Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Evropská unie

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

2050: Třicet procent občanů nad 65 let

Vyšlo v čísle 50/2006

Organizace spojených národů každoročně slaví 1.říjen jako Mezinárodní den starších občanů. V souvislosti s tímto datem publikoval Statistický úřad Evropských společenství (Eurostat) studii, ve které porovnává občany starší 65 let z hlediska demografických, ekonomických a sociálních aspektů s celkovým počtem obyvatelstva. Ve studii se konstatuje, že podíl občanů starších 65 let ve státech EU činil v roce 1995 patnáct procent, kdežto v roce 2005 dosáhl tento ukazatel výše již sedmnácti procent. Zatímco v roce 1995 největší podíl starších občanů žil ve Švédsku (17 %), Velké Británii, Belgii a Itálii (16 %), o deset let později (2005) žilo nejvyšší procento starších obyvatel v Itálii a Německu (19 %) a v Řecku (18 %). V České republice žilo v roce 1995 13 % občanů starších 65 let, v roce 2005 jejich podíl činil již 14 %. Na druhé straně nejmenší počet občanů této věkové kategorie žil v Irsku (11 %), na Kypru a Slovensku (12 %). Experti Eurostatu však zároveň vytvořili výhled na rok 2050. Podle této projekce by počet obyvatel starších 65 let měl vzrůst ve státech EU ze 75 milionů v roce 2005 na přibližně 135 milionů v polovině tohoto století. Přitom ještě v roce 1995 žilo na území Evropské unie pouze 66 milionů občanů této věkové kategorie. Na úrovni Unie by tak podíl občanů nejstarší věkové kategorie měl činit přibližně třicet procent z celkového počtu obyvatelstva. Nejvyšší podíl by měl být dosažen ve Španělsku (36 %), Itálii (35 %) Německu, Řecku a Portugalsku (32 %). Relativně nejmenší podíl nejstarších občanů by měl být zaznamenán v Lucembursku (22 %), Nizozemsku (23 %), Dánsku a Švédsku (24 %). Česká republika se v žebříčku projekce roku 2050 umístila těsně nad průměrem EU 25, když experti Eurostatu indikují, že za 45 let by měl podíl starších občanů v České republice dosáhnout výše 31 % (Tabulka).

Ve studii Eurostatu jsou také prezentovány údaje z roku 2003, které udávají, kolika roků života v relativně dobré zdravotní kondici by se v průměru měli občané dožít po dosažení věku 65 let. U mužů dosáhl tento ukazatel výše 10,1 roku, u žen činil 10,7 let. V tomto směru mají před sebou nejlepší vyhlídky muži z Kypru (12,6 roku), Itálie (11,9), Belgie (11,7) a Španělska (11,3). Mezi ženami, které dosáhly 65 let, mají relativně nejlepší perspektivu délky života Italky (14,4 roku), Belgičanky (12,6), Španělky (12,5) a Rakušanky (12,2). Na druhé straně nejméně let se při dobrém zdraví po 65 letech v průměru zřejmě dožijí muži v Maďarsku (6,1 roku), Finsku (6,5), Francii a Velké Británii (8,2). Ženy se dožijí v průměru nejméně let po dosažení 65 let ve Finsku (7,1 roku), Maďarsku (7,2) a Portugalsku (7,7).

Nízká zaměstnanost starších občanů

Míra zaměstnanosti starších občanů ve srovnání se zaměstnaností občanů v produktivním věku je všech státech podstatně nižší. V roce 2005 u věkové kategorie občanů od 15 do 64 let dosáhla zaměstnanost v průměru úrovně 63,8 %, kdežto míra zaměstnanosti u starších občanů ve věku 60-64 let byla 26,7 % a u občanů od 65 do 69 let činila pouze 8,2 %. Nejvyšší míry zaměstnanosti ve věkové ve skupině 60-64 let bylo dosaženo ve Švédsku (56,8 %), Estonsku (43,9 %), Irsku (42,9 %) a Velké Británii (42,0 %). Nejméně zaměstnaných občanů této věkové kategorie prezentovalo Lucembursko (12,6 %), Slovensko (12,7 %) a Francie (13,0 %). Nejvyšším počtem zaměstnaných občanů ve věku od 65 do 69 let se může pochlubit Portugalsko (28,4 %), Kypr (19,8 %) a Lotyšsko (18,7 %). Na druhé straně nejméně občanů tohoto stáří je zaměstnáno na Slovensku (2,4 %), v Belgii (2,5 %) a ve Francii (3 %).

Studie Eurostatu se zabývá též volným časem, který mají příslušníci jednotlivých věkových kategorií k dispozici. Ve všech členských státech Evropské unie se podle očekávání jednoznačně ukázalo, že lidé starší 65 let mají více volného času než ostatní plnoletí občané. Nejvíce volného času denně mají v průměru muži této věkové kategorie ve Finsku (8:13) a Španělsku (8:06), u žen mají nejvíce volného času denně Finky (7:36) a Švédky (7:20).

Studie též konstatuje, že ve všech státech u všech věkových skupin mají muži více volného času než ženy. Ve srovnání jednotlivých členských států jsou značné rozdíly. Litevští muži starší 65 let mají pouze o 1,25 hodiny více volného času denně než činí celkový průměr u všech mužů v Litvě, kdežto Španělé uvádějí rozdíl 2,75 hodiny. Starší ženy v Německu mají v průměru pouze o 1,25 hodiny více volného času než ostatní ženy, kdežto starší ženy ve Finsku a Švédsku mají k dispozici v průměru denně o 2, 5 hodiny více volného času než ostatní ženy.

Nejvíce volného času tráví starší lidé u televize

Zajímavá je také struktura volného času starších občanů. Jak muži tak i ženy tráví jednoznačně nejvíce volného času sledováním televizních pořadů a videa. Ze starších mužů tráví nejvíce času před obrazovkou Maďaři (3:44), Britové a Belgičané (3:30). Mezi staršími ženami kralují délkou času stráveného ve společnosti televize Maďarky (3:38) a Belgičanky (3:07). Na druhém místě se u starších občanů jako populární forma trávení volného času umístila četba. Nejvíce času s knihou nebo tiskem tráví denně starší muži ve Švédsku a Finsku; také mezi ženami využívají nejvíce volného času denně na čtení Finky a Švédky. Celkově lze konstatovat, že ve všech členských státech EU tráví čtením volný čas více muži než ženy. Pouze ve Finsku se časový údaj u obou pohlaví shodoval. V tomto státě tráví jak starší muži, tak starší ženy čtením v průměru 1 hodinu a 13 minut denně.

Tabulka: Počet občanů starších 65 let ve státech Evropské unie

Stát

% občanů starších 65 let z celkového počtu obyvatelstva

1995

2005

Výhled 2050

Belgie

15

17

30

Česká republika

13

14

31

Dánsko

15

15

24

Estonsko

13

16

26

Finsko

14

16

27

Francie

15

16

27

Irsko

11

11

26

Itálie

16

19

35

Kypr

11

12

26

Litva

12

15

27

Lotyšsko

13

17

26

Lucembursko

14

14

22

Malta

11

13

25

Maďarsko

14

16

28

Německo

15

19

32

Nizozemsko

13

14

23

Polsko

11

13

29

Portugalsko

15

17

32

Rakousko

15

16

30

Řecko

15

18

32

Slovensko

11

12

29

Slovinsko

12

15

31

Španělsko

15

17

36

Švédsko

17

17

24

Velká Británie

16

16

27

EU 25

15

17

30

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 50/2006.