Týdeník Veřejná správa


 Téma

Obnovené historické jádro v historickém centru města Katori.Jiří Pavlát

Japonský neziskový sektor českýma očima


Vyšlo v čísle 39/2007


Na desetidenní studijní cestu po Japonsku se letos vydali zástupci neziskových organizací a veřejné správy z kraje Vysočina, města Otrokovice a obce Skuhrov nad Bělou. Starostka Otrokovic Radoslava Matuszková, ředitelka organizace Naděje v Otrokovicích Eva Ludvičková, Dita Tesařová z Krajského úřadu kraje Vysočina a projektová manažerka za obec Skuhrov nad Bělou Kateřina Holmová tak byli odměněny za umístění na prvních třech příčkách v soutěži O lidech s lidmi – Cena za podporu místní demokracie. Soutěž jíž čtyři roky organizuje Centrum pro komunitní práci s cílem motivovat veřejnou správu k zapojování občanů do regionálního rozvoje a k spolupráci s neziskovým sektorem. Shodou okolností odjeli kromě vítězů soutěže na část programu do Japonska i čeští senátoři z Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Velmi nabitý program v Japonsku připravil partner CpKP, japonská nadace Sasakawa Peace Foundation. Zaměřený byl především na spolupráci veřejné správy s neziskovými (NPO) a nevládními (NGO) organizacemi nebo přímo s veřejností.

Japonský neziskový sektor a místní samospráva

Podle informací pana Hirokawy z úřadu vlády bylo v Japonsku bylo do roku 1998 hodně občanských skupin, které chtěly dělat veřejně prospěšnou práci, ale neměly možnost získat právní subjektivitu. Základním podnětem ke změně bylo zemětřesení v západním Japonsku v roce 1995. Do likvidace jeho následků se zapojilo vojsko i stát, přírodní katastrofu však pomohly překonat významnou měrou dobrovolné skupiny a další neziskové organizace z Japonska i ze světa. To byl hlavní podnět pro vznik zákona o neziskových organizacích, který platí od roku 1998. V roce 2001 byl spuštěn systém osvobození od daní na dary pro neziskové organizace.

Typický pohled do kanceláře japonského městského úřadu v době polední přestávkyPřijetí zákonů předcházela široká diskuse zákonodárců i veřejnosti, společnosti jako celku. Šlo o případ v Japonsku ojedinělý případ, protože tu bývá pravidlem, že zákony předkládá pouze vláda. Záměrem zákonů je rovněž minimalizovat dohled veřejné správy nad neziskovými organizacemi, aby nebyly nadměrně zatěžovány. Zákon předpokládá vydání jednoduché certifikace, nezbytné pro existenci neziskové organizace. K prosinci 2006 bylo certifikováno přes 30 000 nonprofitních organizací. Je definováno 17 oblastí, v nichž NPO působí, a je povoleno, že jedna NPO může působit i ve více oblastech najednou. Každá oblast má svůj specifický upřesňující zákon a každou oblast autorizuje jiné ministerstvo. NPO může být založena s minimálním počtem deseti členů a těchto malých organizací je nejvíce, asi 70 procent.

Japonské neziskové organizace mají povinnost předkládat prefektuře výroční zprávy, ale praxe ukazuje, že to pro ně není vždy jednoduché. Přibývá neziskových organizací, které sice existují, ale nejsou aktivní a objevují se i takové, které zneužívají systém. Například některé firmy využívají neziskových a nevládních organizací jako prostředku pro reklamu svých výrobků. Statut neziskových organizací je bohužel někdy zneužíván i zločineckými organizacemi. Ve srovnání s firmami je daň z příjmu pro NPO nižší a ty, které jsou navíc autorizovány finančním úřadem, mají nárok na osvobození od daní na dary, které získávají. Tuto výhodu používá jn 56 z celkového počtu 30 000 neziskovek. Příčinou mohou být příliš náročné a přísné autorizační procedury u finančního úřadu. Neautorizované NPO nemají možnost dary od daně osvobodit a ani dárce nemá daňovou úlevu.

Starší než ve střední Evropě

Velkým rozdílem oproti střední Evropě je v Japonsku věková struktura členů neziskových organizací. V drtivé většině se jedná o starší lidi nad padesát let. Občané narození po 2. světové válce, v době druhého japonského baby boomu, odcházejí v současnosti do důchodu a předpokládá se, že následně budou dobrovolně pracovat v neziskovém sektoru. Tím je zajištěna nejen členská základna neziskových a nevládních organizací, ale také náplň aktivity pro seniory.

Neziskové organizace mající v přepočtu menší obrat než dva miliony českých korun mají problémy s nedostatkem schopných lidí, kteří dokáží získávat finanční prostředky, vést účetnictví a používat výpočetní techniku. Většina lidí tu pracuje na částečný úvazek a na dobrovolné bázi. Struktura příjmů je tvořena zejména členskými příspěvky, vlastní činností, soukromými a firemními dary a v menší míře také vládními granty.

Na webu úřadu vlády je zaveden Informační státní systém neziskových organizací, ale chybí všechny potřebné informace (například aktualizované údaje o tom, zda je organizace aktivní). Granty jsou poskytovány na úrovni vlády, prefektur i měst a jejich témata se mění zhruba po třech letech.

V podpoře rozvoje partnerství a spolupráce mezi neziskovými organizacemi a místní samosprávou se vyskytují problémy díky tomu, že zákon o neziskovém sektoru je relativně nový a v některých oblastech veřejná správa a nezisková sféra ještě nejsou na vzájemnou spolupráci zvyklí. Proto chce japonská vláda vytvořit národní systém, na jehož základě budou nové vazby fungovat. Přispět by k tomu měly také nově uzákoněné tzv. dobrovolnické prázdniny ve firmách a ve školách určené na dobrovolnický program.

Prefektura pomáhá

České výherce soutěže přijala guvernérka šesté největší prefektury Chiba s šesti miliony obyvatel paní Akiko Domoto.

Guvernérka je velkou zastánkyní spolupráce veřejné správy s neziskovým sektorem. V roce 1992 v Rio de Janeiru byla na konferenci o udržitelném rozvoji, kde ji velmi zarazilo, že se tam neprezentuje žádná japonská organizace a uvědomila si, že v Japonsku není neziskový sektor vůbec rozvinut. Nyní mají na prefektuře mají speciální odbor pro neziskový sektor a snaží se jeho prostřednictvím do všech záležitosti plánování, koncepcí a strategie zapojovat veřejnost. Vedení prefektury vyzvalo neziskové organizace, aby předložily své náměty pro oblasti, v nichž chtějí spolupracovat a zapojovat veřejnost do rozhodování.

Paní guvernérka byla dříve poslankyní národního parlamentu a právě ona iniciovala přijetí zákona o neziskových organizacích. Jeho schválení v prosinci 1998 mělo pozitivní dopad na rozvoj neziskového sektoru a občanské společnosti v Japonsku. Například v prefektuře Chiba bylo v roce 2001 jen 117 neziskových organizací, ale v roce 2007 jich působí již 1156. Úřad prefektury zkušenosti ze spolupráce a podpory neziskového sektoru a občanské společnosti zpracoval pod odborným vedením guvernérky do metodiky, která dává konkrétní návody, jak má regionální správa spolupracovat s neziskovým sektorem.

Oddělení pro podporu spolupráce s neziskovými organizacemi má na prefektuře 24 zaměstnanců, kteří se zabývají přímou, poradenskou i finanční podporou a v terénu zjišťují problémy neziskových organizací a občanů.

Obnova historického jádra a bezbariérové byty

Město Katori s 90 000 obyvateli Japonci považují za venkovskou oblast a má to štěstí, že v centru kolem řeky zůstalo několik desítek tradičních domů, což je ve zdejších poměrech velká vzácnost. Místní neziskové organizace společně s radnicí nastartovaly projekt obnovy starých domů kolem toku říčky, která dříve byla obchodní zónou a místem setkávání obyvatel. Vyčištění řeky, zavedení říčních turistických člunů a obnova starých domů měly pozitivní dopad zejména na rozvoj cestovního ruchu a na něj navazujících služeb. Samotnou obnovu historického centra města financuje centrální vláda.

Před zahájením projektu byl plán široce diskutován s odbornou i laickou veřejností a zejména s vlastníky budov. Z průzkumu vyplynulo, že projekt podporuje 92 procent vlastníků budov. Následně byl společně s městem vypracován Strategický plán obnovy, který je nezávislý na politické reprezentaci města a není ovlivněn výměnou starosty nebo jiných členů vedení města.

Ve městě Abiko působí nezisková organizace DAYHELP, která si dala za cíl pomoci starým lidem vytvořit bezbariérové a hlavně bezpečné prostředí v domácnostech v tradičních japonských domech. Projekt prezentoval starý muž, který při běžných návštěvách přátel zjistil, jak je pro některé jeho vrstevníky obtížné pohybovat se po bytech a zaznamenal příčiny častých úrazů. Následně vymyslel úpravy bytů a koupelen tak, aby domácnosti byly bezpečnější. Realizace úprav probíhá jen za náklady na materiály, nakupované ve velkoobchodě za příznivější ceny. Pracovníci neziskové organizace jsou všichni starší 60 let, takže nejen pomáhají druhým, ale sami se zapojují aktivně do života. V rámci projektu upravili přes 540 domů. Autor řešení byl vyznamenán japonskou vládou.

Neziskové organizace ve spolupráci s místní samosprávou v Abiku vyřešili ekologický problém vyčištění místního jezera a zároveň zaměstnali zdravotně postižené. Jezero bylo dříve znečištěno nedostatečnou kapacitou čističek odpadních vod v okolí a tím, že okolní obce vypouštěly odpadní vody přímo do jezera. Nejvýznamnější složkou znečištění byly oleje. Neziskové organizace shromažďují požitý olej z domácností, restaurací a dalších stravovacích provozů a recyklují jej na čistící prostředky, mýdlo, prací prášek a palivo do motorových vozidel. V provozech jsou zaměstnáváni zdravotně postižení lidé. Výrobky jsou k dispozici ve speciálních prodejnách a zbytek celé produkce vykupuje město pro svá zařízení (školy, nemocnice, úřad). Tím je zajištěn odbyt a neziskové organizace pomáhají životnímu prostředí a zároveň řeší sociální omezení. mi pan Masaya Nišiderou zrovna v době, kdy místní zastupitelstvo projednávalo rozpočet města. Na dotaz k bouřlivosti jednání starosta s úsměvem prohlásil, že k velkým hádkám zatím nedošlo a dodal: „V Japonsku v době ekonomického růstu v minulém období bylo mezi obyvateli vytvořeno povědomí, že město pro občany udělá a zajistí cokoliv. Radnice opravdu vše organizovala a zabezpečovala. Růst japonské ekonomiky je nyní stabilizován a nazrál čas, aby byla veřejná správa osvobozena od různých úkolů. Je třeba NPO předat některé aktivity a zároveň vytvářet příjemná místa pro bydlení a životní prostředí. Není to jen úkol veřejné správy, ale všech občanů. Považuji za velmi důležité, aby se občané zúčastňovali aktivně veřejného dění ve městě, zajímali se o sociální, ekologické i ekonomické prostředí, v němž žijí.“

Ve městě Tajimi se část organizací zabývá vyčištěním řeky Togava, aby se do ní postupně do ní vrátil život. Tuto činnost spojili s environmentální výchovou mládeže, výrazně zaměřenou na praktickou výuku přímo u řeky, kde mají děti během školní výuky možnost za pomoci dobrovolníků vykonat praktická cvičení. Výuka probíhá po skupinách, jeden dospělý má na starost pět dětí. Každé může přímým kontaktem s přírodou a interaktivní formou poznat živočichy a hmyz žijící v místní řece. Organizace využívá budovy nedaleko řeky s akvárii a učebnami, kde probíhá část výuky. Investice do vybavení prostor jsou ze státního rozpočtu, provozní náklady částečně hradí město, které je majitelem budovy. Pracují se čtyřmi lidmi v plném pracovním úvazku, dvěma experty a padesáti dobrovolníky. Město má 110 00 obyvatel a z toho 6500 dětí v prvním stupni základní školy. Za rok organizaci navštíví 20 000 lidí z regionu, z toho 12 000 dětí.

Restauraci MAMAcafé ve městě Tajimi provozují mladé matky s dětmi pro jiné matky s dětmi. Organizace MAMAcafé vznikla před šesti lety a nyní sdružuje dvacet maminek, které mají děti od kojenců do osmi let. Kromě přípravy domácího jídla určeného pro matky a jejich děti se tu vytváří specifické mezilidské vztahy. Základní pracovní doba trvá dva dny týdně dvě hodiny, pomocí hromadných SMS zpráv se matky informují o provozu restaurace. Proč restaurace vznikla? Japonská žena po svatbě zpravidla porodí dítě a má dvě možnosti: zůstat v domácnosti, nebo přihlásit ratolest do jeslí a věnovat se kariéře. Tvůrci projektu chtěli dát matkám šanci na pracovní místo, aniž by ztratili kontakt se svými dětmi. Provozovatelky restaurace pracují s dětmi na zádech nebo na břichu, dítě je celou dobu s nimi v práci. Větší děti si hrají. Projekt vyhrál konkurz japonské vlády a získal grant v přepočtu 1,5 milionu korun na další rozvoj. Na základě jeho úspěchu vznikly restaurace v dalších městech. Místní samospráva, prefektura i vláda tyto projekty podporuje.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 39/2007.

Japonsko v číslech

Počet obyvatel 124 900 000, 3 900 ostrovů o rozloze 377 835 km2, konstituční monarchie, hlavní město Tokio 11 950 000 obyvatel (aglomerace kolem 40 milionů), 76 % obyvatel žije ve městech, 46 prefektur

Popisky:

  1. Obnovené historické jádro v historickém centru města Katori.
  2. Přijetí u guvernérky šestimilionové prefektury Chiba.
  3. Typický pohled do kanceláře japonského městského úřadu v době polední přestávky
  4. Centrum Tokia před císařským palácem
  5. Přijetí u guvernéra prefektury Hirošima.
  6. Centrum pro neziskové organizace ve městě Fukuoka.
  7. Věštby, proroctví a přání k bohům v nejrůznějších podobách jsou v Japonsku stále živé.