Názor
Mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI), celosvětově bojující s korupcí, přisoudila České republice pro rok 2006 46.- 48. místo ze 163 zemí světa na žebříčku indexu vnímání korupce (index). Hodnoty tohoto indexu se pohybují v intervalu od 0 do 10 a nejvyšší hodnoty značí minimální míru korupce v dané zemi. České republice je přisuzována hodnota indexu 4.8, kterou sdílí společně s Kuvajtem a Litvou.
Oproti minulému roku si Česká republika polepšila o významných 0,5 desetin bodu. Od roku 2002 (tehdy nám byla přisouzena hodnota indexu 3,7) došlo v České republice ke zlepšení (Tabulka 1, Tabulka 2).
Korupční aféry, kterých jsou plná média, vyvolávají pocit zhoršující se situace. Ale tak tomu není. Zprávy v médiích totiž nemají na hodnoty indexu Transparency International prakticky vliv. Investoři mají jiné zdroje informací. Robert Hejzák z agentury CzechInvest k tomu před časem uvedl: “Investiční pobídky spolu s cenou práce a kvalifikací pracovní síly patří k nejdůležitějším faktorům, které ovlivňují rozhodování zahraničních investorů o umístění jejich investic do České republiky. Například konsorcium Toyota/Peugeot mělo před umístěním své investice v České republice vytipováno v rámci tzv. ”long listu” více než 100 alternativnich lokací. V rámci konkurenčního boje je důležité, aby Česká republika byla na těchto seznamech umístěna a nevypadla na základě špatného obrazu země nebo ekonomiky. Při porovnávání jednotlivých potenciálních lokací sledují dále investoři tvrdá data, včetně dat o korupci, indexu investorské důvěry apod. Kromě statistik je pro investora rovněž důležitá osobní návštěva země a získání subjektivního názoru a zkušenosti jiných investorů, kteří již v zemi působí”.
Z uvedeného vyplývá, že investoři se soustředí spíše na praktickou stránku věci než na zprávy v médiích a dokonce ani data o vysoké míře korupce je nemusí odrazovat. Někdejší šéf agentury CzechInvest a bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn uvedl: “Nyní ke korupci a vlivu na zahraniční investice. Česká republika nemá příliš dobré postavení, na druhou stranu jsme jedním z největších příjemců zahraničního kapitálu ve střední a východní Evropě a možná i na světě, takže zcela evidentně tady přímá úměra není. Vše závisí na tom, jaká korupce to přesně je a do jaké míry ovlivňuje zahraniční investory”.
Jeho slova potvrzuje zjištění, že se Česká republika dostala podle nejnovějšího vydání mezinárodní investiční zprávy Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) World Investment Report 2006 jako jediná z nových členských států Evropské unie mezi dvacet největších světových příjemců přímých zahraničních investic, což protiřečí jejímu, ne až tak úplně lichotivému, hodnocení ze strany Transparency International.
Teorii o “neškodlivosti” určitého typu korupce v očích investorů potvrzuje i tvůrce indexu TI profesor Lambsdorf, který tvrdí, že velká/politická korupce odrazuje přímé zahraniční investory méně než dezorganizovaná korupce na nižších úrovních. Investoři chtějí mít své aktivity zajištěny z vrcholných politických, vládních či administrativních kruhů, pokud tyto mají nižší úrovně administrativy pod kontrolou. Je to z toho důvodu, že uplácení administrativy na nižších úrovních je organizačně značně náročné a výsledek není jistý v důsledku možných zásahů z vyšších úrovní administrativy či v důsledku politických tlaků, tj. může dojít k ovlivnění výsledků z centrální úrovně. Dále přímí zahraniční investoři potřebují mnohdy ovlivňovat legislativní normotvorbu.
Prof. Shang-Jin Wei z Harvardské univerzity prokázal silnou negativní korelaci mezi mírou korupce v dané zemi a objemem přílivu přímých zahraničních investic. Výjimku z tohoto pravidla tvoří zejména Česká republika, Čína a Jižní Korea. Do těchto zemí proudí neúměrné množství přímých zahraničních investic navzdory relativně vysoké míře korupce.
Na základě syntézy názorů Lambsdorfa, Weie, Jahna a faktu vysokého přílivu přímých zahraničních investic do České republiky lze dospět k jednoznačnému závěru: V České republice se vyskytuje tzv. velká/politická korupce a to ve vysoké míře (nicméně investorům nevadí).
Současná politická krize je logickým důsledkem takového stavu. Korupční aféry zcela paralyzují činnost celého politického spektra. Zlepšení indexu Transparency International se jeví být paradoxním, ale není. Agentura CzechInvest skutečně vyvinula značné úsilí přilákat do země investory a index odráží vnímání zejména zahraničních investorů a analytiků, kteří jim radí. Vlády přicházejí a odcházejí, ale investiční agentura funguje dál. Systém je v tomto směru nastaven nezávisle na politické scéně. Současná politická krize není důsledkem na základě investorů, ale občanů.
Za samozřejmý nebo běžný jev považuje korupci nadpoloviční většina populace České republiky (56 %). Tyto závěry vyplynuly z opakovaného mezinárodního výzkumu korupčního klimatu, který v první polovině roku uskutečnila společnost GfK Praha – Institut pro výzkum trhu. Češi jsou v tomto názoru ze zemí bývalého východního bloku naprosto jedineční. GfK uvádí, že přestože většina občanů deklarovala negativní vztah k úplatkům, má pocit, že jejich stát je zkorumpovaný. Tato skutečnost může být do jisté míry způsobena existencí velké korupce, se kterou sice většina lidí nepřichází do styku, ale denně se o ní dozvídá z médií (GfK).
Na jednu stranu se index vnímání korupce v České republice zlepšuje, na druhou stranu tomu neodpovídá momentální situace. Dochází k rozporu vnímání korupce občanů, mimo jiné pod vlivem médií, a vnímání korupce zahraničními investory. Situace objektivně prospívá zahraničním subjektům. Nikdo neví, jaký mají vliv nadnárodní korporace na vývoj v naší zemi. Jejich zájmy mohou být i v podpoře určitého chaosu v České republice a v likvidaci některých výrobních odvětví.
Tab. 1: Pořadí států podle indexu míry korupce (2006 - se zaměřením na nových deset členských států EU)
Pořadí |
Stát |
Index |
1. |
Finsko |
9,6 |
2. |
Nový Zéland |
9,6 |
3. |
Dánsko |
9,6 |
……… |
………………… |
…………. |
24. |
Estonsko |
6,7 |
........... |
............................ |
................ |
28.-29. |
Malta |
6,4 |
Slovinsko |
6,4 |
|
…….. |
………………… |
.………… |
37. |
Kypr |
5,6 |
........... |
............................ |
.................. |
41. |
Maďarsko |
5,2 |
............ |
............................ |
................. |
46.- 48. |
Česká republika |
4,8 |
Kuvajt |
4,8 |
|
Litva |
4,8 |
|
49.- 50. |
Lotyšsko |
4,7 |
Slovensko |
4,7 |
|
..……… |
…………………. |
………… |
54. |
Bulharsko |
4,0 |
………. |
…………………. |
.. ……… |
61. |
Polsko |
3,7 |
……… |
.……………….. |
………… |
163. |
Haiti |
1,8 |
Zdroj: Transparency International 2006
Tab. 2: Srovnání hodnot indexu vnímání korupce
Rok |
Index |
Umístění |
Počet zkoumaných zemí |
Použité Průzkumy |
2006 |
4,8 |
46-48 |
163 |
8 |
2005 |
4,3 |
47 |
159 |
10 |
2004 |
4,2 |
51 |
146 |
11 |
2003 |
3,9 |
54 |
133 |
12 |
2002 |
3,7 |
52 |
102 |
10 |