Týdeník Veřejná správa


 Památky

Pohled	na Stárkov z Vysokého kamene. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekDoc. RNDr. Jan Vítek

V údolí Dřevíče


Vyšlo v čísle 50/2007

V blízkosti proslulých skalních měst u Adršpachu a Teplic nad Metují je řada dalších pozoruhodných míst, z nichž některá se ještě „vešla“ do území CHKO Broumovsko. Patří k nim i údolí Dřevíče (místně nazývaného též Olšovka), což je jeden z nejvydatnějších přítoků Metuje nad Hronovem. Při více než dvacet kilometrů dlouhé říčce Dřevíči, převážně provázené silnicí, na horním toku i železniční tratí, najdeme spoustu malebných míst a rozličných zajímavostí. Za pozornost stojí už pramenná partie v mělké kotlince mezi Hodkovickou strání pod Adršpašsko-teplickou plošinou a lesnatým hřbetem Závory. Nedaleko pramení též Metuje a Adršpašský potok. V lese pod obcí Janovice se stružka Dřevíče zařezává do svrchnokřídových pískovců a vytváří asi čtvrt kilometru dlouhou soustavu „klokotavých“ kaskád, zvanou Janovické peřeje a evidovanou jakožto významný krajinný prvek. Bystřina zde stéká přes balvany a bloky, které se kdysi zřítily ze skalních výchozů na okolních svazích a místy zaplňující celé dno údolí. Některé stupně jsou až dva metry vysoké. Přístup k tomuto působivému místu je od silnice ze Stárkova do Horního Adršpachu, a to od hájovny pod Novými Domky. Cesta k peřejím u někdejší vodní pily míjí dvojici statných stromů - Janovických buků. Potok Dřevíč se pak vine četnými zákrutami s botanicky hodnotnými a ochranářsky evidovanými mokřinovými loukami (např. Janovická niva) k údolní obci Jívce a její části Dolní Vernéřovice. Zaujme zde několik roubených chalup, což platí i o osadě Vápenka níže v údolí. Nedaleká obec Stárkov je už rozprostřena v poněkud širší údolní partii pod strmým a souvisle zalesněným svahem, s významným krajinným prvkem Stárkovské bučiny (předmětem ochrany je zde smíšený les s bohatým bylinným podrostem). Tyto okraje Polické pánve se vyznačují soustavou nesouměrných a stupňovitých svahů (kuest), v horopisném členění zvaných Stárkovské kuesty. Botanicky hodnotná je také mokřinová niva Dřevíče s ochranářsky evidovanou lokalitou Stárkovské louky. Několik významných památek je i přímo v obci Stárkov (od šestnáctého do dvacátého století měla statut města). Dominantou je barokní kostel sv. Josefa Pěstouna, sousední patrová fara zase patří k nejstarším roubeným stavením v Čechách. Ze Stárkova stoupá levým svahem údolí Dřevíče turistická cesta strmou lesní strání na vyhlídkový Vysoký kámen.Skalní rozsedlina na Vysokém kameni. Foto: Doc. RNDr. Jan Vítek Ještě před vrcholovou částí obchází pozoruhodný povrchový útvar – skalní rokli, přesněji řečeno mohutnou rozsedlinu. V poměrně nedávné geologické minulosti vznikla tato převážně úzká „průrva“ gravitačním odsednutím a poklesem části svahu. Je přes sto metrů dlouhá, okolo dvaceti metrů hluboká a místy členěná několika odkloněnými skalními bloky. Protože jde o útvar vskutku neobvyklý, není divu, že se k němu váže několik lidových pověstí. Jedna z nich – o tajných skrýších skřítků – dala místu pojmenování Trpasličí rokle. Poblíž najdeme ještě několik podobných, ale už méně výrazných skalních rozsedlin. Na hlavní „rokli“ navazuje v horní části svahu soustava opukových skal, vrcholících Vysokým kamenem. Z upravené vyhlídky pod hranou strmého svahu se otevírá pěkný pohled na Stárkov a do hlubokého údolí při soutoku Dřevíče a Jíveckého potoka. Také následující úsek údolí Dřevíče je krajinářsky hodnotný s řadou ochranářsky evidovaných lokalit. Klikatý dolní tok říčky je až po soutok s Metují nad městem Hronovem převážně vyplněný staveními obcí Horní a Velký Dřevíč.