Znak |
Osada poblíž
Opavy je poprvé zmiňována v papežské listině z
roku 1250 jako majetek cisterciáckého opatství
na Velehradě. Po husitských válkách udělovala
opavská knížeta Chlebičov v léno různým
šlechticům. V roce 1531 koupil zdejší zboží
konvent opavských sester klarisek, které zůstaly
chlebičovskou vrchností i po připojení Hlučínska
k Prusku (1742). Po zrušení kláštera
císařem Josefem II. pruské úřady prodaly v roce
1783 ves, v níž tehdy žilo přibližně sto padesát osob,
majitelům hlučínského panství. V roce 1920 došlo
na základě mírové smlouvy k připojení
Chlebičova k Československé republice. V současnosti je obec,
která byla do roku 1990 načas sloučena s Velkými
Hošticemi, domovem více než jednoho tisíce
obyvatel. Na pečetním
typáři obce doloženém v devatenáctém
století nacházíme srdce a nad ním
kladívko. Znak podle návrhu Jana Tejkala udělil
Chlebičovu předseda PS PČR 17. října 1997 současně s praporem.
V horním poli červeno-stříbrně děleného štítu
vyrůstají vedle sebe tři stříbrné obilné
klasy, které mají funkci mluvícího
znamení a zároveň připomínají legendu o
údajném zakladateli vsi cisterciákovi
Chlebišovi. Na historickou chlebičovskou pečeť odkazuje
červené srdce v dolním poli znaku. Užití červené
a stříbrné barvy symbolizuje příslušnost
obce k Opavsku.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR