POLICISTA  9/1998   PREVENCE V KARVINÉ  


Paní Jana Volná je vedoucí Ubytovny pro krátkodobý pobyt matky s dítětem, kterou v roce 1994 zřídilo a provozuje město Karviná. Může zde být umístěno až 13 matek s dětmi, je zde zaměstnáno 7 pracovnic, z toho 4, které zajišťují nepřetržitý provoz, jsou ve věku od 30 let až do babičkovského věku. Z pozice svého věku matkám v podstatě suplují jakési přirozené sociální prostředí rodiny. Většina zde umístěných matek jsou ženy, které nejen že nemají kde bydlet, ale hlavně svým chováním nějakým způsobem děti ohrožují. Jejich intelekt je většinou nízký, ke svým dětem často nemají kladný vztah, děti jsou jim někdy i na obtíž. To jsou hlavní důvody, proč dětem schází podnětné prostředí. Foto Jiří NovákMatky nejsou zpravidla schopny řádně pečovat o děti také proto, že byly samy v dětství citově mrzačeny, byly obětí týrání a zneužívání ve své původní rodině. Všechny tyto důvody vedly k tomu, že v zařízení pracuje pedagog, který se dětem věnuje při školní přípravě a zabývá se náplní jejich volného času. To ovšem neznamená, že matky jsou od povinnosti věnovat se dětem při školní přípravě osvobozeny. V zařízení dbají na to, aby matka s každým svým dítětem pracovala alespoň deset minut denně, a to za přítomnosti pedagogického pracovníka, který se zatím věnuje ostatním dětem. Jedním z hlavních cílů tohoto zařízení je mimo jiné posílit pozitivní vztah mezi matkami a dětmi. Vychází se z přirozené touhy člověka po pozitivním vztahu se členem rodiny i dalšími lidmi. Proto vedení ubytovny zvolilo možnost využití socioterapeutické techniky videotréninku interakcí. Tuto techniku lze využít také proto, že jsou v zařízení matky poměrně dlouho, často i několik let. Je zde tedy značný časový prostor.

Paní Jana Volná se také podílí na aktivitách v rámci prevence kriminality ve městě Karviná na úseku zvláštní péče. Tento úsek je součástí odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Karviná a J. Volná je jeho vedoucí.

Na úseku primární prevence ve spolupráci s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a Městské policie Karviná připravuje besedy pro děti a mládež na téma Bezpečné chování. Sekundární a terciární prevence je realizována ve dvou oblastech. Jednu představuje bezplatné poradenství ženám, které se ocitly ve svízelné situaci a jejich problém vyžaduje jinak placené právní poradenství. Druhou iniciativou je pomoc lidem, kteří se stali po rozpadu federace občany SR a mají zájem o české občanství nebo povolení k trvalému pobytu na území ČR. Tato pomoc je určena smyslově, somaticky, intelektově nebo osobnostně limitovaným občanům Karviné. Paní Volná se od roku 1990 začala v rámci své praxe na dávkovém oddělení MěÚ Karviná setkávat s osobami bez přístřeší. Zjistila, že velmi specifickou a nesmírně ohroženou skupinou osob bez přístřeší jsou ti, kteří se po zletilosti vracejí z dětských domovů a dalších zařízení náhradní rodinné péče. Vlastní rodiče je zpravidla odmítají přijmout (mnohdy se ani navzájem neznají), často je fyzicky nebo psychicky týrají. První takovou zkušeností bylo pro Janu Volnou setkání s chlapcem, který přišel z výchovného ústavu, neměl kam jít a byl bez příjmu. Na ubytovně pro pracující trpěl šikanováním ze strany starších spolubydlících. Na ubytovně pro osoby, které se vracejí z výkonu trestu, trpěl ještě víc. Jeho vlastní otec ho přijal, ale fyzicky jej napadal.Chlapec byl závažně smyslově postižen - byl handicapován umělým okem, které si v rozčilení vyndaval a odmítal nasadit zpět. "Bylo to pro mne nové a překvapivé," říká paní Volná a pokračuje: "Tomu chlapci jsem se snažila pomoci. Měl neuspokojitelnou touhu po lásce, v době, kdy dosáhl zletilosti, už měl dítě. Brzy se oženil. Za pomoci pracovnic našeho sociálního odboru dostal byt. Ten však ani on, ani jeho manželka nebyli schopnbi řádně užívat.V současné době má s manželkou tři děti, které jsou neustále ohrožovány věcným i citovým nedostatkem. Tento chlapec je již po několikáté ve výkonu trestu, zneužívá alkohol. Zůstává tedy otázkou, zdali bylo vhodné tomutzo chlapci v tak krátké době umožnit samostatné bydlení.

Jana Volná má ale i opačnou zkušenost - s dívkou, které bylo také, tentokrát po důkladném zvážení, pomoženo k bytu 0+1. Je to již šest let a romská dívka řádně pracuje a svůj hezky zařízený byt spokojeně užívá. Celé věci pomohlo to, že dívka udržovala a udržuje velmi pozitivní kontakty s pracovnicemi dětského domova, ve kterém vyrůstala. Paní Volná se setkávala s bezpočtem nejrůznějších osudů téměř dospělých, kteří se po návratu ze zařízení náhradní rodinné péče ocitali bez zázemí. Ověřila si, že je naprosto nevhodné takové osoby ubytovávat v azylových domech společně s osobami, které jejich další vývoj můžou ohrozit (recidivisti, alkoholici apod.). Došla k přesvědčení, že nejvhodnější by bylo koedukované zařízení, kde by jim byla nadále věnována všestranná péče. Ta by sledovala jejich sociální integraci a pracovní adaptaci. Město však na takové zařízení nemá finanční prostředky, proto hledala pomoc u různých organizací a nadací.Ty sice byly ochotné pomoci, ale ne orgánům samosprávy. A protože manžel paní Volné, ing. Jaromír Volný, navštěvoval nadace s ní a tíhu problému znal, přišel s nápadem založit s manželkou Občanské sdružení. Třetím zakládajícím členem sdružení je akademický malíř A. T. Oslizlok. Do sdružení také vstoupili odborníci z profesí pomáhajících /ředitelka pedagogicko-psychologické poradny, speciální pedagožka, klinický psycholog atd./ Celkem má sdružení devět členů. Předsedou je ing. Volný, sdružení dostalo název Heřmánek. Heřmánek má léčivý účinek a členové sdružení chtějí prostřednictvím tohoto názvu vyjádřit svůj cíl.

Občanské sdružení Heřmánek má tři hlavní aktivity. První je realizace speciálního zařízení pro děvčata vycházející z dětských domovů a výchovných ústavů. Projekt je koncipován jako nástavba domu, ve kterém je umístěna Ubytovna pro krátkodobý pobyt matky s dítětem. V šesti pokojích by mělo vzniknout šest až dvanáct míst pro dívky. Výhoda umístění obojího zařízení pod jednou střechou spočívá ve využívání odborných pracovníků ve prospěch obou skupin žen. Spolupracující holandské nadace pro střední a východní Evropu, zastoupená v České republice ing. Evou Grollovou, podpořila podaný grant občanského sdružení Heřmánek a přiznala projektu šedesát tisíc guldenů (asi 960 000 Kč), Nadace rozvoje občanské společnosti přidala na výstavbu pět set padesát tisíc korun. Okresní úřad v Karviné přislíbil pomoci částkou dvě stě tisíc korun. O finančním příspěvku je jednáno i se zástupci města Karviná. "Heřmánkovci" oslovili a chtějí oslovit další nadace. Zařízení tohoto druhu není běžné a ve svém regionu je jediné. Proto jsou ochotni v krajních případech přijmout i dívku bez ohledu na místo trvalého bydliště - to znamená, že budou přijímat dívky z celé republiky.

Druhá aktivita občanského sdružení se týká žen okolo padesáti let, které přicházejí o zaměstnání. Jedná se o umožnění bezplatného absolvování kurzu práce s PC a následně kurzu sociálních dovedností a antistresového programu. Realizace je závislá na přiznání finančních prostředků.

Třetí aktivita je realizována ve spolupráci s okresním úřadem a jeho centrem primární prevence kriminality. Akademický malíř A. T. Oslizlok přišel s návrhem, že třída, kterou má vybavenou počítačovou technikou, není v odpoledních hodinách využívána. Členové Heřmánku začali uvažovat o využití učebny ve volném čase ohroženými dětmi ve městě. Požádali pracovníky centra primární prevence, aby možnost práce s počítačovou technikou doporučili těm dětem, o kterých lze předpokládat nevhodné využití volného času a příjem jejich rodičů je na hranici sociální potřebnosti. Lektory práce s PC jsou dva členové Heřmánku. Akce je velmi zdařilá. Čtrnáct dětí ve dvou skupinách podle věku má o práci s počítačem veliký zájem. Lektoři zvolili pro seznámení se s počítačem hravou formu. Akceptují ji děti od devíti let až do zletilosti. Lektoři s potěšením zjišťují, že se v rámci akce děti mění. Přestávají užívat hrubá slova, děti a mladiství, kteří měli tendenci šikanovat slabší, se ve svých aktivitách mírní. Při zahájení akce bylo běžné, že mladiství často odcházeli mimo učebnu kouřit. V současné době dávají přednost před kouřením práci s počítačem. Je to smysluplnná činnost, při které dochází k posilování pozitivního chování dětí a mladistvých a navíc si rozšiřují znalosti a objevují v sobě nové schopnosti.

Dagmar Linhartová  
Ilustrační foto Jiří Novák