Téma
Člověk v tísni – společnost při České televizi, o.p.s., jež zahájila svou činnost v roce 1992, rozšířila systémovou pomoc sociálně vyloučeným lidem v roce 1999 prostřednictvím Programů sociální integrace, které v současné době fungují v 21 městech či městských částech. Terénní sociální pracovníci zde nabízejí bezplatně služby, mezi něž patří zejména pomoc s administrativními úkony, vyjednávání na úřadech, právní poradenství, pomoc při zajištění příjmů, problémech s bydlením, hledání zaměstnání, zajištění docházky dětí do školy. Klienty jsou především lidé dlouhodobě nezaměstnaní, závislí na sociálních dávkách, s nízkým vzděláním, žijící v holobytech či ghettech. Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi. Sociálně vyloučení lidé stojí před celým komplexem problémů, přičemž není jasné, který z nich je třeba řešit jako první. Na život v sociálním vyloučení si postupem času zvykají a děti narozené v tomto prostředí automaticky přejímají způsoby jednání svých rodičů.
Větší provázanost aktivit
Neexistují statistiky o počtu sociálně vyloučených občanů v ČR. Zatímco v některých obcích tento problém neexistuje, v mnoha obcích chudinské městské enklávy s romskou etnickou nálepkou nově vznikají a staré se rozrůstají. Nejchudší rodiny jsou vytěsňovány ze současného, mnohdy již substandardního bydlení a nuceny stěhovat se do ještě méně vyhovujících podmínek nebo se ocitají bez domova. Etnické kolektivní pojetí zastírá fakt, že se jedná o problém jednotlivých lidí a rodin, o problém lokální povahy. Hlavní potenciál k zastavení tohoto vývoje nebo ke zlepšení stavu leží v pravomocích obcí. Obce, které se snaží tento problém konstruktivně regulovat, se ale potýkají s nedostatkem potřebných informací a prostředků. Instituce a subjekty, pracující na poli sociální politiky nebo ji svým konáním ovlivňující, jsou často málo propojeny. Některé aktivity na místní úrovni ne vždy působí synergicky a někdy se v přístupech dokonce ruší. Jednotlivé aspekty problému (zaměstnanost, sociální dávky, sociální služby, vzdělání, bydlení) jsou zohledněny v jednotlivých resortních politikách a nejsou dostatečně propojeny. Chybí síť adekvátních sociálních služeb. Terénní sociální práce, která je ve starých státech Evropské unie povinným minimem boje proti sociálnímu vyloučení, se v ČR provozuje zřídka, navíc obvykle není vřazena do systému sociální pomoci odpovídajícím způsobem. Chybí zejména koordinace terénní sociální práce a pracovníků sociálních odborů, vedení a supervize.
Podpora místním partnerstvím
Programy sociální integrace nabízejí partnerský vztah, informace, poradenství a účast při plánování a koordinaci inkluzivních politik obcím, v nichž působí. Služba terénní sociální práce podléhá pravidlům, která chrání jak práva klienta, tak integritu sociálního pracovníka, a jsou předpokladem pro efektivní průběh spolupráce. Klient spolupracuje se sociálním pracovníkem na základě kontraktu, tedy dobrovolnosti, je veden k samostatnosti, k převzetí zodpovědnosti za vlastní problémy a k tomu, aby se je učil řešit sám. S lidmi, kteří porušují dohodu, jednají neeticky nebo protiprávně nebo nemají skutečný zájem své problémy řešit, sociální pracovníci nepracují. Součástí terénní sociální práce je bezplatné právní poradenství a v případě potřeby právní zastoupení. Programy sociální integrace jsou schopny zprostředkovat obcím expertní znalost podmínek života v sociálním vyloučení a mohou propojit instituce a jejich činnosti, které zasahují do situace sociálně slabších lidí tak, aby vytvořily efektivní místní síť aktivit a služeb. V praxi se osvědčila součinnost při zpracovávání tvorby místních plánů sociálních politik se samosprávami a vytváření tvorby interkulturně příznivých vzdělávacích programů pro školy a výchovné instituce s ohledem na sociálně-demografickou skladbu žáků a specifické potřeby sociokulturně znevýhodněných žáků a jejich rodičů.
Projekty v praxi
Pilotně je v Plzni, Ústí nad Labem a Bílině realizován projekt POLIS, jehož cílem je propojit činnost a služby úředníků, učitelů, policistů, sociálních pracovníků, zastupitelů, aby spolupracovali při zavádění nediskriminačních opatření, která mohou pomoci sociálně slabším lidem integrovat se do společnosti. Zodpovědný pracovník POLIS spolupracuje s místními terénními sociálními pracovníky a vytváří podmínky pro součinnost místních institucí a odborných vzdělavatelů.
V Chomutově, Kladně, Liberci, Plzni, Sokolově a v Ústí nad Labem je zavedena služba pracovních poradců, kteří vyhledávají volná pracovní místa v regionu, jednají se zaměstnavateli o umístění dlouhodobě nezaměstnaných lidí, vyjednávají na úřadech práce například zřízení rekvalifikačních kurzů v oborech, které jsou na trhu práce neobsazeny. V Ústí nad Labem v Matiční ulici jsou nabízeny služby nízkoprahového centra, jehož pracovníci zjišťují potřeby dětí ze sociálně vyloučené lokality a podle nich určují vhodnou skladbu volnočasových a vzdělávacích aktivit. Zároveň organizují a koordinují služby dobrovolníků, zejména studentů vysokých škol, kteří s dětmi v centru pracují. Ve vybraných lokalitách organizují pracovníci společnosti Člověk v tísni program vzdělávání a doučování dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Koordinátor vzdělávání úzce spolupracuje se školami, zjišťuje, v jakých oblastech potřebují děti zvláštní péči, zná prostředí, v němž děti vyrůstají a organizuje služby dobrovolníků, kteří poskytují služby doučování jednotlivým žákům přímo v domácnostech. Cílem programu je překonat bariéry dětí ve vzdělávání, zejména nedostatek zázemí, nedostatek podnětů k osobnímu rozvoji, nedostatek vzdělání a schopností některých rodičů připravovat se s dětmi do školy. Služby doučování jsou zatím nabízeny v Kladně, Ústí nad Labem, Plzni a Praze a měly by být časem dostupné v dalších lokalitách.
Nové kontaktní centrum
Na Prostějovsku jsou terénní sociální služby poskytovány od roku 2001. Hlavním impulsem byla poptávka ze strany rodin z rozstěhované kolonie U Svaté Anny. V současné době se terénní sociální pracovník Viliam Hangurbadžo věnuje klientům žijícím v Prostějově a v obcích Dobromilice, Hruška, Němčice, Držovice, Nezamyslice, Tištín, Kobeřice, Studenec, Kostelec, Čehovice, Obědkovice. Otevřením Kontaktního centra 11. října v Prostějově ve Fanderlíkově ulici staly se služby dostupnějšími. Představitelé společnosti Člověk v tísni, zástupci města i náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Jitka Chalánková vyjádřili zájem na zkvalitňování a rozšiřování sociální práce, o čemž svědčí mimo jiné i žádost o grant v rámci Společného regionálního operačního programu Olomouckého kraje.
Prameny: Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s.