Znak |
Osada ležící dnes na samém okraji Prahy je poprvé připomínána k roku 1088 mezi majetky darovanými králem Vratislavem nově založené kapitule na Vyšehradě. Ve třináctém století byl v Hovorčovicích vybudován v jádru dodnes dochovaný kostel a v následujícím století se o nich hovoří jako o farní vsi. V hovorčovickém kostelíku v roce 1547 pohřbili vlastníka zdejšího zboží, staroměstského primase Jakuba Fikara z Vratu, popraveného za účast na stavovském odboji. Od poloviny sedmnáctého století byly osudy Hovorčovic spjaty s dějinamy pakoměřicko-měšického panství hrabat Nosticů. V roce 1906 získala pozvolna rostoucí ves vlastní samosprávu. V současnosti je rychle se rozvíjející obec domovem více než půl druhého tisíce obyvatel.
Udělení obecních symbolů Hovorčovicím doporučil příslušný podvýbor PS PČR 30. května 2001 a slavnostní předání dekretu opravňujícího k jejich užívání proběhlo 14. srpna téhož roku. V červeném štítě je snížený zlatý ondřejský kříž jako zjednodušené heraldické vyjádření znaku Vyšehradské kapituly - zkřížených zlatých klíčů v červeném poli. Na spodních ramenech kříže je v oblouku zavěšena stříbrná hovořící páska, která je ve vztahu k názvu obce mluvícím znamením. Horní část štítu připomíná patrocinium hovorčovického kostela Narození sv. Jana Křtitele. Stříbrnou křtící misku s modrou vodou převyšuje symbol zrození - zlatá šesticípá hvězda. Stejná znamení nacházíme také na obecním praporu.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR