Rozhovor |
s Mgr. Markem Kupsou
ředitelem Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Regionální rady výrazně pomohou rozvoji regionůVyšlo v čísle 39/2007 |
![]() |
V letošním roce začíná nové programovací období, které České republice umožní v letech 2007 – 2013 čerpat z prostředků Evropské unie zhruba 750 miliard korun, několikanásobně více, než v letech 2004 - 2006. Oproti minulému období se zároveň mění struktura operačních programů. Podstatná změna nastala u způsobu čerpání prostředků v regionech - podpora směřuje přímo do regionů soudržnosti (NUTS II). Celou agendu čerpání peněz bude zajišťovat sedm Regionálních rad regionů soudržnosti. Ty v letech 2007 – 2013 rozdělí v rámci Regionálních operačních programů 4 659 milionů EUR, tedy 17,6 procenta celkové sumy určené z prostředků Evropské unie pro Českou republiku.
Klíčové je, že v novém programovacím období končí Společný regionální operační program (SROP), který byl zastřešen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, a kompetence se se vším všudy přesouvají na regiony. K tomu bylo nezbytně nutné, aby vznikly řídící orgány, což bylo také podmínkou Evropské komise. Je to dáno z povahy věci – tak jako má například Ministerstvo průmyslu a obchodu CzechInvest a Ministerstvo dopravy spolupracuje se SFDI, tak je nutné, aby i tady byl nějaký řídící orgán Regionálního operačního programu, což nemohl být kraj, protože sám může být žadatelem a čerpat peníze z programů. Musel tedy vzniknout zcela nový útvar, který bude na kraji nezávislý, což dalo podnět ke vzniku Regionálních rad regionů soudržnosti.
Regionální rady byly ustaveny na základě změny zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje od 1. července 2006. To je základní datum, kdy zastupitelstva krajů zvolila členy Výboru Regionální rady a vznikly tak nové subjekty - Regionální rady (RR). Pokud jde o jejich strukturu: statutárním zástupcem Regionální rady je předseda - v šesti ze sedmi případů je jím hejtman, pouze v NUTS II Severovýchod je jím náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje. Výkonným orgánem Regionální rady je Výbor Regionální rady, složený z volených politiků, členů krajských zastupitelstev. Třetí složkou Regionální rady je řekněme složka provozní, vykonávající konkrétní činnosti k chodu programu, a tou jsou Úřady Regionálních rad regionů soudržnosti. V čele Úřadu stojí jmenovaný ředitel a jeho pracovníci jsou zaměstnanci Regionálních rad. Regionální rady jsou samostatné, ale podle toho, v jakém NUTS II se nacházejí, jsou pochopitelně více či méně spojeny s krajem. Ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, kde NUTS II tvoří jeden kraj, je to bezprostřednější, tam kde NUTS II tvoří dva či tři kraje, tak je to subjekt, který je „nadregionální“. Hovořím-li konkrétně za středočeskou Regionální radu, tak tím, že máme stejnou politickou reprezentaci a obsluhujeme stejné klienty v rámci jednoho kraje, tak můžeme mít společné zázemí, komunikační prostředky i sídlit v jedné budově. U nás to lze takto konstruovat, jelikož NUTS II Střední Čechy rovná se územně Středočeský kraj. To je naše výhoda. V jiných krajích je to dimenzováno trochu jinak a technické zajištění je někdy obtížnější.
Z 85 procent jsme financováni z evropských peněz - z Operačního programu Technická pomoc, který je určen na takovéto účely, zbylých patnáct procent činí veřejné zdroje.
Stručně řečeno: Regionální rady budou mít na starosti veškerou agendu, související s realizací projektů uskutečňovaných v rámci Regionálních operačních programů. Tady je důležité říci, že díky tomu se ve srovnání se SROP celý systém výrazně zjednoduší. Pro srovnání: Ve SROP byly při krajích Sekretariáty Regionálních rad, které se s žadatelem setkávaly v první fázi administrace, přípravy projektu. Poté se úspěšné projekty automaticky přesouvaly na Centrum pro regionální rozvoj, které kontrolovalo projekty, připravovalo platby. Následně, když byl celý projekt zkontrolován a připraven k proplácení, se to celé přesunulo na Ministerstvo pro místní rozvoj (řídící orgán), který rozhodoval, případně kontroloval, a finálně proplácel peníze na účty příjemců. A k tomu to celé zastřešoval metodicky a věcně. Takže sekretariáty i centrum, byť byly v některých věcech autonomní, byly stejně řízeny MMR. Proto docházelo zejména na začátku k tomu, že každý měl na věc trochu jiný pohled a sladit výklady bylo občas obtížné. Díky tomu byl možná začátek SROP, než se nastavily určité mechanismy, takový, jaký byl. Nyní je to tedy tak, že veškerou roli přebírají Úřady Regionálních rad.
Žadatele provázíme od poskytnutí prvních informací, kdy se přijdou zeptat, na co mohou čerpat, až do konce projektu.
Mgr. Petra Vašátová, vedoucí oddělení Komunikace a publicity: Přípravná fáze je velmi důležitá. Má ji na starosti oddělení Komunikace a publicity a oddělení Administrace, které dává veškeré informace o tom, jak vůbec lze čerpat. Aby zájemci věděli, jaké mají možnosti, na koho se mohou obrátit. Zároveň pak zajišťujeme i takzvanou povinnou publicitu projektu při jeho realizaci, kdy musí být umístěny cedulky Evropské unie a musí být popsáno, že je projekt financován z prostředků EU.
Mgr. Marek Kupsa: Žadatelé absolvují s oddělením Administrace přípravnou fázi až k podání žádosti. Následně Výbor Regionální rady – zvolení politici v čele s předsedou, schválí úspěšné projekty. Vše tedy stále zůstává na regionální úrovni. Po schválení projektů se o ně v realizační fázi začnou starat kolegové z oddělení Realizace projektů a plateb, kteří připraví tyto projekty až do fáze proplácení. Také samotné proplácení probíhá na našem Úřadě - peníze budou propláceny z účtu Regionální rady. Celý projektový cyklus se tedy odehrává na jednom místě. My jsme navíc začali s tím, že obě oddělení, která jsou v práci s klienty stěžejní, jak administrace (což je vlastně etapa přípravy projektu ke schválení), tak realizace, pracují od začátku společně. Aby žadatelé věděli na začátku celého procesu, co je čeká na konci - v realizační fázi. Protože toto bylo ve SROP leckdy kamenem úrazu. Lidé sice odevzdali žádost, projekt byl schválen, ale to je tak čtvrtina vítězství, protože cesta je ještě dlouhá. Otevírat šampaňské se může, až když se proplatí poslední cihla a projekt je zrealizován. Proto je tak důležitá důkladná příprava projektu - byť to třeba bude za cenu toho, že se bude připravovat déle. O to hladší bude potom realizační fáze, která je naprosto klíčová.
Mgr. Petra Vašátová: Dobrou přípravou se dá například zamezit tomu, že na konci projektu dojde ke krácení evropských peněz. Proto je velmi důležité vše konzultovat při přípravě projektu, kdy projektoví manažeři z administrace projektů řeknou, jaké jsou způsobilé výdaje projektu, jaké jsou nezpůsobilé, případně doporučí, co do projektu nedávat, co by nemuselo projít. Je třeba prostě maximálně konzultovat, aby se této situaci předešlo. Služby poskytujeme zdarma, vyplatí se tedy za námi přijít.
Mgr. Marek Kupsa: Zaměření programů a jejich finanční dotace se odvíjí od potřeb jednotlivých regionů. Každý region si stanovil priority individuálně podle potřeb konkrétního území, většinou na základě různých analýz, a procenta pro jednotlivé konkrétní oblasti nastavil tak, jak cítí potřebu daného území. To je velký rozdíl od SROP, kde bylo rozdělení striktně dáno a nedalo se s tím na regionální úrovni nic moc dělat, zatímco v ROP si může každý region nastavit program podle vlastních potřeb. Pokud jde o priority, dovolím si mluvit za všechny regiony, oblasti čerpání budou více méně podobné. Zásadní prioritou bude dopravní infrastruktura – silnice II. a III. třídy, napojení na dálnice a silnice vyšších řádů, propojení obcí, obchvaty měst, ve specifických případech i místní komunikace. Dále se bude v této oblasti investovat do veřejné dopravy – do výstavby dopravních terminálů, zlepšení dopravního značení, nákupu autobusů. Novinkou je možnost nákupu drážních vozidel – tramvajových, trolejových a vlaků, což by mělo pomoci zlepšit jejich standard. Tuším, že ve všech Regionálních operačních programech je pro dopravní problematiku určeno kolem 40 - 50 procent celkových finančních prostředků.
Následuje integrovaný rozvoj území, v širším měřítku rozvoj měst a obcí se spodní hranicí 500 obyvatel. Pro ty, které se nacházejí pod touto hranicí, jsou určeny operační programy Ministerstva zemědělství. Tato priorita se také dále rozčleňuje na investice do veřejných služeb – zdravotnictví, sociální oblast, školství a v omezené míře i volnočasové aktivity. Detailní specifikace je zatím předmětem jednání s Evropskou komisí. Velká část peněz půjde také na revitalizace území – obnovení centrálních částí měst a omezeně i na brownfields.
Další prioritní oblastí je cestovní ruch. Ten má například ve Středočeském kraji poměrně vysoký podíl – 18 procent. Střední Čechy jsou díky své poloze pro cestovní ruch dobře využitelné, proto se ho snažíme rozvíjet a uvolňujeme více financí na jeho podporu. Programy v cestovním ruchu mají také jedno specifikum - pouze z nich se budou moci ve větší míře podporovat podnikatelé. My se například chceme zaměřit především na zvýšení standardu poskytovaných služeb. Součástí této priority je i infrastruktura veřejných služeb v cestovním ruchu. Lze ji rozdělit do tří větších oblastí: cyklostezky a další možné stezky (naučné, pěší, hipo), investice do kulturních zařízení - regionálních památek, muzeí, a zlepšení ubytovacích kapacit a doprovodné infrastruktury. Třetí podporovanou oblastí v cestovním ruchu je propagace turistických destinací v jednotlivých krajích. V našem kraji je také oproti minulému období novinkou podpora kulturních a sportovních akcí nadregionálního významu.
Pokud jde o konkrétní výši prostředků: region soudržnosti Střední Čechy bude rozdělovat 559 milionů, Jihozápad více než 619 milionů, Severozápad téměř 746 milionů, Jihovýchod přes 704 milionů, Severovýchod zhruba 656 milionů, Moravskoslezsko 716 milionů a střední Morava asi 657 milionů.
Obecně se poměr čerpání peněz v tomto programovacím období oproti SROP změnil – ze 75 procent přecházíme do vyššího pásma – až 85 procent podílu evropských financí. To je velmi příznivé, má to však jedno „ale“ - jsou zde přísnější pravidla veřejné podpory a některé typy projektů, které bylo možné v uplynulém období realizovat s plnou výší podpory z evropských peněz, už na ni nedosáhnou. Regionální rady se samozřejmě snaží maximálním způsobem nastavit podmínky tak, aby do veřejné podpory spadlo minimum projektů. Pokud se tak ale stane, je výše příspěvku pro veřejné subjekty striktně pouhých 40 procent. Typově sem patří některé projekty, jako například stavba akvaparku, sportovních víceúčelových hal, hotelů v majetku města – jsou to ziskové projekty a veřejné podpoře se nelze vyhnout. Velmi bude záležet na individuálním posouzení různých hledisek. Každopádně je třeba takovéto projektové záměry předem konzultovat. My dáváme společně s ostatními Regionálními radami dohromady určitý katalog - návod, co by mohlo do veřejné podpory spadnout. Budou se také pořádat semináře. S ministerstvy pracujeme na tom, aby lidé věděli, co je ohroženo a co je naopak bez problémů. Přesto všem doporučujeme, aby nás navštívili a probrali s námi konkrétní případy. Skoro bych řekl, že v případech, které jsou trochu hraniční, což bude nejvíce u volnočasových aktivit a cestovního ruchu, je konzultace nezbytná. My se samozřejmě budeme snažit projekty pojmout tak, abychom se do veřejné podpory nedostali.
První výzvu jsme připravili na září. Je na dopravu – silnice II. a III. třídy, a prioritu zajišťující technickou podporu programu. Obdobné to je asi i ve všech ostatních regionech. Toto jsou dvě aktivity, které Evropská komise v žádném případě nezpochybňuje, takže už se mohou vyhlašovat. Doufáme také, že Regionální operační programy budou schváleny nejpozději v listopadu. Do konce roku totiž chceme vyhlásit první výzvy ve všech prioritních osách. Nejproblematičtější se jeví integrované plány rozvoje měst, tam ještě o konečné podobě probíhá diskuse.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 39/2007.
Radana Mrázková