Týdeník Veřejná správa


 Rozhovor

Ing. Milan Půček, MBA, PhD., náměstek ministra pro řízení úřadu a finanční tokys Ing. Milanem Půčkem, MBA, PhD.
náměstkem ministra pro řízení úřadu a finanční toky

Obavy, že se prostředky nestačí vyčerpat
nejsou na místě


Vyšlo v čísle 50/2007


Národní strategický referenční rámec vznikl na základě dvou klíčových dokumentů: Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost a Národní rozvojový plán pro období 2007 - 2013. Mohl byste zmíněné dokumenty blíže charakterizovat?

Rada Evropské unie schválila 6. října 2006 Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost, které vymezují orientační rámec pro intervenci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti v členských státech Unie. Evropská unie usiluje o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a o snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí. S přístupem nových členských států došlo k podstatnému prohloubení rozdílů. Obecné zásady určují, že podporované programy mají zejména zvýšit přitažlivost regionů zlepšením jejich přístupnosti a ochranou životního prostředí, podpořit inovace, podnikavost a růst pomocí výzkumu včetně nových technologií, a vytvářet kvalitnější pracovní místa a zlepšit přizpůsobivost pracovníků a podniků. Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost jsou klíčovým dokumentem politického charakteru, který říká jak bude politika hospodářská, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii vypadat. Národní rozvojový plán pro období 2007 – 2013 je výchozím dokumentem pro Národní strategický referenční rámec, řeší způsob uplatňování politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti v České republice. Vytváří jej členský stát při použití principu partnerství. Jeho tvorba není povinná, tzn. že jsme ho pro toto období zpracovávat nemuseli. Národní strategický referenční rámec je rámcovou rozvojovou strategii na úrovni státu, je základem pro tématické a regionální operační programy. Zásadou je, že i když jde o národní dokument, musí být prodiskutován s Evropskou komisí. Z legislativního hlediska jsou klíčová Nařízení Rady, zejména č. 1083/2006. Obecné nařízení ke strukturálním fondům a fondu soudržnosti pro období 2007 - 2013 je pro samotnou realizaci důležitější než obecné zásady. V příslušném nařízení je všechno. Najdete tam čím se řídí vyjednávání, jak má vypadat operační program, co má obsahovat Národní strategický referenční rámec. Podle tohoto nařízení pracuje i Evropská komise.

Jestliže existuje přesný návod, proč trvala příprava Národního strategického referenčního rámce tak dlouho?

Evropská komise bohužel tento dokument schválila až v roce 2006. Kdyby měl výše zmíněný návod tým, který připravoval Národní strategický referenční rámec, tak by bylo všechno podstatně lehčí. Ovšem tým začal pracovat v roce 2005, tedy v době, kdy nebyla stanovena dostatečná pravidla. Národní strategický referenční rámec byl Evropské komisi oficiálně předložen 5.3.2007 a Komise ho formálně schválila 26.7.2007. Oficiální vyjednávání trvalo méně než pět měsíců a bylo v porovnání s ostatními zeměmi relativně krátké.

Co přesně národní rámec vymezuje a jaké jsou jeho prioritní oblasti, které budou v České republice financovány z fondů Evropské unie v novém programovacím období?

Globálním cílem referenčního rámce je přeměna sociálního a ekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Česká republika bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Národní strategický referenční rámec specifikuje vedle globálního také čtyři cíle strategické. Na zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky je určena částka 5,11 miliard EUR. Prostředky budou alokovány na základě operačních programů Podnikání a inovace a Výzkum a vývoj pro inovace. Cílem je posílit konkurenceschopnost podnikatelského sektoru v České republice zvyšováním jeho produktivity. Prostředky pro otevřenou, flexibilní a soudržnou společnost budou poskytovány na základě operačních programů Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Praha-Adaptabilita. Na vytvoření moderní občanské společnosti vyčlenila Evropské unie částku 3,77 miliard EUR. Na atraktivní prostředí, tj. investice do zlepšení kvality životního prostředí a dostupnosti dopravních sítí v České republice je určena částka 10,68 miliard EUR. Prostředky budou poskytovány na základě operačních programů Životní prostředí a Doprava. Cílem je obnovení kvality životního prostředí a podpora úspor energie. Zároveň má být posílena dostupnost dopravy a dopravní obslužnosti při zmírnění dopadu dopravy na životní prostředí. Finanční pomoc na vyvážený rozvoj území bude poskytována prostřednictvím sedmi regionálních operačních programů a operačních programů Praha-Konkurenceschopnost, Integrovaný operační program. Cílem je odstranění ekonomických rozdílů mezi regiony. Na investice do vyváženého a harmonického rozvoje celého území České republiky poskytla Evropská unie 6,47 miliard EUR. Posledním operačním programem, který slouží k financování administrace, monitorování a publicity, je operační program Technická pomoc. Cílem evropské pomoci v České republice je zlepšení kvality života jejích obyvatel. Budou podporovány projekty, které napomohou udržitelnému rozvoji České republiky a zvýší atraktivitu životního prostředí. Evropská finanční pomoc bude mít také pozitivní dopad na růst hrubého domácího produktu. Po úplném ukončení financování se odhaduje pozitivní dopad evropských fondů na HDP České republiky na 1,6 procentních bodů. Další pozitivní dopady budou v oblasti produktivity práce a konkurenceschopnosti národního hospodářství.

Kde byly největší problémy při vyjednávání Národního strategického referenčního rámce?

Evropská komise dlouhodobě nesouhlasila s počtem operačních programů, tedy se strukturou Národního strategického referenčního rámce. Proto s tím měli takové potíže ministři Martínek, Gandalovič a samozřejmě i naše vedení. Řada států oficiálně předložila rámec již v roce 2006, Česká republika až 5.3.2007, právě proto, že komise chtěla, abychom změnili rámec jako takový. S tím jsme nesouhlasili, uvědomovali jsme si totiž, že kdybychom začali referenční rámec přepracovávat, tak ho nepředložíme na jaře, ale až někdy v létě, protože bychom všechny dokumenty museli dělat znovu. Komisi nevadilo, že máme sedm regionálních operačních programů, ale nelíbilo se jí velké množství tematických operačních programů. Například cíl Konkurenceschopná česká ekonomika má dva operační programy, Podnikání a inovace a Výzkum a vývoj pro inovace. Komise předpokládala, že bude jen jeden. U cíle Otevřená, flexibilní a soudržná společnost zase nechtěla, aby Praha měla svůj vlastní operační program. Tvrdila, že tak malý program bude neefektivní, ale Praha na něm zarputile trvala. Připomínky měla i u Integrovaného operačního programu. Chtěla, abychom ho rozpustili do ROPů a některých tematických operačních programů. Nakonec strukturu akceptovala. Kvůli složité architektuře bylo ze strany Komise požadováno velmi detailní vysvětlení koordinačních mechanizmů, řešení překryvů a synergií. Zatímco po Slovensku, Maďarsku a ostatních státech Komise žádné detaily nechtěla, nás tím velmi trápila, protože nás chtěla přesvědčit, že takto nastavené programy nebudou fungovat. Druhým problémem byla neochota České republiky přistoupit dobrovolně k problematice Eamarkingu. Tedy závazku, aby část prostředků byla vyčleněna na podporu hospodářského růstu a tvorbu pracovních míst, neboli přijetí Lisabonské strategie. Česká republika byla poslední zemí, která se k tomu nezavázala. Dokud jsme se nepostavili do řady s ostatními zeměmi, byla situace velmi složitá. Třetím problémem byla kritika naší administrativní kapacity a čtvrtý problém spočíval ve vyjednávacích možnostech Komise, která nás má na starosti. Tamní úředníci se snaží, ale protože jsou personálně méně vybaveni, než ostatní jednotky, nepracují tak rychle, jak bychom potřebovali. Do konce září jednotka, pod kterou spadá i Česká republika, neměla vypořádán Národní strategický referenční rámec Lucemburska a ze 123 operačních programů, na kterých pracují, měli pouze 16 schválených. Ostatní jednotky v té době už měly schválenou třetinu až polovinu operačních programů. Problém není jen na naší straně, ale i na straně Evropské komise.

Podle jakých pravidel jsou schvalovány operační programy?

Začátkem března jsme předložili Evropské komisi všechny operační programy, ale programy z Evropského sociálního fondu dostaly soubor připomínek v dubnu, v následujících měsících se pracovalo na připomínkách a koncem července se předkládala nová verze programu. K ostatním programům jsme dostali poziční dokumenty v průběhu června až srpna, a u některých nemáme dokumenty Evropské komise dodnes. U programu Technická pomoc jsme dokonce dostali avízo, že jeho vyjednávání bude pokračovat, až budou ostatní jednávání ukončena. Když nemáme připomínky komise, tak nemůžeme efektivně vyjednávat a už vůbec ne pracovat na nové verzi. Snažíme se, aby do konce roku bylo schváleno všech sedm Regionálních operačních programů a předpokládáme, že budou schváleny operační programy Podnikání a inovace, Doprava a Životní prostředí. Když má referent schválit 4-5 ROPů, nemůže schvalovat tématické operační programy. To je obtížná situace. Zatím nám Evropská komise schválila tři ze sedmnácti operačních programů. Jedná se o operační programy Zaměstnanost a lidské zdroje, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Praha - Adaptabilita. V těchto programech bude rozděleno 14 procent z celkové částky pro Českou republiku. Určujícím termínem čerpání evropských fondů není schválení operačního programu, ale vyhlášení výzev. Na většinu peněz pro rok 2007 už byly výzvy vypsány.

Jak to bude s alokací, protáhne-li se schvalování některých operačních programů až do příštího roku?

Pro rok 2007 je alokováno celkem 3,21 miliard EUR v rámci cíle Konvergence a 56 milionů EUR v rámci cíle Konkurenceschopnost. Čerpání alokace je možné podle pravidla N + 3 po následující tři roky. K přesunutí alokace pro rok 2007 do roku 2008 dojde automaticky u operačních programů schválených Evropskou komisí až v příštím roce. Tato situace se předpokládala už v roce 2006, když se dojednávaly podmínky fungování finančního rámce na roky 2007 - 2013, a proto byl mechanismus přesunu závazků pro neschválené programy uveden přímo do legislativy. Stejná situace nastala v roce 2000. Evropská komise nemá dostatečnou kapacitu k uzavření vyjednávání všech operačních programů. V tomto okamžiku je dohodnuto, že operační programy, které budou dojednány v roce 2008, nebudou mít základnu v roce 2007, ale až v roce 2008 + 3, tzn. že obavy, že se prostředky nestačí vyčerpat, nejsou na místě.

Určujícím termínem pro čerpání evropských fondů je vyhlášení výzev. Nejsou však výzvy pro žadatele u dosud neuzavřených operačních programů příliš velkým rizikem?

Řídící orgány vyhlašují výzvy na ty části operačních programů, které jsou již vyjednané a u nichž jsou vypořádány všechny námitky Evropské komise. Jedná se o běžnou praxi a postupuje se v souladu s Evropskou komisí. Operační program se v dojednaných částech již nezmění. Navíc v červenci Evropská komise schválila Národní strategický operační rámec ČR, který určuje strukturu operačních programů. Jednotlivé projekty jsou, s výjimkou velkých projektů, schvalovány na národní úrovni. V této chvíli jsou vyhlášeny výzvy na většinu alokací pro rok 2007. Výzvy vyhlásily ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí, dopravy a také většina regionálních rad regionů soudržnosti.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 50/2007.

Ludmila Křížová


Životopis Ing. Milana Půčka, MBA, PhD.