Názor
Po celou dobu existence krajů od roku 2000 až doposud zůstala zachována anomálie krajské "dvojkolejnosti", když podle zákona č. 36/1960 Sb. působí v hranicích krajů z roku 1960, a tudíž odlišných od hranic samosprávných krajů, nejrůznější státní instituce – krajský soud, krajské státní zastupitelství, krajské ředitelství policie, ČOI, finanční ředitelství, celníci atd. Tyto pro život občanů regionu veledůležité agendy jsou řízeny postaru a nerespektují od roku 2000 reálně existující nové kraje.
V případě například Libereckého kraje jsou tedy tyto státní instituce řízeny i nadále z Ústí nad Labem, se všemi finančními, personálními a dalšími problémy s tím spojenými. Navíc Semilsko (součást Libereckého kraje) stále "patří" do Kraje Východočeského! Stav dlouhodobě neúnosný a chudáka občana, kvůli němuž se, jak se rádo opakovaně zdůrazňuje, reforma veřejné správy přece dělá, velmi matoucí. Dlouhodobě a na všech úrovních se proto z pozice krajů upozorňuje na do očí bijící fakt, že k plnohodnotnému kraji přece patří i příslušné krajské instituce státních orgánů a institucí působících právě v hranicích onoho kraje. Není bez zajímavosti, že ve volebních programech to mají málem všechny v poslanecké sněmovně zastoupené politické strany! Léta se táhnoucí diskuse a nejrůznější jednání o novém zákonu o územně správním členění státu nevedly ke zdárnému konci. Stále znovu a znovu se vracela ministerská představa územně správního členění státu, která vlastně pouze kopírovala současný stav a vůbec nerespektuje vznik 14 krajů jako vyšších územně samosprávných celků, respektive hranice těchto krajů, a byla proto pro kraje absolutně nepřijatelná. Znamenalo by to totiž definitivní vytvoření "dvou druhů" krajů, další matení občana a na další léta konzervaci existujícího neúnosného stavu. Co by to v praxi znamenalo? Že především soudy, státní zastupitelství a policie by byly i nadále řízeny a financovány (!!) z jiného centra, než z krajského města samosprávného kraje! V případě Libereckého kraje tedy i nadále z Ústí nad Labem, se všemi personálními problémy a hlavně ekonomickými dopady s tím spojenými. Navíc opět myšlenka "dvojích krajů" v jiné podobě, což by zase jenom mátlo občany! Zastupitelstvo Libereckého kraje proto v únoru (!!!) roku 2005 (!!) přijalo nakonec drtivou většinou hlasů bez rozdílu stranické příslušnosti usnesení, kterým navrhlo změnu zákona o soudech a soudcích tak, aby se vytvořily legislativní předpoklady pro vznik krajských soudů i v těch krajích, kde krajské soudy doposud nesídlí, a zároveň navrhlo vznik krajského soudu v Liberci, kde pro to jsou všechny personální a materiální předpoklady (nový justiční areál). Pro tento návrh zákona získal Liberecký kraj plnou podporu všech dalších krajů v rámci Asociace krajů ČR. Návrh zákona byl odeslán do poslanecké sněmovny, vyjádřila se k němu vláda a pak už jenom ležel v poslanecké sněmovně, byl odkládán a odkládán, až se nakonec vůbec nedostal do programu jednání poslanecké sněmovny, jejíž volební období skončilo volbami v červnu 2006 a projednán nakonec vůbec nebyl…
Co k tomu dodat, kromě toho, že i já osobně bych se velmi rád brzy dočkal toho, aby boj proti kriminalitě v kraji byl u nás řízen nikoliv z Ústí nad Labem, ale z krajského ředitelství policie v Liberci, o krajském soudu a třeba krajském finančním ředitelství ani nemluvě, a k obchodním sporům se ze Semil nemuselo jezdit až do Ústí nad Labem. Snad jedině to, že ústavně daná zákonodárná iniciativa je jedna věc, a její naplnění formou zákona vydaného pak ve Sbírce zákonů, věc druhá. Ale když už ji kraje mají ústavou stanovenou, mají právo ji přece i v praxi naplňovat. Kdo nic nedělá, ten také ničeho nedosáhne. A to podle mě platí i pokud jde o zákonodárnou iniciativu vyšších územně samosprávných celků – krajů. Když nic jiného, tak zákonodárné iniciativy kraje alespoň vzbudí diskusi, a i když iniciativa nakonec není schválena ve formě zákona, může časem znamenat třeba myšlenkový posun v hlavách některých ministrů, úředníků, poslanců a třeba se kýženého výsledku nakonec dočkáme. Člověk by měl být optimista! A jak se zdá, k jistému “blýskání na časy” se možná schyluje. Na lednovém jednání komise pro veřejnou správu Asociace krajů v Olomouci jsem vůbec poprvé slyšel z úst vysokého státního úředníka - náměstka ministra vnitra Mgr. Zdeňka Zajíčka - konkrétní představu pozitivního posunu v této věci včetně termínu! Záměr ministerstva vnitra předpokládá, že k datu 1. ledna 2009 vzniknou KRAJSKÁ policejní ředitelství ve VŠECH existujících 14 krajích. Jako vůbec první krok k (doufám) následnému vytvoření skutečně plnohodnotných krajů.