Týdeník Veřejná správa


Památky

Vladimír Soukup

Tábor: Pod symbolem kalicha

Vyšlo v čísle 8/2007

TáborMálokteré město u nás má tak bohaté dějiny a tak ucelený soubor památek jako to, které stojí na skalnatém ostrohu nad ústím potoka Tismenice do Lužnice a jemuž jeho zakladatelé dali jméno podle biblického vzoru – Tábor. Dnes je po Českých Budějovicích druhým největším městem v jižních Čechách, přirozeným kulturním, společenským, průmyslovým i dopravním centrem severní části Jihočeského kraje.

Hrad KotnovPrvní kapitola jeho historie se začala psát v únoru a březnu 1420, kdy se sem uchýlily houfy husitských poutníků, kteří před odchodem spálili svou obec – město Sezimovo Ústí, aby si vybudovali novou, spravedlivou, v níž by žili podle božích zákonů, v duchu učení Mistra Jana z Husi. Ale tak jako každá kniha má svůj prolog, měl jej i dnešní Tábor. Již kolem roku 1270 tady bylo z rozhodnutí krále Přemysla Otakara II. založeno město Hradiště s raně gotickým městským hradem jako opěrný bod královské moci proti stále rostoucímu vlivu jihočeských Vítkovců. Nebyl mu však dopřán dlouhý život – zaniklo již kolem roku 1277, tedy ještě dříve, než mohlo být vůbec dostavěno, a to právě v bojích panovníka s pány erbu růže. Zůstal jenom hrad, který dali páni z Ústí ve čtrnáctém století přestavět a nazvali jej Kotnov. V jeho stínu, na místě zaniklého města, pak od roku 1420 vyrůstalo město nové, zprvu z větší části jen dřevěné, ale od počátku dobře opevněné; bezpečí bylo pro jeho husitské obyvatele mnohem důležitější než pohodlné bydlení. Alespoň zpočátku, protože poté, co odezněla bouře vleklých husitských válek, Tábor se smířil s králem Zikmundem (1437) a stal se privilegovaným královským městem, začaly provizorní zástavbu i opevnění postupně nahrazovat stavby kamenné. Na náměstí i v přilehlých ulicích rostly jako houby po dešti honosné měšťanské domy, budovala se radnice a hlavní kostel. Stavět bylo za co – vždyť Táborští si na Zikmundovi vymohli zachování mimořádně bohatých majetků, získaných během válek. Nově vybudované kamenné hradby s baštami a věžemi, využívající nejnovější poznatky vojenského stavitelství, patřily ve své době k nejpokrokovějším a nejdokonalejším u nás. V šestnáctém století se mnohé domy převlékly do renesančních kabátů se sgrafitovou výzdobou fasády a elegantními obloučkovými štíty; ne vždy to dělaly dobrovolně, přestavbu si většinou vynutily požáry, z nichž největší tu řádily v letech 1532 a 1559. Pak přišla neklidná doba českého stavovského povstání a třicetileté války, během níž město utrpělo vážné šrámy, nepřátelé tu plenili a vraždili a nad domy opět roztáhl křídla červený kohout. Dlouho pak trvalo, než se jizvy podařilo zacelit. Tábor se postupně změnil na barokní vojenskou pevnost, o níž se ve válkách o dědictví rakouské znovu několikrát bojovalo.

Přes veškerá příkoří a rány osudu si historické jádro města dodnes zachovalo malebnou, starobylou tvář s původním středověkým půdorysem a mimořádným množstvím památek, pro kterou bylo vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci. Jejím jádrem je prostorné Žižkovo náměstí, jemuž dominuje pozdně gotická radnice z let 1440-1516, regotizovaná v roce 1878, národní kulturní památka, dnes sídlo Husitského muzea. Stojí tu i velký děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, pozdně gotická stavba z let 1440-1512 s mohutnou věží, upravená v renesanci. Ochoz na kostelní věži slouží jako vyhlídka, vstup do svatyně střeží socha Jana Žižky z Trocnova z roku 1884. Na náměstí, ale i na dalších místech (například v Pražské ulici), jsou desítky historických měšťanských domů, většinou pozdně gotických, přestavěných renesančně.

Z hradu Kotnova, který býval pilířem obrany města, nezbylo mnoho. Po požáru v roce 1532 se do jeho poničených prostor nastěhoval pivovar; tak, jak se prosperující pivovarský provoz rozšiřoval, byly hradní budovy bořeny a nahrazovány novými, již ryze průmyslovými stavbami. Zachovala se jen mohutná válcová věž, k níž přiléhá Bechyňská brána – oba objekty mají rovněž statut národní kulturní památky, v obou jsou expozice Husitského muzea, z ochozu věže je i krásný výhled.

Tábor toho však nabízí mnohem víc – zbytky městských hradeb, gotický hřbitovní kostel sv. Jakuba, barokní augustiniánský klášter s kostelem Narození P. Marie, gotickou vodárnu i malebný rybník Jordán. Na návštěvu můžeme přijít i teď – Husitské muzeum je otevřeno po celý rok.