Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Konzultace

Mgr. Olga Bičáková,
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR-Správa služeb zaměstnanosti, odbor metodiky a správního řízení

Dávky v nezaměstnanosti

Vyšlo v čísle 49/2006

ilustrační fotoPoskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci je součástí státní politiky zaměstnanosti v České republice. Státní politiku zaměstnanosti jako druh státní činnosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále “jen zákon o zaměstnanosti”). Zákon o zaměstnanosti je pracovněprávním předpisem. Podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci vyplácejí správní úřady - úřady práce, které vykonávají státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice.

Evidence uchazečů o zaměstnání

Podpora v nezaměstnanosti se poskytuje na žádost fyzické osoby, která musí být vedena úřadem práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který úřadu práce doloží, že v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, která musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, v délce alespoň dvanácti měsíců. Zákon o zaměstnanosti zohledňuje některé právně významné skutečnosti, které fyzické osobě neumožňovaly, aby byla zaměstnána nebo vykonávala jinou výdělečnou činnost a tuto podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti mohla splnit. Proto zákon o zaměstnanosti stanoví výčet společensky uznaných překážek, pro které nemohl žadatel o podporu v nezaměstnanosti být výdělečně činný a považuje je za náhradní doby zaměstnání.

Náhradní doba zaměstnání

ilustrační fotoUznanou překážkou je například příprava osoby se zdravotním postižením k práci, pobírání plného invalidního důchodu, osobní péče o dítě ve věku do čtyř let nebo o zdravotně postižené členy rodiny. Tyto doby lze započíst pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti v celém rozsahu dvanácti měsíců. Za náhradní dobu zaměstnání považuje zákon o zaměstnanosti i dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, kterou lze započíst pouze v rozsahu šesti měsíců. Podporu nelze přiznat poživateli starobního důchodu. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání po podpůrčí dobu, jejíž délka je diferencována v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do padesáti let věku šest měsíců, od padesáti do padesáti pěti let věku devět měsíců a nad padesát pět let věku dvanáct měsíců.

Procentní sazba podpory

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, z posledního vyměřovacího základu u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, nebo z částky životního minima u uchazeče o zaměstnání, který například splnil podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první tři měsíce podpůrčí doby padesát procent a po zbývající podpůrčí dobu čtyřicet pět procent průměrného měsíčního čistého výdělku, vyměřovacího základu nebo částky životního minima. Zákon o zaměstnanosti stanoví horní hranici, do které lze podporu v nezaměstnanosti poskytovat. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu. Podpora v nezaměstnanosti je splatná po nabytí právní moci rozhodnutí o jejím přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci.

Podpůrčí doba

Zákon o zaměstnanosti stanoví diferencovaně podmínky pro opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti v závislosti na tom, zda uchazeči o zaměstnání v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula nebo uplynula celá podpůrčí doba, a to následovně.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže byla tato doba zaměstnání nebo výdělečné činnosti kratší než tři měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti za stejných výše uvedených podmínek, s tím rozdílem, že musí být zaměstnán nebo vykonávat výdělečnou činnost po dobu alespoň šesti měsíců. Zákon o zaměstnanosti současně stanoví liberační důvody, kdy se odpracování této doby nevyžaduje. Je to v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání proto, že mu byla dána zaměstnavatelem výpověď z organizačních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. V obou případech opětovného poskytování podpory v nezaměstnanosti musí být současně splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce dvanácti měsíců v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud uchazeč o zaměstnání v průběhu podpůrčí doby onemocní a pobírá dávky nemocenského pojištění z titulu svého posledního zaměstnání, tak doba, po kterou tyto dávky pobírá, se mu nezapočítává do podpůrčí doby a po tuto dobu mu též není vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Pokud uchazeč o zaměstnání onemocní a nemá nárok na dávky nemocenského pojištění, je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti, ale pouze do uplynutí podpůrčí doby. Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci. Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká uplynutím podpůrčí doby, ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání.

Neprávem poskytnutá podpora

Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí. Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti byla uchazeči o zaměstnání přiznána nebo poskytována ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se poskytuje neprávem, rozhodne úřad práce o jejím snížení nebo o zastavení její výplaty, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Byla-li uchazeči o zaměstnání jeho zaviněním podpora v nezaměstnanosti přiznána a poskytována neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že uchazeč o zaměstnání zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost, je uchazeč o zaměstnání povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na dodatečné poskytnutí nebo vrácení podpory v nezaměstnanosti zaniká uplynutím pěti let ode dne, od kterého náležela nebo nenáležela vůbec nebo v poskytnuté výši.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 49/2006.