Týdeník Veřejná správa


 Znak

RADKOV (Moravskoslezský kraj)

Vyšlo v čísle 49/2007

RADKOV (Moravskoslezský kraj) Osada na moravsko-slezském pomezí je poprvé připomínána v roce 1377 při dělení Opavska. Radkov tehdy příslušel k nedalekému hradu Vikštejn, založenému již ve třináctém století panem Vítkem z Kravař. Osudy vsi zůstaly spjaty s dějinami vikštejnského panství i v novověku. Úlohu sídla vrchnosti ovšem převzal zámek zbudovaný v letech 1774 až 1776 v Horním Vikštejně (dnešní Dubová). Posledními šlechtickými vlastníky velkostatku byl původem kozácký rod Razumovských, kteří od roku 1916 užívali predikát "von Wigstein". Od roku 1979 příslušel Radkov k Melči a samostatnost opětně získal v roce 1990. V současnosti žije v obci ležící v sousedství Přírodního parku Moravice více než pět set obyvatel. Znak Radkovu udělil předseda PS PČR 11. května 2001 současně s praporem. Modrý štít dělí zlatý prohnutý hrot, v němž červená lilie mimo jiné připomíná mariánské zasvěcení radkovského kostela. Hrot doprovází zlaté růže na stoncích vyrůstajících ze stoupajících zlatých půlměsíců. Trojice užitých figur symbolizuje tři části obce - Radkov, Dubovou a Nové Zálužné. Znak byl zčásti inspirován erby majitelů vikštejnského panství (Bírkové z Násilé ad.)

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR