zkusil vydat - a od té doby ve Spojených státech vycházelo ročně dvanáct až patnáct "creaseyovek"...
Příští spisovatel vystřídal v mládí pětadvacet zaměstnání: odevšad ho záhy vyhodili, neboť místo práce psal. Detektivek musel kupříkladu napsat rovných deset, aby ta desátá uspěla a vyšla. To mu bylo jedenadvacet a debut se jmenoval Sedm krát sedm. První opravdový úspěch ale zaznamenal až v pětatřicátém roce jeho Baron, amatérský detektiv, jenž se pak dočkal sedmačtyřiadvatisvazkové řady příběhů.
Creasey psal až dvacet knih ročně, užíval čtyřiadvacet pseudonymů. Vedle komisaře Gideona patřil k jeho nejvýraznějším hrdinům inspektor Roger West, amatérský detektiv znavý Sekáč, bývalý špion Patrick Dawslish, šéf tajné světové policie doktor Palfrey či lékař lidumil Cellini...
Příběhy komisaře Gideona vracejí čtenáře do let šedesátých, jež z odstupu tří dekád vyhlížejí málem idylicky, a jsou svým způsobem svědectvím doby. Zločinci oněch let mají jistý lidský rozměr a policii ještě patří konečné vítězství.... Nad stránkami si pak s úlekem uvědomíme, co vlastně asi doopravdy obnáší krásné slovo pokrok...
(jjv)