Názor
Nechci rozebírat úroveň poskytovaných služeb v knihovnách, ani hodnotit využitelnost knihoven v obcích. Mají své místo, své klady a jsou soused od souseda velice rozdílné. Nezáleží ani tak na tom, zda knihovna je či není vybavena počítačem s připojením na internet. Jde o to, zda se o její existenci knihovny na netu dozvím. I knihovna, která nevlastní počítač, může mít svou webovou prezentaci či odkaz na webu.
Webové stránky obcí můžeme podle jejich vztahu k tamním knihovnám rozdělit následovně:
obec uvádí zmínku o knihovně a aktuálně informuje,
vznikl pokus o webovou stránku či odkaz knihovny a v původní nezměněné podobě straší na webu dodnes,
obec existenci knihovny tají, protože zřizovatel má pocit, že se není čím chlubit,
obec nenapadlo knihovnu představit na webu (kupodivu nejčastější případ!).
Jaká je tedy situace? V roce 2005 se metodické oddělení Knihovny města Hradce Králové v rámci svých regionálních služeb věnuje 89 malým neprofesionalizovaným knihovnám. Weby obcí = zřizovatelů těchto knihoven sledujeme od roku 2003. Oceňujeme i sebemenší zmínku o existenci knihovny na obecním webu. Pokud se na obecním webu vyskytlo slovo knihovna, zaznamenali jsme! Situace se lepší jen opravdu velmi zvolna! Pokud z 89 knihoven existuje pro internet jen 32, nedá se mluvit o potěšujícím výsledku! Z uváděných 32 nálezů se navíc o podstatné zmínce nebo přímo vlastním odkazu dá mluvit pouze ve 12 případech!
Knihovník nemusí být webmaster, ale měl by umět připravit pro web kvalitní podklady. Co by stránka knihovny měla obsahovat, si shrňme v následujících odstavcích. Knihovna by měla být zmíněna hned na úvodní stránce obecního webu. Je lehce objevitelná, pokud ji schováte pod oddíl kultura. Tam ji ale naleznete málokdy. Nacházíme ji ve sportu, zápisech zastupitelstva, mezi informacemi obecního výboru… Na první stránce by měly být zveřejněny také základní údaje (adresa - přitom umístění knihovny může být doprovázeno slovním popisem či mapkou – nikoliv celého města, ale kudy do knihovny, jméno knihovníka – telefon, e-mail, případně i mobil, výpůjční doba). K dalším důležitým informacím patří, zda má knihovna samostatná oddělení pro děti a dospělé, zda existuje pro internet (pokud je) zvláštní provozní doba, jaký rozsah služeb může návštěvník očekávat a kolik za to zaplatí.
Dále by mělo být patrné, jaká osoba je odpovědná za obsah a uvedeno datum, kdy byla stránka aktualizována: čím častěji, tím lépe, u malých obecních knihoven by stačilo jednou ročně (v takovém případě je třeba se vyvarovat sdělení typu: “Přejeme všem čtenářům veselé Vánoce!”). Pouze datum, kdy byla stránka vytvořena, je zavádějící.
Pokud bude rozsah vašich stránek větší, promyslete důkladně strukturu, logiku a návaznost poskytovaných informací a nezapomeňte na možnost návratu na hlavní menu z jakéhokoliv bodu vaší prezentace. Pamatujte také na to, že vzorek na pozadí zhoršuje čitelnost a odvádí pozornost od obsahu, barvy pozadí a písma musí být dostatečně kontrastní. A na závěr: zkontrolujte si dostupnost z běžných vyhledávačů!
Přesný návod, jak udělat stravitelný web, který vás bude bavit a zároveň poskytovat informace, neexistuje. Při brouzdání internetem si však velice brzy uvědomíte, co se vám líbí, a co tedy určitě ne! Zkoušejte, hledejte, experimentujte.
O spolupráci obecně
Při své práci spolupracujeme se skoro stovkou obecních či městských úřadů. Zkušenosti nás jednoznačně přesvědčily, že nejdůležitější je soustavná komunikace, informovanost o veškerém dění a hlavně osobní kontakt, pokud je realizovatelný. Pro starosty pořádáme jednou, dvakrát do roka informativní schůzku o možnostech získání dotací pro knihovnu. Konzultujeme samotné vyplňování formulářů. Na všechny akce pro knihovníky - exkurze, přednášky, školení - zveme vždy i starosty. Stalo se, že se starostka stala zároveň knihovnicí. Budova obecního úřadu se zrekonstruovala, starostka přestěhovala svůj úřad do knihovny a na dveřích teď můžete číst: “Starosta. Knihovna.”
V několika obcích jsme spojili knihovnu obecní se školní. Prostor se našel ve škole (bývalé třídy po úbytku dětí stejně zely prázdnotou), knihovní fondy se sdružily. V jedné obci se tak zvedla úroveň nejenom knihovny samotné, ale i školní výuky. Učitelky (které jsou zároveň i knihovnicemi) totiž pochopily, že i v knihovně se dá učit, že je trestuhodné nevyužít potenciál, který jim knihovna nabízí. Podle potřeby tak zde vyučují nejen literaturu či český jazyk, ale i dějepis, zeměpis a přírodopis.
Většinou kde v obci funguje knihovna, tak tam už se o to museli zasloužit. Hledají se nové lépe vyhovující prostory, vybavují se knihovny nábytkem, investuje se do nákupu knihovního fondu. Knihovny se automatizují, buď přímo samotný výpůjční protokol s elektronickými katalogy a vším, co k tomu patří, nebo alespoň dochází k rozšíření služeb knihoven o nabídku stanice veřejného internetu. A velkou zásluhu na tom má právě pochopení ze strany obecních úřadů.
Z té stovky starostů už většinu známe osobně. Snažíme se vštípit do jejich povědomí, že pokud nastane problém, my jsme ti, kteří poradí a v rámci možností pomůžou. Chceme být v situaci, kdy starosta nejprve zvedne telefon a poradí se, pak teprve situaci řeší.
Ještě pár sebekritických vět do vlastních řad. Kde se nepodaří najít vnímavého knihovníka, člověka zapáleného pro věc, místního “guru”, tahouna a udělat z něho knihovníka, tam obecní úřad sám nic nezmůže. Osvícený knihovník udělá i v nepříznivých podmínkách příjemnou a funkční knihovnu. Je to o správných lidech na správných místech. A o komunikaci mezi nimi.
Použité materiály:
Pravidla pro tvorbu přístupného webu - vyd. Ministerstvo informatiky ČR:
www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1588
Obecná pravidla pro webové stránky
|