Znak |
Název osady na úpatí Hostýnských vrchů připomíná hrad založený v roce 1272 olomouckým biskupem Brunem a nazvaný podle dolnosaského východiska jeho rodu Šaumburk (Schauenburg). V této době stála na katastru pozdější Podhradní Lhoty ves Zubřice. Rozlehlá pevnost, která měla střežit okolní biskupské statky, nebyla zřejmě nikdy dokončena a již ve čtrnáctém století ji nahradil nedaleký menší Nový Šaumburk, lidově zvaný Bašta. Za vlády biskupa Pavla z Miličína je v roce 1437 ve Lhotě pod Šaumburkem poprvé doloženo dědičné fojtství. Po rozboření hradu v roce 1451 na příkaz zemského hejtmana Jana z Cimburka se novým sídlem vrchnosti Podhradní Lhoty stala Kelč. V současnosti žije v obci při říčce Juhyni více než pět set obyvatel.
Obecní symboly podle návrhu Miroslava Pavlů udělil Podhradní Lhotě předseda PS PČR 29. března 1995 a slavnostní předání příslušného dekretu proběhlo 12. dubna téhož roku. V červeném štítě stojí na zeleném pahorku stříbrný hrad se třemi cimbuřím zakončenými věžemi, z nichž prostřední je vyšší. Na kvádrové hradební zdi je umístěn červený štítek se stříbrným kopřivovým listem - erbovním znamením hrabat ze Schauenburgu. Základní červeno-stříbrná barevnost obecního znaku byla převzata ze znaku olomouckého biskupství.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR