Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Informace

Radovan Holub,
Správa NP a CHKO Šumava

Šumava:
Kalamita se nekoná, “suché lesy” se nerozšiřují

Vyšlo v čísle 44/2006

ilustrační fotoJak ukazují výsledky těžeb za osm měsíců tohoto roku, na území Národního parku Šumava (NPŠ) letos dojde k výraznému snížení tzv. nahodilých těžeb, tedy neplánovaných těžeb, zapříčiněných větrem, sněhem a kůrovci. Tyto těžby tvořily v NPŠ vždy většinu. Ukázalo se totiž, že samotné lesnické zásahy v minulosti vedly v lesích parku k otevření porostů větru a kůrovci a často k zbytečnému prodloužení následků kalamit. Kůrovcové těžby činily od ledna do srpna jen kolem 14 tisíc m³ a tìžby sněhové a větrné kalamity téměř 31 tisíc m³. To jsou jen zlomky toho, co se v šumavském parku vytěžilo v minulých obdobích. Často se totiž tvrdilo, že jedině razantními lesnickými zásahy je možno kalamitám předcházet. Lze se domnívat, že se kalamity stávaly zástěrkou pro neúměrné zvyšování těžeb. Vznikala tak možnost kalamitní dřevo prodávat pod cenou. Drastické zásahy vedly ve vyšších nadmořských výškách ke vzniku těžko zalesnitelných vykácených ploch (holin). Navzdory utlumení zásahů se žádná kalamita nekoná. Je to tak i díky průběhu počasí v nejvyšších polohách. Měřeno výší nahodilých těžeb a minimálním rozšířením vykácených ploch, je možno rok 2006 zatím považovat za jeden z nejúspěšnějších v historii NPŠ. Pokud se v I.zónách NPŠ provádí nahodilá těžba, je vytěžené dřevo ponecháno na místě k zetlení pro příští, samovolně vznikající les. Ze II. zón se většina dřeva vyveze a prodá, jednak jako různé sortimenty dřeva pro další zpracování, jednak jako palivo. To, že je palivového dříví letos nedostatek, souvisí se situací na trhu paliv, kdy mnoho pil nemá zájem palivové dříví prodávat za dosavadní nízké ceny. Národní park Šumava nemůže prodávat základní surovinu, za kterou je odpovědný, pod cenou. Lesy NP by se pak brzy přestaly podobat chráněným lesům, všude by byly vidět skládky dřeva a rýhy po těžké technice. Na druhé straně: Přes snížené těžby je v NP a CHKO Šumava dostatek dřeva pro další zpracování, ne však pro prodej kvalitního dřeva jakožto paliva za sníženou cenu a s dovozem do domu. Trvale žijícím obyvatelům Šumavy, kteří si palivo již objednali, správa nabízí palivo do výše 50 prostorových metrů v ceně 310 Kč za prostorový metr (stačí na otop po dobu jedné sezóny v dvougeneračním rodinném domě). Snaha správy parku je upřednostňovat v souladu s mezinárodními kritérii pro národní parky na celistvé ploše přírodní procesy a nedestruktivní lesnické metody (např. dosazování žádoucích dřevin ve prospěch odolného smíšeného lesa). Plochy tzv. suchého lesa vzrostly v uplynulých dvou letech jen minimálně a tvoří celkově jen 1,5 % plochy NPŠ. Na velkých plochách parku vzniká stabilnější, různověký les. Rovněž argumenty, že v oblastech “suchého lesa”, které se vyskytují zejména v oblasti Modravy a Kvildy, ubývá turistika, se neukázaly jako podložené. Přitom v “suchém lese” je suché jen horní stromové patro a biologické procesy probíhají dál. Nejde tedy o mrtvý les. “Suchý les v podstatě neexistuje,” říká biolog Jan Farkač z fakulty lesnické a environmentální v Praze. Suchý les v některých I.zónách považuje správa NP a CHKO Šumava za jednu z fází života lesa tak, jak je tomu ve všech ostatních mezinárodně uznávaných národních parcích. O navyšování ploch suchého lesa však správa neusiluje cíleně. Je možno předpokládat, že naprostá většina stresovaných ploch se dílem samovolně, dílem díky péči lesníků (dosazování žádoucích dřevin) poměrně brzy zmladí. Ve II. zónách se proti kůrovci neustále zasahuje a bude zasahovat. O osud “zelené Šumavy” není tedy nutno mít obavy ani při zavedení bezzásahového režimu na určité, jasně definované ploše.