Téma
Titulek, zvolený pro toto téma, není nadnesený. Zatímco vlastník “nadzemního” majetku je identifikovatelný z katastru nemovitostí, u komunikací to může být pravda z padesáti procent. V našem neidentifikovatelném podzemním temnu zuří mezi soukromými vlastníky inženýrských sítí nelítostný boj o přežití. My tyto bojovníky pod obecními komunikacemi a obecními pozemky a různými veřejnými plochami a prostranstvími ani pořádně neznáme.
Řeč bude o správě, vlastnících a správcích majetku inženýrských sítí, kteří systematicky podrývají a ničí často dobře myšlené i realizované záměry radnic pro zajištění povrchové dopravní infrastruktury. Nová náměstí, moderní ulice, pěší zóny, okružní křižovatky v mnoha případech krášlí naše města a obce – ne však navěky. Pod jejich povrchem se skrývají často neznámé a velmi nebezpečné temné síly v podobě zmiňovaných inženýrských sítí a často i jejich soukromých vlastníků.
Nehluboko pod chodníky a vozovkami místních komunikací jsou místěna soukromá, veřejná i obecní
V textu se budeme zabývat vedeními nekoordinovanými v podzemních trasách včetně dálkovodů. Nezřídka se stává, že v příčném řezu komunikace je umístěno třicet a více různých druhů sítí různých vlastníků počínaje kabelovou televizí konče soukromým integrovaným optickým kabelem do kasina. O tom, co za této situace provede starosta obce při opravě kousku silnice kolem radnice, si povíme (raději) až v závěru tohoto článku.
Co vlastně na obci evidujeme
Evidence (pasportizace) komunikací je nejtěžším odborným problémem radnic. Příslušná vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (dále budu používat vžitý název silniční zákon) věnuje pasportizaci sedm slov. První skupina měst, obcí i VÚSC nakročila do tohoto prostoru s neobvyklou dávkou odvahy a rozhodla se k digitální pasportizaci komunikací. Odvahu potřebují na to, zdůvodnit daňovému poplatníkovi jeho vtíravou otázku, proč vůbec vést složitý pasport, když to zákon nevyžaduje. Daňový poplatník by své peníze raději viděl v opravené díře před svým domem. Otázkou ale zůstává, co, jak a na základě čeho vlastně obec komunikace pasportizuje.
Druhá skupina měst, i těch největších, zůstala na půli cesty bez vidiny světla na konci majetkového tunelu. To se u pasportu komunikací ztrácí v tisíci a jedné soutěsce majetkového legislativního chaosu. Začneme od katastru nemovitostí. Jak se pasport komunikací vypořádá s pojmy “silniční pozemek” či “silniční vegetace” (jsou to i porosty či nikoliv?) katastru nemovitostí neznámými. Nebo když příslušenstvím dálnice (nemovitosti) jsou dopravní zařízení, jen obtížně toto příslušenství pak budeme v účetnictví aktivovat do skupiny strojů a zařízení, tedy věcí movitých. Příslušenstvím dálnice nemohou být mobilní zásobníky údržbových hmot, ale pouze pozemky pod nimi. Nerad bych se dál pouštěl na tenčí a tenčí led smyslu pojmu “silniční vegetace”. Strom či květinka opravdu nebude “inženýrskými dílem”, jak dopravní díla nazývá Standardní klasifikace produkce a silniční zákon si to přeje.
Nasnadě je další otázka, zda silniční vegetace vyrůstá na zemědělském či snad lesním půdním fondu či má naději na přežití na silničním pozemku. Stranou raději ponecháme vágní ustanovení silničního zákona o věcných břemenech. Tento zákon neumíme naplnit při “pasivním nesouhlasu” vlastníka pozemku, který svůj nesouhlas se stavbou komunikace přes svůj pozemek projeví tím, že si prostě zásilky stavebního úřadu nevyzvedává a ani “neví”, že má uvolnit pozemek k výstavbě nového díla. Tím jsme s celou stavbou silnice podle našeho silničního zákona na desítky let skončili.
Ani jedna starší komunikace v České republice není celá v obecních rukou. Pochybuji, že stavebnímu řízení nepodléhající zastávky, chodníčky, únikové prostory vůbec některé na svém pozemku leží. V lepším případě může jít o přibližně 20 – 30 % ploch parcel soukromých vlastníků pod veřejnými komunikacemi. Do chodníků, autobusových zastávek, oblouků, příkopů zabíhají zbytkové i celé soukromé parcely. Mezi černé sny správců komunikací patří ten, co by nastalo, kdyby tito občané nahlédli do katastru nemovitostí a pak přišli na obec pro peníze za věcné břemeno či pronájem pozemků pod obecními komunikacemi.
Nadšením dožívajících silničářů (cestářů) a za pomoci pár mladých programátorů (techniků IT) se přece jen neustále vedou pasporty komunikací asi tak, jak se nikdy nezrušily pasporty domů založené před padesáti lety. Zmiňuji pasporty bytů a domů do dnešních dob několikrát oficiálně rušené, znovu oživované a téměř již jako ilegální tiskovina aktualizované. Ty pasporty, na jejichž základě probíhá dnešní privatizace bytů. U správců komunikací se obdobně setkáváme se stejným nadšením pro svoji práci a s těmito pasporty majetku:
K výčtu pasportů přibude evidence majetku cyklostezek. Co nevidět ale výrazně ubudou pasporty staveb tam, kde postačí podle nového stavebního zákona ohlášení stavby (většina drobných inženýrských sítí), o kterých se již pro zpracování uceleného pasportu komunikací vůbec nic nedozvíme.
Pokus o členění pasportu
Na základě principů projektového řízení se pokusíme o postup od obecného k detailu, od strategie přes taktiku k operativě. Danými premisami bude totální digitalizace a dynamizace pasportu jako matematického modelu umožňujícího optimalizaci přepravních procesů i oprav a údržby silniční sítě. Pro odlehčení tématu shlédneme na přiložený ilustrativní obrázek jednotlivých “map”, neboli databází, které v závěru celého modelu “slisujeme” a získáváme podklady pro optimální manažerská rozhodnutí správce majetku (Obr.1).
Nejdůležitějšími podklady pro matematický model jsou však údaje, které vyžadují naše daňové a právní předpisy a to především Klasifikace stavebních děl CZ-CC. K velkému zklamání stávajících pasportů právě “Budovy skladů, nádrže a sila”, o kterých padla zmínka u zásobníků materiálů pro údržbu komunikací, jsou uvedeny v Sekci 1 budovy, které mají úplně odlišné účetní zařazení. Dopravní díla patří do Sekce2 SKP – Inženýrská díla.
Tato díla musíme v pasportu jednoznačně identifikovat v souladu Kódem CZ-CC, číslo kódu 21, kde jsou zvlášť členěny silnice, dráhy kolejové, letiště, mosty, tunely, podchody a další stavby. V sekci 22 jsou pak striktně uvedena vedení trubní, telekomunikační a elektrická a v oddíle 24 stavby, které se velmi často vyskytují jako součást tunelů a mostů, a to ostatní inženýrská díla, například podzemní stavby vojenské, oplocení samostatné a podobně.
Obce majetek neodepisují. Pro ilustraci je nutné alespoň tušit, za kolik let se odepisují stavby a technologická díla a jak je to s životností díla ve vztahu k jeho reprodukci (opravě, údržbě). Zatímco obce si na odpisy nehrají, toto členění se pravděpodobně nevyhne vlastníkům akcí pořízených v rámci PPP projektů (Tabulka).
Zvídavý čtenář se ptá, proč tyto komplikace. Je to proto, abychom v integrovaném evropském účetním prostředí mohli porovnávat náklady na provoz a údržbu stejného majetku, protože toto členění ctí i účetní předpisy analytického účetnictví, nebo alespoň jednoho dne bude ctít.
Pokus o zadání pasportu komunikací
Na jednom z porevolučních školení pořádaných ČVUT pro veřejné zakázky vystoupili odborníci z Německa a pronesli památnou větu: Veřejné zakázky se zadávají kvalitativními, nikoliv kvantitativními parametry.
Příklad: postav, provozuj eventuálně si i udržuj dálnici, která v létě, zimě vystačí pro 50 tisíc jednotkových vozidel denně v každém směru. Dodržuj tyto zákony, normy a předpisy (20 stránek nadpisů závazných norem).
Nebo příklad zadání z dnešní doby: v rámci projektu PPP postav, pak provozuj a udržuj věznici s ostrahou pro 500 odsouzených. K tomu padesát stránek nadpisů předpisů včetně evropských.
Jak jednoduché zadání díla na rozdíl od těch dnešních, kde předmět díla rozepisujeme na stovky stránek v podobě výkazu výměr, počtu cihel, tedy ukazatelů, které provozovatele vůbec nezajímají. Investor v našich podmínkách ani takové zadání nesepíše, protože nemá z našeho analytického účetnictví, potažmo ani manažerského (to se ve veřejné správě dělá na koleně) podklady. Podklady je možné získat z digitálního dynamického pasportu.
Dynamický digitální pasport by měl z uživatelského pohledu splňovat řadu požadavků, především pro analýzu a následnou řídící práci na poli plánování reprodukce majetku, silniční letní i zimní údržby. Prvotním pasportem je tedy evidence majetku a to v členění:
Pasport musí umožnit vytvořit hierarchickou i geografickou strukturu organizace, definovat organizační úseky a ty rozepsat dále, příkladně až do úrovně jednotlivých správců.
Základním konkrétním prvkem, pro který bude možno správní či provozní činnosti provádět, je digitální objekt (objekt), nebo též logistická jednotka, která bude i jednotkou účetní.
Objekt musí být nejmenší jednotkou, na kterou ještě bude možno sledovat a plánovat náklady. Rozhodně objektem nebude na jedné straně obrubník, ani na straně druhé celá tříkilometrová ulice s deseti křižovatkami. Objekt je nutno navázat na účetní evidenci majetku. Ke každému objektu kromě jeho hodnoty přiřazujeme jeho životnost. K objektům bude nutné plánovat a provádět prohlídky, při kterých se zjišťuje jejich opotřebení. Objektům nutno přiřazovat neomezený počet technických i jiných parametrů. Velkou novinkou budou objekty z úseku životního prostředí, kde parametrem budou nové hygienické požadavky na hlučnost, prašnost, u veřejného osvětlení na světelný smog a podobně.
V pasportech je nezbytné umožnit tvoření funkčních celků. Ze zařízení a umístění (ploch) možnost vytvářet “Funkční celky” a skupiny s možností sdružování majetku do logických celků. Nutno provést rozpad celku, nebo zařízení zpětně z celku vyjmout. Tato situace bude praktická pro vytváření objížděk a náhradních komunikačních propojení. Pokud vznikne porucha na jednom umístění skupiny, má zpravidla vliv na funkčnost všech umístění ve skupině. Lze slučovat libovolná umístění, ta se mohou zároveň vyskytovat ve více skupinách. Tato funkcionalita umožní vytvářet různé skupiny ploch či zařízení, nezbytná pro další evidence (úklidové plochy, požární úseky, skupiny vyhrazených technických zařízení, datová infrastruktura apod.
Moderní pasportizace vyžaduje integrační vazbu na Informační systém Katastru nemovitostí (dále jen IS KN). Musí umožnit import aktualizačního souboru IS KN a následný výběr aktualizovaných dat pro aktualizaci číselníku parcel, budov a jednotek. Obdobně nutno postupovat v případě dalších registrů dle standardů IS k prostorové identifikaci, zejména registru UIR-ADR (ústřední registr adres).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 50/2006.
Obr. 1
Tabulka: Členění odpisů
Stavební část |
Technologická část |
KSD CZ-CC Odp. skup. 4, 5, 6 |
SKP odp. skupiny 1, 1a, 2, 3 |
20 30 50 let |
3 4 5 10 let |