Památky |
V
kotlině mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými
horami leží krajské město Liberec. Jeho historie sahá
do doby, kdy těmito místy vedly staré obchodní
cesty. Přechod Ještědského hřbetu byl pro obchodníky
náročný, a proto tady vznikla malá osada, poprvé
zmiňovaná roku 1352. Liberec tak vznikal jako otevřená
tržní obec. Během patnáctého a v první
polovině šestnáctého století se malá
osada postupně měnila na poddanské městečko. O tom vydal
písemný doklad roku 1577 císař Rudolf II. Koncem
šestnáctého století tak zde nastala
mimořádná stavební aktivita. Vznikly první
kamenné stavby, které na dlouhou dobu určily
charakteristický ráz města.Další
zásadní proměny zaznamenal Liberec až ve druhé
polovině osmnáctého století, kdy bylo centrum
města zastavěno klasicistními zděnými domy. Počátek
devatenáctého století přinesl rozvoj textilního
průmyslu spojený s výstavbou průmyslové
architektury a Liberec získal statut samostatného
města. V té době vznikla i řada reprezentativních
budov, které odpovídaly jeho významu. Liberec
byl tehdy druhým největším městem v Čechách
hned po Praze. Byly zde umístěny tři konzuláty,
vyrábělo se tady v padesáti textilních továrnách
a šedesát továren se zaměřovalo na oblast
kovoprůmyslu. Město se pyšní řadou významných
staveb. Nejkrásnější novorenesanční
budovou v Liberci je radnice. Byla postavena v letech 1888-1893
firmou Sachers a Gärtner podle návrhu vídeňského
architekta Franze Neumanna a proto není divu, že svým
vzhledem poněkud připomíná radnici vídeňskou.
Nad mohutným vstupním portálem je kamenný
reliéf znázorňující založení staré
i nové radnice a balustrádový balkón, ze
kterého promlouvala řada významných osobností.
Šedesát pět metrů vysokou radniční věž zakončuje
plastika rytíře. Bohatě zdobené fasády, vzácné
vitráže a nádherná obřadní síň
jsou nejen skvělou ukázkou precizní řemeslné
práce, ale také symbolem bohatství a překotného
hospodářského a kulturního rozvoje města té
doby. Kostel sv. Antonína Velikého na Sokolovském
náměstí tvoří díky své sedmdesát
metrů vysoké věži jednu z dominant města. Stojí na
místě původního dřevěného kostelíku, s
nímž je spojena i první zmínka o Liberci z roku
1352 dokladující placení desátků. Nynější
kostel byl postaven v letech 1579-1587 pravděpodobně dle návrhu
stavitele M. Spazia a je první zděnou stavbou města. Interiér
je zdoben střídmě v protestanstském duchu, cenný
je zejména hlavní oltář vysoký deset
metrů, který znázorňuje patrony české země.
Kostel Sv. Kříže z padesátých let osmnáctého
století je nejcennější barokní stavbou
Liberce. Byl postaven na místě kostelíku z roku 1696
podle projektu panského stavitele J. J. Kunze. Název
kostela je zřejmě odvozen od půdorysu, který se dříve
skutečně podobal kříži. V zahradě kostela je umístěn
morový sloup z dílny slavného sochaře M. B.
Brauna a kolem něj je křížová cesta s obrazy J.
Führicha - rodáka z nedaleké Chrastavy.
Nejstaršími dochovanými domy v Liberci jsou
Valdštejnské domky ve Větrné uličce. Pocházejí
z let 1678-1681 a jsou dnes jedinou památkou na tento klasický
typ měšťanských domů, které kdysi zdobily celé
Nové Město. Liberecký zámek vystavěný
rodem Redernů v letech 1582-1587 je jednou z prvních zděných
budov města. V minulém století zřídila v zámku
firma Skloexport unikátní vzorkovnu skla –
„Pohádkové království českého
skla“. V současné době je však „Skleněný
zámek“ nepřístupný. Liberecká
vyhlídková věž se zajímavým výhledem
na město a hřebeny Jizerských hor je stavbou se znaky
romantismu a secese. Byla vybudována podle projektu
norimberského architekta Jakoba Schmeissnera libereckým
stavitelem Adolfem Hornem v letech 1900-1901 a dnes je zde kulturní
centrum města. K zajímavostem města patří jistě i
Zoologická zahrada v Liberci. Vznikla v roce 1919 a je
nejstarší svého druhu v České
republice. V současné době se specializuje na chov vzácných
a v přírodě často kriticky ohrožených druhů zvířat,
z nichž největší zájem poutá liberecká
rarita - bílí tygři. Liberecká botanická
zahrada byla zpřístupněna již roku 1895. Zásluhou
nedávné rozsáhlé rekonstrukce je nyní
nejmodernější zahradou v Čechách. Z dalších
kulturních památek si připomeňme například
novogotický jednolodní kostel Božího srdce Páně
vystavěný v letech 1894-1896, nebo impozantní budovu
divadla F. X. Šaldy, která byla postavena v roce 1883,
i když počátky libereckého divadla sahají až do
sedmnáctého století. Skutečnou dominantou města
Liberce je 1012 metrů vysoký Ještěd, na jehož vrcholu
se tyčí originální stavba televizního
vysílače a horského hotelu ve tvaru rotačního
hyperboloidu. Objekt byl otevřen v září roku 1973.
Autor projektu, architekt Karel Hubáček, byl za své
dílo oceněn vysoce prestižní Perretovou cenou. Na
svazích Ještědu jsou vytvořeny podmínky pro řadu
letních i zimních sportů a na jeho vrchol, odkud je
překrásný výhled do okolí, vede kabinová
lanovka.