Týdeník Veřejná správa


 Konzultace

JUDr. Tomáš Rada

Problematika žádosti obce ve správním obvodu obce s rozšířenou působností o pořízení územního či regulačního plánu


Vyšlo v čísle 43/2007

Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění (tj. po novele č. 68/2007 Sb., dále jen „stavební zákon“) změnil úpravu pořizování územně plánovací dokumentace a upravil pravomoc jednotlivých obcí, a to dle jejich míry účasti na přenesené působnosti. I přes skutečnost, že vláda přijala další novelu nového stavebního zákona, která se má týkat především ulehčení a zjednodušení některých, převážně administrativních, úkonů a dále pak přivolení staveb ve volné krajině, nadále zůstalo ve stavebním zákoně poměrně dostatečné množství nevyjasněných ustanovení, které novelizace buď ještě čeká, eventuálně se čeká na okamžik, kdy budou uvedeny v život a doznají tak i svého vysvětlení – komentáře.

Cílem následujícího textu není komplexně popsat vztahy obcí při pořizování územně plánovací dokumentace, nýbrž pouze zdůraznit některé problémy, se kterými se praxe setkává a v závěru poskytnout malý návod obecním zastupitelstvům.

Úřad územního plánování

Z praktického hlediska se nadále nedostává dostatečného vyjasnění vztahu obce s „běžným“ (1) pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností, kterou stavební zákon v § 6 odst. 1 označuje jako „úřad územního plánování“. Tato legislativní zkratka znamená v duchu vyhlášky č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, seznam obcí uvedený v § 14 až 26, které spadají pod správní obvod daného úřadu územního plánování.

Tomuto úřadu územního plánování stavební zákon uděluje pravomoc, v části týkající se územního plánování, k pořízení územního plánu (2) pro území obce dle § 43 an. stavebního zákona, regulačního plánu pro území obce dle § 61 an. stavebního zákona, územně plánovacích podkladů dle § 25 an. stavebního zákona, a dále pak především k pořízení výše uvedeného, tj. územního plánu a regulačního plánu na žádost obce ve svém správním obvodu, aj. (3). Obdobně na žádost pořizuje územní studii jakožto územně plánovací podklad dle hlavy III dílu 1 stavebního zákona.

Vztah zastupitelstva obce a úřadu územního plánování

Zastupitelstvo obce v rámci rozhodování o územním plánu a regulačním plánu:

  1. schvaluje rozhodnutí o pořízení územního plánu a regulačního plánu, dále
  2. schvaluje zadání územního plánu a regulačního plánu a
  3. schvaluje pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a konečně taktéž
  4. vydává územní plán a regulační plán.

V tomto okamžiku se počíná celá problematika vyhotovování územně plánovací dokumentace komplikovat, jelikož nastává několik režimů, podle kterých se odvíjí následný vztah rozhodujícího zastupitelstva obce a úřadu územního plánování. Vztah těchto orgánů obce je vztahem samostatné a přenesené působnosti, kdy zastupitelstvo představuje samosprávné rozhodování o vývoji územního rozvoje obce a úřad územního plánování představuje státní moc usměrňující tento vývoj.

Nejjednodušším režimem je tzv. vztah „pod jednou střechou“, kdy zastupitelstvo obce rozhoduje o jednotlivých krocích fáze vyhotovování, ať územního plánu či regulačního plánu své obce, a pořizovatelem je pak obecní úřad téže obce. Tato situace platí pouze pro zastupitelstvo obce s rozšířenou působností. V případě, že si nebude vědět s jednotlivými procesními kroky rady, lze si snadno představit, že určitý člen zastupitelstva získá potřebnou radu, jakož i podklady na příslušném odboru svého úřadu, který je úřadem územního plánování.

Situace zcela odlišná (4) je pak v obcích, kde úřad územního plánování nesídlí a tedy, kde si musí obec sama poradit s jednotlivými kroky pořizování územního či regulačního plánu. Většina malých obcí, respektive jejich představitelů, pak samozřejmě nedisponuje žádanými zkušenostmi se stavebním (pozemkovým) právem, natož pak s administrativními kroky pořizování územně plánovací dokumentace. Není nikoli výjimečností, že v zastupitelstvu jsou zvolení zasloužilí občané obce, pro které rozhodování v rámci územního plánování musí jednoznačně znamenat zapeklitý problém, obzvláště za situace, kdy si s ním nevědělo rady, počátkem roku 2007, ani mnoho úřadů územního plánování. A tak lze jenom konstatovat, že v případě, že se zákonodárné orgány rozhodly vložit do rukou každého obecního zastupitelstva rozhodování o jednotlivých krocích pořizování územně plánovací dokumentace, měly buď v samotném stavebním zákoně, spíše však v prováděcím právním předpise, tj. vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „prováděcí vyhláška“), stanovit návod, eventuelně formuláře, k jednotlivým procesním krokům. Takto nezbývá zastupitelstvům nic jiného, než tápat, eventuelně žádat, úřady územního plánování o informace, které jim měly být poskytnuty jinou cestou. Celá situace je navíc podpořena tím, že současně s přijetím stavebního zákona došlo k novelizaci ustanovení § 84 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění.

Žádost obce ve správním obvodu úřadu územního plánování

Problematika žádosti obce ve správním obvodu obce s rozšířenou působností o pořízení územního či regulačního plánu je upravena naprosto stručně, rigidně a poněkud chaoticky v § 6 stavebního zákona. Podstatnými ustanoveními, a ve své podstatě i jedinými, jsou odst. 1 písm. c), které ve smyslu celého odstavce stanoví, že „Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad územního plánování") v přenesené působnosti pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu“ a odst. 6 písm. b), které stanoví, že „Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1)“.

Naprosto zavádějící je pak samotná terminologie stavebního zákona, kdy v § 6 odst. 6 písm. b) operuje s termínem žádosti obce o pořízení regulačního plánu, přičemž pak § 62 odst. 2 uvádí termín podnět, například zastupitelstva obce. Formuláře obsažené v prováděcí vyhlášce pak reflektují ustanovení §§ 62 a 64 stavebního zákona, čili obsahují formulář podnětu ze strany obce.

Samotný stavební zákon dále vůbec neřeší náležitosti žádosti o pořízení územního plánu, jak po formální či obsahové stránce. Z krátké praxe lze však dovodit, že místo žádosti postačuje danému úřadu územního plánování předložit usnesení rady obce, eventuelně tam, kde se rada obce nevolí (5)), obecního zastupitelstva, které bude obsahovat schválení žádosti obce o pořízení územního plánu. Tato zákonná terminologie je opět poněkud zavádějící a slušelo by se spíše formulovat, že rada, eventuelně zastupitelstvo, svým usnesením schválí podnět k pořízení územního plánu obce. Tomuto pojmosloví pak nasvědčuje i ustanovení § 44 stavebního zákona, které jednoznačně uvádí, že o pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce:

a) z vlastního podnětu,

b) na návrh orgánu veřejné správy,

c) na návrh občana obce,

d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 43/2007.

JUDr. Tomáš Rada je advokátním koncipientem v Brně a externím doktorandem na katedře práva životního prostředí a pozemkového práva Masarykovy univerzity.

Poznámky:

  1. Srov. terminologii s Průcha, P. Správní právo: Obecná část. 7., doplněné a aktualizované vydání. Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, Brno 2007, s. 193.
  2. Doležal, J. a kol.: Nový stavební zákon v teorii a praxi a předpisy související s poznámkami. LINDE PRAHA, a.s., Praha 2007, s. 108 k tomuto správně uvádí, že „vzhledem k tomu, že územní plánovací dokumentace kraje nahrazující územní plán velkého územního celku nyní nese název „zásady územního rozvoje“, je zbytečné dále používat název „územní plán obce“.
  3. Např. podává tzv. návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti podle § 162 an. stavebního zákona, dále je dotčený orgánem v: (1) územním řízení a v řízeních, (2) podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území – podle § 2 odst. 1 písm. a) stavebního zákona atp.
  4. Pro dokumentaci situace lze konstatovat, že v České republice existuje 205 obcí s rozšířenou působností a 6300 obcí s běžným pověřeným úřadem. Lze si tak snadno představit, kolik obcí potřebuje svého „pořizovatele“ pro potřeby územního plánování.
  5. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obsahuje pouze patnáct a méně členů (§ 99 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění.
  6. Jak již bylo výše uvedeno, regulační plán pořizuje pořizovatel, čili příslušný úřad územního plánování, na základě podnětu nebo na žádost, přičemž podnět podávají pořizovateli subjekty uvedené v § 62 odst. 2 stavebního zákona a žádost subjekty uvedené v § 62 odst. 3 stavebního zákona. Rozlišování mezi podnětem a žádosti je opětovně poněkud komplikované, jelikož z dikce ustanovení § 62 odst. 2 stavebního zákona, čili, že o pořízení regulačního plánu z podnětu mohou rozhodnout z vlastního nebo jiného podnětu subjekty uvedené v citovaném ustanovení. Jiný podnět tak mohou dát subjekty uvedené v odst. 3 § 62 stavebního zákona čili fyzické nebo právnické osoby oprávněné podat žádost.
  7. Příloha č. 8 citované vyhlášky, jež obsahuje tzv. podnět k pořízení regulačního plánu a příloha č. 10 téže vyhlášky obsahující formulář žádosti o vydání regulačního plánu. Oba formuláře je pak možné stáhnout přímo z internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj ČR http://www.mmr.cz/index.php?show=001025023002.

Obrázek s podtiskem:

USNESENÍ

I. Zastupitelstvo obce ______________ rozhodlo, v souladu s § 6 odst. 5 písm. a) a § 44 písm.a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, o pořízení nového územního plánu obce _____________, který bude řešit celé správní území obce.

II. Zastupitelstvo obce __________________ určuje zastupitele obce, pana _____________, bytem _____________, pro spolupráci s pořizovatelem při pořizování územního plánu obce _________________.

III. Zastupitelstvo obce _________________ schvaluje dle § 6 odst. 6 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, žádost obce __________________ o pořízení územního plánu obce Městským úřadem v _________________, tj. úřadem územního plánování ve smyslu § 6 odst. 1 písm.c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění.

IV. Zastupitelstvo obce ___________________ ukládá starostovi obce zabezpečit výběrové řízení na právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, pro vyhotovení územního plánu Obce ____________________.