Příloha |
V Bruselu
byl 27. června 2007 podepsán Národní strategický
referenční rámec (NSRR) – základní
programový dokument obsahující cíle,
priority a zaměření strukturální pomoci v České
republice v letech 2007-2013. Znamená to, že mohou být
vyhlašovány Operační programy, jejichž
prostřednictvím se strategie NSRR realizuje a které již
obsahují konkrétní dotační tituly. Pro
období 2007-2013 bylo stanoveno 24 operačních programů
(OP), které se dělí na tematické, regionální,
programy pro Prahu a programy Evropské územní
spolupráce (bližší informace o jednotlivých
OP jsou uvedeny na www.strukturalni-fondy.cz).
V nadcházejícím programovacím období má Česká republika možnost čerpat z unijních prostředků až 750 miliard korun. Základem pro úspěšné čerpání vyčleněných peněz je příprava kvalitních projektů. Mnohé subjekty, ať už obce, města, kraje, podnikatelé či nestátní neziskové organizace, mohou navázat na úspěšné projekty, které se jim podařilo realizovat v uplynulém programovacím období a využít zkušeností, které při jejich naplňování získaly. Dobrých projektů, které se s využitím evropských financí podařilo uskutečnit, bylo mnoho.
Následující projekty byly úspěšně realizovány ve Středočeském kraji s využitím prostředků minulého programovacího období (2004 – 2006) poskytnutých ze strukturálních fondů EU. Společný regionální operační program (SROP) byl zaměřen na investiční projekty, které podporovaly vyvážený rozvoj regionů. Příjemci dotací byli podnikatelé, obce, svazky obcí, kraje, organizace jimi zřizované, nestátní neziskové organizace a další subjekty. SROP byl rozdělen do pěti priorit, z nichž každá byla zaměřena na určitou oblast: Priorita 1 - Regionální podpora podnikání, Priorita 2 - Regionální rozvoj infrastruktury, Priorita 3 - Rozvoj lidských zdrojů v regionech, Priorita 4 - Rozvoj cestovního ruchu a Priorita 5 - Technická pomoc.
Vybrané projekty byly realizovány v Prioritách 2 – 4 a mohou sloužit jako příklad všem, kteří se k podání projektů připravují a mají zájem nechat se touto „dobrou praxí“ inspirovat. U každého projektu jsou uvedeny jeho cíle, výstupy a v některých případech i doporučení ostatním žadatelům - čeho se vyvarovat, na co si dát pozor, v čem může nastat problém. Zároveň jsou ke každému projektu připojeni žadatelé, jejich partneři a struktura financování projektů.
Autobusové nádraží bylo v Rakovníku vybudováno ve druhé polovině 60. let minulého století. Jeho původní stav bránil jak kapacitně, tak z hlediska bezpečnosti (couvání autobusů s cestujícími z pilových stanovišť, vandalismus, kapesní krádeže, výtržnosti) a plynulosti provozu dalšímu rozvoji autobusové dopravy. Cílem projektu bylo vytvořit pro širokou cestující veřejnost vlídný, bezpečný, bezbariérový a informacemi dostatečně vybavený dopravní terminál. Realizace projektu měla zároveň přispět k přilákání většího počtu cestujících, ke zvýšení zájmu a posílení pracovních míst u dopravců.
V rámci projektu došlo ke změně celého prostranství autobusového nádraží a jeho smysluplnějšímu využití. Pilovité stání autobusů bylo přebudováno na podélné, které je vhodnější z hlediska bezpečnosti cestujících a snížení nehodovosti během přepravy osob. Příjezdová komunikace byla rozšířena o jeden jízdní pruh s pěti polotěsnými parkovacími stáními, stávající komunikace byla opravena. Na středu nádraží se úpravou zelených ostrůvků rozšířila plocha pro odstavné stání autobusů a byl zaveden jejich jednosměrný provoz. V areálu se opravilo veřejné osvětlení, zrekonstruovala kanalizace, vybudovaly nové a opravily stávající chodníky. Také nástupiště byla zrekonstruována a rozšířena o nová. Prostranství se dovybavilo zastávkovými přístřešky, zastávkovými sloupy, odpadkovými koši a lavičkami. Pohyb pěších usměrnilo vodorovné dopravní značení a bezpečnostní zábradlí - příchod na nástupní ostrůvky je pouze v místech označených pro chodce. K lepší informovanosti a orientaci cestujících slouží informační kiosek s možností aktivního vyhledávání autobusových a železničních spojů, stejně jako informační tabule se zobrazováním aktuálních příjezdů a odjezdů autobusů.
Projekt má pozitivní dopad. Po necelém roce od zahájení realizace stavební části došlo k nárůstu o 45 spojů (odjezdů) týdně, šestnáct linek bylo začleněno do systému Středočeské integrované dopravy (SID). Do jednoho roku po ukončení projektu se díky této investici vytvořilo minimálně pět pracovních míst a u největšího dopravce v regionu vzniklo v souvislosti s rozšířením služeb a přidáním nových spojů sedm nových pracovních míst.
Doporučení ostatním žadatelům: „Vzhledem ke skutečnosti, že celý proces od zpracování žádosti přes průběžný monitoring, závěrečné vyhodnocení a následný monitoring je administrativně i časově velice náročný, měl by být případný konečný příjemce grantu buď dostatečně personálně vybaven, nebo by si měl nalézt vhodného zkušeného partnera, který část administrativy zpracuje ve spolupráci s konečným příjemcem. My jsme spolupracovali s externí konzultantskou firmou a tato spolupráce se nám vyplatila.“
Projekt Výstavba dopravního terminálu v Rakovníku byl realizován v rámci opatření 2.1. Rozvoj dopravy v regionech, podopatření 2.1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech. Žadatelem bylo město Rakovník (Husovo náměstí 27, 269 18 Rakovník), partnerem Svazek měst a obcí Rakovnicka, manažerem projektu Pavel Holub, (tel.: 313 259 160, e-mail: pholub@murako.cz)
Struktura financování:
Most na silnici II/608 u obce Veltrusy (ev. č. 608–609), převádějící tuto silnici přes řeku Vltavu, byl v havarijním stavu. Z tohoto důvodu na něm byla snížena nejvyšší povolená rychlost na 30 km/h, čímž došlo ke snížení plynulosti dopravy. Problém byl o to závažnější, že Veltrusy jsou díky svému zámku a parku turisticky frekventovaným místem. Cílem projektu proto bylo zlepšit dopravní obslužnost, zvýšit plynulost dopravy, zvýšit bezpečnost silničního provozu a zprostředkovaně přispět k rozvoji cestovního ruchu.
Havarijní stav mostu byl způsoben především poškozením mostních závěr, poškozením odvodnění římsy, zábradlí a mostní vozovky. Tento nevyhovující stav byl odstraněn celkovou rekonstrukcí, která zahrnovala bourání, rekonstrukci objektů pozemní komunikace, vlastní rekonstrukci mostu, výstavbu opěrných zdí, rekonstrukci veřejného osvětlení a přemístění plavebních znaků. Po dokončení projektu vznikl most o délce 227 metrů, šířce 13,6 metru a s chodníky po obou stranách mostu širokými 1,32 metru. Normální zatížitelnost mostu je nyní 26 tun, výhradní 48 tun.
Projekt Veltrusy - rekonstrukce mostu byl uskutečněn v rámci opatření 2.1. Rozvoj dopravy v regionech, podopatření 2.1.1. Rozvoj regionální dopravní infrastruktury. Žadatelem byl Středočeský kraj (Zborovská 11, 150 21 Praha 5), projektovým manažerem Ing. Ladislav Bak, (tel.: 257 280 428, e-mail: bak@kr-s.cz). Do projektu nebyli zapojeni žádní partneři.
Struktura financování:
Oblast Mnichovicka je značně členitá a rozmanitá, převažuje zde venkovské osídlení s nízkou hustotou obyvatelstva. To byly zřejmě hlavní důvody, proč nebylo pro komerční subjekty ekonomicky zajímavé investovat v tomto regionu do vybudování širokopásmových datových sítí. Přístup do datových sítí (zejména k internetu) byl proto pro občany a instituce sídlící v regionu velice omezený. Způsob připojení do datových sítí nesplňoval současné vysoké nároky ani u institucí veřejné správy. Tento neuspokojivý stav blokoval optimální rozšíření a využívání e-governmentu v regionu, z jehož prvků do té doby převažovaly pouze služby e-podatelen. Na technické limity dostupnosti internetu v regionu naráželo také provozování veřejně přístupných bodů k internetu (PIAP). Vinou nízké kvality a pomalého připojení nebyl o jejich využívání ze strany veřejnosti příliš velký zájem. Cílem projektu bylo proto vytvořit levnou, moderní a technicky vysoce pokročilou alternativu k současným možnostem připojení do datových sítí v regionu, a tím zvýšit rozšíření internetu a dalších služeb datových sítí do domácností a firem. Projekt měl zároveň za úkol komplexně vyřešit připojení institucí veřejné správy do datových sítí, a rozšířit tak využívání možností e-governmentu. Vybudování kvalitní datové sítě, možnost efektivního využití služeb e-governmentu, stejně jako rozšíření a zvýšení atraktivity sítě PIAP pro občany umožňuje významný rozvoj informační společnosti v regionu. Možnost plného využití potenciálu datových sítí přispěje ke zvýšení atraktivity regionu pro investory a k růstu konkurenceschopnosti soukromého i veřejného sektoru v regionu.
Hlavní aktivitou municipálního projektu města Mnichovice a jeho partnerů bylo vybudování komunitní datové sítě (KSM) na bázi mikrovlnného přenosu (Wi-Fi). Po technickém zabezpečení a vybudování datové sítě následovalo zřízení osmi nových PIAP (PC s monitorem, tiskárnou a připojením do KSM) na místech určených partnerskými obcemi, které byly společně se stávajícími PIAP zapojené do nově vybudované datové sítě. Všechna PC byla vybavena nainstalovaným a aktualizovaným operačním systémem, programovým vybavením (kancelářským programovým balíkem MS Office 2003 Basic a sadou programů, jako jsou například Adobe Reader, Nero, Power DVD) a zabezpečena antivirovým a antispywarovým programem. Do komunitní sítě se postupně napojovaly všechny veřejné instituce, které projevily zájem, včetně školních a předškolních zařízení a knihoven. Provozováním sítě byla pověřena příspěvková organizace města Mnichovice – Veřejné služby obce Mnichovice. V návaznosti na vybudování sítě se uskutečňují školení občanů v oblasti počítačové a informační gramotnosti, která pořádá provozovatel sítě. Projekt umožnil městu Mnichovice a partnerským obcím rozšířit na svých webových stránkách možnosti e-governmentu (oživení a zatraktivnění e-podatelen, provozování elektronické úřední desky, rozhraní pro komunikaci s VS Mnichovice, el. samoodečty vodného – VS Mnichovice). Zahájení a průběh zkušebního provozu doprovázela propagační akce, informující jak o samotném projektu, tak o způsobu využití jeho výstupů (letáky, brožury, informace v regionálních médiích a periodikách). Byla také zřízena internetová stránka projektu www.mnichovice.info/sluzby/ksm/, na které jsou občané a instituce pravidelně informováni o aktuálním dění a možnostech využití datové sítě. Medializace a propagace projektu napomohly tomu, že se podařilo ke stanovenému datu splnit plánovaný počet aktivních napojení a vytvořit reálné předpoklady k překročení plánovaného limitu v pokrytí a využívání sítě do konce roku 2006. Projekt vytvořil jedno pracovní místo na plný úvazek a jedno pracovní místo na 0,2 úvazku.
Doporučení ostatním žadatelům: „Doporučujeme věnovat velkou pozornost správnému výběru technologie. Toto strategické rozhodnutí v žádném případě nelze ponechat pouze na dodavateli. Na výběru konkrétních prvků s ohledem na dlouhodobý charakter a provozování sítě je třeba se podílet. V přípravné fázi projektu nezapomeňte smluvně zabezpečit veškerá umístění technologií, projednat přívody energie a smluvně zajistit nepřetržitý přístup k nim. Velkým úskalím se v našem projektu ukázalo tzv. ,plánování od stolu‘. Doporučujeme veškerá umístění technologií fyzicky prověřit. Velkou pozornost věnujte terénnímu reliéfu, a pokud je projekt zpracováván v období vegetačního klidu, počítejte s rozvojem vegetace s ohledem na zajištění nezbytné viditelnosti v souvislosti s budováním sítí a technologií Wi-Fi. Z administrativního hlediska je nezbytné, aby celý přípravný a později realizační tým měly k dispozici veškeré dokumenty v jejich platných verzích. V rámci celé realizace se nám osvědčilo využívání elektronické komunikace, která všechny kroky nesmírně zrychluje. Po počátečních nezdarech jsme vytvořili sdílené dokumentační středisko (neveřejný webový portál). Zde byly shromažďovány všechny projektové a dokumentační materiály v jejich platných autorizovaných verzích a veškeré změny byly prováděny pouze po vzájemném odsouhlasení. Tento portál se později v rámci realizace přetvořil ve veřejný portál celého projektu s neveřejnou částí, sloužící uživatelům a správě sítě ke vzájemné výměně provozních informací.“
Projekt Komunitní síť Mnichovicka byl realizován v rámci opatření 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech. Žadatelem bylo město Mnichovice (Masarykovo náměstí 83, 251 64 Mnichovice, tajemnice Miroslava Vojtíšková – tel.: 323 640 113, e-mail: vojtiskova@mnichovice.info), partnery obce Hrusice, Chocerady, Kaliště, Mirošovice, Mukařov, Ondřejov, Stránčice, Struhařov, Stříbrná Skalice, Zvánovice. Administrativně projekt řídil Bc. Martin Matějovský (tel.: 606 787 901, e-mail: matejovsky@progrant.cz), technické a realizační řízení projektu a jeho provozování zajišťují Veřejné služby (VS) obce Mnichovice (Ondřejovská 709, 251 64 Mnichovice - Jiří Čánský, tel.: 323 640 108, e-mail: jiri@cansky.cz).
Struktura financování:
Pečecký region má ve srovnání s celokrajským průměrem vysokou nezaměstnanost. Zároveň se vyznačuje specifickou vzdělanostní strukturou. Počet vysokoškolsky vzdělaných osob a osob se vzděláním ukončeným maturitou je podprůměrný, naopak převažují osoby vyučené bez maturity či se základním vzděláním. Cílem projektu proto bylo rozšíření kapacit v regionu v oblasti celoživotního vzdělávání. Nově vybudované centrum je určeno především pro pořádání vzdělávacích aktivit zaměřených na osoby s nižším stupněm vzdělání a na znevýhodněné skupiny obyvatel, převážně na ženy na mateřské dovolené.
Pro vybudování vzdělávacího zařízení byla vybrána nevyužívaná obecní budova bývalé školní jídelny, nacházející se ve středu města Pečky (tř. Jana Švermy 141, 289 11 Pečky). Celkovou rekonstrukcí a vybavením budovy vzniklo vzdělávací centrum s jednou učebnou pro zvyšování počítačové gramotnosti (vybavena 12+1 PC a dataprojektorem), dvěma jazykovými učebnami (s kapacitou dvakrát 16 osob), zasedací místností, kanceláří vedoucího centra a odpočinkovým prostorem (parkoviště, dvorek). Centrum dále nabízí hrací koutek s personálním zajištěním pro děti maminek, které absolvují kurzy. V rámci projektu byla také vytvořena pobočka centra v Nové Vsi I., která je vybavena veřejně přístupným internetem a čtyřmi počítači. Zaměření kurzů připravovaných v nových prostorách bylo konzultováno s partnerem projektu, Prosperitou, o. p. s., který se specializuje na celoživotní vzdělávání. Od začátku roku 2006 probíhá ve vzdělávacím centru především výuka cizích jazyků a kurzy zvyšování počítačové gramotnosti. Na pořádání vzdělávacích kurzů počítačové gramotnosti a anglického jazyka pro ženy na mateřské dovolené získal DSO Pečecký region dotaci v programu SROP, opatření 3.2 – Podpora sociální integrace v regionech (projekt „Potkáme se u Kolína“). Díky realizaci investičního projektu vznikla přímo dvě pracovní místa na poloviční úvazek (účetní, správce budovy) a jedno pracovní místo na plný úvazek (vedoucí centra). Bližší informace o činnosti vzdělávacího centra jsou k dispozici na www.vzcentrum.cz.
Doporučení ostatním žadatelům: „Buďte obezřetní při zadávání veřejných zakázek. My máme velice dobrou zkušenost s konzultantskou firmou, jež se touto problematikou zabývá. Pokud možno vše konzultujte s kompetentními úředníky. Vždy je lepší problém hned řešit než ho nechat, „zahnít“ či uležet a tvářit se, že je vše v pořádku. Pokud je problém živý, vždy jej lze řešit. Je dobré mít v týmu několik specialistů v jednotlivých oborech nebo poradce. Správně připravit zadání například v oblasti IT je pro laiky oříšek. Absence odborníka v oblasti IT v našem projektovém týmu se projevila jako slabina ve chvíli, kdy vybraná firma na dodávku PC se ukázala jako málo profesionální a odvedla nekvalitní práci. Proveďte průzkum stavu budovy před vyčíslením nákladů. V našem případě stáří a stav rekonstruované budovy přinesly řadu na počátku stěží předvídatelných problémů (zavodněný suterén, špatný stav odkrytých krovů) a s tím související vícenáklady. V závěru realizace projektu nám byly zprostředkujícím subjektem vyřazeny některé drobné výdaje jako neuznatelné. Jednalo se o dovybavení budovy k zajištění její provozuschopnosti (například tekuté mýdlo na toalety apod.). V porovnání s celkovým rozpočtem projektu se sice jednalo o zanedbatelnou částku (13 tisíc korun), ale kdybychom to zjistili dříve, nemusela tato situace nastat.“
Projekt Vzdělávací centrum Pečecka byl uskutečněn v rámci opatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech. Žadatelem byl Dobrovolný svazek obcí Pečecký region (Masarykovo náměstí 78, 289 11 Pečky), partnerem Prosperita, o. p. s. a projektovou manažerkou Ing. Markéta Pošíková.
Struktura financování:
Myšlenka poskytnout ve Vlašimi neziskovým organizacím budovu, která by sloužila jako zázemí pro jejich činnost, se zrodila již v roce 2003. Zázemí menších neziskových organizací ve městě bylo nedostatečné, stejně jako technické vybavení pro spolkovou činnost. K účasti na projektu byly osloveny všechny neziskové organizace, které působí ve Vlašimi a jejím okolí, aby svými názory, nápady a představami přispěly k vytvoření konečné podoby projektu. Při komunitním plánování neziskové organizace určily, jak bude v budoucnu dům fungovat a jak by měl po jeho rekonstrukci vypadat. Poté byl vytvořen stavební projekt. Hlavním cílem projektu bylo vybudovat kvalitní zázemí pro působení neziskových organizací ve Vlašimi, aby mohly poskytovat odpovídající služby ve vzdělávací, sociální, kulturní a volnočasové oblasti.
K realizaci projektu byl určen dům, který městu roku 1966 odkázala malířka Anna Roškotová. Vzhledem k technickému stavu budovy byla nutná její kompletní rekonstrukce včetně adaptace přístavku a zpřístupnění podkroví. Zrekonstruovaný objekt splňuje dvě funkce: 1. slouží jako zázemí pro spolky a neziskové organizace z Vlašimi a nejbližšího okolí, které zde mají své klubovny a kanceláře; 2. tvoří zázemí pro vzdělávací, školicí a přednáškovou činnost. Po rekonstrukci byly nabídnuty nové prostory pěti neziskovým organizacím. Organizace, které neměly požadavek na vlastní klubovnu, ale chtějí mít prostory k občasným setkáním, mají možnost využít pro svou činnost společnou, tzv. setkávací klubovnu. Všechny klubovny jsou vybaveny základním nábytkem a počítačem s přístupem na internet. V objektu se dále nachází multimediálně vybavená přednášková místnost s kapacitou zhruba 70 osob a ubytovací prostory s 15 lůžky ve standardu se sociálním zařízením. Toto zázemí mohou také využít ostatní organizace a zájemci z regionu. Smyslem je poskytnout a do Vlašimi přilákat co nejširší nabídku školení a seminářů, zaměřených zejména na neformální vzdělávání. V rámci projektu byla také upravena zahrada o rozloze více než 2000 m2, která bude využita pro pestrou škálu aktivit organizací. Vzniklo zde menší hřiště pro dětské sporty a velké ohniště. O chystaných akcích ve Spolkovém domě (včetně přihlášek na plánované akce a ceníku služeb) je možné se informovat na nově vytvořených webových stránkách www.spolkovydum.cz, které jsou neustále aktualizovány. Realizací projektu vzniklo jedno pracovní místo vedoucího domu, který koordinuje aktivity v domě a pomáhá zajišťovat finanční pomoc na jejich realizaci formou dotací. Od roku 2004, kdy se neziskové organizace při plánování projektu poprvé sešly, naučily se vzájemně spolupracovat a pravidelně se setkávat. Díky realizaci projektu tak vznikají nové projekty, na kterých se společně podílí více neziskových organizací. V současné době má v domě své sídlo pět organizací: Občanské sdružení Klub Ráchel, které se věnuje systematické práci s romskými dětmi a mládeží (ve městě působí od roku 1986); Občanské sdružení Sluníčko, sdružující děti převážně z neúplných rodin; sdružení STROM – Přátelé Blanického mlýna, pracující s organizovanými dětmi a mládeží; Rodinné centrum Světýlka a Občanské sdružení Podblanickem, které při své činnosti zejména oslovuje občany, aby společně hledali cesty ke zlepšení kvality života a posilovali kladný vztah k regionu, nabízí život na venkově jako alternativu života ve městě a podněcuje aktivitu občanů i institucí pro rozvoj a zviditelnění regionu.
Projekt Rekonstrukce domu sourozenců Roškotových – Spolkový dům (Palackého nám. 65, 258 01 Vlašim, vedoucí centra: Alena Sanders, tel.: 737 505 605, e-mail: info@spolkovydum.cz) byl realizován v rámci opatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech. Žadatelem bylo město Vlašim (Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim), partnery: Občanské sdružení Podblanickem, Občanské sdružení Klub Ráchel, Modeláři Vlašim, Občanské sdružení Sluníčko, STROM – Přátelé Blanického mlýna, Sbor dobrovolných hasičů Vlašim, Svaz diabetiků ÚO Vlašim, Fénix, sdružení dětí, mládeže a dospělých, Vlašimská astronomická společnost, Občanské sdružení zdravotně postižených Vlašimska, Svaz zdravotně postižených „Podblanicka“, Junák – svaz skautů a skautek, středisko Vlašim, Posázaví o. p. s., ZO Českého svazu včelařů Vlašim, Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Informační centrum neziskových organizací, o. p. s. Projektovou manažerkou byla Bc. Renata Vondráková, (tel.: 604 540 583, e-mail: rvondrakova@podblanickem.net).
Struktura financování:
Rožmitálsko patří mezi hospodářsky slabé oblasti. Vzhledem k tomu, že v regionu nebyla dostatečná infrastruktura pro vzdělávání a získávání informací, vznikl projekt na vytvoření nového vzdělávacího centra v Rožmitále pod Třemšínem, v historickém, kulturním a správním centru regionu Třemšín. Jedním z cílů projektu bylo zlepšit přístup všech obyvatel regionu k informacím a zvýšit jejich participaci na celoživotním učení. Dalším cílem bylo snížit nezaměstnanost v regionu aktivací nezaměstnaných a integrací minorit a sociálně slabších skupin do komunity.
Pro vybudování vzdělávacího zařízení byl vybrán dům vedle radnice na náměstí v Rožmitále pod Třemšínem. Celkovou rekonstrukcí a vybavením budovy vzniklo vzdělávací centrum s jednou počítačovou učebnou pro zvyšování PC gramotnosti (vybavena 8 PC s veřejným přístupem k internetu a scannerem), jedním velkým školicím sálem (Středisko sociální integrace s kapacitou 40 míst), malým školicím sálem (Středisko politiky zaměstnanosti s kapacitou 15 míst) a školicím sálem pro mládež (Školicí sál pro mládež s kapacitou 30 míst). Školicí místnosti jsou vybaveny dataprojektorem, notebookem, televizorem, videem a domácím kinem. V centru se dále nachází knihovna pro mládež i dospělé s PC pro čtenáře s elektronickým katalogem a přístupem na internet. Ve vstupním prostoru centra je umístěno informační centrum, které nabízí informace jak občanům, tak návštěvníkům regionu. Centrum poskytuje vzdělávací a informační služby, provozuje kvalifikační a rekvalifikační kurzy, jakož i programy na sociální integraci. Díky realizaci investičního projektu vznikla přímo dvě pracovní místa.
Projekt Centrum celoživotního vzdělávání s knihovnou manželů Tomanových (Palackého 9, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem, tel.: 318 665 439, vedoucí centra: Dana Petrášková, tel.: 724 919 004, e-mail: knihovna@rozmitalptr.cz, www.tremsinsko.cz) se uskutečnil v rámci opatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech. Žadatelem bylo město Rožmitál pod Třemšínem, partnery Základní škola Jana Jakuba Ryby v Rožmitálu pod Třemšínem, Mateřské centrum Rozmarýnek a obce Volenice, Nepomuk, Bezděkov pod Třemšínem, Vševily, Hudčice, Koupě, Věšín, Chrást, Hvožďany, Vranovce.
Struktura financování:
Městská část Příbram – Březové Hory je lokalita s dlouhou a bohatou hornickou tradicí, řada dolů byla činná v poměrně nedávné době. Dnes jsou vybrané báňské budovy a množství báňských děl součástí muzejní expozice Hornického muzea Příbram (www.muzeum-pribram.cz). Před realizací projektu byla v rámci prohlídky Prokopské štoly provozována asi 260 metrů dlouhá úzkorozchodná důlní drážka s rozchodem 450 mm. Na základě pozitivních zkušeností s provozem důlního vláčku iniciovalo vedení Hornického muzea myšlenku obnovit a dále rozšířit některé důlní drážky provozované v minulosti na povrchu a propojit jimi jednotlivé areály muzejní expozice. Návštěvníci muzea by tak měli možnost po prohlídce vlastního muzea a expozice důlní techniky na ploše za Ševčínským dolem postupně popojíždět několika důlními vláčky mezi jednotlivými expozicemi. S cílem rozšířit současnou nabídku v oblasti cestovního ruchu v Přibrami o novou atraktivitu, která zapadá do současného komplexu aktivit a navazuje na historický odkaz území, připravilo město Příbram projekt výstavby nové části trati pro historický hornický vláček.
Stěžejní
aktivitou projektu byla výstavba trati pro historický
hornický vláček. Trať dopravně propojuje areál
Hornického muzea Příbram se Ševčínskou
štolou. Vede po historické linii hornického
vláčku, kterým se v minulosti dopravovala ruda.
Renovovanou vláčkovou soupravu adaptovanou pro potřeby
přepravy osob dodalo Hornické muzeum Příbram. Součástí
projektu bylo také vytvoření naučné stezky
„Prokop“. Podél trati jsou instalovány
informační desky tvořící základ naučné
stezky (tabule s popisem a informacemi o místních
hornických tradicích, přírodě v regionu a
životním prostředí, kulturních a technických
památkách a podobně). Značení stezky navazuje na
současný místní a regionální
informační systém. Dotace poskytnutá na
realizaci projektu zahrnovala také výdaje na zajištění
publicity a propagace projektu.
Projekt „Hornický vláček – Březové Hory (HVBH)“ navazuje na další dva projekty, které byly zrealizovány také díky finanční podpoře EU. V rámci projektu „Příbram - Březové Hory - Hornické muzeum - rekonstrukce přístupových komunikací a vybudování parkovacích ploch“, spolufinancovaného z předvstupního programu Phare, byla zlepšena dopravní přístupnost části Hornického muzea, ve které se nachází také nově vybudovaná trať hornického vláčku. Díky finanční pomoci z EU (z programu SROP, podopatření 2.1.1. Rozvoj regionální dopravní infrastruktury) byla zrekonstruována jediná přístupová cesta k dalšímu z objektů Hornického muzea Příbram, k významné turistické památce tzv. Drkolnovskému kolu (projekt „Rekonstrukce místní komunikace Nad Štolou“).
Projekt „Hornický vláček – Březové Hory (HVBH)“ byl realizován v rámci opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, podopatření 4.2.2. Podpora místní infrastruktury cestovního ruchu. Žadatelem bylo město Příbram (Tyršova 108, Příbram 261 01, radní Mgr. Jiří Schmidt, tel. 318 402 384), partnery Svazek obcí Podbrdského regionu, Hornické muzeum Příbram, Spolek PROKOP Příbram, Okresní hospodářská komora v Příbrami, Společnost občanů a přátel Březových Hor a Partnerské město Freiberg (SRN).
Struktura financování:
Oblast kolem bájné hory Blaník má díky svým přírodním podmínkám i historickým památkám ve spojení se známou legendou o blanických rytířích potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Ten ale nebyl v minulosti dostatečně využíván a koncepčně propagován. Díky aktivitám některých neziskových organizací a města Vlašimi se tato situace v posledních letech začala zlepšovat, přičemž zlomovým okamžikem byla možnost využití finanční podpory z fondů EU na rozvoj cestovního ruchu. Projekt „Rekonstrukce kulturní památky – vlašimského zámeckého parku“ umožnil nově využít do té doby nefunkční historické objekty v zámeckém parku ve Vlašimi a rozšířit tamější služby pro turisty. Cílem projektu, realizovaného v letech 2004 - 2006, bylo vytvoření nových služeb a obnova a využití nefunkčních objektů ve Vlašimském zámeckém parku za účelem rozvoje cestovního ruchu v regionu.
Projekt se realizoval na zámku a území 250 let starého vlašimského zámeckého přírodně krajinářského parku - nemovité kulturní památky. Prostor parku je velmi kvalitní z hlediska zachovalosti přírodních prvků (jejichž obnova pokračuje). Velkým problémem prostoru bylo několik chátrajících a nevyužitých historických staveb, které dříve sloužily k rozptýlení bývalých šlechtických majitelů, ale před podáním projektu neměly využití a byly veřejně nepřístupné. Prostor parku poskytuje z pohledu cestovního ruchu pro město Vlašim velkou příležitost a zároveň jedinou cestu k jeho rozvoji.
V rámci projektu byl rekonstruován park včetně většiny v něm umístěných staveb a došlo i na další turistické využití zámku. V parku byla obnovena a rozšířena stávající a vybudována nová naučná stezka, vytvořen orientační systém a postupně obnoveny některé objekty: Kamenný most; Starý hrad, v jehož interiéru byla instalována expozice o historii zámeckého parku s dobovými rytinami; Znosimská brána a také dominanta přední části parku - Vlašimská brána, jeden ze symbolů města. Ta byla po celkové rekonstrukci v roce 2006 dlouhodobě pronajata Českému svazu ochránců přírody Vlašim, který zde v rámci svého programu ochrany přírodního a kulturního dědictví otevřel Podblanickou galerii, shromažďující a vystavující díla výtvarníků Podblanicka.
Na zámku byla zpřístupněna rozhledna - Zámecká věž, zlepšeno zázemí pro expozici v zámku a v prostorách bývalých Nebesářových domků na nádvoří zámku bylo vytvořeno turistické informační centrum s možností využití internetu, které nabízí informace o městě i celém regionu a zajišťuje například i prohlídkové okruhy parkem s průvodcem.
Projekt Obnova kulturní památky - Vlašimského zámeckého parku vznikl v rámci opatření 4. 2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, podopatření 4. 2. 2. Podpora regionální a místní infrastruktury pro cestovní ruch.
Žadatelem bylo město Vlašim (Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim), partnery Muzeum Podblanicka, ČSOP Vlašim, Stanislav Příhoda, TJ Spartak Vlašim, Podblanickem, o. s. Blaničtí rytíři, s. r. o. Zpracovatelem a manažerem projektu je Petr Zapletal (zapletal@podblanickem.net, tel.: 317 874 207).
Struktura financování:
Na první fázi projektu Obnova kulturní památky - Vlašimského zámeckého parku bezprostředně navázala fáze druhá, která nyní probíhá. Městu Vlašim se na ni podařilo získat peníze z pátého kola výzvy (vyhlášeného v listopadu 2005) – celkové náklady na ni činí 16 998 000 korun. V rámci tohoto rozsáhlého projektu se již podařilo obnovit dvě historické cesty (ke koupadlu a do nejvýše položené části parku – k Samsonovi), mostek u Znosimské brány a také zámecké sklepení, kde vznikla působivá expozice. V září se také jako součást projektu otevírá zhruba 30 kilometrů nových vlašimských cyklotras a ještě se pracuje na náročné rekonstrukci půvabné dominanty celého parku – Čínského pavilonu.
Atraktivní a zachovalá krajina kolem chráněné krajinné oblasti Blaník s dominantní a bájnou horou je pro turistiku velmi vhodnou oblastí a lákavým cílem výletů. Z hlediska cestovního ruchu je to zároveň oblast zatím nepříliš využitá, s nízkou nabídkou služeb pro návštěvníky. Na základě studií a analýz, ze kterých se při přípravě projektu vycházelo, jednoznačně vyplynulo, že rozvoj cykloturistiky, jejího zázemí i rozvoj ubytovacích kapacit jsou silná a aktuální témata v rozvoji venkovského cestovního ruchu a jedna z mála příležitostí rozvoje v oblasti s velmi dobrými podmínkami pro rekreaci. Příležitost k vytvoření turistického zázemí se rozhodli využít zástupci obce Kondrac, kteří svůj záměr vložili do projektu realizovaného v letech 2005 - 2006, jehož cílem bylo vytvoření kvalitního zázemí pro rozvoj turistiky na Podblanicku - Kraji blanických rytířů za účelem celkového rozvoje obce a přilehlého regionu.
V rámci projektu vznikla především nová turistická ubytovna, která rozšířila v oblasti nedostatečnou nabídku ubytovacích služeb a vzniklo zde také jedno pracovní místo správce objektu. Ubytovna, vybudovaná rekonstrukcí bývalého obecního úřadu, má pět pokojů s kapacitou 19 lůžek a jeden pokoj s vybavením pro tělesně hendikepované návštěvníky. V objektu je dále kuchyňka se společenskou místností, prádelna, sklad na kola a také půjčovna kol. Ubytovna, která svou cenovou kategorií i kvalitním zázemím poskytuje turistům bezkonkurenční nabídku, je zapojena do systému certifikace „Cyklisté vítáni“.
Součástí celého projektu bylo také vyznačení nové cyklotrasy „Po stopách blanických rytířů“, vedoucí v délce 27 kilometrů po obcích kolem Blaníku, dále umístění mobiliáře, oprava komunikace a vybudování dva kilometry dlouhé naučné stezky se čtyřmi zastaveními a informacemi o historii míst, vedoucí až k úpatí Blaníku, kde se napojuje na naučnou stezku k vrcholu Velkého Blaníku.
Projekt Po stopách blanických rytířů na kole i pěšky byl realizován v rámci opatření 4. 2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, podopatření 4. 2. 2. Podpora regionální a místní infrastruktury pro cestovní ruch. Žadatelem byla obec Kondrac (Kondrac 3, 258 01 Vlašim, tel. 317 843 088), partnery obce Louňovice pod Blaníkem, Pravonín, Vracovice, Velíš, Ostrov, dále Správa CHKO Blaník, město Vlašim, Vladimíra Šafratová, František Matoušek, Farma Blaník, s. r. o., TJ Sokol Kondrac. Manažerem projektu byl Petr Zapletal, (Podblanickem, o. s., zapletal@podblanickem.net, tel. 317 847 207)
Struktura financování:
Příloha byla připravena ve spolupráci s Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy.