Evropská unie |
Ačkoliv
se to může zdát pro mnohé překvapující,
jednou z oblastí, které je v rámci
Schengenu věnována velká pozornost, je ochrana osobních
údajů. Hlavním důvodem je především
Schengenský informační systém (SIS), jehož
rozsáhlá mezinárodní databáze
obsahuje nejrůznější informace včetně osobních
údajů. S ohledem na charakter opatření, která
lze na základě záznamu vedeném v SIS přijmout
(např. odepřít určité osobě vstup na území
schengenského prostoru nebo ji podrobit utajovanému
sledování), je zřejmé, že případné
zneužití nebo chybné zpracování těchto
údajů může mít velmi závažný dopad do
sféry osobnostních práv dotčené osoby.
Nakládání s údaji v SIS se tak
musí řídit striktními pravidly, jejichž
dodržování musí být důsledně
kontrolováno.
K zajištění volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru bez toho, aby chybějící kontroly na společných hranicích způsobily bezpečnostní rizika, je nutné sdílení určitých informací mezi všemi státy Schengenu. Tuto výměnu informací zajišťuje Schengenský informační systém (SIS), ve kterém jsou vedeny informace zejména ohledně:
V SIS jsou také obsaženy údaje týkající se například osob nebo vozidel, které mají být podrobeny utajenému sledování nebo zvláštním kontrolám, a věcí hledaných v souvislosti s trestním řízením. Pro všechny tyto kategorie je přesně vymezen rozsah údajů, které je možné do SIS vložit, popřípadě i další podmínky, kdy se tak může stát (zejména podmínka souvislosti záznamu s ochranou veřejného pořádku a bezpečnosti). Doplňující informace k jednotlivým záznamům v SIS, které jsou vzhledem k objemu dat v tomto systému velmi stručné, je možné v případě, kdy je to pro provedení operace požadované podle záznamu v SIS nezbytné, předat prostřednictvím specializovaných pracovišť (národní centrály SIRENE), které jsou pro tyto účely zřízeny v každé členské zemi.
SIS umožňuje určeným orgánům automatizované vyhledávání záznamů o výše uvedených osobách a věcech, přičemž se v naprosté většině jedná o informace, které podléhají definici osobního údaje (1), tedy informace, které lze přiřadit konkrétní fyzické osobě, a proto je nezbytné s těmito daty zacházet v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů, které vyplývají z mezinárodních dokumentů a promítají se přímo do schengenských legislativních pravidel.
Pravidla pro zpracování osobních údajů v SIS obsahují především požadavky týkající se
Další pravidla stanoví možnosti oprav, změn nebo výmazu záznamů v SIS (k tomu je oprávněn pouze ten stát, který předmětný záznam do systému vložil), povinnost určit orgány odpovědné za řádné fungování vnitrostátní součásti SIS, maximální dobu uchování jednotlivých kategorií záznamů, dále odpovědnost schengenských států za škody, které při provozu SIS vzniknou a povinnost těchto států přijmout náležitá bezpečnostní opatření, aby nedošlo k neoprávněnému zpracování osobních údajů v SIS. Kromě zmíněných pravidel existují také obecná pravidla pro předávání osobních údajů v rámci spolupráce příslušných orgánů (s určitými výjimkami pro oblasti vzájemné pomoci v trestních věcech a určování příslušnosti azylových orgánů), tedy pro situaci, kdy jsou na základě záznamu v SIS předávány doplňující informace k danému případu. Obsahem těchto pravidel je opět požadavek na omezení účelu, k němuž budou předaná data využita a podmínka, že přístup k údajům může být umožněn pouze oprávněným orgánům. Dále je stanovena povinnost zajistit správnost předávaných údajů (popř. povinnost zjištěné nedostatky neprodleně oznámit a vadné údaje opravit nebo likvidovat) a povinnost zaznamenávat předání i přijetí údajů v souborech, z nichž pochází, respektive do nichž jsou řazeny. Mezi schengenská pravidla zároveň patří požadavek, aby každý stát přijal vnitrostátní právní předpisy pro zajištění alespoň takové úrovně ochrany dat, jakou vyžaduje Úmluva Rady Evropy o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů ze dne 28. ledna 1981 a na ní navazující Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (87) 15 ze dne 17. září 1987 o používání osobních údajů v policejní oblasti, které stanoví standardní úroveň ochrany osobních údajů v rámci uvedených oblastí.
Kontrolou dodržování zásad nakládání s daty obsaženými v SIS (resp. jeho národních částech) jsou pověřeny jednotlivé národní dozorové úřady, obdobné českému Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zřízení nezávislého dozorového orgánu vybaveného pravomocí kontrolovat zpracování osobních údajů v rámci schengenské spolupráce je jedním ze zásadních požadavků kladených na státy, které jsou součástí schengenského prostoru, a stejně tak na státy, které usilují o vstup do Schengenu (2). Významnou součástí ochrany osobních údajů a soukromí je i garance určitých práv jednotlivců, jejichž uplatněním se mohou aktivně na ochraně svých dat a svého soukromí podílet. Schengenská prováděcí úmluva klade na zajištění těchto práv ve vztahu ke zpracování osobních údajů v SIS velký důraz. Základním právem subjektů údajů (tj. osob, kterých se zpracovávaná data týkají) je právo na přístup k údajům, kterým se rozumí jednak právo na informace o tom, zda a případně jaké osobní údaje jsou o žadateli v SIS vedeny, dále z jakého důvodu byly zaznamenány a kterým orgánem, a jednak právo na opravu či výmaz osobních údajů, které jsou chybné nebo zaznamenané neoprávněně. Tato práva se vykonávají vždy v souladu s vnitrostátní právní úpravou toho státu, kde jsou uplatňována a v jednotlivých členských státech proto může být postup odlišný (liší se např. orgány, u nichž je třeba právo uplatnit – v některých státech jsou jimi primárně orgány, které osobní údaje v SIS zpracovávají, v jiných jsou práva uplatňována pouze prostřednictvím národních dozorových úřadů pro ochranu osobních údajů). Postup stanovený pro uplatnění práv subjektu údajů však nesmí výkon těchto práv v žádném případě omezit. V České republice je třeba se s požadavkem na poskytnutí informace o údajích zpracovávaných v SIS, popřípadě požadavkem na opravu či výmaz těchto dat, obracet primárně na správce národní části SIS, kterým je Policie České republiky. Dozorový orgán, Úřad pro ochranu osobních údajů, je kompetentní k vyřizování stížností na nesprávný postup správce systému, tj. k prověření podezření, že nebyly poskytnuty dostatečné informace, respektive nebylo vyhověno oprávněnému požadavku o opravu nebo výmaz údajů.
S uvedenými právy na informace a na opravu či výmaz údajů úzce souvisí právo podat na území každého schengenského státu žalobu k soudu (nebo jinému příslušnému orgánu) ve věci opravy, výmazu údajů v SIS nebo poskytnutí informací o zpracování osobních údajů, případně i náhrady škody vzniklé v souvislosti se zpracováním osobních údajů v SIS. Tímto je garantován soudní přezkum rozhodnutí správních orgánů a posílena možnost těch, jejichž osobní údaje mohou být v SIS vedeny, domoci se nápravy případného závadného stavu.
Vzhledem k tomu, že členské státy se rovněž zavázaly uznávat a vykonávat pravomocná rozhodnutí přijatá soudy, popřípadě jinými orgány ostatních členských států, je dotčeným osobám poskytnuta patřičná ochrana, aniž by byly nuceny uplatnit svá práva před příslušnými orgány každého členského státu zvlášť.
Dále
je každému je zaručeno právo
požádat národní dozorový orgán
(v ČR je jím Úřad pro ochranu osobních údajů)
kteréhokoli schengenského státu o
prověření, zda
a jakým způsobem dochází ke zpracování
jeho osobních údajů v SIS.
Současně
je stanoveno, že jednotlivé národní dozorové
úřady musí při vyřizování těchto
požadavků úzce spolupracovat, čímž je sledován
efektivní výkon práv subjektů údajů,
neboť vzhledem k mezinárodnímu charakteru SIS je
obvyklé, že do řešení konkrétní
žádosti či stížnosti je zainteresováno několik
členských států, a tedy i několik dozorových
úřadů.
Garance ochrany osobnostních práv
Závěrem lze říci, že automatizované informační systémy, jakým je SIS, by mohly - vzhledem ke svému rozsahu i počtu orgánů, respektive osob oprávněných využívat zde obsažená data - vzbuzovat obavy z hlediska rizik zásahu do osobnostních práv (tj. práva na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů) každého, jehož údaje se v SIS nacházejí. Důsledné dodržování všech zmíněných požadavků na úroveň ochrany dat a bezpečnostních opatření je proto jednou ze základních podmínek pro to, aby k žádným zásahům do uvedených práv nedocházelo. Existence nezávislých dozorových úřadů pro oblast ochrany osobních údajů, vybavených poměrně silnými kompetencemi, je další garancí zachování fundamentálních práv osob.
Uvedené principy ochrany dat a také zmíněná práva subjektů údajů budou minimálně ve stejné kvalitě garantovány i po přechodu na nyní připravovaný Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).
V příštím vydání se dozvíte, co znamená vstup České republiky do schengenského prostoru pro cizince. Jak se změní jejich život, pokud jsou držiteli povolení k trvalému pobytu? Budou potřebovat pro cesty do nových schengenských států vízum? Zpřísní se pravidla pro vydávání víz? Ovlivní Schengen nějakým způsobem rozhodování o prodloužení povolení k pobytu? Sledujte další část seriálu o Schengenu na stránkách Veřejné správy.
Více informací o ochraně osobních údajů získáte na stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů www.uoou.cz či na hlavní internetové stránce informační kampaně ke vstupu ČR do schengenského prostoru www.euroskop.cz/schengen.
Poznámky: