Týdeník Veřejná správa


 Památky

Hangár D. Foto: Věra HlouškováVěra Hloušková, Pavel Šafránek

Letecké muzeum Vojenského historického ústavu v Praze Kbelích

Vyšlo v čísle 44/2007

11. listopad: Den veteránů

Pietní slavnosti spjaté s tímto dnem lze vnímat jako důležitý krok, který Česká republika činí, byť s velkým zpožděním, vůči svým hrdinům. Velkou zásluhu na zprostředkování informací o významných osobnostech a událostech speciální části našich novějších dějin má Vojenský historický ústav a jeho muzea. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nich, které nyní patří k nejvýznamnějším v Evropě.

V polovině šedesátých let se rozpoutala mezi odbornou leteckou veřejností živá diskuse o nutnosti zřídit specializované letecké muzeum, které by mapovalo vývoj československého letectví. Dosavadní letecké sbírky soustřeďovalo pouze Národní technické muzeum v Praze a Technické muzeum v Brně, zde ale nešlo o jejich jedinou náplň sbírkotvorné činnosti a letecké muzeum obě vlastně pouze suplovala.

Impuls ke vzniku

Prostor tomuto tématu dal také časopis Letectví a kosmonautika, kde byla v roce 1965 uveřejněna celá řada úvah a výzev - mimo jiné i k záchraně letadel-veteránů, která se tehdy nacházela na různých místech naší vlasti, vesměs ve špatném technickém stavu. Jako reakce na toto hnutí vznikla při Národním technickém muzeu Letecká historická společnost, která si dala za cíl systematický sběr leteckých památek, jejich zpracování a renovaci třírozměrných exponátů. Dalším mohutným impulsem byla anketa k letecké historii, kterou pořádal časopis Letectví a kosmonautika v roce 1966. V ní se k otázce vzniku leteckého muzea vyjadřovaly zainteresované osobnosti, mimo jiné i tehdejší náčelník Vojenského muzea Vojenského historického ústavu podplukovník Jiří Šáda. Postupně uzrála myšlenka zřídit leteckou expozici při Vojenském muzeu VHÚ pod vedením tehdy majora Ing. Jaroslava Janečky, který se o uvedenou problematiku již delší dobu intenzivně zajímal. Díky pochopení velení vojenského letectva, konkrétně jeho velitele generála Josefa Vosáhla, byli ze stavu Vojenského výzkumného ústavu VÚ 031 vyčleněni pracovníci pro leteckou skupinu Vojenského muzea. Palčivý problém prostoru, kde by měly být sbírky soustřeďovány, se podařilo přes některé návrhy (jako třeba Bruselský pavilón na Výstavišti) vyřešit přidělením části hangáru číslo 40 na letišti ve Kbelích. Jedná se o hangár, ve kterém je dnes instalována největší část expozice. Zde se počaly soustavně soustřeďovat trojrozměrné exponáty pocházející od vojenského letectva, různých muzeí a aeroklubů a již v září 1967 byla otevřena první improvizovaná výstava letadel. S vidinou blížícího se výročí vzniku čs. státu v roce 1968, zainteresoval Ing. Jaroslav Janečka nejširší leteckou veřejnost, aby bylo možno vybudovat opravdu důstojnou leteckou výstavu. Na té se měly podílet letecké výrobní podniky, ČSA, ČSLA, aerokluby a v neposlední řadě vojenské opravárenské závody. Byl zřízen koordinační výstavní výbor, který měl zároveň uspořádat na letišti ve Kbelích velký letecký den. Mezitím již byl pro výstavu k dispozici celý hangár číslo 40.

Konečně otevřeno

Do tohoto úspěšně se rozvíjejícího úsilí vpadly jako blesk z čistého nebe události po 21.8.1968, kdy naši republiku obsadila vojska států Varšavské smlouvy. Samo letiště ve Kbelích cizím letectvem obsazeno nebylo, neboť právě v té době probíhaly stavební práce na vzletové a přistávací dráze. Okupační vojska jej však obsadila po zemi a expoziční hangár byl dokonce několik dní střežen tanky. Tyto skutečnosti se pochopitelně negativně promítly i do budování letecké výstavy. Byl například zcela zrušen dlouho připravovaný letecký den a termín zahájení výstavy posunut. Přes všechna negativa ale byla výstava slavnostně otevřena 11.10.1968 a zaznamenala obrovský úspěch. Bylo vystaveno 62 letadel, z nichž dvě třetiny již byly ve sbírkách Vojenského muzea. Uzavření expozice bylo vynuceno 15.12.1968 blížící se zimou. Od následujícího roku byla výstava otevřena již jako stálá sezónní expozice Vojenského muzea VHÚ a dala tak základ dnešním rozsáhlým sbírkám Leteckého muzea VHÚ.

Exponáty se rozrůstají

V sedmdesátých letech přibývaly sbírky, intenzivně probíhaly opravy získaných exponátů a zvyšoval se počet pracovníků. Od poloviny sedmdesátých let se rovněž zrodila tradice představovat veřejnosti při slavnostním otevření a u příležitosti Dne letectva nové přírůstky do Leteckého muzea a jiné zajímavé exponáty, včetně ukázek jejich funkce. Tato tradice je dodržována dodnes. Na konci sedmdesátých let byl vypracován odvážný projekt rozšíření Leteckého muzea, který by z něj udělal multifunkční středisko letectví v Československu. Byly vypracovány rozsáhlé studie a plány, opět z iniciativy plk. Jaroslava Janečky, které byly nadřízenými orgány schváleny, ale k jejich realizaci nikdy nedošlo. Tento projekt se však projednával až do počátku osmdesátých let. Na jeho základě prosadil Ing. Janečka velkorysou reinstalaci pro rok 1988. V tomto jubilejním roce dokázal náčelník expozice plukovník Ing. Jaroslav Janečka přesvědčit nejvyšší místa o nutnosti rozšířit stávající prostory Leteckého muzea o další hangáry a hlavně celou přestavbu financovat. Podařilo se získat tři starší hangáry vesměs velké historické hodnoty, ale ve velice špatném technickém stavu. Soustředěným úsilím jednotlivých správ FMNO se podařilo opravit hangár číslo 18 z první světové války a hangár číslo 17 z první republiky a uvést je do stavu vhodného pro expozice. Zároveň byly zbudovány i venkovní prostory pro rozměrnější exponáty. V té době Letecké muzeum vystavovalo kromě letadel také těžkou bojovou techniku a prostředky protivzdušné obrany státu. Nová podoba expozice byla veřejnosti představena 8.9.1988 zároveň s velkým leteckým dnem na letišti ve Kbelích. V březnu roku 1990 odešel plk. Jaroslav Janečka do zaslouženého důchodu a jeho místo zaujal plk.gšt.Vladimír Remek. Shodou okolností došlo krátce potom k prudkému nárůstu sbírkových předmětů, hlavně těžké bojové techniky. Tento stav zcela paralyzoval činnost muzea, protože velká část z přibližně 550 kusů techniky rušených útvarů byla umístěna v prostorách Leteckého muzea. Naštěstí se v roce 1992 podařilo získat nové depozitáře v rušeném vojenském výcvikovém prostoru Lešany. Tam se začala těžká bojová technika pomalu odvážet. Problémy s chodem muzea vyvrcholily na podzim roku 1994 propuštěním, nebo přemístěním většiny z 12 stálých zaměstnanců Leteckého muzea, včetně plk.gšt. V. Remka. Dokonce se uvažovalo o stálém uzavření muzea a o nastolení v podstatě depozitního režimu. Nastalou krizi pomohl vyřešit Ing.J.Janečka, který se dočasně ujal vedení muzea a vypracoval novou koncepci pro další sezóny. Letecké muzeum bylo v roce 1995 zcela oproštěno od těžké bojové techniky a většiny protiletadlových prostředků, tyto exponáty byly přesunuty do nově vznikajícího Vojenského technického muzea v Lešanech. Letecké muzeum nově vzniklé prostory zcela využilo pro prezentaci čs. letectví. V létě 1995 byla dokonce otevřená nová expoziční hala H-220, která byla převážně věnována historii ČSA. Nicméně velice vážná personální a prostorová situace přetrvávala. Přibývalo rozměrných exponátů a ubývalo pracovníků, kteří by je měli ošetřovat. Došlo také k vážnému poškození střešní krytiny hangáru H-18, takže musel být uzavřen a většina letadel vystěhována.

Nový pohled

Zásadním zlomem v situaci Leteckého muzea byl nástup nového ředitele Vojenského historického ústavu plk. Mgr. Aleše Knížka v září 2002. Na všechna muzea VHÚ se přestalo nahlížet jako na obtížný přívěšek a naopak začala být chápána jako základní kámen smyslu činnosti této instituce. To se projevilo v okamžitém přílivu financí do nových projektů muzeí a hlavně ve zvýšeném důrazu na kvalitu sbírek a jejich evidenci. Tak mohla být ve Kbelích již v říjnu 2003 otevřena zcela nová expozice v bývalém kinosále H-88. Tento hangár je vůbec jedním z prvních, který byl do Kbel přenesen z Chebu již v roce 1919. V roce 2003 se však nacházel v dezolátním stavu, takže pouze nákladná rekonstrukce jej mohla zachránit před demolicí. Záměr se zdařil a nyní lze v tomto historickém hangáru spatřit letouny, které v něm stály již ve dvacátých letech minulého století ve zcela nově pojaté expozici. Hned na jaře příštího roku byl obdobným způsobem zrekonstruován historický hangár H-18. V něm expozice plynule navazuje na počátky čs.letectví a pokračuje v obdobném duchu až po rok 1938. Interiéry obou hangárů kladou důraz na celkový dojem a atmosféru doby, zároveň umožňují prohlídku vystavených exponátů bez rušivých momentů, což byla hlavní vada původních expozic. Dalším krokem v blízké budoucnosti bude renovace obdobného historického hangáru H-87, kde bude umístěna expozice 2. světové války. Nicméně stále přetrvávají problémy s umístěním exponátů, velká část je vystavena pod širým nebem a velice trpí povětrnostními vlivy. Leteckému muzeu stále chybí několik hangárů, aby mohlo důstojně prezentovat své sbírky.

Muzejní počin roku

Kurátor sbírek Leteckého muzea v Kbelích Ing. Jan Sýkora nám řekl: „Jsme hrdí na práci nás všech. V současné době má Letecké muzeum VHÚ 2304 sbírkových předmětů, které se váží k letectví, kosmonautice, parašutismu a meteorologii. Z těchto předmětů je však vystaveno v expozicích pouhých 303 kusů. V evidenci Leteckého muzea se nachází 281 letadel všech druhů, vystaveno je 124 strojů a to nejen ve Kbelích. Zvláštností letecké sbírky je i to, že obsahuje 12 letadel a kluzáků, které jsou letuschopné a dodnes dokazují veřejnosti kvalitu naší letecké výroby přímo ve vzduchu. Muzeum mapuje tedy historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. Návštěvníci zde najdou rovněž množství leteckých motorů, letecké výzbroje a výstroje, uniformy, prapory nebo vyznamenání. Množstvím i kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ročně ho navštíví asi sto tisíc lidí. Hangár, kde je expozice věnovaná letadlům z let 1918 až 1924 byl zrekonstruován teprve před dvěma lety a muzeum za expozici obdrželo státní cenu Gloria Musealis za muzejní počin roku.“

Muzeum je otevřeno od 10 do 18 hodin sezónně od května až do října, denně kromě pondělí. Vstup je zdarma.


Hangár A

Hangár A. Foto: Věra HlouškováZde je k vidění devatenáct historických letounů, charakterizujících naše letectví do roku 1925-1938, i množství doplňujících předmětů, jako jsou zbraně, letecké motory, vrtule a další. Expozice má všechny charakteristické rysy podobných výstav v zahraničí a figuríny letců i obsluhujícího personálu vypovídají více a názorněji než sebe podrobnější vysvětlující texty. Jsou zde značky letadel Aero, Avia, Letov a Zlín. V hangáru je i první dopravní letadlo typu Aero A-10 (vyrobeno celkem pět kusů). Dále pak stojí za zmínku letadlo Letov Š-20 (vyrobeno 105 kusů) a nebo poslední čs. stíhací letoun Avia B-534.

Hangár B

Expozice je věnována druhé světové válce. Je zde vystaveno sedm letounů, z toho tři britské, jeden francouzský a tři ruské. Návštěvník shlédne legendární Supermarine Spitfire LF Mk.IXE z výzbroje čs.stíhacích perutí v britské RAF, dlouhodobě zapůjčený z Národního technického muzea. Letoun pocházel z výzbroje 310.stíhací perutě RAF a měl být s ostatními Spitfiry dodán koncem čtyřicátých let do Izraele, ale kvůli nehodě u Kunovic už zůstal na našem území. V letech 1966-67 byl rekonstruován do dnešní podoby v Aeru Vodochody. Další ze slavných letadel je Lavočkin La-7, s nímž se vraceli domů naši letci z východní fronty. Celkově bylo vyrobeno 5753 letounů La-7 všech verzí. U československého letectva sloužily vedle typu La-5FN (po válce v ČSR označené jako S-95) a cvičné La-5UTI (CS-95) také letouny La-7 (S-97) ve druhé polovině čtyřicátých let v počtu celkem 54 kusů. Slavný je rovněž Iljušin Il-2 model 3 Šturmovik. Celkem bylo vyrobeno neuvěřitelných 36 163 strojů Il-2 všech verzí, které představovaly jednu z nejúčinnějších sovětských zbraní druhé světové války. Navzdory tomu se jich do dnešních dnů dochovala jen hrstka. Jedním z nich je i vystavený Iljušin Il-2m3 (38), výrobní číslo 12 438. Stroj sloužil u 3. čs. bitevního pluku, který byl součástí 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR a po válce pak v československém vojenském letectvu až do roku 1948. Letoun byl nalezen v roce 1966 těžce poškozený na kbelském letišti a ve vojenských opravnách v Líních ho zrenovovali do podoby, v jaké létal na konci války. Zbývající letouny jsou cvičné De Havilland Tiger Moth Mk.II a North American/Norduyn Harward Mk.IIB či Polikarpov Po-2 Kukuruznik a francouzský cvičný Morane Saulnier MS-230 Et-2. Škoda je, že je nedostatek prostoru, který neumožňuje vstup mezi letouny.

Hangár C

Hangár C. Foto: Věra HlouškováObsahuje sbírku zhruba osmdesáti letadel. Jsou zde vesměs stroje z let 1945 až 1990. Krásným exponátem je zrestaurovaný „Síbl“ Aero C-3A. Letecké muzeum ve Kbelích je jediné muzeum, které vlastní obě verze Messerschmittu Me 262 A Schwalbe a Me 262 B, či Avia S-199 a CS-199, což jsou bojové a cvičné varianty těchto letounů.

Hangár D

Nejnovější hangár obsahuje letadla od roku 1918 až do roku 1924. Zde stojí třeba za zmínku letadlo Letov Š-2, první vojenské letadlo domácí konstrukce.

Venkovní prostory

Venkovní expozice. Foto: Věra HlouškováVe venkovních prostorách je umístěna expozice vojenských dopravních letadel a bojových strojů řady MiG a Suchoj. Jedním z dalších exponátů je mimo jiné i jednomístný americký stíhací letoun Northrop F-5E Tiger II, který se k nám dostal až z Vietnamu. Dále jsou zde vystaveny vojenské vrtulníky.