Poradna
Chtěla bych se touto cestou zeptat, zda mi může obec nařídit, abych označila svůj dům (chatu, chalupu) na základě systému, podle kterého jsou barevně odlišeni lidé s trvalým pobytem (číslo popisné například modré) a lidé bez trvalého pobytu (číslo popisné například červené). Tento přístup se mi nelíbí, a proto bych chtěla vědět, z jakého právního předpisu taková povinnost vyplývá a jaké plynou sankce za neuposlechnutí?
M.F., Nymburk |
Odpovídá:
Mgr. Jan Břeň
Základy právní úpravy označování budov popisnými, evidenčními a orientačními čísly jsou obsaženy v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Souvisejícím právním předpisem k posuzované otázce je vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. Z ustanovení § 31 obecního zřízení vyplývá, že každá budova musí být označena popisným číslem, pokud zákon nestanoví jiný režim pro označení budov, respektive staveb (tj. případné označení číslem evidenčním, popř. “doplňkově” i číslem orientačním). Budovami se (pro účely oceňování) rozumějí ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory [obdobnou definici budovy obsahuje pro své účely též vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v § 3 písm a)]. Odstavec 2 cit. ustanovení obecního řízení doplňuje, že samostatnými popisnými čísly se neoznačují vedlejší budovy, které jsou součástí jednoho celku (např. výrobní haly uvnitř jednoho podniku, garáže při domech, drobné stavby). K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla ještě číslem orientačním. Čísla orientační se umísťují vždy pod tabulku s číslem popisným, přičemž pro všechna čísla obecně platí, že se umísťují tak, aby byla viditelná (§ 6 vyhlášky č. 326/2000 Sb.). Stavby určené k individuální rekreaci se označují evidenčními čísly. Ustanovení § 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb. stanoví, že stavbou pro individuální rekreaci (například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata) se rozumí jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci. Bližší úprava použití a umístění čísel k označení budov v obci je obsažena v již zmiňované vyhlášce č. 326/2000 Sb. Z příslušných ustanovení této vyhlášky vyplývá, že každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným nebo evidenčním. Spojí-li se dvě nebo více budov stavebně v jednu, má tato budova všechna čísla původních budov do eventuálně nového rozhodnutí obce o přečíslování budov. Přečíslování budov by se mělo provádět jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody (například při sloučení obcí může dojít k tomu, že některá čísla popisná budou identická), přičemž nově přidělená čísla hradí – na rozdíl od “původních” čísel – vždy obec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov ohlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu (viz § 32 odst. 2 obecního zřízení).
Samostatnou kapitolu představuje rozhodování obce o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Zatímco do 31. prosince 2002 v této věci byla vzhledem k § 102 odst. 3 obecního zřízení příslušná rada obce (pokud si zastupitelstvo rozhodování této věci nevyhradilo), od 1. ledna 2003 ustanovení § 31 odst. 5 obecního zřízení výslovně stanoví, že příslušným orgánem obce při rozhodování o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena, je obecní úřad. K tomu je potřebné dodat, že rozhodování obecního úřadu podle § 31 odst. 5 obecního zřízení je (i nadále) s ohledem na § 8 obecního zřízení výkonem samostatné působnosti. Rozhodnutí obce (obecního úřadu) o přidělení čísla popisného nebo evidenčního má obsahovat údaje
o budově podle katastru nemovitostí. Těmito údaji se podle § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), rozumějí údaje o pozemku, na němž je daná budova postavena, a to jmenovitě parcelní číslo daného pozemku s uvedením katastrálního území (v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu; v případě pozemků, které jsou evidovány zjednodušeným způsobem se uvede parcelní číslo podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu nebo scelovacího operátu, a s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží). Specifický postup a oznamování přidělení čísel je v hlavním městě Praze (viz § 8 vyhlášky č. 326/2000 Sb., který též stanoví rozsah dokladů potřebných k přidělení čísel v hlavním městě Praze). Rozhodnutí obecního úřadu o tom, jakým popisným nebo evidenčním číslem bude budova označena, musí též respektovat zákonný požadavek na unikátnost popisného nebo evidenčního čísla budovy (nikoliv tedy orientačního čísla) v rámci tzv. části obce, tzn. že v případě členění obce na části obce se totéž číslo popisné nebo evidenční může v rámci celé obce vyskytnout i vícekrát. Nečlení-li se však obec na části obce, potom je nutno požadavek na jedinečnost (neopakovatelnost) popisného nebo evidenčního čísla budovy vztáhnout na celou obec. V této souvislosti je vhodné poukázat na ustanovení § 27 odst. 2 obecního zřízení, které podává definici části obce. Podle zákonného vymezení je část obce evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Část obce, kterou nelze zaměňovat s městskými částmi nebo městskými obvody územně členěného statutárního města, má pouze evidenční a organizační charakter, sloužící zejména k dalšímu “vnitroobecnímu” členění, které se ani nemusí územně krýt s katastrálními územími. Je pouze na vůli obce, zda přistoupí – s ohledem na místní poměry a potřeby – k vytváření částí obce. Rozhodovat o zřízení a názvech částí obce je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce [§ 84 odst. 2 písm. s) obecního zřízení]. Poté co obecní úřad rozhodnul o označení budovy příslušnými čísly, je vlastník nemovitosti povinen na svůj náklad označit budovu těmito čísly a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad (§ 32 odst. 1 obecního zřízení). Ustanovení § 5 vyhlášky č. 326/2000 Sb. upravuje určité minimální požadavky na podobu jednotlivých čísel tím, že stanoví, že popisná, evidenční a orientační čísla se barevně liší. K číslování se užívá arabských číslic, u čísel popisných a evidenčních bez jakýchkoliv dodatků. Jako dodatek čísel orientačních může být použit jeden znak české abecedy bez diakritických znamének. Podle § 47b odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se přestupku se dopustí ten, kdo neoznačí budovu čísly popisnými. Za tento přestupek může obec uložit pokutu až do výše 10 000 korun. Tato skutková podstata přestupku se však týká pouze té fyzické osoby, která neoznačila budovu číslem popisným (nikoliv však číslem evidenčním nebo orientačním). Související skutková podstata přestupku je obsažena v ustanovení § 47 odst. 1 písm. e) přestupkového zákona, podle kterého se přestupku dopustí ten, kdo úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení (jiným orientačním označením lze rozumět např. označení budov popisným, orientačním či evidenčním číslem). Tento přestupek může být sankcionován pokutou do výše 3 000 korun.
V případě právnických osob a podnikajících fyzických osob je skutková podstata správního deliktu v dané oblasti upravena v § 58 odst. 1 písm. c) obecního zřízení, na jehož základě může obec uložit těmto subjektům (nikoliv tedy nepodnikající fyzické osobě) pokutu až do výše 10 000 korun, pokud neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.