Evropská unie
Organizace spojených národů každoročně slaví 1.říjen jako Mezinárodní den starších občanů. V souvislosti s tímto datem publikoval Statistický úřad Evropských společenství (Eurostat) studii, ve které porovnává občany starší 65 let z hlediska demografických, ekonomických a sociálních aspektů s celkovým počtem obyvatelstva. Ve studii se konstatuje, že podíl občanů starších 65 let ve státech EU činil v roce 1995 patnáct procent, kdežto v roce 2005 dosáhl tento ukazatel výše již sedmnácti procent. Zatímco v roce 1995 největší podíl starších občanů žil ve Švédsku (17 %), Velké Británii, Belgii a Itálii (16 %), o deset let později (2005) žilo nejvyšší procento starších obyvatel v Itálii a Německu (19 %) a v Řecku (18 %). V České republice žilo v roce 1995 13 % občanů starších 65 let, v roce 2005 jejich podíl činil již 14 %. Na druhé straně nejmenší počet občanů této věkové kategorie žil v Irsku (11 %), na Kypru a Slovensku (12 %). Experti Eurostatu však zároveň vytvořili výhled na rok 2050. Podle této projekce by počet obyvatel starších 65 let měl vzrůst ve státech EU ze 75 milionů v roce 2005 na přibližně 135 milionů v polovině tohoto století. Přitom ještě v roce 1995 žilo na území Evropské unie pouze 66 milionů občanů této věkové kategorie. Na úrovni Unie by tak podíl občanů nejstarší věkové kategorie měl činit přibližně třicet procent z celkového počtu obyvatelstva. Nejvyšší podíl by měl být dosažen ve Španělsku (36 %), Itálii (35 %) Německu, Řecku a Portugalsku (32 %). Relativně nejmenší podíl nejstarších občanů by měl být zaznamenán v Lucembursku (22 %), Nizozemsku (23 %), Dánsku a Švédsku (24 %). Česká republika se v žebříčku projekce roku 2050 umístila těsně nad průměrem EU 25, když experti Eurostatu indikují, že za 45 let by měl podíl starších občanů v České republice dosáhnout výše 31 % (Tabulka).
Ve studii Eurostatu jsou také prezentovány údaje z roku 2003, které udávají, kolika roků života v relativně dobré zdravotní kondici by se v průměru měli občané dožít po dosažení věku 65 let. U mužů dosáhl tento ukazatel výše 10,1 roku, u žen činil 10,7 let. V tomto směru mají před sebou nejlepší vyhlídky muži z Kypru (12,6 roku), Itálie (11,9), Belgie (11,7) a Španělska (11,3). Mezi ženami, které dosáhly 65 let, mají relativně nejlepší perspektivu délky života Italky (14,4 roku), Belgičanky (12,6), Španělky (12,5) a Rakušanky (12,2). Na druhé straně nejméně let se při dobrém zdraví po 65 letech v průměru zřejmě dožijí muži v Maďarsku (6,1 roku), Finsku (6,5), Francii a Velké Británii (8,2). Ženy se dožijí v průměru nejméně let po dosažení 65 let ve Finsku (7,1 roku), Maďarsku (7,2) a Portugalsku (7,7).
Nízká zaměstnanost starších občanů
Míra zaměstnanosti starších občanů ve srovnání se zaměstnaností občanů v produktivním věku je všech státech podstatně nižší. V roce 2005 u věkové kategorie občanů od 15 do 64 let dosáhla zaměstnanost v průměru úrovně 63,8 %, kdežto míra zaměstnanosti u starších občanů ve věku 60-64 let byla 26,7 % a u občanů od 65 do 69 let činila pouze 8,2 %. Nejvyšší míry zaměstnanosti ve věkové ve skupině 60-64 let bylo dosaženo ve Švédsku (56,8 %), Estonsku (43,9 %), Irsku (42,9 %) a Velké Británii (42,0 %). Nejméně zaměstnaných občanů této věkové kategorie prezentovalo Lucembursko (12,6 %), Slovensko (12,7 %) a Francie (13,0 %). Nejvyšším počtem zaměstnaných občanů ve věku od 65 do 69 let se může pochlubit Portugalsko (28,4 %), Kypr (19,8 %) a Lotyšsko (18,7 %). Na druhé straně nejméně občanů tohoto stáří je zaměstnáno na Slovensku (2,4 %), v Belgii (2,5 %) a ve Francii (3 %).
Studie Eurostatu se zabývá též volným časem, který mají příslušníci jednotlivých věkových kategorií k dispozici. Ve všech členských státech Evropské unie se podle očekávání jednoznačně ukázalo, že lidé starší 65 let mají více volného času než ostatní plnoletí občané. Nejvíce volného času denně mají v průměru muži této věkové kategorie ve Finsku (8:13) a Španělsku (8:06), u žen mají nejvíce volného času denně Finky (7:36) a Švédky (7:20).
Studie též konstatuje, že ve všech státech u všech věkových skupin mají muži více volného času než ženy. Ve srovnání jednotlivých členských států jsou značné rozdíly. Litevští muži starší 65 let mají pouze o 1,25 hodiny více volného času denně než činí celkový průměr u všech mužů v Litvě, kdežto Španělé uvádějí rozdíl 2,75 hodiny. Starší ženy v Německu mají v průměru pouze o 1,25 hodiny více volného času než ostatní ženy, kdežto starší ženy ve Finsku a Švédsku mají k dispozici v průměru denně o 2, 5 hodiny více volného času než ostatní ženy.
Nejvíce volného času tráví starší lidé u televize
Zajímavá je také struktura volného času starších občanů. Jak muži tak i ženy tráví jednoznačně nejvíce volného času sledováním televizních pořadů a videa. Ze starších mužů tráví nejvíce času před obrazovkou Maďaři (3:44), Britové a Belgičané (3:30). Mezi staršími ženami kralují délkou času stráveného ve společnosti televize Maďarky (3:38) a Belgičanky (3:07). Na druhém místě se u starších občanů jako populární forma trávení volného času umístila četba. Nejvíce času s knihou nebo tiskem tráví denně starší muži ve Švédsku a Finsku; také mezi ženami využívají nejvíce volného času denně na čtení Finky a Švédky. Celkově lze konstatovat, že ve všech členských státech EU tráví čtením volný čas více muži než ženy. Pouze ve Finsku se časový údaj u obou pohlaví shodoval. V tomto státě tráví jak starší muži, tak starší ženy čtením v průměru 1 hodinu a 13 minut denně.
Tabulka: Počet občanů starších 65 let ve státech Evropské unie
Stát |
% občanů starších 65 let z celkového počtu obyvatelstva |
||
1995 |
2005 |
Výhled 2050 |
|
Belgie |
15 |
17 |
30 |
Česká republika |
13 |
14 |
31 |
Dánsko |
15 |
15 |
24 |
Estonsko |
13 |
16 |
26 |
Finsko |
14 |
16 |
27 |
Francie |
15 |
16 |
27 |
Irsko |
11 |
11 |
26 |
Itálie |
16 |
19 |
35 |
Kypr |
11 |
12 |
26 |
Litva |
12 |
15 |
27 |
Lotyšsko |
13 |
17 |
26 |
Lucembursko |
14 |
14 |
22 |
Malta |
11 |
13 |
25 |
Maďarsko |
14 |
16 |
28 |
Německo |
15 |
19 |
32 |
Nizozemsko |
13 |
14 |
23 |
Polsko |
11 |
13 |
29 |
Portugalsko |
15 |
17 |
32 |
Rakousko |
15 |
16 |
30 |
Řecko |
15 |
18 |
32 |
Slovensko |
11 |
12 |
29 |
Slovinsko |
12 |
15 |
31 |
Španělsko |
15 |
17 |
36 |
Švédsko |
17 |
17 |
24 |
Velká Británie |
16 |
16 |
27 |
EU 25 |
15 |
17 |
30 |
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 50/2006.