POLICISTA 9/1998 |
|
Na samotný začátek nacistické éry Německa se vrací ve své nové knížce zkušený autor literatury faktu Roman Cílek, když z šera pozapomnění vyvolává na světlo dne příběhy z let 1933 až 1934, kdy se NSDAP - ústavní cestou - ujala moci ve státě, a jak už to tak v podobných chvílích bývá, v jejích řadách vzápětí vypukly zjevné (a ještě více skryté) třenice a tahanice o budoucí moc a výnosná obročí. Autor připomíná chvíle definitivního konce výmarské republiky, jež se zrodila na spáleništi vilémovského císařství a jejíž demokratické usilování bylo od samého počátku torpédováno z mnoha stran.
Rezolutní nacistický nástup do říšského sněmu, kancléřství, vlády a ostatních mocenských struktur byl předznamenán propletenci zákulisních intrik, osudových zvratů a nenadálých osobních selhání, jakož i krvavých zločinů: některé z nich vyšly najevo ihned, jiné se dařilo utajit dlouhá léta či dokonce desetiletí, a teprve v zaprášených spisech archivů se podařilo objasnit jejich zdánlivě nepochopitelné motivy i skutečné pachatele.
Roman Cílek ve svém Rázném nástupu katů vypráví historii starou více než šest desetiletí, ale stále pozoruhodnou: historii selhání demokracie a triumfu nepokryté totalitní dravosti, jež si nebere servítky a jako rakovina zachvacuje celou společnost, zkoprnělou úžasem a nemohoucností.
Právě v tom ohledu je Cílkova nová kniha poučením a výstrahou dnešnímu čtenáři: dějiny se prý sice opakují jen jako fraška, ale i frašky bývají někdy proklatě kruté.
Knihu Rázný nástup katů vydalo třebíčské nakladatelství Tempo ve své sympatické edici Fakta. V solidním provedení, jež jsme v čase barvotiskových paperbacků málem zapomněli: v pevné vazbě, s lakovaným přebalem a fotografickou přílohou, o dobré redakční a korektorské práci nemluvě. Z takové knížky má pochopitelně radost autor i jeho čtenáři...
(jjv)