Přírodní památky
Na rozcestí, kterému se podle blízkého potoka říká Račinka, při kraji lesa, kde na silničku směřující k hotelu Diana ústí vycházková cesta z velkolosinských lázní, stojí prostý, ale starobylý kříž. Je to místo plné bolesti a smutku. Právě tady se totiž loučili se svými nejbližšími před krutou smrtí upálením na hranici nešťastníci, odsouzení v neblaze proslulých čarodějnických procesech. Byly to smutné, ba tragické příběhy – příběhy o fanatismu, ztrátě soudnosti a rozumu, o zlobě, nenávisti i touze po majetku. Všechno to začalo v nedalekém Sobotíně, kde se jistá selka pokusila odnést hostii, kterou dostala v kostele při svatém přijímání. Byla to prostá žena, věřící na kouzla a čáry. Stonala ji kráva a někdo ji namluvil, že zvíře se může uzdravit jen s pomocí této svaté relikvie. Ženu však přistihli a obžalovali z čarodějnictví. Tehdejší zámecká paní hraběnka Angella Sybila Galle rozená Žerotínová, která v letech 1673-1692 spravovala velkolosinské panství za své nezletilé syny, povolala k případu “odborníka” – fanatického Františka Jindřicha Bobliga z Edlštadtu (Zlatých Hor), který využil příležitosti a rozpoutal doslova hon na čarodějnice. Po řadu let pak v soudním sále v zámku pod jeho vedením zasedal inkviziční tribunál, který na zdejším panství odsoudil v letech 1678-92 k smrti upálením na hranici celkem 56 lidí, převážně žen, ale i dětí. Před smrtí byli nešťastníci tvrdě mučeni, takže se nakonec, aby se vyhnuli dalším krutým bolestem, raději přiznávali k nejfantastičtějším přečinům podle přání svých trýznitelů. Boblig postupoval promyšleně a plánovitě, do jeho tenat uvízli především ti, kteří se mu z nějakých důvodů znelíbili, kterým se chtěl pomstít a především se zmocnit jejich majetku.
Již zmíněný zámek je nejvýznamnější historickou stavbou ve Velkých Losinách. Tento klenot moravské renesance si dali vystavět před rokem 1589 páni ze Žerotína. Je to trojkřídlá stavba, směrem do nádvoří otevřená třípodlažními arkádami, se štíhlou osmibokou věží. Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století byla k původní renesanční budově přistavěna další tři barokní křídla, rovněž s arkádami, a zřízena zahrada. Žerotínové, v šestnáctém a na počátku sedmnáctého století jedni z nejvýznamnějších představitelů moravských protestantských stavů, po Bílé hoře obrátili kabát a majetky uchránili pod slibem, že přestoupí na katolickou víru. Nákladný život však nakonec přivedl tento starobylý rod takřka na mizinu. Dluhy jej donutily prodávat jedno panství za druhým, až došlo i na Velké Losiny. Lichtenštejnové, kteří je v roce 1802 koupili, využívali zámek jako letní sídlo. Pobývali především v barokní budově, zatímco v renesanční části zřídili jakési šlechtické muzeum. Vnitřní prostory “starého” zámku patří k nejpozoruhodnějším pozdně renesančním interiérům u nás, vyniká zejména hodovní síň s kazetovým stropem. Součástí expozice je i cenná obrazárna a žerotínská zbrojnice.
Další mimořádně pozoruhodnou památkou je stará renesanční papírna čp. 9, rozložité patrové stavení s vysokou sedlovou střechou. Založili ji Žerotínové v devadesátých letech šestnáctého století a pracuje bez přerušení prakticky dodnes, čímž se nemůže pochlubit žádné jiné podobné zařízení ve střední Evropě. Papír se tu stále vyrábí starou osvědčenou metodou, tedy ručně, jen s minimálním využitím mechanizace, což je zárukou mimořádně vysoké kvality a neobvyklé trvanlivosti. Dnes se papír z Velkých Losin využívá hlavně k významné státní i osobní korespondenci, k mezinárodním smlouvám a tisknou se na něj i faksimile vzácných rukopisů a knih. Od roku 1987 je v části historické budovy otevřeno Papírenské muzeum, součástí prohlídky je i návštěva výrobních provozů. Papírna má statut národní kulturní památky a aspiruje na zápis do seznamu památek UNESCO.
V obci je i starobylý renesanční kostel sv. Jana Křtitele, z let 1600-1603 s přistavěnou barokní hrobkou Žerotínů.
Zapomenout bychom neměli ani na zdejší lázně, založené u sirných pramenů již v šestnáctém století. Jádro současného areálu pak vzniklo ve století devatenáctém, později bylo doplněno ještě dalšími budovami. Léčí se tu poruchy hybnosti, u dětí i choroby dýchacích cest.