Památky |
V blízkosti
proslulých skalních měst u Adršpachu a Teplic
nad Metují je řada dalších pozoruhodných
míst, z nichž některá se ještě „vešla“
do území CHKO Broumovsko. Patří k nim i
údolí Dřevíče (místně nazývaného
též Olšovka), což je jeden z nejvydatnějších
přítoků Metuje nad Hronovem. Při
více než dvacet kilometrů dlouhé říčce Dřevíči,
převážně provázené silnicí, na horním
toku i železniční tratí, najdeme spoustu malebných
míst a rozličných zajímavostí. Za
pozornost stojí už pramenná partie v mělké
kotlince mezi Hodkovickou strání pod
Adršpašsko-teplickou plošinou a lesnatým
hřbetem Závory. Nedaleko pramení též Metuje a
Adršpašský potok. V lese pod obcí
Janovice se stružka Dřevíče zařezává do
svrchnokřídových pískovců a vytváří
asi čtvrt kilometru dlouhou soustavu „klokotavých“
kaskád, zvanou Janovické
peřeje
a evidovanou jakožto významný krajinný prvek.
Bystřina zde stéká přes balvany a bloky, které
se kdysi zřítily ze skalních výchozů na okolních
svazích a místy zaplňující celé
dno údolí. Některé stupně jsou až dva metry
vysoké. Přístup k tomuto působivému místu
je od silnice ze Stárkova do Horního Adršpachu,
a to od hájovny pod Novými Domky. Cesta k peřejím
u někdejší vodní pily míjí dvojici
statných stromů - Janovických buků. Potok Dřevíč
se pak vine četnými zákrutami s botanicky
hodnotnými a ochranářsky evidovanými mokřinovými
loukami (např. Janovická niva) k údolní
obci Jívce a její části Dolní
Vernéřovice. Zaujme zde několik roubených chalup, což
platí i o osadě Vápenka níže v údolí.
Nedaleká obec Stárkov je už rozprostřena v poněkud
širší údolní partii pod strmým
a souvisle zalesněným svahem, s významným
krajinným prvkem Stárkovské
bučiny (předmětem
ochrany je zde smíšený les s bohatým
bylinným podrostem). Tyto okraje Polické pánve
se vyznačují soustavou nesouměrných a stupňovitých
svahů (kuest), v horopisném členění zvaných
Stárkovské kuesty. Botanicky hodnotná je také
mokřinová niva Dřevíče s ochranářsky
evidovanou lokalitou Stárkovské louky. Několik
významných památek je i přímo v obci
Stárkov (od šestnáctého do dvacátého
století měla statut města). Dominantou je barokní
kostel sv. Josefa Pěstouna, sousední patrová fara zase
patří k nejstarším roubeným stavením
v Čechách. Ze Stárkova stoupá levým
svahem údolí Dřevíče turistická cesta
strmou lesní strání na vyhlídkový
Vysoký
kámen.
Ještě před vrcholovou částí obchází
pozoruhodný povrchový útvar – skalní
rokli, přesněji řečeno mohutnou rozsedlinu. V poměrně nedávné
geologické minulosti vznikla tato převážně úzká
„průrva“ gravitačním odsednutím a poklesem
části svahu. Je přes sto metrů dlouhá, okolo dvaceti
metrů hluboká a místy členěná několika
odkloněnými skalními bloky. Protože jde o útvar
vskutku neobvyklý, není divu, že se k němu váže
několik lidových pověstí. Jedna z nich – o
tajných skrýších skřítků –
dala místu pojmenování Trpasličí rokle.
Poblíž najdeme ještě několik podobných, ale už
méně výrazných skalních rozsedlin. Na
hlavní „rokli“ navazuje v horní části
svahu soustava opukových skal, vrcholících
Vysokým kamenem. Z upravené vyhlídky pod
hranou strmého svahu se otevírá pěkný
pohled na Stárkov a do hlubokého údolí
při soutoku Dřevíče a Jíveckého potoka. Také
následující úsek údolí
Dřevíče je krajinářsky hodnotný s řadou
ochranářsky evidovaných lokalit. Klikatý dolní
tok říčky je až po soutok s Metují nad městem
Hronovem převážně vyplněný staveními obcí
Horní a Velký Dřevíč.