Týdeník Veřejná správa


 Téma

Jan Hyský
vedoucí oddělení řízení a modernizace služeb zaměstnanosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Cesta k efektivnějšímu nakládání s veřejnými prostředky


Vyšlo v čísle 49/2007

Záměr vytvořit jednotný institucionální systém pro oblast zaměstnanosti a sociální správy – Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu - vyplývá z cílů vlády ČR a jejího Programového prohlášení pro současné volební období. Je součástí modernizace úsporné státní správy, prostředkem ke zvyšování kvality služeb poskytovaných občanům a nástrojem k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků.

Vláda ČR proto přijala 24. 9. 2007 věcný záměr zákona o zřízení NÚZSS a okresních ředitelství pro zaměstnanost a sociální správu. Paragrafové znění zákona by mělo být připraveno do 31. 3. 2008. Účinnost zákona se předpokládá od 1. 1. 2009. Za rozhodující Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR považuje připravit takový systém, který s pochopením ostatních dotčených státních a samosprávných orgánů a subjektů povede ke koncentraci všech v současnosti existujících základních systémů sociální ochrany – podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek sociální péče pro zdravotně postižené občany, ale i výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí – do rukou jednoho orgánu státní správy. Jde tak o soustředění všech nástrojů finanční podpory do rukou státu, jejich úspornou a efektivní synchronizaci, ale i optimalizaci současných čtyřiceti dvou sociálních dávek (systémů), kterými ročně protéká více než devadesát miliard korun ze státního rozpočtu. Nově navrhovaný systém by měl umožnit i výraznější motivaci a aktivizaci občanů, kterým stát nabídne pomoc v nouzi a při ztrátě zaměstnání.

Nově koncipovaná struktura

Změny na trhu práce a jejich vliv na dávkové systémy vedou k tomu, vytvořit na již osvědčené platformě sedmdesáti sedmi úřadů práce (a v současné době 595 územních pracovišť úřadů práce) nově koncipovanou strukturu systému NÚZSS, který nebude negovat dosavadní decentralizační proces, jenž je stálou tendencí v rozvoji veřejné správy v evropském měřítku s vymezením účinnějších funkcí státu v regionech, a který v souladu s principem subsidiarity nově určí i meze tohoto decentralizačního procesu. Již dokument přijatý vládou ČR 17. 8. 2005 „Možnosti a limity dělby kompetencí mezi státem a územní samosprávou“ konstatoval, že bude nutné činnosti státu, které jsou vykonávány v přenesené působnosti, přehodnotit a odpovědnost za výkon veřejné správy vrátit státu.

Nepřehledný stávající systém

Výkon státní správy v dávkách sociální péče je roztříštěn mezi obce různých úrovní a pro občany je mnohdy nepřehledný, zčásti i těžko dostupný. Politiku státu při výkonu značné části sociální politiky vykonávají obce a stát může ovlivňovat kvalitu výkonu, jeho celostátní jednotnost a počet pracovníků zajišťujících tuto agendu, pouze metodicky. Současné rozdělení rolí mezi stát a obce v oblasti dávek sociální péče nedává dostatečné záruky kvality, řiditelnosti systému a vytváří řadu rizik. Limituje i možnost státu plnit své mezinárodní závazky.

I v oblasti sociálně-právní ochrany dětí je výkon agendy rozmělněný a v současnosti těžko sjednotitelný. Na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností není dostatečně personálně a finančně zajištěn, a stává se, že nenaplňuje povinnosti sociálních pracovníků, které jim ukládá zákon. Výkon aktivit v oblasti služeb sociální prevence je podřizován limitům místní politiky.

Absence jednotného institucionálního rámce

Vážíme si toho, co krajské úřady a obce pro stát v této oblasti za dosavadní období přenesené působnosti (od roku 2000) vykonaly. Záměrem je však vrátit státu to, co spravovat musí. V této souvislosti je nutné připomenout, že zejména v posledních dvou letech byla ČR opakovaně kritizována OECD, EK a Světovou bankou pro disparitu působení politiky zaměstnanosti a sociálních dávek, za to, že v ČR doposud neexistuje jednotný institucionální systém pro oblast zaměstnanosti a sociální politiky, který garantuje mezinárodní i ústavní závazky státu v oblasti boje proti chudobě a v dalších sociálních aktivitách. I proto je nutné dospět k unifikovanému výkonu pomoci v hmotné nouzi na celém území státu, čímž stát získá i kontrolu nad vývojem nákladů v této oblasti mandatorních výdajů. Tímto záměrem není narušen decentralizační proces, neboť vše řešíme na bázi současné sítě úřadů práce a jejich územních pracovišť, zachováváme základní schéma poskytovaných sociálních dávek, předpokládáme využití pouze těch funkčních míst, které jsou v současné době určeny v rámci státu, KÚ a obcí na výkon této agendy. Velký důraz klademe v nově navrhovaném systému na podporu aktivního chování občana. Navrhujeme vázat výplaty sociálních dávek ve finančním plnění na aktivní přístup člověka (nabídka volných pracovních míst, účast v rekvalifikacích a programech dalšího vzdělávání, účast na veřejných pracích). Aktivní lidé by měli být bonifikováni v podobě aktivizačních bonusů. I aktivní politiku zaměstnanosti chceme v novém systému přesměrovat od některých již neproduktivních forem například více k novým nástrojům pro handicapované osoby a osoby se sníženou uplatnitelností na trhu práce, více je směrovat do oblasti rekvalifikací, dalšího vzdělávání a veřejně prospěšných prací.

Věcné plnění dávek v systému hmotné nouze

MPSV uvítalo iniciativu některých obcí a městských částí, které zavádějí věcné plnění dávek v systému hmotné nouze občanům, kteří jej zneužívají a nepoužívají k naplnění základních životních potřeb. Chceme tyto zkušenosti vyhodnotit a v rámci nově připravovaného systému NÚZSS zavést plošně v celé ČR. Věcné plnění (formou poukázek, čipových karet) na základní životní potřeby tak poskytovat těm, kdo dlouhodobě a opakovaně odmítají aktivní přístup ke zlepšení svého postavení a současný systém zneužívají. Toto předpokládané věcné plnění je pak žádoucí rozšířit na celý nově připravovaný sociální systém, na všechny sociální dávky s tím, že bude vázáno na aktivní chování člověka na trhu práce.

Reforma lékařské posudkové služby

Od 1. ledna 2009 by měla být vytvořena specializovaná státní správa - NÚZSS. Dosavadní roztříštěnou strukturu státních a samosprávných institucí nahradí jeden specializovaný správní úřad, a obecní úřady tak budou zbaveny břemena, které představuje výkon státní správy v oblasti hmotné nouze a příslušných sociálních dávek (na obcích zůstane výkon služeb sociální prevence a sociální péče v nezměněném rozsahu).

S vytvořením NÚZSS souvisí i reforma lékařské posudkové služby, která bude jako jednotná složka v pojistných i nepojistných systémech převedena do struktury ČSSZ a bude z hlediska řízení přímo podléhat MPSV. Tento krok je však připravován odděleně od záměru zřídit NÚZSS. Působnost posudkové služby tak bude vyjmuta (v nepojistných systémech) z náplně činnosti úřadů práce. Navrhovaný systém řeší i odstranění asymetrie v hl.m. Praze, kde by mělo dojít k 1. 1. 2009 k převodu výkonu agendy státní sociální podpory z Magistrátu hl.m. a jeho 22 městských částí na Úřad práce hl.m. Prahy. Na celém území ČR k tomuto převodu kompetencí z obcí na stát došlo již k 1. 4. 2004.

Změna právních předpisů

S připravovaným zákonem o zřízení NÚZSS budou dotčeny i následující další právní předpisy: zákon o státní sociální podpoře, zákon o sociálních službách, zákon o sociálním zabezpečení, zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o zaměstnanosti, zákon o sociálně-právní ochraně dětí, zákon o ochraně zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele, Občanský soudní řád, zákon o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, zákon o hl.m. Praze.

Dvoustupňový úřad

Navrhovaný systém předpokládá ponechání odpovědnosti MPSV za strategii, souhrnnou analytickou a koncepční činnost politiky zaměstnanosti a sociální politiky, včetně zajištění vazeb na hospodářskou politiku státu, sociálního zabezpečení, důchodovou a vzdělávací politiku, za přípravu zákonů z této oblasti a zabezpečení vazeb na ESF. NÚZSS je doporučen z hlediska řízení a vnitřní struktury jako úřad dvoustupňový, s právní subjektivitou ve svém celku, jako výkonná složka resortu MPSV a subjekt, kde ústřední ředitelství jako první stupeň bude plnit řídící a metodickou funkci vůči 77 okresním ředitelstvím pro zaměstnanost a sociální správu (dnešním úřadům práce), které pak budou plnit úlohu druhého stupně řízení vůči svým regionálním pobočkám zřízeným zpravidla v místech obcí dnes pověřených přenesenou působností.

Vzhledem k specifice výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí a z důvodu odborné náročnosti je uvažováno uvnitř struktury NÚZSS s tzv. liniovým řízením útvarů pověřených výkonem této agendy. Zde bude i nadále žádoucí zachování součinnosti těchto pracovišť s obcemi pro jejich znalost místních poměrů, životních situací a potřeb občanů.

Návrh normativní instrukce

Nově připravovaný systém NÚZSS a převod agend z obcí na stát se dotkne následujícího počtu pracovníků obcí, krajských úřadů a Magistrátu hl.m. Prahy: 3 500 pracovníků na dávky v hmotné nouzi, 1 500 pracovníků na příspěvek na péči, 400 pracovníků dávek sociální péče pro zdravotně postižené občany, 1 700 pracovníků na sociálně-právní ochranu dětí, 300 pracovníků zabývajících se SSP v rámci Magistrátu a městských částí hl.m. Prahy, 100 pracovníků zabývajících se odvolací agendou na krajských úřadech. Žádoucí bude i uvolnění alikvotního počtu pracovníků obcí tzv. obslužných činností (podatelen, účtáren, hospodářské správy apod.), bez nichž je řádný výkon odborných agend jen těžko realizovatelný. Jedná se tak zhruba o více než 7 800 osob. Za tímto účelem bude nejpozději do konce prvního pololetí příštího roku zpracován na MPSV, v součinnosti s Ministerstvem vnitra ČR, návrh normativní instrukce k realizaci přechodu zaměstnanců vykonávajících převáděné agendy z obcí na stát. Obsahem bude zejména přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, z kolektivních smluv, způsob zpracování delimitačních protokolů, předání osobních spisů, postup při inventarizaci pracovněprávních nároků převáděných zaměstnanců apod. Normativní instrukce bude vydána i k provedení spisové rozluky a předání spisové agendy. Samostatná instrukce bude vydána i pro převedení agendy státní sociální podpory na území hl.m. Prahy z Magistrátu a jeho 22 městských částí na ÚP hl.m. Prahy.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 49/2007.