Týdeník Veřejná správa


 Příloha

Bc. Petr Adamec
náměstek hejtmana kraje

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2008 – 2009


Vyšlo v čísle 44/2007

Logo - Moravskoslezský kraj Vážení čtenáři, máte příležitost číst v historii první dokument svého druhu, který byl zastupitelstvem kraje schválen v červnu letošního roku. Moravskoslezský kraj se problematikou plánování sociálních služeb zabývá již od září 2006, kdy vyjádřil souhlas se zahájením příprav k vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na svém území. Impulsem pro tuto aktivitu byly mimo jiné přijaté legislativní změny v oblasti poskytování sociálních služeb. Pro účely plánování rozvoje sociálních služeb byla radou kraje rovněž ustanovena Pracovní skupina pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Moravskoslezský kraj postupuje v procesu plánování sociálních služeb ve třech fázích, přičemž první z nich (2008 – 2009) je zaměřena na zmapování stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb v kraji a její stabilizaci. Ve druhé fázi (2010 - 2012) bude pozornost orientována na jednání a dohodu mezi subjekty o převzetí veřejného závazku za určité druhy služeb a třetí fáze (2013 – 2016) bude zaměřena především na rozvoj sociálních služeb a vytvoření strategie k jejich zajištění tak, aby došlo k vytvoření dostupné a efektivní sítě poskytovatelů, kteří budou mít garanci stabilního financování v následujících letech. Obsahem dokumentu, který máte před sebou, je tedy zejména popis aktuálního stavu sociálních služeb v Moravskoslezském kraji a nastavení kritérií jejich financování v letech 2008 – 2009. Rovněž byly na základě popisu aktuálního stavu sociálních služeb a výstupů již dříve zpracovaných strategických materiálů kraje, definujících jeho sociální politiku, identifikovány základní potřeby kraje. Na našem území citelně chybí pobytové sociální služby pro osoby s duševním onemocněním, osoby s chronickou závislostí na alkoholu a rovněž raná péče zejména v oblasti Novojičínska. Dalšími prioritami je upřednostnění terénních a intervenčních služeb před službami pobytovými, podpora plánování sociálních služeb na úrovni obcí a v neposlední řadě podpora zavádění standardů kvality sociálních služeb. K průběhu této první fáze plánování je vhodné dodat, že se jednalo o fázi popisnou, a proto v ní byli poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb zapojeni pouze dílčím způsobem. Pro další fáze hledáme klíč k navázání intenzivnější spolupráce všech dotčených subjektů. V souvislosti s procesem plánování kraj zahájil jednání s obcemi o postupném přebírání veřejného závazku za určité druhy služeb. Jedním z významných principů, uplatňovaných při těchto jednáních, je princip statistické významnosti, tzn. pokud je počet osob dané cílové skupiny statisticky významný již na úrovni obce, chápe se zajištění služeb pro tuto cílovou skupinu jako primární záležitost obce. Jednu z takovýchto cílových skupin tvoří senioři. S ohledem na tento fakt Moravskoslezský kraj jedná s vybranými obcemi, v nichž zřizuje domovy pro seniory, o převodu těchto zařízení na obce. Plánování rozvoje sociálních služeb je dlouhodobý proces, který si vyžádá značné úsilí a spolupráci všech zúčastněných subjektů. Věřím, že realizací jednotlivých fází plánování dojde k naplnění vize, kterou si kraj v této oblasti nadefinoval a která zní: „Udržení a rozvoj sítě kvalitních sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, které odpovídají zjištěným potřebám a nastavení efektivního systému financování této sítě.“

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2008 – 2009

Zpracovala Pracovní skupina pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

1.Udržení a rozvoj sítě kvalitních sociálních služeb, které odpovídají zjištěným potřebám a nastavení efektivního systému financování této sítě

1.1 Povinnost kraje zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb

Od 1. 1. 2007 je účinný zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „Zákon“), jenž zásadním způsobem mění systém v oblasti sociálních služeb a to tak, aby poskytované a podporované sociální služby vycházely ze zjištěných  potřeb regionu. Jednou z výše zmiňovaných nových povinností kraje je povinnost zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (§ 95 odst.d Zákona), a to ve spolupráci se zainteresovanými subjekty (zástupci obcí, poskytovatelů i uživatelů služeb). Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (dále jen „ SPSS“), obsahující ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění, bude jednou z podmínek žádosti o poskytnutí dotace, kterou krajský úřad předkládá ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) za účelem zajištění finančních prostředků pro poskytovatele sociálních služeb na jeho území (§ 101 odst. d Zákona).

Aby bylo možné k uvedenému cíli dospět, je nezbytné znát a pracovat s výstupy plánování sociálních služeb v obcích, neboť jen ty mohou s detailní znalostí analyzovat potřeby svého území v sociální oblasti. Nesystémovost legislativy však spočívá v situaci, kdy na jednu stranu by mělo plánování na krajské úrovni reflektovat výstupy plánování obcí, na druhou stranu je obcím ze Zákona ponechána pouze možnost zpracovávat své střednědobé plány rozvoje sociálních služeb.

Rovněž je nutno konstatovat, že první SPSS vzniká v situaci, kdy není vytvořena žádná metodika jak při tvorbě plánu postupovat.

1.2 Struktura 1. střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v kraji dle Ministerstva práce a sociálních věcí

Návrh obsahu plánu na následující období vyplývá z jednání MPSV se zástupci krajských úřadů, při kterém se dohodla základní struktura prvního střednědobého plánu:

2. Strategie zajišťování sociálních služeb

2.1 Strategie Moravskoslezského kraje

Strategickým cílem je podpora sociálních služeb vycházejících z procesu plánování sociálních služeb v obcích, za současné finanční spoluúčasti obcí na zajištění těchto služeb.

Vzhledem k rozsáhlosti činností nutných ke zpracování SPSS je navrženo postupovat ve třech fázích:

První fáze bude zaměřena na stabilizaci současného stavu stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb v kraji, zmapování stávající situace (popis a analýza území, existujících zdrojů, potřeb, analýzu a vymezení poskytovatelů sociálních služeb). Výstup – střednědobý plán na rok 2008 – 2009.

Druhá fáze bude zaměřena na vytváření systému rozvoje sociálních služeb v kraji - jednání a dohoda mezi subjekty o převzetí veřejného závazku za určité druhy služeb, návrh systému financování sociálních služeb v kraji (například procentní spoluúčast kraje u jednotlivých druhů služeb a navržení vývojové křivky podpory či útlumu). Výstup – střednědobý plán na rok 2010 – 2012.

Třetí fáze bude zaměřena na rozvoj sociálních služeb a vytvoření strategie k jejich zajištění, půjde o plán k vytvoření sítě místně i typově dostupných sociálních služeb; vytvoření sítě poskytovatelů, kteří budou mít garanci stabilního financování v následujících letech, současně bude vytvořen systém sledování a vyhodnocování plánu rozvoje. Výstup – střednědobý plán na rok 2013 – 2016.

2.2 Obsah střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2008 - 2009

V souladu s výše uvedenou dohodou je určena tato struktura SPSS na rok 2008 – 2009:

  1. návrh strategie zpracování plánu: tři fáze – stabilizace stavu: 2008 – 2009; deklarace veřejného závazku: 2010 – 2012; plán s prioritami: 2013 – 2016;
  2. dílčí sociálně demografické údaje: využitelné pro další aktivity tvorby plánu;
  3. popis stavu a financování sociálních služeb;
  4. základní principy sociální politiky kraje (principy strategických materiálů kraje: Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji; Program rozvoje kraje; Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením), z toho již vzešlé potřeby;
  5. v souladu s bodem IV. zveřejnění základních kritérií financování na rok 2008 – 2009 vycházejících z realizované sociální politiky kraje, zkušeností a mj. také například ze Systému financování sociálních služeb na území kraje poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi.

Součástí materiálu je zveřejnění základních kritérií hodnocení projektů a podmínek pro financování nových poskytovatelů – striktně stanovené podmínky na základě již identifikovaných potřeb (například pobytové služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním, zajištění rané péče na Novojičínsku aj.)

2.3 Organizace práce
a) Řídící skupina

Rada kraje na svém zasedání dne 6. 9. 2006 usnesením č. 84/3122 vyjádřila souhlas se zahájením příprav k vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji.

Zároveň byla zřízena pracovní skupina pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (dále jen „řídící skupina“). Vedoucím řídící skupiny byl jmenován Bc. Petr Adamec, náměstek hejtmana kraje.

Desetičlenná řídící skupina je složena ze zástupců zadavatele, poskytovatelů sociálních služeb a zástupců obcí, jež plánují sociální služby na svém území:

Čtyři zástupci zadavatele jsou:

Tři zástupci poskytovatelů byli delegováni Českou radou humanitárních organizací, a to samostatně pro oblast rezidenčních, terénních a intervenčních sociálních služeb.

Tři zástupci jsou delegováni z obcí, které jsou zapojeny v procesu plánování sociálních služeb (Bruntál, Ostrava, Kopřivnice).

b) Pracovní skupiny

Řídící skupina souhlasila s vytvářením pracovních skupin za daným účelem, pro úkol – jejichž práce je potřebná v tuto chvíli (prioritně k tvorbě návrhu SPSS na rok 2008 – 2009).

Další pracovní skupiny budou vznikat postupně při nadefinování jejich potřeby v rámci celého vývoje procesu. V tuto chvíli byly na jednání řídící skupiny ustaveny dvě pracovní skupiny, a to:

  1. pracovní skupina pro popis stavu a finanční analýzu sociálních služeb
  2. Úkolem této pracovní skupiny je zajistit popis sociálních služeb na území kraje (z hlediska druhů služeb, cílových skupin uživatelů, regionální působnosti aj.) a provést rovněž analýzu financování sociálních služeb (analýzy finančních toků na jednotlivé druhy služeb, struktura rozpočtů služeb s vazbou na zdroje apod.).

  3. pracovní skupina pro plánování sociálních služeb obcí II. typu
  4. Jedná se o pracovní skupinu složenou ze zástupců obcí s pověřeným obecním úřadem, přičemž se nejedná pouze o obce, které již jsou nějakou měrou zapojeny v procesu plánování sociálních služeb, ale také o obce, kde zatím tento proces zahájen nebyl. Aktuální úlohou je oboustranný přenos informací týkající se plánování sociálních služeb, výměna zkušeností, identifikace potřeb a problémů, které jsou na obecní úrovni spatřovány, posléze návrh systému sumarizace jednotlivých výstupů procesů plánování sociálních služeb na obcích a další aktivity definované řídící skupinou.


3. Zásadní výstupy strategických materiálů kraje

Priority sociální politiky Moravskoslezského kraje vycházejí ze strategických materiálů kraje, a to z Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, kde jsou jednotlivě zpracována zásadní problematická témata, ke každému z nich jsou formulovány cíle, jichž by mělo být dosaženo a konkrétní opatření k řešení. Základem pro zpracování daného materiálu byla sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje z pohledu sociální politiky a analýza zjištěných sociálních služeb poskytovaných na území kraje. Detailněji jsou zpracovány okruhy rezidenčních, terénních, intervenčních služeb, standardů kvality a vzdělávání v sociálních službách, komunitního plánování, oblast financování služeb a samostatná pozornost byla věnována analýze krajských zařízení poskytujících sociální služby. Tento materiál byl schválen zastupitelstvem kraje dne 8.4.2004 usnesením č. 22/880/1.

Dalším strategickým materiálem je Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, který byl zastupitelstvem kraje v dubnu roku 2004 schválen na období let 2004 – 2005, a jehož aktualizovanou podobu pro léta 2006 – 2008 schválilo zastupitelstvo kraje usnesením č. 13/1143/1 ze dne 21.9.2006. Cílem tohoto programového dokumentu, který prolíná všemi obory lidské činnosti, je vytvořit podmínky pro zlepšení kvality života obyvatel kraje, kteří mají zdravotní postižení. Při formulaci potřeb kraje bylo rovněž využito základních principů tvořících základ současně zpracované Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2005 – 2009. Základní cíle z těchto strategických materiálů v sociální oblasti jsou obsaženy v Programu rozvoje Moravskoslezského kraje na rok 2006 – 2008. Nejpodstatnější priority se promítly rovněž do oblastí podpory navrhovaného Regionálního operačního programu pro následující programové období. Vzhledem k tomu, že se koncepční materiály kraje vytvářely ještě před účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, jsou zde užívány termíny a dělení služeb do oblastí „rezidenčních, terénních a intervenčních služeb“. V části věnované popisu stavu již bude pracováno s aktuální terminologií a budou tak užívány oblasti sociálního poradenství, sociální péče a sociální prevence.

Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji:

Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí osob se zdravotním postižením, v oblasti sociálního zabezpečení a poradenství:


4. základní sociálně-demografické údaje ve vztahu k plánování sociálních služeb

Jedná se o velmi stručné zpracování základních údajů ve vztahu k vydefinovaným cílovým skupinám uživatelů sociálních služeb, které bude vypovídající a výstižně charakterizující každou z těchto skupin. Tato cesta byla zvolena za tím účelem, aby byly popsány jen ty oblasti, které by byly dále využitelné v procesu tvorby střednědobého plánu. Rozhodně není záměrem zpracování obsáhlých statistických, sociálně demografických studií.

příloze č. 1 jsou zpracovány vybrané údaje sociodemografické povahy v této struktuře:

1. Základní charakteristika Moravskoslezského kraje
2. Cílové skupiny
2.1 Senioři
2.2 Osoby se zdravotním postižením
2.3 Děti a mládež (rizikové a ohrožené skupiny dětí a mládeže)
2.4 Osoby v akutní krizi – oběti domácího násilí
2.5 Osoby bez přístřeší
2.6 Osoby v postpenitenciární péči
2.7 Osoby ohrožené sociálním vyloučením
2.8 Osoby ohrožené drogami a závislí na drogách

U jednotlivých cílových skupin jsou zaznamenány informace v této struktuře:

  1. stručná charakteristika dané cílové skupiny
  2. základní problémové oblasti, které mohou být determinantou jejich sociálního vyloučení
  3. popis cílové skupiny prostřednictvím analýzy již vzniklých informačních zdrojů (popis daného stavu, tvrdá data, výstupy analýz aj.)
  4. součástí zjišťování údajů byl i návrh, co by pro potřebu tvorby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb bylo třeba dále u daných skupin zjistit a co není z časových důvodů možné zjistit nyní (tyto informace nejsou v materiálu zapracovány, budou sloužit jako podklad pro další práci).

5. Popis stavu a financování sociálních služeb

První fáze SPSS zahrnující období let 2008 - 2009 je zaměřena na stabilizaci současného stavu, na stabilizaci stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb v kraji. Aby bylo možné začít měnit strukturu poskytovaných sociálních služeb v kraji v závislosti na jejich potřebnosti v daném regionu, je nutné nejprve zmapovat a zanalyzovat stávající poskytované sociální služby, provést popis a analýzu území, existujících zdrojů, zjistit potřebnost jednotlivých služeb v lokalitě.

5.1. Analýza poskytovaných sociálních služeb v kraji

S ohledem na skutečnost, že bylo zapotřebí zpracovat množství informací ve stejném rozsahu analýzou různých poskytovatelů sociálních služeb v kraji, bylo dohodnuto, že jako kompaktního zdroje informací bude využito dotačního řízení vyhlášeného MPSV na rok 2007 v oblasti podpory sociálních služeb na regionální úrovni, kdy krajský úřad hodnotil jednotlivé žádosti. Je však nutno upozornit na fakt, že tyto údaje doznají v průběhu roku 2007 značných změn, zejména ve vztahu ke struktuře druhů poskytovaných sociálních služeb. Příčinou je situace, že žádosti byly poskytovateli podávány před účinností zákona o sociálních službách a k mnohým změnám v charakteru poskytovaných služeb tak dojde v souvislostmi s registracemi poskytovatelů sociálních služeb. K dílčím změnám také může přispět realizací inspekcí kvality v sociálních službách.

Analýzou výše uvedených dat bylo zjištěno následující:

V textu pracujeme s počtem služeb, to znamená, že jeden poskytovatel může poskytovat několik druhů sociálních služeb.

Do předmětného dotačního řízení se přihlásilo celkem 167 poskytovatelů, kteří žádali finanční prostředky na 425 sociálních služeb. Z počtu 167 žadatelů byla rozhodnutím MPSV poskytnuta dotace 131 z nich, a to v souhrnné výši Kč 773.406.000,-. Největší poskytovatelé sociálních služeb v kraji jsou zaznamenáni v Tabulce 1, se svými 228 poskytovanými službami zaujímají téměř 54 procenta z celkového objemu poskytovaných sociálních služeb.

5.1.1 Druhy služeb

V druzích poskytovaných služeb jsou největší měrou zastoupeny služby sociální péče (46 procent), následovány službami sociální prevence (43 procent). Nejméně služeb z celkového počtu 425 služeb zaujímají služby sociálního poradenství (11 procent), viz Tabulka 2, Graf 1. Tabulce 3 je zaznamenán přehled početního zastoupení sociálních služeb v jednotlivých druzích sociálních služeb, jednotlivé oblasti jsou dále znázorněny v grafické podobě (Graf 2). V oblasti služeb sociální péče zcela téměř jednu třetinu poskytovaných služeb tvoří domovy pro seniory (55 z celkového počtu 196 služeb). Výraznou měrou je v kraji zastoupeno poskytování pečovatelské služby (32). Téměř stejným počtem jsou prezentovány služby domovů pro osoby se zdravotním postižením (22) a denní stacionáře (21). Celkem 93 služeb je poskytováno celoročně v domovech (pro seniory, osoby se zdravotním postižením a se zvláštním režimem) a chráněném bydlení (Graf 3). V oblasti sociální prevence dominují služby nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (33 z celkového počtu 181 služeb). Dvacet pět služeb tvoří azylové domy a následují sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, seniory a osoby se zdravotním postižením, služby sociální rehabilitace.

5.1.2 Cílové skupiny uživatelů

Hlavní okruhy osob, jimž jsou poskytovány sociální služby, jsou u jednotlivých druhů sociálních služeb uvedeny v Tabulce 4. Údaje o kapacitě za rok 2006 i za rok 2007 nejsou zcela objektivní, neboť žádosti byly podávány do konce měsíce srpna roku 2006 a poskytovatelé sociálních služeb tak pracovali s odhadem kapacit do konce roku 2006. V době podávání žádostí rovněž mnozí poskytovatelé neměli zcela reálnou představu o počtech uživatelů služeb v roce 2007 s ohledem na změnu systému sociálních služeb s příchodem účinnosti Zákona o sociálních službách a tyto se ve skutečnosti mohou lišit. Nicméně přesto s vědomím těchto faktů lze konstatovat, že počty uživatelů se u služeb sociální prevence navýšily o pět procent, v oblasti služeb sociální péče došlo k nárůstu počtu uživatelů o dvanáct procent a kapacita u služeb sociální prevence byla navýšena o padesát procent oproti stavu roku 2006. Celkový součet kapacit uživatelů za všechny oblasti sociálních služeb (poradenství, péče a prevence) není uveden, protože by byl zavádějící. V rámci služeb sociální prevence totiž spíše pracujeme s počtem intervencí, u pobytových druhů sociálních služeb s počtem míst, v oblasti služeb sociální prevence s počtem uživatelů, kterým služba může být poskytnuta opakovaně.

5.1.3 zřizovatelé

Tabulce 5 je uvedena detailní struktura zřizovatelů dle konkrétních druhů poskytovaných sociálních služeb, Tabulka 6 charakterizuje rozdělení zřizovatelů v oblastech poskytovaných sociálních služeb. Z analýzy poskytovaných služeb z hlediska zřizovatelů je zřejmé, že v nejvyšší míře zajišťují sociální služby v kraji nestátní neziskové organizace, které zaujímají sedmdesát procent celkového objemu poskytovaných služeb. Obce tvoří a poskytují 21 procent všech služeb a kraj devět procent. Nestátní neziskové organizace zcela dominují v oblasti služeb sociálního poradenství (85 procent) a poskytují téměř jednu polovinu služeb sociální péče. Vysoký podíl v oblasti sociální péče, stejně jako u obcí, je zapříčiněn jejich působením v oblasti terénních služeb (zejména pečovatelské služby). Kraj, přestože v oblasti sociální péče zaujímá pouze osmnáct procent celkového objemu, z 91 procent zřizuje pobytové sociální služby s celoročním pobytem (domovy pro seniory, osoby se zdravotním postižením a se zvláštním režimem, chráněné bydlení). U obcí tyto služby zaujímají čtyřicet pět procent jimi zřizovaných služeb a u nestátních neziskových organizací třicet tři procenta.

Nestátní neziskové organizace poskytují osmdesát devět procent služeb v oblasti sociální prevence (jedná se zejména o poskytování služeb v  nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, v azylových domech, v sociálně aktivizačních služeb pro rodinu a děti, seniory a osoby se zdravotním postižením a služby sociální rehabilitace. Uvedený výstup přirozeně odráží historický vývoj v oblasti sociálních služeb (viz část 5.2.1 – vývoj financování sociálních služeb).

5.1.4 Analýza finančních toků na sociální služby

Celkový požadavek na všechny druhy sociálních služeb byl vyčíslen na 1 120 799 404 korun. Souhrnná výše dotace poskytnuté MPSV činila 773 406 000 korun. Detailní rozdělení financí na jednotlivé druhy sociálních služeb znázorňuje Tabulka 7. Z analýzy toku finančních prostředků na jednotlivé oblasti sociálních služeb vyplývá, že zcela dominantní část prostředků byla vynaložena na oblast služeb sociální péče (osmdesát osm procent souhrnné dotace poskytnuté MPSV na všechny druhy sociálních služeb). Služby sociální prevence zaujímají pouze 9,5 procenta a služby sociálního poradenství dokonce jen 2,5 procenta celkového objemu dotace.

U služeb sociální péče padesát šest procent finančních prostředků vynaložených v rámci této oblasti připadlo na domovy pro seniory a třicet procent domovům pro osoby se zdravotním postižením. Zbývajících čtrnáct procent bylo rozděleno mezi ostatní druhy služeb sociální péče. V rámci služeb sociální prevence byly nejvíce podpořeny služby azylových domů (19 procent) a nízkoprahová centra pro děti a mládež (16 procent), noclehárny (12,6 procenta) a služby sociální rehabilitace (10,6 procenta). V Tabulce 8 a Grafu 4 je znázorněn podíl požadavku a dotace v rámci jednotlivých oblastí sociálních služeb. Souhrnná dotace poskytnutá MPSV na sociální služby v Moravskoslezském kraji tvořila 69 procent požadavku, přičemž nejmenší rozdíl mezi požadavkem a konečnou dotací byl u služeb sociální péče (77 procent).

5.2 Financování
5.2.1 Vývoj financování sociálních služeb

Sociální služby na území ČR byly do roku 1989 zajišťovány státem zejména prostřednictvím okresních ústavů sociálních služeb. Některá zařízení sociálních služeb po roce 1989 převzaly od státu obce. V souvislosti s reformou veřejné správy a zánikem okresních úřadů byla v roce 2002 zařízení sociálních služeb v MSK zřizovaných státem převedena na kraj. V devadesátých letech vznikaly vedle již existujících typů služeb (především služby ústavního typu a pečovatelská služba) také nové moderní typy služeb reagující na potřeby uživatelů, které zajišťovaly a zajišťují téměř výhradně nestátní neziskové organizace. Tyto služby byly z části financovány ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí ČR formou dotací nestátním neziskovým subjektům. Reforma veřejné správy představovala zásadní změnu ve způsobu financování sociálních služeb v kraji.

5.2.1.1 Stav do 31.12.2006

Do konce roku 2006 byly sociální služby financovány odlišně v závislosti na skutečnosti, kdo je jejich zřizovatelem.

Struktura financování dle zřizovatele:

a) Příspěvkové organizace obcí:

  1. Dotace na místo (obcím je v současné době ze státního rozpočtu poskytována dotace na místo v zařízení sociální péče),
  2. Příjmy od uživatelů služeb – týká se pobytových služeb (úhrada za ubytování, stravu, služby),
  3. Zbývající část nákladů hradí obec ze svého rozpočtu.

b) Příspěvkové organizace krajů:

  1. Dotace ze státního rozpočtu na provoz zařízení, která byla na kraje převedena zvláštním zákonem a vykonávají k nim zřizovatelskou funkci (v rámci tzv. souhrnného dotačního vztahu),
  2. Příjmy od uživatelů služeb – týká se pobytových služeb (úhrada za ubytování, stravu, služby),
  3. Zbývající část nákladů hradí kraj ze svého rozpočtu.

c) Nestátní neziskové organizace (dále jen „NNO“):

A. Dotace z rozpočtu kraje – kraj každoročně vyhlašuje rozvojové dotační programy. Tyto dotační prostředky nejsou určeny na financování běžných provozních nákladů, nýbrž na rozvoj sociálních služeb v kraji (zavádění standardů kvality, komunitní plánování, vzdělávání zaměstnanců apod.),

B. Příjmy od uživatelů služeb – u pobytových služeb (úhrada za ubytování, stravu a služby),

C. Dotace ze státního rozpočtu

MPSV do roku 2004 vyhlašovalo dotační programy na podporu NNO poskytující sociální služby, týkající se čtyř hlavních oblastí:

  1. podpora aktivit zaměřených na protidrogovou politiku
  2. podpora aktivit zaměřených na sociální prevenci a prevenci kriminality
  3. podpora poskytování zvláštních sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách
  4. podpora aktivit zaměřených zejména na integraci a pomoc seniorům a osobám se zdravotním postižením

Tyto programy podpory sociálních služeb byly dále děleny na podporu na:

  1. celostátní úrovni,
  2. místní a regionální úrovni

Na rok 2005 MPSV upravilo svou dotační politiku. Jeden z programů podpory sociálních služeb pro rok 2005 byl určen krajům, a to za účelem zajištění financování poskytování sociálních služeb seniorům a osobám se zdravotním postižením na místní a regionální úrovni zajišťovaných nestátními neziskovými organizacemi. Moravskoslezský kraj s ohledem na disponování s omezenými finančními prostředky považoval za nutné vytvořit systém financování sociálních služeb poskytovaných NNO na území kraje. Zastupitelstvo kraje tak dne 7.9.2005 usnesením č. 6/324/1 souhlasilo s principy Návrhu systému financování sociálních služeb na území kraje poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi seniorům a občanům se zdravotním postižením. Tento systém byl uplatněn v rámci dotačního řízení na podporu sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi pro uvedené cílové skupiny na území kraje na rok 2006.

Podstatou tohoto systému bylo na základě principů sociální politiky kraje a analýzy údajů z dotačního řízení proběhlého v předchozím roce nastavit určitá kritéria financování služeb s ohledem na druh poskytované služby (vymezení maximální procentní podpory kraje jednotlivých komplexů sociálních služeb. Sociální služby tak byly rozčleněny do čtyř kategorií:

  1. Služby, u nichž bylo navrženo, že v budoucnu nebudou krajem dále podporovány a na rok 2006 byly charakterizovány dotací maximálně padesát procent s tím, že tato podpora bude postupně snižována (například deset procent/rok) až k dosažení konečného stavu (kraj se na službě finančně nepodílí). Prioritně domy s pečovatelskou službou, pečovatelská služba.
  2. U služeb, jež souvisejí s postupným snižováním podpory kraje až k dospění cílového stavu (kraj se na službě finančně nepodílí), byla určena maximální hranice podpory na rok 2006 – šedesát procent.

Jednalo se o domovy - penziony pro důchodce, centra denních služeb pro seniory.

  1. U služeb domova důchodců byla fixně určena výše finančního podílu v korunách. S ohledem na výši dotace ze státního rozpočtu obcím na jedno místo v domovech důchodců byla na rok 2006 stanovena ve výši 66,8 tisíc korun).
  2. Ostatní služby, na jejichž zajištění se kraj bude v následujícím období podílet, byly na rok 2006 vymezeny maximální podporou ve výši sedmdesáti procent. Tento procentuální podíl měl zůstat zachován, případně postupně navyšován (u vybraných druhů sociálních služeb až do sto procent).

Tento systém týkající se nestátních neziskových organizací by měl být aktualizován a uplatňován i v následujících letech se záměrem dosáhnout zamýšleného cíle.

5.2.1.2 Stav od 1.1.2007

S účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění došlo k zásadním změnám celého systému sociálních služeb, včetně systému financování. Zavedením nového systému financování byly setřeny rozdíly mezi financováním organizací zřizovaných kraji, obcemi a nestátními neziskovými organizacemi. Z hlediska financování sociálních služeb bude vůči všem registrovaným poskytovatelům služeb uplatňován jednotný přístup. Zákon dělí sociální služby na služby za plnou úhradu, částečnou úhradu nebo bez úhrady. Zásadní změnou je, že do systému financování sociálních služeb vstupuje nová dávka – tzv. příspěvek na péči, který občané závislí na pomoci jiné fyzické osoby dostávají k dispozici (ve výši odpovídající stupni jejich závislosti na pomoci jiné osoby) za účelem zajištění potřebné pomoci.

Struktura financování sociálních služeb dle zákona o sociálních službách (bez ohledu na zřizovatele služby):

A. Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je občany závislými na pomoci jiné fyzické osoby využíván za účelem zajištění potřebné pomoci. Příspěvkem na péči budou částečně profinancovány služby poskytované uživatelům. Příspěvek budou moci nárokovat pouze ty služby, které jsou zákonem definovány jako služby za částečnou či plnou úhradu. Maximální cena za jednotku (například hodina práce osobního asistenta apod.) je regulována prováděcím předpisem. Vyhláškou stanovená maximální cena za hodinu vykonané práce se pohybuje na mnohem nižší úrovni, než je skutečná celková cena práce. Na pokrytí nákladů na zajištění služby tedy bude nutné využít i další z potenciálních zdrojů financování (viz níže).

B. Dotace ze státního rozpočtu

Poskytovatelé sociálních služeb měli možnost požádat o dofinancování svých služeb.

Program podpory A – podpora poskytování sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter, poskytovaných uživatelům služeb v souladu s místními či regionálními potřebami (podpora podle § 101 zákona o sociálních službách)

Program podpory B

Program podpory B1 – podpora sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter (podpora podle § 104 odst. 3 písm. a) zákona o sociálních službách)

Poskytovaná služba musela splňovat následující podmínky: působnost sociálních služeb musí přesahovat území minimálně tří sousedících krajů a vzhledem k charakteristikám poskytované služby nelze efektivně uskutečňovat podporu služby v rámci jednotlivých krajů odděleně, poskytování sociální služby mělo mít dopad na celou cílovou skupinu uživatelů služby a při poskytování sociální služby musí být vytvářen systémový přístup k řešení problematiky cílové skupiny v rámci celé ČR.

Program podpory B2 – podpora činností, které mají rozvojovou povahu (podpora podle § 104 odst. 3 písm. b) zákona o sociálních službách).

Podpora tzv. pilotních projektů, které budou zaměřeny na rozvoj poskytování sociálních služeb určité cílové skupině uživatelů a principy vzešlé z projektu budou uplatnitelné v rámci dalších regionů v České republice.

C. Úhrady od uživatelů služeb

Poskytovatelé pobytových služeb mohou počítat, kromě příspěvku na péči, rovněž s úhradou uživatelů služeb za ubytování a stravu. Maximální výše úhrad za stravu a ubytování bude stanovena prováděcím předpisem. Jelikož záměrem zákonodárce je tímto postupem chránit uživatele služeb před stanovením nepřiměřených cen úhrad, je zřejmé, že maximální ceny nebudou ve výši reálné hodnoty. Dle dostupných informací se budou ceny pohybovat spíše v úrovni nižší, než je obvyklá cena za ubytování a stravu (dle aktuálních kalkulací přibližně šedesát procent skutečných nákladů). Příspěvek na péči musí být primárně využit na úhradu tzv. „základních činností“, které jsou stanoveny zákonem o sociálních službách. Zařízení však mohou kromě základních činností (obligatorních) poskytovat i služby nadstandardní (fakultativní). Za tyto nadstandardní služby může zařízení požadovat úhradu, jejíž výše nebude omezena prováděcím právním předpisem.

D. Dotace z rozpočtu kraje nebo obce

Obec nebo kraj může poskytnout ze svého rozpočtu registrovaným poskytovatelům sociálních služeb účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb (podpora podle § 105 zákona o sociálních službách).

E. Další zdroje

Dalšími zdroji financování mohou být (tak jako v předchozích letech) zdroje ze Strukturálních fondů Evropských společenství a dalších programů Evropských společenství, příspěvky individuálních dárců, veřejné sbírky aj.

5.2.2 Způsob hodnocení žádostí krajským úřadem uplatněný na rok 2007

Žádosti byly hodnoceny v souladu metodikou zpracovanou MPSV ČR. Tato metodika upravovala podmínky a pravidla pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup a kritéria pro hodnocení žádostí a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a vyúčtování dotace pro rok 2007. V návaznosti na metodiku krajského úřadu posuzování žádostí bylo dále postupováno v souladu se Zásadami hodnocení žádostí v rámci Programu podpory A – pro místní a regionální poskytovatele služeb. Každá žádost byla nejprve vyhodnocena z hlediska správnosti formálních náležitostí. Poté byly žádosti posuzovány po obsahové stránce, tj. podle pěti hlavních kritérií (popis cílové skupiny; metody realizace poskytování sociální služby; personální zabezpečení služby; potřebnost poskytované služby; finanční přiměřenost (rozpočet) a zajištění dalších zdrojů). Jednotlivá žádost mohla získat maximálně 100 bodů, bodové rozložení a konkrétní otázky v jednotlivých hodnocených kritériích byly stanoveny v souladu se sociální politikou kraje (viz Tabulka 9). Realizace těchto principů je patrná zejména v oblasti posuzování potřebnosti sociální služby (princip zajištění služeb zaměřených na seniory, hlavně pečovatelská služba v gesci obcí).

Při stanovování návrhu výše dotace bylo přihlíženo zejména k dosaženému bodovému hodnocení služby, ke zdrojům financování služby a objemu prostředků vyčleněných pro kraj na financování sociálních služeb ve státním rozpočtu pro daný rok.

Byl zvolen přístup, kdy se u žádosti pracovalo s výší dotace poskytnuté v předchozím roce. Dále se přihlíželo k tomu, zda je sociální služba poskytována za úhradu od uživatelů či nikoliv. Výsledná výše pak byla s ohledem na kvalitu žádosti procentně krácena či navyšována, a to tak, že požadavky:

6. Kritéria financování na rok 2008–2009

Podstatou návrhu SPSS na rok 2008–2009 je popsat současný stav v oblasti poskytování sociálních služeb v kraji a v oblasti financování stabilizovat síť stávajících poskytovatelů.

S tím souvisí skutečnost, že než dojde k vyjednávání veřejného závazku za zajištění jednotlivých druhů sociálních služeb mezi dotčenými subjekty (obcí a krajem), což je smyslem druhé fáze SPSS, čímž dojde k nastavení systémových změn ve struktuře financování, je v následujícím dvouletém období účelné respektovat stávající způsob financování.

V roce 2008 – 2009 budou dle tohoto systému financováni:

1) PRIMÁRNĚ

Stávající služby:

V souladu se sociální politikou kraje u pečovatelské služby*:

* Pozn.: Pečovatelská služba Hrabyně bude posuzována individuálně s ohledem na skutečnost, že se jedná o specifickou situaci v oblasti poskytování pečovatelské služby. Z celkového počtu obyvatel obce Hrabyně tvoří téměř čtyřicet procent občanů osoby se zdravotním postižením.

2) OMEZENĚ

Nové služby:

služby řešící potřebu cílové skupiny v rámci obce

služby řešící potřebu cílové skupiny v rámci kraje

Žádosti budou hodnoceny po formální stránce a z hlediska obsahové půjde, stejně jako v předchozím roce, zejména o posouzení popisu cílové skupiny, metod realizace poskytování sociální služby, personálního zabezpečení služby, potřebnosti poskytované služby, finanční přiměřenosti (rozpočet) a zajištění dalších zdrojů.

Příloha č. 1

Základní sociálně-demografické údaje ve vztahu k plánování sociálních služeb

Přílohou Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2008 - 2009 jsou základní socio-demografické údaje vztahující se k plánování sociálních služeb.

Materiál je zpracován ve vztahu ke specifickým cílovým skupinám obyvatel. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na:

Každá z uvedených cílových skupin je popsána z hlediska charakteristiky jejích zástupců, dále jsou zde definovány možné příčiny sociálního vyloučení těchto osob a v neposlední řadě jsou zde uvedeny statistické údaje o výskytu této cílové skupiny v populaci občanů Moravskoslezského kraje.

S ohledem na rozsáhlost přílohy uveřejňujeme pouze její stručný obsah, celé znění je k dispozici na webových stránkách Moravskoslezského kraje www.kr-moravskoslezsky.cz  v sekci „sociální věci“.