Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Téma

Filip Tretiník ,
CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

Celkový dluh obcí dosáhl přes 100 miliard korun

Vyšlo v čísle 49/2006

Hodnocení ekonomického zdraví obce (zkráceně označováno jako iRating CCB) spatřilo světlo světa v roce 2003. Naši analytici tehdy provedli první výpočet ratingu více než 6 200 českých a moravských obcí z dat ke konci roku 2002. Projekt to nebyl jednoduchý. Nejdříve bylo nutné z veřejně dostupných finančních výkazů jednotlivých obcí a z dalších informací o municipalitách a regionech sestavit kvalitní datovou základnu pro další statistické zpracování. Následně vytvořil tým finančních analytiků a softwarových odborníků počítačový program, který všechna dostupná data zpracoval a nakonec provedl vlastní výpočet Ratingu CCB pro každou jednotlivou obec. Cílem Ratingu CCB není nahradit detailní (a patřičně finančně náročné) hodnocení mezinárodních ratingových agentur. Tyto ratingové agentury se zaměřují spíše na velká města (například Prahu, krajská a okresní města) a velmi podrobně analyzují jejich hospodaření. Rating CCB je zaměřen na menší obce a snaží se přispět k jejich lepšímu finančnímu řízení prostřednictvím rychlého, levného, ale poměrně komplexního ekonomického hodnocení. Od roku 2003 každoročně hodnotíme hospodaření českých a moravských obcí a samozřejmě průběžně upravujeme naši výpočetní metodiku v závislosti na změnách v legislativě (Tabulka).

Nejčastější chyby v hospodaření obcí

Ekonomický stav každé obce je odrazem její specifické situace, schopností jejího vedení a makroekonomických faktorů v daném regionu. Je tedy těžké vynášet všeobecné soudy. Přesto jsme na základě našich dlouholetých zkušeností s finanční analýzou obcí v České republice dospěli k závěru, že problémové obce se do špatné finanční situace dostávaly po řadě podobných chyb v hospodaření. Uvedené chyby a návody jak se jim vyhnout jsme pro čtenáře přehledně zpracovali v tomto článku.

1) Megalomanské investiční akce

Aquaparky, stadiony, velkolepé sportovní akce s navazující infrastrukturou jsou oblíbenými zakázkami stavebních firem, ale časem se mohou stát noční můrou pro investory z řad obcí. Nejedno městečko u našich německých, popřípadě rakouských sousedů by mohlo vyprávět o tom, jak komplikovaný a finančně náročný je provoz a údržba aquaparků a stadionů v horizontu deseti let.

Prevence: použít “selský rozum” a rozmyslet si, na co obec má finanční prostředky a co skutečně potřebuje.

2) Nezvládnutá spolupráce se soukromým sektorem

Soukromé firmy, jejich management a vlastníci jsou orientovaní na zisk. Zisk je pro ně měřítkem úspěchu a je na prvním místě v jejich žebříčku hodnot. Jestliže přicházejí soukromé firmy za zastupiteli s návrhem společného projektu, je to především z důvodu vidiny zisku. Již mnohokrát se stalo, že vedení obce “naletělo” soukromé firmě, která přišla se zajímavým projektem, avšak tento projekt se následně ukázal jako vysoce ztrátový pro obec (např. obec ručila za bankovní úvěr soukromé firmy a banka záruku uplatnila) a ziskový pro soukromníka.

Prevence: pečlivé zvážení projektů se soukromými firmami tak, aby si obec byla vědoma všech potenciálních rizik, kvalitní právní dokumentace od zkušených právních kanceláří, konzervativní plánování a zdravá skepse k návrhům soukromé firmy.

3) Nedostatečná finanční rezerva

Některé obce se již přesvědčily, že hotovost na bankovním účtu, popřípadě nečerpaný kontokorentní limit v bance je ve zlých časech tím nejlepším “spojencem”. Když takového “spojence” vaše obec nemá, může se stát, že v případě nouze budou vaši zastupitelé muset spoléhat na pomoc druhých, která může a nemusí přijít. Havarijní opravy, přírodní katastrofy, krádeže, to jsou jen některé situace, kdy hotovost na účtu je velmi důležitá.

Prevence: starosta nebo tajemník by měli nekompromisně trvat na tom, že obec bude mít na svém bankovním účtu dostatek hotovosti, popřípadě nečerpaný kontokorentní limit.

4) Nezvládnuté dotační projekty

Dotace samy o sobě jsou velkým přínosem do hospodaření obcí. Je však třeba brát v úvahu, jak se může nevyplatit nedbalost při realizaci dotačních projektů ve smyslu neplnění podmínek pro udělení dotace. Jestliže poskytovatel dotace zjistí, že obec použila dotaci v rozporu s podmínkami pro její udělení, může se stát, že bude požadovat vrácení části nebo celé dotace. Obec tak může být náhle postavena před realitu, kdy musí téměř přes noc ve svém rozpočtu sehnat peníze na vrácení dotace.

Prevence: Důslednost při přípravě žádostí o dotace a související právní dokumentace a kvalitní příprava dotačních projektů.

5) Špatně pojištěný majetek obce

V tomto případě asi nemá smysl obšírněji vysvětlovat, o čem je řeč.

Prevence: Pravidelný audit pojistných smluv (po 3 - 5 letech), který zajistí, že pojistky požadovaným způsobem chrání obecní majetek.

Výběrové srovnání hospodaření obcí v České republice a na Slovensku

V roce 2005 byla v České republice celková zadluženost (součet všech cizích zdrojů, tj. rezerv, závazků a úvěrů) v přepočtu na jednoho obyvatele přes 10 000 Kč. Zadluženost obcí na Slovensku spočítaná podle stejné metodiky je něco málo přes 5000 Sk na jednoho obyvatele a je tedy přibližně poloviční ve srovnání s městy a obcemi v České republice. Jak je z následujícího grafu patrné, zadluženost na obyvatele postupně roste, přičemž dynamika růstu zadluženosti je vyšší na Slovensku.

Z hlediska objemu celkové zadluženosti má v České republice zcela mimořádnou pozici Praha, která má v přepočtu na jednoho obyvatele téměř 41 000 Kč cizích zdrojů. Na následujícím grafu je znázorněn podíl jednotlivých krajů na celkové zadluženosti obcí v České republice (do výpočtu jsou zahrnuty cizí zdroje obcí dle krajské příslušnosti, nejsou zde zahrnuty údaje o krajských úřadech) .

I na Slovensku je co do objemu celkové zadluženosti dominantní Bratislava. Zatímco Praha má podíl na celkových cizích zdrojích obcí kolem 45 %, Bratislavský kraj zaujímá jen 27 %. Na následujícím grafu je rozložení zadluženosti dle krajů na Slovensku.

V České republice dominuje žebříčku objemu celkové zadluženosti Praha. Ta má mezi velkými (krajskými) městy i nejvyšší poměr cizích zdrojů na jednoho obyvatele (40 000 Kč). V případě tohoto pohledu se Praze přibližuje Brno se zadlužeností na jednoho obyvatele přes 30 000 Kč. Na Slovensku je situace odlišná. Mezi velkými městy je nejzadluženější Žilina (přes 34 000 Sk na jednoho obyvatele) a teprve na druhém místě je Bratislava, která má na jednoho obyvatele objem cizích zdrojů jen 16 000 Sk. V tomto ohledu je srovnatelná s Libercem, který zaujímá mezi českými krajskými městy třetí místo s 19 000 Kč na jednoho obyvatele.

Shrnutí analýzy hospodaření obcí v České republice

Z dlouhodobého vyhodnocování ekonomického stavu všech měst a obcí prováděného pomocí komplexního hodnocení finančních i nefinančních ukazatelů vyplynul celkový obrázek stavu municipalit České republiky v uvedeném období:

  • Snížené příjmy obce v roce 2005 kompenzovaly ještě razantnějším snížením výdajů především na úkor kapitálových výdajů.

  • Objem cizích zdrojů v bilanci municipalit rok od roku roste, a to i v přepočtu na jednoho obyvatele. Přesto celková úvěrová kapacita municipální sféry není zdaleka vyčerpána. Tato skutečnost samozřejmě neplatí pro všechny jednotlivé obce.

  • Celková ekonomická situace municipalit, zjištěná na základě komplexního hodnocení (iRating) obsahujícího 27 finančních a nefinančních ukazatelů, zůstala stabilní.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 49/2006.

Tabulka: Výpočetní metodika ratingu

Rating obce

Stupně rizika

A

Bez rizika

B+

Téměř bez rizika

B

Velmi nízké riziko

B-

Nízké riziko

C+

Střední riziko

C

Vyšší riziko

C-

Vysoké riziko